ještě pár odkazů

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14531083

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/pen.23491

https://www.scientificamerican.com/article/plastic-not-fantastic-with-bisphenol-a/

Paul John Dornath Analysis of Chemical Leaching from Common Consumer Plastic Bottles Under High Stress Conditions

Chcete nazor chemika? Doktorat z makrokoule jsem nedodelala ale nedavano jsem si kupovala Nalgenku a krome zakladnich znalosti jsem si delala resersi v anglictine... trocha je zde .... A tak jsem začala hledat jiné tzv. Tritanové lahve. Tritan je obchodní název společnosti Eastman pro polyester - chemicky je to zjednodušeně polyethylene tereftalát glykol PETG. Od PET se liší mechanickými vlastnostmi, teplotou skelného přechodu - proč o tom píšu? Je to důležitá charakteristika polymerů, konkrétně mechanizmus, polykondenzace, kterým polyesterové polymery vznikají, se dá předpokládát nebude nikdy 100% a v hotovém polymeru-výrobku tedy zůstavají "uvězněné" mimo jiné i výchozí suroviny a čím blíže jste teplotě skelného přechodu tím spíš se mohou tyto výchozí nezreagované suroviny vyplavovat do obsahu nádoby. Odtud také aféra s výchozí složkou Bisfenolem A (BPA) užívaného pro výrobu tzv. polykrabonátu, ze kterého byly původní lahve Nalgene, který se mohl uvoňovat. U PET lahví se studie zaměřují na uvolňování aditiv pro zlepšení vlastností materiálů - ftalátů, formeldyhydu,acetaldehyhu při teplotách 40-60°C či v souvislosti s vystavením UV záření, což jsou často reální podmínky, ve kterých se lahve vyskytují například v autě, před kioskem... A proto je kromě povahy základního materiálu důležité znát i to co se tam přidává (změkčovadla, katalyzátory, které často obsahují tzv."težké kovy"), protože 2 výrobky z téže materiálu mohou mít diametrálně odlišné vlastnosti.

Tim si nedělám iluze, o PETG, ale je to volba menšího zla (když to jde užiju sklo, když ne ať z hlediska váhy nebo bezpečnosti jako na hory či do sauny). Hned na začátku mě však překvapila i po důkladném vymití "chemicka chuť" napoje, který letěl ke kytičkám, a tak jsem se podělila o svoji zkušenost s technickou podporou Nalgene, kterou jim zajišťuje Thermofisher a bylo to jedno z kriterii proč jsem se rozhodla pro tuto značku, mi bylo doporučeno lahev vyčistit tabletou na zubní protézy - a to ten trik udělalo.

A teď si vemte systém SODIS.. čištění vody v metodou položení petky na nějakou dobu na sluníčko. Sodoma Gomora

Dnešní ekologie je děs. Mám děsný pocit z toho, když koupím něco v obalu, co zkonzumuju do hodiny a obal zahodím. A ještě hůře, když jde o malé balení, které je mnohem méně ekologické. Ano, asi šetřím svoje zdraví, ale "ničím" si životní prostředí. To popelářské auto pro plasty bude jezdit častěji, ten zásobovací kamion do Billy taky. Člověk by spíš měl používat zdravý selský rozum, než číst nějaké vědecké studie a řídit se tím

To jsou zase bláboly v článku. Opravdu jsem se zasmál ...

Dobrý den,

Jednorázové obaly a PET lahve by měly být testovány na jednorázový, ale dlouhodobý kontakt s potravinou, takže balená voda v obalu je bezpečná po celou dobu její trvanlivosti. Samozřejmě nesmí být skladována na přímém slunci. V těchto případech skutečně může dojít k uvolňování škodlivých látek (například oxidy antimonu nebo acetaldehyd).

Ty jsou přítomné v plastu z jejich výroby. Škodliviny, také mohou vznikat rozkladem některých látek či jejich vzájemnou reakcí. Riziko se zvyšuje právě při mechanickém opotřebení nebo vystavení takovýchto materiálů vyšším teplotám, kdy se všechny fyzikální i chemické procesy zrychlují.

To se nepovedlo :)

Fakt bych rád slyšel vysvětlení od nějakého chemika, protože tomuhle nevěřím!

Pokud je PET láhev vylisovaná z nějaké homogenní hmoty, měla by mít stejné složení na povrchu i hluboko uvnitř, takže pokud by se z ní něco do vody uvolňovalo, docházelo by k tomu už od začátku. A pokud je originální voda po několika měsících skladování v pořádku, není důvod, aby to s vodou, kterou každé ráno napustím a odpoledne vypiju, bylo jinak. Naopak se tam může vytvořit vrstva vodního kamene a usazenin, která bude vodu od plastu izolovat (bakterie teď neřešme). Fakt nevidím důvod, aby po stém použití byla flaška jedovatější než na začátku, pokud by se materiál rozpadal stářím, postihlo by to dlouho skladovanou originální vodu.

Jasně, kdyby byla flaška z nějaké jedovaté snadno rozpustné látky, na jejíž povrch by se nanesla tenká ochranná vrstvička, která by se vymytím poškrábala, pak by to bylo něco jiného...

Samozřejmě mluvím jenom o vodě. Silnou zásadu, kyselinu ani jedy bych do PETky rozhodně nedával. Nejde ani tak o to, jestli by to flašku rozežralo, hlavně by se toho mohl někdo napít...

Může mi někdo říct jaký je rozdíl mezi tím že je v plastové lahví originál voda kterou po třech měsících vypiju a nebo když stejnou láhev tři měsíce používám a dávám si do ní denně čistou vodu.

> "... a použijete ji tímto způsobem jednou dvakrát, maximálně třikrát, riziko je takřka nulové,“ říká Jitka Sosnovcová.

Mohl bych čtyřikrát, Jitko? Prosím?