Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
nevyrovnaný vztah
Část 4: Vím, že kdykoliv si na něco postěžuju, „ubije“ mě logickými argumenty, nebo to selže na tom, že já prostě nejsem schopná logicky vysvětlit proč to cítím tak, jak to cítím. Nedokážu si představit, že by můj život byl jen práce, ležení v posteli, neustálé držení emocí na uzdě, abych nebyla za hysterku atd. Cítím, že se postupně odcizujeme a nevím, jestli se mám pokusit to ještě nějak zachraňovat? Není to pro oba jenom trápení? Nebylo by mu lépe, kdyby si našel přítelkyni, která chce to samé, co on?
Nina
nevyrovnaný vztah
Část 3: Už i jeho spolubydlící říkají, že jim nepřipadá normální jak neustále vyspává. Všichni o něj máme obavy. K lékaři ale nechce. Mě to takhle nevyhovuje. Nemám dům, kde všichni pospolu bydlí, ráda. Necítím se tam dobře a vadí mi nedostatek soukromí. Připadá mi, že ve svém věku a se svým příjmem by neměl být problém mít vlastní bydlení. Vadí mi i to, že mě raději vůbec neuvidí, než aby se mnou vyrazil někam jinam. Mluvit se o tom s ním nedá. Nebere totiž mé pocity jako argumenty a vždy vyžaduje nějaký logický, oproštěný od emocí. Poslední dobou mám hrozně špatný pocit z toho, když po něm něco chci. Připadám si, že ho neustále obtěžuji (i třeba tím, že bych mu napsala zprávu – vždy, když to udělám, říkám si nakonec, že jsem neměla, že ho to stejně nezajímá a hlavně když vím, že stejně neodpoví...) a zjistila jsem, že už mu ani nedokážu vyjádřit vlastní pocity, protože vím, že se nesetkám s pochopením a že je to tedy zbytečné.
Nina
nevyrovnaný vztah
Část 2: Na budoucnost vůbec nemyslí, jeho současný životní styl mu vyhovuje. Téma svatby a dětí se před ním zmiňovat nesmí, jinak je protivný. Kamarády, kteří o tohle stojí považuje za blázny zmanipulované svými přítelkyněmi. Ze začátku se mnou rád jezdil na výlety, poseděl v restauraci. Chtěl se vidět téměř každý den. Nyní je na něj i frekvence 2 krát týdně na dvě tři hodiny příliš. Naznačuje mi, že bych si měla najít vlastní koníčky a nepoužívat ho ke svému zabavení se. Tak to však vůbec není. Mám víc koníčků než on, jen je pro mě můj přítel větší prioritou. Nechce se mnou už ani nikam chodit. Odmítá si i psát, uznává jen konverzaci „naživo“. Jediný způsob, jak se s ním vídat je dopravit se do domu, kde bydlí a tam s ním ležet v posteli a dívat se na filmy nebo spát. On totiž nic jiného už nedělá. Chodí do práce, poté přijde domů a od 4 – 5 odpoledne spí až do rána. Prý je unavený a já nepracuji rukama, tudíž nic nechápu (celkově mu vadí, že nejsem kariéristka).
Nina
nevyrovnaný vztah
Část 1: Dobrý den. Mám 5 měsíců přítele. Náš vztah byl od začátku trochu komplikovaný, protože jsme měli problémy s komunikací. Teď se mezi námi začaly ukazovat další problémy a zdá se, že každý od vztahu očekáváme něco jiného. Mě je 27 a už nespatřuju smysl ve vztazích, které časem nepovedou ke svatbě a rodině. Přestože mám malý plat, šetřím si už nějaký ten rok peníze, abych si mohla založení rodiny a společného bydlení co nejvíce usnadnit. Velmi ráda trávím s přítelem čas, takže se s ním snažím být co nejčastěji. Příteli je 30, již 10 let vydělává velmi slušné peníze jako živnostník (má čtyřnásobek mého platu), avšak nemá úspory ani v řádu stovek korun. Navíc má ve zvyku pracovat jen 6 – 9 měsíců z roku. Veškeré peníze, které vydělá, utratí za letní festivaly, popíjení s přáteli, zásadně jí jen v restauracích nebo si objednává dovoz, všude jezdí autem. Potom raději bydlí ve spolubydlení s dalšími 7 lidmi.
Nina
nevyrovnaný vztah
4/4 Nakonec jsme si řekli, že spolu chceme být a zkusit všechno překonat. Já už jsem ale na konci se silami, já ho miluji a chci s ním být, mám v tom jasno, na druhou stranu mě samozřejmě trápí to, že jsme oba v představě o vztahu jinde a věty - nemiluji tě a nevím, jestli s tebou chci být, mi samozřejmě jsou vykřičníky, kdy si říkám, na co to vlastně čekám, že už přeci není o čem a co zkoušet. Zároveň teď nemám úplně silné období, kdy bych byla schopná udělat rozhodnutí a ukončit ten vztah, zvlášť když vlastně nechci. Nejhorší je, že prostě nedokážu poznat, zda je to nějaký hlubší problém v něm, který mu brání v přijetí nějakých závazků a který ho „nutí“ ze vztahu utíkat a nedovoluje mu posouvat se v něm, anebo zda je to spíše přímo o nás dvou, že pro něj nejsem ta „pravá“, že s jinou by mu to šlo samo. Moje otázka proto zní, jak to na vás působí, jestli je to beznadějné, nebo má smysl se snažit o ten vztah bojovat, popřípadě co byste mi doporučila. Moc děkuji.
Lucie
nevyrovnaný vztah
3/4 Rozhodnutí ale bylo dítě si nechat a oba jsme to po počátečním zděšení a smiřování přijali a začali se těšit. Bohužel jsme o něj v 10. týdnu přišli. Přítel mi byl oporou, ale byly to těžké chvíle. Pak jsme byli na krásné dovolené, po návratu opět přišla jeho potřeba být sám a „odpočinout“ si ode mě a já jsem to nezvládla a vybuchla jsem, nakumulovala se ve mně i touha po posunu ve vztahu, po společném soužití (teď fungujeme tak, že máme oba svůj byt a jednou jsme u něj, jednou u mě). Výsledek byl, že jsme se opět začali bavit o rozchodu, on že neví, co chce, že má dny, kdy se na mě netěší, kdy chce být sám (nejenom beze mě, ale bez lidí obecně), že představa vztahu a společného bydlení ho děsí a děsí ho i to, že ho to děsí, že si uvědomuje, že je to jeho chyba, že mi způsobuje trápení. A také řekl, že mě asi nemiluje, že mě má hodně rád, ale bojí se, že to není láska, že už to není jako na začátku, že to vyprchalo. Nedokázali jsme to ale ukončit (podle přítele jsme jako magnety.
Lucie
nevyrovnaný vztah
2/4Vše se přitom zdálo v pořádku. Měli jsme za sebou dovolenou, poznal další členy mé rodiny a já té jeho, prožívali jsme hezké chvíle, plánovali budoucnost. Tehdy ale řekl, že neví, co má dělat, že cítí, že chce utéct, že se necítí dobře. Mluvili jsme o rozchodu, ale nakonec se dohodli, že to zkusíme překonat, že dostane víc prostoru, který potřebuje, a já mu v tom pomohu. Zmínil, že tak končily všechny jeho „vztahy“, že po několika měsících měl potřebu utéct a já si řekla, že buď prostě nedokáže a nechce být se mnou, a pak to stejně skončí, anebo potřebuje pomoct překonat nějaký bod. Sám říkal, že se za společné měsíce se mnou posunul, že na něj mám dobrý vliv v tom, že je pozornější k ostatním lidem, i ke mně, že víc myslí na potřeby druhých a tak nějak dozrává, ale ještě potřebuje čas. Potom bylo vše skvělé, choval se velmi hezky, prožívali jsme vlastně asi nejhezčí období vůbec. Tehdy jsem také neplánovaně otěhotněla. Důsledek jedné láskyplné chvíle. A velký šok.
Lucie
nevyrovnaný vztah
1/4 Dobrý den. S přítelem (já 30, on 34) jsme spolu přes rok. Pro něj je to nejvážnější vztah, já už mám za sebou jeden delší, i se společným bydlením, ale oba jsme byli vždy spíš singl, popř. v krátkodobých vztazích. Náš byl od počátku silný a moc hezký, rádi spolu trávíme čas, rozumíme si, navzájem se ctíme, umíme se spolu smát i řešit věci. Jediné, co ho kazilo, byl jeho postoj k závazkům (vážný vztah, spolužití, rodina). Viděla jsem, že je v tomto směru ještě trochu nevyzrálý a sobecký, že se neumí ve vztahu pohybovat. To říkal i on sám. Byl to v podstatě jediný zdroj našich menších konfliktů. Před necelým půlrokem ale po jednom banálním, kdy se nezachoval hezky, přišlo vyjádření, ve které se omlouval za své chování a přidal, že je sobecký, sebestředný a stále neví, co chce, neví, jak z toho ven, že jsem jeho vstupenka do života ve dvou a že část jeho osobnosti to tak chce a druhá se tomu brání. Že mě má rád a nechce o mě přijít. A zároveň, že neví, jestli se mnou chce dál být.
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý deň, manželka mi pred pár dňami oznámila, že chce odísť aj s deťmi, žiť sama. O rozvode nič nepovedala, ale je to de facto to isté z môjho pohľadu. Tvrdí že ma už nemiluje a dôvodom sú naše hádky, respektíve to, že na ňu zvyšujem hlas keď sa hádame, že s ňou nehovorím v kľude a pekne. Na deti nekričím, starám sa, žena je na materskej s druhou dcérou. Žena je veľmi emočne založená, ráciou vôbec neberie v úvahu a tvrdí že deti budú takto štastnejšie. Otázky či ďalej so mnou rieši cez karty, horoskopy a numerológiu, k tomu ju doviedla jej mama, ktorá ju vychovávala v takom prostredí. A práve naše hádky pramenia práve z toho, že som zúfalý že manželka nepoužíva rozum, nerieši budúcnosť ako materiálne zabezpečenie detí a vzdelanie a všetko posudzuje cez pocit vnútorného šťastia a pohody. Viete mi poradiť ako ďalej postupovať?
Rado
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní Douchová, mám na Vás dotaz. S manželem jsme 15 let, máme dvě děti. Dosud to bylo docela dobré, s manželem je třeba míti více trpělivosti, vyžaduje hodně volnosti a nechápe, že se dá něco udělat pro druhé, aniž by to přineslo nějaký finanční přínos (občas pomůžu nějaké kamarádce v nouzi, ale on to nechápe a i se mi vysmívá, že prý co jsem to udělala za obchod). Nicméně teď vzrůstá jeho choleričnost a hodně se zhoršily jeho vztahy s dětmi. Snažím se s ním domluvit, ale marně, dohoda je pro něj něco, co se nemusí dodržovat. Říct mu, že třeba taky odejdeme? Nechtíc jsem zaslechla, jak mu kdosi ze známých právníků říká (rozvádí se zrovna někdo v okolí), že v případě potřeby "úklidu" majetku potřebuje tak dva roky času a že je značka ideál "uklidnit" partnera,aby nabyl pocitu že se nic neděje a konat. Takže jak ho přitlačit k slušnějšímu chování, když on se asi případného rozchodu nebojí, protože "řešení" je? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Kateřina
nevyrovnaný vztah
jsem s přítelem14 roků,je hodně jednoduchý,dříve jsem neměla čas to nějak vnímat,nyní je doma více a mě to dělá zle,je hodně pracovitý ,hodny,ale mě to začíná více vadit naše soužití,on vlastní byt chce ho prodat a trvale ke mě nastěhovat,s doživotním bydlením,je mi 58 let ,mám strach byt sama ,ale ještě větší strach ,když s ním zůstanu z budoucnosti,začínám jej čím dál více nesnášet,co řekne mi připadne jako blbost,prostě s ním trpím ,mám svolit k jeho nastěhování,jinak jsem zabezpečená s ním
Danuše Zajíčková
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, před delší dobou jsem zde řešil počátky vztahu a otázky, týkající se osobních "aktivit" s mou kolegyní ze zahraničí. Jistá dívka se se mnou viděla po 3 měsících tento týden a projevovala mi náklonnost, dokonce došlo i na držení za ruku, což udělala sama. Ponořil jsem se do citů k ní a bezmezně jsem začal věřit tomu, že to, co mí říká a dělá je skutečné a někam to směřuje, dokonce mě pozvala i k sobě domů na společnou dovolenou. A dnes mi z ničeho nic napsala, že se již nějakou dobu (tvrdí že týden, ale z různých náznaků zpětně cítím, že to trvá už déle) stýká s někým jiným a chce, abych to věděl. Ale dělá jako by nic.
Jak se s tím vyrovnat? Cítil jsem se už zamilovaný a ona osobně dělala vše proto, aby to tak zůstalo. A nakonec přijde rána, která mě v jedné vteřině srazí na kolena. Jak dále spolupracovat, jak to přejít? Ano, potvrzuje se to, že se s kolegy NIKDY nic nezačíná. Ale co teď, když už se stalo? Přijde mi, že tím vše končí, hrozně mě to zranilo a zklamalo.. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Petr
nevyrovnaný vztah
Jak komunikovat s manipulátorem? Jsme svoji cca 12 let, dcera ma 9 let. Je to jeho modla, prakticky vse ji dovoluje. Ke mne se postupne chova jako k druhemu pubertálnímu diteti. Jsem vetsi nez on, mam VS - drive me omezoval tim, ze jsem na dedine nemela auto. Resim opakovane to, ze když něco chci nebo naopak nechci, nezajima ho to. Když se ozvu, dela že neslysi, když řvu - říka, že řvaní neplatí... když na něčem trvám, odejde z místnosti. Vše zapírá, že nic neřekl, že si vymýšlím. Svoje chyby háže na mě, popř. je bagatelizuje. Dceru odmítl vystěhovat do vlastního pokoje, má v ložnici plno hraček, nebylo kde spát a tak jsem v pracovně. Prý proto, že jsem ji nenaučila spát samotnou ale když jsem to chtěla, byl proti tomu! Dcera velí domácnosti, nemusí prakticky nic dělat (jedině vyklidí myčku). Mě manžel kontroluje (volá ze služebky, zda jsem ji odvedla do školy, dala ji prášky atp. Jak něco říct někomu, kdo když mu už v zoufalství řvete co Vám děla do obličeje, odejde, že jsem blázen
telezmoravy
nevyrovnaný vztah
Pro Janu:
Paní Jano, paní doktorka má pravdu. Jste otrokem svého manžela, máte nízké sebevědomí a neustále se ho doprošujete. Máte to zapotřebí? Manžel má být parťák, opora, pomoc. Já to měla doma naprosto stejné jako Vy (až na to, že dovolené vždy naplánoval on kam chtěl on). Roky jsem se ho doprošovala, ale jen se mi smál nebo prostě se mnou nekomunikoval. Už jsem neměla sílu v tom boji pokračovat. Tak jsem se naučila žít s dětmi po svém (resp. sama) a podala žádost o rozvod. Tři roky mám nového muže, který mě má opravdu rád a bere mě vážně. Hodně štěstí Jano, dejte mu znát, že ho k životu nepotřebujete a přestaňte se ho probůh pořád o něco prosit.
Jája
nevyrovnaný vztah
Vzkaz pro Janu: Milá Jano, podle toho, co popisujete, jste velmi schopná ženská. Nikde nevidím, že byste psala, co Vám soužití s Vaším mužem přináší dobrého (kromě penez - ale jak to chápu, platíte toho dost, takže sama taky dost přinesete). Podle mne je čas s ním promluvit a říci mu, že by si měl uvědomit, že byste to všechno zvládla i bez něho. Že jestli prostě teď nejste Vy ani děti v centru jeho zájmu, tak nevidíte důvod, proč by on měl být v centru zájmu vašeho a proč byste se měla pořád stressovat a dřít, když on se chová jak popisujete. Jenom bych se před tím poradila s nějakým právníkem, jak zařídit, aby neulil všechny společné peníze nějkam jinam. No a pak bude na něm, aby se rozhodl, jak je pro něj co důležité. A na vás, abyste si taky kladla podmínky. Já vím, že to vůbec není lehké, ale mám dojem, že takhle Vás to brzo úplně semele... Držím palce.
Týna
nevyrovnaný vztah
myslím, že bych si konečně zralý vztah zasloužila, ale nevím zda mi ho on může dát.. Byl hodně střídavý co.se týká partnerek v minulosti. Vím, že když měl tak 16 tak se.zklamal v lasce. Pak uz jen vím, ze stridal holky na sex. A když se bavíme o nějakém jeho kamarádovi, kteryr uz bydlí s holkou. Říká, že ho nechápe, že by s holkou nikdy nebydlel. Tak já nevím co má za probém..jestli se bojí závazků apod. Děkuji za odpověď
Alexandra
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, je mi 19 let, asi rok se vídáme s jedním kamaradem je mu 20, venuje se temer profesionalne fotbalu. Zezacatku se me ptal jestli vyzkousime sex bez závazků, já souhlasila. Zanedlouho to přerostlo v něco víc, ovšem láska trvala asi tak 1-2 měsíce. Poté se opět zacal věnovat fotbalu a nastala změna, jiné prostředí velké město a také se změnil i nas vztah, zacal me opět brát jen jako kamaradku s vyhodami. On není na vztah já ano. Rikal mi, ze se neumí tulit, ze to nesnáší. Že se nerad prochází po památkách(kdyz jsem ho v tom městě navštívila) také jsme se bavili o dětech, jelikoz jeho sestra uz jedno má. On rikal, ze ji nechape ze by s nikým nikdy nechodil a už vůbec ne děti. Ze ani za 10let. Prý má dost starostí s fotbalem. Jsem trochu v zoufalé situaci, jelikoz jsem si náš vztah predstavovala jinak a ne ze mi napisee pouze jednou za 3 týdny kdyz ma chut na sex. Vždy přijede a jsme spolu nanejvýš hodinu. Prosím poradte co dělat, myslím, že bych si konečně zralý vztah zasloužila
Alexandra
nevyrovnaný vztah
Mám otázku pro Janu: co myslíte, že udělá chlap se ženskou, která má v hlavě jen vaření, praní a uklízení?
Já myslím, že si najde někoho zábavnějšího. Vím to z vlastní zkušenosti. Přeju Janě hodně štěstí.
Marcela
nevyrovnaný vztah
3. pokračování, omlouvám se. Já zajišťuji nákupy, vaření a vše v kuchyni, včetně vynesení nákupu, , vytírání a úklid domu, praní a žehlení, zavařování , vybavení domu (například nové postele, skříně, police, opravy spotřebičů, nákupy spotřebičů - platím "ze svého"), děti a vše kolem nich (úlohy, rodičáky, kroužky), děti - myčka, luxování, vynášení koše, prostírání stolu, dle potřeby prádlo, úklid ve svých pokojích, nově i sekání trávy a nějaké další činnosti. On - tak jednou za tři měsíce vyklidí myčku, už neseká trávu, jednou za půl roku ho popadne a udělá večeři - nějaká ostrá minutka z masa - děti pak nejedí. S dětmi jede o víkendu dopoledne za zábavou, ale děti tam prý nechá a jde si po svém, já zatím vařím a uklízím, aby až přijedou, se mohli najíst a bylo hotovo. Dost často přijedou rozhádaní. rekonstrukci domu jsme dělali dost napůl, i když v těch stavebních pracích se víc angažoval on - já spíš pomocné práce - úklid, výmalba, schvalování projektů, úřady.... Platby taky napůl, ale bohužel dům je napsaný jen na něj a nechce část na mě napsat. Děkuji a omlouvám se za román. - otázka upravena poradcem
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, ještě dodám, že se snažím, že než přijde manžel, je doma vše relativně OK, než odjedu na pracovní cestu, mají všechno nachystané, je uklizeno, uvařeno, vyžehleno, jen vytahují jídlo z lednice. Ale vždycky to taky nestíhám, děti nechají boty v předsíni, taška leží v obýváku, zůstane po snídani nádobí. On není z těch, co by po sobě extra uklízeli, takže ráno po něm z obýváku uklízím skleničky od vína, případně láhev, už jsem to zkusila tam nechat, ale děti skleničku porazily, rozbila se, střepy. Když jsem třeba zase chtěla, aby skleničky po sobě uklízel, zas to byly řeči - jak on musí, a že to můžu uklidit já nebo děti anebo si to odnesl a byl naštvaný, že ho komaduju... Bludný kruh pro mě. Děkuji moc.
Jana
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, omlouvám se, že bude možná delší, ale zkusím přepis komunikace s manželem a chci Vás poprosit o náhled. Jedna ze situací: chodím do práce, dvě děti, péči za domácnost manžel navalil v 95% na mě (pozůstatek z MD, kdy on "přece" pracuje a vydělává peníze). M(anžel): podívej se, jak to tady vypadá, hnce a šlupky na stole (vařila jsem),J:já to hned uklidím, M: a ty boty v předsíni (děti), a kdy uklidíš v tom sklepě, J: zkusím se do toho pustit..., M: měla bys ... ( a tepe a tepe), je potřeba to tady dělat jinak, J: a jak? M: (vymýšlí variantu, která je pro mě pracnější, mám to nějak zajeté, ale už moc volného času nemám), J. to asi nestihnu, mohl bys prosím pomoct? M: Já? A co děti? Ty nic nedělají. Děti, okamžitě sem, mamka potřebuje pomoct (děti se třeba učí a nedá se to hned přerušit), Tak kde jste? jak nemáte čas? Okamžitě sem. To je někdy první místo, kdy kapituluju a beru si na sebe ještě víc a slibuju, že to udělám já. někdy reaguji J. a mohl bys tohle udělat ty? M Já? a kdy, já toho mám moc. Žena je ta, kdo se stará o domácnost a když to nezvládáš, tak skonči v zaměstnání a zůstaň doma, abys mohla uklízet. J. jenže já platím všechny platby za domácnost, takže musím vydělávat, to, co mi dáváš, by nestačilo. M. dávám ti dost. Tak šetři (nežijeme luxusně, zavařuju, fakt šetřím), já víc nemám (má, potajmu jsem zjistila, že má na účtě ulité dva miliony), tak děti, kde jste, mamka potřebuje pomoct teď hned, a okamžitě a bez řečí... vidíš to je tvoje výchova, ničeho si doma nevšimnou. J: tak mi s tímhle pomoz M.Já? To udělá Honza a tohle udělá Eva (děti), tak kde jste? Já mám práce, že nevím kam dřív skočit (je podnikatel). děti tedy přijdou anebo já přislíbím, že to udělám a on odchází do své kanceláře doma a za chvíli slyším veselý hovor, jeho smích a hodinové telefonování s kamarády. On to doma "vyřešil" a já kmitám, případně pomáhají děti. Je večeře. Manžel zjistí, co je pak "hubne" anebo "je pozdě" - nicméně za hodinu "luxuje" lednici. nevařím nic, co rodina nejí. Pak si manžel sedne k TV a já zase kmitám kolem domácnosti. A tentokrát to je: M. co děláš? J: uklízím po večeři, chci dát pračku. M: jsem tu sám, nevšímáš si mě (když jsem na něj chvilku předtím mluvila, tak mě umlčel, že se dívá na TV), J: já musím ještě tohle udělat M: ty na mě nemáš čas, víno tady piju sám, jsi jen unavená, ani se na mě neusměješ...já chci odpočatou usměvavou ženu, která na mě bude čekat, až přijdu... Paní doktorko, já to nějak asi neumím uřídit. Prosím, poraďte. Děkuji - otázka upravena poradcem
Jana
nevyrovnaný vztah
Dobrý den s přítelem už jsme 6 let a s toho společně žijeme 1 rok.Ja z předešlého manželství mám 3 děti a on nemá.Nejprve jsme se domluvily že když mám zdravotní problémy další už nebude.Mel dluhy a neřekl mi o nich já mu náhodou na to přišla.Bydlel společně s maminkou a o být přišli v exekuci.Maminka se přistěhovala do domku který jsem koupila ale ten přestavujeme.Malo místa hodně lidí.Mnoho jsme si špatného řekli.Maminka se odstěhovala.Pritel ale zůstal.Chodim na směny provoz abych vše utáhla on je v práci taky pořád.Nedavno jsem chtěla aby zůstal doma a neměl na rodinou oslavu .Já odjet s ním nemohla a neunesla jsem vše a byla na něj hrubá.On to též neunesl a odešel.Rekla jsem mu že chci bojovat o náš vztah ale už nevím jak dál Poraďte jak postupovat dál?
Denisa
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní psycholožko, ráda bych Vás poprosila o radu. Je mi 19 a mému příteli bude 20, vedeme vztah na dálku, ale vidíme se každý víkend, jsme spolu 3 měsíce. Vím, je to krátká doba, ale u svého přítele cítím obrovskou jistotu a náhled do budoucna. Bohužel jsem velmi společenský a komunikativní člověk a proto je okolo mě množství přátel. A to je kámen úrazu. Mů přítel byl po několik let psychicky šikanován lidmi ze střední školy a proto má vůči lidem jistou averzi. Doslova říká že lidi nemá rád a nechce se přátelit. Důvod téhle zprávy je, že neskutečně žárlí a dělá žárlivé scény. Dřív jsem to akceptovala a trochu se svým přátelům i vyhýbala, ale člověk dlouho bez svých lidí okolo sebe žít přece nemůže. On je samotář a postačím mu já, já bych nejradši spojila potřebné s užitečným, přátele a lásku. Na otázku zdali je nechce poznat odpovídá záporně až neutrálně. Nechci ho do ničeho nutit a už vůbec ne měnit, ale trápím se kvůli tomu. Předem moc děkuji za radu
Jitka
nevyrovnaný vztah
2. část: jako by se nic nestalo. Vysvětlovala jsem mu tisíckrát, že mi má alespoň zavolat, abychom se domluvili, ale udělá to jen málokdy. Zároveň mi říká, že má potřebu "volného" času - že nechce nic plánovat a řešit. Nevím, jestli se toto dá změnit, já si na přístup, kdy mě druhý vůbec nebere v potaz a nechce se mnou trávit čas nezvyknu. On říká, že to bude lepší a že to nemám tolik řešit. V dětství přišel o otce, což ho hodně ranilo, s rodinou se nyní prakticky nevídá, maximálně jednou za rok. Před dvěma lety byl ve vztahu se ženou, kterou nemiloval, pak přišlo období deprese a byl u psychologa,ten mu prý řekl, že je mu je 33 a že by si měl pořídit rodinu, že nic nemá a že to je ten důvod. S přítelkyní se rozešel a byl dva roky sám, než jsme se poznali. Nevím, jestli se může jednat o případ schizoidní poruchy, ale nezdá se mi, že by byl až tak moc vyhrocený. Děkuji a hezký den. J. - otázka upravena poradcem
Judita
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem s přítelem 4 měsíce. Oba jsme si řekli, že se milujeme, nicméně máme problém v trávení společného času. On je velký samotář, nemá moc přátel a ani se s nimi pravidelně nestýká, je rád sám a je uzavřený. Já bych se s ním ráda vídala několikrát do týdne včetně společných víkendů, ale on s tím má problém a často se stává, že setkání krátký čas předem zruší a vždycky má nějaké vysvětlení - je mu špatně, špatně se vyspal atp.. Ze začátku měl dost často i špatné nálady, které se odrážely i na tom, jak se mnou komunikoval, toto se mi již podařilo změnit a vysvětlit mu to. Nálady byly způsobeny opět tím samým - špatně se vyspal, je na to zřejmě dost háklivý a je to i problém, když u sebe přespáváme. Řekla jsem mu, že pokud to bude takto pokračovat, nemá to cenu, každý chceme po vztahu něco jiného. On mě prý nechce ztratit, s nikým nekomunikuje a nevídá se tak, jako se mnou, ale zároveň pokračuje ve svém jednání - zruší schůzku po sms, na další neodpovídá a napíše druhý den jako
Judita
nevyrovnaný vztah
Dobry den, můj manžel ma 52 ,let před rokem jsme se nastěhovali do domu, který se díky krizi stavěli 10let, vzdy se choval ke mne tak nějak snesitelne: ale ted mi jen nadává a to dost sprostymi slovy, porad jen neco vyčítá , nedovolí do domu nic ode mne rozhodnout, dokonce ani vybavení, porad mi neco vyhazuje, křičí a pak to svádí na mne, ze krizím ja, v lednu si nechal zmenšit žaludek, aby zhubl a nakoupit si techniku, aby si mohl zařídit zkušební, začal zkoušet s kapelou ze svého mladí,z prvního manželství ma dva syny a my spolu mame tri deti ,nejmladší dcera ma necelých 13 , ta si pak zaleze nekam do koutu a pláče a trepe se, ale ona nechce mít rozvedené rodice, včera mi manžel mailem poslat zadost o rozvod, opravdu ho moc miluju a taky trochu mam obavy z finanční budoucnosti, když to někomu řeknu, ani mi to nechce věřit , protoze na veřejnosti působíme jako strašně zamilovaný par, nejvíc se změnilo jeho chování prave po te operaci žaludku, trvala asi tri hodiny, opravdu nevim , co
Helena
nevyrovnaný vztah
nechci, aby se kvůli mě hlídal, ale nevím jestli nejsme až moc rozdílní, já jsem nekuřák, on je silný kuřák, bavili jsme se o dětech, řekla jsem mu, že chci mít finanční rezervu, on mi řekl, že to bude řešit, až budu těhotná, že nebude dělat dva roky děstký pokoj když neví, jestli to dítě bude.. chtěla bych to vyřešit, najít společnou cestu.. Mám ustoupit nebo si stát za svým? Nechci, aby se dusil, ale nemůžu se úplně změnit..
Katka 2. část
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsem s přítelem téměř 4 roky a bojím se, že se od sebe oddalujeme, jsme každý úplně jiný, přítel mi říká, že mě miluje, ale nedavno mi řekl, že se se mou nudí.. chybí mi u mě spontanost.. snažím se s tím něco dělat, ale jak sám řekl, svojí osobnost nezměním.. dokonce mi řekl, že potkal holku, která přesně měla to, co mi chybí a mohl se rozhodnout.. rozhodl se pro mě, protože u ní by nevěděl, jestli ho bude milovat jako já.. ale není to pro vztah málo? Nechci mu jen "stačit" a bojím se, že mě jednou kvůli tomu podvede nebo opustí.. on je spontánní ve všem, ale já potřebuju v některých věcech určitou jistotu. Poslední dobou spolu moc často nespíme..on chce v 5 ráno, když vstává do práce, ale to nechci já, já chci večer, ale to on padne do postele a spí.. Snažím se vyjít z rutiny, ale je těžké pro mě být spontání, když ve skutečosti nejsem..Taky mi řekl, že jsem u všeho v křeči, což má nejspíš pravdu, ale nevím, co s tím..Myslíte, že to můžeme překonat? - otázka upravena poradcem
Katka část 1.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, prosím o radu. Mám přítele 2 roky, do něhož jsem strašně zamilovaná, říká mi, že on taky, ale často zraňuje mé city tím, že stačí sebemenší podnět a on se urazí a říká, že je k ničemu a že ode mě odejde. Že si ho nezasloužím, že já jsme hodná a on ne. Přitom ví, co k němu cítím, můžete mi prosím poradit? Děkuji
Petra
nevyrovnaný vztah
2 část.praci sehnal..kupoval vše co jsme ji naocich viděl,auto koupil,pořad říkala,ze má nejlepšího přítele na světě..bohužel jsem ten rozchod neustal.nemel jsem jkde jít a skym si popovídat,prz jsem vše obětoval ji a nakonec jsem byl sám bez domova a bez přátel.a pořad jsem ji kontaktoval a jezdil za ni.chtel být s ni a povídat si.az si vytvořila úplný odpor a zablokovala si mě.konecne jsem si našel nové přátele a nové koníčky.spolecny známým už řekla, ze jsi někoho našla a jak je hodny.me bycetal ze jsem ji pronásledoval,ze jsem magor atd. Když jsem ji na to řekl, ze jsem kvůli. Ni obětoval vše kamrady, sporty tak ze má smůla,ale zjistil jsme, ze mě ona ještě před měsícem sledovala prez telefon.dozvedela se, ze hrají fotbal a schválně se tam došla podívat s kamarádkami. Vseci se mi diví, proč ji pořad miluji a chci ji zpět...ale je to fakt miluji a záleží mi na ni..řekla mi, ze ona to ví, ze vždy nych pro ni byl schopny udělat vše...ale ze mě odepsala a nesnáší...prosím o radu
Lukas
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, před 4 měsíci se se mnou rozešla přítwlkyne po 8 letech..
Vztah byl harmonicky a spokojený jen jsem před 6 lety udelal hloupost o nevěru neslo jen o volání s jednou dívkou a pak jsem slíbil, ze to nikdy neudělám, ale došlo u mě úmrtí v rodině a já sedel sám doma a zase jsem volal jedné holce jen si tak popovídat a ona se mi den na to podívala do telefonu a ta holka tam napsala ze se mužem videt, ale já na tu zprávu ani nereagoval a přítelkyni vše přiznal...hned na to mě vyhodila a řekla ze ztratila duveru, ze jsem porušil slib..snažil jsem se ji vysvětlit, ze jsem se jen nějak chtěl odreagovat a přijít na jiné myšlenky...
Anych popsal nás vztah...byla vždy moc žárliva, všechen svůj čas jsem věnoval ji...i koníčky jsem zanechal prz mi vycitala, ze nejsem s ni, ale jdu cvičit...i kamarády jsem pak ztratil prz jsme byly každý den spolu i víkendy trávili spolu...vseci mi řekli, ze jsem si ji moc rozmalil...když byla bez práce tak ji ve všem potporoval,půjčku vyplatil,sehnal prac
Lukas
nevyrovnaný vztah
A po těch letech se tím vším cítím vyčerpaná. Nehledě na to, že o dospělých autistech se toho mnoho neví. Manžel má rád pravidla, ale jen když je určuje mě a sám mými požadavky se necítí nijak vázán. Ale na mě si to vymáhá výhrůžkami. Jsme na něčem dohodnutí, že to udělá, ale on to neudělá, protože jsem ho před tím naštvala. Anebo děti. Jelikož sám se chová jako dítě, vůbec je nevychovává. Maximálně si s nimi je tak 1-2 hodiny, někdy u toho pospává, někdy s nimi něco v rámci domu podniká, ale prostě absolutně ignoruje jejich potřeby - spánku, jídla, atd. I když ony brečí, tak on na to kašle a dělá si svoje. A pak buď mohu zasáhnout a přijít o mé volno a být pak naštvaná, anebo děti nechat plakat. Mluvila jsem s ním o tom mnohokrát, ale vůbec si to nepřipouští, že dělá něco špatně. Anebo poslední dobou mi dělá, že ráno uvařím oběd a když mu chutná, tak sní úplně vše mě i dětem a vůbec ho nenapadne, co pak budu dělat v poledne, když pro to jdu a nic není. A takovýchto drobností je mnoho.
KATKA
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,před pár dny jsem narazila na článek o autismu a uvědomila jsem si, že prakticky všechno sedí na mého manžela, byť je členem Menzy a má vysoké IQ. Jsem s ním přes 10 let, ve věcech kolem života se shodneme a všechno by mohlo být super, kdyby nedostával své autistické záchvaty vzteku a agresivity - většinou, když mám jiný názor než on, když nechci udělat něco, do čeho se mě snaží natlačit když nemůže něco najít, atd. V takových záchvatech je schopen rozbíjet věci, fyzicky mě napadnout, sprostě urážet, atd. Na nic a nikoho nebere ohled - na děti, na veřejnost. Dokud jsme neměli děti, mnoho mé energie šlo do jeho pohody, jenže s dětmi už nemohu a ani nechci mu obětovat svůj život. On si žádný problém nepřipouští za všechny jeho záchvaty, urážky, atd. mohu já. Mám ho prý udržovat v klidu i v pohodě. Jenže to je nemožné. Největší tíhu cítím v tom, že jsem na všechno sama-on mi vydělá peníze, ale musím všechno zařídit(domácnost, auto, děti) a ještě poslouchat jak mě nenávidí atd.
KATKA
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
s přítelem budu již čtvrtým rokem, všechno nám klape až na jediné. Nemá na mě čas. Od tý doby, co si našel koníček se věnuje jen jemu. Jezdí po soutěžích (pracuje s dětma), chodí na všechny schůzky(i nepovinné), na různý brigády.Podotýkám nepovinné, tam kam nemusí, ale tak moc ho to baví, že pro něj neexistuje,že tam nepůjde.Na jednu stranu to úplně chápu a hrozně mu to přeju, ale na druhé jsem studentkou a dojíždím domů, kde nemám takové zázemí. Přes týden se nevidíme a když můžeme být spolu o víkendu, má samozřejmě nějakou akci, na který nesmí chybět. Jeho kompromis je- tak pojd s námi.(o což upřímně moc nestojím, protože mám dost starostí se školou).Trochu mě mrzí, že mi zatím ani jednou neukázal, že jsem na prvním místě já. A když to ukáže, ukáže to stylem, "tak já nepůjdu"(řekne to ve smyslu oběti) což v našem vztahu nechci. Přála bych si abysme to chtěli oba. Nejhorší je, že to nechápe, proto píši Vám a chtěla na to slyšet i názor někoho jiného,nestranného.Děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
2 část - mám ho svým způsobem ráda, zvykli jsme si na sebe. Ale těch chvilek je bohužel málo. Rozum mi velí se rozejít, protože nejsme nejmladší a zbytečně ztrácíme oba dva čas. A teď nastává problém - přítel se rozejít nechce, tvrdí, že všude je něco a že se člověk musí naučit dělat kompromisy. V okamžiku, kdy o rozchodu začnu já, on nakonec souhlasí, i když nerad. Ale jak přijde na jeho konečné odstěhování, najednou se ve mě něco zlomí a já začnu brečet a je mi líto, že "to zase nedopadlo". Příteli je zase líto mně, takže se vrátí. Tak se to stalo již několikrát, oba jsme z toho unavení a já netuším, co dělat. Nedokážu žít s ním, ani se s ním rozejít. Jakoby mě najednou zradilo srdíčko. Jenže v okamžiku, kdy se přítel "vrátí" už zase vím, že je to špatně. Můžete mi, prosím, napsat svůj názor? Jsem vůbec normální? :) Moc Vám děkuji.... - otázka upravena poradcem
Monika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, dovoluji si poprosit o radu. Je mi 48 let, jsem 7 let rozvedená. Po rozvodu jsem žila 3 roky s přítelem, ale vztah jsem ukončila kvůli jeho nevěrám. Po nějaké době jsem šla na seznamku, což byla naprostá hrůza. Potkala jsem tam o 10 let staršího muže, oba jsme již byli z hledání totálně vyčerpaní, začali jsme se scházet, ale mně bylo od začátku jasné, že z toho nic nemůže být. Po týdnu jsem přítele pozvala k nám (žiji se dvěma syny) a on už u nás tak nějak zůstal :) Začali jsme spolu žít, protože podle přítele jsme na sebe zbyli. Přeskočili jsme fázi chození i zamilovanosti. Od začátku jsem věděla, že to bude problém, protože nemáme absolutně nic společného. On pochází z jiné spol. vrstvy, máme jiné zájmy, na všechno i jiný názor. Nyní spolu žijeme rok, ale spíš než soužití, se to dá nazvat válčením. Je u nás dost často napětí, hádáme se kvůli hloupostem, připadám si jako ve vyšumělém manželství po 20ti letech. Jsou chvíle, kdy je mi s přítelem moc hezky - 1 část
Monika
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, potkáváte se často s muži, kteří dlouhodobě v manželství měli rozděleno na moje tvoje ? S manželem jsem prožila 25 let a šla do toho se srdcem, tj. mimo jiné všechny peníze jsou naše a bojujeme spolu. Zpočátku to tak vypadalo, ale manžel od počátku si zřejmě v hlavě nastavil model dám jí nějakou částku a zbytek je moje (neřešil, že zůstávám s dětmi doma na MD, že pečuju o rodinu - to tak nějak je přece normální). Když jsem začala vydělávat, byl klid víceméně jen když jsem mu ty peníze odevzdávala. Je fakt, že občas jsem zpozorněla (když vehementně trval na tom, že peníze jsou moje a tvoje - bylo to nelogické, proti zákonům, ale každý máme sůj slabý den - tak jsem to vnímala a mávla nad tím rukou). Zle začalo být ve chvíli, kdy mu kamarádi vysvětlili, že se mýlí a že vše je v manželství děleno dvěma. je fakt, že to bylo až poté, co jsem se při jeho cholerických výlevech začala bát o život a zmínila možnost rozchodu. Od té doby zažívám z jeho strany peklo - despekt, opovržení, msty, sobectví - jako kdyby úplně ztratil zábrany. Dost velký obrat v chování. Paní doktorko, je možné, že se skutečně zvládal skoro 25 let přetvařovat a dokud měl pocit, že všechny peníze jsou "jeho", byl ochoten žít v manželství? Vím, že se s tím asi musím nějak srovnat, ostatně to, co nyní s ním prožívám, je skutečně extrémní (bohužel v tom zlém) - mstí se neskutečně. je možný takový obrat najednou anebo jsou muži, kteří jsou schopni dlouhodobě hrát velké divadlo? Považovala jsem ho za nejbližšího člověka... děkuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko. Moc děkuji za rady. Když jsem si četl Vaši odpověď tak jsem se cítil velice dobře, že naprosto rozumíte všemu co se u nás doma děje. Mou důvěru jste získala. Bylo by asi užitečné kdybychom Vás mohli oba navštívit. Obávám se ale, že mou ženu by Vaše slova nezměnila. Demokracii ve vztahu neuznává. Ptala jste se v čem jsou naše pře. Řeknu to obecně. Před lety jsme sporný problém probírali a dopracovali se k výsledku. Dnes to vypadá jako bych byl poradcem prezidenta republiky. Žena si mě vyslechne (musím uznat že pozorně, dokonce se dotazuje proč to chci zrovna takhle; a jak jsem k takovému názoru přišel - fakt podrobný rozhovor); no a pak přemýšlí (minuty, hodiny, při výběru dovolené i několik dnů) a pak mi oznámí výsledek. No a tom se už nediskutuje. Protože ONA rozhodla. Paní doktorko, vážím si Vaší odpovědi, uznávám že máte pravdu, ale zhodnotil jsem, že jsem jen obyčejný chlap a bude lepší nechat svou ženu vládnout. Přeji krásný den; radek-fousek@centrum.cz
Radek Fousek
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, prosím o radu. zachytila jsem manželův mail, v kterém píše kamarádovi, jak s ním a se známými pojede na nějakou dovolenou a o mně a dceři píše, jak ty k....y naše nevědí, co je to luxus. Jakože asi nepojedeme, protože nás nepozve, protože jsme úplně blbé a nerozumíme tomu... asi tak zněl význam. Že manžel začal doslova blbnout (peníze, chce luxus, všichni jsou blbí, jen on je největší podnikatel, námi doma taky opovrhuje, jen jeho kamarádi jsou top, už dávno nutí děti oslovovat ty chlapy pane XXX atd.), to vím už nějakou dobu a snažím se to nějak mírnit, spíš však mám dojem, že přilévám olej do ohně. Ale toto, jak se o nás vyjadřuje mailem (jak asi bude vypadat slovní produkce) mě dost šokovalo. Paní doktorko, jak s tím naložit? manžel je aktuálně typ, který vše ví, vše zná nejlépe, nesnese kritiku - asi znáte z poraden. Děkuji.
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. S přítelkyní jsme spolu 3 roky jako partneři, před tím 7 let jako kamarádi. Ona se už od začátku vztahu chová i v běžných situacích direktivně, povýšeně ("nepřekážej mi tady, když to neumíš tak se do toho nes.., od teď to budeš dělat takto, apod.). Při hádkách mi pak velice sprostě nadává, snaží se zasáhnout citlivé místo, uráží mojí rodinu a jedná v agresivních gestech - házení věcmi, vyhazování darů do koše, citové vydírání přes našeho syna (když se s ní po hádce nechci bavit, říká dvouletému synovi, že s ním táta nechce být, protože mu za to nestojí).
Přes všechny naše problémy jí mám pořád ještě rád, pokud se nehádáme (což je cca jednou za týden), dokážeme se spolu smát, normálně komunikovat. Všechno dokáže zařídit, včetně tzv. "mužských" prací. Tím pádem je velice sebevědomá. Problémy nastávají ve chvíli, kdy cokoliv není podle jejích představ. Jakýkoliv její nápad musí být bez námitek co nejdříve realizován. Prosím Vás o radu zda se dá její přístup nějak změnit. Děkuji - otázka upravena poradcem
Jan
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, předem chci poděkovat za Vaši poradnu, již jsem ji párkrát využila a vždy mi pomohla. Tentokrát se na Vás obracím v souvislosti se svým posledním zážitkem. Byla jsem s přítelem /jsme spolu necelý rok, oba rozvedení, každý dvě děti/ na oslavě jeho kamarádky, samozřejmě se trochu pilo a před půlnocí se dvě jeho kamarádky svlékly do půli těla. Přítel si od jedné z nich nechal svlíknout tričko. Tohle všechno na mě bylo trochu moc, odešla jsem. A k problému, mně nepřipadá adekvátní, aby se kamarádi před sebou svlékali, příteli přijde, že se vůbec nic nestalo, necítí se pohoršený, prý co je na tom, že mu kamarádky ukázaly prsa. Byl tam ještě další kamarád, příteli by nevadilo, ani kdybych se obnažila prý před ním i já. Prý je to legrace. Mně to jako legrace nepřijde vůbec. Ted jsem já za špatnou, že jsem odešla z oslavy a není schopen pochopit, že mi takové věci vadí a beru jeho kamarádky a svým způsobem i jeho za morálně uvolněné lidi. Trápí mě to. Co si o tom všem myslíte vy?
Lenka
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko. S manželkou jsme 15 let a náš vtah byl spíš rovnostářský, byť manželčina role trochu větší. Před 3 lety jsme se spřátelili s dvojicí, kde paní tzv"vládne". A moji ženu to asi inspirovalo. Já se tomu částečně přizpůsobil. Na podzim mě ale manželka "srazila" před návštěvou (tou vzpomínanou dvojicí) víc než je zdrávo (podle mě teda). Do Vánoc proběhla série divokých diskuzí na téma: "štěstí vztahu odvisí na mužově povolnosti" (verze manželky), protože ta nejlíp VÍ!!! Řeči nikam nevedly. Máme spolu 2 děti a rodinu tento spor neohrožuje. Spíš jen mě, protože manželka je v pohodě. Nemám v principu nic proti vládě žen v rodinách, ale necítím se v pozici "malého kluka" úplně ok. Koníčky mi žena nezakazuje, jen volného času mi ubylo a přibylo hlášení přes mobil kde jsem a kdy přijdu. Je pravda, že když jsem "vláčný" tak doma je klid a žena milá, ale když se začnu prosazovat, atmosféra zhoustne. Kamarád tvrdí, že ženám je lepší se přizpůsobit a máme klid. Předem děkuji. - otázka upravena poradcem
Radek Fousek
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, co byste mi poradila, paní doktorko. Manžel se chová občas jako nevychovaný. Rodiče ho měli v pokročilém věku a sám tchán mi jednou řekl, že na něj už neměli sílu. Zatím to nějak jde, různé excesy zvládám, někdy za něj řeším průšvihy, ale zatím ten vztah hodnotím jako že mi něco přináší (asi spíš zábavu a aktivity nežli jistotu a místo klidu). Jenže zjišťuji, že nás nechtějí vidět někteří přátelé. Manžel totiž uráží, naváží se do nich a řada z nich to neakceptuje. Má jednoho kamaráda, v kterém se vidí a bohužel ten mu vše toleruje - už jsem zažila víc než deset trapných chvilek, kdy manžel byl vysloveně hloupý anebo dost zle někoho urazil. Ten muž jen zmlknul, dívá se do země, je pár minut ticho a jede se dál, jako kdyby se nic nestalo. Jednou jsem zasáhla, protože urazil moji kamarádku, lékařku a bylo samozřejmě od manžela zle, co jsem si to dovolila. Ten muž mu toleruje takové věci jako všichni jsou blbí, ženské jsou od toho, aby nám sloužily, my chlapi se bez nich odejdeme - prostě takové pubertální chvástání. Důvod ten muž má, propírá přes manžela peníze. Celá situace se dost rychle zhoršuje, manžel skoro nemá zábrany, já, když se ohradím, je zle, ten muž ho někdy, asi aby měl klid, i "poplácá" po rameni, že jasně, všichni jsou blbí a ženské nejvíc, sám ale má život nastavený jinak. Stydím se, bolí to, manžel si teď i zasedl na mladší dceru, kterou neustále uráží a vzteká se , když jí ochraňuji. Zkoušela jsem i požádat o pomoc toho muže, ale ten se nechce do toho míchat. Asi mu vyhovuje ta manželova oddanost. krom psychologické poradny, kam jsem ho dostala jednou a už ne více, co byste poradila? Rozpad manželství si neumím představit. Děkuji. Monča - otázka upravena poradcem
Monča
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, chci Vás požádat o Váš názor, resp. radu.
S přítelem jsme spolu 2 roky, děti nemáme. Řeším otázku co dál. Myslím, že mám vedle sebe velké nesamostatné dítě, navíc, které toho moc k životu nepotřebuje. Na druhou stranu, pokud něco chci, je schopen vše udělat a to bez odkladů. Nevyjadřuje moc svůj názor, téměř vždy se přizpůsobí všemu co navrhnu, naplánuji. Možná to pramení z jeho rodiny, matka tam všemu velí, řídí, rozhoduje a otec s potomky šlapou bez odporu jako poskoci. Matku totiž stále něco bolí, takže sedí u TV a diriguje vaření, úklid atd. z křesla. Přítel se již trochu brání, což se zase projevuje větším tlakem na otce. Nežijeme s nimi, ale v tomto prostředí vyrůstal, takže ho asi formovalo. Nemá žádnou sebedůvěru, žádnou motivaci proč chtít od života víc, spokojí se s čímkoliv, možná smíří. Je hodný, slušný, pozorný, tolerantní, chová se ke mně moc hezky. Jenže jeho přístup k životu mě deptá, je to čiré přežívání a já začínám umírat vedle něho. Děkuji
Lucie
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, v loňském roce jsem se trochu víc sblížila s jedním svým kamarádem. Začali jsme si víc psát, on se mi hodně otevřel, svěřoval se mi a já si myslela, že to dělá proto, že už se nemůže svěřit své přítelkyni, protože už spolu nejsou. Já jsem prožívala zrovna špatné období a on tu byl pro mě a to dopisování s ním mi hodně pomáhalo. Pak už jsme na tom byli oba dobře a já mu navrhla, že pokud bude potřebovat, ať napíše, že se i sejdeme a probereme cokoliv. Odepsal jen děkuji a já potom pochopila, že tu přítelkyni pořád má. Jen ve chvílích, kdy s ním není jsem mu dobrá. Píše mi, jak jsem super, posílá mi zamilované smajlíky, nešetří chválou, jsem, jak náplast na jeho problémy. Ale jen je ona s ním, už mu nestojím ani za odpověď. Jak mu mám říct, že takhle se ke mně chovat nebude, aby si snad nemyslel, že po něm jedu? kámošky o něm tvrdí, že je, jak motýl, pěkně z kytky na kytku. Já ale nejsem a nechci být náhražka za jeho přítelkyni. Jaké mám nastavit hranice? Děkuji
Olina
nevyrovnaný vztah
2. Takže žijeme spolu, ale situace se obrátila. Já jsem ten "chladnější" a on na mně závislejší. Děti odešly na školy a už s námi nežijí, mohli bychom si sami užívat. Přítel mě před lety i požádal o ruku, ale já se vdávat nechci. (Jeho si vzít nechci..) Čím dál víc za ta léta vnímám, že jsem jak jeho matka a ne partnerka. Vzorně se o něj starám, vyslechnu, poradím.. Ale jinak se naše zájmy rozcházejí. Já dál sportuji, pomáhám s vnukem, který se mezi tím narodil, jsem stále v akci. On chodí do práce a to ho natolik vyčerpává, že už odmítá cokoliv dalšího dělat. Chce odpočívat. Pořád si v sobě nese, že jsem si ho nevzala, urazilo ho to.. Povýšil v práci a asi doufal, že k němu začnu vzhlížet, ale mně to nejde. Tím, že ho znám, že hodně namluví a málo dělá, nejde mi věřit mu, jak je v práci úžasný.. Odcizujeme se víc a víc, už spolu ani nespíme. Nejsem schopná to nějak řešit. Oba víme, že je to špatně a mlčíme. Myslíte, že mi bude lépe samotné? Mám pocit, že jo, ale zároveň se toho bojím. - otázka upravena poradcem
Bára
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko.. Jsem 14 let rozvedená, je mi 48 let. Hned po rozvodu jsem si začala s o 11 let mladším kolegou z práce, měl tehdy přítelkyni. Já dvě dcery v pubertě. Nechtěl vztah se mnou legalizovat, nechtěl dělat "otce", takže jsme se tvářili jako přátelé a on si budoval bydlení s oficiální přítelkyní. Trvalo to pět let a ona na nic nepřišla, okolí si zvyklo, že chodí s ní, ale vše děláme spolu. (sport, kultura) Já pořád doufala, že dá přednost mně, že se to jednou stane. Místo toho flirtoval i s jinými, zraňovalo mě to, ale nebyla jsem schopna to nadobro ukončit. Po 5 letech se mi začal dvořit někdo jiný, on se sestěhoval s přítelkyní do nového bytu a já jsem usoudila, že to nemá smysl a skončíme. Ochladla jsem k němu. Jakmile jsem mu řekla, že konec, úplně "zešílel". Zjistil, že nemůže beze mě být, rozešel se s přítelkyní, musel si vzít půjčku, aby ji vyplatil.. A až skoro proti mé vůli se k nám přistěhoval. Cítila jsem se do toho tlačena, už jsem po tom netoužila. (1) - otázka upravena poradcem
Bára
nevyrovnaný vztah
Dobrý den p. doktorko. Jsem již 13 let vdaná, máme s manželem 2 děti (11, 13). Manžel je pohodář, většinou spolu vycházíme. Problém je v tom, že nemáme žádný intimní život, už 7 let. Nikdy se mě nedotkne, nechytí za ruku, nepolíbí, vůbec nic. Žijeme spolu jako spolubydlící - většina našich rozhovorů je stručných - kdo zajde na nákup, jak jsme na tom s financemi.. I proto nemáme mnoho důvodů se hádat. Jakoby si každý žijeme svým životem. Je mi 42, jemu 56. Čím dál více ale trpím osamělostí, jsem psychicky vyčerpaná, chtěla bych být s někým, kdo by si mě vážil a toužil po mě. Často se rozbrečím i na ulici, když vidím manželské páry, jak se drží za ruku.. Myslím na to každý den, jak jsem nešťastná. Manžel se rozhovoru na téma sex vyhýbá, několikrát mi řekl, že neví, proč to tak má, že nemá žádnou sexuální potřebu a pochybuje, že se něco změní. Dokonce řekl, že se k sobě nehodíme. Do poradny nepůjde. Kvůli dětem se nechci rozvádět, ale velmi trpím samotou, jsem zklamaná životem. Děkuji
Radka
nevyrovnaný vztah
Ví, že má dveře otevřené zpátky. Mezi námi to prostě neskončilo, jak by mělo. Stále jsme jedna duše a vím, že oba rozloučením, které nebylo z naší vůle, oba trpíme. Proto se na mě ptá naší kmarádky, a přitom současně "zkouší udělat tlustou čáru" ... již 2 měsíce zkouší ... takže asi to ještě nedokázal. Vím, že se doma stále budou hádat, jsou velmi odlišní a jeho žena s ním nemluví o jeho citech a pocitech, nesdílí. Řekla mu, že tyto "psychologické kraviny řešit s ním nebude". Je tcrdá a chladná po všech stránkách. Ode mě dostával to, co doma nikdy. Neznal to, že existuje až taková blízkost mezi mužem a ženou, to jsem mu ukázala já, aniž bych to jkkoliv plánovala, prostě to vyplynulo ze situace. City nám zůstaly, jen si je nesmíme projevovat .... Paní doktorko, prosím, jak jako odbornice vidíte možné směry vývoje? Děkuji za váš názor. - otázka upravena poradcem
Iva
nevyrovnaný vztah
Vím, že oba se vzájemně stále milujeme, ale on je zřejmě nevyzrálý, nedospělý, když dá na své rodiče. Navíc hypotéka .... i když i to se dá řešit. A naší kamarádce řekl, že " ZKOUŠÍ udělat tlustou čáru". Takže zůstal v této chvíli u ženy, i když pod nátlkem rodiny. Je slaboch, to vím. Ale se mnou byl muž, jak sám cítil i mně to řekl. Říkal, že se mnou se cítí natolik spokojený, že se ničeho nebojí a má pocit, že nemá žádný problém a nepotřebuje ani psychoterapie. Já jsem to viděla také, že to tak je. Protože jsem mu dávala svobodu, kterou doma nemá, neměl a mít nebude. Když jsem s ním mluvila, byl to zcela jiný a zlomený člověk. Psychicky na dně a zklamaný z toho, že jsem "zakázaná žena". On to ta nechtěl. Já také ne. Ale nijak jsem na něj netlačila, nic nevyčítala, mám pro tuto stuaci pochopení, jakkoli je pro mě bolestivá. Ale ví, že i pro něho též, jen mužským způsobem. Nemůže mít to, co má rád. A není spokojený. Mám tomu dát ještě čas? Aby měl možnost přemýšlet? - otázka upravena poradcem
Iva