Zhodnocením tří set sedmdesáti psychicky léčených pacientů došel lékař k závěru, že oba jevy, plešatost i poruchy nálady, mají stejný původ.
Z dvou set devadesáti osmi mužů trpících depresemi bylo padesát šest procent pacientů s prořídlou kšticí. Doktor Singh rozdělil osoby postižené řídnutím vlasového porostu do několika skupin podle vážnosti jejich depresivních stavů a také pokrevní příbuznosti.
Nejméně jeden z příbuzných pacienta, který trpěl depresemi a neměl pleš, byl bez vlasů. To se potvrdilo u devadesáti procent pacientů. Ve všech případech měli plešatí pacienti trpící depresemi také příbuzné s řídkými vlasy.
„Z toho vyplývá, že náchylnost k plešatění u jednotlivých osob a jejich rodin je nyní považována za nejvýznamnější symptom, podle něhož lze rozlišit poruchy nálady a deprese od jiných závažných chorob. Mezi ně patří schizofrenie a choroby vyvolané stresem. Lékaři tak budou napříště vědět, jaké léky pacientům předepisovat a jak správně pacienta léčit,“ prohlásil doktor Sarvesh Singh.
 Klub nespravedlivě plešatých. |
