Tak s něčím se dá souhlasit, až na to, že člověk se nikdy nevyvinul. Člověka stvořil Bůh a původně, dokonce, měl jíst jen ovoce a zeleninu z rostlin a stromů, které Bůh stvořil. Až po potopě Bůh dovolil jíst lidem maso. Do dvanácti hodin by člověk měl jíst ovoce a potom oběd a večeři správně kombinovat. Škroby (uhlovodany) plus zeleninu, nebo maso a zeleninu. Nikdy ne maso a uhlovodany. Pak se hubne dobře. A samozřejmě by se neměl přejídat, jak je na to rovněž upozorněno i v článku.

To je ten pan Fořt, co nám tvořil diety dle krevních skupin? To by odpovídalo tomu, jak si chybně interpretuje studie dle kulturního vzoru a boje proti systému na podpoření vlastního byznysu.

Vědní medicína dávno ověřuje a zkoumá všechny terapie a poznatky o cholesterolu, dále jen výživy dle fyziologie a predispozice každého jednotlivce zvlášť v daném přijímaném množství a horizontu, kdy se zohledňují všechny faktory životního stylu, příjem výdej energie, věk, výška, váha, predispozice, aktuální fyziologie atd. apod.. Neustále se vše pak přehodnocuje a upravuje. Skupiny a typy pana Fořta mohou být zavádějící.

Mluvit o špatném cholesterolu, bylo a je do nějaké míry stále jen obecné zjednodušování a vůbec neplynulo a neplyne z poznatků vědní medicíny a už vůbec ne farmalobby či lékařské praxe.

Pokud o tom nějaký lékař takto mluví, buď zjednodušoval jen vyjadřování či svou práci, dál se nevzdělával a pokud tomu věřil, nebyl dobrý, ale to máte v každém oboru. Taktéž vyšetření na spektrum cholesterolu, HDL, LDL, atd. bylo dříve drahé. Navíc se neustále vše zpřesňuje a poznatky přehodnocují.

Pan Fořt taktéž nebude vyházet z ničeho jiného než z poznatků ze studií. Nicméně každý, kdo tak činí by se měl vyvarovat chybné interpretace a brát na vědomí, že vše se musí dále ověřovat, poznatky se mění a jen 5 procent studií se ukáže jako průkazných ať již směřujících k registraci či ne. Důležitý je konsenzus, metaanalýzy a nejlépe z velmi velkého počtu lidí či nakonec sběr dat z nemocnic, studií atd., což začíná být alfou omegou díky moderní době a propojenému světu a stále se zlepšuje.

Nicméně po celém světě probíhají nejrůznější studie vhodnosti dle fyziologie a predispozic. IKEM taktéž provádí studie na výživu pacientů s diabetes a dalších.

či Nutriční požadavky a věk Farmaceutická fakulta UK v Hradci

Doc.RNDr.Ing. Stanislav Ďoubal, CSc.

Královéhttp://apps.faf.cuni.cz/gerontology/nutrition/agedependence/Agedependence.asp

Žádná západní medicína si nic nevysvětluje a opět tu máme farmalobby. To, že si myslíte, že vědní medicína či farmakologie apod. tvrdí o cholesterolu, neznamená, že tomu tak je.

Vědní poznatky o cholestorolu se neustále přehodnocují a zkoumají a to, co tvrdíte pane Fořt, se dávno v poznatcích vyskytuje a dále přehodnocuje a současně každá terapie a medikace. Takže pokud se snažíte neobratně definovat vědní medicínu, tak Vám to moc nejde.

Tzn., že existují nějaké poznatky a dále se zkoumají staré i nové, stejně tak registrované terapie, jež lékaři mohou používat vzhledem k těmto poznatkům.

Pan Fořt objevil mýdlo. Potřeba dělit něco na západní, východní, alternativní a podpořit si to konspirací, je potřeba jen kulturních vzorů a dost často vlastního byznysu, kdy nabízím něco úžasně neotřelého.

Vědní medicína dávno všechny výživy atd. zkoumá a nové, s kterými někdo přijde. I s těmi poznatky o cholesterolu v jakých poměrech a za jakých podmínek k dané fyziologii a predispozicím jednotlivce. Proto třeba i IKEM, kdokoliv v klinických či již randomizovaných atd. zkoumají vhodnost dle těchto a dalších podmínek

Jo já jsem ten případ co se na něj doktoři kouknou a hned diktují diagnózy: vysoký tlak, žlučové kameny, křečové žíly, vysoký cholesterol. Pak udělají vyšetření a jsou děsivě šokovaní, že nic z toho nemám. Problémy s cholesterolem jsem měla na vysoké právě opačné. Měla jsem ho nízký a to dlouhodobě. Doktor vždy jen prohlásil, že se s tak nízkými hladinami nikdy nesetkal, ale nikdy to neřešil. Já jsem si ale už tehdy přečetla, že je to horší než opak. Cholesterol se mi srovnal do normálu až když jsem nabrala kila.

Já o sobě říkám, že jsem jako auto. Prostě si natankuju, až když mi dochází benzín a jedu na rezervu. Nejím, když nemám hlad. A konečně mi někdo dává za pravdu.

A chce se to taky hýbat. Jako se o penězích říká, že neutratím víc, než vydělám, tak u jídla je to stejné - nenacpu do sebe víc jídla, než kolik ho spotřebuju. A já mám při svém zaměstnání docela malou spotřebu.

Léta jsem nesnídala a to bylo pořád keců, že musím snídat. Tak jsem se nechala přemluvit, protože jsem začala trochu nabírat kila - holt věk se projevuje - a jediný efekt byl ten, že jsem kila nabrala ještě rychleji. Takže na to opět kašlu a jím, když mám hlad, kromě jiných úprav jídelníčku. Klidně si dám ráno jen kafe a najím se, až když mám hlad.

Někdy v patnácti letech (sedmdesátá léta minulého století) jsem se naučila jíst jako liška.To jest tehdy, když jsem měla hlad. Sportovala jsem, holka jak lusk. Jenže mi to časem nabouraly teorie o pěti jídlech denně, to jsem neuměla. Ke stáru šly do háje mé ženské orgány, sex. Přidala se bipolární porucha, antidepresiva, nárůst váhy a teď je ze mne čuník zralý na porážku.

Knihy od Petra Fořta čtu moc ráda a musím říci, že se podle nich řídím i stravuji mnoho let (jsem zdravá, relativně štíhlá a ne nejmladší), dá se říci, že mi jeho rady a názory dost pomohly k lepšímu životu.

Tento článek mě velice oslovuje, zejména těmi delšími přestávkami mezi jídly. Intuitivně to také tak cítím a snažím se dodržovat větší pauzy, než se znovu najím.

Děkuji panu Fořtovi, kterého se velice vážím, za jeho práci a přeji mu mnoho štěstí.

Antidepresiva ve vetsine slouzi k potlacovani symptomu problemu, ktery se nikomu nechce resit. Ale protoze je to pohodlne a je to zlaty dul, tak se predepisuje jak o zivot, stejne tak PPI, antihistaminika, statiny atd...

Rozdělení jídla do pěti dílů je nutné zejména u lidí, kteří mají problém s kolísáním cukru v krvi. Je nesmysl tvrdit, že je to jen dobrá záminka se nacpat. 20 g knackebrotu s domácí lučinou a dvě deci vody nikoho k obezitě nepřivede. Každé tělo je sice jiné, ale hlídání energie příjmu a výdajů je základem udržení své váhy. Pokud sním třeba 2000 kcal a podle tabulek tělo spotřebuje 1500 vím, že zbytek musím zlikvidovat pohybem. Problém obézních je především daleko vyšší příjem neboli přežírání popř. pojídání sladkostí.

Naopak starší lidé s hladinou cholesterolu o něco vyšší, kteří nemají moc vysoký poměr tukové látky v krvi, žijí déle.

Zdroj: http://ona.idnes.cz/petr-fort-nizsi-hladina-cholesterolu-vadi-vic-nez-ta-vyssi-par-/zdravi.aspx?c=A160406_155344_zdravi_jup

Nikde jsem nenašel co to je "o něco vyšší". 5 nebo 15 mmol?

Dr. Hnízdil - při poctivém čtení to zjistíte - ztrácí odvahu tak na 6.

Kdyz jsem byla mala, dostali jsme ve skole jeden zvlastni ukol: napsat jednu barvu, ktera je pestra. Ukol jsem nesplnila, nedokazala jsem pani ucitelce vysvetlit, ze jedna barva nemuze byt pestra, ze pestra muze byt pouze kombinace barev.

Myslim, ze se stravou je to zrovna tak. Nakonec i se zivotem. Byti zaujat jednim tyem stravy, jednim zpusobem zivota, cloveka ochuzuje o to, co je v zivote nejhezci - o pestrost.

A co tím chccete naznačit?

Ale obecně mi apel "pestrost" přijde jako konzumní výmysl, abyste co nejvíce spotřebovávala, a to všechno - jídlo, věci od a do z, zážitky, zábavu, partnery... Zhoubná cesta...