V prvním trimestru těhotenství může virus způsobit poškození zraku, sluchu a mozku plodu. Onemocnění nehrozí ženám, které neštovice již prodělaly, nebo si jejich tělo vytvořilo protilátky po očkování.
Očkování proti planým neštovicím není povinné. Česká společnost podle Nováka podceňuje riziko nemoci, jež postihuje především malé děti.
Pravděpodobnost komplikací spojených s onemocněním, které jen od ledna do dubna 2007 postihlo 21 898 Čechů a Češek, se zvyšuje s věkem pacienta. U dospělých se tak mohou až sedmkrát častěji než u dětských pacientů objevit záněty mozkových blan nebo onemocnění vedoucí k rozpadu svalové tkáně. Plané neštovice jsou jedním z nejčastějších infekčních onemocnění na světě.
Šíří se přímým kontaktem a vzduchem. Největší riziko nákazy hrozí dětem od tří do deseti let ve školkách a školách. Nemoc se projevuje horečkou, malátností a nechutenstvím, typickým příznakem jsou svědivé puchýřky. Léčí se minimálně dva týdny.
Pokud se neobjeví komplikace, nemoc sama o sobě podle lékařů není závažná a prodělá ji mnoho dětí. Virus však v těle zůstává po zbytek života a může v budoucnu způsobit pásový opar. Ročně jím v ČR onemocní přes šest tisíc lidí.
Proti planým neštovicím se od roku 1995 plošně očkuje ve Spojených státech, v ČR je vakcinace dobrovolná. Pojišťovna ji nehradí, vakcína přijde na zhruba 1400 korun. Poskytuje 88procentní ochranu proti všem formám planých neštovic a téměř stoprocentní ochranu proti komplikacím. Očkovat lze děti od jednoho roku, do 12 let pouze jednou dávkou, u starších dětí a dospělých jsou potřebné dvě dávky v rozmezí šesti týdnů. Vakcína nesmí být podána v těhotenství a nejméně tři měsíce před otěhotněním.
Planými neštovicemi ročně onemocní zhruba 35 000 lidí. Větší výskyt byl zaznamenán v roce 2004, kdy bylo nahlášeno 52 487 onemocnění a jedno úmrtí. Odborníci to tehdy vysvětlovali časově omezenou epidemií, k níž občas dochází zejména mezi dětmi.
