Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| deprese a vztah| fáze "namlouvání"| zamilovanost| osamělost| problematické vztahy s rodiči| problém se sebedůvěrou| sexualita| perspektiva mimomanželského vztahu| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| první láska| agresivita a vztah| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| svatba-důležitost manželství| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| psychický teror ve vztahu| partner odmítá dítě| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| problém navázat vztah| neimponující muž| manželovy kamarádky| problematické manželství rodičů| osudová láska| ekonomicky silnější žena| seznamování| sourozenecké vztahy| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| sny| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| ženské přátelství| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| problémy se spánkem| vliv alkoholu | "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

problémy s tchyní
sama ho k tomu vychovala. Tchýně o mém rozhodnutí ví, nic si z toho ale nedělá, nejdůležitější je pro ní, že uvidí svého syna, což zdůrazňuji, že jsem svému manželovi nikdy nezakázala. Řekla jsem mu, ať si za rodiči jezdí, jak chce, ale mě z toho vynechá, což tchýni naprosto vyhovuje – až mě překvapilo, s jakým nadšením toto uvítala, a jak jí nechybím, což v synovi ještě donedávna vzbuzovala. Nevím, co dál...Vím, že tchýně s tchánem tady vždy budou a takové řešení není ideální. Oni už ale jiní nebudou a už vůbec ne kvůli tomu, že si něco já přeju. S manželem ještě nemáme děti, ale pokoušíme se o ně. Bojím se, že s dětmi se náš vztah jen vyostří. Jen chci šťastné a klidné manželství..které mám, dokud se na něm nepodepisuje vliv příšerné tchýně - takové označení jsem použila kvůli stejnojmennému filmu. Asi takový vztah je mezi mnou a mou tchýní. Jak s tímto naložit?
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Viktorie, v průběhu vašeho psaní jsem reagovala, asi bych už nic nedoplňovala kromě toho, co píšete. Přemýšlela jsem přesně nad tím, jak to bude, až budete mít rodinu. Ale to zatím není na pořadu dne, tak teď klidně dýchejte vaši svobodu a pak se uvidí, ono se to nějak vyvine. Jako zajímavé mi přijde i to,že jste až zaskočená z toho, jak radostně to tchyně přijala. Někde vzadu vás to mrzí. Ale nemohla jste čekat, že o vás bude bojovat. Přeji vám krásný vztah s manželem a ať se miminko brzy podaří :-)
problémy s tchyní
s tím jsou jakékoli problémy nijaké...Nevím ale, jak dál. Bolí mě, když vidím, jak vztah tchýně-snacha může být příjemný, nevím, proč jsem pro svoji tchýni takovým nepřítelem. Jejího syna jsem neopustila ani v nejtěžších chvílích jeho života, díky mně a mé podpoře má vysoké vzdělání, práci snů, ani já nejsem žádným "blbem", má pracovní pozice je velice vážená, o jejího syna se starám v podstatě jako o děcko, má na růžích ustláno, mohl skončit mnohem hůř. Ani chování mého tchána není o nic lepší, ten se mnou nebojuje, nicméně je příkladný podpantoflák, takže nikdy nevystoupí proti své ženě a tiše takové chování toleruje. Vztahy se natolik vyostřili, že jsem řekla manželovi, že jeho rodiče už nechci nikdy vidět, ani u nás ani k nim už nikdy nepřijedu. Manžel mé rozhodnutí naprosto chápe, neřekl žádného slova proti tomu, ví, jaká je jeho matka. Bojím se ale, že když má dojít ke konfliktu s jeho mámou, nikdy jí nedokáže ustoupit, je až moc hodný, jeho máma ví, co na něho může použít, - otázka upravena poradcem
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Teď mě napadá - jeho otec je typický podpantoflák, manžel vyrůstal v tomto vzorci - matka hlava rodiny a všichni se pořizují. Zdůrazňujete, jak je manžel hodný. To je skvělé, ale nedokáže být tak pevný, jak byste si přála. Přesto pevný je - chápe vaše rozhodnutí a respektuje, tzn., že dokázal uhájit vaše hranice. To bych ocenila.A teď je na vás, jak si své deklarované hranice udržíte.I když prohlášení, že už nechcete jeho rodiče NIKDY vidět, nevím, jak je zadržitelné do budoucna. Nicméně se asi něco závažného stalo, jestliže jste k tomu přistoupila.
problémy s tchyní
oznámili naše zásnuby,neřekla k tomu nic, i přes 7 let našeho vztahu byla překvapená, že svatba musí být. Pro názorný příklad, oba s manželem dojíždíme do práce každý den, manžel má v práci kolegu, který bydlí ve stejném městě jako tchýně s tchánem a jednou na návštěvě tchýni mezi zuby ujela otázka, proč manžel nebydlí u nich doma a nedojíždí s ním - nevím, jak do takového způsobu života zapadám já...Potřebuje lidi kolem sebe ovládat, manipulovat, vše musí být podle jejích představ, ale já jsem člověk, který si todle nenechá líbit. Manžel po několika peripetiích už stojí při mně, nicméně pořád je to jeho máma a je pro něj těžké s ní bojovat, je moc hodný, i tak mám někdy pocit, že mě řekne něco jiného a své matce také. Několikrát jsem chtěla vztah ukončit právě kvůli tchýni, ale nedokážu to dotáhnout do konce - i kvůli výše zmíněné tragické události, která manžela postihla. Stále mám na paměti ten strach, utrpení a bolest, kdy můžete přijít nadobro o milovanou osobu a ve srovnání
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Než si přečtu čtvrté pokračování, pár prvotních reakcí. Nevím, zda manžel není jedináček. Opičí láska k němu, jak říkáte, mohla vzniknout výrazně silněji právě v době jeho úrazu a ohrožení na životě. Mateřská láska je jiná, než partnerská. Má o něj strach a zájem, chce ho mít pod kontrolou. Manžel to tak necítí, protože je na to asi zvyklý a bere to jako normu. Vy vše popisujete ve velmi extrémní podobě, nevím, jestli je to opravdu tak černobílé, ale vy to tak cítíte, a to je důležité. Myslím, že s manželem byste měla na téma matka mluvit opatrně, ale mluvit o svých pocitech musíte, jinak by mezi vámi vzniklo v některých ohledech vztahové vakuum a měli byste tabu téma, což by vám oběma velice ubližovalo. Manžel těžko změní vztah tchyně k vám, je otázka, jestli by po jeho boku přijala jakoukoliv jinou ženu, možná si to vůbec nemusíte brát víc osobně. Ale co je jasné je to, že jsou tu jasná pravidla vaší rodiny - např. neexistují neohlášené návštěvy. Ona není středobodem vašeho života, vy máte své plány, své soukromí a ona je návštěva, host do domu. Na návštěvu se připravujeme jak s pohoštěním, tak ve vašem případě i psychicky. Neboli je jasné, že korigovat si frekvenci a čas návštěv u vás musíte. Pokud je to tak, jak říkáte, nechápu, proč se nutíte do návštěv u nich doma, když vás tchyně stejně přehlíží. Proč nejezdí za rodiči jen manžel? Jdu dál.
problémy s tchyní
pohled, kterým mě vždy uvítá mezi dveřmi. Nevoláme si, nebavíme se spolu, pokud náhodou manžel z místnosti odejde, nastane hrobové ticho, nemáme žádnou společnou řeč, takže vždy mluví o svém synovi, když byl malý. K narozeninám, svátku dostanu vždy nějaký dar, který je užitečný i pro jejího syna - několikadenní pobyty v hotelu pro dva, věci do kuchyně, na úklid, čokolády, alkohol atd. Mně samotné se na můj život, přání, sny, problémy nezeptá. Když si něco nepřeju, tak to nerespektuje, dříve tímto způsobem bojovala za mými zády, teď už mi to dává na vědomí přímo přede mnou. Chodí na nevítané návštěvy, vždy je to však podle jejího názoru v pořádku, nic špatného nedělá, v ideálním případě pošle svého manžela dopředu a sama se schovává v blízkosti našeho domu, takže se manžel zvedne a jde za ní. Mám pocit, že trpí tzv. opičí láskou ke svému synovi a já to odnáším. Z našeho vztahu nemá radost, vnímá mě jako osobu, která jí bere jejího syna, neustále by ho chtěla mít u sebe, když jsme jí
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na další část.
problémy s tchyní
Zdravím,
připojuji se s problémy se svou tchýní. S manželem jsme spolu 8 let, náš vztah je "unikátní" v tom, že v počátcích naší známosti manžel po dopravní nehodě strávil v nemocnici v kómatu několik měsíců a další půlrok se pomalu vracel zpět k běžnému životu. Na manželovi zranění nezanechalo žádné trvalé následky, jak psychické, tak fyzické, nicméně já prožívala cca půl roku ve strachu, že umře a další půl roku ve strachu, že jsem o něj přišla jako o partnera, když k lásce k člověku se nedá nutit. Nicméně vše dopadlo dobře, manžel je pro mě teď už mohu říci oporou se vším všudy, naučili jsme se spolu vycházet a navzájem respektovat. Bohužel to se nedá říci o manželově matce a bohužel i manželovo otci. S tchýní nemám vůbec dobrý vztah, při jakékoli návštěvě, ať u ní doma nebo u nás mě neustále ignoruje, všímá si pouze svého syna a ptá se ho na věci, které se týkají pouze jeho osoby, já pro ně funguju jen jako služka, která jim podstrojuje, a to jsem zapomněla zmínit její vražedný - otázka upravena poradcem
Viktorie
PhDr. Jitka Douchová
Milá Viktorie, přecházím na další část vašeho vyprávění
problémy s tchyní
pokračování: hodně dotklo. Opravdu nechápu, o co jí jde. Je sama, mému příteli to vyčítá, volá neustále opilá, že se na ní akorát vykašlal. Přitom on byl jediný, kdo jí tam pomáhal, když ten její jí okrádal a mlátil. Vždy takto poznám, jak špatně na tom je. Za trest ho vydědila, prý si za to může sám. Uznávám, odstřihl jí, ale jen z toho důvodu, že nechce, aby ovlivňovala do budoucna naše dítě. Já si myslím, že je to správné. Samozřejmě ze strany této rodiny vše schytávám já. Za vše můžu, přítele negativně ovlivňuju a donutila jsem ho se od mámy odstěhovat. Všichni musíme chápat, že ona je chudák a sama, což je, to nepopírám. Ale že mě bolí to, co mi kdy provedla a řekla, to už je věc druhá. Jen jsem stejně sobecká, jak ona. Na to právo nemám. Jak se k tomu postavit? Přítel s ní styk odmítá, prý mě a jeho nebude urážet. Prý jí má rád ale ona že prý také upřednostnila tyrana, tak ať si to "vyžere". nechci být prostředníkem jejich boje. Mám se rozejít a odpoutat se od této rodiny? Děkuji - otázka upravena poradcem
Štěpina
PhDr. Jitka Douchová
Štěpino, proč byste se měli rozcházet??Přítel stojí při vás, chrání vás. Bylo by zlé, kdyby se k vám takto chovala vaše vlastní matka. Ale jedná se o tchyni. Ona si přes vás  dva "řeší" své trable a životní zklamání. Já bych na vašem místě do kontaktů s ní absolutně dále nevstupovala. Nemáte nejmenší důvod komunikovat s člověkem, který si na vás vylévá zlost a tak vás vlastně nenávidí. Vy jste s přítelem samostatná jednotka, budete tři, chraňte si své bezpečí. Ji od sebe odstiňte, nenechávejte se k ničemu vyprovokovat. Pokud ji někdy budete muset vidět, jejím invektivám se jen usmívejte, ale nereagujte. Pokud vám to nedá, dobrá je asertivní technika otevřených dveří. S ní můžete reagovat s klidnou tváří pár slovy typu "když to tak říkáte, určitě je na tom něco pravdy", a to můžete opakovat v různých obměnách donekonečna. Hlavně se nenechat vyprovokovat k negativním emocím, to by byla voda na její mlýn...
problémy s tchyní
Zdravím Vás. Mám "celoživotní" problém se svojí tchyní. Ve zkratce. S partnerem (jejím synem), jsme spolu už 10 let, již od začátku mě neměla ráda - to jsem se dozvěděla až náhodou, od přítele, ve slabé chvilce. Dost mě to překvapilo, protože se evidentně přetvařovala. O to větší to pro mě byla rána. Pak jsem se dozvěděla, že to bylo díky tomu, že jsem kdysi pronesla něco ve smyslu "že mu říkám, co bude dělat". Snad že druhý den bude v pohodě, nebo nevím. Od té doby na mě nasazuje, pomlouvá mě u jeho kamarádů. To už je ale historie, tak to začalo. Pak se od ní odstěhoval a nastalo peklo. Přidala i nadávky a urážky. Já si to nenechala líbit, tudíž to bylo ještě horší. Prostě neumím mlčet. Sama má doma gamblera, alkoholika a zlodějíčka, který ji mlátí a celou rodinu tyranizoval. Na poznámku mého přítele, proč s ním je odpovídá "to je moje věc". Tak proč útočí na mě? Jeho ona omlouvá a na mě nasazuje. Vrcholem bylo, když se dozvěděla, že čekáme dítě, že není ráda, že se mnou je. To se mě - otázka upravena poradcem
Štěpina
PhDr. Jitka Douchová
Štěpino, nemyslíte, že právě její zoufalý partnerský život s gamblerem, v atmosféře domácího násilí, ji vede k trpkosti , větší fixaci na svého syna, závisti lásky? Má těžký život sama, to znamená, že nemůže být vyrovnaná a přející. Vypadá to jako jednoduchá rovnice, třeba se mýlím, takže jdu číst nejprve vaše další pokračování. Každopádně je dobře, že jste se odstěhovali, společné soužití by bylo peklo a zákonitě by muselo vést k velkým kolizím ve vašem vztahu...
problémy s tchyní
pro Malabelo - Dobrý den, měl jsem podobnou zkušenost, jako má Váš manžel, se svou matkou. Boužel, i když je to jeho máma, tak je schopná ho ne/vědomně zcela umořit a paralizovat ve všech směrech, a tím zlikvidovat i vaše společné manželství. Jediné co on může udělat, je úplně se distancovat od své matky. Citově je to pro něj vnitřně těžké. Je to stále jeho máma. Měla byste ho pak podporovat a netlačit na něj, protože manžel i potom bude mít silné výčitky, že to udělal. Jeho matka se opravdu nezmění a bude to čím dál horší, její výpady se stanou čím dál častější a bezohlednější. Balance nebo rovnáha se v tomhle případě najít nedá. Hodně štěstí a pevné nervy.
Vláďa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vláďo, děkuji za vzkaz pro malabelo . A vám se, malabelo, omlouvám, vzpomněla jsem si až ex post, že písnička Ivana Hlase, kterou jsem  si s vámi v duchu zpívala, se jmenuje Malagelo :-) 
problémy s tchyní
Dobrý den, mám bohužel takovou tu typickou hroznou tchýni. S výchovou syna se zasekla, tak v jeho 5 letech a od té doby se k němu chová stejně. Je mu skoro třicet a bohužel je to jedináček. Ona má tedy potřebu se semnou asi poměřovat a o něj soupeřit, ačkoli já s ní vůbec nesoupeřím a nechávám ji ať se klidně o něj stará jak potřebuje. Manžel to ale snáší mnohem hůř, pořád mu něco vyčítá, všechno dělá špatně, málo k ní jezdí, neudělá co mu řekne atp. Bohužel se s ní nedá mluvit, každou situaci obrátí proti sobě, jakmile se jí manžel snaží vysvětlit, že máme na něco jiný názor, tak ho začne psychicky vydírat. Říká mu, že jí nemá rád, že ho štvu proti ní atp. Není to pravda, naopak se snažím aby měl s ní hezký vztah, zvu ji i tchána k nám atp. Manžel už je z toho na prášky (doslova), už si párkrát muzel vzít neurol, protože měl opravdu zimnice a horečky jenom z toho stresu z ní. Myslela jsem, že by jim pomohlo sezení u psychologa, ale tchýně prý nepřijme žádný cizí názor co je proti ní.
malabelo
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, malabelo ( díky za vaši přezdívku, hned jsem si v duchu přezpívala tuto písničku od Ivana Hlase )Co se týče tchyně, s tou nenaděláte nic a je jasné, že se to bude s věkem zhoršovat. Je na svého jediného syna velmi výrazně fixovaná, nejspíš jí příliš nebude fungovat manželství, takže syn je pro ni celý svět. Je vztahovačná a má v sobě hodně negativní energie. Asi není v životě šťastná a  vlastně vám jí může být spíš líto...Manžel by se ale měl umět bránit sám, vy o tom všem píšete ustaraně za něj, jako byste byla jeho další maminka. Do této role se ale nepouštějte - jestliže jsme pro partnera pečovatelskou matkou, on setrvává v roli dítěte a neumí se s věcmi v životě poprat. Doporučte jemu samotnému individuální psychoterapii, chodit s jeho matkou by bylo zcela kontraproduktivní, i kdyby náhodou ona souhlasila.
problémy s tchyní
Trpím depresem? Jsem blázen? Potřebuji psychiatra? Dobrý den jsem 25 let vdaná máme jednoho syna a bydlíme u manželovi maminky( teda udělali jsem si potkroví) Poslední dobou se s maželem jenom hádáme...řekla bych ,že převážně kvůli blbostem,poslední dobou k vůli synovi nebo manželově mamince.Syn má 19 let a manželovi a tchýni pořád na něm něco vadí,pořád se jim zdá ,že nic nedělá( já snima nesouhlasím,myslím si ,že dělá možná víc než jeho vrstevníci) No a pak je tu velký kámen úrazu bydlíme s manželovou maminku už asi 20let a za ty léta jsem si tu pořád nezvykla a připadám si tam pořád jako cizí. Všechno co se u nás šustnech ,hned tchýně ví a do všeho se motá,kolikrá mě řekla,že je to její barák a že se tam roztahuji,když se hnu v baráku nebo na dvorku hned ji mám za zádama,když se něco dělá na baráku tak to manžel řeší s ní a ne se mnou,když se dohadujeme vždy se začne do toho mýchat zrovna dneska a to už mě rupli nervy a trochu jsem do ní ruku bouchla teda přesně nevím sehrálo se to tak rychle
Martina
PhDr. Jitka Douchová
Martino, dobrý den. Proč byste měla trpět depresemi? Někdo vám to naznačil, nebo to tak cítíte sama? Líčíte vývoj 25 let vašeho života, jímž vás doprovází společný život s paní domu - tchyní. Dlouho jste to snášela, možná později již se skřípějícími zuby, ale jednou jste se už neudržela. Je toho na vás moc a někdy musí dopadnout ta poslední kapka, kdy pohár přeteče.  Ale určitě je v tom všem více faktorů, nejen pomalý, ale jistý vývoj komplikovanosti mezigeneračního bydlení v jednom domě. Něco se děje ve vztahu s manželem, který se díky tomu více přiklání ke své matce. Krize ve vašem vztahu a vaše nejistota, potřeba chránit syna, vás od tchyně a manžela odděluje. Necítíte se dlouhodobě v tom domě dobře, ale nyní to vyvrcholilo. Teď je hodně na vás s manželem, jak to spolu ustojíte a vyřešíte. Neobviňujte se. Nervy mohou někdy ujet každému z nás. Důležité je se umět omluvit, ale pak řešit :-) Přeji hodně sil.
problémy s tchyní
Dobrý den, můj vzkaz je pro Zuzanu a její problémy s tchýní. Taky jsem měla podobné zážitky v dvougeneračním bydlení s tchýní, též jsem si prošla obdobím averze apod. a taky jsem se neuměla podívat na věc z jejího úhlu. Až zpětně jsem ocenila výhody společného bydlení - okamžité hlídání dětí, jejich pocit bezpečí když se v naší nepřítomnosti nemusely vracet do prázdného domu, dohled nad domem při našich dovolených apod. Vždycky má každá situace plusy i zápory. A teď jsem sama tchýně a přestože jsem si celý život říkala, že já budu tchýně tolerantní, stejně to mezi mnou a snachou někdy jiskří...asi i to k životu patří. Tak si Zuzanko nekažte život nenávistnými pocity, buďte ráda že Vám tchýně vychovala jak říkáte správného chlapa a hlavně si tak jak bylo řečeno, vymezte navzájem teritoria.
Tak hodně štěstí s miminkem, Zuzanko!
Taky tchýně...
PhDr. Jitka Douchová
Díky! A se zpožděním posílám :-)
problémy s tchyní
Dobrý den,

již jsem jeden dotaz posílala ale chtěla bych se zeptat i na další názor. Psala jsem ohledně tchyně, která je pasivní věčná trpitelka...teď již manžel, byl zvyklý ji cepovat, jak tomu sám říká aby vůbec něco udělala. Jen leží u tv, bez koníčků, na vše milion výmluv, proč cokoliv nejde. Nevím, jak mu mám už vysvětlit, aby za ni nedělal rozhodnutí, vymýšlení čehokoliv..chápu, že jí pomůže při výběru nové kuchyně ale byť se snaží tak i tak mu občas ujede, že za ni řeší byť i malou „blbost“. Nějak se mu snažím vysvětlit, že už má novou rodinu a po svatební cestě, už nás bude třeba i víc...že nemůže řídit život neschopné matce...jako by mu nepřišlo, že takto je to špatně...
Vlaďka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vlaďko. Na váš dotaz si vzpomínám, byť problémů s tchyní je jak "máku"... Už nevím, co jsem vám odpověděla, ale zdá se mi, že toho moc nového nevymyslím. Důležité je, aby vaše komunikace s manželem na téma jeho matky nebyla v podobě výčitek a smršti kritiky. Mělo by to být věcně konstruktivní a srozumitelné, s nabídkou, že samozřejmě v případě potřeby také jeho matce ráda pomůžete. Tady je problém hlavně v tom, že na akutnost jejích problémů se každý díváte jinak, máte prostě jiný metr. Ale on je na toto zvyklý, tak ho musíte pomaličku a diplomaticky vést ke změně náhledu :-)
problémy s tchyní
Dobry den.Mam velky problem s tchyni.Jsem s partnerem 4 roky s toho 3 bydlime v dvogeneracnim dome a uvazuji jestli se nemam odstehovat.S tchyni mam cim dal vic problemu a vic a vic veci mi zacina vadit.Dava vic najevo,jak je pani domu,vse musi byt podle ni a kdyz reknu svuj nazor nebo vyjimecne s necim nesouhlasim tak je zle a dusno i par dni.Kazdy doma neco dela,ale ona furt vede reci jak vsechno dela sama,ze se nezastavi,nema ani cas si neco precist(pritom ho ma) chlapi ji vetsinou musi byt pri ruce kdyz nejsou tak nadava a krici(coz uz me i parkrat probudilo) kdyz s parnerem neco delame na zahrade tak nam do toho porad mluvi a furt chce pomahat(spis prekazi nebo jsou v tom zmatky)kdyz nahodou neco delame bez ni tak to musi zkontrolovat .Dava mi najevo jak ma vse v malyku,rika jak je vyborna kucharka atd,jak v mych letech(me je 30 a ji 71) mela davno deti a zvladala pestovat na zahrade atd..zacina mit castejsi narazky na me,treba dnes:mluvim s pritelem a rekla jsem ze nemam cas a ona hned na to:ty a nemas cas?Vzdyt nic nedelas,ty mas casu jako nikdo..Jsem pul roku doma ze zdr.duvodu a na doporuceni lekare.Tak mi taky rekla ze jsem si to tak rozhodla ja a ze je to semnou doma k nevydrzeni.O domacnost se normalne staram o zahradu jak kdy,neni mi prijemne byt pod jejim dohledem a kdyz neco chcem udelat,tak ze musi sama ze to neumime(treba zalejvat)Uz nevim co mam delat,uz jsem asi i zaujata,ale silene me to unavuje a jsem z ni nestastna.Jdu spat a rikam si co zas zitra bude..navrhovala jsem partnerovi se odstehovat ne daleko a k rodicum treba jezdit na vikendy,dovolenou..a jednou se do domu vratit,to ale nechce.Rekli mi ze kdyz se mi tu furt neco nelibi tak at se odstehuju ze on tu rodice samotny nenecha,ja ho z jedne strany chapu rodicum je 70,ale kdyz to s maminkou nefunguje?Uz se kvuly ni hodne hadame a pritele uz to taky nebavy prijde mi ze vztah jde do haje..Za necele 2 mesice mame postoupit umele oplodneni(3 krat jsme potratili)a normalni cestou mit miminko nemuzu.A ja jsem na pochybach
jestli do toho s partnerem ji..ja nechci partnera opustit,ale nechci ani zit s jeho matkou,bojim se az bude miminko ze to bude vse horsi,bude mluvit do vychovy a tak ona takova bohuzel je a vi ze ma vzdycky pravdu(i nemela,ale nepriznala) mam svych starosti dost a jeste se hodne trapim kvuly ni..taky mi rekla ze ma starosti kvuly me..nevim jak dal..je mi k placi s toho ze partner nechce jit semnou,je to nejlepsi chlap ktereho jsem mela,zatim mam.
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martino. Co popisujete,je docela závažné a věřím, že se v tom dá těžko spokojeně žít. Ale říkáte, že lepšího muže jste v životě nikdy nepotkala. Pokud je to ten "nejlepší chlap", měl by umět stát při vás a zároveň samozřejmě i při své matce. Ale měl by respektovat vaše potřeby a pocity ze společného soužití. Moc tomu nerozumím. Máte - li dvougenerační bydlení, nemusíte být s tchyní nikterak extra v kontaktu, vyjma zahrady. Ale i tam si můžete rozdělit, která část je vaše a budete se o ni starat v s partnerem, bude to váš projekt a samozřejmě vaše zodpovědnost, jak se o vaši část budete starat vy dva. Jistěže by bylo nejjednodušší se odstěhovat jinam, abyste se vy mohla cítit plnohodnotně svou paní ve vašem domově. Ale pokud to partner odmítá z důvodů potřeby rodičům pomáhat, musíte zase vy respektovat jeho představy. Co je základ, je vytvoření hranic, co je čí území, kam se nevstupuje bez zaklepání a bez pozvání. Partner je v tlaku dvou žen, nemá to jednoduché, ale když na to půjdete diplomaticky, jeho podporu určitě získáte :-)
problémy s tchyní
(Pokračování)
Najednou po víkendu kdy jsem byla s přítelem a jeho rodiči, přítel uplně obrátil. Práci si tu už hledat nechce a hledá si práci ve firmě kde pracuje jeho otec a prý, že by bydlel u rodičů. Vůbec tomu nerozumím, tvrdí že se mnou chce být, ale že má strach že to bude stejné jako dřív. Přitom když jsme se o tom bavili asi před měsícem, došli jsme k závěru, že jsme ve vztahu vážnější problémy nikdy neměli. Potřebovali jsme pauzu, protože mi najednou začal všechno vyčítat a podezírám z toho opět jeho matku. V tom půl roku před rozchodem jsem už k jeho rodičům s ním nejezdila. Vždy se vrátil uplně vyměněný a nedalo se to už vydržet. Bojím se, že nás přítelova matka opět rozeštve. Má na něj velký vliv a pořád o mě říká něco špatného. Přitom nechápu kde na to všechno přišla, ani mě pořádně nezná. Snad ještě horší názor na mě má jeho sestra, která se mnou vubec nestýká. Nechci se s ním rozejít jen kvuli tomu, že mě nesnáší jeho rodina. Co se s tím dá dělat?
Klára
PhDr. Jitka Douchová
Aha, protože jste druhou část poslala později, dostal se tam mezitím jiný další dotaz a já si ani nevšimla, že na mne čeká vaše pokračování. Kláro, ale asi nenapíšu nic navíc. Pokud je přítel výrazně ovlivnitelný svou rodinou, pak nebudete mít vy dva spolu nikdy jistotu, že vše leží hlavně na vás dvou. Je to těžké, ale jste tedy asi na křižovatce svých rozhodnutí. Nevím, kolik vám oběma je, jak moc je adekvátní jeho ovlivnitelnost rodinou, ale zvažovala bych vše, co dál. Jako další věc mne napadá, jestli nezačal pochybovat přítel sám za sebe před zásadním krokem - přestěhovat se blíže k vám, a na rodiče se nevymlouvá...
problémy s tchyní
Dobrý den. Pět let jsem žila se svým přítelem a posledního půl roku to bylo k nevydržení dělali jsme si naschváli, pořád jsme se hádali a tak jsme se dohodli, že se rozejdeme a já jsem se oodstěhovala. Po několika měsících jsme si začali psát a volat a cca po půl roce od rozchodu jsme se dali zase dohromady. Vzhledem k tomu, že mám teď dobrou práci, udržujeme vztah na dálku a trvá to zatím asi 3 měsíce, ale vše jsme si srovnali a myslela jsem že nám odloučení a i současné stýkání pouze o víkendech prospělo. Začali jsme uvažovat o tom, že bychom spolu zase bydleli. Přítel v současném zaměstnání není spokojený a již delší dobu chtěl odejít. Vzal to tedy jako příležitost najít si práci poblíž aby mohl bydlet se mnou. Brali jsme to jako nový začátek. Pproblém však je, že jeho matka mě nemá ráda. Má se mnou pořád nějaký problém. Měla vlastně radost když jsme se rozešli, neustále mě pomlouvá. Rozmlouvá mu aby se mnou byl, vymýšli scénáře jak hrozné to bude kdyby se mnou bydlel.
Klára
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kláro. Na to nemám co říct. Uznávám, že nepřízeň "tchyně" není úplně ideální, ale jedná se o život vás dvou, a vy dva se rozhodujete podle sebe a svých přání. Jste dospělí lidé, kteří sami sobě určují směr svého života. Pokud by měla mít jeho matka zásadní slovo v perspektivě vašeho vztahu, pak ten vztah není perspektivní.
problémy s tchyní
Dobrý den, jak mám jednat v situaci, kdy maminka citově i existenčně vydírá mého manžela.
Chce po něm peníze, i když se svým manželem (tchánem) jsou zdraví a dobře vydělávají. Vzali si před 15 lety půjčku na 200.000 Kč a do dnešního dne nemají téměř nic splaceno, i když mají zastavený dům. Jeho maminka i tatínek zdědili po svých rodičích hromadu peněz v hotovosti, ale vždycky to použili na nesmysly, dluhy si neplatí a vydírají nás. Kromě manžela (je nejstarší) mají ještě 3 dcery - "dokonalé a nedotknutelné" princezny, které velmi podporují, nicméně k manželovi se chovají opačně (po dcerách by nechtěli ani 1 Kč). A když jim manžel nejde na ruku, tak je jeho maminka schopna vyvádět hysterické scény, posílá pořád sms, že se má okamžitě ukázat atd. Musím podotknout, že tchýně je hysterická a s jeho otcem nemá dobrý vztah, nemají žádné koníčky, jen pomlouvají lidi kolem sebe a závidí. Manžel je z vydírání rozhozený a na závěr to odnesu já. Odmítám za někoho něco platit ... Díky za odpověď
- otázka upravena poradcem
Terez
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terez. Vy do toho nemůžete nijak vstupovat, alespoň v rámci vztahů s tchyní a tchánem. Nemá to smysl. Můžete vše probírat s manželem, aby on dokázal asertivně čelit požadavkům rodičů, které, jak píšete, jsou neopodstatněné. Vše je na vás dvou s manželem, pak na jeho vztazích s rodiči, a na jeho vztazích se sestrami. Ale prvotní je, abyste se ujednotili vy dva spolu.
problémy s tchyní
Dobrý den. Prosím vás o pomoc. S přítelem jsme 8 let.. Po 4 letech jsme se sestehovali. On má totiž dům, ale v něm matku. Byla hrozně fajn na začátku velmi jsme si rozuměli, ale vše se změnilo co jsem se nastehovala na stálo.. Jenomže po půl roce to začalo. Začala si diktovat podmínky a, že nebude přispívat na elektřinu a tak. Já ještě nepracoval jen přítel. Pak začala dělat hrozné naschvaly.. Trikrate jsem ji odpustila. Opravdu ji nenávidím z celé své duše.. Nedokážu se na ni už ani podívat a ani cítit i sebe. první věc co mě udělala byla to že mě před přítel začala urážet., že jsem svi** a samé sprosté nadávky. To jsem ji odpustila a jela na novo pak jsme měli s přítelem naplánovaný výlet udělala opět husterickou scénu. Stejně jsem povolila a bavila se s ní dal a dokončila to tom že se domlouvala s přitelovym bratrem že me pošlou vyhruzny dopis. Je toho ještě víc Opravdu už přemýšlím že odejdu. Cítím že to psychicky nezvládám. Nevím jak pokračovat. Žít s ní v jednom domě
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petro. Na vašem místě bych se dohodla s partnerem, že si najdete společné bydlení mimo dům s jeho matkou, kde je to pro vás diskomfortní - viz váš popis. Pokud jste kvalitní pár, konstruktivně se domluvíte na změně. Muži často neradi řeší problémy partnerky s matkou, protože jsou mezi dvěma mlýnskými kameny, ale přeci jen vy byste měla být na prvním místě...
problémy s tchyní
Dobrý den,s mužem jsme psali-jak se máme chovat když se tchyně urazila,protože jsme ji s mužem-s její synem-chtěli stanovit pravidla-ohledně naší 3 měsíční dcerky?Ano je to její první vnučka,žije s manželem,do práce nechodí a ani nebude.myslím,že před narozením malé jsme vycházeli dobře.Začalo se to měnit v mém těhotenství-nenápadnými příkazy co budu muset,co nemůžu,že snad nemyslím vážně,že na ni budu mluvit slovensky atd.Můj muž se ji snažil a snaží vysvětlovat pravidla stále dokola.Jak hrách o zeď,takže ho to přestává bavit a trápí se-což chápu.Nejde jen o mně,jemu se také nelíbili věci,které dělala a sám se rozhodl jít za ní a promluvit si s ní.Ale samozřejmě já jsem ta,která ho očkuje proti ní.V každém případě mi zavolala a řekla,že moje prosby ohledně malé a mé osoby bere jako šikanu.od syna jako buzerování a uzemňování a to si nenechá.Už nevíme jak to řešit.A myslím,že nikdy jsme nic neřekli tak závažného,stále jsme prosili-např.nezvedejPROSÍM bez zavinovačky má14dní.Ani náhodou
Z+P
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Nevím, co vám mohu doporučit, pokud nic nezabírá, kromě toho, nenechat se citově vydírat ( manipulace do pocitů viny )
problémy s tchyní
Dobrý den paní doktorko,

chtěla bych Vás poprosit, pokud to není hloupé o jakési sepsání argumentu, kterým bych tchyni řekla, že s budoucím manželem si chceme žít svůj život jako nová rodina, že nebudeme vyplňovat její prázdný život. Tchyně má jen jeho, navíc si zvykla, že za ni vše řeší, i platil...že jí i dost vyplňoval život protože ona sama nemá kamarádky, rodinu, koníčky, prostě nic, jen televizi. Není to o tom, že bychom se na ni chtěli „vykašlat“ ale nějak rozumě formulovat to, že chceme mít především svůj život. Budoucí tchyně jakoby měla pocit, že jí ho beru, byť je to hloupost, je to proste jeho matka....ale prostě ten pocit nějak má a byť je pro mě pochopitelný...ale ten problém u ní bude i v tom, že není zvyklá za sebe nic řešit, není aktivní, naopak strašně pasivní člověk, který si zvyknul hodit problém, starost na druhé. Proto se mé obavy nastavení hranic týkají i toho, zda vůbec bude schopná svůj život žít sama. Moc děkuji
Vlaďka
PhDr. Jitka Douchová
Milá Vlaďko, pročtěte si několik příběhů v této kategorii otázek v mé poradně, a určitě najdete inspirativní nápovědu :-) Důležité je, aby to cítil podobně jako vy, i váš muž. Měl by to být hlavně on, kdo obhájí potřebu autenticity a svobody vašeho vlastního života. A přesně - s tím, že se budete společně stýkat, že jí váš muž pomůže, když bude ona potřebovat, ale že se kontakty prostě rozvolní. Tchyně to nesmí brát jako prohru, nemůžete se pro ni stát viníkem, měla to by to cítit jako skvělou výzvu pro svůj život. Popisujete ji jako zoufale pasivní trpitelku, ale třeba se změní a bude fajn - když ji v tom budete oba podporovat vlídně a laskavě :-)
problémy s tchyní
Dobrý den, problém s tchýní se netýká mě, ale mé matky. Moje babička, otcova matka, se k mé matce chová opravdu neuvěřitelně zle, od doby, co se mí rodiče vzali. Rodiče mají společný podnik, zahradnictví, ve kterém babička žije celý život, my s rodinou žijeme jinde. Moje mamka tam dře celé dny, ale babička se k ní chová hůř než k vidlím a mamku to trápí čím dál víc. Jde o hloupé věci, jako že babička navaří pro všechny, ale mamce řekne že nezbylo, nebo jí ignoruje, či pomlouvá a poštvává proti ní i dědu a tetu z tátovy strany. Přijde mi to strašně nefér, protože mamka je úžasný člověk, pořád se snaží s ní vycházet, mnohokrát si s ní zkoušela promluvit, ale nic nepomáhá. Chtěla bych poradit, jestli si myslíte, že je zde něco, co bych mohla udělat pro zlepšení situace já. Nevím, zda je dobrý nápad promluvit si s babičkou, nerada bych to ještě zhoršila, ale ubíjí mě vidět moji mamku nešťastnou. Předem moc děkuji za radu.
Kristýna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristýno. Problém se týká i vás, nejen vaší maminky. Trápí vás to, máte maminku ráda a chcete jí pomoct. Nevím, jaký máte vztah spolu s babičkou vy dvě, jak by přijala vaši snahu o pomocný dialog. Ale první cesta by mě vedla k vašemu tátovi. Ten to přeci vidí a on, jako syn, by měl udělat nějaké zásadní kroky ke změně. Další věcí je, že byste měla hodně maminku podporovat a držet ji. Potřebuje mít vedle sebe někoho, kdo jí dává najevo lásku a vědomí toho, co se jí děje. Zároveň byste ji měla vést i ke změně chování. Ať jsou to již jakékoliv nespravedlivé důvody, které babičku vedou k jejímu chování, vaše maminka by si to neměla tak brát. Ale říct si, že se to asi nezmění, ale její život přeci nestojí na tom, jak se k ní chová tchyně.
problémy s tchyní
Dobrý den,

chtěla bych znát Váš názor. Jedná se o „mou“ tchyni. S nastávajícím, už jsme byli u párového psychologa s tím, že tchyně vědomky či nevědomky nám neustále zasahuje do života. Je totiž sama, má jen jeho, žádné kamarádky, příbuzné.. je velice nesoběstačná, na vše má výmluvy, dohodnuté slovo málokdy dodrží, bohužel musím říct je i lenivá(leží jen před televizí, zahrnuté závěsy, prostě jako v kobce), nenese za sebe odpovědnost, vše doposud řešil její syn za ni. Zařizování, placení a podobně. U poradkyně, jsme se tedy již dohodli, že bude potřeba nastavit hranice, jisté věci jsme si vysvětlili, že to není o tom, že bych jí/jim nechtěla pomoci ale že to má své hranice....přesto se mi stále nějak moc nedaří, se povznést nad to, že ona svou nezodpovědností a neschopností žít svůj život a řídit si jej, stále zasahuje do života..vědomky či nevědomky...nehledě na to, že jsme oba pro ni už dost udělali ale ona se k nám ani nechová slušně, naopak si „kopne“...jedovatě.
Milena
PhDr. Jitka Douchová
Mileno, tady je na prvním místě důležitý postoj vašeho partnera. Ten zase můžete částečně ovlivnit samozřejmě i vy, ale taktně, abyste nezranila jeho city. Jestliže žili s matkou v dlouhodobé symbióze, on už necítí, co je přes čáru, a co je v pořádku. Jestliže jí dlouhodobě suploval partnera, vše za ní řešil, pomáhal jí, ona se nenaučila ani samostatnému zodpovědnému životu za sebe. To je docela jednoduché, položit se do rukou a péče jiného člověka - ale jen u některých typů osobností. Ona bude nejspíš depresivní ( viz pasivita, nečinnost, zatažené závěsy i ve dne ), sociálně těžce přizpůsobivá, on jí vlastně nahradil veškerou společnost. Proto musíte ke všemu přistupovat velmi taktně a opatrně. Vy jste pro ni vetřelec, který jim dvěma narušil jejich kruhy. Zkuste ji brát opravdu jako nemocného člověka, to vám více pomůže k tomu, že ji nebudete nenávidět. Neznamená to však, že to budete akceptovat.  Zkuste příteli dát najevo své pochopení, ale zároveň jednoznačné dodržování oněch pravidel, na nichž jste se dohodli u psychologa. Ale jedna věc je dohoda, druhou věcí je její dodržování. Vy ji těžko můžete někdy  milovat, ale zkuste být vůči ní prostě jen korektně slušná, pokud se s ní budete muset setkat. Nezapomeňte, že to bude jednou babička vašich dětí. Do té doby by se mohl váš vztah s partnerem a s ní nějak zkultivovat do přijatelné podoby.
problémy s tchyní
2/2
můj manžel stojí za mnou,ale je to nepříjemná situace.Bydlíme asi 5min od sebe na stejném sídlišti a malou už 3týdny neviděla.Stále dokola tvrdí, že nám chtěla jen pomoct.Samozřejmě jde o víc věcí, ten kočárek byl jenom příklad na dokreslení situace.Nebo si vzala kočárek s tím,že já ať si zůstanu doma i když jsem ji říkala,že taky by jsem ráda s mojí dcerou ven a spát nechci..Stále říka,jak má nárok vidět malou ale nepřijde sem.Myslí si že dceru syn veme k nim, ale on to odmítá a ja by jsem to už nedovolila.Přemýšlime i nad odstěhováním se. Aby jsem to nějak ukončila. Máme počkat ať se odurazí?už jsme paranoidní, jestli nás nedá na soud nebo nepošle sociálku. Už ji vůbec neveříme a ani nechceme aby malou měla bez naší přítomnosti.Jen dodám,že jsem ji volala,psala milou sms aťpřijde,že ji máme všichni 3rádi-teď už se to samozřejmě změnilo z mé strany-ale nic.Takže vstřícnou ruku jsem ji už podala několikrát. Se mnou ještě ani o tom nepromluvila-byl tam nejdříve syn,aby to vzala líp
Z+P
PhDr. Jitka Douchová
Není důvod k paranoie, to mi přijde absurdní. Nastal mezi vámi spor, který má více rovin, některé pramení určitě i z historie. Nyní je důležité to, že manžel stojí při vás, ale do budoucna by bylo zbytečné a škoda, vše nějak příliš hrotit. A nemám zase pocit, že by byla vaše dcera v ohrožení, kdyby si ji tchyně občas půjčila bez vašeho dohledu. Ale ta pravidla být držena musí, jen jim ona musí chtít porozumět. Ona se teď zatrvrdila, vy jste se teď zatvrdila, to bude nějakou dobu trvat. Ale průlom by mohl ke smíru + pravidlům mohl udělat váš muž :-)
problémy s tchyní
1/1Dobrý den,
jak se máme chovat v situaci,kde se tchyně urazila,protože jsme ji s manželem-s její synem-chtěli stanovit pravidla/hranice-ohledně naší 3 měsíční dcerky?Nerespektovala to,o co jsem ji ohledně dcery poprosili,dá se říct,nerespektuje ani mně.Možná ani syna.Stále si to udělala dle sebe a chtěla to řídit.Moc si neuvědomila,že je to naše dcera.Došlo to až k tomu,že kope kolem sebe,dokola mně uráží-přes syna-jednou že mám laktační psychózu,pak jsem i s manželem nervák,pak mám zklidnit hormon,pak že jsem zmanipulovala jejich syna proti nim...A při tom jsme ji volali k nám,aby jsme si ohledně pravidel normálně promluvili.Manžel ji napsal i dopis,protože nechtěla poslouchat a byla z toho zhrozená,co to na ni sepisuje.Prý se nenechá buzerovat a uzemňovat.A při tom šlo o jednoduchou věc-když jsme ji poprosili aby kvůli počasí tlačila kočár před bytovkou,tak aby to respektovala.Ne,šla někam úplně jinam.A prý je o generaci starší,co si to dovoluji,že ji budu říkat,co s vnučkou dělat
Z+P
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Na prvním místě mne napadá otázka, zda jste do narození dcery s tchyní vycházely spolu vy dvě dobře, jak jste spolu komunikovaly, jak moc jste si byly blízko. Pak je důležité vědět, jak moc je ona osamělá, zda se u ní jedná o první vymodlenou vnučku, na niž se tak moc těšila, nebo je vaše dcera již několikátá v pořadí. To je třeba zohlednit při přemýšlení nad nastálou situací. Jdu na druhou část vašeho dotazu.
problémy s tchyní
Dobrý den, mám dotaz jak vyřešit situaci s nastávající tchýní. Je hodně zahořklá a zlá. Už jsem si s ní promluvila a její odpověď proč se tak chová byla jen,že jsem stará pro jejího syna. Situace se má tak ,že mě je 35let, partnerovi 24let, jsme spolu přes rok, už i spolu bydlíme, já mám z předchozího manželství 13letého syna,který je na střídačku u mě nebo u tatínka tak asi po týdnu. Doma nám vše funguje, jsem v začínajícím stádiu těhotenství, můj přítel to slavnostně oznámil rodičům a ona opět nebyla dvakrát nadšená. Zajímám se o duši a numerologii a posmrtný život, vím,že je můj partner karmicky ovlivněn svou matkou,že mu dělala ze života peklo. Já jsem hodně citlivá a špatně to snáším, mrzí mne to. Jelikož budeme bydlet ve stejné vesnici. A on mi sdělila,že se rozhodně nebude rodinovat, ze začátku pokud nevěděla kolik mi je let tak to v celku i šlo, to jsem se s ní ani moc nenavštěvovala, myslela si totiž ,že mi je 25 vypadám mladší než jsem. Co s tím,aby mne to netrápilo?děkuji
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Markéto. Máte své pilíře, o něž se opíráte, které vám pomáhají - popisujete je zde. Nedávala bych až tak velký význam, jako vy, výsledkům regresní hlubinné terapie, která se věnuje předchozím životům. Budete mít jasně v hlavě zafixováno, že je partner karmicky negativně ovlivněn svou matkou. Pokud tomu podlehnete, bude to hodně těžké pro všechny zúčastněné. Můj pocit na dálku je, že je váš partner pod vlivem dvou dominantních žen, které mu určují v jeho 24 letech životní směr - je to jeho matka, jste to vy. On potřebuje dozrát sám za sebe, být svébytnou samostatnou osobností, která o sobě umí rozhodovat, rozumí názorům druhých, ale zpracuje je tak, abx se s nimi mohl ztotožnit i on. Fyzický věk je jedna věc, mentální věk je věc druhá, takže se mohu jen domnívat, jak to on v sobě má. Podle vás podléhá matce generálce, vás miluje. Problém máte možná vy víc, než on? Nevím, co vám poradit,aby se to změnilo. Vy budete muset změnit svá očekávání od tchyně a soustředit se více na váš vztah s partnerem, budoucím otcem vašeho dítěte, Na vašem místě bych vše řešila v přímém dialogu s psychologem :-)
problémy s tchyní
Dobrý den, potřebovala bych radu. S přítelem jsme spolu 3 a půl roku, máme spolu ročního syna a nedávno jsme se přestěhovali do zahraničí. Předtím jsme bydleli u jeho mamky, která byla sama. Neustále partnerovi volá ,klidně i 3x denně a ptá se ,co v průběhu dne dělal. Kolikrát jsme se pohádali a on to řešil přes ní. Přítel jí proti mě poštval ,až to došlo k tomu ,že si jeho matka stojí za tím aby přiletěl zpátky domů i s našim synem. Samozřejmě beze mě. Nevím si už rady, o syna nechci přijít. Letěla jsem do zahraničí s tím ,že už nám konečně nebude zasahovat do všeho ,ale přesto i když jsem tak daleko si přijdu jako kdyby s námi žila pořád. Partner jí vždy všechno odkýve, a mě pokaždé před všemi poníží. Kolikrát jsem chtěla mezi mnou a tchýni nastavit meze a vyjít si vstříc ,bez hádek. Místo toho jsem dostala vynadáno tím způsobem ,že ona ví jak to chodí + další vulgární slova ,které tu nechci psát. Už dva roky doufám ,že přítel dostane rozum a uvědomí si ,jak se cítím. Ale nic...
Michaela
PhDr. Jitka Douchová
Michaelo, sice jsem váš dotaz zařadila do příslušné kategorie o tchyních, ale myslím, že problém bude někde jinde - více ve vašem partnerském vztahu. Měli byste spolu o všem mluvit v klidu, konstruktivně a rozhodně nekonfrontačně, tj. bez výčitek a urážek jeho matky. Měli byste se dobrat k nějakému smysluplnému řešení. Jeho matka ho nedržela za nohy, aby neodcestoval a nenechal ji samotnou, to je pozitivní. Mluvila vám do života, kritizovala vás, chce mít úzký kontakt se synem, když žije sama. Bude si muset zvyknout na život bez syna a přestřihnout pupeční šňůru s ním, vytvořit si svůj vlastní život. To jí bude chvíli trvat. Příteli je jí patrně líto, takže denní telefonáty v takové frekvenci trpí, jeho matka bude nejspíš obratná manipulátorka ve smyslu citového vydírání. Ale pokud jste vy dva pevný pár, který se rozhodl pro dítě, který se rozhodl odcestovat, měli byste to ustát a partner by ji měl zklidňovat a postupně odklánět od jejích záměrů. Promlouvejte o tom občas s přítelem, ale v klidu, ne, když jste zrovna ve vzájemné nepohodě. To pak vede jen k eskalaci neporozumění.
problémy s tchyní
Tchýně se nám snaží rozbít rodinu. Nejprve přesvědčovala mou ženu, že jsem hajzl, děti kvůli mě trpí a že by se měla rozvést. I mě chodila žalovat na ženu, když dělala něco co mi mohlo vadit, snažila se zasít svár. Když to nepomáhalo, začala být na mou ženu zlá, psychicky ji týrala a ta tím trpěla. Mě strašila udáním za zneužívání dětí. Řešil jsem na sociálce, která pouze prověřila, že se našim dětem nic neděje. Tchyně nás pomlouvá v širokém okolí, švagr, který s ní má dobrý vztah, se rozhodl být neutrální. Tchýně je výborná lhářka, mile se na člověka usmívá a přitom mu za zády podle intrikuje, myslím, že trpí histrionskou poruchou. Byli jsme i v poradně u psych. omluvila se, že neví, jak by nám pomohla. Manželka nakonec s T. přestala komunikovat. T na mě žárlí. Nyní jsem zjistil, že nabádá mého syna (7), že má 'zavolat nějakým pánům a říct jim, že je táta trápí, nejvíc dceru (2,5), a že chce abych šel do vězení'. Když ji nechtěl poslouchat, začala o něm ošklivě mluvit. Co s tím?
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře. To je moc věcí najednou, neorientuji se v tom. Základ je, abyste si vy dva s vaší ženou vše vykomunikovali, udělali si jednotný názor, prostě drželi pohromadě. Snad k tomu máte oba dva důvod, podle toho, co popisujete. Měli byste se prostě jednoznačně vymezit, tak budete silnější a tchyně vás nemá šanci nijak ohrozit.
problémy s tchyní
Dobrý den, prosím o radu:
Můj přítel, teda ona to je možná jeho matka, je nezdravě závislá na svých dětech. Má tři děti ve věku 29,31,33 let, 29 je můj přítel a 31,33 jeho dvě starší sestry. Ani jedno dítě není zatím vdané, ženatý. Je to typ ženy, která je ryze vesnického typu, v životě si nenabarvila vlasy, Starší generace, 60 let. Má tendenci, aby její děti za ní pořád jezdili, můj přítel, pokud teda není nějaký ples nebo dovolená, jezdí domů za rodičema neustále... nebo když neví, tak ho matka stejně přesvědčí, aby za ní přijel. Když je doma u rodičů, neustále dělá, co mu maminka řekne, normálně se mi třeba celý den neozve, ale v týdnu je na mobilu vyloženě závislý... Ale jak je doma, tak matka zavelí a on skáče jak poskok... co se s tím dá dělat? děkuji
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Popisujete poměrně častou klasiku závislostních matek. Vy s tím ale nemůžete udělat nic, něco by s tím měl dělat váš přítel. Měl by si určit priority ve svém životě. Dospělý muž má většinou jak partnerku, tak matku, obě má rád, ale každá z nich má v jeho životě jinou pozici, roli. Pokud vám nevyhovuje, že netrávíte víkendy spolu, musíte o tom spolu mluvit tak, aby byl schopen to přijmout a nebral to jako útok proti němu a jeho matce. Naštěstí jsou tři sourozenci, takže se můžou u matky střídat, na každého by tak vyšel jeden víkend v měsíci. Ještě navíc píšete, že jezdí domů za rodiči, to znamená, že matka má i svého manžela, osamělá není...
problémy s tchyní
Dobrý den, paní doktorko, je mi 50 a rok žiji s novým přítelem, který je o rok starší. Je jedináček, který vyrůstal od 6 let jen s matkou, která je dominantní manipulátorka. Nemá kamarádky a veškerý kontakt se světem má přes přítele, vyčítá, že na ní kašle, že za ní málo jezdí, nepomáhá, a když, tak špatně... myslela jsem, že jí jen chybí společnost, nabízela se, že za ní zajdu, promluvím, ale ona stojí jen o syna. Jenže přítele takový (podle mého patologický) vztah s matkou dost ničí. Nedávno ho prosila, aby jí pomohl umřít...měl pak těžkou migrénu, vysoký tlak. Mám o něj strach. Můžu pro něj něco udělat?
Ivana M.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý de i vám, Ivano. Matka přítele potřebuje odbornou pomoc, a pak i společnost. Ale je opravdu patologicky vázána na svého syna, čím je a bude starší, bude to horší. Příteli můžete pomoct tak, že o tom budete mluvit věcně a budete jej motivovat k tomu, aby jeho matka začala spolupracovat s odborníkem - psychiatrem. Pokud by se postupně prostřednictvím farmakologické léčby stabilizovala, pak si může začít nacházet i novou společnost seniorů. Váš přítel se potřebuje zbavit pocitu totální zodpovědnosti vůči ní a pocitů viny, když neudělá to, co ona chce, a tvrdí, že POTŘEBUJE ZCELA NUTNĚ. Znamená to, že by potřeboval psychoterapii i váš partner. Aby si vše v sobě ujasnil. Vy nemůžete jako partnerka udělat nic jiného, jste v dané situaci nevinně, snažíte se, ale marně. Jste nedobrovolný partnerský trojúhelník : vy, on, jeho matka.
problémy s tchyní
Dobrý den, chtěla bych poradit. Mám problémy s tchýní. Tchýně je takovou generálkou, všichni musí poslouchat (tchán to asi už ze zvyku dělá dobrovolně). Když tam s dětmi a s manželem přijedeme, ona se baví jen s manželem a s dětmi. A i když se zapojím do hovoru, nereaguje, odvrátí hlavu na manžela a v lepším případě odpoví jemu. Manžel ani kolikrát neví, protože přes týden je pryč a s dětmi stehně není. Anebo se baví o lidech, které stejně neznám. Tak tam sedím, koukám. Když odejdu do jiné místnosti, je zle, že se jich straním (do očí mi to tchýně neřekne, vzkazuje přes manžela a ten je naštvaný, jak se chovám k jeho rodičům). Jeden čas jsem si prohlížela přitom časopisy, tchýně si toho všimla, zase bylo zle a do měsíce časopisy, které roky odebírala, odhlásila. Na požadavek manžela tam jezdíme každý týden na celý víkend, ale je to pro mě utrpení, protože se už i několikrát stalo, že se tchýně zničehonič na něco (ne na mě) naštvala a celý víkend se s námi nebavila a vyhýbala se nám (byla třeba ve sklepě nebo v prádelně celý den). Zkoušela jsem i že bychom nejezdili, ale manžel nechce ani slyšet. Dokonce je schopen případně za rodiči odjet sám a nás nechat doma. Mám se nějak jinak ještě vzepřít? Děkuji.
Květa
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Květo. Máte více problém v komunikaci s manželem a hledání společného řešení, než problém s tchyní. Tchyni nezměníte, musíte změnit něco mezi vámi dvěma a ve svém přístupu k dlouhodobě pro vás neúnosné situace. Na vašem místě bych tam jezdila ojediněle a ne každý týden na celý víkend, když je pak pro vás představa víkendu strašák. Domluvte se s manželem na tom, jak dál, proč tam jezdit tak často nechcete. Můžete si dělat svůj vlastní víkendový program, nemusíte se trápit někde, kde se cítíte odstrčená a vlastně ponižovaná jejím nezájmem. Ale může tam hrát roli i dílčí vztahovačnost na vaší straně, ona to tak třeba vše nemyslí? :-)
problémy s tchyní
Dobrý den, můžete mi prosím poradit, jak se mám chovat ke své tchýni? Bydlíme v dvojdomku s manzelovymi rodici 12 let. Od začátku se mě snažila poučovat a radit. Vždy jsem z toho měla pocit, že to dělám špatně. Teď mám zlomenou nohu - na 5 týdnů sádru, a ona stále lituje svého syna, že se o mě a o děti musí starat ( nakoupit, o víkendu uvařit). Přes týden děti ji ve škole , já si objednávám s nimi dovoz obědů. Za celou dobu pro mě nic neudělala. Když už přijde, tak mi jen vykládá, jak ona před 20 lety měla zlomenou nohu na všechno delala , ale ona měla vodící sádru. Když odejde tak bohužel slyším z jejich bytu jak jsem špatná. Nevím co si představuje, jestli mám chodit o berlích nakupovat či co. Přitom sami nic nedělají a všechny končetiny mají zdravé. Jen sedí doma a čeká až jim přivezou oběd. Docela mě to mrzí, manželovi nosí čaj, lituje ho když má rýmu a já poprvé jsem doma a už ji to vadí. Vůbec nemám náladu ji vidět, protože cokoli řeknu, je špatně a nechce se mi obhajovat. Odstěhovat se nemůžeme protože jsme sem neinvestovalo spoustu peněz.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jitko. Nedělejte nic, je evidentní, že jste si spolu s tchyní nepadly do oka. Vy jste alergická na to, jak vás poučuje, i když jste byla zdravá, nyní vám není dobře a potřebujete spíš podporu, než kritiku. Vždy ale záleží na nás samotných, jak si vše bereme k srdci. Tak se nad to povzneste. Důležité je, jestli jste v souladu s manželem, ne? :-).......
problémy s tchyní
Jednou jsem se snažila říct, že ji nechci nahrazovat parnera (protože se vždycky ráda nechávala vydržovat muži), kamarádku, že chci mít i svuj zivot. Má práce je casove narocná a tak volny cas je pro me vzácný. Chci ho trávit konicky a spolecne s partnerem - ne zivot ve trech s ní. Dospelo to do takové fze ze se ji bojime říct, že jsme byli někde na vylete, protože spustí scenu - jakot ze jsme ji nevzali. Copak nemáme právo si vyrazit i bez ní?
Co s tím? Jak na to? Já nevím co jemu říct, on by se pro ni rozkrajel - ale nemá to žádný efekt a ona si toho ani neváží. A me to ubíjí. Jak hlavně jeho zneužívá a že on neumí vymezit nějaké hranice, že jemu to nevadí :-(
Monika-pokračování
PhDr. Jitka Douchová
Tak vymezte hranice vašeho společně tráveného času vy, Moniko. Já zpovzdálí od počítače neposoudím, zda jde již o zneužívání a jejich vzájemnou fixaci na sebe. Musím vycházet jen z toho, jak to popisujete vy, co prožíváte vy. Jste vlastně v jakémsi trojúhelníku s tchyní, ale vše dál bude na vaší komunikaci s partnerem. Vy dva si musíte říct, co si jak představujete dál, co si přejete, co ne. Jen to nesmí být v duchu vyčítání, musí to být konstruktivní, tzn. bez emocí...
problémy s tchyní
Dobrý den,
nevím si už opravdu rady. Mamka od mého partnera prodělala rakovinu. Od té doby se vše změnilo. Nemá partnera, má jen 3 děti a bydlí sama. Jediný můj partner kolem ní lítá. Ona nás citově vydírá, je hypochondr, pro mě vysavač energie, nezodpovědný člověk a někdy opravdu žasnu čím vším dokáže překvapit.
Nemoc má úspěšně za sebou, ale ona se tak necítí. Vyhazuje spoustu peněz za homeopatika (to už několik let, ale ted diky rakovině více), takze se dostala do dluhu. Můj partner ji ted pujcil 20 000kc (myslím si, že mu to ani nevrátí).
Porad k ni jezdime - navstevy 2x tydne jsou malo (jinak jsou pak vycitky, ze ji nemame radi, ze se za ni ani nestavime). Telefonuje alespon 3x denne - porad to same dokola, ze ma urcite rakovinu, ze ji ozarili malo.
Já už to nedávám, vysává z nás energii. Partner si maminku hájí - já to chápu - rodinu si nevybereme a k partnerovi patří. Ale co já? Mám mlčet, přihlížet, tolerovat to?
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Moniko. Než budu reagovat, přejdu na druhou část vašeho vyprávění. Ale na začátek asi přeci jen první dojmy z vašeho psaní. Nevím, kolik partnerově mamince je, ani, jak závažná její onkologická léčba byla. Ale vždy člověka zasáhne diagnóza s nejistou prognózou, psychika se výrazně změní. Ona se obrací na svého syna, nejspíš mu nejvíce důvěřuje, cítí u něj bezpečí. Může vás to obtěžovat, ale dle mého je to věc jich dvou. Vy za ní přeci 2x týdně jezdit nemusíte. Jeho matka z toho všeho má zákonitě psychické důsledky, je úzkostná, a potřebuje podporu, kterou jí její syn dává.
problémy s tchyní
že se odstěhuji zpět k mé mamce na přechodnou domu a budu si hledat vlastní bydlení. Je mi zle když mám k příteli jít domů, nemám to tam už vůbec ráda. A štve mě že přítel se mě nezastane, rodiče si jemu stěžují a on je pak naštvaný a vybíjí si zlost na mě. Samozřejmě sem se mu už několikrát snažila vysvětlit situaci a probírala jsem s ním společné bydlení bez rodičů, ale on nechce. Myslíte, že jsem nenormální? Mám se to snažit vydržet? Já se cítím tak, že musím odejít, jelikož se kvůli rodičům hádáme s přítelem a myslím, že si tím zničíme náš skvělý vztah. S přítelem nám vše klape, když nejsou rodiče doma. Možná je to jen o mém pocitu, že se cítím špatně. S tchýní nemá cenu nic řešit, když ji někdo něco řekne hned se urazí, vše je po jejím. Takže se asi vzdám a sbalím. Myslíte si, že to má cenu? A jak mám vysvětlit své stěhování příteli? Nechci jemu nadávat na jeho rodiče, protože si myslím,že je taky v pasti, ale musí se už rozhodnout sám co dál. Děkuji Vám moc za rady. K.
K.
PhDr. Jitka Douchová
Milá K. Odstěhování s vysvětlením proč, je to nejlepší řešení, jaké můžete udělat. Stále jsem přemýšlela nad tím, proč jste se na tom nedohodli už dávno. Ano, přítel je asi na maminku hodně fixovaný, neproběhla tam žádná separace od sebe - matka/syn.. Ale bude muset, a život tam dál vás bude stále více ubíjet a váš vztah by  stejně byl stále více zničený. Ale zatím se tchyni toho až tolik moc nepodařilo. Přítel vás má pořád rád, když je ona mimo, je to mezi vámi báječné, Víte, vztah, který má opravdu smysl a šanci do budoucího života, potřebuje možnost probrat svá přání, své potřeby a o problémech mluvit. Pokud vy se tam cítíte tak zoufale, jak popisujete, a přítel to nevidí a odmítá tomu rozumět, pak je opravdu nejlepší se odstěhovat, a on buď pochopí a bude o vás bojovat, nebo to vzdá...
problémy s tchyní
* a jak budou dělat. On samozřejmě vše vyřeší zařídí udělá. Já si v tom baráku tam připadám odstrčená, nesmím se plést do věcí okolo baráku, to si řeší tchýně se synem. Přítel je tak zvyklý na mamku, že vyjedeme třeba na jeden den pryč na výlet a už ji volá a hlásí se. Dokonce pak přijedem domů a i když jeho mamka leží v ložnici jde za ní ji hned povykládat co sme dělali, kde sme byli jak sme se měli, přitom spolu jsou každý den, a pořád jí musí vše vykládat. Nejvíce mě štve, že spolu se tak často nevidíme i když tam bydlím, vychází nám špatně šichty, a když sme konečně spolu obětuje náš společný čas mamince. Celý den s mamkou sedí u kafe, sotva dojdu z práce zrovna si mamka na něm vymyslí, že potřebuje s něčím pomoct, takže samozřejmě s přítelem ani nejsem. Když se zavřu do pokoje a věnuji se svým koníčkům tak je mi od rodičů nadáváno, že se s nimi vůbec nebavím, jenže já už nemám o čem, nesmím se do ničeho plést a pomlouvat mě nebaví a nechci. Právě teď už řeším jen otázku, že se*
K.
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část vašeho vyprávění, než budu komplexněji reagovat.
problémy s tchyní
ale o mém podílu ani zmínka. Jednou mi tchýně řekla, že ji vadí, že se pletu do věcí do kterých mi nic není. Třeba když doma se má něco upravovat a něco dělat tak že k tomu mám svůj názor, a taky že ji vadí, že se pletu do chlapských věcí, třeba sme řešili s tchánem a přítelem jaká je hloubka vzorku na pneumatikách a to se ji prý nelíbí že tomu nerozumím tak se do toho plést nemám. Myslím si ale, že problém je v tom že ona tomu nerozumí tímpádem si s chlapama nepokecá. Jediné s čím se s ní dá mluvit je pomlouvat lidi sousedy, jak jsou všichni špatní, ni neumí, v podstatě mi přijde že jen o na a její rodina je dokonalá. Proto se s ní už skoro nebavím, maximálně o něčem nedůležitém, aby nezneužila to co ji řeknu a nevykládala to sousedům , jak má ve zvyku všude a všechny pomlouvat, ani kamarádku nemá. Nemá nikoho kromě tchána dcery a syna na koho by se obrátila. Syn v době kdy otec jezdil s kamionem do zahraničí zastupoval chlapa v rodině. Mamka se s ním od děcka radí se vším co a jak *
K.
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
problémy s tchyní
Dobrý den,
mám přítele 4 roky, skoro 3 roky žijeme u jeho rodičů v patře - máme svůj jeden pokoj. Žije tam také jeho sestra. Bohužel si s jeho rodiči přestávám rozumět. Neustále si na mě stěžuji příteli, co všechno dělám špatně, jak špatně se chovám, že se s nimi nebavím. Takhle to trvá přes dva roky, každý den je to horší a horší. Když něco řeknu příteli, aby se mě zastal, tak jen odpoví, že to je můj problém anebo že si za to sama. Situace je taková, že doma jim se vším pomáhám, přispívám na domácnost, také se stále ptám tchýně jestli chce pomoct s tím a tím, že ji pomůžu a ona neustále odpovídá, že pomoc nechce, že to je zbytečné, že už to skoro má a tak. Mě už přestává bavit se neustále vnucovat. Samozřejmě za moji práci ani nic co udělám koupím mi nikdo nepoděkuje, jako bych tam ani nebyla. Když něco s přítelem uděláme, nakoupíme, nebo vyrobíme, tak tchýně začne vykládat rodině jak to její syn udělal skvěle vymyslel atd. ale přitom já jsem na tom pracovala úplně stejně, ale *
K.
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, K.Tak to vypadá, že jste si opravdu jako dvě ženy s tchyní nesedly, ona vyhledává něco, co by mohla proti vám najít, používá argumenty, s nimiž se neidentifikujete, a začíná to být klín mezi vámi dvěma s přítelem. Moc nerozumím tomu, proč jste se spolu dávno neodstěhovali, neosamostatnili? Žijete u jeho rodičů 3 roky. Proč, když to tak moc drhne a vy jste v tom nešťastná? Jdu dál...
problémy s tchyní
Dobrý den,
s přítelem bydlím už rok,v bytovce,pár pater níže od jeho matky. Ze začátku to mezi mnou a jeho matkou vypadalo na přátelský vztah,ale začínám si všímat určitých věcí. K příteli se chová jako k malému klukovi,rozkazuje. Každou chvíli volá jestli nepojedeme nakupovat,nebo nosí jídlo. Poté začne vychvalovat přítelovu kamarádku,jak se jí moc líbí. Nevím jestli to dělá schválně. Jednou přišla,přítel ležel a ona mu stáhla kalhoty a začala ho plácat po holém zadku. Byla u toho moje pětiletá dcera. Když se jí něco naznačí,hned se urazí. Mám pocit že na mě žárlí. Přítel s matkou bydlel do svých 30 let. Chtěla by i klíče od bytu,prý kdyby se něco stalo. Poradíte?
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Andreo. Na jeho matku začínáte být zákonitě alergická, obě dvě si "lezete do zelí". Takže moc nevím, jak to to taktně a diplomaticky vyřešit. Přítel žil s matkou do svých 30 let, nevím, jestli je jedináček, ale ona si okupuje přednostní právo na vídání se s ním, a vy jste pro ni někdo navíc. Potřebuje vám nejspíš ukázat, kdo je žena č.1. Zkuste to nebrat jako soutěž, zkuste ji pochopit. Mluvit o tom musíte vy s přítelem, ale rozhodně ne tak, abyste matku kritizovala, musíte na tu rozmluvu jít  žensky sofistikovaně, aby porozuměl tomu, že vy dva máte své hranice jakožto partnerský pár :-)
problémy s tchyní
Dobry den. Moja svokra vyrastala bez rodicov, v karavane so svojou babkou. Moja zena takisto vyrastala ako jedinacik a viacmenej v starostlivosti babky kedze moja svokra sa coskoro po narodeni zeny rozviedla s partnerom a nestihala vychovu. Zena i svokra su z USA. Pred a po porode nasej dcerky nas prisla na 2 mesiace pozriet a "pomoct" svokra. PEKLO na zemi. Ceske nemocnice su ako nemocnice pre ciernych ludi, doktori na houby, rasisticke poznamky, nerespektovanie pokynov zdrav. personalu (v porodnici z nej boli na nervy), atd, atd. Akoby nenavidela celu CR. Dcerka sa narodila s malou srdecnou vadou a odvtedy sa nam svokra snazi diktovat co mame robit. Mam pocit ze zena je na svokru velmi naviazana a necha ju diktovat nam co chce. Svoju svokru pokladam ze emocne nevyspeleho cloveka, casto po telefone manipuluje s mojou zenou ("aka si to mama ak neurobis to a to..."). Od svokrinej navstrevy nas vztah velmi ochladol (mozno i kvoli narodeniu dcery a nemam moc casu na seba. Viete pomoct? - otázka upravena poradcem
RadsejNepoviem
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Popisujete problémy, které prožíváte s tchyní, ale ta žije daleko. Vy, partnerka a dcerka bydlíte tady. Možná ta vzdálenost partnerky od matky vede k její větší závislosti na ní, ale je hodně na vás, čím svou ženu oslovíte. Potřebuje se naučit dívat na svět jinak, a cítit oporu ve svém muži, ne tolik u své matky. Nechte být tchyniny kritiky, nekomentujte je před ženou. Vy dva spolu musíte vytvořit pevný partnerský svazek :-)
problémy s tchyní
* jeho rodiče nechápu, myslím, že by se měli naučit respektovat, že jsme opravdu dospělí a žijeme život podle svého. Jim se to líbit nemusí, mají jine povahy, jiné priority než my, stačí, když to budou akceptovat. Obávám se, že teror z jejich strany nikdy neskončí a vše vyvrcholí v to, že se s nimi nebudeme vídat. Nevím jestli jsem se zmínila, ale tchýně má ke všému problém s alkoholem. Bohužel už nam vadí i maličkosti, které by normální člověk třeba přešel, ale jelikož tohle trvá cca 5 let, už opravdu stačí málo..
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Zkuste se k ní někdy přiblížit, říkala jste, že před svatbou jste je měla docela ráda, takže to nebude tak černé, jak to vidíte teď, a zároveň si k sobě spíš můžete opět najít cestu. Nemá smysl, jít cestou odporu a prohlubovat jej v sobě. Je třeba to řešit, aby vám vše nepřerostlo přes hlavu. Vy dvě jste asi ve finále rivalky a manželova matka chce zvítězit. Klidný dialog na téma potřeby respektu k vašim rozhodnutím určitě přispěje k vzájemné pohodě :-)
problémy s tchyní
Odpověď tchýně byla že to je zbytečné, že se přece můžou podívat na počítači. Já jsem odpověděla, že to nejde, že moje babičky počítač nemají a že si manžel přeje, ať to vyvoláme i jeho babičkám. Fotky máme objednané a najednou nám bylo řečeno, že pro manželovo babičky fotky vyvolali oni. Já se v tu chvíli nezmohla ani na slovo. Nerozumím tomu proč to udělala, když mě řekla že to je zbytečné. Navíc to udělala za našimi zády, takže pokud by to myslela dobře a chtěla nám ušetřit peníze, řekla by nám to, nebo ne? Už jen při rozesílání fotek po internetu nechápali, že jsme je odeslali všem a říkali že je musí poslat těm a těm. Manžel s nimi nemá dobrý vztah. Říká, že si s nimi nemá co říct a když se zeptam jestli je má rád, řekne jen že to jsou prostě rodiče. Je hrozně nesvůj když se ho jeho matka dotýká. Nebýt mě, tak k nim jde 4x do roka. K mým rodičům se chová jako by byl jejich syn. Miluje je. *
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Andreo,  hloupé je to, že za problémy, které popisujete, stojí nekonstruktivní komunikace, generační rozdíl, ale určitě ne to, že by vás tchyně s tchánem neměli rádi. Jsou prostě jiní, a ještě  navíc je nejspíš tchyně hlava rodiny a je zvyklá, že její nápady jsou nejlepší a všichni to tak respektují.Důležité je, že to není ve zlém, složitější bude, že si to budete muset vše vyřešit vy dvě spolu, protože manžel do toho nepůjde. Jdu si přečíst poslední část.
problémy s tchyní
*jsem po návštěvě vždy vše řekla. Nebyla jsem schopná si takové věci nechávat pro sebe. Máme v plánu si stavět dům, takže momentálně jsme jen v pronájmu. A to je taky děsný problém. Oni mají družstevní byt a vyhovuje jim, takže my si také prostě musíme koupit byt. Nejsou schopni pochopit, že nám bydlení v bytě nevyhovuje. Pak přišla svatba. Byla dělaná podle našich představ a byla skromnější, protože já studují a tak jsme šetřili jen z jednoho platu. Byl opět problém proč tam nebude to a to a proč nezveme tamtu a ze tam nesmí být malé děti. A tak dál. Před svatbou se tchýně začala nabízet s pohoštěním před obřadem, jenže jsme jej odmítli a ona se urazila. Měli jsme ho již domluvené a to nebyla schopná akceptovat. Potřebovali jsme pomoct s pečením svatebních koláčů a to se jí zase nechtělo, nakonec přišla, ale sotva na něco sáhla. Tchán se zapojil normálně. Je po svatbě a když jsme u nich byli na návštěvě říkala jsem, že budeme pro generaci babiček a dědečku vyvolávat klasické fotky *
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
problémy s tchyní
Dobrý den, nevím kde pořádně začít. Jsme spolu s manželem skoro 6 let, před dvěma měsíci jsme měli svatbu. Ze začátku jsem měla svou tchýni i tchána ráda, ale postupem času se začli vybarvovat. Všechno začalo tím, že manžel ukončil vysokou skolu a nastoupil do práce, ovšem jen jako pokladní, což je podle jejich slov podřadná práce. Nejdříve se snažili domluvit jemu, ať se vrátí do školy, oba mají vysokou tak syn musí mít také. Vůbec nebrali v potaz, že on ji dělat nechce, že na ni šel jen kvůli nim. A jelikož to nedělal pro sebe, vydržel tam půl roku a odešel. Odstěhoval se od nich a našli jsme si spolu byteček. Když jsme si ho zařizovali a přišli k nim na návštěvu, tchán nám ukázal sporák, který si musíme koupit, jelikož jiný nam sem prostě nepůjde. Říkala jsem, že už jsem si ale vybrala. Pak začalo neustálé rypani do mě, vždy, když můj manžel odešel na záchod. Říkali ať mu domluvim a vrátí se do školy, pak zase ať si najde jinou práci a pak ať dělá to a to.. manželovi jsem *
Andrea
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Andreo, nejprve projdu další části vašeho vyprávění
problémy s tchyní
2. Chtěla jsem do bytu.Mrzí mi,že já jsem se "vzdala" rodiny poměrně v brzkém věku a on není ochotný udělat to samé ve svém.Zatím jen říká,že by to udělal.Už padlo slovo i že půjdeme tedy do bytu,ale oddaluje to.Je "mamánek" a neumí jí říct NE.Chování jeho rodičů se ale hodně promítá i v našem vztahu.VYČÍTÁNÍ.Jakmile mu jemně něco naznačím,začne "kopat" do mě a vytahuje věci,co s tím nesouvisí.To dělají přesně jeho rodiče.Nechci zde být s dětmi,aby mi je ona tak moc ovlivňovala ve výchově.Přítel je jinak moc hodný,vstřícný a milující.Je ale typ, co si nic nechce rozhodit s nikým.Máme mezi sebou rozpory hlavně od té doby, co nám do všeho tchýně mluví a tajně mu volá,abych to nevěděla(po rozhovoru s ní).Příběh je mnohem delší,ale poradila byste mi prosím jak se mám k oběma chovat, abych z toho vyšla s kompromisem? Děkuji - otázka upravena poradcem
Laura
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lauro. Z vašeho psaní je evidentní, že jste velmi sociálně vnímavá bytost, umíte rozeznat, oč jde. Přítel je mamánek, a tak v budoucnu bude opravdu hodně těžké žít společně i s ní. Jestliže nezvládá situace, které dopředu odhaduje jako konfliktní, nevyřeší nikdy nic - možná jsem příliš kategorická se slůvkem "nikdy", ale podle vašeho popisu to tak vidím. Znamená to podle mne jediné - vymyslet taktně, s ženskou diplomatickou strategií něco, že se odstěhujete, ale ne až tak daleko, aby mohl přítel matku navštěvovat. Ona si musí zvyknout na to, že už nejsou v těsném propojení matka a syn, a oba budou muset přestřihnout pupeční šňůru. Máte ho ráda, on vám stojí za to, bojovat o svou pozici ženy, která matce nezaclání, ale jste již jako jeho partnerka na prvním místě. Jak to přesně zvládnout, to vám neporadím, ale určitě to zvládnete :-) :-)
problémy s tchyní
1.Dobrý den,
Přítel je o 8 let starší,než já(20) a chodíme spolu 3,5 roku.Od května,jsem se k němu nastěhovala.Rodiče mu přepsali 1/2 domku,který jsme zrekonstruovali,ale naše 1/2 bytu je v podstatě "průchozí"(oni mají zvlášť dveře,co je oddělují,ale chodí přes nás do předsíně).S tchýní jsem vždy měla přátelský vztah,snažím se pokaždé vyjít,být milá,tématu k povídání se vždy přizpůsobím.Když něco potřebují(malichernosti), vždy na nás zvoní,dokud přítel nepřijde.Jakmile přítel není doma, tchýně za mnou chodí a ptá se mi, kdy pojedu domů,kdy přijedu,kam jedu,co jsem koupila..(potřebuje mít přehled O VŠEM).Když odjedu,chodí mi po bytě,organizuje věci,kontroluje lednici,ochutnává..Po přítelově onemocnění(slep.střevo)na mě apelovala,že si snad na ni syn udělá taky čas přijít za ní,když bude teď doma(jezdí často na služebky) a nebude jen se mnou,že tam nemusím být tak často,že se o něj postará.Prosila jsem přítele,aby o tom s ní jemně promluvil,že jsem to nečekala a ranilo mi to.

2.část ... - otázka upravena poradcem
Laura
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lauro. Tak jo, tchyně je kontrolor a organizátor, to je vždy do partnerského vztahu problém. Udělala si z vás svou prodlouženou ruku a potřebuje, abyste vy apelovala na něj, že by měl mít blízkost se svou matkou. Na jednu stranu jste její rivalka, na druhou stranu její spojenec - to je obtížná situace. Ale dala vám jasně najevo i to, že jste jakoby nevítaná v jejich domě, pokud tam přítel není. Jdu číst dál...
problémy s tchyní
2/2
Bojím se, že pak začne časem mého syna proti mě štvát. Opravdu si nerozumíme. Manžel bydlí s rodiči už od narození (39 let) , a byl dlouho sám. Má starší sestru, která žije v domě vedle nás. Je zvyklý rodiče poslouchat, je vychováván v tom, že se rodičům neodporuje. Když jsem ho prosila, aby jí něco řekl, tak se mu v podstatě vysmála. Nevím, co s ní mám dělat. Přijde mi, že má ráda jen sebe, protože jinak by snad udělala nějaký ten kompromis - už kvůli manželovi.
Děkuji
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
No, tak vše jsem už asi řekla v první části. Manžel je zvyklý poslouchat, do sporu s matkou nepůjde - jednak problém nevidí, jednak se mu do toho nechce. Jako problematickou může vidět víc vás, než ji. Prostě v tomto vyrostl, a každý z vás jste v dětství měl různé vzorce fungování ve své původní rodině. Optimální varianta je dle mého opravdu nalezení vlastního bydlení...
problémy s tchyní
1/2Dobrý den,
mám problém s tchýní.Jsme s manželem již 7 let. Bydlíme u jeho rodičů.Máme oddělené byty a společnou zahradu.Tchýně se ke mě již od začátku našeho vztahu nechová pěkně. Zkrátka mnou pohrdá.Na svatbu nám nešla s výmluvou,že ji bolí za krkem.Máme 2letého syna,a ona se z mého pohledu chová jako blázen (v očích jiných je moc hodná babička) Zkrátka mi přijde, že se přetvařuje, že není ta její láska upřímná, myslím si, že mi chce "sebrat" syna, protože já jsem jí "vzala" toho jejího. Je na vnuka moc hodná, vše mu dovolí, dělá s ním srandičky a on ji má moc rád, jenže mě vadí, že je to den co den. Když odcházíme z domu,ona vybíhá a loučí se,když přicházíme,běží nás vítat.Když jsme na terase,tak na něj haleká,aby si ji všiml,když jsme na zahradě,tak za námi chodí,on s ní pak chce jít k nim domů a já jsem tam pak "navíc".Tchýně je v důchodu, nemá žádné zájmy-nikam nechodí(1x týdně jede nakoupit) jinak je doma.Když jí něco řeknu,tak se urazí, pomluví mě a za 2 dny se to opakuje. - otázka upravena poradcem
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zuzano. Jste s tchyní odlišné osobnosti s odlišným životním stylem, s odlišnými životními potřebami. Ano, podle vašeho popisu vůči vám měla nejspíš despekt, nedůvěru, nebyla schopná vás přijmout jakožto novou nastupující ženu do synova života. Nejspíš s vámi rivalizuje, ale na druhou stranu má určitě vnuka moc ráda a nic nemyslí ve zlém. Poku si spolu neumíte vymezit nějaké hranice mezi sebou vy dvě, pak byste měla svou nespokojenost komunikovat s manželem, abyste pak cítila, že stojí při vás. Ideální by samozřejmě bylo, opustit dvougenerační bydlení a odstěhovat se do svého vlastního samostatného domova. Jdu na druhou část vašeho dotazu.
problémy s tchyní
Dobrý den, můj manžel má ke své matce zvláštní vztah. Vše musí být po jejím a ať tchýně udělá co udělá, nikdy to není špatně. Dokonce jsem se manžela zeptala, ať mi řekne jedinou špatnou vlastnost matky a mlčel. A když něco ona dělá špatně a on to ví, tak jí to raději nechá dělat špatně (i když s tím má třebas víc práce) než aby jí řekl, že je to špatně. Ze začátku jsem měla k tchýni vřelý kamarádský vztah (i když na prvním setkání z ní šel strach a to mě mělo varovat). Pak se nám narodil syn, tak to ještě šlo, pak jsme se vzali a otěhotněla jsem podruhé a začlo pravé peklo. Když přijela tchýně na návštěvu, tak nám třebas přehrabala recyklace a pak šla ža manželem žalovat, co vše jsem mu vyhodila. Nebo jednou si lehla vedle něho (i když měla čerstvě převlečenou postel) jako že bude spát s ním a já mám spát sama, že prý nevidí nic divného na tom spát se svým (třicetiletým) synem, dokonce se nám i ztratily peníze a další naschvály. Navíc všem lže. Poradíte jak s ní mám jednat?
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Eliško. Tchyně vás vnímá jako nevítanou konkurentku, byla zvyklá být generálka, které je nasloucháno a je naprosto respektována. Manžel z ní má respekt stále, i když je ženatý a primární by měla být rodina, kterou si vytvořil. Ale před matkou sklapne podpatky ze zvyku asi vždy. Ona možná za svou autoritativní sebestřednost ani nemůže, žije v tomto modu celý život. Pro manžela je to obvyklý vzorec fungování, snad i proto v konfrontaci s ní nemá vlastní názor. On je mezi dvěma mlýnskými kameny - na jedné straně matka, na druhé straně v opozici manželka. A manžel chce mít hlavně klid...Asi by nezaškodilo, dohodnout se s manželem na tom, že k vám domů z uvedených důvodů matka jezdit nebude, na návštěvu může jezdit on s dětmi. Nutné rodinné větší oslavy snad zvládnete ve zdvořile korektní podobě...Budte štastná, že nežijete společně, to by asi nedopadlo dobře...
problémy s tchyní
Dobrý den paní doktorko,prosím o váš názor.S manželem jsme 15 let,od konce středni.Mame dvouletého krasneno chlapečka.Bydlíme ve stejném domě s jeho rodiči,i když ve svém bytě.Pristi rok bychom měli stavět dum.Manzelovo matka mne nikdy nemusela,ale vycházely jsme spolu.Po narozeni syna se to změnilo,chodila k nám denně na dlouhé návštěvy,neohlasene,pouze ve chvíli,kdy byl doma i manžel,seděla s námi i u večeře,celou dobu chovala syna a nechtěla mne ho dat ani na prebaleni,urazela se kvůli čemukoliv,i když syna vidala několikrát týdne,stěžovala si manželovi,ze ho málo vida,podsouvala mu,co dělám špatně,přede mne byla ale jako med.Manzel se ji zastával,ze to mysli dobře,ale já uz byla zoufalá a stalo mne hodně sil mu klidně vysvětlit,co mně vadí.Nyni to funguje,ale já si ho čím dal méně vážím,je víc syn,než manžel.Ted jsem ještě zjistila,ze mne opakovaně cíleně lze,když se mu to hodí - napr.neco zapomene a lze,než aby to přiznal.Jsem zklamaná.Nevim,jestli nám pomůže bydlet samostatne?
Nešťastná
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Nešťastná. Co říct? Problémových věcí je ve vašem životě víc, nejen zásahy tchyně do vašeho života. Necítíte se ve vztahu štastně, soupeříte s tchyní, de facto žijete s jeho matkou v jakémsi pomyslném partnerském trojúhelníku. A nemůžete za to nikdo, tak to vzniklo. Manžel už neví, koho bránit, nejde vám na toto téma věcná a bezemoční komunikace. Odstěhování bude určitě velmi užitečný posun k možnosti vlastní svébytnosti a autonomie...
problémy s tchyní
Dobrý den,tchýně si našla přítele,který mě a mou přítelkyni obtěžoval svými hlasitými zvuky,které nás budili ze spaní,tak jsem se s ním někdy pohádal,pak si stěžoval tchýni a s tou jsem se taky pohádal a to jsem jí řekl,že u nás v bytě není vítána a že neuvidí vnoučata.Pak jsme se s přítelkyní vzali a po dvou rokcích a půl od incidentu s tchýní se mi stalo,že jsem přišel dříve domů a manželka, i když věděla o situaci s její matkou tak ji pozvala k nám od ted´ nemůžu věřit své manželce,ikdyž jsem jí řekl,že její matka k nám chodit nebude,tak si nejsem jist,jestli za mými zady k nám chodit bude a mám obavu,že vnoučata za mými zády taky uvidí.Bohužel usmířit se s tchýní nejde a nechci.
Luboš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Luboši. Manželce nemůžete zakazovat vídat se svou matkou, můžete se pouze vymezit v tom, že vy na ni nemáte náladu. Nenutte manželku k tomu, aby dělala věci za vašimi zády, bude to pro vás oboustranně nepříjemné a bude to komplikovat váš partnerský vztah. Vy dva se ženou si vytvořte ohledně toho všeho oboustranně odsouhlasená pravidla, a jejich dodržování pak bude v pohodě.-)
problémy s tchyní
Dobrý den,paní doktorko,mám letitý problém s tchyní.Já ho mám i s matkou, máma mě nechtěla, vychovala mě babička,tak jsem se těšila,že možná v manželově rodině najdu více tepla,to se ale nestalo.Tchyni jsem se nikdy nelíbila a nelíbil se jí ani její zeť,můj švagr a vždy na nás vzájemně nasazovala.Pak jsem pochopila, že v rodině panují pravidla,kdo je cizí a vlastní,vnoučata jsou některá vlastní,děti jsou vlastní a ostatní mají jen povinnosti a práva žádná.
Mrzelo mě to a nedávno se situace ještě zhoršila. Tchyni bylo sedmdesát a dala všem najevo,že v tomhle věku se už přetvařovat nebude,takže se chová zdvořile k sousedům,ale příšerně v rodině,k nám cizákům nejhůř.Hádat se s ní nechci,ale líbit si to už nechci nechat.Ale pokud se ozvu,sveze se to po manželovi.Co máme s osobou,která je přesvědčená, že teď už si může dovolit cokoli,dělat? Já už od ní nic nečekám,ale manžel je mírně v šoku. Ona tvrdí,že má právo,když je takto stará, ale to i dřív měla právo chovat se hnusně k "cizím"... - otázka upravena poradcem
alena
PhDr. Jitka Douchová
aleno, očekávala jste od manželovy rodiny více, než jste mohla dostat. Tchyni nezměníte, změnte svá očekávání od ní a omezte se na zdvořilý korektní kontakt.





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.