li k němu ret, neodtrhneš více".
Ortodoxní český pivař bude vždy ohrnovat nos nad třešňovými, broskvovými, malinovými, bezinkovými nebo rybízovými pivy z Belgie, Holandska, Francie nebo Kanady. Možná jenom proto, že podobná piva v životě neokusil. České země jsou sice světovou velmocí ve spotřebě piva, ale pouhou pouští, co se týká pivní pestrosti. Pšeničná nebo spontánně kvašená piva znalec piva sotva v českém obchodě najde a o ovocná sotva zakopne. Jednou z mála výjimek je belgické třešňové pivo Belle - Vue Kriek. Nemyslete si, že cizí pivovarští sládci přidávají ovoce do již hotového piva, aby dosáhli ovocného charakteru. Třešně nebo maliny, respektive ovocný cukr v nich obsažený mají prvotní úkol povzbudit druhotné kvašení nebo potlačit vínovou, nakyslou chuť některých piv. Výsledkem bývají piva překvapivě elegantní s aroma po mandlích, třešňových jádrech, která mají sladkou chuť a vůni čerstvého ovoce s tóny nakyslého koláče v doznívání. Výroba ovocného piva je také poněkud náročnější než výroba obyčejného piva. Například jedno z nejpopulárnějších ovocných piv, belgický Liefmans Kriekbier, se připravuje nejméně půlročním ležením piva se směsí dánských třešní a jejich menší a sušší belgickéou odrůdou kriek". Na každý hektolitr připadá třináct kilogramů třešní a malé množství šťávy. Aby byl zaručen maximální kontakt piva s třešněmi, jsou pivovarské nerezové tanky horizontální a velmi mělké. Pracovníci, kteří přidávají třešně, stejně jako ti, kteří odstraňují pecky a slupky, se uvnitř tanku musí plazit. Výsledek ovšem stojí za to. Toto pivo má excelentní ovocnou vůni, chuť podobnou brandy a vyvažující tříslovou suchost. O popularitě těchto piv svědčí i způsob jejich servírování. Některá se podávají ve sklenicích podobných těm, do kterých se nalévá šampaňské, jiná zase vyžadují široké poháry, další je potřeba servírovat ve sklenicích tulipánovitého tvaru. Tato piva se nesmějí hltat o překot, nepodávají se příliš studená, protože jinak nevynikne jejich delikátnost. Mistři ve výrobě těchto pivních specialit, Belgičané, k těmto pivům přistupují s podobnou vážností jako Francouzi k vínům. Možná proto svým ovocným pivům říkají pivo ve společenském oděvu". Podávají se jako aperitivy na počátku oběda, nahrazují víno při hlavním chodu, a dokonce zesilují chuťový zážitek při pojídání ovocných nebo pěnových dezertů. Přes všechny klady je však potřeba říct, malinové pivo je malinové pivo, ale plzeň je plzeň.
Ortodoxní český pivař bude vždy ohrnovat nos nad třešňovými, broskvovými, malinovými, bezinkovými nebo rybízovými pivy z Belgie, Holandska, Francie nebo Kanady. Možná jenom proto, že podobná piva v životě neokusil. České země jsou sice světovou velmocí ve spotřebě piva, ale pouhou pouští, co se týká pivní pestrosti. Pšeničná nebo spontánně kvašená piva znalec piva sotva v českém obchodě najde a o ovocná sotva zakopne. Jednou z mála výjimek je belgické třešňové pivo Belle - Vue Kriek. Nemyslete si, že cizí pivovarští sládci přidávají ovoce do již hotového piva, aby dosáhli ovocného charakteru. Třešně nebo maliny, respektive ovocný cukr v nich obsažený mají prvotní úkol povzbudit druhotné kvašení nebo potlačit vínovou, nakyslou chuť některých piv. Výsledkem bývají piva překvapivě elegantní s aroma po mandlích, třešňových jádrech, která mají sladkou chuť a vůni čerstvého ovoce s tóny nakyslého koláče v doznívání. Výroba ovocného piva je také poněkud náročnější než výroba obyčejného piva. Například jedno z nejpopulárnějších ovocných piv, belgický Liefmans Kriekbier, se připravuje nejméně půlročním ležením piva se směsí dánských třešní a jejich menší a sušší belgickéou odrůdou kriek". Na každý hektolitr připadá třináct kilogramů třešní a malé množství šťávy. Aby byl zaručen maximální kontakt piva s třešněmi, jsou pivovarské nerezové tanky horizontální a velmi mělké. Pracovníci, kteří přidávají třešně, stejně jako ti, kteří odstraňují pecky a slupky, se uvnitř tanku musí plazit. Výsledek ovšem stojí za to. Toto pivo má excelentní ovocnou vůni, chuť podobnou brandy a vyvažující tříslovou suchost. O popularitě těchto piv svědčí i způsob jejich servírování. Některá se podávají ve sklenicích podobných těm, do kterých se nalévá šampaňské, jiná zase vyžadují široké poháry, další je potřeba servírovat ve sklenicích tulipánovitého tvaru. Tato piva se nesmějí hltat o překot, nepodávají se příliš studená, protože jinak nevynikne jejich delikátnost. Mistři ve výrobě těchto pivních specialit, Belgičané, k těmto pivům přistupují s podobnou vážností jako Francouzi k vínům. Možná proto svým ovocným pivům říkají pivo ve společenském oděvu". Podávají se jako aperitivy na počátku oběda, nahrazují víno při hlavním chodu, a dokonce zesilují chuťový zážitek při pojídání ovocných nebo pěnových dezertů. Přes všechny klady je však potřeba říct, malinové pivo je malinové pivo, ale plzeň je plzeň.
