Čas od času se stane, že se v její poradně rozpláče rodič, který už je natolik vyčerpaný, že neví kudy kam. Takových lidí přibývá. Většinou se ukáže, že se nechali příliš svázat tím, k jaké výchově svádí moderní doba: dělat všechno pro dítě, všemožně ho rozvíjet a snažit se, aby nezažilo pocit frustrace. „To je cesta do pekel,“ řekla v rozhovoru pro magazín ONA DNES psycholožka Pavla Koucká, která o rodičovství píše knihy.
K napsání té poslední nazvané Uvolněné rodičovství ji přiměly příběhy, jež vídá všude kolem sebe. Rodičům unaveným z toho, jak se plně odevzdávají dětem, se snaží vysvětlit, že spoustu věcí mohou dělat méně vyčerpávajícím způsobem, než jsou zvyklí. Že by měli ubrat ze svého perfekcionismu, protože se vyčerpávají a nezbývá jim energie ani na to, aby se s dětmi radovali.
Pavla Koucká (42)
|
Navíc děti jsou vnímavé a poznají, když se rodič tváří jinak, než jak se ve skutečnosti cítí. „Když jsou maminky navenek stále usměvavé a trpělivé, zatímco uvnitř to kvasí, je riziko, že pak bouchnou, a to dítě vyděsí. Často také, když děti cítí napětí pod povrchem, zlobí a provokují. Chtějí opravdovou mámu, ne usměvavou masku,“ vysvětluje psycholožka.
Nabádá také k tomu vést děti k větší samostatnosti. Rodiče by se podle jejích slov měli oprostit od zbytečných strachů a dát dětem důvěru v tom, že si ve spoustě věcí dokážou poradit.
„Myslím, že rodiče děti na jednu stranu přehnaně chrání, a na druhou dělají málo pro to, aby se dítě umělo třeba samo chovat na ulici. Když potomka stále doprovázíte a vodíte za ruku, neučí se dbát na svou bezpečnost. Mám zkušenost, že děti jsou zodpovědnější, jsou-li samy. Když vyšlu syna do obchodu, vidím, jak se poctivě rozhlíží a jak třímá penízky v dlani, aby je neztratil,“ dodává psycholožka.
