Za jídlo jsou lidé ochotni vytáhnout peněženku především proto, že si od toho slibují zlepšení kvality nemocniční stravy. Částku od třiceti do sta korun by zaplatila téměř třetina lidí. A další pětina lidí by byla ochotná připlatit si denně do třiceti korun.
Zato ochota platit v lékárně za recept je menší. Nanejvýš dvacet korun, ale spíš méně, by bylo ochotno dát 40 procent lidí. Celých 57 procent si však myslí, že za recept se nemá platit nic.
A platby za návštěvu pohotovosti nebo u ambulantních lékařů si většina lidí nepřeje vůbec. Celé tři čtvrtiny dotázaných řekly, že v těchto případech by se platit nemělo.
Jenže zdravotnictví v Česku už teď není zadarmo. Každý člověk doplácí v hotovosti průměrně 1400 korun ročně, ať už za léky nebo třeba u zubaře. Nejvíc platí ti, kdo mají nejmenší příjmy: důchodci, rodiny s velmi malými dětmi a dlouhodobě nemocní. MF DNES spočítala, kam tyto peníze jdou.
Z průměrného platu jde do nemocnic ročně 6 tisíc
Je to sice trochu hra s čísly, ale proč ji nezkusit: Když si vezmeme plat člověka, který dostává průměrnou mzdu 20 036 korun, ročně zaplatí na zdravotním pojištění 10 824 korun. Další číslo, které na výplatní pásce vidět není, odvede jeho zaměstnavatel a to dělá dvojnásobek. Co se s těmi penězi děje?
Když vezmeme v úvahu jen čísla známá z výplatní pásky a přepočítáme je podle struktury výdajů zdravotních pojišťoven, zjistíme, že člověk s průměrným platem dá ročně bezmála šest tisíc jen za to, že nemocnice léčí.
"To je největší část výdajů, které pojišťovny hradí," uvedl místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.
Bezplatná péče je iluze
Za to, že je čím léčit, tedy za léky, zaplatí každý s průměrnou mzdou téměř dva tisíce čtyři sta ročně. Přibližně o tisícovku méně jde na platby za péči v ambulancích a zhruba pětistovka na ošetření u zubařů.
Stejně, tedy něco přes pět set, stojí balíček ostatní zdravotní péče: lázně, doprava na vyšetření sanitkami, záchranná služba...
Zároveň však doplácíme na zdravotní péči ještě peníze v hotovosti.
"Zdravotnictví u nás není zadarmo, to je iluze, že máme bezplatnou péči," říká Pavel Vepřek, lékař a předseda občanského sdružení Občan, které se zabývá zdravotní péčí.
V průměru každý, včetně batolat a úplně zdravých lidí, doplácí na zdravotní péči bezmála čtrnáct set ročně. Z toho je polovina za léky.
Nejvíc doplácejí nejchudší
Ochota pacientů v Česku platit další peníze navíc není velká. Podle výzkumu agentury Median pro MF DNES, která oslovila 434 respondentů, si jen každý druhý myslí, že by se mohlo připlácet za recept nebo v nemocnicích za jídlo. Poplatky na pohotovosti ale odmítá 75 procent lidí.
"Jenže pak jsme v situaci, kdy doplatky nejvíc dopadají na chronicky nemocné nebo na lidi v důchodu. Spoluúčast u nás není vyvážená, nespravedlivě leží na těch nejslabších," poukazuje Vepřek.
A statistiky to dokazují: průměrně každý vydá za léky 700 korun ročně. Jenže kdo se na průměr podívá blíž, zjistí, že výdělečně činní lidé doplácejí čtyři sta korun, důchodci třikrát tolik.
Vyšším doplatkům se nevyhneme
I proto chce ministr zdravotnictví zavést strop na doplatky na léky. Pojišťovny by hlídaly spoluúčast pacientů, a kdo by při doplatcích za léky překročil hranici tří tisíc korun, měl by další předepsané pilulky ten rok už zadarmo.
Že budeme muset dřív nebo později sáhnout hlouběji do peněženky a platit víc, je jisté už při pohledu na další statistiky: zatímco u nás dělá spoluúčast pacientů 10 procent, lidé dalších vyspělých evropských zemí doplácejí třikrát víc.
"Vyšším doplatkům se nevyhneme," říká i lékař Pavel Vepřek. "Jako platíme jídlo a bydlení, musíme se naučit počítat i s položkou zdraví. A to proto, abychom mohli zachovat solidárnost. Tedy, že bude na to, aby lidé s rakovinou dostali léky, na které sám nikdo nemá. Je zvláštní, že nám přijde normální dát si pivo k večeři, ale dát stejnou dvacetikorunu jednou za čas za recept, nad tím se diskutuje," dodává.
