Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
separace dospělého dítěte od rodiny
Myslíte si ,že je možné,aby se 47 letý muž déle žijící u svých rodičů (80 let) rozhodl osamostatnit ? Jejich propletenost je natolik velká,že oni potřebují jeho ,jako řidiče a údržbáře domu a on bydlí v jejich domě-nemusí platit nájem apod.I když tvrdí,jak mě miluje obávám se,že nebude ochoten nic měnit.Já hledám partnera pro život ve dvou(děti žijí již samostatně.
Milena
separace dospělého dítěte od rodiny
Dobrý den, paní doktorko. Bydlíme společně s naším 24 letým synem v rodiném domě. Syn na domácnost ničím nepřispívá (ani finančně, ani pomocí), ničeho si neváží, všechno zničí, umaže, sebere. Jsme s manželem už zoufalí, navrhlovali jsme mu ať si najde nějaký pronájem, ale vyhrožoval že nám to tu zapálí a že se ho chceme zbavit. Věčně se hrabe v autech, je celý špinavý od oleje - takto si sedne na novou sedačku, čeká že mu budu jeho špinavé věci prát a starat se. Když jsem odmítla, v práci si na něj stěžovali, že chodí špinavý a roztrhaný. Jako matku mě to velmi trápí, ale nevidíme s manželem žádné východisko. Co byste doporučovala Vy? Děkuji. Jarka
Jarka
separace dospělého dítěte od rodiny
Dobrý den! Děkuji za odpověď z 23. 4. a rozvíjím: Co nás pojí s rodiči? Biologie? Bývalá (citová, psychická, fyzická) závislost? Nikdy jsem si s nimi nerozuměla (jsem velmi citlivá, oni na mě byli příliš chladní, sobečtí, ve své nekompromisnosti až zákeřní). Pamatuju si přesně okamžik, kdy jsem (v 6 letech) pochopila, že jsem dospělejší než oni. Když potkám někoho s podobným přístupem teď (40), s klidem ho opouštím (takové lidi odhadnu velice rychle). Při nutnosti s nimi např. spolupracovat jsem na ně dopředu napružená a nedovedu s nimi nebojovat :o) Rodiče ale opustit nedovedu, přestože nezmoudřeli: Nesplnila jsem jejich představy o mé budoucnosti = mluví o mé neschopnosti a neposlušnosti (a já VÍM, že je to nesmysl). Cítím, že bych si bez kontaktu s nimi zpětně dovedla odžít dětství, které mi "zakázali". Říkám si, že se hodnota biologických pout přeceňuje. Že si samotu zaslouží. Nežiju s nimi, přesto jsou první myšlenkou mého dne. (A to jsem vynechala prarodiče :) Díky!
Alex
separace dospělého dítěte od rodiny
dobrý den Mému synovi je 21 let. Do teť jsme žili v jedné domácnosti. Chhce se osamostatnit a žít v podnájmu. Moc zle to nesu. Již jedno dítě mi zemřelo. Nedokážu to, mám pocit, že jsem už zbytečná. prosím poraďte mi, jak dál, co mám dělat, abych ho úplně neztratila. Mám jenom jeho a oba jsme na sebe fixování. Dnes v noci to bylo 24 let, co by měla moje dceruška, syn měl svátek, byl s kamarády a já jsem chtěla zemřít.Něco mě ale zadrželo. Jsem moc unaavená a nevím jak dál. Děkuji
Jarica