Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| psychické poruchy| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| sourozenecké vztahy| ekonomicky silnější žena| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| sny| ženské přátelství| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| "pauza" ve vztahu| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

vztahy na pracovišti
Dobrý den,
mám na vás dotaz ohledně svého kolegy, který se mnou přestal komuniovat. Žiji v zahraničí, kolega je domorodec. Začali jsme spolu dojíždět do práce jeho autem kvůli úspoře, oba jsme ze stejného města a máme to daleko. Domnívala jsem se, že mám o mě zájem, protože se projevoval velmi žárlivě, velmi mi pomáhal s praktickými věcmi, byl ochotný, já o něj zájem měla. Přiopilá jsem mu nabídla sex, což ho vyděsilo, ale omluvila jsem se a vše bylo ok. Po měsíci začal být nevrlý, z ničeho nic, třeba stál vedle mě na ulici, ale držel si odstup deseti metrů nebo jsem jej požádala, zda by nepodržel tašku,abych ji nemusela pokládat na zem, vzal ji a dal na zem. Mě došla trpělivost a začla jsem dojíždět vlakem. Myslím, že to ho ranilo nebo urazilo. Od té doby nekomunikuje a drží ho to pět týdnů. Jasně jsem mu napsala, že až bude připravený, popovídáme si, že je mi smutno se na něj dívat v práci (vypadá smutně), ale že nevím, zda je raněný nebo naštvaný. Nevím, jak to prolomit...
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anno. Myslím, že jste mu to napsala hezky a jasně, on je z nějakého důvodu zmatený ve svých citech ( nejspíš ) a potřebuje se v nich zorientovat. Teď nic moc dělat nemůžete, ale pokud on sám nenabídne najít si spolu čas na vámi navrhnutou komunikaci, můžete jej v úplné pohodě a klidu pozvat na společnou kávu - jen tak, a pak se uvidí. Ale ještě bych chvíli počkala.
vztahy na pracovišti
Dobrý deň pani doktorka,chcela by som Vás poprosiť o radu,som kludný,pracovitý človek,neni dávno som nastúpila do detského domova a vo veľmi krátkom čase som si deti získala na svoju stranu,majú ma velmi radi,dokonca aj pani riaditelka je max.s mojou prácou spokojná a chváli ma,čo ma veľmi teší.Ale z vedlajšej skupiny je jedna kolegyňa,ktorej evidentne ležím v žalúdku,hladá len situáciu kedy môže na mňa vyletieť,zvyšovať hlas a robit sa tá najdôležitejšia a to je medzi nami 25r rozdiel(je mladá).Žial neberie si servítku pred ústa a vybavuje si s mnou účty aj pred detmi,čo je obrovská chyba,ako máme vychovávať deti,ked ona sama je katastrofálnym úkazom. Najhoršie ešte je,že je to chronický vymýšlač a všetko vo svojej vymyslenej verzií uteká žalovať pani riaditeľke. Sú to trápne situácie potom a necítim sa naj,aj ked pani riaditeľka ma vychcaluje a je na mojej strane,ale ona je jej miláčik...inak ona je chronický vyvolávač sporov,neni asi človeka na ktorého nevyštartovala a nemali s ňou spor. Prosím Vás o radu,nemienim sa s takým človekom vôbec baviť pokial to nebude nevyhnutné pracovne,chcela by som ju totálne ignorovať...poradíte mi prosím ako??? Moc ďakujem Dáša
Dáša
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Dášo. Ona na vás žárlí a rivalizuje s vámi svým vlastním způsobem. Rozhodně z ní nemějte strach, ale naopak jí rezervovaně, ale důrazně, dávejte najevo vaše hranice. Co se týče vyřizování si "účtů" před dětmi, to je nutné řešit okamžitě. Ona se snaží mít nad vámi mocenskou převahu - třeba i tím, že je služebně starší. Asi jí leží v žaludku i  vaše popularita u dětí, u paní ředitelky. Bylo by ale dobré, kdybyste si to spolu vy dvě vypovídaly. Ukažte jí také svou sílu - ale ve své kultivované podobě. Jinak ji můžete asi ignorovat, pokud se vám toto podaří. Na každém pracovišti se najde někdo takový, kdo je z nějakých důvodů problematický. Hlavně se tím moc nezatěžujte, abyste stále mohla mít ráda svou práci :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, už 8 let dělám krátký/ dlouhý 12h. Napřed dobrý, později jsem začala mít zdravotní ( záda, únava, občas nespavost) a psychické problémy. Kamarádky a známí mi řekli, ať se vykašlu na nějaké 12 a dělám jenom 8 h denně + volné víkendy. Řekla jsem, že to tak udělám, ale naši řekli, že mladá holka může dělat víc, než 8 h, tak jsem zase skončila na 12. Jenže u paní, u které se ukázalo, že je alkoholička, tak jsem u ní skončila, protože jsem cítila, že jinak se brzy zblázním. Předtím jsem také ukončila prac. poměr z důvodu šikany od své vedoucí. Naši řekli, že mám všude jenom problém, nikde nevydržím, pořád si na něco stěžuju a že je asi chyba ve mně. A v čem? Že si každý myslí, že mě může jenom ponižovat a že mám taky právo říct ne a rozhodovat se sama za sebe? Prý, že tam, kde jsem dělala už nemůžou ani vkročit. Nechápu, proč mám trpět za to nebo i moji rodiče, jak se ke mně někdo zachoval. O práci zájem mám, ale za nějakých podmínek a když si něco najdu, zase špatně. Co dělat?
T.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, T. Nevím, kde je problém, a ani, kolik je vám let. Ale myslím si, že pokud pracujete, jste samostatný dospělý člověk. Hodně dáte na rodiče, a necháte si od nich mluvit do života, ovlivňují vás. Ale měla byste se řídit sama sebou a svými city pro situaci, ne? Pracujte podle toho, jak vám to vyhovuje, ale zároveň tak, abyste si vydělala na svou ekonomickou nezávislost...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, začíná mi vadit chování mojí nadřízené a také prac. morálka u nás na pracovišti. Nikdo tam není schopný si něco udělat sám. Každý na všechno někoho potřebuje. Např. nechápu, proč ten, kdo umývá nádobí musí leštit i příbory, když si takové věci mají dělat číšníci sami na place. Kromě toho se tam každý do druhého pořád stará. Mám 2 dny volna, pak jdu do práce a pokud jsem jeden z těch dnů strávila doma, je mi řečeno i od vedoucí, proč jsem nemohla přijet do práce. No, nemohla, protože volno je od slova volno a jak ho trávím je snad moje věc, ne? Do toho vedoucí, když potřebuje s něčím poradit a já jí řeknu svůj názor, tak ze mně hned dělá blbce, co ničemu nerozumí, nemá žádné kontakty, dělám tam od rána do večera, nezastavím se, ale ona se chová, jak, kdybych tam ležela. Do toho málem dala moje číslo jednomu kolegovi a nutí mě, abych s ním trávila svůj volný čas. Kamarádka mi řekla, že tohle už je vrchol, aby mi šéfová diktovala, s kým mám chodit. Jak nastavit hranice?
Lena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Leno. Nesmíte se ani své vedoucí bát, ani ji kritizovat. Musíte znát svou cenu a podle toho se chovejte. Ale neměla byste zasahovat do toho, co kdo dělá v kuchyni, co na place. To není vaše věc, i když se vám to může stokrát nelíbit. Možná si své hranice vymezujete ne úplně diplomatickým způsobem? Byla bych na vašem místě stručná, jasná a věcná - např. v dotazech, proč jste ve dnech volna nepřišla do práce. Nevím, co říct víc, pokud tam nejste spokojená, proč neodejdete jinam? V oblasti gastronomie je snad míst dost, zvlášť nyní, kdy začala sezóna.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko, vedu tým 7 lidí, jedna pracovnice mě obchází vše vyřizuje s ředitelem a mě jen oznámí ředitel to schválil, ředitel u ní vysedává na pracovišti a ona mu donáší. Nejhorší je, že stahuje ostatní kolegy, že vše vyřídí a zařídí na svoji stranu.
















marta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Potřebujete asertivitu, marto. Vaše pozice je daná, jste manažer řídící  tým 7 lidí. Musíte si svou pozici udržet. Asi bych nejprve jednala s ředitelem, ne?...
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Pracuji před 15 let v jedné organizaci jako asistentka ředitele a před cca 2 lety nastoupila do této organizace po odchodu mé kolegyně do důchodu nová administrativní pracovnice, která má na starosti dokumentaci a archív. Nová kolegyně je ale velmi hlučná, upovídaná a pořád by ráda měla na vrch. Začínám mít čím dál víc pocit, že by ráda vykonávala moji práci, protože by byla samozřejmě víc na očích, než zahrabaná v archívu. Kdykoliv totiž přijde jakákoliv návštěva či jiný zaměstnanec něco vyřídit na sekretariát, okamžitě se vrhá ke dveřím a snaží se zapříst hovor, případně když cokoliv pracovně řešíme s ředitelem v kanceláři, objeví se v kanceláři i ona, např. že si nutně musí něco okopírovat. Je to pracovnice, která mě má v základních činnostech (zvedání telefonu) zastupovat v době nepřítomnosti, tzn. např. dovolené a tak si myslím, že se jí tam jednoduše v této funkci zalíbilo. Jak jí stručně a jasně vymezit v denním kontaktu hranice, které si nepřeji, aby přestupovala?
Renata
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Renato. Nová kolegyně je u vás již dva roky, a vy jste nijak hranice dosud nevymezila?. Nikdy není pozdě, ale čím dříve, tím lépe. Korektně, ve vší slušnosti. Kdo je její šéf? Vy, nebo ředitel? Pokud jste v jedné organizaci 15 let, jistě máte s ředitelem dobré lidské i osobní vztahy a on by pochopil vaši nelibost v jejím zasahování do vašich kompetencí. Ale lepší by samozřejmě bylo, kdybyste to zvládla sama, bez jeho podpory :-) Ostatním kolegům je sympatická její výřečnost? Možná je to nejtěžší hlavně pro vás, která s ní sdílíte společnou kancelář. Nejspíš je to již ponorka, pokud máte stále poslouchat její povídání, a jste svědkem jejích aktivit, sloužících ke zviditelnění se. Zkuste se ale na ni podívat i z druhé strany. Asi je extravert, příchod do práce je pro ni společenská příležitost. Buďte k ní současně shovívavě přátelská, ale současně vymezující se.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, pro Ditu s hlučným kolegou, máme v práci podobného kolegu a převedli jsme to do žertu, vždy když začal mluvit nahlas, tak jsme na něj po vzoru Postřižin volali - Kdo to tu tak nelidsky řve? Vždycky zabrblal, "no jo:-)", ale pomohlo to:-) Možná je to lepší, než na něj být nepříjemná:-) - otázka upravena poradcem
Ivana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Díky, Ivano :-) Posílám pro Ditu :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Máme s kolegyní v zaměstnání takový problém. Kolega z vedlejší kanceláře je velmi hlučný. Nahlas mluví, bouchá se šuflaty. Vzhledem k tomu, že jsou kanceláře menší a stěny tenké, je vše slyšet. Nejhorší je to s jeho zavíráním dveří. Bouchá s nimi prakticky vždy, když přichází i odchází. Když dveře zamkne, ještě několikrát zkouší, jestli je opravdu zamčeno. Nás to velmi ruší a obtěžuje a proto jsme ho ve slušnosti požádaly, aby alespoň zavíral potišeji. Řekl, že samozřejmě. Vypadalo to, že to pochopil a nemá s tím problém. Vydrželo to 1 den a opět je situace ve starých kolejích. Prosíme o radu, co s tím? Děkujeme
Dita
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dito. Chápu vás, ale důležité je, že kolega od vedle není arogantní, agresivní a odmítavý cokoliv řešit. Bude to chtít kultivovanou formou připomenout, co vás ruší, třeba mu to i odprezentovat - jak je vše u vás slyšet a je to rušivé pro možnost soustředění se na práci. Určitě to přijme a pochopí, jemu akustické hluky nevadí a určitě si to ani neuvědomuje :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, pracuji v call centru - je mi skoro 60 a vedoucí mě zprvu vůbec nechtěl. Hned po 14 dnech jsem skoro vyhrál jednu soutěž, i když jsem byl úplný nováček a se mnou soutěžilo víc než 15 lidí zkušených. Bohužel jsou to všichni ve věku do max 30ti let, včetně vedoucího. Takže kolektiv hodně polarizovaný, já sám jsem nad 40 let sám. Ale nevadí, mladým stačím, jsem dokonce v mnoha věcech lepší. Problém je v tom, že jsme všichni závislí na přidělování práce (a tím i výdělku) na tom mladém manažerovi, který nedává stejné podmínky a mně dává horší. Už jsem to několikrát říkal, že jsem dostal méně práce, případně i tu méně lukrativní, není to nic platné. V poslední době se naučil manažer každému za něco vynadat - i když jsou dobré výsledky, tak každý dostane za něco. Špatně to snáším. jenže když člověk dostane horší projekt, méně vydělá, má horší výsledky a už je zase zle. Zatím nechci odcházet, ale dostávám se do strašného stresu. práce s klienty mě baví, to je to fajn. Špatné atmosféry už si začínají všímat i ti mladší. Děkuji za radu.
Jan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jane. Vypadá to, že jste pro ostatní velkým konkurentem: Pracovat v týmu, respektive kolektivu, kde se výkony moc neoceňují, je hodně těžké, tomu velmi dobře rozumím. Vlastně každý "kopete" sám za sebe. Věkový rozdíl mezi vámi a ostatními z kolektivu je také složitý - jak to psychicky zvládnout, když si s vámi ostatní nerozumí, mají jiné zájmy, jiné zkušenosti?...Asi vás vnímají jako hodně snaživého a soutěživého, což nemusí být vždy populární. Zatím odcházet nechcete, pak se budete muset obrnit nějakou svou obrannou ochrannou pomyslnou vestou a těšit se na práci s klienty, která vás, bezpochyby na rozdíl od ostatních, baví. Co dělat s manažerem a atmosférou v kolektivu, to vám neporadím, museli bychom spolu mluvit, abychom přišli na něco, co by bylo účinné.
vztahy na pracovišti
Dobry den,jsem zoufala a hodne zklamana.Obracim se na Vas s prosbou jak je tohle mozne.Nastoupila jsem pred dvema lety na misto pecovatelky do domova se zvlastnim rezimem kde vlastne ani zadny rezim nebyl ,jsou tam lide z ulice ktere magistrat odesila k am .Jsou tam umele vytvorena mista vedoucich pracovniku kdy nikdo nevi co je jeich napln prace ,na jeden barak byly dve stanicni ktere vymysleli ruzny podrazu ,zvlast teda ta nase,ta si na me zasedla protoze jsem chtela aby tam byl aspon trochu poradek ,vedela ze jsem vystudovana detska sestra a ze si proste vsimam napr proslych veci a tim jsem se stala nepohodlna ,proste jsem nebyla ticho ,po nejakem case tyhle obe stanicni byly vyhozeny ale nastoupil tam novy pracovi stanicni ktereho dodal pan reditel ,jenze tahle stanicni ho naucovala a navyklasdala lzi aby se pomstila,dale jedna kolegine ktera tam pracuje se svym 23 letym synem ,krade jidlo klientum a taha si haldy jidla dom si na me tez zasedla a chodi bonzovat tomuhle novymu stanicnimu ktery da lzi ,je tam chvilku a nemuze vedet jak pracuji ale predevcirem prisel s tim ze me neprodlouzi smlouvu ... proc kdyz clovek pracuje dela veci navic je ferovej ,tak je nepohodlnej a zbavuji se ho ??? A ty pracovnici kteri kradou nepracuji na klienty kaslou v praci se opiji kdyz odejde vedeni tak jim to prochazi ,nechci to tak nechat a citim se ponizene a ukrivdene.Co mam delat ? priada mi ze cela organizace je jedna velka mafie ktera se kryje ,protoze pochybuju ze kdyz bycgh«h zasla za reditelem tak s tim nic stejne neudela a spis to smete pod koberec.Poradte mi prosim co delat? Dekuji za odpoved Lenka
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Obávám se, že byste zůstala v boji za spravedlnost asi sama, a inkasovala byste další porážku. Potřebovala byste získat víc lidí, kteří to cítí stejně, jako vy, abyste se semkli a byli silnější. Takto jste dosud byla nepohodlná, a znáte to - pomluvy se pak šíří rychle dál, aniž by byly opodstatněné. Pokud nezískáte někoho dalšího, kdo by s vámi chtěl - oproti vedení - udělat ve vašem zařízení pořádek, pak bude pro vás lepší, když odejdete a najdete si práci, kde budete mít větší klid a větší respekt k vaší erudici.
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, pracuji spolu s dalšími 10 lidmi v tzv. openspace. Všichni telefonujeme, sedíme vedle sebe metr daleko. Prostředí je docela hlučné. Způsob práce některých je ale obtěžující (expresivní telefonování, někdy se dá říct i že nevázaná zábava s ostatními), která nesmírně ruší a unavuje. Sdělila jsem tyto informace svému nadřízenému, který hodně času tráví s námi, takže to musí vidět a prosila ho o intervenci. Odmítl s tím, že podporuje otevřenou komunikaci a mám si to s dotyčnými vyřešit sama. Což se v některých případech pokouším, ale je to marné. Navíc nadřízený kontroluje způsob práce a je v jeho kompetenci to nějak ovlivnit, usměrnit. V mé ne. Zvažuji dokonce odchod z práce, byť to pro mě bude tíživé. Poradíte mi něco? Děkuji
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evo. Tak trochu souhlasím s vaším šéfem, že by bylo dobré, abyste vše probrali interně vy, kolegové, kteří sedí v jednom open space. Naprosto chápu, že tento způsob práce je pro hodně lidí diskomfortní, hlavně pro ty, kteří se potřebují koncentrovat na práci v rámci obecného klidu. To ale v open space nejde. A pokud děláte náročnou práci, a ne nějakou běžnou rutinu, tak už vůbec ne. Pokud by vaše prosba ostatním kolegům o větší klid nepomohla, pak by stálo za to, požádat o schůzku i s vedením, kde by byla vyslovena jasná pravidla ohledně telefonování. Pokud vím, ve většině firem je to tak, že si lidé chodí osobní telefony vyřizovat mimo kancelář - např. do zasedací místnosti.
vztahy na pracovišti
Mám onkologicky nemocného manžela, akutálně se mu znovu objevil nádor a čeká ho již druhá náročná operace. Můj šéf, kterému jsem sdělila co se děje, mne nyní uvolňuje v případě potřeby na pár hodin z práce, abychom vyřídili s manželem potřebná vyšetření. Mé kolegyni, která je zde necelé 2 roky a nemám k ní žádnou důvěru (sbírá drby), jsem neřekla a ani nehodlám říci, co mám za problémy, protože by to pro ni byla senzace, o kterou je třeba se podělit dál, se chová nepříjemně, když se svolením šéfa nyní třeba na pár hodin odcházím a zase se vracím do práce. Jsem zoufalá ze stavu manžela, musím nyní spoustu věci vyřešit a zařídit a již ke konci roku nemám dovolenou, proto jsem šéfovi vděčná za jeho přístup a pomoc, ale kolegyně mi stěží odpoví na pozdrav a na můj dotaz, zda bylo potřeba něco za mne rychle vyřídit, odpovídá jen na půl pusy. Jak kolegyni vhodně sdělit situaci, své soukromí si velmi chráním a nechci aby se po pracovišti roznášelo cokoliv o zdravotním stavu manžela. Děkuji.
Stáňa
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Stáňo. Požádala bych vašeho šéfa, který vám vyšel vstříc, aby nějak ošetřil vyjímky, které vám umožňuje, a sdělil ostatním podle svého uvážení, proč vám je uděluje a zasloužíte si je. Z vašeho soukromí nemusí pustit ani chloupek, může říct cokoliv. Ale vy tak budete ochráněna před závistí, případně i záští některých kolegů. Třeba ona kolegyně vám opravdu může závidět a žárlit na nadstandardní vztahy s šéfem, který vám umožňuje úlevy, jimž nerozumí.
vztahy na pracovišti
Dobrý den,potřebuji poradit. V 58 letech dostala vedoucí prodejny oděvů výpověd.Já ve svých 42 letech nastoupila na její místo. Od té doby nemám klid.Útočí na mě SMSkama, pomlouváním u zaměstnanců v době, kdy tam nejsem aopd.Vždy je týden dva klid, asi nabírá inspiraci a pak opět. Chodí do prodejny předvádí hysterické záchvaty,lže o mé rodině, kterou nezná a nikdy neviděla.Od její výpovědi jsme měli kontrolu na udání z finančního, živnostenského a dokonce stavebního úřadu.Od zaměstnanců mám zatím podporu, jelikož jí znají a ví, že její povaha je nepřející a zlá.Rozešla se dokonce se svou matkou i synem.Jenže já už nevím, jak se bránit. Na soudní zákaz to není, hovory nemám nahrané a sms píše a formuluje tak aby urážela, ale nic proti zákonu.Už to trvá půl roku a horší se to.
Silvie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Silvie. Nezbývá vám nic jiného, než její zoufalé invektivy vůči vám přijmout jako realitu a shovívavě se usmívat. Ta žena je  zhrzená, nešťastná, mstí se. Má problémy i v osobním životě, jak říkáte. Nechte její urážky po sobě stékat jako kapky deště po okenním sklu a neberte si je vážně. Ona se vám mstí za svou nespokojenost. Nedopřejte jí, aby se jí to povedlo, to bY vás byla škoda, ne? :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
nastoupila jsem do nového zaměstnání. Jsem tam cca 14 dní a 14 dní na školení.. Takže na pracivišti jen 14 dní. Chci se zeptat, kolegině mi řekla, že mě nechá již příští týden na pracovišti samotnou, že si vezmě dovolenou. Mohu zůstat po tak krátké době na pracovišti, které se teprve učím ( ČEZ) sama? děkuji za Vaši odp.
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petro. Nebojte se toho, to je to hlavní. Věřte tomu, že to zvládnete, a pokud ne vše, určitě vás v tom ostatní nenechají. Hlavně žádné strachy - dáte to, a nejde o život :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
Pracuji ve firmě 12 let. Když jsem nastoupila po mateřské na původní pozici, byla jsem plná elánu, nastavila projekt, se kterým se pracuje dodnes. Tehdy za mnou přišel vedoucí oddělení, že by mě potřeboval na jiném místě. Přikývla jsem – ani by mne nenapadlo odmítat. Naopak – ještě jsem byla ráda, že si mne firma žádá i jinde (jak naivní!). Na moje místo nastoupila – jak se po čase ukázalo - jeho známá a už se pěkně veze na vymyšleném. Na mém novém pracovišti jsem až tak spokojena nebyla, ale s mým elánem a drivem jsem se rychle zapracovala. Měla problém s kolegyní, se kterou jsem se ocitla v kanceláři - ve stejném věku, ale nepřátelskou a nepřístupnou. Kvůli ní jsem absolvovala několik hodin u psychologa, posléze i alternativní léčbu. Zapracovala jsem na sobě (mimochodem ona se nikterak nezměnila) a naučila jsem se s ní vycházet. Byla jsem oslovena vedením a opět jsem se angažovala na novém projektu, který se před časem uvedl do chodu a zase usnadňuje práci. Kolegové z jiných oddělení se obvykle obracejí na mne. Zatímco s kolegyní – ledovou královnou - nikdo nechtěl spolupracovat. Minulý měsíc odcházel vedoucí do penze a řešila se náhrada za něho. Vyhrála kolegyně!!! Diplomaticky řečeno – prý je pečlivější (skutečností je – její otec je bývalý kolega ředitele). Dostala jsem stovky sms, od kolegů, ale i zákazníků, že je to nespravedlivé…. já jsem ta, která vymýšlí, realizuje a kolegyně se zase poveze na vymyšleném – jako před lety???
Tak prosím mě řekněte, kde je chyba. Co dělám špatně - pozitivně myslím, žádné kdyby, nesedím nečekám…. ale smetanu slízne někdo, kdo se nezasloužil o žádné zlepšení? Nyní, kdy už mám děti odrostlé a chtěla jsem se profesně posunout, se mi nezadařilo a bohužel moc postupových míst zde není. Jsem bez nálady, bez chuti ráno vstávat… Nejraději bych dala výpověď. (Ale má smysl zase někde začínat, abych po čase zase zjistila, že stačí mít vlivného tatínka ?). Poraďte, jak se mám chovat, abych nebyla jen „ta na práci“. Děkuji Hedvika

- otázka upravena poradcem
Hedvika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Hedviko. Jste výkonově zaměřená, ambiciózní a chytrá. To je leckdy pro post vedoucího až nebezpečné. Ve volbě šéfa se leckdy preferuje nejen ten, kdo má nějakého známého, ale i ten, který tolik nevyčnívá. Ale interpersonální vztahY na vašem pracovišti neznám, nemohu takto na dálku posoudit, v čem je problém. Neznám vaši osobnost. Velmi bych vám doporučila opět navštívit vašeho původního psychologa, který už toho o vás dost ví, a probírat to s ním :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den paní doktorko,
nastoupila jsem do zaměstnání administrativní práce, šéf jezdí jen 2x do měsíce. Kolegyně je o 10 let mladší je ji 32 a zaučuje mě. Všechno si píšu, jednu věc třeba děláme 1x za měsíc, a když se na něco zeptám za měsíc tak vyhrne vytočeně...to jsme si už jako řikaly neeeeeee, a hodí na mě hrozný ksicht.. Chodí na obědy se svým přítelem co pracuje ve stejným baráku,ale jiná firma. Nikdy mě neřekla, pojď se mnou na oběd nebo s námi, když jich jde víc. Zařídila jsem se tedy sama a chodím na oběd občas také s jinými z jiné firmy v baráku, ale stejně se cítím odstrčená.Vůbec se mě neptá na moji rodinu, moje koníčky, vůbec ji nezajímám a jsem z ní hrozně otrávená, všechny jsou u ní blbý, hloupý, na soudě jsou ženský hloupý no všechny, bůh ví co si myslí o mě.Ona je prostě nejchytřejší vysokoškolačka na světě. Práci se naučím to se nebojím, jsem tam 2 měsíce,ale ta nekomunikace s ní mě trápí. Je hodně náladová. MODLÍM se , aby šla už na mateřskou což ona moc chce, ale doslechla jsem se, že její přítel nechce moc děti a snad prý právě s ní, tak se z toho snad zblázním. V NEDĚLI večer mám už nervy, jak tam s ní ráno budu mlčet, já jsem komunikativní a ráda pracuji,ale začínám tam s ní být nešťastná. Říkám si všude je něco a někdo. nikde to není ideální, ale trápí mě to. Asi má pocit, že ji začíná ujíždět vlak, sama mám 2 děti 20 a 10 holky a nikdy se mě na ně nezeptala ani na rodinu. Nechci ji nic vnucovat, ale nemáme žádné společné témata. Zajímá se jen a jen o sebe a o své přátele, mezi které nikoho nepustí.
Babet
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Babet. Podle mne si budete s kolegyní vytvářet lidský vztah postupně a vaší kolegyni to bude nějakou dobu trvat. Pocit odstrčenosti je velmi nepříjemný, rozumím vám. Ale ne všichni lidi si sednou hned. Ženský kolektiv je extra specifický a náročný. Už se ve vás vůči ní vytváří postupně alergie, i když toužíte po sblížení a normálním kolegiálním vztahu. Nezabývejte se tolik jí, stejně vám to nebude nic moc platné. Spíš se věnujte sama sobě, vytvořte si asertivní, neboli vlídnou a slušnou, obranu. Nechtějte se vmezeřit do okruhu jejích přátel, stejně by vás tam v nynější fázi nevpustila. Ale ani vůči ní nezatrpkněte, to by pro vás muselo být opravdu pak celé hodně nepříjemné. Pokud nebudete mít od ní žádné očekávání na konverzaci, bude vám lépe :-)
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, budu mít dotaz z práce. vybral si mne nadřízený do středněmanažerské pozice. Byla jsem ráda, i když naslibované před nástupem nakonec nedodržel - výše platu, možnost práce z domova, flexibilní pracovní doba. Ale budiž. Jenže tým lidí v terénu je takzvaně zpovykaný, můžeš si dovolit vše, včetně nerespektování termínů a předpisů. Když na to poukážu, je mi nadřízeným řečeno, že lidi v terénu nezajímají "naše" předpisy a že je tím nemám obtěžovat. Jenže když třeba ten člověk pošle něco o týden později, já musím vše předělávat, vše se zpožďuje, procesy schvaluje dalších asi šest lidí, je to problém. Čili na lidi v terénu najednou oproti jejich zvyklostem (předpisy jsou nové) tlačím, oni jsou naštvaní, ale neřeknou to mně, ale zavolají mému nadřízenému a ten mne kárá. A ještě se mi chlubí tím, že lidi mají možnost přímé linky k němu na stůl. Je to takový pokřivený systém, který nechce nadřízený z nějakého důvodu řešit (asi aby byl oblíbený, což zatím je a dělá mu to dobře), ale který vnáší konflikty do spolupráce. Co byste mi poradila? nechci se s lidmi hádat, naopak, ale třeba to, že podřízený nepřijde na nějakou aktivitu, kterou má nařízenou, způsobuje problémy, ale nikdo to neřeší. Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Iva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ivo. Jestli tomu dobře rozumím, byla jste přijata na pozici manažerky kvality, nebo něco podobného? Je to velmi nevděčná pozice, protože vy jste pro lidi z terénu úřednice vyžadující plnění nových a nových směrnic, zatímco oni dělají terénní práci, která jim dává smysl. Bariéra neporozumění pak musí být zákonitě na obou stranách. Vám komplikují práci, vy jim jejich. Ale to není váš problém, je to problém systému. Chtělo by to svolat nějaký kulatý stůl, kde byste si všichni řekli, co potřebujete navzájem pro dobré podmínky spolupráce. A vy byste měla komunikovat se svým šéfem tak, abyste stáli při sobě, ale zároveň v tom nebyl žádný tlak :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, poprosím o radu jak se zachovat v situaci, když se vás někdo rázně zeptá, proč jste udělala to, co jste udělala. Vy jste v situaci, kdy je vám to nepříjemné se o tom takto bavit a navíc si myslíte, že není důvod se o tom bavit například s kolegyní na stejné pozici v práci a s klidem jí to oznámíte. Kolegyně přesto chce pokračovat ve výslechu, jak ji odpovědět, aby už neotravovala a přitom aby nebyla nafučená, protože nedostala odpověď na svoji otázku? Mám zkušenost, že když ta kolegyně nedostane odpověď, vrací mi to tak, že strhne s sebou i ostatní z gangu matek s malými dětmi, které u nás na pracovišti drží pospolu a využívají svoji převahu tím, že vás odstřihnou z kolektivu. K tomu směřuje i další otázka - když tedy potom nezapadáte do kolektivu, co dělat, podřídit se jim a nebýt sama sebou?
Děkuji moc.
Manka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Manko. Potřebovala bych konkrétní příklady v konkrétním vztahovém kontextu na pracovišti, abych mohla kvalifikovaně reagovat. Ale jestliže se kolegyně na stejné pozici zeptá rázně, jak říkáte, předpokládám, že z ní cítíte neoprávněnou agresivitu a vlastně útok na svou osobu. Odpověděla bych na útok s laskavým úsměvem, ale neoblomnou odpovědí, která je vám vlastní. Jenže některé věci si mezi sebou jakožto kolegové vysvětlujeme, v rámci týmové spolupráce, takže nevím, ten kontext mi opravdu schází.Co se týče pozice v kolektivu celkově, myslím, že jde být sám sebou, ale zároveň do kolektivu zapadat...
vztahy na pracovišti
Dobrý den prosim o radu jak spolupracovat s paní která dává dosti lidem na jevo svou nadřazenost.Přitom se vi že z druhého provozu kde pracovala tato dotyčná tak tam lidi sepisovali petici a někteří i podali výpověď.Na našem úseku se z prvu chovala velmi přátelsky ale po určité době co se ji podařilo dosahnout zastupce vedouciho to mnohým dává pocítit.Dosti často se stává že nam zapře to co nám řekla.Sama po nás vyžaduje podpis ke každé ní předané informaci.Pokud ji však řekneme něco co se ji nelibi tak hned je v opozici.A pokud se to řeši s jejím nadřezeným tak se před nim chova velmi zkroušene slizičky na krajičku,který jí vše uvěří.Poradíte mě prosím jak v takovém případě postupovat jak se branit?Děkuji Mia
Mia
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Mio, nevycházejte z toho, co se ví z druhého provozu,plno věcí mohou být pomluvy. Vycházejte z vlastních zkušeností na vašem úseku. Nevím, nerozumím tomu, co konkrétně vám, druhým, dává pocítit z pozice nadřízené. Jestliže zavedla podpisy na každou předanou informaci od ní, pak jsou další informace od ní podávané ústně nepodstatné. Sama si zavedla svůj systém zabezpečení, takže ten je platný. Pokud je někdo z vás vůči ní kritický,ona přechází do opozice. Záleží vždy na formě komunikace na obou stranách, neboli, jak je jí nesouhlas podáván. Je s ní bezpochyby těžké vyjít, ale je třeba dohodnout konstruktivně to, že nesouhlas kohokoli z vás budete dávat též písemnou formou. Já myslím, že ta žena nemá moc šťastný život, je zranitelná, sama se svou pozicí zápasí, o to větší pak používá moc. Buďte k ní dál přátelští a v přátelské formě se snažte obě strany dohodnout, jak podobné kolize řešit.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, jsem zaměstnaná u zahraniční firmy, jejímž českým jednatelem je, slušně řečeno, arogantní nevychovanec ve věku 45 let. Vejde do kanceláře bez zaklepání a bez pozdravu. Místo spojek a předložek používá v hovoru s ostatními výrazivo ze 4. cenové skupiny (a vůl to není, to je příliš slušné slovo), každému na potkání tyká, v hovoru se ženami používá dvojsmysly a rádoby vtipně je oslovuje "soudružky". Neumí mluvit klidně, zásadně na každého zvyšuje hlas a vždy shazuje práci druhých. Nikdo mu nic neřekne ze strachu, aby se nedostal na jeho "černou listinu". Bohužel má v rukou tu moc rozhodovat o platu všech ostatních i o jejich případném "dobrovolném" odchodu. Já jsem zatím za celé roky u firmy neměla s jednatelem žádné společné pracovní projekty, takže se mi jeho vulgární výlevy i jeho osoba jako taková, vyhýbaly. Nyní se to ale má změnit a já opravdu nejsem na takový druh komunikace a jednání zvědavá. Poradíte mi prosím, jak se takovému nevychování dá bránit? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Ája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ájo. Primitivní je asi v jednání, ale patrně to úplný blb nebude, co se schopností týče, protože by nemohl být v pozici jednatele. Snažila bych se na vašem místě soustředit při jednání s ním na jeho kladné stránky, aby se vám nezvedal žaludek z toho, když s ním budete mluvit a spolupracovat. Ať s vámi bude jednat jakkoli, vy zachovejte dekórum a úroveň. Pokud vstoupí do kanceláře bez zaklepání a přistoupí k vám s halasným "čau soudružko", udiveně se na něj podívejte, poznamenejte něco na téma, že jste si ani nevšimla, že klepal, vykejte mu a zdvořile se ho zeptejte na téma, s nímž přichází. Postupně si ho určitě vychováte a on k vám bude mít respekt, což je váš cíl :-)))
vztahy na pracovišti
Paní doktorko, chtěla bych se Vás zeptat, co dělat. Mám podobný problém jak v práci, tak s příbuzným. Nastoupila jsem do nové práce, vybral si mne nový šéf. Bohužel se objevil podřízený kolega, který měl zřejmě ambice na moje místo. takže mi dělá problémy. Donáší na mě, dělá v kolektivu rozkoly, co není psáno, zapírá. Naučila jsem se sice vše psát mailem, ale on se zase vzteká, že si kryju záda. A že prý stačí zvednout telefon a zavolat. Totéž mi začal říkat i šéf. jenže když jsem to udělala, neměla jsem důkaz, že se dozvěděl důležitou věc a zase všechno zapřel. A podobné je to s jedním příbuzným. měl platit nějaké peníze, probíhala mailová komunikace, protože domluvy jsou s ním velice obtížné. celá věc se dostala k soudu a opět totéž - ač řadu informací měl již rok a déle (netušil, že jsme maily jako důkazy dali k soudu), vše zapřel a tvrdil, že by bývalo stačilo zvednout telefon. nestačilo, to ví i náš právník. jenže on tuto lež rozhlašuje i po rodině a přátelích. A zase jsem špatná já. Co dělat? Jak se bránit tomuto nařčení, že problém je u mne? Děkuji.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano, přijde mi to jako docela jednoduché - zvedněte telefon a vše sdělte, společně s tím, že to posíláte do mailu :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, začínám být úplně vedle ze svého kolegy. Je starší o 12 let, ženatý, dvě děti. Já žiji osm let s přítelem, kterého jsem nikdy nepodvedla. Na pracovišti s kolegou flirtujeme a poslední dobou to začíná být opravdu na hranici, začíná mít sexuální náržky, ale mně to samozřejmě lichotí. Moje pracovní smlouva končí akorát v létě a čím víc se muj pracovní poměr krátí, tím víc je naše flirtování intenzivnější. Přestože si ho velmi po pracovní stránce vážím, hrozně mě jako muž přitahuje. Zamilovaná ale rozhodně nejsem. Nevím, jak se tohle vyvine, mám chuť tomu podlehnout, ale nevím, jestli to za to stojí. Ani vlastně nevím, jak to má on, jestli by do něčeho taky šel nebo jestli je to z jeho strany jenom sranda, kterou si lichotí vlastní ego. Myslím na sex s ním dost často a odehrávají se ve mně velmi rozporuplné pocity. Poradíte mi jak získat trochu střízlivější pohled na věc?
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Myslím si, že koketování s představami o sexu je dobrý adrenalin, ale zůstala bych na vašem místě u toho lechtivého flirtu. Ten je fajn, můžete si to užít, jinak ve vás obou chtivě řádí feromony, ale nemá cenu bořit cokoliv, co máte každý z vás vybudované. Mohla by to být časovaná bomba...
vztahy na pracovišti
Dobrý den.
Mám kolegu. Známe se 4 roky. Od začátku seznámení jsme měli kamarádský vztah. Smáli jsme se stejným věcem, rozuměli jsme si. Po asi 2 měsících mi řekl, že je gay. Bylo to v pohodě. Tušila jsem to, a tak to nebylo žádné překvapení. Kamarádství pokračovalo. Seznámila jsem se i z jeho přítelem. V práci jsem se mu snažila pomáhat pracuji jako asistentka. Dělala jsem i úkoly na víc, za kolegy, kteří nestíhali, vždy jsem byla ochotná pomoci jak v práci tak v soukromí ( i to jsme spolu řešili). Vždy se na mě mohl spolehnout. Asi před 10 měsíci jsem se dozvěděla, že mě tento kolega začal pomlouvat. Začal mě urážet a ponižovat. Žádný konflikt jsme spolu neměli. Několikrát jsem se s ním snažila promluvit, proč se tak chová, jestli jsem mu něco udělala. Vždy mi odpověděl, že jsem mu nic neudělala a že se bude chovat jak bude chtít. Odmítá mi cokoliv vysvětlit. Velmi se tím trápím a nevím jak se k němu mám zachovat. Moc děkuji za odpověď.
Myš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přeji vám hezký den. Opravdu si připadáte jako Myš? To by byla škoda. Přemýšlejte nad tím, proč v práci pomáháte všem nad rámec svých povinností, i když  se vám to nakonec nevyplatí a nemusí se vám to vracet tak, jak byste si přála. Naopak můžete být pracovně zneužívána druhými, aniž by za tím stálo jejich ocenění. Velmi bych vám doporučovala individuální psychoterapii, abyste si mohla najít sebe samu - jaká jste, kdo jste, proč jste právě taková, co z toho máte na sobě ráda, co byste si na sobě přála změnit :-) Hodně štěstí!
vztahy na pracovišti
Prosím o radu ohledně vztahů, které teď nacházím na pracovišti. Je mi 40, mám manžela, 5ti letou holčičku a nikdy jsem se ve svých vztazích nechovala promiskuitně. Partnera jsem hledala vždy mezi nezadanými s vyřešenou minulostí a čistým štítem. Jsem docela v šoku ze zjištění, že jsou na pracovišti zavedené sexuální aktivity. s 20ti letou uklízečkou zřejmě někde na záchodkách. Jde o chlapy o 10-20 let mladší, někteří mají doma rodiny. Byla jsem svědkem různých poznámek, náznaků, flirtování dotyčných přímo při práci. Na chodbách vidíte jak se upravují, vydýchávají..
Nevím, nikdy dříve jsem něčemu takovému nepřihlížela. Způsobuje to, že nemám ani ten nejmenší zájem tyhle kolegy vůbec pozdravit natož s nima o čemkoli mluvit. Tohle přejít neumím. Je to pro mě velké a bolestné zklamání z reality takové jaká je.. Nemám na to buňky ani žaludek, ale potřebuji to ustát. Práce mi zatím jinak vyhovuje a nemám důvod jí měnit.
Děkuji Vám.

Nikol
Nikol
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Nikol. Jste prostě konfrontovaná realitou na pracovišti, ne všude je to stejné. Ale vás vaše práce naplňuje, máte šťastné manželství, jak říkáte, milovanou  dceru. Co může mít člověk v životě víc, než kvalitní partnerský vztah, dítě, hezkou práci, která je seberealizací, přátele a zajímavé zájmy ve svém volném čase? Vypadá to, že toto vše máte, tak proč se máte zatěžovat tím, co pohoršuje vaše etické cítění? Berte to jako součást života některých lidí, zkuste být tolerantní, každý jsme přece jiný :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, před Vánoci se mi stala nepříjemná věc. Dozvěděla jsem se, že kolegyně z bývalé práce, kterou jsem měla při škole, mě pomluvila u šéfky (vymyslela si na mě a na mou pracovní morálku, co mohla, protože cítila, že její pozice ve firmě může být ohrožena, navíc jsem zjistila, že je vysazená na mladé slečny s vš vzděláním) a šéfka se se mnou rozloučila právě z toho důvodu, že jí vše uvěřila, ačkoli nic z toho nebyla pravda. Mrzelo mě už to, že mě bezdůvodně z práce ,,vyštípala", natož to, že si o mně vymýšlela takové věci, které neváhá vytrubovat dál. Mrzí mě, že mám teď v okolí takovou pověst. Dá se proti tomu bojovat? Bojím se, aby mě to nepoškodilo, až si budu hledat práci. Je třeba vhodné vyřadit si tuhle prac. zkušenost ze životopisu? Díky - otázka upravena poradcem
Blanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Blanko. Pak máte špatnou zkušenost i se svou šéfkou, jestliže podniká radikální kroky na základě pomluv a ne na základě výsledků vaší reálné práce. Ale jak jste se dozvěděla,, že za vším stojí politika vaší kolegyně z bývalé práce? Mohla jste se hájit, pokud jste znala zdroj překroucených mylných informací. Je to negativní zkušenost, to určitě, ale jistě nebude problém nalézt jinou práci, odpovídající vašemu vzdělání a kvalifikaci. Ale na vašem místě bych si to s vaší nadřízenou v klidu vykomunikovala.
vztahy na pracovišti
Dobrý den paní doktorko co mám dělat,když můj vedoucí přidává víc a víc práce vozí se po mě i po mém kolegovi. Je to už neudržitelné a začínám mít vážné zdravotní problémy. Jsem bezradný. Poradíte mi?
Pavel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Pavle. Je výhoda, že v tom nejste sám, ale týká se to i kolegy. To znamená, že nejde o osobní útoky a nesympatie šéfa adresně vůči vám. Existuje ale pracovní smlouva a vaše práva obhajovat je v rámci asertivní komunikace s vaším vedoucím. Moc toho nevím, tak vám toho ani moc neporadím, ale běžte do pevných pozic s vaším kolegou :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, začala jsem mít velké problémy v práci. Napřed to byly zdravotní problémy, které vyústily v to, že jsem se setkala s nepochopením jak u některých kolegyň, tak i u nadřízených. Jedna kolegyně o mně vykládá, že se flákám a narušuji jim systém, což vůbec není pravda. Klidně to řekne i před vedoucí a ta, místo, aby to řešila se mě snaží utvrdit v názoru, že všechno, co slyším si jen vymýšlím, druhá šéfová mi řekla, že jsem nemocná a dokonce se tam o mně šíří, že beru prášky. Už toho mám všeho plné zuby, nevím, kdy jsem se naposled v klidu vyspala celou noc, bylo mi zle od žaludku a některé dny na tom nejsem dobře psychicky, protože na mě všechno padá. Kolikrát si kladu otázku, jestli vůbec můžu dýchat, jestli mám na to vůbec nějaké právo. Rozhodla jsem se, že si najdu jinou práci, ale rodičům se to moc nelíbí. Jenže dokdy mi hodlají řídit život? Kdy budu moc dělat konečně to, co chci já, když už je mi 27? Až mi bude 50? Nehodlám ustoupit, odejdu odtud ( z práce). Je to správné?
Mili
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Mili, rodiče mohou dospělé 27leté ženě řídit život jen tehdy, dokud jim to ona dovolí. Vy jste teď ve svých reakcích jako malá zoufalá holka a moc dospělosti v tom není. Myslím, že byste zcela vážně potřebovala pomoc psychologa, a to co nejdříve, abyste s ním své pocity rozebrala věcně, s jeho odstupem a profesionalitou. Je toho na vás moc, jste ve stresu a tak, jak se na vás vše valí, a připadáte si v tom všem sama, tak psychosomatizujete - bolí vás žaludek, trpíte nespavostí. Aby ne, je toho na vás moc. Ale odborná pomoc vám uleví, věřte.
vztahy na pracovišti
Dobry den pani Douchova, pred casem jsem Vam posilala dotaz, co delat s kolegou parazitujicim na me praci. Moc Vam dekuji za odpoved - knizku Asertivitou proti stresu jsem si poridila a je vyborna. Doufam, ze i s jeji pomoci se mi podari podobne situace v budoucnu lepe zvladat.
Ptala jste se, co by napsal kolega na tema nasi spoluprace. Vite, pred tydnem jsem se dozvedela (svet je maly), ze se s nim v minule praci rozloucili, protoze na pozici manazera nestacil. On se ted proste snazi prezit za kazdou cenu, jak (ne)umi.
Mimochodem ja jsem uz mesic na jinem projektu s jinymi lidmi. Pomohl mi nejvyssi nadrizeny, u ktereho jsem si byla promluvit. Bozi mlyny melou...a me se moc ulevilo a zase poznavam sama sebe.
Moc dekuji za Vasi poradnu. Preji Vam i dalsim ctenarkam Vasi poradny prijemne svatky a do noveho roku vse dobre.
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Petro, tak to velmi děkuji za zpětnou vazbu vývoje událostí, jsem ráda, že se již cítíte mnohem lépe a vývoj v práci šel tak, jak má :-)Také vám přeji pozitivní rok 17 a moc vám děkuji za ocenění mé práce na mé poradně.Vždy mě to moc potěší, když vím, že ve chvílích volna dělám něco, co je užitečné. A že toho volna mám málo. Děkuji :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, v době Adventu by měli být lidé k sobě "dobří", ale často opak je pravdou. Dnes mě ve škole slovně napadla kolegyně před dětmi, aniž bych já řekla slovo (křičela na mě vypadni..). Okamžitě to věděli ostatní žáci, kteří její chování okomentovali slovy: ..ona na nás tak křičí stále...Opravdu nevím, jak se mám zachovat, jak situaci uklidnit, jak se chovat zítra ? Kolegyně se evidentně neumí ovládat, co má za problémy nevím. Její útok byl zcela zbytečný, blíže spolu nespolupracujeme, dneska ona pískala vybíjenou a já jen fandila svým žákům. Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem
marie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, marie. Vycházejte z toho, co píšete - kolegyně se "evidentně neumí ovládat, co má za problémy, nevím..."Znamená to, že to nemá řešení na rovině konstruktivního rozboru situace. Buďte ráda, že spolu blíže nespolupracujete, to byste to opravdu řešit musela, takhle jen víte, že má problémy a že si nebudete její případné následné útoky brát osobně.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, nevím si rady. V práci při hodnocení mé práce mi šéf řekl, že mi vytýká, že nedělám strategii pro jednu oblast. za pomoci známých z oboru jsem přišla asi se dvěma návrhy, ale všechny smetl ze stolu, že tak se to dělat nebude. Při dalším vytýkání jsem mu řekla, ať mi poradí, že vůbec nevím. Na to odpověděl, že když nevím, tak tam nemám co dělat. Zoufalá jsem se šla ptát služebně starší kolegyně, která říkala, že by vůbec nevěděla, co dělat, protože řešení neexistuje. To šéf i v jedné slabé chvilce připustil. Pak ale zase vjel do svých kolejí - práci v dané oblasti dělám podle něj špatně, ale v čem konkrétně, to mi říct nechce. Už nevím, co a jak dál, nechci přijít o práci. Už se ho bojím i znovu zeptat. proto bych Vás chtěla poprosit o radu.
Olina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Vložila jste do mě důvěru, Olino, ale nevím, jestli vám můžu dát nějaký tip na řešení. Vypadá to, že tam budou asi i další věci, v osobní rovině, které šéfovi vadí. Nic jiného než dotazovací asertivní otázky, které jsou jasné, věcné, konstruktivní z vaší strany, po ruce nemám.
vztahy na pracovišti
Dobrý den, nevadí že bude z práce? Nastoupila jsem na nové místo, šéf si mě vybral mimo výběrové řízení na základě doporučení. Měla bych mít radost, jenže po pár týdnech se v jeho přítomnosti cítím nedobře (neumím to popsat, cítím takové napětí) - on v minulosti v předchozích zaměstnáních měl milenky, trochu se bojím, že bych měla hrát tuto roli. Navíc - kolegové nedodržují pracovní předpisy, a to jak ty nové (o některých snad ani nevědí), tak i ty staré. Šéf o tom ví, ale dělá, že nic. A já jsem jak v želízkách - když ty předpisy obejdu, bude průšvih, když je chci dodržovat, dotýká se to určitého pohodlí těch kolegů (i nepřímo podřízených), oni se vztekají a chodí na mne otevřeně šéfovi žalovat. V pár diskuzích dal najevo, že věří jim, ne mně. Prostě chce mít klid a nechce to řešit. Vůbec nevím, jak to řešit, za práci jsem moc ráda, s šéfem mít poměr nechci a chci dodržovat předpisy, protože může chodit interní kontrola a bude průšvih. Když na to poukazuju, tak mi říkají, že žádná kontrola nepřijde (není pravda), na argumenty nikdo neslyší a navíc mě začali šikanovat - hledají sebemenší chybu - nejhorší je, když se věci řeší telefonem, to lze snadno otočit. začala jsem všechno řešit maily a zase mám od šéfa příkaz nepsat vše do mailů. Už někdy nevím. Děkuji.
Eva
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Evo. Tak přemýšlím nad tím, co byste ode mne chtěla slyšet. Na první pohled zpětná vazba z mé strany. Nejdříve si musíte získat sympatie kolegů, než primárně dodržování úředního šimla, což každému leze na nervy. Vy jste se tak trochu ocitla v pozici, která opravdu není populární, jste revizor, svým způsobem. Jste v napětí z dodržování předpisů, i z toho, zda po vás šéf nevyjede. Jste bezpochyby velmi zodpovědná. Ti ostatní můžou být zodpovědní méně, protože na hlídání norem mají vás. Ale tak si jen zkuste uvědomit, že to opravdu populární není. Určitě máte v popisu práce ale i pozitivní věci, ne jen, být manažer kvality s kontrolou milionu předpisů. Buďte lidská, vstřícná, a myslím, že to bude na začátek stačit :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den. Pracuji v kanceláři, kde je nás 10. Jsem tam jediná žena. Už tam jsem rok a půl a vůbec nezapadám. Úplně mě ignorují. Oslovují se navzájem chlapi a hoši. Když něco potřebují, radí se mezi sebou. Občas chodí několik kluků po práci spolu sportovat. Nadhodila jsem, jestli můžu jít s nimi. Řekli, že bychom to mohli zkusit, ale příště šli opět sami. Přitom se všemi vycházím dobře a s nikým nemám problém. Nejdříve jsem tomu dávala čas. Teď to spíše vypadá, že změním práci. Je to škoda. Ta práce mě baví. Ale v takovém kolektivu se nedá dělat. Nikdy v životě jsem neměla problém zapadnout. Jinak mám hodně přátel a celkově mám ráda lidi. Kdyby mi bylo 15, tak jsem dost zoufalá. Takhle nevím. Mám odejít, nebo je to moje chyba a dá se s tím něco dělat? Děkuji
Adel
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Adel, možná to, že se tam necítíte moc dobře, přispívá i k nějakému napětí, které z vás vyzařuje? Neposoudím to. Ale proč byste odcházela, když vás ta práce baví. Začíná období vánočních firemních večírků, to je příležitost k neformálnímu sblížení se aspoň s několika nebo jedním z nich. Jakmile budete mít sympatie jednoho, bude to postupovat dál celou jejich zajetou partičkou :-) Hodně štěstí :-)
vztahy na pracovišti
A ja uz nevim, jak vydrzet kazdodenni 9-ti hodinovy kontakt s mym kolegou. Jsem nyni velmi negativni, nemuzu ho ani citit, jsem na nej zla a vzdy kdyz rozdeluje ukoly v pomeru 4 (pro me) ku 1 (pro nej), prskam a zcela otevrene se vztekam, ze takhle to delat nebudeme. Vadi mi moje reakce, vadi mi, ze i pres silene pracovni vykony budu mit na konci roku spatne hodnoceni kvuli 'komunikaci' (hodnotit me bude on). A asi nejvice mi vadi, ze zacinam ztracet sama sebe. Mam svoji praci rada a normalne jsem i prijemny a pozitivne naladeny clovek. Ted mam casto spatnou naladu uz kdyz jdu do prace.
Nevite co s tim? Nevite, co mam se sebou delat? Muzete mi doporucit treba nejakou literaturu na sebeovladani? Uz jsem se i zkousela dostat na jiny projekt, ale vypada to, ze se parazita nezbavim. Kdyz to zjistil (ne ode me), tak se hned bezel zeptat, jestli by nemohl byt prerazen take... (cast 3)
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Tak byste se mohli dohodnout nejdříve spolu oba, že vám to spolu nejde, a pak jako jednotný tým nastoupit před vašeho šéfa, že byste chtěli personální změnu. Máte vůči němu velkou averzi, to vám samotné velmi škodí a nevidím - alespoň podle vašeho popisu - že by byla v brzké době šance na zlepšení. Zajímavé by bylo, co by napsal asi on na stejné téma - vaše spolupráce. On z pozice moci využívá vše, co může. Literatura? Asertivitou proti stresu, Ján Praško, vydala Grada
vztahy na pracovišti
Ja jsem bohuzel velmi primy a tvrdohlavy clovek a na tuto situaci reaguji agresi. Pred mou dovolenou si myslel, ze musim udelat vsechno i za cas kdy budu na dovolene. A ja jsem toho uz mela po krk. Zacala jsem vzdorovat - nejprve s usmevem - 'ne, ja uz toho mam na taliri dost, to je ukol pro tebe'. Pozdeji primou agresi, kdy jsem na nej byla hnusna a velmi durazne jsem mu rekla, ze mi vadi, jak se vyhyba praci a ze jsme na projektu pouze dva a ze take neco musi delat. Nabidla jsem mu, ze mu to aspon pomuzu zkontrolovat, pred tim nez odjedu na dovolenou. A jak je kolega nesamostatny, tak to byl asi hlavni duvod, proc nakonec zacal neco delat.
Ted jsem mesic zpet z dovolene a nachazim se ve stejne situaci jako predtim. Promluvila jsem si s nejvyssim nadrizenym a poukazala na situace, kdy to mohl sam videt. Bohuzel mi rekl, ze bude potrebovat vice casu na pozorovani. (cast 2)
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál, ale postupovala jste dobře v tom, že jste si to s ním vyříkala, jen ta agresivita je kontraproduktivní, nejlepší je zůstat věcná. Jste dvoučlenný tým, ten si musíte nejprve utvořit. Vaše nespokojenost, jeho osobnost, to dohromady moc nejde. Pokud máte zůstat spolu, potřebujete se nějak sladit.
vztahy na pracovišti
Dobry den pani Douchova, rada bych se poradila, jak postupovat v me situaci.
Pracuji dlouhodobe na projektu, kde jsme pouze dva. Moje kolegyne odesla na materskou a me byl od cervna pridelen novy kolega - nadrizeny. Od zacatku se mi zdal hodne nesamostatny a jako manazer nezkuseny, ale brala jsem to tak, ze je na projektu novy. A tak jsem mu vse vysvetlila, kdyz nepochopil, ukazala a postupne jsem za nej delala vic a vic. Pak mu skoncila zkusebni lhuta a on se prestal snazit uplne.
Co se ovsem jiz naucil dobre, je mluvit o 'nasi' praci. Pokud obcas potkame jine kolegy z nasi firmy, vzdy jim lici, jak mame hodne prace a jak jsme vytizeni. Stejne tak pred nasim nejvyssim nadrizenym - muj kolega prezentuje 'nasi' praci. Pokud ovsem dostane nejakou otazku, kde si mysli, ze je to potentcialni chyba nebo by muset neco obhajit, vzdy to prehraje na me. Stve me to. (cast 1)
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Tak to vás naprosto chápu, Petro. Než budu reagovat, přejdu na další pokračování vašeho dotazu. Možná, napadá mě, že čím více je nesamostatný a nezkušený, přitom je manažer, tak musí prezentovat výsledky práce vašeho dvoučlenného týmu, aby si upevnil pozici i ego :-)
vztahy na pracovišti
¨snažím se být kamarádská, pomáhat, ale u ní vidím, jak je falešná a snaží se mi uškodit..nechci být za rozvraceče pracovního týmu, mám to tu ráda a do práce se těším, ale kdykoliv jí vidím, nemůžu se nad to povznést. Nevím tedy, jestli to mám řešit přímo s dotyčnou, nebo s Office Manažerkou a lidsky jí poprosit o radu, jak pokračovat, nebo to nechat dál a ignorovat. Mám ale strach, že zkrátka jednoho dne vybuchnu a nerada bych o práci přišla. Děkuji za odpověď.
Žaneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi jsem již odpověděla částečně v první části vašeho dotazu. Dokážu se do vaší situace vžít, ale pokud to tam jinak máte ráda a do práce se těšíte, tak super. Na vašem místě bych zatím nic neřešila s kolegy, ji bych ignorovala s úsměvem, a monitorovala si s chladnou hlavou její reakce na vás. Na své reakce si vezměte čas, ji zatím úplně eliminujte. Ale buďte v pohodě i navenek - úsměv, a stačí. Jste její konkurence, takže si to uvědomte takto. Nemá smysl s ní bojovat. Jsem vždy pro asertivní jednání, ale vše má své limity, tady vám asi asertivita nepomůže...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se s Vámi poradila, jak řešit nepříjemnou pracovní situaci, asi před 3 týdny jsem nastoupila do advokátní firmy. Přesto, že jsem měla počáteční obavy o často zmiňování a aroganci ze strany advokátů a majitelů firmy jsem byla velmi příjemně překvapená lidským přístupem. V žaludku mi ale leží jedna z kolegyň. Neměla jsem z ní dobrý pocit již při posledním kole výběrového řízení, kde s dalšími kolegyněmi příseděla. Byla arogantní, afektovaná, projížděla můj životopis a pálila ne příliš inteligentní otázky. Vše jsem s úsměvem ustála a diplomaticky odpovídala. Již od prvního dne ale neustále chodí okolo mého pracovního místa s otázkami typu: "To víš, ty seš tady na to možná moc překvalifikovaná", "Nemůžeš si sednout v práci s každým", "Ještě Tě to tady baví?".. kontroluje mě, povyšuje se.. Přesto, že jsem o 3 roky mladší než ona, mám širší pracovní praxi, mluvím 6 jazyky, mám VŠ a dobré reference..nemám zapotřebí se jakkoli povyšovat, * POKRAČOVÁNÍ - otázka upravena poradcem
Žaneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Žaneto. Co kdybyste brala jako příjemně pozitivní prioritu to, že jste jinak ve velmi lidsky příjemném kolektivu lidí ve firmě? V žaludku vám leží ona, vy jí. Prostě jste si nějak nesedly, nejspíš s vámi rivalizuje a zkouší vaši trpělivost z pozice služebně starší kolegyně. Nenechávejte se tím nijak rozhodit, zdvořile a s distancí se na ni usmějte a nijak nereagujte. Myslet si můžete své, ne? :-) Vždyť jste již na pohovorech dokázala být diplomat. Ona vás přeci nerozhodí...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak reagovat na hysterické chování kolegyně z práce. Jakmile se jí něco dotkne, začne sprostě hulákat na celou prodejnu a je jí jedno jestli jsou u toho zákazníci , je to dost nepříjemné. Vím, že je nespokojená se svým rodinným životem, ale
vždycky se to v ní nakupí a pak při maličkosti vybuchne a řve a řve a semele do toho všechno, jaký je vlastně chudák v práci, ale podmínky máme všichni stejné, někdy i mnohem horší než ona. Na svoji žádost dělá jen na částečný úvazek a ani tak se nepřetrhne, nedělá věci navíc, jen to ,co se jí řekne a někdy ani to ne. Děkuji
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. Stačí jen, když se od jejího chování budete před zákazníky distancovat. A vy sama za sebe víte, že má kolegyně domácí problémy, a je osobnostně nějak disponovaná, ve stresových situacích oslabená. Berte to tak a ochraňte se do své vlastní bublinky, když začne kolegyně vyvádět :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den.
Pracuji v oblasti financí. Nejsem ve firmě dlouho, ale zklamalo mne ne fér jednání hned při nástupu (plat, doba určitá, smlouva až po školení). Kolektiv nováčky také moc nebere.
Věnovala jsem se teď dva dny zákazníkovi a vše dobře dopadlo a pánovi vše schválili. Protože nemám službu, jen jsem mu s radostí tu zprávu zavolala. Chtěl to dořešit dnes a tak šel za kolegyní z protisměny. Ta pouze vypsala smlouvu a podepsala. Dala jsem jí svá hesla, protože je klient můj. Byla jsem ráda, za ochotu a slíbila jsem jí víno nebo něco dobrého. Ve chvíli, kdy vše bylo hotovo, zatelefonovala mi. Ptala jsem se jestli chce jako poděkování to dobré víno nebo něco jiného (nevím, co má ráda) protože se střídáme. Ona mi řekla, že chce část provize. Připadám si nedobře, ale peníze jí dát nechci. Myslím, že toto je o spolupráci a kolegialitě. Já bych to také udělala bez nároku na odměnu. Vím, že mne budou pomlouvat, ale nechci jim dělat hlupáka. Co si o tom myslíte? Děkuji za odpověď.
Marta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Myslím si to samé, Marto, co vy. Zkoušejí vás, respektive si vás oťukává kolegyně. Dávat svá hesla mi nepřijde rozumné, spíš jste měla celý bussines nechat na sobě s tím, že vy klientovi určíte čas, kdy se s ním můžete sejít. Nikdy bych takto neriskovala, že bych předávala někoho, s nímž vše projednávám 2 dny, někomu z protisměny. Kolegyni přineste nějaké víno a příště buďte méně důvěřivá. Dokud kolektiv neznáte, a každého z něj osobně zvlášť, důvěřivost se nevyplácí...
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
vážená paní doktorko, mám problém se vztahy na pracovišti. Před třemi lety nastoupila nová kolegyně na moje původní místo. Já byla posunuta na jinou pozici (dnes toho lituji, ale to jsem tehdy nemohla tušit). Zaučila jsem jí, podala pomocnou ruku, ačkoli to v naší firmě není vůbec pravidlem, nicméně jsem všeobecně vstřícná. Bohužel její reakce mě naprosto vyráží dech. První rok se chovala jako největší kamarádka, chodila se mnou na obědy, přijela mě navštívit v době nemoci. Najednou obrátila o 180o a začala na mě osobně útočit, rýpat (přikládám to období, kdy dokončila Bc. a přidali jí plat). Když jsem se jí zeptala, co jsem jí udělala, vyštěkla, že nic. A od té doby má problém mě odpovědět na pozdrav. Doneslo se mi i to, že proti mně štve kolegyně. Poraďte mi laskavě, nejraději bych jí na rovinu řekla, že si nejsem vědoma ničeho, co jsem jí udělala. A druhý problém, který nevím, zda nějak komentovat. Můj nadřízený (vrstevník) si ve 40 letech pořídil 3 dítě. Od doby co paní otěhotněla, mi neustále předhazuje, že by to chtělo 3 dítě… Děti mám dvě, další už mít nechci a hlavně nemůžu. Zatím jeho „vtipkování“ přecházím, ale nestálo by za to, říct mu, že je to v mém věku a s mými potížemi je jeho chování netaktní. Děkuji Jana

Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jano, bylo by dobré to probrat s kolegyněmi, oč jde, co ony na to. S touto ženou asi nic nedocílíte na rovinu, má nějaký osobní problém. Dokud vás potřebovala, chovala se přátelsky, ale pak obrátila. Nejspíš v tom hrají roli její osobní problémy a ona se snaží kuklit v agresivitě navenek, aby se tak oproti něčemu chránila. Ale to jen fantazíruji, v čem je konkrétní problém nevím. Jestli vy jej nikde necítíte, pak nezbývá nic jiného, než ji ignorovat také - pokud jste jí již nabídla pomocnou ruku Ale proberte to s ostatními, ne? Chápu, jak je těžké být v kolektivu, kdy někoho chování je nevypočitatelné a nevysvětlené. To jsou problémy ryze ženských pracovišť, bohužel. Co se týče vašeho šéfa a jeho narážek, to neřešte - je to ve vašem pohledu za čarou, ale on to tak asi ani nemyslí. Při nějaké narážce se jen usmějte a řekněte, že jste v životě spokojená tak, jak to máte v rodině uděláno, nekomentujte to dál, jen ho s vlídnou laskavostí odpálkujte :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, mně a mým svobodným a taktéž bezdětným kolegyním bývá v jednom kuse od nadřízených řečeno, že jelikož nemáme děti, tak, že bohužel musíme počítat s tím, že si nemůžeme brát častěji dovolené nebo v případě potřeby odejít dřív z práce. Jedna kolegyně řekla, že jí to připadá, jako diskriminace a že, co kdyby třeba děti mít ani nemohla. Má to prý potom brát jako ponižování ze strany nadřízených? Nechápu, proč se děti u nás v zaměstnání berou, jako ten největší problém. Stačí, když se třeba někdo z nás svobodných jenom prořekne, že má podezření, že je v jiném stavu a hned si vyslechne rozčilené: " A kdo za vás jako má hledat náhradu?" Pardon, ale není náhodou plánování těhotenství pouze věcí ženy a jejího partnera? Nebo to snad musí mít předem odsouhlaseno od zaměstnavatele, je¨stli si vůbec může dovolit otěhotnět nebo ne? Tohle je snad každého soukromá věc, nemyslíte? - otázka upravena poradcem
Marika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mariko. Souhlasím s vámi i s vaším spravedlivým rozhořčením, ale  jako psycholog vám v tom nepomohu. Je třeba asertivně na toto téma s nadřízenými komunikovat a hledat dohodu ohledně možných změn podmínek. Je vás v práci více v podobné situaci, takže by to neměl být problém. Držím palce.
vztahy na pracovišti
(pokračování 2) dalších lidí, kteří se na mě spoléhají. Ale mám strach, že pokud pracovat nebudu, za dva roky si na mě nikdo nevzpomene, a já si budu muset hledat nějakou práci mimo obor. Už teď mám strach, jak to zvládneme, když nám s mou rodičovskou (a to mám tu nejvyšší možnou) znatelně poklesly příjmy. Ne, že bych svou prací nějak šíleně vydělávala. Taky to dělám jednoduše ráda. Chtěli bychom ještě druhé dítě, ale upřímně si to nedokážu představit. Vyčerpávám své baterky, asi mi chybí pud sebezáchovy. Je něco, co můžu udělat, abych se cítila líp?
Diviška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Diviško, ano, můžete pro sebe něco udělat. Dopřejte si psychoterapii, abyste v jejím rámci našla důvody vašeho perfekcionalismu. První krok jste již udělala, zastavila jste se i sama u sebe, neřešíte jen dceru a práci, kariéru, ale začínáte přemýšlet nad sebou samou. Budete potřebovat vytvoření žebříčku svých priorit, protože vše na 100% opravdu nezvládnete. Sama si uvědomujete, že hluboce saháte do rezervoáru své energie a svých možností. Tempo budete muset zmírnit kvůli sobě, dceři, kvůli vašemu vztahu s manželem. Já na dálku plno věcí nevím, nemohu vám poradit konkrétně. Tak to pro sebe udělejte - to, že se objednáte k psychologovi :-)
vztahy na pracovišti
(pokračování) Starám se denně o dceru, domácnost, snažím se vařit, když spí, tak čtu a snažím se dohnat úkoly, které jsou zapotřebí do práce. Poslední dobou jsem vyčerpaná. Skoro nespím, protože chodím spát kolem půlnoci, a dcera vstává někdy už v pět hodin. Vím, že se přepínám a jsem perfekcionistka, že bych to celé měla nějak líp vymyslet, ale vlastně moc nevím, co s tím. Teď jsem se dostala do chvíle, kdy vím, že s tím něco udělat musím. Skoro každý den se snažím cvičit, jím rozumně, ale nepravidelně (dcera je vždy na prvním místě), a před týdnem jsem náhodou zjistila, že - ačkoli se mi za posledních pár měsíců zpevnila postava - na kila jsem neshodila od porodu nic (během těhotenství jsem přibrala 10 kg). To je pro mě varovný signál, protože vždy když jsem byla i v minulosti ve stresu, začala jsem přibírat. Pořád přemýšlím, co dělat jinak. Vím, že pokud budu jen doma s dcerou, tak se zblázním. Zároveň je to ale pro mě moc, pracovat na plné obrátky duševně, když na mě odvisí práce
Diviška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hmm, jdu dál...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, paní doktorko! Je mi 30 let, už rok jsem vdaná (manželovi je 33 let) a máme 9 měsíční dceru, se kterou jsem zůstala doma já. Ve vztahu jsem opravdu moc šťastná (nejsme spolu ani dva roky; věci měly velice rychlý spád). Manžel mi pomáhá a vychází vstříc, jak jen může, až mám občas výčitky svědomí. Jde o to, že mám strach, že po rodičovské dovolené nenajdu práci a že moje kariéra, kterou jsem si pečlivě budovala posledních 6 let, vezme za své. Mám vysokou školu a povolání, ve kterém intenzivně pracuji s lidmi a neobejdu se bez známostí. V mém městě je pouze jedno místo, které plně odpovídá mé kvalifikaci, a to je to moje, na které se momentálně vrátit nemůžu (nastoupil nový šéf a dělal by mi ze života peklo) a příští rok mi končí smlouva. Snažím se proto zuby nehty vyvíjet nějakou činnost, abych zůstala v povědomí kolegů. Dokonce jsem teď vzala práci (do října) v Praze, kam musím alespoň jednou týdně dojíždět - jak to jde: o víkendu nebo si manžel vezme den dovolenou.
Diviška
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Také vám přeji dobrý den, Diviško :-) Zatím netuším, co na mne čeká ve vašich dvou pokračováních, tak jsem slepě zařadila váš dotaz - byť je patrně poněkud mimo mísu, do dané kategorie, a jdu dál :-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den i já mám problémy na pracovišti , jsme tam čtyři ženy -vedoucí ,zástup a dvě prodavačky .Shodou okolností jsem se svoji kolegyní přes manžela v příbuzenském svazku a to je kámen úrazu.Pracuji na směně s paní mého věku , která je hrozně falešně milá a kamarádská , ale každého vzápětí pomluví včetně své rodiny , pozve ja například na polévku a když sestra přijde tak mi v práci vykládá jak byla otrávená , že opravdu přišli! Já se snažím moc nemluvit a nevyjadřovat , ale jakmile se k něčemu vyjádřím , co třeba trápí mne v té mé rodině , tak to v zápětí poví druhé kolegyni , která je se mnou v příbuzenském svazku a mám doma vymalováno jsem ta nejzávistivšjší ženská pod sluncem!!!! Takže v práci peklo a doma to odnáším od tchána taky vydatně .Ať mluvím nebo nemluvím vyjde nastejno ostudu mám vždy jistou.Vedoucí nemám zlou, ale bohužel s ní manipulují obě kolegyně ve svůj prospěch.Mám už v hlavě fakt různé myšlenky jak mít klid, fakt nevím jestli jsem taková čúza! Díky zA odpověď
lea
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá leo. Je pro mne překvapující, že se této ženě vůbec otevíráte, co se týče soukromí, když ji máte pod drobnohledem, a víte, že je to falešná drbna. Co se týče vaší rodiny, přátel, a vůbec vašeho osobního života, zamkněte si pusu na klíč. Její pomluvy příliš neposlouchejte, a ke komunikaci, která je v právi nutná, zvlášt mezi ženami, používejte neutrální témata, jako např. recepty, počasí, atd., podle toho, co vás zajímá - důležité je hlavně to, abyste nemlčela, protože byste byla pomluvena jakožto nafrněná...:-)
vztahy na pracovišti
Dobrý den, poslední dobou se mi přestává líbit ( a nejen mně), jak to chodí u nás v práci. Někteří z nás tam totiž nabyly dojmu, že si mohou dělat, co chtějí. Př: Pauza na oběd a svačinu trvá jen půl hodiny, ale některé kolegyně si ji klidně o půl hodiny prodlouží, hodinu o nich nikdo neví, pak se vrátí a ještě si v klidu jdou uvařit kávu a pak se diví, že jsme naštvané. Z práce si jeden den odejde dřív ta, druhý den zase jiná, nikomu nic neřekne, další místo věnování se zákazníkům chodí do práce jenom sbírat drby, teď chce jedna kolegyně dokonce odejít, ale vůbec se neobtěžuje nám o tom říct. Kdy končí atd. Doufáme, že s nástupem nové vedoucí se všechno změní. Pokud ne, nebude odchod z tohoto zaměstnání řešením? Už mě totiž nebaví dělat práci za několik lidí.
Katy
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Katy. Pracovní morálka je vždy věcí šéfa. Vy se pohybujete v ženském kolektivu, pokud tam není pevné vedení,skoro každý toho využívá, poměrně zákonitě. Vy se můžete chovat asertivně a trvat na rozdělení úkolů, příslušícím každé z vás konkrétně. Nemusíte u toho být protivná, jen kategorická. Ale nevím, v jakém oboru pracujete, do jaké míry jste tým žen, kde potřebujete vzájemnou souhru. Odejít jistě můžete, ale mně vždy přijde dobré, nevzdávat se a zkusit vše. Pokud by vás to ale mělo úplně semlít, pak to za to nestojí, život máte jen jeden...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, jsem ve nové práci 2 roky, pracovala jsem jako řadová prodavačka, byla jsem zvolena vedoucí prodejny. pracujeme ve třech, kolegyně A. je ve firmě již 15 let, je v soukromém životě citlivá, hysterická se sklony k zveličování problémů do mega dimenzí/ ale umí prodávat, ted nastoupila nová kolegyně, /ta celou svou kariéru pracovala jako vedoucí prodejny/ je upřímná, prodává dobře, ALE , lehce ovlivnitelná, spykly se spolu s A. a problém je na světě, vše jí najednou vadí, věří hysterce A. lituje jí a není s ní řeč, problém je s tím že obě jako prodavačky potřebuji a jako prodavačky fungují . Jsem prostě v pozici, kdy bohužel prodavačku neseženu, a kdy mi ani jedna povahově nevyhovuje, trápí mě to a neumím si poradit, potřebovala bych třetí pohled :-(
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Tak to vypadá, Lenko, že klíčovou osobou je paní A.Je služebně nejstarší, v prodeji je úspěšná.Je celkem jasné, že má potřebu vám škodit, když jste ji předběhla v kariérním postupu. A nová kolegyně je samozřejmě ovlivnitelná, je tam nová, je bývalá vedoucí a nyní je opět řadovou prodavačkou. Jste v obtížné situaci, ale nesmíte si to připouštět - sázejte na své schopnosti, musíte mít autoritu a opírejte se o to, proč jste byla vybrána jako vedoucí právě vy. Zkuste si to porovnat např. se situací, kdy odejde oblíbený učitel, kterého měli všichni rádi - kolegové i žáci, a nastoupí nový. Má rovněž velmi těžkou pozici na samém začátku, a záleží jen na něm, jak se prosadí. Držím vám palce, at se prosadíte, pokud s někým komunikovat víc lidsky, tak s novou kolegyní, která mezilidské vztahy na pracovišti ještě tolik nezná, teprve se v nich orientuje - proto je také ovlivnitelná...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, máme v kanceláři kolegyni- paní všechno vím, všechno dělám líp, jsem nejlepší. Je to řadová pracovnice, nikoho pod sebou nemá a zasahuje i do práce lidí s jejichž prací nemá nic společného. Každého poučuje, kontroluje, jestli má dost práce a náhodou se nefláká, pokud se jí něco nezdá, nejde přímo za tím člověkem, ale okamžitě běží k vedoucí upozornit na nedostatek práce nebo co by měl dotyčný udělat podle ní. Vzhledem k tomu, že ji vedoucí už zná, mávne rukou, ale fakt už je to otravné. Co je lepší, vyřvat ji nebo ignorovat.
Dana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Dano. V rámci vámi dvěma nabídnutých alternativ řešení bych zvolila jednoznačně tu druhou...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, poslední dobou nám v práci začíná silně vadit chovaní jedné z našich brigádnic. Sice zastane pořádný kus práce, ale nosí se tam, povyšuje se nad ostatními, jí nikdo nesmí vstupovat do hovoru, ale přitom ona sama nám to dělá, buzeruje skladníky a když se s námi baví, zapomíná, s kým mluví. Jsme o hodně starší, než ona, ale ona z nás dělá úplné nuly, protože, když studuje práva, tak je prý někdo. před námi vyloženě šikanuje svoji mladší sestru (18) a vůbec ji to nevadí. V jednom kuse slyšíme, jak ji tituluje slovy: " Ty smrade jeden malej nebo Ty parchante jeden zatracenej!" a staví ji před námi do role já jsem paní a ty jsi moje služka. Holka je potom celý den zakřiknutá, vyklepaná, působí, jako by se neustále něčeho bála. U oběda je to taky hrůza: " To snad nemyslíš vážně, proč mi dáváš menší misku, než sobě a snad to jídlo prvně ohřeješ mně, ne?" slyšíme od ní na účet sestry. Šikanu krýt nebudeme, zvláště na pracovišti. Máme o tom informovat vedoucí? Děkuji - otázka upravena poradcem
Lada
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lado. Zatím bych to neřešila přes vaši vedoucí, mohly byste si to vyřešit mezi sebou, jako kolektivem. Ta slečna je možná v něčem nejistá, snaží se zaujmout. Do jejich vztahů s mladší sestrou nevidíte žádná z kolegyň, příčiny neznáte. Prostě brigádnická slečna je osobnostně problematická, vyvolává nesympatie, tak jí to dejte vlídně najevo - asertivně, v klidu, jí dejte zrcadlo. A stůjte při její sestře. dejte jí podporu. Nejspíš je to tak, že její vlastní nejistota vyvolává potřebu být ofenzívní...
vztahy na pracovišti
Dobrý den, na mé pracoviště nastoupila nová kolegyně. Naše pracovní náplň je odlišná, máme každá svou kancelář (naštěstí), ale musíme spolu spolupracovat a v nepřítomnosti se základně zastoupit. Kolegyně se chová výrazně sebevědomě a zdá se být „nad věcí“. Vlivem stresu (nemá moc zkušeností s touto prací) se ale často projevuje impulsivitou a překvapivými emocemi (až hysterie, zveličování problémů). Je evidentní, že ráda na sebe upoutává pozornost, chodí nápadně oblečena, na naše pracovní prostředí až výstředně - velké výstřihy, hodně toho namluví, často s dramatickým podtextem, je velmi hlučná, taková herečka. Přijde mi, že má sklony dávat věcem erotické zabarvení.
Pracuji zde řadu let a ráda bych si nastavila nějaké mantinely. Kolegyně vždy přiletí do mé kanceláře jako vítr, hlučně sdělí, co má na srdci (ventiluje své pracovní i nepracovní věci), bez ohledu na moji práci a mne to ruší, až obtěžuje. Podvědomě cítím, že se mne snaží z mé pozice vytlačit, vměšuje se do všeho, do čeho jí nic není. Poradíte?
Marta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marto. Neberte novou kolegyni jako případnou konkurentku, respektujte její styl oblékání -. každý máme právo na svůj vlastní styl, a nenechte se rozrušovat tím, co vás dráždí, zbytečně byste byla ve stresu. Proč máte pocit, že vás ohrožuje? Nemějte ho a zůstaňte naprosto v klidu, což neznamená, že byste měla být rezervovaně nepřátelská. S úsměvem si držte své vlastní mantinely, ale buďte přátelská ( s limity :-) )