Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč milujeme psy víc než své nejbližší? Je to snazší, říká psycholog

  0:41aktualizováno  0:41
My Češi milujeme své psy víc než jiné národy. Na pět lidí připadá jeden. Jsou to mazlíčci a mluvíme o nich často jako o vlastních dětech. „Dokonce mnohdy nahrazují nefungující mezilidské vztahy, nebo uspokojují některou naši důležitou potřebu - například dominanci,“ potvrzuje psycholog Dalibor Špok.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Samozřejmě existuje velká skupina pejskařů, kteří mají na vesnici psa na zahradě u domu a chovají ještě mnoho jiných zvířat.

„Takové bych ani pejskaři nenazýval,“ říká psycholog a dodává, že také motivace zapálených kynologů a chovatelů mnoha druhů zvířat je odlišná. „Mít psa je jistě pěkný koníček. Pokud se však pes stává hodnotnějším přítelem než lidé z okolí, máme velký problém.“

Dalibor Spok

Mgr. Dalibor Špok, Ph.D.

Stalo se totiž to, že pes leckdy do jisté míry vyvažuje nepříliš ideální mezilidské vztahy a najdete ho většinou tam, kde se člověk cítí osamělý.

„Taková situace může být samozřejmě prospěšná. Například asistenční psi pomáhají a společnost dělají i skutečně nemocným, nepohyblivým či osamoceným lidem, kteří se díky nim cítí méně nešťastně,“ říká Dalibor Špok, ale varuje, že tady se už blížíme k velmi nebezpečné hranici. „Pes by podle něj měl mezilidské vztahy doplňovat, nikoli je nahrazovat. A v mnoha případech bohužel jasně vidíme, že tomu tak není.“

Psycholog Petr Šmolka

PhDr. Petr Šmolka

Nezřídka čtyřnohý mazlíček znamená pro svého chovatele víc než většina lidí v nejbližším okolí. „Nevím, co budu dělat, až mi umře,“ vzpomíná psycholog Petr Šmolka na jednu z kolegyň. Tvrdí, že psí náklonnost řada lidí považuje jako jedinou za nezištnou a chovatelé o ni neváhají soupeřit stejně usilovně jako rodiče o lásku dítěte.

Tvrdí, že děti jsou u nás oproti některým jiným zemím v popředí zájmu, téměř středem našeho vesmíru. Do podobné role se podle Šmolky může stejně dobře dostat výstavní čistokrevný ohař i oříšek. „Jen málokterý pes nocuje venku v kotci, častěji s člověkem sdílí stůl a mnohdy i lože. Pak se nelze divit, že mu přičítáme téměř člověčí charakteristiky a stejně tak o něj pečujeme,“ vysvětluje.

Vyjít se psem je daleko snazší

Proč Češi tolik milují psy, je těžké přesně rozklíčovat. V Rakousku, Německu a Francii zdaleka nejsou tolik oblíbení. V Belgii je pes pomalu rarita a v Anglii může pejskař kvůli svému mazlíčkovi i narazit, například při hledání podnájmu.

Podle psychologů jsou Češi oddaní pejskaři z více důvodů. „Rád bych upozornil na jeden, podle mého názoru zásadní důvod, a tím je naše schopnost nebo ochota budovat - či nebudovat - mezilidské vztahy jiné než jen v rodinně a blízkém okruhu přátel,“ říká Špok, podle něhož je tento vnější okruh známých, komunity, vzdálených přátel pro náš život extrémně důležitý.

„Za první republiky byl na každé vesnici sbor, ochotníci, sokolové, několik hospod. Komunitní život kvetl. Totalita jej zničila a uzavřela nás do úzkých rodinných vazeb s maximálně několika blízkými přáteli. A to je velmi málo. V takto omezených vztazích nebudeme nikdy naplněni a i společnost bude trpět. A naše nahrazování těchto „dalších“ vztahů pejsky je podle mě nasnadě,“ myslí si psycholog a podobného mínění je i druhý oslovený odborník.

„Jsme zemí, která se již řadu generací odklání od soužití více generací pod jednou střechou. A minimálně po celou druhou polovinu 20. století se u nás rozpadal i spolkový život, navykli jsme si na ‚hry na vlastním písečku’ a pejsek se na něm docela hezky vyjímá,“ uvažuje Petr Šmolka.

Oba dva pak shodně připouštějí, že jsou mezi námi i „ortodoxní“ pejskaři, jimž pes bohužel nahrazuje dokonce i vztahy bližší. Často se pes stane jediným „blízkým tvorem“. A to je podle odborníků už velmi na pováženou. Proč se to stává?

Češi a psi

Čtěte seriál o Češích pejskařích.

Ilustrační snímek

„Je to totiž mimořádně snadné. Pes vás bude mít vždy rád,“ říká Špok a k dobru dává podle svých slov „špatný fór“, který dobře ilustruje vztah psa a jeho pána. „Když zavřete do kufru auta manželku a psa, a po pár hodinách ho otevřete, kdo z nich vás bude nadšeně vítat?“

Pes totiž svého pána miluje jednoduše, bezpodmínečně, zvířecím způsobem. Zatímco člověk je mnohem složitější.

„Abychom navázali hodnotné vztahy, musíme se učit promíjet, přibližovat, hledat společné, překonávat odlišnosti a nedorozumění, odpouštět ublížení. A to není vždy snadné. Daleko snadnější je prostě mít psa, který vás ve všem poslechne a vždy zavrtí ocáskem,“ vysvětluje Dalibor Špok a dodává, že je pak otázkou, zda pokud je hlavním společníkem člověka pes, jestli pak právě jeho pán neztrácí něco z lidskosti, k níž právě budování mnohých vztahů zásadně patří.

Samota odráží míru ochoty budovat vztahy

Podle psychologů však může být často samota jen zástupným problémem, proč se lidé upínají na psy. Samota podle nich velmi často (samozřejmě ne vždy) není důsledek objektivní nebo ekonomické situace, ale stavu naší duše a míry, do jaké jsme ochotni budovat nové vztahy, vstupovat do nich a obtížně je zkvalitňovat.

„Vždy mě v tomto ohledu fascinuje reportáž z domova seniorů, v níž se zdůrazňuje, jak jsou senioři sami. Jak sami? Nejbližší je dva metry vedle v sousedním pokoji a ze všech sousedů v domově důchodců by mohla být živá, veselá, podporující se komunita... Pokud by k tomu byli všichni ochotni,“ uvažuje psycholog a doplňuje, že je to samozřejmě mnohem těžší, než vzít svého pejska na další procházku.

Znáte člověka, pro něhož je jeho pes nejbližším přítelem?

celkem hlasů: 2832

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. května 2018. Anketa je uzavřena.

Ano, je jich hodně 2359
Ano, ale moc jich není 329
Ne, nikoho 94
Nevím 50
Autor:



Nejčtenější

Velká fotosoutěž: posílejte snímky na téma Léto v plavkách

Mini velikost v plavkovém podání ukazuje australská rapperka Iggy Azalea.

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Napřed porodím a pak se vdám. Jméno vybere dcera, říká Eliška Kaplický

Eliška Kaplický je podruhé těhotná.

Eliška Kaplický (40) zakládá po devíti letech novou rodinu. „Tentokrát to bude obráceně. Nejdřív porodím a potom se...



Chození naostro patří k létu. Jaká jsou pro a proti?

Chodit bez kalhotek je příjemné, na kole bez nich raději nejezděte. Mohlo by...

Jsou ženy, které nenosí pod letním oblečením zhola nic. Je to příjemné, ale zároveň poněkud nebezpečné. Někdy stačí...

Sára Saudková: Dědeček Jan je pro mé děti něco jako paní Columbová

Sára Saudková

Žila s fotografem Janem Saudkem, dnes vychovává čtyři děti s jeho synem Samuelem. Rodinné vztahy Sáry Saudkové jsou...

Jak tělo varuje před rakovinou? Krvácením, závratí i chronickým kašlem

Ilustrační snímek

Tělo nám vysílá spoustu varovných signálů. Většinou poukazují jen na drobné zdravotní potíže, ale někdy i na ty...

Další z rubriky

Dotek není jen předehra k sexu, nabádá muže lektorka tělesného kontaktu

Mirka Papajiková vede taneční lekce. „Potřebu doteku si obecně mnohem více...

Potřeba doteku nás provází od narození, vnímáme ji různě v čase, odráží se od naší výchovy i genetické výbavy. Návod...

Polovina lidí v Česku věří pověrám. Nejvíc se bojí černé kočky

Nejpověrčivější jsou obyvatelé severní Moravy, jižní Moravy a Prahy. Naopak...

V červenci tu zase bude pátek třináctého. Podle pověry je to smolný den. Celá řada pověr zanikla, ale některé nám stále...

Slavný kuchař si vzal život. Deprese mužů končí sebevraždou častěji

ilustrační snímek

V souvislosti s tragickou smrtí slavného kuchaře a dobrodruha Anthonyho Bourdaina se opět mluví o depresi. Nemoci,...



Najdete na iDNES.cz