Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| osamělost| problematické vztahy s rodiči| problém se sebedůvěrou| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| první láska| agresivita a vztah| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| vztah na dálku| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| neimponující muž| problematické manželství rodičů| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sourozenecké vztahy| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| sny| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| ženské přátelství| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nevyrovnaný vztah
děkuji za vaší ochotu pomáhat a prosím o váš názor: je mi 19 let, rok se každou středu a pak od pátku do pondělí stýkám se stejně starým člověkem. Byla jsem do něj zamilovaná, ale postupně si to zakazuju. Má totiž opakovaně období, kdy mi řekne, že se mnou nechce být, většinou to řeší ve tři ráno?! a v šest rán už se omlouvá, bere vše zpět brečí, že mne nesmí ztratit. Je to ing. a chytrý člověk, ale brzy mě přivede do blázince. Když jsem v létě řekla dost, 2 týdny za mnou chodil a prosil a plakal, že mne nesmí ztratit, že jsem nejkrásnější, nejhodnější, nejlepší milenka a tisíc dalších pochval. Od té doby se to cca á měsíc opakuje. Musím dodat, že přítel velmi pije -+ 0,5 litr destilátu obden, bez sklenky neusne, nosí si jí k posteli a v opilosti i 12 hod. denně hraje hry na netu. Teď tři dny nepije a je k nesnesení. Zním jako Zouvalka /když to čtu/ ale naopak jsem atraktivní, stále mám mnoho nápadníků a jsem nadstandardně zajištěná, na rozdíl od přítele. Rada? Prosím a děkuji
marie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, marie. Začnu tím, že ve vašem psaní jsou nesrovnalosti - váš "přítel" může být těžko Ing., pokud je stejně starý, jako vy - jak píšete. Maximálně dokončil SŠ. Alkohol v podobě závislosti a další závislosti, co na to říct? Proč nevezmete nohy na ramena? To přeci není vztah, který by měl šanci a byl vyvážený...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
Bude mi 17 let a mám takový zvláštní vztah s mužem který je o 19 let starší(nechodíme spolu). Vídáme se spolu 2 roky v nějakými pauza mi. Od začátku vím že má ještě jednu s kterou jen spí. Ona má manžela. Jenže jsme spolu nespali tak jsem to nějak chápala, ale už pár týdnů spolu spíme a on jí má neustále. Jenže já mu to stále toleruji i když vím že kdybych já někoho měla znamenalo by to konec. Nevím proč mu to stále toleruji. A jestli to má vůbec smysl. I když mi často říká že mě miluje a snaží se mi to dokazovat a občas mluví i o tom že by jsme spolu měli rodinu až dodělám školu a že se mu o tom i často zdá a pak se tváří jako by nic. Jsem na pochybách a nevím co dělat
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko. Má odpověď vás ani nepřekvapí, ani nepotěší. To, co sdílíte s oním mužem, nepovažuji za vztah. Je v tom vaše zamilovanost a jeho nezodpovědnost vůči slovům, která vypouští nahlas. Jak by mohl opravdu zodpovědný a zralý muž mluvit se 17 letou slečnou o rodině a o tom, že by ji s vámi chtěl. No, možná se mu o tom někdy zdá. Ale nemůže vás tím mást a poutat vás do svých nezodpovědných sítí. Na vašem místě bych z toho odešla, abyste se otřepala a mohla mít brzy vyvážený vztah, kde bude láska a intimita věcí vzájemné důvěrnosti a opravdové lásky. Toto vnímám jako zneužívání vaší nezkušenosti.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla bych poradit ve vztahu s mým přítelem je mi 23 let příteli je 40 let jsme spolu skoro 2 roky... Problémem v našem vztahu jsou peníze přítel má exekuci kvůli bratrovi který sázel tak musel prodat svůj barák a teď žijeme v podnájmu a po dvou letech vztahu jsme se neposunuli dal než to že žijeme místo v baráku v pronajatém bytě každý týden máme sotva na jídlo a nikam se kvůli penězům nedostaneme. Jsem na vážkách jestli je správné v tom vztahu dál setrvávat nebo ne přítele miluji strašně moc ale bojím se že když s ním zůstanu tak se nic nezmění stále budu dal a dal ztrápenější nebudeme si moct dovolit ani třeba vlastní byt, dítě, nebo malou dovolenou... Nechci žít takhle celý život a čekat že to jednou skončí třeba a budem se mít pak fajn... Nebo taky ne a já budu do obchodu chodit s počítadlem v hlavě co koupit teď a co až příští výplatu... Na jednu stranu bych chtěla utéct a na druhou stranu ho v tom nechci nechat samotného vím že jinak je to skvělej partner.
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Samozřejmě máte na miskách vah různé hodnoty, které musíte vážit při zvažování smyslu vašeho vztahu. Jste dle mého příliš mladá na to, abyste 2 roky žila v podmínkách, jež popisujete. Exekuce, prodej domu, dluhy, nemáte peníze téměř na obživu - to máte nezaslouženě docela velkou nálož. Na závěr mluvíte o své zodpovědnosti k němu. Je mezi vámi věkový rozdíl 17 let, chránit by vás měl spíš partner. Podle mého byste se setrváváním v tomto stagnujícím vztahu postupem času umořila. Ale zvážit si, zda zůstat, či nikoli, to musíte sama, to za vás nikdo neudělá. Myslím, sama za sebe, že byste se potřebovala nadechnout a volně žít...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko, prosím, co byste poradila udělat v mém případě - manžel mi závidí - pořád něco. Například jsem ukončila rozšiřující studium, všichni mi blahopřáli, i naši společní přátelé (kteří jsou původem jeho), on sice dělá, jako by nic, ale vyvrcholilo to výčitkami a jeho cholerickým výstupem (nevyčetl studium, ale jinou věc, nicméně spojitost tam byla). Další - známý pochválí, že syn je šikovný po mamince - a zase je zle. A do třetice příklad - v práci jsem postoupila o level výš - hned následovalo, jak mi všichni nadbíhají, jakou mám moc (nemám, vymyslel si). Soužití s ním mě naučilo hodně věcí raději neříkat, protože pak jsem měla klid, ale řešení to není. Jak reagovat, když dělá zle? Jak tomu předcházet? Momentálně dělá dusno kvůli pořádku (zástupné), chce, abych zůstala doma (mám dvě VŠ, umím tři jazyky). Bohužel se podobně chová i k dětem. O zachování manželství mám zájem - důvody jsou ekonomické, děti i možná určitá zvyklost. Ale jeho chování se horší. Starší dceři zakazuje se hlásit na prestižní VŠ a určuje jí, co by měla studovat (mnohem horší obor, se špatným uplatněním). Ona se vzepřela, což celou situaci ještě zhoršilo. Moc Vám děkuji za tipy, jak ho zvládat. Psychologa jsem zkusili, dělal, že se ho to netýká a zase nám to "vrátil". Děkuji ještě jednou. - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Mám pocit, že v nejrůznějších modifikacích mi váš dotaz posíláte již dlouho. Váš muž je podle vašeho popisu nevyvážená osobnost s problémy se svou sebedůvěrou. Potřebuje být on tím hlavním a uznávaným. Vlastně jste rivalové, i když vy tvrdíte, že jste raději pasivní a nic mu explicitně nedokazujete. Rozvod nechcete z majetkových důvodů. Nerozvádějte se a dohodněte se na volném soužití. Nemám co dodat, vše popisujete tak, že ať děláte, co děláte, nikdy nenajdete nějaký společný konsensus.
nevyrovnaný vztah
Dobry den,chtela jsem se poradit Jak mam mluvit o nasem vztahu z partnerem ..Me je 24 let a memu priteli 33 Sme spolu uz 5 let Ale pred rokem a pul nastoupil do vezeni a byl tam pul roku ..Behem toho me jeho matka vystehovala na ulici a ja se nastehovala ke kamaradce A udelala velkou chyby nezavazne sem sbeho pritele podvedla ..Popropusteni mi rekl ze to necha byt a muzu se nastehovat zpatky ..Mely sme krasnej vztah Ale ted mipride ze uz hleda chyby jen u me ..Ja se snazim mu vyhovet uplne ve vsem Po dobu co je v praci nechodim nikam z domu pryc a cekam na neho doma ..A trpim mu ze on si odejde kdy chce .Odchazi se slovy zachvilku jsem zpet a trva mu to i nekolik hodin ..Ale to vsechno se dalo jeste vydrzet Nez se k sousedovi nastehovala jeho nova pritelkine ..Mjuj pritel k ni vecne chodi na nastevu ale me by nikdy nic takovyho nedovolil ..Popravde ja sem o sve patele prisla ,protoze ..Bez pritele nikam nechodim ..Ale i po opakovane zadosti aby se sni nestikal Zadna zmena nenastala
Verka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Verko. Obávám se, že trpíte nějakým vzpomínkovým optimismem na to, co mezi vám dvěma bývalo hezké před jeho nástupem do výkonu trestu. Z vašeho popisu je evidentní, že s sebou necháváte pořádně vláčet, asi jste submisivní a ve vztahu s ním v hodně závislé roli. Možná byste ale v jiném, novém vztahu, uměla narovnat záda a mít hlavu vzpřímenou. Teď se před ním hrbíte, žádné vztahové benefity nezískáváte. Měla byste si sama pro sebe uvědomit, čím to, že sebou takto necháváte vláčet. Ve vaší rodině vládl dominantní otec?
nevyrovnaný vztah
na dvou židlích a zatímco s rodiči mluvím o bývalém příteli jako o primitivovi a své velké chybě, vídám se s ním nadále v termínech, jaké určuje on a když např. 14 dní nepřijede, občas to obrečím. :/ Zároveň před ním musím hrát, jak jsem suverénní a že ho už určitě nemiluji a mám ho "na háku" (tak jako on mě). :/ Celá situace už mi začíná přerůstat přes hlavu a i když VÍM, že trápit se nemá smysl, protože to vůbec nemá budoucnost a já stejně odjíždím, jak jsem plánovala, často zvažuji, zda bych se s ním neměla kvůli sobě přestat vídat úplně. Vzpomínky na náš vztah jsou stále čerstvé a bolí mě, navíc už jsem zřejmě začala přejímat některé jeho (primitivní) názory na svou osobu, mám zraněné ego žárlím na něj, asi bych nesnesla ho vidět momentálně s jinou. Poraďte mi, jak se mohu od čerstvé beznadějné minulosti co nejlépe odstřihnout, prosím. Děkuji - otázka upravena poradcem
Emily - dokončení
PhDr. Jitka Douchová
Emily, myslím, že tu hraje velkou roli už váš  předchozí nevydařený manželský vztah. Vstupuje do vašeho sebevědomí, a možná vám i to snižuje nároky na partnera. V tom bych viděla varovný problém. Ale vy racionálně moc dobře víte, že tento "vztah" nemá smysl, stala jste se sexuálně závislou. Jak tuto závislost "vytlouct" z hlavy, vám neporadím, chtělo by to psychoterapii, aby se našly červené nitky všech příčin, podílejících se jak na závislostních rysech ohledně partnerství, tak na opakovaně problematické partnerské volbě.
nevyrovnaný vztah
jsme spolu bydlet. Období zamilovanosti však trvalo pouze cca měsíc, poté začaly problémy. Je o 10 let starší než já, alkoholik, také má problémy s gablingem a dluhy. Bydlí u rodičů a i po 7 letech odluky je stále ženatý, se stále manželkou má dvě dcery (10 a 16), o které se však příliš nestará, Toto vše jsem se dozvídala postupně, jinak bych s ním zřejmě ani chodit nezačala. Problém ovšem je, že si mě i přes všechny své zápory dokázal omotat kolem prstu a i když jsme oba uznali, že se k sobě vůbec nehodíme a rozešli se, stýkáme se nezávazně dále. To by nebyl až takový problém, ten s tím mám já, protože vím, že moje city k němu stále trvají a nedokážu si představit život bez něj. Status jakési "sexuální kamarádky" mě ponižuje, ale kdybych se s ním přestala vídat úplně, asi mě to zlomí. Moji rodiče jsou oba také VŠ a zvláště moje matka náš vztah od začátku nesla dost nelibě, Teď sice všichni vědí pravdu o tom, jaký vztah spolu máme, ale mě trápí kromě všeho pocity viny, protože sedím na - otázka upravena poradcem
Emily - 3 část
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nevyrovnaný vztah
Já však po těch letech i když dostudoval, a stal se úspěšným lékařem, už naše citové odcizení a naprostý nesoulad (také mne podváděl) nezvládla a konečně jsem dostala odvahu se rozvést a začít nanovo. Osamostatnila jsem se, konečně jsem si udělala ŘP a odešla jsem do Německa pracovat na rok do továrny, neboť to pro mě představovalo finanční ohodnocení, které jsem v ČR nikdy neměla, ač mám VŠ. Měl to být jen krok ke splnění dalšího mého cíle, a to byl práce a život za oceánem. V Německu jsem prožila po letech dva krátké, nepříliš vydařené, pouze sexuální "vztahy" s českými kolegy, ale nakonec jsem byla ráda, že mám zase nějaké zkušenosti, exmanžel byl totiž moje jediná vážná známost. V létě se však objevil třetí muž, také kolega z továrny v Německu, ale Čech. Prý se do mne zamiloval a uháněl mě, jak mohl. Mně se vůbec nelíbil, navíc mi vadilo, že je jednoduchý a nevzdělaný, vyjadřuje se často dost vulgárně apod, Nakonec mě ale neustálým snažením "dostal" a já se zamilovala. Začali jsme - otázka upravena poradcem
Emily - 2 část
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, je mi 34 let a jsem rozvedená, bezdětná. Byla jsem celkem přes 10 let s mužem jiné národnosti, který u nás v ČR studoval medicínu, náš vztah byl vždy plný problémů a nerozuměli jsme si nikdy příliš, ale zůstávala jsem s ním tak dlouho také proto, že ho moji rodiče na studiích finančně podporovali a všichni jsme "věřili" našemu společnému "projektu", že až dostuduje, začneme prý "žít" a budeme se mít dobře, Já - otázka upravena poradcem
Emily
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Emily, nejprve přecházím na druhou část vašeho dotazu.
nevyrovnaný vztah
DObrý den potřeboval bych poradit s přítelkyní sme dva roky, měli jsme štastný vztah, ale rodiče mě nechtěli příjmout,náš vztah kazili, protože sem nebyl dokonalý pro jejich dceru, pak mě nakonec přijmuli ale já si myslím že je tam ta nenávist že je má přítelkyně semnou, že pro ní chtějí lepšího kluka než jsem já (insolvence, starší o deset let bez majetku, bydlím s mámou) s přítelkyní sme si pořád dokola říkali že to spolu zvládneme, pak ale nastalo pár hádek, a začala mluvit o penězích že ve mě nevidí budoucnost, tak sme se rozešli, po pár dnech sme to dali dohromady chyběl jsem jí a má mě ráda to mi řekla, akorát mi řekla že chce zatím tak jako takové kamarádské, že to nebude brát jako uplný vztah,že tomu potřebujě dát čas a radu odborníka takže jde k odbornikovi já teĎ nevím co dělat děkuji vám za odpověĎ
Pavel
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Pavle. Myslím,že to budete nechat na ní, a sám byste se zatím mohl snažit upravit svůj život ve smyslu větší soběstačnosti - ekonomické, i v bydlení. Zatím to opravdu nevypadá tak, že by budoucnost měla hrát v prospěch vás dvou. A tím nemám na mysli mínění rodičů vaší přítelkyně. Mám na mysli to, co byste mohl v budoucnosti nabídnout pro nějakou životní jistotu. Základ je v tom, aby se o sebe lidé mohli opřít - ve všech směrech...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

žiju v manželství již přes 15 let. Všude je něco, tak to beru, i když mám někdy pocit, že té tolerance musím dávat víc než je obvyklé. Manžel není alkoholik ani gambler, ale je hodně náladový, jde si hodně na sebe a nemá problém mě s dětmi nechat, ať si poradím sama. Ale zvykla jsem si a umím si poradit. Člověka to aspoň posílí. Zpočátku jsem mu i hodně pomáhala v podnikání, hlavně účetnictví, výkazy, řešila průšvihy. To se snažím v současnosti utlumovat, protože mě to jednak značně vysilovalo (jeho opakované neplacení, pořád penále - ročně celkem i za sto tisíc korun zaplatil), jednak jsem přestala stíhat, protože mám svoji práci a ještě na mně leží domácnost (on zastává názor, že domácnost je doména ženy - OK, zvládám). Jenže manžel na mě valí ty jeho problémy pořád - vypnutý telefon, vypnutá voda (doma ne, doma si to hlídám, ale u něj ve firmě). Zpočátku jsem to řešila, ale když mi on sedící v kanceláři volal do auta, že to mám zase zařídit a že mi nadiktuje telefonní číslo, kam mám zavolat, nějak se to ve mně vzepřelo. Tak jsem to odmítla udělat s tím, že stejně na dálnici nemám kde zastavit. Když jsem se ho ptala, proč to nevyřídí sám, bylo v telefonu ticho. Naštval se a řekl, že si to tedy zařídí sám. Nařídil to vyřešit jedné paní, co u něj pracuje na IČO. Mně doma řekl, že ať dělám, jak chci, ale že si to bude pamatovat. A pak opravdu všechno, i co bylo velmi osobní a já odmítla udělat, protože nejsem jeho služka anebo jsem to opravdu nestíhala, začal hrnout na ni. Ona to všechno plnila (jela pro něj třeba o půl třetí ráno do baru a vezla ho domů (já to neudělala, protože mi předtím zakázal s ním jít, byla to nějaká párty s jedním jeho kamarádem a jeho milenkou) nebo chodila křičet na lidi, kterým dlužil peníze a kteří se jich dožadovali. Za to ji bral třeba na koncerty (místo mě) nebo na jiné akce, vnímám to jako trest. Paní se asi zamilovala, ale on se jí stejně za čas začal vysmívat a ponižovat ji, že je tlustá, nicméně tyto věci vyřizuje za něj pořád. A já mám na talíři, jaká jsem, že si musí nechat věci zařizovat od cizích a že si to bude pamatovat. Obdobně se ty průšvihy snaží převádět i na dospívající děti a úkoluje je někdy víc, než zvládnou. A když to nedopadne, tak jim vynadá, že jsou neschopní. Zvlášť dcera to špatně nese. Jak to řešit? Odmítla jsem za něj dělat věci, které jsou nepříjemné a týkají se jeho práce, ale on mi to vyčítá a trestá, že nedělám co poručí. Hodně to ovlivňuje náš vztah. Co byste doporučila? Když jsem se s ním o tom snažila mluvit, skončí to tak, že mi vynadá, že pomoct mu nechci, ale peníze bych chtěla. A jak on jako podnikatel to má těžké. A jak jiné ženy svým manželům pomáhají. Za Vaši radu děkuji.
Ilona
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ilono. Nevím, co bych vám mohla poradit. Samozřejmě, že vaše verze je subjektivní, vašima očima, a jeho by byla odlišná, možná diametrálně, ale co s tím chcete dělat, pokud to vypadá, že se nedokážete spolu domluvit po dobrém na pravidlech soužití? Podle vašich slov je to celé skoro peklo. Asi bych začala vážně přemýšlet o rozvodu, a to bych mu také řekla. Buď se vzpamatuje a plno věcí přehodnotí, nebo ne...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko,

Chtěla bych Vás požádat o radu. Mám partnera už víc než rok, bohužel je ženatý. Původně jsem si s ním vůbec nechtěla nic začít, jelikož mi vadí, že je ženatý a šíleně se stydím za to, že jsem milenka. To je i důvod proč se snažím se neukazova někde na veřejnosti a náš vztah udržovat v „tajnosti”. S manželkou spolu mají dvě děti. Jeho žena se před několika lety odstěhovala i s dětmi. Vím to od začátku. Chodím k němu domů dokonce tam mám i par věci, ale jeho žena má stále klíče a po domě má i par rodinných fotografii. Přítel mi sliboval vlastní rodinu i svatbu (ví, že miluji děti a budu chtít své vlastní), ale k rozvodu se stále nemá a i když už to se ženou řešil (o mě žena neví - nechtěla jsem aby věděla) přijde mi, že to rozvod oddaluje. Nerozumím tomu... Je má láska na první pohled a stále to cítím stejně, ale pořad se morálně nedokážu smířit s tím, že jsem jen milenka... Nevím co mám dělat. Prosím, poradíte mi?
Předem Vám děkuji.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jitko, nevím, kolik je vám let, a jak moc již toužíte po vytvoření své vlastní rodiny. Ve vašem vztahu máte jak velkou lásku, tak pocity morální viny, i sdílíte veřejné morální normy - nemůžete být oficiální přítelkyní, pokud on není rozvedený. Víte, ono je to všechno ale mnohem složitější, ten vztahový rámec a kontext. Jeho žena se i s dětmi odstěhovala před pár lety. To znamená, že krize jejich vztahu je evidentní i navenek - pro děti, jejich matka se odstěhovala od táty a z jejich společného domova. Velkou roli nyní hraje to,jaký má přítel vztah k dětem, jaké podmínky má od manželky. Bloků k rozvodu tam může být dost, včetně společného majetku. Pokud vám přítel něco sliboval, měli byste to časem více rozebrat a hledat východiska, jinak to nebude fér. Vy vlastně neznáte ani ty děti, nevíte, jak by s vámi vycházely ony, jak vy s nimi. Zatím bych se do plánování společné budoucnosti moc nehrnula, tu by měl nastínit přítel...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat na Váš názor.Budeme s přítelkyní 2 roky.Ze začátku jsme byli šťastní.Jsme od sebe 7 let já mám 25 a ona 18.Po 4 měsících vztahu přislo dítě.Začala mít hysterické záchvaty, vyhrožovala mi skákáním z okna, rozbitím věcí, ponižovala mě a nadávala mi.Vše jsem řešil tím, že jsem šel do práce nebo z domu za kamarádem.Po porodu mi říkala, že to byli jen deprese že vše přejde, ale každý den je to to samé .Trvá to už přes rok a půl a já nevím jak dál.Už to nezvládám jsem na ni agresivní ale přitom ji mám rád.Hádky už přerůstají ve fyzické napadání.Mám pocit že se přizabijem, ale po hádce si uvědomíme jak moc se máme rádi.Do poradny jít nechce a rodina (i její) mi jen říkají ať to vydržím, že je to jen puberta.Snažím se ji dokazovat, že ji mám rád, o vše se postarám zaplatím účty postarám se o malou a nemusí nic řešit.Já jen nevím jak dál.Děkuji za odpověď
Tomáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Tomáši. Předpokládám, že u přítelkyně se jednalo o laktační psychózu. Přítelkyně by potřebovala psychoterapeutickou pomoc zvenčí. Sice vám všichni říkají, ať to vydržíte, ale já netuším, jak dlouho to vydržet můžete. Nevím, zda jde u ní o pubertu, každopádně miminko přišlo opravdu velmi rychle a nebyli jste na to připraveni. Ani vy, ale v jejím věku především ani ona. Fantazíruji, ale mám pocit, že za viníka celé její životní situace vnímá vás - vy jste jí udělal dítě ve věku, kdy na to psychicky ještě vůbec neměla. A nemá ani teď.  Vy se teď vůči ní chováte jako její otec, což není úplně rozumné, za krátkou dobu se to vymstí vám oběma, vašemu vztahu, vašemu miminku. Nemůžu nic jiného, než doporučit psychoterapii.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s partnerem jsme spolu 12 let. Jsem ta, co ve vztahu vše zařídí, nakoupí, uklidí atd, přítel se skvěle stará o dceru, ale to je tak vše. Doma s ničím nepomůže, na vše má spoustu času, nic nedělá. Několikrát jsem se s ním o tom bavila, ale vždy jsem já ta špatná. Snaží se to vždy hodit na mě, že já jsem ta, co pracuje dlouho do večera, že já nemám čas na úklid (když jsem doma, tak poctivě uklízím), že dělám bordel, což není pravda, já po dceři i po něm neustále něco uklízím. Snažila jsem se mu vysvětlit, že potřebuji pomoct, že zvládám to, co mám, ale něco navíc, s tím mi musí pomoci. Zrovna včera měl vyklidit sušičku a řval na mě, že jsem neuklidila srovnané prádlo z koše... Dnes mi vyčetl, že se chci jít ještě dospat po noční směně, kdy jsem spala 3 hodiny a on mě budil, ať jim jdu udělat oběd. Poslední dobou jsem já ta vyčerpaná, ta, co se snaží ve všem vyjít vstříc, ale on je tak sobecký, že to stejně nepochopí. Kolikrát už přemýšlím, že samotným by nám s dcerou bylo lépe
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Veroniko. Špatně jste si to s partnerem hned na začátku nastavili - je důležité si rozvrhnout, kdo se čím bude podílet na péči o domácnost, kdo bude mít jaké práce na starost. To jste neudělali, vždy jste to automaticky vše zajišťovala sama, partner si na to zvykl jako na samozřejmost - chyba. Jakékoliv vybočení ze zavedeného stereotypu ho rozhodí a rozčílí. Zdá se, že komunikace na toto téma už mezi vámi dvěma nemůže zůstávat bez napětí, dusna, konfrontace. Přesto se to pokuste zlomit. Při nějaké společné pohodové chvíli si spolu sedněte a v klidu proberte, kdo se čeho od r. 18 ujme, tak, abyste měli více času pro sebe samotné. Bezpochyby do nějakých drobnějších povinností můžete zapojit i dceru. Ten příchod nového roku vám krásně nahrává na možnost vytvoření změny :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Mám takový problém. Manžel si mne nějak přestává vážit. Je ve věku 48 let. Vždycky víc prosazoval sebe, podnikal, tak jsme se mu přizpůsobovali. Ale pro sebe jsem taky našla prostor - chodit do práce. Občas musel děti hlídat, musela jsem být pryč třeba přes noc. Bylo to tak jednou měsíčně. Ale v poslední době se cítím jako kus hadru. Je to jen on, on, on. On jede s přáteli na dovolenou. On musí mít prostor. Když si žádám pro sebe, začne, že on musí mít prostor, on vydělává (já ale taky :-)), on je chlap... Když si prostor udělám, naoko se tváří, že mu to nevadí, ale vrátí mi to zpět. Nedá peníze na domácnost, schválně jede za známými sám, "zapomene" říct důležitou věc. Nechci být jeho matka, říkám mu, že chci, abychom byli partneři. Domluvit se s ním nedá. Co byste doporučila za kroky? Děkuji za Vaši radu. - otázka upravena poradcem
Iva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ivo. Hodně používáte pojem prostor. Máte spolu problém s vymezením mužsko - ženských hranic. Nechcete být jeho matka . Tak jí nebuďte. Narovnejte záda a buďte sama sebou... Obávám se, že vaše dotazy se mi tu opravdu objevují v různých variantách, ale se stejným prožitkovým scénářem na vaší straně, že nevím, co bych pro vás ještě mohla vymyslet jiného, než opravdu poctivou psychoterapii naživo :-) Přeji vám vše dobré!
nevyrovnaný vztah
Dobrý den pani doktorko. Rád bych vám popsal svuj skoro desetiletý příběh.Před necelými 10lety jsem se přestěhoval do Prahy, kde jsem asi rok na to potkal svou partnerku, se kterou máme dvě holčičky 7 a 5let. Na rodičovské dovolené jsem zůstal já, protože partnerka je lékařka a v té době potřebovala atestovat a také měla lepší plat.Na začatku vztahu(1/2 az 3/4r) jsem narazil na její seznamku, kterou měla už z předchozí doby. Nedalo mi to a napsal jsem ji jako někdo jiný a ona se chtěla setkat, což mě dost ranilo a nabouralo důvěru. Občas se scházela se svým kamaradem s gymplu, což mi nevadilo i když svuj příchod ze schuzky smskami oddalovala až na poslední možný spoj. Ale pak jsem zjistil, že to není jen kamarad, ale i její milenec, ktereho měla v podstatě od gymplu.Vždycky se zlobila a nechtěla to řešit. Asi po roce, když začala dělat atestace onemocněla ma maminka rakovinou slinivky. Byl to pro mě velký šok a na rd zavřený doma, kde jsem neměl žádné přátelé to bylo velmi těžké. Trošku jsem dofal, že atestace odloží, ale řekl jsem jí at je dodělá. Tedy byla přes týden pryč a já s ani ne roční dcerou sam. Maminka šla hned na operaci. Bylo třeba zařídit mamince ruzné věci u lékař a doufal jsem, že mi s tim partnerka pomuže, ale měl jsem pocit že ji to spiš otravuje. Byl jsem v tu dobu ve velkem stresu a něco jsem jí do telefonu vytkl. Ona se urazila. A když se moje maminka vratila z operace, nechal jsem ji u nas doma, abych se o ní mohl starat. Když partnerka po tydnu přijela oznamila mi, že jede ke svým rodičum i s malou dcerkou, asi jako odplatu za to, že jsem svou situaci neustal a vytkl jí cosi. Velmi mě to ranilo, protože maminka jediné štěstí co měla byla dcera, která jí při tak těžké nemoci davala trochu usměvu. Za čas byl zase problem u partnerky praci. Měnili se vlastnici firmy a odchazuela primářka, která byla zaroven i 40% vlastník. A novy primař a podilnik mi byl mou partnerkou vyobrazen jako velmi špatný, bezcharakterní až nechutný člověk, pravda je, že patří mezi tunelaře zdravotnictví. Nic méně se domluvila se svou primařkou, že pujde s ni, ale až ona rozjede svou zdravotni praxi, protože by ji ted nemohla dat moc peněz. Ale po čase se situace obratlia. Nový podilník a primář je nejlepší a byvala primařka a kamaradka špatna. Toto zapříčinilo to, že mi některé věci neříkala, nebo lhala, protože jí nebylo příjemné mi vysvětlovat co zapříčino ten obrat o 180 stupnů. Takže to, že už si s novym podilnikem a majitelem tykají jezdí na obědy jsem se dozvydal náhodou a spostu jiných lží. Maminka po 2,5 letech umřela. Pak jsem našel na počítači další novou seznamku, kde se chtěla sejit s nějakým panem. Take smsku od kamarada milence, který se ji ptal, že by ho zajimalo, jestli tenkrat jak spolu byli na horach a meli sex se jejich kamarad dival, nebo dělal, že spí. Což mi přijde podezřele po 4 letech co neudržují žadný kontakt prý. Nezvladl jsem ten psychicky napor z rodičovské, ze smrti me maminky a napor věcí plynoucích od parnerky a pod vlivem alkoholu udělal věci, za které se stydím. Partznerka mě pomlouva u kolegů v praci a znamych, že jsem žárlivý hlupak, když chci něco řešit ona nechce o tom mluvit. K seznamkam prý měla duvod, protože jsem pry furt prudil, takže za její seznamky můžu já. Všechny tyhle věci ve mě zanechali zrno neduvěry a vždy když už se mi zda, že se duvera vrací, přijde zase nejake zjištění, že mi něco neřekla, nebo lhala a všechna neduvera je zase zpět. Partnerka mě obvinuje z toho, že za všechno mužu já...Začali jsme chodit do poradny kde jsme byli zatím jednou..Ale prostě mi dochazí sily. Mé sebevědomí, dostalo zabrat a bezpochyby jsem frustrovaný. Má pochybnosti i sam o sobě, jestli třeba netrpím poruchom osobnosti, nebo zdali nejsem emocionalně nestabilní... Chci aby mě brala jako rovnoceného partnera a ne někoho kdo jí vadí..Všechno hazí na mě, že prý nemam rad její praci, že se mi pořad něco nelibí atd. Já mužu za její seznamky za její lži a to že mě před kolegy pomlouva. Dokonce jsem slyšel jak jedné své spolupracovnici říká, ze jsem srab a ubožak, bylo to v rozčílení. Svuj notebook už nechava v praci, ja si tak trochu myslim, že proto, abych nenašel další seznamku nebo co. Telefon zamknuty když je doma vypnuté upozornění. Protože si tam píše se svým šefem, který často použivá nechutné vtipky, což mi na začatku o něm sama řekla. A za to muzu taky já.. No prostě se mi nezdá, že by to bylo v pořadku. Bud jsem duševně nemocný, nebo???nevím..Myslím si, že partnerka není schopna sebereflexe, protože jsem u ní žadnou za ty leta nezaznamenal. Take jsem si nemohl nevšimnou, že všichni její bývali partneři, není jich malo, jsou podle ní hajzlové, kteří jí jenom ubližovali a trapili. Ma za sebou pokus o sebevraždu, ale podle mě takový ten nahraný. V koupelně když byla u rodičů doma. K vuli rozchodu s nějakým byvalím partnerem.. A všechny ty" křivdy" od byvalých parnerů si nese sebou a aplikuje na mě. Takže mi připada, že nesu dusledky chovaní jejích byvalých... - otázka upravena poradcem
Andrej Z
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Andreji Z. Váš 10 letý životní příběh je velmi komplikovaný a plný mnoha věcí různého charakteru. Ano, za tu dobu jste byl konfrontován mnoha věcmi, které vás musely zaskočit, ranit, ponižovat. To vyprávění je vaše vidění vašeho vztahu, vaše žena by to bezpochyby popsala jako úplně jiný příběh. Pak je otázka, jestli jste opravdu schopni nějaké partnerské kompatibility. Vaše žena si vás podle vašich slov neváží, nerespektuje zásadní osobní potřeby, devalvuje vás, zahýbá vám. Vy jste zmatený a ztrácíte v tomto vztahu sám sebe, svou sebedůvěru. Zcela rozhodně vám doporučuji individuální psychoterapii, kde byste začal opět uzdravovat své sebevědomí :-)
nevyrovnaný vztah
Vážená paní doktorko, mám (50) už víc, jak rok přítele (42). Oba máme za sebou nepovedené vztahy. Každý svůj dům a děti. O Jeho dům a děti se stará maminka - (řidič kamionu). Maminka je strašně hádavá. Jsem jediná, na koho je hodná .Přál si, abych tam jezdila na víkendy, nebo se nastěhovala. Že chce být s holkami a má práci na domě. Přijedu, vařím, jsem s holkami a mamkou.On chodí pomáhat kamarádům, když něco potřebují, ale většinu času s nimi jen prosedí. Nebo jede hrát hokej. Na domě nic nedělá. Navrhla jsem střídavé víkendy. Jsem na svůj dům sama. Ale on, že na to mám celý týden, když není doma. Při hádce mi řekl, že jsem debil..Odjela jsem. Teď mi volá a chce mě zpět. Jsem stále zamilovaná a tudíž nemám střízlivý pohled na věc. Poraďte mi, prosím, co mám dělat? Děkuji a přeji krásný předvánoční čas.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jitko. Jeho požadavky na vás mi přijdou varovné. Vy jste navrhla velmi rozumný kompromis, který by měl uznat a respektovat. Jeho jednostranné požadavky se mi vůbec nelíbí. Jeho holky jsou na vás zvyklé, mohou s ním jezdit k vám do vašeho domu. Tím, jak je celý týden v kamionu sám,  je asi hodně osamělý, ale zároveň se nenaučil týmovosti ve vztahu. Chce si užít dcery, potřebuje pracovat na domě, předpokládala bych, že si chce užít vás jako svou partnerku, ale on si z vás tak trochu udělal služku. A říkáte, že ve finále se nevěnuje ničemu z toho, co deklaruje.¨Trvejte na změně podle vašeho návrhu, jen tak můžete vyzkoušet, zda je to partner do vztahu s dobrou perspektivou.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko, prosím, zkuste i poradit. Manžel mi závidí a začal na to i útočit - spokojenost (umím se radovat z mála), klid , zaměstnání, vztah s dětmi... On je naopak nespokojený se vším a všude. Marně mu říkám, že si žijeme dobře. Některé věci se snaží i rozbít anebo přebít - sobě i lidem okolo říká, že on více vydělává, má lepší práci (moje nestojí za nic), děti provokuje proti mně, proti sobě - ten klid mu prostě vadí. Hodně nás to odcizuje, nechci o manželství přijít (i když to možná vypadá, že není o co stát). Jak mu pomoci? Děkuji.
Iva
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ivo. Otázka nezní, jak mu pomoct, ale - jak můžete pomoct vy sama sobě. Jestli vy máte pocit, že žijete jako rodina dobře, tak si tento pocit v sobě uchovávejte. Máte manžela s výrazně negativistickými sklony, pesimistického, který se v blízkosti vašeho optimismu necítí dobře. Jako byste mu nastavovala nějaké zrcadlo. Tak má potřebu s vámi manifestně soutěžit. Že vás to odcizuje, to se nedivím, ale jak byste jej chtěla změnit? To by musel chtít on sám.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,seznámila jsem se před 2 roky s mužem,po tel.jsme si rozuměli,ale po 4 schůzce už mě začal stále něco vytýkat,tak jsem mu napsala,at už nejezdí a pak mě to bylo líto a omluvila jsem se a začali si tedy volat i psát každý den,ale už jen běžně,posunout se dál nechtěl,když jsem se zeptala,prý se náš vztah přesunul do kamarádství.Psaní i volání trvalo 2 roky i když se často něco řešilo,on měl názor ,já dle něj byla konfliktní.Neshody byly drobnější a po vysvětlení jsem na ně i zapoměla,ale on mi je neustále připomínal.Měla jsem ho moc ráda a jeho chování mě mrzelo,ale on jediný má vždy pravdu a je dokonalý.Včera mě byl odcizen tel.a nemohla jsem mu zavolat,zavolala jsem až za 2 dny a on mě už tel.nevzal stím,že ho taková komunikace už nebaví,někdy jsem mu tel. nevzala,abych zabránila dle něj konfliktu.Kamarádky mě radí,že mám za ním jet,2 roky jsem ho neviděla a vyříkat si to,ale já ani nevím,jestli to má smysl,nekomunikuje semnou.Ani nevím,proč semnou byl tak dlouho v kontaktu..
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Moniko. Vy jste váš "vztah" dovedli spolu do nějaké zvláštní opatrné roviny - raději se nevídat, ale být v denním kontaktu, to ano, dokonce 2 roky. Koho jste to měla ráda? Svou iluzi o něm? Ztracenou šanci na možný vztah? A jak byste nazvala váš vztah dnes, s možností aspoň malého odstupu? To jsou otázky, důležité pro vás samotnou, vy si je zodpovězte a nacházejte pro sebe i další otázky.  Nevím, jaký smysl by mělo, abyste se rozjela za někým, s nímž jste se 2 roky neviděla. Pokud věříte na nějaký restart, zkusit to můžete. Ale jen tehdy, když budete připravena na případné jednoznačné odmítnutí a unesete je. Prostě by to byla hra vabank...
nevyrovnaný vztah
Mela bych takovy problem. Je mi 24 a priteli je 25 a mame syna (10m). Pritel vydelava, hraje si s malym, pomuze doma. Problem je ale v tom, ze se chova jako dite (pri jidle otevre pusu a smeje se, ze v ni ma jidlo, smeje se prdeni, vyjadruje se jako dite - a to i na verejnosti.atd). Zkousela jsem s nim o tom mluvit, ale prijde mi, ze to schvalne dela horsi. Dalsi vec co me trapi, se tyce sexu. Moc se mu neche a kdyz uz teda neco probehne, tak mysli jen na sebe (ja musim byt driv a k tomu si jeste dopomoct sama, kdyz je driv on, rekne, ze mi to vynahradi priste a konec ).Vzdy jsem sex mela hodne rada, ale s nim uz na to vubec nemam chut. Nejhorsi ale je, ze mi z toho natolik hrabe, ze staci, aby se na me pomalu nekdo jen usmal a ja jsem schopna mu skocit do postele. Jeste jsem to neudelala a ani nechci, miluju ho, ale kolikrat mi ani nejde myslet na nic jineho. Proste to potrebuju a bohuzel se mi to doma nedostava. Co delat? Muzou za to splasene hormony? Bude to lepsi, az nebudu kojit?
Andrea B.
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Andreo B. Ptáte se na dvě různé věci - jak zvládnout, že se přítel ve vašich očích chová jako dítě, a pak, jak zvládnout vaše sexuální touhy, pokud vám intimní život s ním vlastně nevyhovuje. Oboje má společného jmenovatele - přítel se chová po svém, v oblasti intimního života jako sobec, ale lze předpokládat, že snad časem vyzraje tak,že pochopí, že primárně je důležité se postarat o partnerku. Je to otázka věku a sexuální zralosti. Ale důležité je, že vy jste v sexu frustrovaná a vše nahrává tomu, abyste nakonec nějakého milence potkala. Partnera milujete, takže je to pro vás zatím tabu, je jen otázka, jak dlouho...Pokud si spolu v posteli nebudete povídat o tom, jaké jsou VAŠE POTŘEBY a přání, pak se nikam neposunete. Za to, že chcete být v intimním životě uspokojenou a opečovávanou ženou, přeci nemohou hormony! To je legitimní potřeba. Mluvte spolu o tom v nějakých příjemných a pohodových chvilkách :-)
nevyrovnaný vztah
jsme spolu kratce 7mesicu.Bydlime spolecne 2mesice.Totalni katastrofa mesic hadek a další se snazim o komromis je to tezke,ale nehádáme se.Byl velice ohleduplny obejmul me sam od sebe i me polibil ted se zmenil a me to moc ublizuje.Miluji ho ale nechci se ponižovat.Co se tyka domacnosti vareni .nakupu a vseho nemohu rozhodovat sama za sebe a když tak je vse spatne je to deprimujici.Muj pritel je na voziku a nemůžeme mit spolu normalni styk,ale me to nevadi .Co mam prosim delat,aby jsme se nerozesl .
jarka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, jarko. Já bych se na vašem místě ponižovat nenechala a přestěhovala se nazpět tam, kde jste žila ještě před 2 měsíci. Udržujte vztah zatím bez společného soužití, které vám dvěma ubližuje. Nebyli jste na to připraveni., on byl pánem své domácnosti, o vše se musel umět postarat sám, a je zvyklý na svůj režim. Myslím, že prostorovou odluku potřebujete, aby se mohl narovnat váš vztah a víc jste po sobě toužili a neubližovali si.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s manželem jsme už 15 let, máme dvě děti. manželství vcelku funguje, je to asi spíš kvůli mně, protožese hodně přizpůsobuju a snažím se tlumit všechny konflikty, ať už u nás, tak i v manželově rodině - i když tam pomalu couvám, protože se párkrát stalo, že se všichni pak obrátili proti mně.Ale nějak čím dál víc zjišťuji, že manžel odmítá anebo se vyhýbá tomu, dělat zdarma věci pro ostatní.Třeba domácnost - pokud má něco udělat, vždycky si k tomu někoho přizve anebo to na někoho přehodí. Anebo křičí, že není údržbář a co po něm chceme. Domácnost tak víceméně přehodil na mě - prý se má o domácnost starat žena, takže nazdar. A nehnu s tím. Pokud má dobrou náladu, umyje nádobí - je to tak jednou za půl roku. Ale pak vyžaduje "reciprocitu" - já jsem udělal tohle, ty udělej toto. Těch případů bych mohla uvést víc, zkrátka pokud má něco udělat, velice pečlivě hodnotí, jak moc je to pro něj. A pokud je to pro jiné, snaží se z toho vykroutit. Naopak práci pro sebe vyžaduje - nebojí se říct naplno mé matce, která přijede - tak babičko, stejně nemáte co dělat, vezměte lopatu a posbírejte hovínka po psech na zahradě. Všechny okolo zaměstnává a úkoluje. Totéž se odehrává i s penězi. nevadí mu, když se zaplatí něco pro něj, jakmile je však něco společného, hledí si, kolik zaplatil on a kolik já. Ačkoliv vydělává víc, chce, abych se podílela stejně. Vysvětlení anebo obhajobu si vždycky najde. Myslím, si , že je tak trochu sobec, a chtěla bych Vás poprosit o radu, co s tím. Totiž když se vzepřu, je zle. Děkuji Vám za vaši radu. - otázka upravena poradcem
Marcela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Marcelo. Manželství vcelku funguje, to je vaše první věta, ale pak už je to vše o stescích o tom, co vůbec nefunguje a ač jste nespokojená, manžel to odmítá slyšet a řešit. V čem tedy manželství funguje? Nemáte vyřešeno společné finanční hospodaření, nemáte vyřešen podíl na pracech v domácnosti a na domě, zvažujete jeho charakterové vlastnosti. Když říkáte, že to nějak čím víc zjišťujete, znamená, že dřív byl manžel jiný a mění se v poslední době? To by chtělo si společně někdy sednout a dohodnout nová pravidla - právě co se týče mužských a ženských pracovních kompetencí, co se týče distribuce peněz. Manžel si je vámi nejspíš zcela jistý, tak by měl vědět, že žádná jistota v manželství nikdy není napořád a že byste tyto věci měli konstruktivně  řešit včas, než by mohla nastat hlubší krize.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, děkuji za odpověď na dotaz ohledně závisti na cestování, nové zážitky beze mě mu asi nezávidím, poněvadž můj manžel tráví spoustu času beze mě a se svými koníčky, vyloženě mu závidím cestování, letiště let, to že vypadne z domu na pár dní a já ne. Cítím, že chci taky a připadám si jako malé dítě. Je to iracionální, napadlo mě jestli to nesouvisí s dětstvím, tam byl moment, kdy rodiče odjížděli na zahraniční leteckou dovolenou(tehdy se tolik nelétalo) pouze s mým mladším bratrem a mě a staršího bratra nechali doma, ač věděli, že toužím cestovat (bylo mi 12). Nevím, ale vím že to potřebuji nějak zvládnout, neboť se mi mé emoce vůbec nelíbí. Děkuji
Anabela odpověď
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anabelo. Nejspíš to bude souviset s vaším dětstvím, jak to popisujete. Jako byste se iracionálně cítila dnes odstrčená, jako ta malá 12 letá slečna tenkrát, i když to tak v realitě vůbec není. Vrací se vám to tam. Ale - na podrobnosti vašeho dotazu si po delší době již nepamatuji. Vy s manželem v páru spolu cestujete? A letecky? Fascinovala vás i atmosféra letiště - vlastně toho velkého světa před cestou do něj. Musíte si to v sobě rozebrat víc sama, ale určitě tomu porozumíte, abyste mohla se svými emocemi zapracovat. Hlavně se za to neobviňujte :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, jsme s přítelem tři roky a mám pocit, jakoby se to všechno vracelo zase do starých kolejí. Dali jsme si na začátku tohohle roku pauzu, jelikož se z mého partnera postupem času stal pecivál. Slíbil mi, že se bude snažit, ale... Než jsme se poznali, chodil hodně s kamarády ven a do posilovny. Na začátku vztahu se hodně snažil - nosil mi kytičky jen tak, vozil mě na výlety, psali jsme si nebo volali do noci, ale dnes už to tak není. Je to hodný člověk, který mě chápe a má mě rád takovou, jaká jsem. Jen mě trápí to, že se opět přestává zajímat o náš společný čas - o náš vztah. Vidíme se jenom o víkendu, který už je tak krátký a on by nejradši seděl u televize s brambůrkami. Snažila jsem se najít nám nějaký koníček, který bychom měli společný, ale ono ho prostě nic nebaví. Všechny výlety většinou vymýšlím já a to jen proto, abychom neseděli doma. Jsem z toho všeho už unavená. Chtěla bych, aby byl v tomhle ohledu samostatný a ukázal mi, že mu na našem vztahu záleží...
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko. V míře touze po aktivně stráveném volném čase jste opravdu velmi nevyvážený pár. Na začátku vás přítel dobýval, takže dělal hodně z toho, co vám na očích viděl, aniž by to tolik zajímalo jej samotného. Ale tenduje evidentně k pasivnímu stereotypu. Pokud budete stále za něj vymýšlet něco vy, budete mu dělat tak trochu matku a postupem času to přestane bavit i vás.Co máte na něm především ráda? A  co má na vás rád on? Zkuste si více povídat o tomto a udělejte si plán, že jeden víkend bude mít na starost program on, jeden týden vy.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. S manželem se známe 13 let z toho 3 roky jsme manželé,jde o naše druhá manželství. Po svatbě manžel prodal svůj byt a přestěhoval se do mého s tím,že si do budoucna pořídíme společné bydlení. Není to tak jednoduché, protože oba máme děti z předchozích vztahů a je třeba dořešit financování. Vzhledem k tomu, že manžel je cholerik, vznětlivý a párkrát došlo i k fyzickému násilí, mám strach investovat do společného bydlení všechny svoje prostředky, což by byla většina hodnoty nemovitosti s tím, že manžel by to postupně doplácel ze svého.Manžel mi vyčítá, že ho nemiluju a odmítá se mnou sex prý společný sex budeme mít až ve společném bydlení, jinak si nemůže být jistý, že je to z mé strany opravdová láska. Řekla jsem mu, že se mi takový přístup nelíbí, že je to vydírání a on vybuchl, že on se cítí vydíraný mnou, když bydlí v mém a ne společném bytě. Podotýkám,že celý byt si financuju sama a náklady na inkaso hradí je z 1/4. Nevím, jak situaci řešit. Prosím poraďte.
Dana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Dano. Máte základní problém v projektu finančního hospodaření. To je ale jeden z hlavních pilířů manželství. A máte problém v komunikaci - další pilíř partnerství. Mezi vámi dvěma panuje nedůvěra a z ní pramenící vzájemná nejistota. Jak se to stalo? Znáte se 13 let a až po 10 letech jste se rozhodli pro svatbu, tak to určitě bylo uvážené. Cholerický temperament je geneticky podmíněný, takže cholerik musel být nejspíš i před řešením otázky společného bydlení. Nějak se vám to oběma na sebe hodně nabaluje a vzájemně cyklí - nejistoty okolo peněz vygenerují problémy v sexu, komunikace vázne. Viděla bych to jednoznačně na párovou terapii v partnerské poradně. Pomůže vám to, věřte tomu :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chci se poradit ohledně mého problému který mě trápí. Závidím svému manželovi, když jede někam na služební cestu do zahraničí. Úplně cítím, jak je to stupidní, ale nemohu si pomoci. Je to dané trochu tím, že zbožňuju cestování, a v danou chvíli mě až bolestně trápí to, že on si vyjede a já jsem doma. Je to hloupé i proto, že cestuji v práci také, ale jen po ČR. Potřebuji nějak emočně zvládnout ty odjezdy a mou závist na jeho cesty a zážitky, protože úplně cítím jak se v danou chvíli nedokáži ovládat, což mě mrzí.
Anabela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anabelo, zkuste se sama pro sebe zamyslet nad tím, co je opravdu podstatou toho, co mu závidíte. Je to cestování po světě, nebo možnost jeho nových a nových zážitků bez vás? Je to žárlivost, nebo závist?... Nepochybuji o tom, že spolu vy dva po světě cestujete také. Zkuste se zamyslet nad pravými příčinami toho, co popisujete :-)
nevyrovnaný vztah
Jsem vdaná 42 let. Začínám mít problémy s pohybovým
aparátem a můj manžel je zcela zdravý a život si chce užívat dál. Je několikrát do roka na výletech přes noc. Docela mi to vadí. Mněli jsme dobré manželství. Ale já mu už nestačím. Tak zůstávám doma sama a nesmírně jsem nešťastná. Také mi někdy vypráví jaké tam byly akční ženy a byly dalece starší než já.

Dana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Dano. Dopřejte manželovi výlety, dokud je aktivní. K čemu by vám bylo jeho omezování? A možná neberte vztahovačně to, když mluví o jiných ženách na akcích, které jsou fit. Je to od něj netaktní, ale asi si to neuvědomuje a hlavně to nemyslí zle. Jen je důležité, abyste vy dva přešli spolu na vlnu jiných společných aktivit, které vás budou bavit společně - určitě se nabízí kultura, ale i mnoho dalších věcí. Objevujte spolu váš svět, co vám nabízí nového :-) A pak také - vy si najděte pro sebe to, co bude těšit vás, abyste se necítila osamělá, když je manžel pryč. Najděte si okruh svých lidí, svých zájmů!
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, jak bych to měla řešit? Máme tři středoškoláky, kteří mají svoje zájmy a chtějí o vánocích zůstat doma, protože to jsou aktivity spjaté s místem domova. Jenže manžel přišel s tím, ať jedeme s jedním jeho známým (manžel je na něm hodně závislý) na celý týden na hory. Děti nechtějí, já bych tam ráda strávila max 4 dny, jenže prý na tak krátkou dobu neseženeme ubytování (manžel se ani nepokouší, v tomhle je on pasivní). Ten známý se začal vztekat, že dělám problémy. Manžel totiž to rozhodnutí svalil na mne. A prý, ať si manžel najde jinou, která ty problémy dělat nebude. Takže doma slyším - nebudeš ty, bude jiná. Navrhuju jiné alternativy tak. aby vyhovovaly i dětem, ale on tvrdošíjně trvá na horách s tím kamarádem. Ještě jsem zapomněla dodat, že je to dost drahé ubytování, které sice zvládneme, ale je to zbytečné. Doma je ticho, on odmítá o tom mluvit. Zjistila jsem, že se přes známé pokouší najít nějakou ženu, s kterou by tam jel. Já nevím, co s tím. Děti tady samotné na tak dlouho nechat nechci, babičky tu nemáme. Když s ním pojedu, bude klid? Na jak dlouho? Co s tím, když mu kamarád je přednější než rodina a na nějakém kompromisu (třeba zkusit sehnat kratší bydlení) on se nechce podílet? Prostě buď JÁ nebo nic. Děkuji.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, to, co popisujete, má přeci nejspíš svou hlubší historii a není to jen spor o strávení letošních vánoc. To si nemůžete namlouvat. Za tím vším stojí nějaká déledobější partnerská krize a neřešené konflikty a nedorozumění mezi vámi. Nejspíš vás manžel vnímá, i líčí druhým, jako hlavu rodiny a generálku, které má nyní příležitost se postavit - třeba s podporou jeho kamaráda. Neboli - nejde o vánoce, ale o vyrovnanost ve vašem vztahu a schopnost komunikovat mezi sebou o nedorozuměních a o svých očekáváních od vztahu.
nevyrovnaný vztah
Přítel nechce děti. Jsme spolu dva roky a ani jsme neměli sex. Bydlím u rodičů. vídáme se několikrát týdně i víklendy jsme spolu. Je mi třicet, příteli 35, před rokem jsem prodělala druhou žilní trombozu, oboustrannou plicní embolii a vzali mi jeden vaječník díky nádoru. Prý kvůli tomu ale to není, že se mnou nespí, ale na dotaz proč mi řekne nevím. Miluje mě, ale nechce děti ani sex. Nevím co mám dělat. Léčím se dva roky na špatnou srážlivost krve, jsem trombofilik a tím se mi zmenšuje šance dítě mít...Nevím co dělat. Prosím poraďte.
Katka N
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko N. A vy toužíte po sexu s ním jako takovém, nebo hlavně kvůli miminku?  Přítel je asexuál? Je panic? Nevím, z mého pohledu si nedovedu váš vztah představit jako plnohodnotný, protože je tu vidina tohoto modu na celý život. Dovedete si to představit? Chcete takový život? Pokud přítel mluví o lásce, pak k lásce, té zralé a opravdové, patří i vysvětlování toho, co nejde, ač by si to ten druhý přál. Bez vzájemné komunikace moc nevidím pozitivní perspektivu vašeho vztahu do budoucnosti. Vy snad ano?...
nevyrovnaný vztah
Nutno podotknout že upřednostňuje dost své děti. Kdykoliv přijdou hned jim dává peníze atd. Já se o vše musím doprošovat. Nikam také snami nechodí max jednou za rok po jeho příbuzných. Mého otce viděl jen asi dvakrát... Ani na jeho svadbe nebyl, údajně kvůli práci. Já už vážně nevím co dělat. Jsem na pokraji sil... Děkuji předem za odpověď...
Diana
PhDr. Jitka Douchová
Ve vztahu se cítíte být nedoceněná, ponižovaná, nejste v něm šťastná. Partner s vámi vlastně nic nesdílí, ani volný čas. Jste v tom vztahu asi poněkud osamělá, ne? Na druhou stranu uznáváte, že s vaší dcerou má přítel suprový vztah. Že je to mezi vámi zralé na řešení toho, kudy dál, je víc, než zjevné. Ale já vám neporadím. Slyším od vás jen stesky, nic, co je dobré a stálo by právě kvůli tomu za vztah bojovat. Doporučuji vám rozhodně partnerskou poradnu. Jste na pokraji sil, jak říkáte, zkuste nejdříve vyhledat někoho pro sebe. Tam bude větší prostor pro dialog a nacházení dalších věcí, k nimž já se touto cestou nedostanu :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, nevím si rady s přítelem... Já 29 přítel 43. Jsme spolu 3,5 roku. Ale poslední rok stojí za nic, přítel je vůči mě dost sobecký, je podnikatel a dobře mu vynáší podnikání já pracuji také. On má 20 kluka, 19 holka a 17 letého syna bydlí snami ( ostatní bydlí sami) a 8 letou dceru mám já plně ve své péči, není otec. K mé dceři má vztah suprový, rozumí si. Ale i přez to třeba na škole se nikdy nepodílel finančně semnou, ani kroužky či tábory, chápu je to mě dítě ale přez to. Je to pro mě výdaj velký, dříve než jsme spolu začali bydlet jsme se domluvili na tom že on bude platit nájem já jídlo. A když mám nějaké větší výdaje a nezbyde mi už třeba na jídlo a řeknu si o peníze hned na mě ječí ať šetřím atak. Zamyká predemnou skříň kde má firemní a své peníze, nikdy jsem mu nic nevzala ani bych si to nedovolila... Často mě ponižuje jak neumím uklízet, že je potřeba tamto udělat apod. Nevim už co dal. Když zvážím že toužím moc po dítěti, on ho nechce.nevim už co dělat... Jsem zoufala
Diana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Diano, no nevím. Přecházím na druhou část vašeho dotazu.
nevyrovnaný vztah
Vážená paní Douchová,
jsem s partnerem teprve rok. Náš vztah je takový, řekla bych až vlažný.
Můj partner je neskutečně hodný, vychovaný, pracovitý, pomáhá, zkrátka jako člověk je fajn. Chybu to má jedinou a to takovou, že to není takový ten typický testosteroňák. Nemá příliš chuť na sex (3x měsíčně) - a to už od začátku vztahu. V případě, že na sex už dojde, tak zkrátka neejakuluje. Dále nevyjadřuje žádné pocity týkající se lásky.
Všechno ostatní je fajn.
Potřebovala bych vědět, co se mu honí hlavou. Bojím se ho zeptat, abych se ho nějak nedotkla a aby se do sebe neuzavřel. Vím, že je v těhlech věcech vždycky nervozní.
Předem děkuji za reakci
Andrea
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Andreo, buď se smíříte s realitou, nebo zůstanete v jednom důležitém partnerském ohledu frustrovaná. Mezi vámi dvěma se posiluje psychický blok. Vy se bojíte tématu sexu dotknout, abyste mu neublížila, on má nějaký blok v intimním životě. Těžko na něj můžete jakkoli tlačit, ale téma to ve vašem vztahu je, a velké...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat. Žiji s partnerem už tři roky. Nikdy to nebyl dokonalý vztah. za tu dobu jsme nebyli nikde spolu , žádná dovolená ani procházka. Zajímali ho jen jeho záliby. Nechával vždy všechno na mně, zařídila jsem byt, zařizovala dům, nakupava a vše ostatní. Myslela jsem, že nějak fungujeme, tak jsme se i zadlužili, projekty na dům atd. Teď je stavba pozastavena, pač jsem zjistila, že mě podvádí a ponižuje, kde může. Rozešli jsme se, ale vrátila jsem se k němu. Chvíli to bylo vpořádku,ale teď se to vrátilo do starých kolejí. Nevím, co dělat. Tento vztach mě ničí, ale bojím se,že to finančně sama neutáhnu.Nedokážu mu,ale věřit a každý den jsem ve stresu a v depresích. Předem děkuji za radu.
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Moniko, rozhodování je na vás. Ale to, co píšete, mi přijde jako alarmující - nic společného? Proč jste vlastně byli spolu? Myslím, že byste se měla dát vnitřně do kupy, ale už bez něj. Nic dobrého vám do budoucího života asi nedá. Ale znám vše jen z vaší verze, on by vztah mohl vidět jinak. Každopádně se ve vztahu cítíte víc, než diskomfortně. Vše je řešitelné, parcela a rozestavěný dům se dají prodat, v dnešní době jsou ceny nemovitostí vysoko, takže určitě výhodně.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chci se zeptat. Je mi 19 let. Známe se s jedním klukem už 4 roky před 3 lety k něčemu mělo dojít avšak jsem se rozhodla pro jiného. Nyní jsem sama on taky a jsme v kontaktu a ptal se mě jestli s ním nechci mít sex bez citů. Hodně jsem váhala, ale souhlasila jsem . Asi po měsíci to mezi námi nějak začlo fungovat jiným způsobem a řekli jsme si co k sobě cítíme. Jenže on není moc na vztahy a někdy je jeho zájem o mě veliký a jindy zase ne. Jeho rodině o mně řekl, že někoho ,,má,,. Jenže nedávno říkal, že by s nikým nikdy nechodil, že na to moc není. Tak teď nevím co dělat, já jsem holka na vztahy on spíš na užívání si. Jeden týden o mě projevuje velký zájem, další skoro vůbec. Jak byste to řešila? Nejsem si jistá, že mě má dost rád na to, aby semnou chodil. Jinak bysme už byli spolu přece? Zatím je to pořád takové mezi kamarádstvím a vztahem..A postavit ho před hotovou věc bud vztah nebo nic to nevím jak zareaguje, ale určitě by se cítíl, že ho moc ,,tlačím ke zdi". Děkuji - otázka upravena poradcem
Alexandra
PhDr. Jitka Douchová
Milá Alexandro. To je těžká situace, pokud jste již zamilovaná. Mám pocit, že ON se z nějakého důvodu vztahu bojí, bojí se zamilovat, aby nebyl citově zraněný. Ale o svých citech jste si řekli. Na vašem místě bych to zatím nechala běžet, pokud máte více zisků, než ztrát. Ano, je to vztah/nevztah, alespoň on se to snaží takto uhrát, i když nejspíš lže sám sobě. Ale pokud to nebude mít v pár měsících vztahový vývoj, myslím, že sama od toho odejdete jako první, protože toužíte po lásce, nejen po sexu.
nevyrovnaný vztah
S pritelem jsme spolu asi takove 3 roky. On ma hodne komplikovanou osobnost. Mozna to zni na prvni pohled trivialne. Jsem hodne konzervativne vychovana, proto si myslim, ze muz by mel prvni napsat a kontaktovat ohledne schuzky.
Bohuzel my i po takove dobe mame takove nejasnosti. On ma lehce manipulativni sklony. Sam mi rikal, ze to dela schvalne. Obcas se neozve treba 3 mesice, pote mi napise jak se mam, pote co odpovim nerekne zase nic.
Vylozene ceka, ze budu aktivnejsi ja. On chce, abych mu schuzku navrhla ja, nechce ji navrhovat sam. Prijde mi to takove paradoxni. Ja to nemam rada se mu "vnucovat", tak si vyckavam az se jednoznacne vyjadri se schuzkou. On je pak cely zarazeny a rika mi, ze mu to bylo neprijemne jak jsme se tak dlouho nevideli, ale ze si rikal, ze kdybych chtela ho videt (coz ja bych chtela), tak se mu ozvu sama.
Prijde mi, ze si chce porad neco dokazovat a vyhovuje mu pozice "vladce". Co byste delala v mem pripade? - otázka upravena poradcem
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Zuzano, já bych si s přítelem vyjasnila očekávání od vztahu, kdo je čeho iniciátorem, jak je to vybalancované. Mluvila bych s ním o tom nekonfrontačně, ale na rovinu, ptala bych se na příčiny jeho pasivity a čekání, zda se ozvete. Předpokládám u něj snížené sebevědomí. Ale nač spekulovat nad příčinami, důležité je to změnit. Toto vypadá tak, že spolu ty 3 roky ani nechodíte. Je možné, že měl dominantní a direktivní matku, starší sestru, které vše řešily, co já vím. Ale pokud vás vztah s ním opravdu zajímá a stojíte o něj, je zjevné, že musí dojít ke změně. A k té je potřeba komunikace.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, děkuji za vaši odpověď (stěžování si manžela, že je chudák, jen abych připomněla, protože dotazů tady zodpovídáte opravdu hodně). Asi dvakrát jsme si sedli, jenže to dopadlo tak, že většinu mých přání odmítl (aby se víc věnoval dětem - až budou, až bude.., on jako podnikatel nemá čas, ale co chci víc, vždyť všechno dělá pro rodinu - jenže když něco chci, tak to nejde - prostě normálně lže). On chce věci typu každý den abych vyleštila umyvadla a aby doma bylo vždy uklizeno, žádné dětské boty u dveří, aktovka pohozená na chodbě (jenže máme 150 m velký dům, chodím do práce a starám se o děti, nemáme nepořádek, jen prostě to občas precizně uklizené není holt), aby na něj doma čekala odpočatá a usmívající se žena, která se mu bude věnovat (realita je taková, že když přijde, má prostřeno, je hotová večeře, děti mají úkoly, já běhám kolem domácnosti, ptám se ho, co nového v práci a tak, jenže on hned po příchodu na nás křičí - třeba ty boty v chodbě, večeři, když mu nechutná, odmítne a vleze do lednice a sní tam něco jiného, pak si sedne k TV a na moje otázky neodpovídá, případně řekne, že nic anebo proč to chci vědět, naleje si víno a celý večer kouká na Tv, případně telefonuje - už jsem alespoň dosáhla toho, že nám nevypíná TV, když se na ni koukáme a on začne telefonovat). Anebo taky v té diskuzi neřekne nic anebo něco nekonkrétního. Jenže často je to druhý den jinak, přes noc se mu to rozleží v hlavě a zůstanou jen požadavky na mě a zas je on chudák, protože jsem mu včera řekla, jak je špatný. Já si nechci moc stěžovat, mám s ním za sebou kus manželství, děti, vedeme docela zajímavý život, ale tohle začíná být hodně omezující, tak se to snažím nějak vyřešit anebo alespoň zmírnit, protože to začíná mít vliv i na děti. Včera mi řeklo jedno z dětí, že táta chce, abychom kolem něj jen skákali, ale sám nemusí nic. takže už to vnímají taky. Děkuji.
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Eliško. Ale co vám na to mohu poradit jakožto účinnou radu ke změně? Každý pocházíte z nějaké původní rodiny, modely rodičů jsou jistě rozdílné. Jeho matka nějak fungovala v jeho rodině, když byl dítě, možná byly priority právě ty věci, které na vás požaduje. Když přijde z práce, chce vidět uklizenou předsíň, některé věci jej dráždí. Možná je na leccos alergický a díky tomu přehlíží to všechno, co pro něj děláte. Neobhajuji jej, jen přemýšlím nahlas nad tím, kde je chyba. Za léta společného života asi víte, co má rád k jídlu. Pokud už se trápíte úklidem,věnujete se maximálně dětem, proč neuděláte k jídlu něco, co má rád, nebo se na tom docela normálně nedohodnete? A teplá večeře každý den - je to nutné? Přetěžujete se možná zbytečně, a bez odezvy nějakého vděku. To vše musí i ve vás vyvolávat nechuť dělat něco navíc, ale hlavně máte oba vztahový problém. Myslete hlavně na to dobré, co v manželském a rodinném životě máte - píšete, že vedete docela zajímavý život. Jinak bych vám doporučovala vřele partnerskou poradnu v rámci párové terapie, kde by se vyladily věci, které jsou problém. Vy v tom všem nejste úplně šťastná, schází vám satisfakce, on asi také není úplně šťastný, ale neumíte spolu na toto téma komunikovat. U psychologa ten prostor je :-)
nevyrovnaný vztah
ale nějak ho už nezajímáme, nebo nějakým způsobem spadl do stereotypu.. snažila jsem se nějak to vše oživit, koupila jsem nám večeři na žižkovské věži, ta nám ale už půl roku vysí na ledničce a nemá zájem tam jet.. vytáhla jsem ho s námi o víkendu snad po roce na výlet do Dětěnic, ale to byl otrávený jako nikdy.. vydělává spoustu pěněz, a já jsem ještě stále na rodičovské takže si můžu ve volném čase zařídit úklid domu a sama jít třeba cvičit, ale nelíbí se mi, že náš vztah zklouzl jen do takového stereotypu.. příjde mi, že manžela už vůbec nezajímam.. že u něj už opadla ,,ta'' zamilovanost.. mě v noci chybí držet ho za ruku, ale jemu to je jedno.. nevím jak z tohodle kruhu ven, když cokoliv nabídnu nechce.. když si promluvíme, slíbí že to bude jiný, že se nám bude trošku věnovat, nakonec mi dá peníze at si jedem se synem něco koupit a během dvou dnu je zase vše ve starých kolejích.. mám ho nějak nutit nebo to nechat být a doufat, že se to časem zlepší..?? Moc děkuji, hezký den - otázka upravena poradcem
Janča M. - část. 2
PhDr. Jitka Douchová
Jste úžasná, jak se snažíte - místo toho, abyste "brblala a hudrovala", vyčítala, snažíte se velmi kreativním způsobem něco změnit. Chápu, že je velmi těžké narážet na hradbu nezájmu. Ale může to být také velká únava a stres na jeho straně. Moc teď nevím, co vám poradit, protože se mi zdá, že vy všechno děláte dobře. Včetně toho, že se s ním o tom, jak se cítíte, snažíte mluvit. Nutit ho k něčemu nemá cenu, ale vy citově ve vztahu angažovaná jste, tak se snažte i nadále o možnost nějaké zábavy, která by potěšila především jeho. Určitě víte, co by ho nadchlo. Třeba nacházíte víc aktivity, které by potěšily hlavně vás? :-) Držím palce.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den paní doktorko, s manželem jsme spolu 4 a půl roku.. brali jsme se velmi zamilovaní, máme 3 letého syny, který je celý manžel.. postavil nám baráček a vše vypadalo moc krásně.. manžel pracoval dříve jak stavbyvedoucí, nyní si ale založil vlastní stavební firmu a na nic jiného nezbývá čas.. ne že by jsme dřív nějak často jezdili na rodinné výlety nebo podobně, ale vždy si nějakou chvilku udělal.. ted příjde v 5 z práce, dá si večeři a jde někomu bagrovat nebo něco dodělávat.. víkendy sice slíbil, že si udělá pro nás, ale nakonec to stejně má nabitý prací.. syn se pořád ptá kde je táta.. ten ale když už chvíli má, tak nemá náladu se synovi nebo mě nějakým způsobem věnovat.. dokonce už zhruba půl roku spí dole na gauči, protože usne u televize a nechce se mu už nahoru.. dokonce mi tvrdí, že ho z gauče nebolí tak záda jako z postele..?! že by někoho měl si nemyslím.. na druhou stranu bych řekla, že je rád, že přijde domu a má tam uvaříno, vyprano, nakoupeno a rodinu.......
Janča M. - část. 1
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jančo M. Před svou reakcí si počkám na 2. část vašeho vyprávění :-) Jen mne na začátek napadá, že pokud jste se brali velmi zamilovaní, pak se vaše láska vytratit nemohla. "Jen" ji nahradila jeho potřeba ekonomicky zajistit rodinu. Snaží se, dělá, co může, ale přitom všem nemá kapacitu na to, uvědomit si, že ztrácí to cenné, co v životě má. Ale ta práce je z lásky k vám i synovi, o tom nepochybuji.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, je mi 30 let, s přítelem jsem přes 2 roky, jsem nyní bez práce, byla jsem na více pohovorech, z toho jsem za tu dobu co jsem s partnerem pracovala pouze necelý rok, v práci byl bud špatný kolektiv nebo vedoucí proto jsem nyní ve fázi hledání, jenže přítel při hádkách si mne neváží sám mi to i říkal kvůli tomu že jsem bez práce, když se hádáme, uráží mne slovně, že jsem kráva, debil a jiné, že nebýt něj tak bych byla jinde, je prostě výbušný při maličkostech, pomalu se bojím mu říct už cokoli. Když zrovna není výbušný tak si rozumíme perfektně po všech stránkách, až na to že jsem nejspíše přeciotlivělá jak omn říká, protože toužím po více lásky. Prosím Vás tímto o radu a nejspíš vím co napíšete a děsím se toho :( děkuji
Teresa
PhDr. Jitka Douchová
Milá Tereso, to by mne zajímalo, co si myslíte, že vám napíšu, když se toho děsíte :-) ...Já mám pocit, že byste potřebovala individuální psychoterapii, abyste zpět našla svou sebedůvěru, která vám schází. A je to dáno jak předchozími neúspěchy v práci, tak tím, že vás přítel dostatečně neoceňuje, nedokáže se do vás vcítit. Vždyť říkáte, že vám ve vztahu vše klape, předpokládám tedy, že vše, včetně intimního života. Měla byste se umět vymezit, pokud inkasujete urážky na svou adresu. Ale třeba jste již příliš vztahovačná, protože je toho na vás moc. Máte spolu problémy v komunikaci, vy potřebujete najít svou suverenitu. Ta individuálka by vám určitě moc pomohla, běžte do toho. Existují i pracoviště, kde je psychoterapie přes pojišťovnu :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Co a kde je špatně? Roky s manželem a dvěma dětmi jsme měli dobré manželství. Jo, musela jsem se přizpůsobit, leckdy si víc máknout či mu dát víc volnosti pro něj, ale bylo to fajn. Pak jsem dokončila dvě studia (nemusel se omezovat, nic) a lidi i z jeho okolí mi přáli, on to špatně snášel a ten půlrok bylo doma dost dusno, začal mít silnější impulsivní reakce, někdy jsem se i bála o život. protože si nabral nějaké půjčky (mě se ani neptal), začal jsem mít strach a bavili jsme se o majetku. Chlácholil mě, ale jak jsem později zjistila, začal peníze ulívat jinam. Bohužel. Pak se jednou zase impulsivně odstěhoval. Sice jsem ho předtím vytáhla na nějaké večeře, ale pořád si cosi mumlal, byl jako by bez sebe. V době, když byl pryč, tak mi naštěstí peníze na děti dával, jinak bylo všechno na mně, jsem s kolegou založila firmu, abychom si něco přivydělali. takových známých mám okolo sebe hodně a nikde se nic neděje, naopak rodinní příslušníci třeba i pomáhají. Já to manželovi otevřeně řekla, aby neměl pocit, že mám tajnosti, jenže on na mne nejdřív začal křičet, pak se vysmíval, pak dělal jako by nic, ale úplně mi přestal dávat peníze a definitivně se odstěhoval. A začal mě nutit, abych se všeho vzdala a zůstala závislá na něm doma a jen uklízela dům. To jsem odmítla, protože už mu nevěřím. takových situací bylo ještě víc, nebudu je tu vypisovat. Co a kde je špatně? Když to vidím okolo, tam takové problémy lidi nemají, jen já snad nesmím nic, aby nebylo zle. Co bych měla udělat třeba jinak? Děkuji.
Radka
PhDr. Jitka Douchová
Radko, nevím, co a kde je špatně. Podle vašeho popisu to vypadá, že vaše dokončené vzdělání manžela nějak ohrozilo, ohrozilo jeho ego? Nevím. Je nejspíš psychicky labilní, vy jste pevná, silnější osobnost, než on, asi i úspěšnější? Neunesl to, začal vyhrožovat přes peníze. Sama jistě dobře víte, stejně jako to ví on, že se nelze vyhnout výživnému na děti. Mohl by být trestně stíhán. Co máte dělat jinak? Nevím, nemůžete se vzdát své práce, a pokud on podmiňuje návrat domů tím, abyste zůstala v domácnosti, nemá vaše manželství do budoucna příliš šancí. Nebo si myslíte opak? Přidáme - li k tomu jeho dluhy bez vašeho vědomí a přelévání peněz jinam...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Mám takový problém. Jsem vdaná 21 let let, dvě děti. manžel je emočně labilnější, navíc potřebuje být pořád v centru pozornosti. Ale všechno zvládáme. jeho emoce klidním, výstřelky nechávám proplout (třeba uraženě leží celé dopoledne v posteli, nedoprošuju se ho, aby vstal, protože chci, aby viděl, že touhle cestou si nic nevymůže). Jsem ráda za děti, za zázemí, které jsme vybudovali, za známé, s kterými jezdíme na dovolené, s manželem máme některé společné zájmy, dávám mu, myslím, i dostatek volnosti na to, co mě úplně neláká anebo chce realizovat s kamarády. Jenže manžel jako by ten klid nesnášel, jakoby potřeboval mě "trestat" za spokojenost. Třeba na poslední dovolené na horách bylo každý den něco - ztratil drahé rukavice, které jsem mu koupila a odmítl se vrátit je hledat. Asi třikrát se za ten týden ztratil a pak seřval všechny i dospělé - bylo mi trapně, lidi se mu začali vyhýbat, každý den navíc sedl na špatný vlek - čekala jsem na něj, hledala ho, jeden den se strašlivě opil a v noci na WC při zvracení brečel, že má rakovinu, když jsem mu ráno s kamarádkou vysvětlovala, že ne, urazil se, že to zlehčujeme. Pak ještě například udělal scénu v restauraci (nerozuměl číšníkovi), impulsivně vstal, bouchl do stolu, hodil židlí a uraženě odešel do pokoje. Styděla jsem se moc. A tady je ten problém. začínám díky těmto zážitkům k němu cítit chlad, někdy stud, zbavit se toho trvá docela dlouho. On je často brzy v pohodě a tu nevřelost mi vyčítá, má to vliv i na intimní soužití (nějak s ním neumím být v tu dobu), na druhou stranu jsem se životem spokojená a chtěla bych, abychom zase nějak normálně fungovali. Abych se za něj nemusela stydět. Už jsem zkoušela i poradnu, ale bez efektu - spíš hůř. Říct mu, že když to bude pokračovat, se obávám, na to ho znám moc dobře, že je mi jasné, že by se rozpoutalo peklo. Umí totiž dobře mířit na citlivá místa - já na to nereaguju, ale on je schopen to dělat dětem. jak to neprohlubovat, začínám před ním pomalu utíkat i já. Děkuji Vám. - otázka upravena poradcem
Lucie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucie. Pokud si přečtete váš dotaz ještě jednou, sama uvidíte, že na manželovy problémy těžko mohu já reagovat radou na změnu. Jestliže vedle sebe máte emočně nestabilní osobnost, a to dlouhodobě, musíte si v sobě samotné srovnat, zda s ním můžete žít. Manžel je křehký a ve své bezmocnosti útočný. Vy prožíváte za něj pocity studu. Ale je na vás, zda s ním chcete být. Nejste jeho matka, která se bude stydět před druhými za své nezvedené dítě. Jste partneři. Říkáte, že manžel v dlouhodobějším měřítku nesnáší klid a potřebuje vzruchy a konflikt. Ano, to se někdy intuitivně používá jako metoda pro nakopnutí vztahu skrze usmiřování. Ale před druhými v partě?...Znamená to, že potřebuje diváky? Co vám na to můžu říct a nabídnout jako zázračnou radu? Potřebujete spolupracovat s psychologem tedy vy, abyste věděla, jak se chránit a čelit tomu, co popisujete.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,

chtěla bych Vás poprosit o názor jak se vyznat v pocitech, které mám ohledně vztahu. Přijde mi, že je tu nás jako na houpačce, někdy dobré a v klidu někdy vyhrocené až moc...dost často z mé strany, protože partner je spíše věcný, kdežto já více citová...obou nám pak po střetu vrtá hlavou, zda vztah není jen setrvačnost..někdy mě to napadá ale někdy zase ne...asi to takto působí zmateně...ono, sama nevím, co si o tom moc myslet. Své založení a potřeby jsme si několikrát říkali, stejně když už jsem v nějakém citovém rozpoložení...partner není schopný si na to vzpomenout, přijde mi, že se mnou jedná jako bych byla emočně v pohodě...jakoby zbytečné něco vysvětlovat. Někdy to prostě neřeším a vím, že střety vznikají a budou vznikat...a je to tak..někdy si ale říkám, jestli někde nečeká někdo jiný...díky V.
Vlaďka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vlaďko. Abych pravdu řekla, úplně se v tom, co píšete, neorientuji.Možná jste byla při psaní dotazu více emočně excitovaná? Vy dva byste se mohli vlastně vzájemně doplňovat - vy emotivní, přítel věcný. Někdy je to výhoda, někdy problém. Ale určitě se s tím dá něco dělat, jen bych to spíš viděla na spolupráci s partnerským psychologem, který by vám mohl dělat tlumočníka. Ve chvíli, kdy jste vy na emoční vlně, ale umíte hrát roli stabilní ženy, vám přítel asi opravdu těžko rozumí...Je zmatený a dochází pak zbytečně k nedorozuměním.
nevyrovnaný vztah
Byla jsem požádána o ruku, ale místo zařizování svatby začaly hádky ohledně toho, kde budeme bydlet. Půl roku bydlíme u mých rodičů, máme své patro, ale on není spokojen. Neustále se kvůli tomu hádáme a chce, abychom šli bydlet k jeho rodičům, kde budeme sdílet kuchyň, obývák i koupelnu, což bych nechtěla. Pořád se snažím, aby se mu u nás líbilo. Často se kvůli tomu hádám s rodiči, aby věci dělali jinak než doposud, protože mu to vadí, ale i když změni své návyky, vždy se najde něco, co ho odradí a říká, že u nich by to bylo lepší. To ale není jediný náš problém, začal nenávidět mou rodinu, nejlepší kamarádku a kvůli každé maličkosti se rozčiluje a vulgárně mou rodinu uráží (za jejich zády). Já nemám s jeho rodiči žádný problém.
Máme se velmi rádi, trávíme spolu neustále volný čas, ale poslední dobou už nejsme šťastní. Dřív (2 roky zpět) jsem byla dominantní a nenechala si nic přikazovat, nyní se jen přizpůsobuji, ale není mi to opětováno. Má náš vztah cenu? Prosím, ak problém vyřešit
Lýdie
PhDr. Jitka Douchová
Lýdie, odpor k vašim rodičům a neschopnost se dohodnout, nepovažuji za šťastné. A to považuji ode mne jako eufemismus. Vnímám to jako velmi rizikové. Pokud byste spolu měli vstupovat do manželství, což je závazek na celý život, měli byste bydlet sami ve svém soukromí a najít společný konsensus. Máte se velmi rádi, jak říkáte, tak proč neuděláte něco pro to, abyste mohli být sami? Váš přítel nemusí mít rád vaše rodiče, může mu z nějakých důvodů vadit vaše kamarádka. Ale urážky na jejich adresu už jsou trochu přes čáru, nemyslíte? Ale nevidím do toho, těžko se mohu konkrétněji vyjadřovat. Nejdřív jste byla dominantní vy, nyní se "jen přizpůsobujete". Nemůže vám v tom být dobře. Potřebujete se naučit spolu hledat shodu i kompromisy. Ale když se máte rádi, určitě to půjde :-)
nevyrovnaný vztah
3/3 Erika pokračování-Ty jeho hrozné nálady a výbuchy , také se semnou rozchází když ví že projel peníze , tak mi řekne je konec chci být sám , přijde mi že to dělá po každé když má nějaký problém a pak se zase uklidní jak se to pořeší , neplatím jeho dluhy to vžadném připadě, ale do dvou dnů jsme pak zase byli spolu ted to trvá nějak dlouho a už jsem z toho nervozní nechtěla bych vztah ukončit, ale nemůžu být za blbku a nemůžu si to zas až tak nechávat líbit, také jsem se ozvala , můj plán je nechat to ted být a doufat že to bude dobré, děkuji za odpověd Erika
Erika
PhDr. Jitka Douchová
Eriko. Tak když jsem si dočetla konec, mám za to, že je mezi vámi více rizikových momentů. Sice máte super sex - nevím, jestli váš vztah na něm nestojí na prvním místě, Itálie vás oba vlastně baví, pročistí se vzduch, on si odfrkne a vypustí adrenalin, ale...Přítel je hodně impulzivní, italský temperament sdílíte oba, ale u něj je asi problém alkohol, sázky, dluhy. Nebo ne? Žárlivost nepřekračuje zatím hranice únosnosti, to bych neřekla, ale jeho cholerická povaha a dluhy? Kdybyste chtěla být racionální, udělejte si seznam "pro" a "proti" - ad váš vztah. A také byste neměla věci jen tak nechat plynout, měla byste jej začít korigovat, usměrňovat, pokud u vás zvítězí argumenty pro zachování vztahu :-)
nevyrovnaný vztah
2/2 samozřejmě vyšlo najevo že nájem není uhrazený volal mi majitel a přítel mi řekl , že jestli tam chci bydlet at platím 4500 a ne 3500 , víc se podílím na domácnosti já protože kupuji veškeré jídlo a potřeby pro domácnost,ale to mi nevadí neutratíme zas až tolik , takže tam prozatím zůstanu, jen se obávám jestli to vše nedošlo tak daleko že bude fakt konec, itálie mi nevadí je to lepší než nuda u tv , a aspon se vždy pak pročistil vzduch, dne před hádkou jsme byli na pouti i na kolotočích což bylo super a intimní život vedeme několikrát do týdne protože v tom si rozumíme velmi dobře... někdy jdu sama ven na diskotéku , posledně jsem šla s naším kamarádem, pak na druhý den , mě vždy hrozně moc chce a to nám dávalo super náboj ve vztahu poznala jsem tak že vlastně žárlí, můžu to vše chápat že je to určitý projev žárlivosti? Ty jeho hrozné nálady a výbuchy , také se semnou rozchází když ví že projel peníze , tak mi řekne je konec chci být sám , přijde mi že to dělá po každé když má nějaký problém a v
Erika
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nevyrovnaný vztah
1/2Dobrý den, mám na Vás prosbu, od srpna 2016 žiji s partnerem on 29 já 41 ale od března 2017 bydlíme samotní, a od té doby jednou za měsíc při večírku co máme na zahradě , tak když jsou všichni pryč a vesměs tam zůstane jeho nejlepší kamarád tak mě zatáhne do debaty o bytě který spolu máme a začneme se strašně hádat , po každé scénář stejný , že semnou nechce být že nic nedělam pro byt a podotýkám že vždy řeknu na to musíme být dva , že tak vytáhne něco jiného, jdeme spat každý do jiného pokoje a pak po dvou dnech zamnou přijde a je sex , milujeme se moc intenzivně a vše pak v pohode pokračuje dál , jenže minulý týden ve středu , zase jsme zůstali po návštěvě já on a kamarád , a rozčílený přítel , který nerozdýchal přítele mojí kamarádky začal zuřivě nadávat co to bylo za debila a že už sem nikdy nesmí tak jsem řekla že nemohu za kamarádčina partnera přeci, nato opět debata o bytě a kravál strašný dokonce jeho kamarád ho musel držet aby mi něco neuděla křičel na mě at vypadnu a lítali věci i já jsem shodila vzteky nějaké věci na zem, opravdu pravá itálie, ale již to trvá dele a pořád je nasupený , bavili jsme se spolu akorát o platbě na nájem s čím má problémy , rád tipuje a tak peníze rozfofruje tentokrát utratil i mou půlku
Erika
PhDr. Jitka Douchová
Eriko, tak to nevypadá jen na pro někoho pravou dobrou Itálii, ale na větší a hlubší problém mezi vámi dvěma. Jenže zatím jsem nepochopila, co ohledně bytu řešíte, co vám on vyčítá. Asi je vždy na vině alkohol, ne? Přítomnost jeho nejlepšího kamaráda je také zajímavá. Hádá se s vámi i tehdy, když jste spolu jen vy sami dva a on není pod vlivem alkoholu? Jdu číst dál.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
s přítelem jsme spolu tři roky,mě je 25,jemu 30 a naši dceři 1rok a půl. Dva roky našeho vztahu se co měsíc hádáme,a snažíme se aby nás vztah fungoval tak jak ma. Já si neustále pisi s kamaradama (ženy,muži),a jemu vycitam ze si mě nevšímá,ze mi neřekne jediný vlidny slovo,a o sexu ani nemluvím (jednou za dva měsíce a to ještě rychlovka),když s nim chci řešit nás vztah tak mi není schopen říct svůj názor. Dospěli jsme i do te fáze ze jsme se dohodli ze budeme spolu JEN bydlet kuli dceři,bylo to fajn,kupodivu sme se ani nehadali,dělali jsme si hezky večery atd,až do te doby co jsem mu řekla ze jdu s kamarádem ven,tak bylo zle! Když mu řeknu ze mi je 25let a nechci žít jak důchodce tak mi na to taky nic neřekne. Už nevím co mám dělat,na jednu stranu o nej nechci přijít ale na druhou stranu mám plný zuby ze on si ze mě dela dobrý den! Myslíte ze by nám pomohla poradna,ze by nám tam poradili co máme a nemáme dělat aby nás vztah byl lepší? Děkuji za odpověď
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Takže se spolu hádáte a dohadujete celé dvě třetiny vašeho vztahu. Váš vztah velmi rychle začal procházet partnerskou krizí, jenže , když jste počali miminko, těžko se dalo něco měnit. Každý z vás má ve vztahu jiné potřeby, jiná očekávání. Ale určitě máte hodně společného a láska vám neschází. Jen je váš vztah unavený a nevyvážený, nedokážete se sladit, vážit si toho, co máte. Přítel žárlí na vaše přátele, váš životní styl. Proč? Dříve to tak nebylo? Nebo jste nyní vygradovala komunikaci s přáteli? Pokud spolu nic nesdílíte a vy jste únikově věčně "nalepená"na telefonu a fb, pak je to dost zoufalé soužití. Zkuste si představit, jak by formuloval dotaz do této poradny váš partner? Nač by si stěžoval, co by chválil? Jak by váš vztah viděl? Do poradny byste jít měli, byla by škoda - a to nejen kvůli dceři - se sobě ztratit a vztah vzdát.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, docela mě mrzí jedna situace. Dodělávala jsem si vysokoškolské studium, ale manžel mi pořád stavěl nějaké překážky - o nějakých úlevách doma (máme tři děti) jsem si mohla jen nechat zdát, naopak jsem slyšela, že jsem neschopná a diplomku stejně nedopíšu, v den státnic jsem ráno vařila oběd, dělala svačiny atp. Na promoce jsem pozvala i tchány, ale ti, ač bydlí 10 km daleko, nepřišli - tchýně řekla, že jsou staří. Ok, dá se to pochopit. O to větší překvapení pro mne bylo, když o 10 let později končil bakalářská studia náš syn - její vnuk a tchýně na promoce přišla. Úplně bez problémů. Já budu mít ještě jedny promoce za půl roku (dodělávala jsem si nějaký bakalářský obor) a přemýšlím, jestli tchýni znovu pozvat a možná znovu slyšet, jak je stará - tuším totiž, že to vše vychází od manžela, který mi toto všechno bohužel závidí a snaží se blokovat. On na oboje promoce přišel, ale u mých jsem cítila předstíraný zájem )jsme spolu už přes dvacet let), na synovy promoce se speciálně chystal - nový drahý oblek, drahý dar za ukončení studia, na mne tehdy po promocích skoro nemluvil. Prosím, paní doktorko, o vaši radu. Děkuji.
Míla
PhDr. Jitka Douchová
Vlastně se, Mílo, cítíte v manželství dlouhodobě osamělá a nedoceněná a je vám to moc líto. Ale co vám mohu poradit? Manžela asi nezměníte, můžete jedině změnit svá očekávání od něj. Jste houževnatá a zdravě ambiciózní, což je vaše velká osobní deviza. Promoce je radostný ceremoniál, který ztvrdí váš úspěch a dosažení toho, co vás stálo tolik úsilí. Nenechte si vzít radost ze svých úspěchů. Co se týká vaší budoucí bakalářské promoce, pozvěte na ni velkoryse celou rodinu, takže i tchány. Buď se zúčastní, nebo to nějakým argumentem zazdí. Ale pro vás osobně je důležítá právě ta promoce, ne? :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, s přítelem jsme spolu přesně tři roky. Mám 7 letou dceru s předchozího vztahu, kde mě "přítel" odkopl již v těhotenství. Jsme tedy od 4 let věku mé dcery spolu. Ze začátku jsem to nebrala moc vážně, bydlíme s dcerou v pronájmu a on se k nám odstěhoval. On pochází z rakouska, kde víceméně žil (ve dvou spojených bytech) se svou matkou. Je jedináček a v jeho 30 letech si uhnal cukrovku. Nyní je mu 41 let a mě 37. Problém je v tom, že nikdy oficiálně nepracoval, doma se hodně válel, velmi rád cestoval a to se mnou i dcerou. K dceři našel postupem času moc hezký vztah, ze začátku spolu soupeřili, nyní jsou v pořádku. Udolala mě jeho nečinnost a nezájem co se týká jakékoliv budoucnosti, jednou jsem myslela, že jsem těhotná a on byl pro potrat. Dítě nechce, ženit se také nechtěl. Přišlo mi,že žijeme pro nic za nic. V pronajatém bytě bez budoucnosti si občas odskočil vydělat do rakouska a pak odpočívat třeba na 14 dnů k matce. Vánoce neřešil, dárky nekupoval. Už jsem toho měla dost. - otázka upravena poradcem
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Markéto. Nedáváte mi žádnou otázku, nevím, co byste ráda slyšela. Pouze popisujete váš společný partnerský příběh, který nevypadá nijak perspektivně. Je závislý na matce, není ekonomickou oporou pro rodinu, ve svých 41 letech nic nevybudoval. Jediné plus je nejspíš jeho pozitivní vztah s dcerou. Nebo je tam ještě něco víc?
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chtěla jsem se Vás zeptat, co s tím - manžel je takový vnitřně pořád nespokojený, přitom dostává lepší "pracovní" podmínky než já (je podnikatel, a tak se mu v řadě věcí přizpůsobujeme). Opravujeme dům a ještě jsme ho zdaleka nedodělali, už je nespokojený, jak prý žijeme. Když jsem namítala, že je to solidní střední standart, tak odpověděl, že se mnou je to těžké, že já jsem spokojená všude a se vším. Což je teda trochu pravda, ale nemám to v životě jednoduché, mám dost starostí s celou rodinou, a tak se snažím být alespoň optimisticky naladěná, když už jsem často přetížená (domácnost, dva úvazky, děti, pomoc s účetnictvím manželovi). Myslím si, že spousta podnětů k nespokojenosti přichází zvenčí, kdy má potřebu se s někým asi srovnávat, někoho dohánět, napodobovat: Ale doma taky začal "bojovat". I když mu říkám, že zbytečně, že chci,aby doma byl klid a pohoda. Na jednu stranu je ta jeho nespokojenost dobře, aktivity jsou pestré, ale na druhou stranu to vytváří prostor pro konflikty - nutně chce něco měnit (vykope jámu na nádrž, za dva měsíce změní názor a zahrne ji - stojí to peníze), peskuje děti, mě, dělá schválnosti. Když to jde, snažím se to přehlížet, když to dává smysl, splním mu to. Ale je mi ho líto (nemluvě o těch zmiňovaných konfliktech - zbytečných), protože se pořád jako by za něčím honí. Psychologa odmítá. Děkuji, pokud Vás napadne, co s tím. - otázka upravena poradcem
Mirka
PhDr. Jitka Douchová
Tím, jak je manžel rychlý a netrpělivý, zatímco vy jste zvyklá poskytovat v optimistickém duchu náročný servis, se v podstatě od sebe postupně odcizujete, Mirko. Vy máte na starosti rodinu, dům, 2 práce, ani vám to tolik nevadí, berete to jako samozřejmost, nijak si zde na svůj zápřah nestěžujete. Ale je ve vás trpělivost. Manžel potřebuje mít vše hned, když ne, je v něm napětí, které přenáší do rodiny a do vztahu. Snažíte se jej zklidnit, ale on vás - a ne ve zlém -  odbude tím, že jste prostě méně náročná, než on. To je spíš projev jeho bezmoci ze své těkavosti. Jste svým způsobem nevyvážený pár, ale který pár je po letech vyvážený ve všem? Každý má své odchylky od představ toho druhého, nikdo není dokonalý. Nechte jej, ať se stále za něčím honí, je to nejspíš jeho motor :-)





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.