Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| psychické poruchy| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| neimponující muž| problematické manželství rodičů| osudová láska| sourozenecké vztahy| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| ženské přátelství| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| "pauza" ve vztahu| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

partner odmítá dítě
II. a "malej hlemýžď", jak s oblibou partner říká, by nám bránil v tom, věnovat se naplno starším synům, dovedu pochopit, byť na to mám odlišný názor. Chápu, že mu víkendy, kdy jsme bez dětí a máme čas jen pro sebe vyhovují. Já však svou touhu mít druhé dítě nejsem schopna potlačit, ikdyž se o to snažím, argumentuji si, nedokážu to, jsem frustrovaná a cítím zklamání, že se vztah do kterého jsem vstupovala s jistým očekáváním, a které nebylo tajemstvím, nenaplnil. Bylo by mi velmi líto upřednostnit další dítě před fungujícím vztahem, ale má to bohužel na něj vliv a to neblahý. Jsem podrážděná, vnitřně se na partnera zlobím a netěší mě jeho přítomnost tak jako dříve, hádky jsou stále častější. Jsem na rozcestí, zda si dát šanci prožít další mateřství, které cítím je mým posláním, nebo se, promiňte mi ten výraz, "obětovat" partnerovi a jeho přáním, on je ve svém rozhodnutí pevný. Uvažuji vyhledat odbornou pomoc, partner souhlasí. Mohu znát i Váš názor prosím. Předem děkuji. - otázka upravena poradcem
Hedvika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Hedviko. To by byla opravdu velká škoda, kdyby touha po dítěti na vaší straně byla bariérou mezi pokračováním dobře našlápnutého vztahu. Myslím, že společnou diskusi u odborníka budete rozhodně potřebovat, protože toto téma už je natolik citlivé, že ho v klidu společně nezvládnete. Znáte se 15 let, mluvíte o lásce již z té doby, která mohla být naplněna až nyní. Děti se sžily, máte společný dům. Asi si ve všech jiných ohledech dobře rozumíte. Vaše očekávání se rozcházejí zdánlivě ve způsobu trávení volného času - aspoň tak to prezentuje váš přítel - je to jeho protiargument. Jediný?? To, co říká, by vás stavělo do situace, kdybyste byla s vyvzdorovaným miminkem na vše sama. Ale nevěřím tomu, změnilo by se to. Jen mám v sobě pro vás jeden otazník, který byste si měla zodpovědět. Chcete mít druhé dítě konkrétně s ním a přejete si právě jeho jako otce vašeho dítěte? Nebo chcete druhé dítě hlavně sama za sebe? To tam přeci hraje velkou roli. Potřebovala byste tedy i přemýšlet nad tím, o čem konkrétně vaše velká touha touha po druhém mateřství je. Každý z vás má své argumenty, zkuste si pro sebe jasně vydefinovat ty své :-)
partner odmítá dítě
I. Dobrý den, ráda bych Vás požádala o názor stran naší rodiny, potažmo vztahu. Známe se s partnerem 15 let, naše láska byla v té době nenaplněna a cesty se rozešly, nyní jsme opět spolu (3 roky), více jak rok žijeme ve společně postaveném domku, já 41 let a téměř sedmiletý syn z předchozího vztahu, on 37, synové 8 a 10 let. Od počátku jsem se netajila přáním mít druhé dítě, což partner kvitoval slovy, že si "umí představit mít se mnou dítě". Řešili jsme nejprve sžívání nás a našich dětí, budování společného bydlení, a když jsme se loni sestěhovali, začala jsem o dítěti mluvit a přála si ideálně plánovat jeho početí. Setkala jsem se však s partnerovou nevolí a odmítnutím.Z tématu se stalo tabu a při každé další příležitosti, kdy jsem jej "otevřela", velké fiasko a hádka, pak vždy partnerovo odmlčení, usmíření a další měsíce mlčení na toto téma.Přestože partnerovy důvody, které uvádí, a to, že nyní jsou chlapci již velcí a dají se s nimi podnikat mnohé aktivity (kolo, lyže...), - otázka upravena poradcem
Hedvika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hedviko, přecházím nejprve na druhou část vašeho vyprávění.
partner odmítá dítě
Dobry den, chtela bych se svama poradit ja mam 26 let a pritel ma 30 let a nemuzeme mit deti ma nekrospermie uz jsme byli na dva pokusy ivf a nepodarilo tak nam pan doktor nabydl jit s darcem ze s jeho spermatem to nema cenu jit ze to uz je potvrzene po dvou pokusech umeleho oplodneni nejdriv souhlasil stim tak sem to uz zaridila v pondeli by jsme meli jit pro leky a rozjet to i neschopenku jsem si zaridila v praci a dneska mi rekl ze to nechce ze nevi co chce nevim co mam delat ja uz chci dite aspon tak a svatbu taky to pro me neni jednoduche rozhodnuti ale od neho mi to pripada ze to ze rika ze chce dite spis jako pretvarka aby nezustal sam a pritom je rad ze nemuze mit deti protoze je nechce tak nevim on mi nemuze rict jestli je chce nebo ne protoze prej nevi ale kdyby se vyjadril jestli chce deti tak pockam ale on nevi a ja nevim jestli cekat nebo si najit pritele noveho a stim mit deti a ja chci deti moc bez nich nechci mit vztah ani bez svatby ja chci pokrocit ve 4 rocnim vztahu dal ...
Xxx2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Xxx2, chápu vaše otazníky a nejistoty, ale moc nevím, co vám k tomu mohu říct. Vy máte jasno, po dětech toužíte, přítel jasno nemá ani náhodou, ale na druhou stranu s vámi již 2x dobrovolně absolvoval IVF. To znamená, že má asi problém, s tím, mít dítě s jiným biologickým otcem, než je on sám. Má to v sobě určitě hodně složité, musí se smířit s tím, že je definitivně potvrzena jeho neplodnost, a pak, až bude schopen to vstřebat, bude schopen řešit, zda po dítěti opravdu touž za každou cenuí. Vy jste hodně akční a hodně za tím jdete, na něj jste příliš rychlá. Měla byste asi brzdit, abyste se v ničem neunáhlili...
partner odmítá dítě
Dobrý den,
potřebuji poradit co mám dělat. Partnerka nechce dítě, ale já ano. Byli jsme spolu 13 let, svatbu taky odmítala, dostalo se to tak daleko, že jsme se nyní rozešli na můj popud, ale pořád se milujeme. Teď řeším otázku, zda jsou pro mě děti tak důležité že si raději najdu jinou partnerku, nebo se vzdám dětí. Je to velice těžké rozhodnutí a nejlépe by jsem chtěl děti s ní, protože ji miluji. Můžete poradit, dle čeho si určit priority? dle čeho poznat co je pro mne důležitější? Vždy když ji vidím, tak bych ji nejradši objal a vrátil se k ní, jenže nevím zda to prázdné místo dokáže zaplnit.
xxr
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milý xxr, tak to chápu, že jste ve velmi složitém dilema, ale vaše partnerka vlastně také - i ona má před sebou tutéž těžkou volbu - buď vám proti své vůli splní přání, ale s tím, že je to něco, co jde proti ní. Znáte její argumenty? Priority si pro sebe musíte najít sám, v tom vám nikdo nepomůže, určitě by pro vás byl dobrý přímý dialog s psychologem, kde byste si to mohl pro sebe ujasňovat lépe. Prostě - dialog s nezávislým profesionálem je inspirující. Vaše přítelkyně musí mít hodně důvodů se nevázat - odmítá manželství, odmítá dítě - potřebuje být nezávislá a svobodná - k tomu musí mít nějaký důvod z dětství... Předpokládám, že máte spolu za sebou množství rozhovorů na toto téma. Pokud je její přesvědčení opravdu neoblomné, pak je to fakt na vás. Ale myslíte, že najdete brzy ženu, kterou budete milovat a kterou si pro sebe zároveň vyhodnotíte jako dobrou matku pro vaše dítě/děti? Kdyby toto měla být prvoplánová motivace, nevím, zda by vám to přineslo štěstí. To by vám musel přivést do života novou milovanou ženu osud. Zkontaktujte se s tím psychologem, opravdu :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den,

bude mi 27... A necelé dva roky chodím s přítelem 25.. Vím,že v budoucnu budu chtít rodinu. Nedokážu říct, jestli to bude za rok, dva... Přítel mi nyní oznámil,že díte si minimálně 3 roky představit nedovede. Nyní udělal státnice a bude nastupovat do práce. Doposud na mě působil jako zodpovědný typ, který je pro rodinu ideální. Nicméně mám nějaký věk a pomalu se začínám bát, abych nepromrhala roky. Co když se za tři roky nic nezmění a zase plán odsune? Vím jaké jsou po 30 komplikace s otěhotněním atd... Moc děkuju za odpověd, opravdu nevím kudy kam.
xxxx
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den. Je dobře, že spolu o budoucnosti mluvíte. Znáte přítelovy plány, on zná ty vaše. Vy byste si přála miminko nejpozději do 2 - 3 let, on nyní začne ale budovat profesní kariéru. Oba víte, na čem jste. Ale ukončovat vztah kvůli aktuálně rozlišným časovým představám, pokud je jinak váš vztah pevný a silný, by bylo nesmyslné a smutné. Snad nechcete hledat primárně toho, kdo vám dítě nabídne co nejdříve...Důležití jste vy dva, a pak dítě, které vznikne díky vám oběma, z lásky. Opravdu máte pocit, že již vám začínají bít biologické hodiny na poplach? Mít dítě kolem 30 je dnes běžná norma. Navíc už bude přítel profesně etablovaný a bude schopen se s plnou zodpovědností ekonomicky o rodinu postarat.
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, či názor. Jsem rozvedená. Mám téměř osmiletého syna, který pravidelně vídá svého otce. Po několika krátkých vztazích se mi konečně podařil navázat v vztah s člověkem, se kterým bych chtěla žít. Nejdříve mi řekl,že by si dokázal představit, že by ještě dítě měl, pokud by mu ta žena za to stála (je mu 48 let). Sám má dceru, která ho navštěvuje jednou za 14 dní o víkendech. Při posledním rozhovoru mi řekl, že si už moc nedokáže představit, že by ještě nějaké dítě měl. Není si jistý, že by další dítě zvládnul nebo zvládnout chtěl. Jeho reakce mě velmi zaskočila a abych řekla pravdu, velmi ublížila. Vůbec nevím, co mám dělat, protože přijít bych o něj nechtěla, zároveň ovšem ještě po jednom dítěti toužím (je mi 38 let a je mi jasné, že můj čas je poněkud časově "omezený"). Přítel je zajištěný, má dobrou práci i finanční ohodnocení. Dvě děti má již velké a nejmladší dcerce jsou 4 roky.
Děkuji za odpověď.
- otázka upravena poradcem
Radka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Radko. Neberte přítelovu reakci jako odmítnutí vás, ale jako projev zodpovědnosti a nejspíš delšího zvažování všech okolností. Říká vám to nyní na rovinu - tak, jak to cítí. Není to vůči vám podraz. A je teď na vás dvou, jestli síla vašeho vztahu je silnější, než vaše velká touha mít druhé dítě. Ale pokud váš vztah pevný opravdu je, pak si myslím, že nakonec se to bude měnit. Nemá smysl na cokoliv tlačit, spíš si o tom volně povídat, proč případně dítě ano, proč případně ne, co vám oběma stojí za to, je spolu mít. Myslím, že nejdůležitější je, potkat muže, s nímž si dokážete představit společný život, než mít jako prioritní cíl, mít dítě.
partner odmítá dítě
Paní doktorko, s manželem jsme spolu už 11 let od svatby. Vždy jsme se bavili o tom, že v budoucnu chceme děti. Manžel to i tak odkládal, nakonec jsme se rozhodli a skoro 5let trvalo, než se nám podařilo mít syna. Jako miminko byl docela náročný, ale dnes má 4 roky a dělá nám jen radost. Já i manžel se o něj staráme, opravdu se mu věnujeme. Když jsme se ale začali bavit o druhém dítěti, manžel se opět "cukal". Nakonec jsem se tím trápila asi rok, až mi došla trpělivost a dala jsem mu poslední měsíc na rozmyšlenou.Je mi 36 let, jemu 41,já nechci čekat dlouho, chci se o druhé dítě pokusit. Navíc náš syn se pořád ptá, kdy bude mít bráchu.Manžel se ale právě definitivně rozhodl,že druhé nechce,že chce klid, že si připadá starý.Hrozně mě to sebralo, už několik nocí pláču a nedokážu se s tím srovnat. Když jsem mu řekla, že tedy pojedeme v létě na dovolenou k moři (po 6 letech),řekl mi, ať teda jedeme sami, že on za to peníze dávat nebude (nejsme ve špatné fin.situaci). Jak se s tím vyrovnat? - otázka upravena poradcem
Zuzana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Zuzano. Ve vašem dotazu jsou dva rozdílné body - manžel odmítá druhé dítě, a manžel odmítá finančně mírně náročnější dovolenou s odkazem na cenu. Je to tedy tak, že druhé dítě nechce rovněž primárně z ekonomických důvodů? Měli byste spolu o všem více mluvit v klidném a konstruktivním tónu, nic jiného mne nenapadá. Vytvoření a uspořádání rodiny je věcí domluvy a shody mezi vámi dvěma. Znám páry, kde naopak manžel chce širokou rodinu s minimálně 4 dětmi, a žena chce jen jedno, maximálně dvě. Také se musejí dohodnout. Partnerství je o dohodě, tak se o ni spolu snažte, používejte jasné a srozumitelné argumenty - oba.
partner odmítá dítě
Dobrý den je mi 26let,priteli je 38let.Jsme spolu 7,5 roku.Ja uz tri roky touzim po diteti.Partner mi ze zacatku rikal ze dite bude az (dodelam skolu,najdu si praci,budu aspon rok v praci,az dodela v baraku koupelnu,az si koupi traktor...porad same az)A cekam tri roky.Kdyz jsem mu letos rekla ze porad chci dite,tak mi rekl ze ma jedno doma (myslel tim me) a ze mu to staci.Jsem zoufala,nechci na nej tlacit,ale tri roky jsou dlouha doba.Kazde miminko,kazda tehotna zena me rozbreci.Pri kazdem nasem sexu doufam ze aspon kapka ukapne a bude to,ale nic.S kazdou menstruaci zase slzy a trapeni.Prosim poradte.Ja uz nevim jak dal.Nebavi me porad jenom brecet.Dokonce i znamy se ptaji kdy bude mimco kdyz jsme spolu takhle dlouho a svatba,o te ale taky nechce slyset je pry draha.ach jo
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Michaelo. Jestliže je s vám přítel tak dlouho, a nezná příčiny vašeho stupňujícího se smutku, tak je v tom vztahu něco v nepořádku. Mezi vámi je 12 let věkový rozdíl, z toho pro něj vyplývá, že pořád nemáte tak úplně právo na svůj názor na své potřeby ve vztahu? Označuje vás dítětem? Pak je to hodně nevyvážený vztah, nemyslíte? Ale nemohu nic komentovat, nevím, jak u vás doma vypadá atmosféra. Zoufalá jste vy, přechází to již dál z dlouhodobé frustrace do psychické lability. To není žádná "legrace" a chtělo by to na vaší straně, pokud s přítelem chcete zůstat, nějaký vážnější rozhovor, jímž si získáte respekt jako dospělá rovnocenná žena. Otázka rozporu v chtění dítěte je do partnerství velmi důležitá věc, a otázka toho, jestli se jeden cítí jako mentorující a kárající rodič, protože v tom druhém vidí dítě, to je také opravdu závažný problém. Měl partner někdy příležitost uvědomit si, že vás může ztratit, pokud vás nebude respektovat?...
partner odmítá dítě
Dobrý den, také bych ráda znala Váš názor. S manželem se známe už více jak 6 let, 3,5 roku spolu žijeme a rok jsme manželé. Já mám dceru z předchozího vztahu a on také. Díky zkušenostem z minulosti jsem další dítě nechtěla, ala jak jsem ho poznala, tak vím, že je to ten pravý pro život. Jenže on dítě odmítá. Nejsem typ,co ho do toho natlačí, nebo mu budu lhát a otěhotním. Jeho omluvou jsou dluhy, které má a to, že je prý na další dítě už starý. Přitom mu je teprve 45. Dost mě to trápí, protože bych chtěla mít společné dítě a konečně zažít to, že o vás někdo pečuje. Zkoušela jsem to s ním několikrát probrat, ale nemá to cenu. Bojím se, že to nikdy nepřekousnu.
Hanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hanko, nevím, co na to můžu říct. Vy po dítěti právě s ním toužíte, probudily se ve vás již zasunuté mateřské touhy z lásky k němu.  V něm se nic takového neprobudilo, přestože je mezi vámi bezpochyby oboustranná silná láska. On má své argumenty jako zodpovědný muž, ale i jako muž, který nějak prožívá svůj věk. Nemá teď opravdu cenu s ním něco probírat v tomto ohledu, ještě více by se cítil být tlačen do kouta. V tlaku jste oba - vy dítě chcete, on ne, takže jste v tlaku jeho nechtění. Zkuste o tom nějakou dobu vůbec nemluvit a odložit rozhodování na později.
partner odmítá dítě
Je mne 39 let a potkala jsem lásku svého života. Partner je o 5 let mladší a měl syna neplánovaně ve svých 23 letech. Nejdřív jsme oba děti nechtěli, ale když si představím, že celý život bude o jeho synovi, kterého mám však hrozně ráda, stejně bych si přála, aby jsme založili šťastnou rodinu spolu. S jeho ex se nebaví ( 8 měsíců jsou od sebe, synovi je 11) a jejich vztahy jsou napjaté co ji opustil. Nejdřív jsme zkoušeli otěhotnět. Teď po měsíci změnil názor a chce si dodělat maturitu, prý má dluhy a stačí nám jeho syn. Když navrhnu rozchod začne mě objímat jak mě miluje a nebere to vážně. Nechci na něj vyvíjet tlak, ale v mém věku nemám moc času. Je to jediný partner, který se mnou nechce děti, předtím jsem to odmítala já a hrozně se tím trápím. Opustit ho nechci, ale kontaktuje mě pořád můj ex, který se mnou děti chtěl. Nedokážu však mít dítě s někým koho nemiluji tak nevím co dál. Jsem finančně zajištěná, ale nechci být svobodná matka, chci založit rodinu. L.
Lucie
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lucie. Tady je otázka, co opravdu vězí za tím, že partner dítě nyní odmítá, když jste se o početí předtím snažili. Vysvětluje to racionálně - tím, že má dluhy. Myslíte, že je to zástupný argument? A čím to, že se ve vás probudily mateřské pudy nyní, když předtím nikoliv? Je to tím, že prvně opravdu milujete a potkala jste toho, koho byste si přála za otce svého dítěte? Nebo je to o tom, že nechcete, aby se vše točilo ve vašem vztahu kolem jeho syna? Měla byste si to vše nějak víc zvědomnit, abyste rozuměla vaší motivaci. A pak byste spolu o tom měli mluvit. Nyní se oba chováte vůči sobě tak trochu nátlakově, jestli mi rozumíte...
partner odmítá dítě
Dobrý den,
je mi 30let a ráda bych s přítelem otěhotněla. Domluvili jsme se, že to budeme zkoušet, ale hlavně když budu mít i plodné dny. Ale když příjdou plodné dny, přítel jen slibuje jo že to bude, ale pořád to odkládá, až z toho nakonec nic není. A když mu řeknu, že kdy na to skočíme, říká mi ať mu to neříkám, že ho to odrazuje od sexu. Když nic neřeknu nic se neděje, když něco řeknu nic se také neděje. Spíme spolu, jen když chce on a mě už to nebaví. Neumí se k tomu postavit jako chlap.
Renata
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, co byste, Renato, poradila své dobré kamarádce, kdyby vám položila stejný dotaz?...Mně přijde, že tlačíte na pilu, ale na druhou stranu rozumím tomu, jak jednáte, pokud už vás biologické i psychické hodiny "tlačí" V příteli nemáte jistotu, zda někdy dítě bude chtít, na druhou stranu jej svým tlakem odrazujete. To už je pak zcela jiný závazek, pokud byste SPOLU čekali miminko. Jako další problém vidím ale i celkově rozdíl mezi vaším sexuálním apetitem. Přítel má nižší potřebu než vy, nenechá se od vás svádět, vy se pak musíte cítit odmítaná a jeho vnímat tak trochu jako sobce, pokud je sex pouze tehdy, kdy chce on. A to zž je další vztahový problém. Zkusila bych jej teď v posteli odmítat, možná i vyvolat jeho žárlivost. Měl by o vás začít bojovat.
partner odmítá dítě
Dobrý den,
jsme s přítelem 4 roky, své pomocí jsme si postavily barák. Během stavby mě ale začali přepadat mateřské pudy. jenže přítel mi začal tvrdit že ho chce ale ne ted, až se dostaví a budem bydlet. bydlíme už přes půl roku. vždy když se začnu bavit o miminku naslibuje mi měsíc kdy se budem snažit a já se pak těším jak malé ditě na vánoce. jenže když ten termín co slíbil přijde tak hned otočí a dá dálší a tak je to furt dokola. ted i řekl že mi termíny říká jen aby mě umlčel. ale že dítě určitě chce. jemu je 30 a mě 26 (mám už po jednom potratu ještě než sem poznala jeho). a čím dýl čekám že řekne ano tím víc se bojím že už to nepujde. všechno dovršil tím že nedávno řekl budem se snažit ale večer obrátil a řek že srdce chce ale mozek mu to nedovolí. takže zas nic. díky jeho slibům sem naštvaná na celý svět. noc co noc probrečím a ted se furt jen hádáme což je tedy má vina jelikož sem na něj hrozně našvaná za to jak mě tahá za nos. vážně už nevím co dělat nechci se přítele vzdát.
Veronika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Veroniko, dobrý den. Je evidentní, že nemá smysl přítele do čehokoli nutit. Dítě už se stalo velkým tématem mezi vámi dvěma, toto téma je velkým zdrojem stresu na obou stranách. Potřebovali byste spolu zklidnit emoce a toto téma na nějakou dobu vyrušit. Jste mladá, máte ještě čas, a nemá smysl si něco vynucovat. Partner na to ještě není zralý. Dejte si navzájem uvolnění, více se věnujte sobě ve volném čase, realizujte své zájmy, žijte si pohodový a bezstarostný život poté, co jste stavěli dům a bylo kolem toho určitě hodně úsilí. Pak si myslím, že to přijde nějak spontánně samo :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko.
Prosím o radu...přítel má 2 děti z manželství, 4 roky je po rozvodu. Ráda bych měla (klidně až časem) miminko. Přítel početí odkládá...a důvod? Bojí se, že po narození miminka přestanu mít ráda jeho děti, se kterými mám báječný vztah a mám je moc ráda. Nevím co mám udělat pro to, aby pochopil, že jeho děti nepřestanu mít ráda, ale že krom nich dvou a mého partnera budu mít ráda i naše miminko a že na ně budu mít samozřejmě méně času. To je ovšem samozřejmě normální, když přijde do rodiny miminko, že se mu věnuje téměř veškerá pozornost. Vždyť to vidím i u přítele, že se více věnuje mladšímu synovi (7let) než starší dceři (11let). Přijde mi to od něj upřímně sobecké,...miluji ho, jeho děti mám moc ráda...i děti mě mají rádi, dokonce mi chtěly říkat maminko a říkají, že mě mají raději než matku. Udělala bych pro ně první poslední, ale nemohou přece chtít, abych jim "obětovala" vlastního potomka. Mám je jako za své, ale chci miminko. Děkuji moc za Váš názor. - otázka upravena poradcem
Katka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Katko. Přítel početí odkládá, ale nezamítá ho, pokud jsem tomu porozuměla dobře. Nevím, jak dlouho jste spolu ve vztahu vy dva, jak je již pevný a ustálený. Ale myslím, že za tím vším stojí na partnerově straně opravdu velká láska k dětem, které opustil. Vy dva spolu o tom můžete jen mluvit, ale tak, abyste si dokázali porozumět. Z vašeho popisu to chvílemi vypadá tak, že vás přítel má rád hlavně jako náhradní matku svých dětí. Ale tak to určitě není. Povídejte si spolu o tom - nenátlakově, v hezkých společných chvílích, nevyčítejte mu sobectví, mluvte o vaší lásce, z níž by mělo být počato i vaše společné miminko.
partner odmítá dítě
Dobrý den, je mi 34, s partnerem jsme spolu 16 měsíců. Partner má 2 děti z předchozího manželství. Náš vztah byl fungující a oba jsme se milovali, k dětem jsem si našla vztah a ony ke mně.Partner se mnou chtěl strávit celý život, ale obával se mít další dítě, přestože věděl, že já dítě chci. Nyní jsem v prvním trimestru těhotenství a partner se dozvěděl, že jsem přestala brát anitkoncepci, i když jsem mu tvrdila, že ji beru. Vím, že toto byla moje velká chyba, nevím, jestli je mi to omluvou, ale věděla jsem, že on by byl ten pravý pro mně jako muž i jako otec našeho dítěte a bála jsem se, že dobrovolně se k rozhodnutí mít se mnou další dítě nerozhoupe. Také jsem doufala, že pokud otěhotním, bude to pro něj asi šok, ale myslela jsem, že případné miminko ho oblomí. Děti má moc rád. Bohužel se tak nestalo, partner mně nechce opustit, abych nezůstala sama s dítětem,nechce mně ztratit ale neví, jestli vydrží v tomto vztahu,nevěří mi. Nevím, jak v tomto vztahu jít dál,jak to překonat.
Anna
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Anno. K tomuto kroku přistupuje více žen, které po dítěti - naopak oproti partnerovi - touží. Chyba ve vztahové důvěře to z vaší strany je. Na druhou stranu jste neměla moc na vybranou, pokud jste dítě tak moc chtěla a přítel je odmítal. Jste spolu 16 měsíců, to je dost dlouhá doba na to, abyste si mohla vyhodnotit, jestli považujete přítele za potenciálně kvalitního otce. Komunikace na téma společné dítě nejspíš vždy uvízla na mrtvém bodu, rozcházet jste se nechtěla, tak jste se rozhodla takto. Určitě jste do svého rozhodování zakomponovala i riziko jeho naštvanosti a nedůvěry. Teď jste v prvním trimestru, takže je to čerstvé. Nepochybuji o tom, že si vše sedne a přítel se začne společně s vámi na dítě těšit. Teď neví, nevěří, ale jestli váš vztah stojí za to, vše se během vašeho těhotenství vykrystalizuje. Držím palce, přeji pohodové těhotenství i porod :-)
partner odmítá dítě
paní doktorko, zažila jste ve své praxi někdy případ dítěte, které se narodilo neplánovaně a proti vůli biologického otce - ten jej pak odmítl, paternita se řešila soudně, stejně tak i výživné. I přes snahy matky se nepodařilo navázat s otcem a jeho rodinou kontakt, a to kvůli zatvrzelému skrývání a negování nejen biologického otce, ale celé jeho rodiny, a v případě fyzického kontaktu i slovní i fyzické agresivity. Jak to takové dítě poznamená? Je možné se vůbec s takovou situací vyrovnat? Alimenty za biologického otce pak roky platila jeho nová partnerka. S pozdravem M.
Milena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ano, Mileno, takové případy nebývají ojedinělé. Dítě se narodilo neplánovaně, proti vůli biologického otce, on svůj bojkot vyjadřuje jasně a zřetelně, nemá k dítěti žádný vztah. V tomto případě je hlavně důležité, že výživné je hrazeno. Jak to ovlivní dítě, záleží hodně na mnoha okolnostech v rámci rodiny dítěte, nejen na matce, ale i prarodičích, přátelích matky, předpokládám, že je v rodině již nový partner. Abych pravdu řekla, setkávám se s tímto hlavně v případech, kdy se na začátku spolupráce se mnou klientů  ptám na původní rodinu a zázemí doma. Hodně dnes dospělých lidí říká, že biologického otce vůbec neznají, nejevil o ně zájem. Okolo 18.roku věku se někdo, častěji ženy, snaží otce kontaktovat a poznat, někdy je to zklamání, někdy konečně nalezení nějakého kontaktu.
partner odmítá dítě
Dobrý den Paní Jitko,prosím Vás mohla bych poprosit o radu nebo Váš názor.Již rok a pul žiji s přítelem v jedné domácnosti.Přítel má dvě děti chlapce 12let a holku 8let.Po 14manželství s jeho bejvalouJá nemám žádné,ale chtěla bych,jenže když jsem řekla přítely že se snažím hrozně moc o miminko tak mi jasně zduraznil že miminko už nechce že mu stačí ty dvě svoje co má.Jenže také bych chtěla miminko i když mi říká že nejsem na miminko připravená,že kolikrát přijedou jeho děti a ja si radši naberu více sichet v práci a tak.Nu je pravda že se denodeně s ním hádám že mu vičítám jednu sousedku,že si sní každý den píše občas spolu sedí a klábosí na zahradě u kafíčka když jsem v práci. atak.pak mu vyčítám že jsem ho viděla online na faceboku atak.hlavně už je to delší dobu co se hádamé kvuli miminku,že já chci a on nechce.oboum nám je 36let.Hádám se sním neustále při každé hadce mu řikám že odejdu a jeho už ty hádky nebaví.Prosím Vás mohla byste mi prosím poradit.Dekuji
Andrea Sm
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Andreo Sm. Myslím, že to celé není až tolik jen o přítelově nechtění dalšího dítěte, ale o nevyjasněnostech ve vašem vztahu. Je tam vaše nejistota v něm, žárlivost. Jeho děti tak úplně nemusíte, možná žárlíte i na ně? Pochopila bych to. Nechce se s vámi zcela poutat do budoucnosti, jestliže je váš vztah tak křehký a je v něm plno třecích ploch. Nejdřív byste si měli spolu vyřešit váš vztah, pak můžete spolu plánovat závaznou budoucnost v podobě vytvoření rodiny. Chápu, tikají vám biologické hodiny, ale vaše nesrovnalosti dítě nevyřeší... Co zajít do partnerské poradny? :-)
partner odmítá dítě
mluvit...Podotýkám, že naši dceru manžel miluje, maximálně se jí věnuje, jak sám říká, nejvíce ze všech svých dětí...oceňuji na něm, "že mi ji dopřál", protože vím, že mne taky mohl poslat k šípku, když už sám 2 děti má..uvědomuji si i to, že teď už to zase začíná být pohoda, dceru jsme z nejhoršího vypiplali, opět cestujeme, můžeme spoustu věcí podnikat atd...ale nedokáži se smířit s tím, že bych další dítě a dcera sourozence (sobě věkově blízkého) neměla..bohužel také naši blízcí známí přišli v minulosti o své jediné dítě a já mám v hlavě neustále i toto...mám pocit, že se motám v kruhu a nevím jak z toho ven.. budu Vám vděčná za jakoukoliv radu :-)










- otázka upravena poradcem
P.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Rozumím vám. Asi nenapíšu již nic jiného, než v předchozí odpovědi, ale držím vám každopádně moc palce, aby to dopadlo tak, jak má :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko. Je mi 38let, manžel 46 let, máme 4 letou holčičku..a já dlouho toužím i po druhém dítěti, vždycky jsem ho chtěla. Manžel má dále 2 dospělé dcery z prvího manželství a na další dítě se netváří..řekl mi, že další dítě už nechce, nechce do 70ti pracovat, aby ho zabezpečil, už nemá tolik energie a už chce prostě klid, měl nějaké zravotní problémy (aby bylo zdravé), ale protože mne miluje tak kdyby to mělo znamenat, že budu nějak zásadně nešťastná, tak by o tom uvažoval..a já nevím...další dítě bych strašlivě chtěla, současně mám ale pocit, že bych ho do toho vlastně natlačila proti jeh vůli a z tohto mám strach..také si přirozeně rozumově uvědomuji oprávěnost jeho argumentů (zejména věk, možné zdravotní komplikace atd.) ..a strašlivě se trápím..bohužel se z toho asi stalo téma, na které oba reagujeme podrážděně..já mám navíc těď několik znovu těhotných kamarádek, on zřejmě cítí jak mi je a že to budu řešit a "tlačit", takže o tom nejsme schopni s chladnou hlavou - otázka upravena poradcem
P.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, P.Manžel není tak starý ve 46 letech, aby nemohl mít dítě, ale samozřejmě neznám jeho zdravotní problémy. On je jako otec saturován, vy jako matka ne. Bavili jste se zpočátku o tom, že byste měla ráda dvě děti? Věděl to dopředu? Zkuste z toho nedělat nátlakové téma, to je samozřejmě kontraproduktivní, ale vaše frustrace se na druhou stranu musí nutně promítat do vašeho vztahu. Vy byste další dítě "strašlivě chtěla", on se bojí a chce již mít klid - to je nevyvážený stav, kde zvítězí vlastně láska, řeknu - li to, na můj vkus, až příliš pateticky. Máte mezi sebou velký rozpor, je nutné jej řešit. Napadá mne jako varianta návštěva u partnerského psychologa, který vám pomůže v tom, abyste se netopili a nezůstávali na slepém bodě, kde se točíte v zacykleném kruhu.
partner odmítá dítě
Dobrý den.Partner(40 let) má jedno dítě (holku 15letou )jednou ženou a druhou s jinou (holčičku 4 roky ).S tou se,ale vůbec nevídá.Na obě dvě platí alimenty.Taky má dluhy,ale od té doby co jsme spolu začal své dluhy radikálně řešit.Dohodli jsme se,že s dítětem počkáme až si své dluhy dá partner do pořadku a začneme úplně nový život.Jenže už jsme spolu už tři roky a čas utíká....Já mám taky dluhy.Tvrdě jsem,ale pracovala v zahraničí jako pečovatelka a postupně si dala život do pořádku.Po roce jsem opět začala pracovat v CR,abych byla více s partnerem . Ted mám práci,která je sice náročná,ale dobře ohodnocená. Vyděláváme každý kolem 17tisíc..Přesto pořád tvrdí,že si dítě ještě nemůžeme dovolit,protože by jsme to finančně nezvládli,ale já si myslím,že lidé jsou na tom hůř a miminko mají.Partner mi tvrdí,že já nejsem na dítě připravená.Ze to ze mě necítí.,ale není to tak.Je mi 30 let a už jsem jen frustrovaná a zoufalá.Prosím o radu.Co mám dělat.Předem moc děkuji.
Markéta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Markéto. Ekonomický aspekt bude hrát pro partnera, poznamenaného dluhy, určitě roli, ale zrovna tak i fakt, že již dvě děti má. Jestliže se nestýká s 4 letou dcerou, otcovství asi až tak neprožívá. Oba vyděláváte nyní sice společně 34.000,. Kč, ale z tohoto příjmu odchází velká část na jeho alimenty. Chápu, že se bojí, a že se do dalšího dítěte nehrne, ale svádí to na vás. Jste na tom každý jinak, a co s tím? Nemá smysl jej do dítěte nutit tlakem, spíš by bylo dobré postupně situaci a výhledové cíle spolu rozebírat v klidu. Vaše frustrace může vést k jeho odporu. Chápu, že jste ve 30 mateřsky zaměřená, navíc jste pracovala jako pečovatelka, takže v sobě máte hodně láskyplně pečovatelského. Jak na něj, vám jinak neporadím. Ale jestli je mezi vámi láska, pak to překonáte. Hlavně si dejte časový horizont, kdy ano, zatím se na to psychicky připravujte - spolu :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, prosím o radu. Mně je 32 příteli téměř 30 let. Jsme spolu necelé dva roky. Na začátku jsme se o dětech bavili a shodli jsme se, že je ještě čas, ale že třeba za dva roky už je já možná chtít budu. Neuběhly ani ty dva roky a už na mě padla touha. Poslední půl rok jsme téma postupně probírali a shodli se, že v červnu začneme na miminku pracovat. Teď když se vše blíží, přítel dítě odmítá. Není prý připravený a ani neví kdy bude, prý je ještě čas. Nechci čekat na to, až se rozmyslí a já pak dítě už třeba nebudu moct mít. Na jednu stranu ho chápu, ještě dodělává školu, dělá zkoušky a má jiné myšlenky. Navíc má hodně koníčků a bojí se, že by ho dítě omezovalo. Ale máme zázemí v rodině, vím, že by jsme to zvládli, finančně i jako rodiče. Mrzí mě, že takhle otočil, jinak máme pěkný vztah. Nechci se rozejít, vím, že je pro mě ten pravý, ale nechci ani čekat až se rozmyslí, že je na dítě připravený! Děkuji
Agáta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Agáto, dobrý den. Chápu vás, chápu přítele. Jestli jsem to dobře pochopila, i on chápe vás a vy jeho. Takže je zde jen nesoulad v načasování.  Lekl se toho, že už by vše mělo nastat, on na to ještě zralý není, vy ano. Ale pokud máte pevný vztah a víte, že spolu být chcete, zkuste ulehčit příteli z jeho strachu z otcovské zodpovědnosti. Až se početí podaří, bude to s vámi již postupně prožívat jinak. Důležité je, že dítě jste spolu do budoucna plánovali oba a vy jste jej nijak neznásilňovala proti jeho vůli :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila.Manžel nechce druhé dítě.Máme dcerku-4roky,rekonstruujeme už 5 let, ale ještě nám chybí pár věcí, abychom mohli spokojeně bydlet.O 2.dítěti jsme mluvili už dříve a dohodli jsme se, že si dám do pořádku zdrav. problémy, vysadím léky a očistím se, v srpnu možná ještě půjdu na gynekol. zákrok (měla jsem polypy a je možné, že je budu muset znovu odstranit) a pak se začneme snažit.Když jsem se mu před pár dny zmínila, že se mě v práci ptali, jestli uvažuji o 2.mateřské, řekl mi, že už druhé nechce-že nemáme pořád rekonstrukci dodělanou-řekla jsem mu, že počkáme třeba rok, na to mi řekl,že pak už bude starý(40let),já mám 29let a chci ještě dítě, dcerka o ničem jiném nemluví.Manžel mi k tomu ještě řekl, že jsem pořád v práci a on se nebude o všechno i o děti starat(mám 8-mi hod. prac. dobu a volné víkendy)Dcerku vodím do školky i ze školky, doma se o ni nemusí vůbec starat.Nechápu to.Co jako chce?Ať udělám cokoliv, je všechno špatně.Děkuji za radu.
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kateřino, budu stručná. Máte problém v komunikaci o svých vztahových očekáváních. Je to škoda pro vás dva, i pro vás tři, ale jste příliš konfrontační na to, abyste se spolu byli schopni dohodnout na tom, co je váš společný život důležité. Soupeříte spolu. Nejdřív si ujasněte proč, a pak jděte ve stavění svých životních cílů dál :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, moc ráda čtu a dávám za pravdu vašim reakcím na tomto portálu a chtěla bych Vás proto také moc poprosit o radu, jsem si opravdu bezradná a moc smutná. Je mi 34 let, partnerovi 29. Víc než půl roku spolu bydlíme, víc než rok spolu chodíme. Na začátku našeho vztahu jsem se ho zeptala, jestli by chtěl někdy dítě. Řekl ano, po dvou dovolených nebo po dvou letech. Víc jsme o tom nemluvili. Nyní mi ale na společném víkendu řekl věci, které mě překvapily a také zranily. Že dítě se mnou nechce, že prý nejsem schopna se dle něj o dítě postarat. Přitom pracuji, vařím co nejvíce, starám se co můžu. I když poslední dobou, jelikož je přítel moc často v práci, často chodím za kamarádkami popovídat si. A že po dítěti nikdy moc neprahnul. Nyní jsem na nemocenské a mezi námi je zeď. Zeptala jsem se ho, jestli se mnou chce být, tak se zeptal, jestli myslim, že by to mělo cenu, když chci dítě jen proto, že ho mají všichni ostatní. Já teď nevím, co dělat. Odstěhovat se začínat znovu, nebo tomu dát čas? Opravdu nevím. Děkuju moc, pokud Vás napadá nějaké řešení.
Jája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Jájo. Partner nyní cítí tlak na dítě z vaší strany a odmítá tomu rozumět. Odmítá pochopit vaši touhu po mateřství, když sám k tomu ještě ve svých 29 letech nedozrál. Vymlouvá se přitom na zástupné argumenty, aby nějaký argument měl, a nebavíte věcně o tom, co by pro vás dva dítě znamenalo do života. Jste každý nyní na jiné straně. Nemohu vám přeci jasně říct, zda se máte odstěhovat a vztah ukončit, nebo tomu dát čas. Dala bych tomu čas, ale ne donekonečna. Jen by teď bylo důležité najít společnou řeč. Víc vám takto na dálku nepovím. On se "jen"brání, ohání se věcmi, které ve skrytu duše asi ani nemyslí vážně. 
partner odmítá dítě
Dobrý den,
potkala jsem někoho skvělého a právě proto a protože mi bijou biologické hodiny, bych s ním chtěla mít dítě. Je mi 35 a jemu 42. Ze začátku mi říkal, že dítě nechce,že to není pro něj, ale třeba se to změní. Nyní mi říká, že dítě nechce a že nikdy neměl potřebu ho mít a chce mít svobodu chodit kam chce a kdy chce a užívat života. řekla jsem mu, že také mám obavy o výchovu atd., ale že to cítím u srdce, že bych ho chtěla s ním mít a že se tím nemusí kompletně náš život změnit a můžeme si pořád občas užívat. Nevím,co dál. Mám ho moc ráda a nedokážu si "vybrat" mezi dítětem a mým přítelem. Děkuji za radu, pokud nějaká je... - otázka upravena poradcem
Lenka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lenko. Radu tedy opravdu nemám. Máte se rádi, ale máte odlišné životní cíle. Toto dilema můžete vyřešit jen VY sama, nikdo jiný...
partner odmítá dítě
3. část - Snažím se nedávat to moc najevo, nechci aby si myslel, že na něj jakkoliv tlačím. Ale občas mi prostě nějaká poznámka ujede. Je mi jasné, že se oba chováme stejně sobecky - nemůžeme přece jeden druhého do něčeho nutit. Ale za pár let mi bude třicet a bojím se, že zůstanu nakonec sama a bezdětná. Občas už mám takové stavy, že když mi kamarádka oznámí, že je těhotná, tak probrečím noc. Ne, že bych ostatním to štěstí nepřála. Ale chtěla bych ho taky. Prosím poraďte jak ze situace ven. Opravdu si nechci rozbít fungující vztah a nechci se chovat jako blázen. Moc děkuji za odpověď a přeji krásný den.
Frances
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Frances, možná se na to upínáte až příliš, zatímco přítel ještě na rodičovství není zralý vůbec. Tím se mezi vámi rozevírají kleště neporozumění, pocitů tlaku, což vám nikterak neprospívá ani jednomu, natož vašemu vztahu.Tu návštěvu u psychologa určitě doporučuji :-)
partner odmítá dítě
2. část Absolutně s tím nemám problém. Bohužel ale v čím dál více situacích přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby tam byla malá dcerka se mnou. Navíc mi připadá, že se máme s partnerem opravdu hodně rádi a moc bych si přála, abychom zplodili potomka právě z lásky. Navíc je tu ještě jedna věc. Vloni jsem přestala brát antikoncepci (přítel o tom samozřejmě ví, nejsem podrazačka), protože jsem ji již brala deset let. Od té doby mám velice nepravidelnou menstruaci a při vyšetření jsem se dozvěděla, že se mi neuvolňují vajíčka a s otěhotněním budu mít bez hormonální léčby pravděpodobně velký problém. Bylo mi doporučeno začít se snažit o dítě co nejdřív. S brekem jsem s tím šla za přítelem a on se zachoval skvěle. Podpořil mě, že všechno zvládneme a navrhl, že bychom mohli s početím začít za rok. Toto řešení mi přišlo jako super kompromis a souhlasila jsem. Bohužel rok uplynul a když jsme na toto téma zavedli řeč, bylo mi řečeno, že dítě za pět až deset let. Šíleně mě tato jeho otočka bolí.
Frances
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Předpokladem pro vzájemnou  dohodu o vašich společných cílech do budoucna je, abyste se měli rádi - základem vztahu je v rámci lásky hledání toho, co bude oběma vyhovovat. Ne vždy to ale jde - votázce dítěte a vašich zdravotních komplikací nejde čekat donekonečna. Ale je to věc, kterou musíte řešit vy dva spolu. Nikdo zpovzdálí vám nemůže poradit. Nejspíš by se vám mohla hodit konzultace s nezávislým partnerským psychologem, který vám může oběma pomoct v komunikaci.
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko,
děkuji za Vaši poradnu, umíte vlévat optimismus do žil. Obracím se na Vás i já se svým trápením. Je mi 27 let, příteli bude 30. Jsme spolu čtyři roky. Skvěle si rozumíme snad ve všem až na otázku dítěte a svatby. Přítel má náročné zaměstnání, je hodně vysoce postavený manažer, často bývá na zahraničních služebních cestách. Máme zázemí, jsme dobře situovaní. Ale o dětech nechce ani slyšet. Obtěžují ho fotky dětí kamarádů, kterých jsou plné sociální sítě. Kdykoliv se dozví, že se někdo bude ženit, protáčí oči v sloup. Přitom já bych dítě chtěla moc. Snažím se s tou myšlenkou opravdu bojovat, nechci přítele kvůli tomuto rozporu ztratit. Ale obávám se, že jakmile jednou ženu trefí mateřské pudy, bojuje se již velmi obtížně. Moje touha po dítěti určitě není z nudy, mám spoustu koníčků, kamarádů, nejsem na čase stráveném s partnerem rozhodně závislá. Je mi i jasné, že vzhledem k jeho náročné práci by byla převážně péče o potomka na mě.
Frances
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Frances. Vy se nemusíte snažit bojovat s myšlenkou na dítě. Asi byste to naopak čas od času spolu měli probrat, povídat si o tom. Jinak byste popírala sebe samu a tím byste si škodila - konec konců i vašemu vztahu. Jdu dál...
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko, potřebuji radu od někoho nestranného, kdo má zkušenosti. S partnerem jsme spolu 3 roky, z toho dva roky spolu žijeme. Partner 25, já 30. Na počátku vztahu jsme o tématu dětí mluvili a shodli se, že děti chceme, nejlépe první do mích 30 let. Ale nyní partner otočil...začal mluvit o tom, že si není jist, zda děti vůbec chce, že si to neumí představit a celkově mám z něho pocit, že mě od sebe odhání...nerozumím tomu, copak si najednou není jist tím, že se mnou chce žít?Několikrát jsem mu řekla, že děti chci, že bych nemohla žít bez dětí. Ale také jsem mu řekla, že na něj netlačím, vždyť můžeme ještě pár let počkat...Ale mám pocit, že mi moje slova nevěří...nebo nechce věřit...
Kája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kájo. Na počátku vztahu bylo partnerovi 22 let, v tomto věku mohl těžko mluvit za sebe a za celý svůj další život. Vzah mezi vámi dvěma byl i díky věkovému rozdíli nevyrovnaný, každý z vás měl jiné životní cíle, adekvátní k věku i k příslušnosti k pohlaví. 25 letý muž si nedovede představit, že by nyní chtěl být otcem a přijal tak jasný životní závazek...Neni to úplně nepochopitelné...Stejně tak je pochopitelné, že vy ve svých 30 letech životní perspektivu potřebujete vidět více jasněji narýsovanou. Vám dvěma ale schází průsečík v aktuálních životních cílech. Nedáváte mi žádnou otázku, já se jen zamýšlím nad vaší životní situací a přemýšlím  nad tím, zda jste opravdu pár, který k sobě do konce života patří se vším všudy...
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko, máme s přítelem jíž jedno dítě (5 let), když jsem prvně otěhotněla, bylo neplánováně těhotěnství. Nyní jsem po 5 letech otěhotněla znovu a bohužel opět neplánovaně. Přítel mi ale řekl že je to můj problém ať si to vyřeším sama. Druhé dítě nechce. Dále mi řekl že to není dítě jeho, jelikož on si vždy údajně dával pozor ale ne vždy to tak bylo. To se mě hodně dotklo. Můj partner mi řekl že pokud si dítě nechám,tak spolu končíme, a on začné pít. Přítom první dítě také nechtěl ale nakonec jsme se dohodli že si ho necháme a teď ho má moc rád. Já partnera nechci do ničeho nutit. Je fakt že naše ekonomická situace není teď buhví jak příznivá. Máme i bohužel hodně dluhu, které vznikly kvůli problémum s partnerovou nemocenskou. Ale vždy jsem chtěla pro malého ještě jednoho sourozence. A už je mi přes třicet. Takže myslím že už moc šanci na další dítě mít nebudu. Proto prosím , porať te mi... Moc děkuji.
Jitka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jitko. Přítelovo chování je hodně nepartnerské, dává ruce pryč od problému, který se týká vás obou a ultimativně to hrotí. Cíti se nejistý, vy také. Nejen, že v něm nemáte oporu, ale on vám ubírá i síly na řešení situace. Výhrůžka,, že začne pít? Co si o tom myslet? To je opravdu absurdní. Vaše ekonomická situace je velmi limitujícím faktorem. Myslím si, že byste vše měla probrat více rychle s psychologem v rámci aspoň jednoho individuálního sezení. Z racionálního pohledu je nyní narození dítěte opravdu komplikací. Ale v životě se neřídíme jen rozumem. Musíte si v sobě probrat i své emoce. Je to váš život. Věková hranice, kterou zmiňujete, mi nepřijde nijak zásadní...
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu či názor, jak přesvědčit svůj protějšek na druhé dítě. S partnerem (svatbu zásadně odmítá) se známe přes 13let a téměř 10let spolu žijeme. Nyní vychováváme téměř 2,5 letého chlapečka, sourozence však tatínek již nechce. Oba jsme mezi 35-40 lety a proto již nemáme moc času. Bohužel ze zdravotních důvodů nemůžeme mít děťátko přirozenou cestou, to prý ale není důvod. Ekonomicky také určitě nestrádáme, postavili jsme si i baráček, také to není důvod... Prostě je prý dítě velká zodpovědnost a druhé již nechce, tečka... Oba sourozence máme a pravidelně se vídáme. Oni také mají každý dvě děti, ale již starší. I proto bych chtěla pro našeho klučinu kámoše a přijde mi hrozně nefér, aby kvůli naší pohodlnosti (že je to náročné a moc zodpovědné) byl v životě odkázán pouze sám na sebe či dospělé. Jsem sobecká já, že chci druhé dítě?
Poraďte mi, prosím, co mám dělat. Dokonce jsem již uvažovala o pěstounství...
Moc děkuji za každý názor či radu
D.D.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, D.D. Nejste sobecká, naopak! Přejte svému synovi parťáka, mít sourozenecký vztah je do života určitě dobré. Přemýšlet o pěstounství, když jste nezkusili IVF? Vždyť by to byla stejná zodpovědnost, jako za vaše vlastní dítě. Manžel má někde ve skrytu duše ještě další iracionální argumenty, má v sobě strach. Není více úzkostný? Jak jej přemluvit k činu, to vám ale neporadím...
partner odmítá dítě
Dobrý den,jsem s přítelem (já 38, on 40 let) 6 let. Dítě jsme oba moc chtěli a tak jsem brzo otěhotněla.Plánovali jsme dvě děti, to druhé jakmile to první trošku povyroste.Pak se dozvěděl, že má dítě s ex přítelkyní.V té době se nám narodil syn.Když jsem začala mluvit o dalším dítěti, řekl,že nikdy dvě děti neplánoval.Vše o čem jsme se kdysi bavili jako by nebylo.Byl to rok co jsem nečekaně otěhotněla....Donutil mě k potratu.Od té doby toho strašně lituji, brečím snad pořád, bolí to...pro něj to je minulost a není co řešit.Ale já jsem na dně, nic mě nebaví, jako by mi vzal můj vlastní život.Teď už 4 měsíce žádný sex...vymlouvá se.Žijeme jen vedle sebe,on má veškerý komfort.Na dítě řekne, že další nechce, že druhé má a tím je debata ukončena.Nic co cítím a chci já ho nezajímá.Řekla jsem, že pokud nechce další dítě ať odejde.On ale odejít nechce.Ale já už nechci tak žít a ani to nebere vážně.Nevím co dělat,nerozumím mu.Vždy jsem stála při něm a pomáhala mu,na nic nebyl sám.
Katy
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Katy. Prožíváte každý z vás trauma, každý v jiném ohledu. Potrat, k němuž jste byla proti své vůli dotlačena, ve vás muselo zanechat velké a hluboké stopy a nemáte to spolu vykomunikované. Podle mne byste potřebovali začít navštěvovat párovou terapii, abyste si spolu vyjasnili mnoho věcí, které si sami za sebe sdělit nemůžete, protože si je vyčítáte. Nepřemýšlejte o tom dlouho, běžte do toho.
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko,
můj dotaz se asi ztratil, píšu proto znovu. S přítelem(já 33, on 35) jsme spolu celkem 3 roky.Pak opustil manželku a děti (6 a 4) a žijeme spolu 2 roky. Vztah mezi námi inicioval on.Přítel má sklon být dominantní, žárlivý a o všem chce rozhodovat, někdy se kvůli tomu hádáme.Říká, že mi nevěří,protože jsem se na začátku našeho vztahu někdy opila a byla na něj zlá a někdy jsem mu lhala kde jsem (ještě bydlel s manželkou a dělal mi žádlivé scény). Na začátku vztahu říkal,že dítě chce ale později.Teď již dítě rezolutně odmítá,já dítě nemám a aspoň 1 chci. Když se nehádáme, je náš vztah hezký, když se hádáme, partner nemluví i 3 dny a já se dusím.Musím přijít já a začít komunikovat... Mám ho ráda, ale nechci se vzdát možnosti mít dítě. Na přímou otázku mi odpověděl že názor na dítě se mu nezmění a že je na mě zda s ním zůstanu či ne. Nevím co mám dělat, odejít hned nebo až si tím budu jistá či zůstat a doufat.Děkuji
Anežka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Váš přítel, Anežko, je podle vašeho popisu nevyrovnaný. Je dominantní, ale i žárlivý. Je v něm nějaká slabost, která jej vede k potřebě uplatňovat nad vámi svou moc. Nedokážu vám ale odpovědět na vaši otázku jednoznačně. Váš přítel o vás stojí, i když tvrdí, že pokud jste nespokojená, tak můžete jít. To je nesmysl. Viděla bych vás dva na párovou terapii u psychologa se specializací na partnerské vztahy.
partner odmítá dítě
Dobrý den,
píšu vám, protože mě nenapadá jiný způsob, jak sama sobě pomoci, než probrat to, co se přihodilo s odborníkem.
Jsem s přítelem dva roky. Já 25, on 28. Máme takový bouřlivější vztah, vždy jsme se hádali a usmiřovali. Nejraději v posteli! Tak vznikl další život, který to teď nemá jednoduché. Snažím se držet v klidu, ale často to nejde. Partner mi vždy říkal, že se na dítě ještě necítí, že sám se neumí o sebe postarat, ale že se mnou jednou chce rodinu, ikdyž ne v nejbližších letech. Často ale mluvil o dítěti a společné rodině. Já se na to cítím už delší dobu - s předchozím partnerem jsme plánovali. Neberu prášky už čtyři roky. Nepodvedla jsem partnera, ale on to nyní tak vidí a i po společném rozhodnutí, že si dítě necháme hledá aliby, jak se zodpovědnosti zbavit. Jeho chování je rozporuplné - chvíli mě hladí po břiše a usmívá se a poté mi vyčítá a předhazuje cokoliv. Ten tlak se nedal unést a já odešla k mámě. Děsí mě život, kde dítě nebude mít otce. Může se vzpamatovat?
Anka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Anko, podle toho, jak to popisujete, bych se nebála. Je to přítelovo váhání, nebyl a není připraven na rodičovství, je zmatený a kolísá ve svých emocích. Potřebuje si to v sobě usadit. Je dobře, že jste z toho na nějakou dobu odešla, on bude mít čas si sám  vše v sobě srovnat a vy nebudete v napětí a časté konfrontaci. Předpokládám, že se přítel "vzpamatuje" brzy, vy ale buďte v klidu, který je teď pro vás i miminko hodně důležitý :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den,
je mi 30let a přítel je o 18let starší.Už na začátku mi dával najevo,že jeho priority jsou jinde, že rodičovství má už za sebou.Jeho děti jsou už dospělí a on je rád, že si může užívat svého života.Děti tedy nechce a nechce o tom ani slyšet. Z manželství, které skončilo rozvodem si nese velké šrámy na duši.
Velmi ho miluji a vím, že jsem lepšího člověka nikdy nepotkala jen problém je a pro mě dost veliký, že já hluboce toužím mít děti a vlastní rodinu. Nevím co mám dělat, velmi mě to bolí a dost často mě to dostává na dno. Jsem víc než mateřský typ.
Jsme spolu šťastný ale já budu naplněná až budu mít vlastní rodinu. Nechci se vzdát jednoho pro druhou věc.
Budu velmi ráda za jakoukli radu.
Mějte se hezky.
Děkuji M.
MS
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, MS. Partner vám sice již na začátku vztahu dával jasně najevo své mantinely, co se týče dětí, ale to mohl být zpočátku alibusmus a držení si hranic. Pokud by i nyní trval na tom, že děti již nechce, pak bych to viděla jako jeho nedostatek lásky vůči vám. Nejedná se primárně  o sexuální vztah, jedná se o partnerský vztah. K opravdovému hlubokému partnerství patří i to, že se člověk zamýšlí nad očekávánimi a potřebami toho druhého. Nevím, co k tomu mohu více dodat...
partner odmítá dítě
Krásný den,
chtěla jsem se zeptat na Váš názor, protože nic podobného jsem se zde nedočetla. S manželem jsme 10 let z čeho necelé dva manželé-já 28,on 29. Máme krásného, zdravého chlapečka, kterému už táhne na 8.měsíc. Vždy jsme se bavili o tom, že budem mít děti blízko od sebe. Na jaře jsme chtěli zaděla na druhé, ale v zimě mi manžel řekl, že dítě nechce, že si potřebuje odpočinou. Podotýkám, že má naprostou volnost, každý víkend jezdí po kamarádech, v týdnu z práce rovnou do lesa-je myslivec-do 4.měsíců našeho syna spal v jiném pokoji,aby se vyspal a musím říct, že malej neplakal..napil se a spinkal. Jezdila jsem s měsíčním dítětem pro něj na čochy a akce kolem třetí ráno.Nijak ho nezaměstnávám, vše dělám sama i štípu dřevo abychom nezmrzli.Má ho rád,ale zásadně u známých..tam se mu věnuje.Doma ne,je to moje práce.Nevím,jak mu to vysvětlit, že pro mě je to důležité. Nechci aby byli daleko od sebe. Nejen kvůli dětem,ale i kvuli praci a psychice.Jsem asi sobecká.Děkuji Vám za radu.
Pavla
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Pavlo. Říkáte, že jste se o dalším dítěti bavili spolu oba, možná to byla více vaše vize, kterou manžel nerozporoval? Nevím. Každopádně se rozcházíte v tom, jak dál. Vás to trápí a celkově to zatěžuje váš vztah, protože nejste pozitivně vyladěná a nespokojenost se nejspíš promítá do vaší komunikace, schopnosti se vzájemně domluvit, porozumět si.Asi by bylo na začátek dobré, rozvážit, jaká je vyváženost vašeho vztahu. Podle vašeho popisu je manžel jen tím, kdo se baví a užívá si, vy to zvládáte, tolerujete mu to a vaše hlavní touha je další mateřství. Ale na děti musí být dva, kteří to chtějí. Něco vám ve vztahu, ve vašem partnerství, schází. Než byste mohli začít plánovat druhé dítě, měli byste  začít hledat nazpět
 podstatu vašeho vztahu...
partner odmítá dítě
Prosím poraďte mi, co mám dělat? Jak to dostat z hlavy, abych nemyslela jen na dítě? Přítele miluji a pořád nechápu, proč jednou chce a mluví vážně a pak ten obrat. Vztah máme moc hezký. Mě osobně to molí, on si musel všimnout změny, že nemluvím, nesměju se, ale nezeptá se, nejspíš nechce o tom mluvit. Děkuji LM
LM
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Asi jsem vše napsala v předchozí části. Nevšimla jsem si, že na mne čeká pokračování. Ale nic jiného mne nenapadá. Důležitá je láska, kterou k sobě cítíte oba, ta je základem i k tomu, abyste si pak o všem mohli uvolněně povídat. Neměla byste mít dítě jako hlavní cíl vašeho vztahu, jako jeho leit motiv. Pokud se má narodit, bude vás dvou a partner i vy byste měli cítit, že chcete dítě spolu, kvůli sobě. Jinak přeci již jako rodiče oba saturováni jste :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o Váš názor. S přítelem jsem víc než rok, každý máme jedno díte z prvního manželství. Od začátku přítel ví, že dítě chci a moc. Přítel cca před půl rokem začal sám o dítěti mluvit, řekla jsem mu tehdy, že pokud to nemyslí vážně, tak ať o dítěti nemluví, že je to pro mě bolestivá záležitost, protože s ex manželem jsem chtěla a nakonec to nedopadlo.....Bylo těžké se s tím smířit, proto jsem přítelovi od začátku řekla, že pokud začné téma dítě, tak jedině, že to chce i on. Po nějaké době o tom přestal mluvit a tento týden mi jen tak řekl, že si není jistý a že nechce. V tu ránu to bylo tak těžké, od té doby jsem smutná, nemyslím na nic jiného, prostě mě zklamal. Přetvařovat se neumím, ale mluvit o tom s ním nedokážu už ne. On moc dobře ví, co to pro mě znamená a jak moc toužím mít dítě. Ta touha je silná a moc to bolí.
LM
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
LM, dobrý den. Neberte to nyní tak úplně jako definitivní verdikt, to by byla škoda. Téma dítě jste vlastně vyloučila z vaší společné komunikace vy - v rámci pudů sebezáchovy, protože je to pro vás natolik křehká záležitost. Jste spolu rok, už toho o sobě víte víc. Někdy můžete procházet již i nějakými krizemi - ty pak mohou odrážet a zrcadlit to, co kdy kdo nějak řekne. Nechte si toto - dlouho tabuizované téma mezi vámi - na r. 15, zatím se netrapte :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, nevím, jak dál ve vztahu s přítelkyní.Přes mou nevoli, o které věděla dlouho dopředu, si pořídila dítě.Já ses tím stále nemohu srovnat(je v 6.měs.).Udělala to tajně, to mi vadí a navíc i to dítě do konce života.Sama mám dvě velké děti a o žádné další nestojím, tím spíš "cizí".Stále se kvůli tomu dohadujeme a cítím, že vztah skomírá.Nemůžu se přes to přenést a nevím, co dělat.Chtěla jsem vztah hned tehdy ukončit, ale svazují nás společné vysoké finanční závazky.Jak na to, prosím, nahlížíte. Stále se jen trápím.Děkuji, Marta. - otázka upravena poradcem
Marta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Marto. Co na to říct? Vy děti máte, ona ne, ale toužila po něm. Jestliže znala váš nesouhlasný postoj, nezbylo jí udělat nic jiného, než akci inkognito. Jednala za sebe. Její dítě ale přeci nebude pro vás cizí, když jste pár. Bude její, takže i vaše. Pro ni bylo asi nyní důležitější dítě, než partnerství. Stalo se to pro ni prioritou. Ale jestli má váš vztah dobré základy, a ne primárně finanční závazky, tak to ustojíte. Od toho jste DVĚ.
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorko, prosím Vás o radu, nebo Váš názor na věc. Je mi 36 let, a mému příteli 54. Jsme spolu 7 let. On už nechce děti, ale já čím dál tím víc ano. Zkoušeli jsme se několikrát rozejít, ale nejde nám to. Je to tak těžké, protože ho mám moc ráda, ale život bez dětí si neumím představit. S tímto vnitřním dilema se potýkám už pět let, je to hrozné trápení. Jakékoli Vaše slovo mě potěší.
Barbora
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Barboro. Partnerovi bylo 47, když jste začali být pár, vám 29. Musel vědět, že budete toužit po dítěti. Já nevím, k lásce patří i zodpovědnost k tomu druhému, kterého jsme k sobě láskou připoutali. Jak vám mohu ve vašem těžkém dilema pomoct, když vím, jak je těžké oddělit od sebe lásku k partnerovi, a touhu po dítěti a nalezení dalšího životního smyslu? Přeji štěstí, zároveň vám přeji, ať vám to osud nějak vyřeší tak, aby to bylo pro vás dobře :-)
partner odmítá dítě
Já osobně mám pocit, že na přítele netlačím a tyto témata zbytečně nevyhledávám. Cítím se teď dost ukřivděná a podvedená. Mám pocit, že se stejně nikdy nepřestěhuje a ani dítě spolu mít nebudeme. A i kdyby, tak stejně on bude přes týden pryč a já sama s dětma. Já jsem si prošla dlouhodobým vztahem a nevyšlo to, takže vím, že o letech poznávání to není. Nechci zase deset let s někým chodit a čekat, až se bude cítit na rodinu. Mám pocit, jestli nestrácím čas. Asi mu to takhle vyhovuje a já se mám přizpůsobit. Někdy mám pocit, že i kdybych se přetrhla, tak pro něj to nikdy nebude dost dobrý. Mě je 32, partnerovi 45. Chlap v jeho letech by přece už měl vědět, co chce. Jinak nám to klape ve vztahu velice dobře. Vzájemně se milujeme, lásku si projevujeme. S penězi hospodaříme společně, kupovali jsme auto, které nechal napsat na mě, veškerý volný čas trávíme společně. Jen se asi míjíme v těch zásadních životních cílech.A proto se Vás ptám, má tenhle vztah smysl? Mám čekat? Děkuju za odpověď.
Ina2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ino, jako vy víte, že hloubka poznání toho druhého a dobré perspektivy vztahu, není o množství společně strávených let, tak zrovna tak  věk nemusí znamenat, že člověk ví, co chce ( ad "chlap v jeho letech by už měl vědět, co chce"... ).On váhá, neví, není si jist. Vy si jistá jste. Ve spoustě věcech už ale budujete společné zázemí, a na to, že přes týden žijete odděleně, tak nadstandardně. On s vámi počítá, máte se rádi, je vám spolu dobře, rozumíte si ve způsobu trávení volného času. Pokud je druhé dítě vaším zásadním životním cílem, jak říkáte, tak se zatím asi trochu míjíte. On se toho možná bojí, prostě neví. Dejte vám oběma čas, jste dost mladá na to, abyste mohla mít v budoucnu kompletní rodinu se vším všudy. Ten vztah mařit by byla veliká škoda :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den, paní doktorko. S přítelem jsme spolu 19 měsíců. Oba jsme rozvedení. Já mám malého syna, on 2 dospělé děti. Každý žijeme sám. Já ve vlastním, přítel v podnájmu. Náš vzah funguje až na vyjímky pouze přes víkend. Já bych chtěla, aby se k nám přítel přestěhoval, našel si práci blíže k domovu, abychom spolu mohli být i přes týden. Když jsme se poznali, tak pracoval jinde a každý den byl doma. Chtěla bych také ještě jedno dítě. O čemž přítel ví hned od začátku našeho vztahu. Říká, že v zásadě není proti. Ale jakmile přijde řeč na stěhování nebo dítě, tak se na to ještě necítí a známe se prý málo. Snažím se o těchto tématech příliš nemluvit, ale on sám má pořád nějaké narážky. Pří poslední rozmluvě na toto téma mi vyčetl, že na něho tlačím, že přece vím, čím si prošel (bývalá partnerka přestala brát antikoncepci, otěhotněla a odešla s měsíčním dítětem, které mu neumožnila vídat, on dal před rokem souhlas k osvojení pro manžela bývalé partnerky, prý to tak pro to dítě bude lepší).
Ina1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Ino. Z vašeho psaní mám pocit, že přítel říká autenticky to, co cítí - neboli, není přesvědčen sám za sebe o chtění vytvořit jasně novou rodinu, změnit všechny dosavadní jistoty, které má, tj. práce, bydlení. Má vás rád a víkendový vztah mu pravděpodobně vyhovuje. To, že byl využit jako dárce spermií, když to řeknu takto neomaleně, mu určitě v dalších jistotách do života moc nepřidává. Měli byste si spolu oba ujasnit očekávání od dalšího života a také si říct, co jste schopni dostát, a co je těžké, nebo ambivalentní. Pak se nebude on cítit v tlaku. Chápu, že vám běží čas, chcete-li rodinu rozšířit, ale nevím, co v tom mohu poradit. Cítím vždy naplánování mimnka jako něco, co si oba přejí. Jdu si přečíst druhou část vašeho vyprávění.
partner odmítá dítě
Dobrý den.
Jsme s partnerem 3 roky, on má již 2 větší děti z předchozího manželství. Na začátku vztahu dítě chtěl, ale nyní, když jsme to začali řešit, tak dítě nechce. Já ho chci moc, táhne mi na 32, ale on vůbec.... Pryý si to vůbec neumí předstvit, a už jsem slyšela i věty typu ... že by si klidně uměl představit, abych si našla partnera, se kterým bych měla dítě a my bychom zůstali přátelé...Prý abych nebyla nešťastná, protože ví, že dítě chci. Přijde mi to uhozené, říkala jsem mu, že bych chtěla být šťastná s ním, a s ním mít dítě. Motám se takhle už půl roku v začarovaném kruhu a nevím co dál. Mám ho moc ráda, zážíváme spolu mnoho hezkých chvil, ale je mi z toho do pláče, při myšlence zahodit ten vztah. Děkuji za radu - otázka upravena poradcem
Tereza
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jak poradit, Terezo? Do rodičovství nikoho nenanutíme. Ale je zvláštní, že ze začátku vašeho vztahu s vámi dítě chtěl. Tak mne napadá, zdá věří perspektivě vašeho vztahu, zda neprocházíte nějakou krizí? Pak je otázka, jak spolu o dítěti mluvíte - neměl by na něj být vyvíjen vyčítavý tlak, spíš byste o tom měli mluvit v příjemných společných chvílích. Ale pokud bude trvat na svém, a vy na touze po dítěti, nevím, jak to dopadne. Držím palce!
partner odmítá dítě
Dobrý den. Mám 23 let, přítel má 29. Jsme spolu přes 5 let, skoro celých 5 let spolu bydlíme. Před pár měsíci jsme si vzali hypotéku na 3 pokojový byt, protože chceme v budoucnu rodinu to víme oba od začátku vztahu. Již více jak rok toužím se vdát, avšak se mi nedaří přesvědčit přitele. Začínám to vzdávat ale pořád tajně doufám. Jenže jsem začala toužit i po miminku. Vím, ano jsem mladá jak mi každý říká, ale já se na to cítím, navíc mám problémy v práci, ze které buď odejdu nebo lepší varianta otěhotním (je mi jasné že to nemusí jít na povel). Jenže přítel prozatím ještě se necítí ani na svatbu ani na dítě. Přitom mu táhne na 30 a netuším do kdy chce čekat. Když o tom začnu mluvit, tvrdí mi že nad tím neuvažoval, nebo že není kam spěchat, a ať ho nenutím atd. Přitom se máme velmi rádi, máme super vztah. Proto jsem začala uvažovat, že přestanu jít antikoncepci a bude to buď a nebo. Mám ale strach aby to nebral jako podraz. Prosím o radu co si o tom myslíte. Děkuji
Nikola
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nikolo, dobrý den. Podle mě byste se měli domluvit na všem společně, pakliže máte mít mezi sebou čisto. Byl by to podraz, a to by byla škoda. Přítel se ještě na otcovství a na manželství necítí, vy ano. Musíte najít nějakou střední cestu, kterou promyslíte spolu. Problémy v práci by neměly být jedním z faktorů, ovlivňujících přání dítěte. Zkuste hledat něco nového, mluvte o tom spolu s přítelem, ale ne z vaší strany naléhavě, o to víc bude couvat do rohu. A jen někdy, při zvláštní pohodové příležitosti.
partner odmítá dítě
Dobrý den, mám problém s přístupem manžela k miminku, které čekáme. U prvního dítěte byl nadšený, a kort když nám potvrdili holčičku, kterou si moc přál, tak jsem doma nesměla pomalu vytgřít, aby se nic nestalo, staral se, prostě supper táta. Pak jsem chtěla druhé, on zpočátku moc nechtěl, ale nakonec souhlasil, a na miminko se těšil. Když jsem otěhotněla, najednou se vše změnilo - nemá zájem o to, jestli mám v pořádku poradny, nemá zájem, jestli už malé kope, jak jen doma o mimču promluvím já nebo dcera, tak je naštvaný. Ještě se to více zhorčilo ode dne, kdy mi doktor řekl, že to bude chlapeček. On chtěl holku, a teď mi dává najevo, že o kluka nestojí ani náhodou. Mám dva měsíce před porodem, už se sotva hnu, jsem unavená, a on si vzpomněl, že bude malovat celý byt, a veškeré vystěhování nechal na mě, kromě nábytku, ale jinak všěe musím sama, do toho se starat o dceru, a když si dovolím padnout v 10 večer mrtvá do postele, ještě se urazí. Co mám dělat?
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano. To je hodně těžké, navíc velmi citlivé. Manžel chce malovat kvůli příchodu miminka, tím tak nějak dává najevo své těšení se, respektive možná více zodpovědnost vůči příchodu nového člena do vaší rodiny. Vy se teď hlavně starejte o prosperitu těhotenství a v klidu vysvětlete manželovi, že těžké fyzické práce již dělat prostě nemůžete. A jinak se nebojte, určitě se vše změní poté, až se syn narodí, bude starší a manžel v něm najde parťáka i někoho, komu bude moct předávat své mužské schopnosti :-)
partner odmítá dítě
Dobrý den paní doktorka, s partnerem jsme spolu 4. rok, dva roky z toho manželé. Mně je 30, manželovi 35. Já bych chtěla dítě, ale manžel je najednou proti. Před svatbou jsme se bavili, že dítě oba chceme. A manžel mi najednou řekl, že dítě nechce, protože už dvě děti má z předchozího vztahu a že jeho potřeby už jsou v tomhle ohledu naplněny a já se mám realizovat jako "druhá" matka jeho dětí, když je máme jednou za 14 dní na víkend. Beru to jako strašnou zradu, protože mi to schválně neřekl před svatbou, protože bych ze vztahu odešla. Jenže já takhle nemůžu, často brečím, protože jsem v koncích. Manžela miluji jako nikoho v životě, ale po dítěti moc toužím a nedokážu být bez něj šťastná. Nevím teď jak dál, jak o tom s ním mluvit. Navíc mě moc bolí tato jeho zrada. V důsledku toho jsem i začala nenávidět jeho děti, když jsou tady, protože své vlastní mi nedovolí mít. Nedokážu se s tím vyrovnat. Manžel to chce řešit, ale na svém si trvá. Jak dál? Děkuji. Anna
Anna Hrazdilová
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Co říct, Anno? Ano, je to zrada,ale žádné rozhodnutí není neměnné. Říkáte, že to manžel chce řešit, jako kontradikci tam dodáváte, že si ale trvá na svém. Tomu moc nerozumím.Netroufám si vám dát jakoukoli konkrétní radu, spíš bych vám doporučovala přímou spolupráci se vztahovým psychologem.
partner odmítá dítě
Zdravím,já 35let,partner 42let.Jsme spolu 8let,byl jednou ženatý,v 25 měl syna,odešel od ženy(vyhodila ho)chtěla jenom dítě.Našel si partnerku,vychovávali spolu její dceru do jejích 9let.Po půl roce našeho vztahu jsem otěhotněla,jelikož mě s bývalou partnerkou podváděl,šla jsem na miniinterupci,bylo mu to jedno,neřešil to,rozešla jsem se s ním. Ale dali jsme se znovu dohromady,dnes dítě chci,mám strach,aby vše proběhlo v pořádku a dítě bylo zdravé.Před 3lety jsem po vzájemné dohodě vysadila antikoncepci.Pak semnou přestal spát,tvrdil, že má starosti,neměl erekci.Pak mi společná známá řekla,že má blok,protože dítě nechce.Tak jsme to povrchně probrali,protože na tohle téma se nechce bavit.Teď už semnou spí,ale dává si pozor,abych neotěhotněla.Když se chci o tom bavit,je naštvaný,pohádáme se,že chci dítě za každou cenu a že ho vydírám rozchodem.Když se zeptám,jestli budeme mít dítě řekne jo a začne se ptát,jestli vím co to obnáší a že neví zda jsem zralá na dítě.Co si o tom myslíte?Děkuji
Hanka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Hanko. Vypadá to, že má přítel opravdu blok v tom, dítě mít. První žena jej využila kvůli dítěti, a pak jej opustila, o dceru přišel. S další partnerkou investoval city do výchovy její dcery, ale nedopadlo to dobře a vztah ukončili. Pak jste otěhotněla vy, ale podstoupila jste interrupci. Mám pocit, že pro přítele je to nesmírně křehké téma a že se na to necítí. Poradit vám to nemůžu nic konkrétního, protože bych potřebovala vědět mnohem více. Rozhodně doporučuji partnersky specializovaného psychologa - ale ne pro vás dva, spíš jen pro vás. Abyste si mohla ujasnit, co a jak dál, a jakou formou s přítelem komunikovat. Neměl by to být nátlak :-)
partner odmítá dítě
Milá Dito, myslím si, že váš partner se chová velice sobecky a alibisticky. Tím, že vám dokonce říká, ať si najdete někoho jiného, vám podle mého názoru i naznačuje, že vás vlastně tolik nemiluje a jeho pohodlí je pro něj přednější než vy. To je dost ponižující. Moje rada zní: vezměte ho za slovo a s úsměvem na rtech se s ním (aspoň na nějakou dobu) rozejděte. Věnujte se sama sobě, vrhněte se na tanec, koníčky atd. Pomůžete sobě a možná i jemu. Třeba si po pár měsících uvědomí, co vlastně opravdu chce. V jeho věku už by to měl vědět!
Anna pro Ditu
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Díky, Anno!
partner odmítá dítě
Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor i na názor čtenářek/čtenářů. Je mi 31 let, partnerovi 36 let, žijeme spolu 2 roky. Máme se velmi rádi a rozumíme si ve všem, kromě jedné, velmi podstatné věci. Já bych ráda měla dítě/děti, přítel zatím ne. Prý zatím není rozhodnut, zda chce být otcem a nechce se jím stát, pokud si nebude na 100% jistý, že děti opravdu chce. Chápe, že já chci být matkou a radí mi, abych zvážila, jestli se nechci rozejít a hledat muže, který má stejné přání. Přítel mi prý nemůže dát žádnou jistotu, že za nějakou dobu bude s dítětem souhlasit, ani že k definitivnímu stanovisku zda ano či ne dospěje v dohledné době. Připadá mu nefér, abych svůj sen o rodině kvůli němu třeba i několik let odkládala - navíc, když není jisté, jaké bude jeho rozhodnutí. Přítele miluji, vím, že on mě také, máme krásný vztah, který bych ráda udržela, ale uvědomuji si, jak mi utíkají roky...Napíšete mi svůj názor? Děkuji Vám.
Dita
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Dito. Vyzvala jste i další čtenáře/čtenářky, tak slibuji, že vše budu hned přeposílat :-)Je to opravdu hodně těžké dilema, na které se mně těžko reaguje.Většinou to bývá tak, že dítě chceme právě s konkrétním mužem, toho vnímáme díky vzájemné lásce i jako otce našich společných dětí. Přítel váhá, jste spolu 2 roky, ale neví, jestli bude kdy děti chtít. Dává vám jakoby svobodu ve vaší volbě, ale moc vám to neusnadňuje, spíš naopak. Pro vás je to teď náročná volba. Milujete, zároveň toužíte po dítěti a rodině, zatím to vypadá, jako neslučitelné. Měli byste si s přítelem více povídat o tom, proč... Potřebujete porozumět motivům svých chtění i nejistot. Je to přeci vaše závažné partnerské téma, z něhož nejde jen tak utéct. Pokud se ozve i muž, který byl v podobné situaci, budu ráda :-)...
partner odmítá dítě
Dobrý den. Je mi 30 let, s manželem máme 2letou dcerku a manželství, které není ideální, ale stojí nám za to. O druhém dítěti jsme mluvili zatím výhledově.Měla jsem žaludeční problémy z antikoncepce, přestala jsem ji brát cca před půl rokem a manžela jsem prosila, aby si vzal gumu, nebo dával pozor. Moc to nedělal, a když jsem mu říkala, že to toho může být miminko, ještě se tomu smál. Pochopila jsem z toho, že by asi tak zásadně prosi nebyl, ale co se nestalo - teď jsem v jiném stavu, víme to cca týden a celý týden se u nás nemluví o ničem jiném než o interrupci. Cítím se strašně podvedená a zrazená. Ano, těhotenství vzniklo dříve, nicméně jsem takovou reakci naprosto nečekala. Je mi to strašně líto, nevím, jestli mám jít na interrupci a riskovat, že to manželovi nikdy neodpustím, nebo nám miminko nechat, a když se s tím manžel nevyrovná, být sama se dvěma dětmi.Manžel říká, že až za rok za dva, což jsem brala, dokud jsem nepřišla do jiného stavu... Teď nevím, co dělat. Děkuji.
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano.Myslím, že potřebujete oba čas na to, abyste se srovnali s něčím, co nebylo plánované, ale stalo se to. OBA. Miminko na cestě je téma pro vás dva, k promyšlení, co a jak dál, jak to zvládnete. Nyní se vy cítíte zrazená a ponížená manželovou nezodpovědností, což chápu, o to víc berte další rozhodování jako společnou věc.
partner odmítá dítě
Dobrý den, můj přítel má dítě s jinou ženou, o kterém nevěděl, dozvěděl se to nedávno, byla to známost na jednu noc. O dítě se stará, ale už nechce mít děti se mnou, vůbec o tom nemluví, i když donedávna se mnou děti chtěl. Chodíme spolu 3 roky a chtěli jsme se sestěhovat, jakmile to půjde, ale o tom už také nemluví. Já bych děti chtěla a nevím, co mám dělat, připadám si zbytečná a před jeho rodinou naprosto nepodstatná a že k nim nepatřím.
Agneška 24 let
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Agneško. Přítele fakt otcovství asi hodně zaskočil, změnil mu nyní životní plány - dočasně přemýšlí jinak. Dejte mu čas, myslím, že 3 roky vašeho vztahu nejdou hned tak zahodit a také není důvod. Ale potřebuje se zadaptovat na novou neplánovanou situaci,nějak ji vnitřně zvládnout...
partner odmítá dítě
Dobrý den. Je mi 42 a manželxw 36 let. Máme 2 syny. Až potud je vše jak má být. Jenže já chci ještě jedno dítě, zatímco manželka to striktně odmítá. I stím bych dokázal žít. Ale z dovolené jsme se vrátilijiž v pěti. Manželka mi nic neřekla, objednala se ke svému ženskému lékaři s požadavkem na UPT, a on jí vyhověl. Všechno mi oznámila až 4 dni před zákrokem a odmítla poslouchat jakékoli argumenty proti UPT. Prosím, poraďte mi, jak mám celou situaci zvládnout, protože ji miluji víc než cokoli na světě a nechci ji ztratit... Děkuji za radu.
Mirek42
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mirku. Rozhodování se o dětech je vždy věc páru. Vždy! Znamená to, že někde něco drhne, ona se potřebuje rozhodovat za sebe, protože - cítí od vás TLAK na dítě?? Vypadá to tak - říkáte, že ona vaši touhu po 3 dětech striktně odmítá. Vy, jako bytse ji nechtěl vyslyšet. Pak musí jednat za sebe. Jestliže ji milujete, jak píšete, zkuste se ji pochopit a její rozhodnutí přijmout. Tím se k sobě přiblížíte víc...