Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Nedávno jsem se sblížila s dlouholetým spolupracovníkem. Bylo to sice iniciováno jím (zdůvodnil to postupným nárůstem sympatií), ale ani já jsem nebyla proti. Oba máme své rodiny, děti... On je v manželství spokojený, nic mu v něm neschází, rodina je pro něj vším. To vím a takto na rovinu jsme si to vyjasnili hned napoprvé. Já jsem v manželství dlouhodobě frustrovaná, několik let nefunguje sexuální život. Vůbec! V poslední době jsem začala uvažovat, že jiný muž by to vyřešil, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že to bude člověk, kterého znám více než 10 let. Jako muž mě můj kolega vždy přitahoval, ale nikdy jsem mu své sympatie nedávala najevo, přestože bych velmi ráda. Když už jsem se tedy smířila s tím, že si rozumíme jako přátelé, posunul to úplně jinam... Myslím, že on je připraven k občasným kontaktům, já se bojím, že to emočně nezvládnu. Vím, že to nemá perspektivu, ale moc po něm toužím. Radíte skončit hned na začátku?
Saša
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 30 let, jsem s přítelem rok a půl a v podstatě už po několika měsících jsem začala zvažovat rozchod. Už tenkrát jsem mu o svých pochybnostech řekla a odešla od něj. Po pár dnech jsem se k němu vrátila, to jsem pak udělala ještě několikrát a znovu se po pár dnech vrátila. Důvodem bylo, že mi mezi námi chyběla ona pověstná jiska, jinak si skvěle rozumíme a mám ho moc ráda. Ale ta jiskra mi tam chybí, nebyla jsem zamilovaná ani na začátku vztahu, ale bylo to fajn a čekala jsem, že časem "to přijde". Možná moc tlačím na pilu, už je čas na rodinu, chtěla bych tomu dát volný průběh, ale neustále o tom přemýšlím. Vím, že když se zase rozhodnu pro rozchod, budu za pár dní zpátky, nevím, jak z toho ven....
Karolína
zvažování smyslu vztahu
část 2: . Zjištění pro mě to znamenalo ztrátu víry, tím, že jsem s hrdostí neuzavřela tuto kapitolu a snažila jsem se mu to co k němu cítím mu dokázat...mě úplně zničilo, jeho odmítnutí nebylo přímé, ale činy tomu nasvědčovali. nikdy mi neřekl co chce, nebo jsem to nechtěla slyšet. říkal jse, že spolu nemůžeme žít...o to víc jsem to chtěla, chtěla jsem mu dokázat, že to lze a jeho reakce mě dohnala do stavu apatie, že už nic nemá cenu a málem jsem umřela. přežila jsem díky náhodě, ale jakobych se bála, neměla tu na zemi to svoje místo, nevím co dělat, co počít. mým přáním je mít partnera, který by mě bral takovou jaká jsem a já už se nemusela bát, že něco dělám špatně...to je pocit, který mě pronásleduje celý život. hledám novou životní nápln, partnera, s ketrýnm se budeme společně učit a být si oporou. tápu v tom stavu už přes půl roku a je mi ze mě špatně. poradíte čehonse mohu chytit. navíc jsem hodně náročná :-( ne sebe i druhé. chci být sama sebou, věřirt si. ptám se, mohu?
Lada
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Přeji si potkat muže svých snů, takového, aby to mezi námi jiskřilo a přitom jsme si byli vzájemnou oporou. Ve dvaceti jsem se vdala za hodného muže, ale v manželtví jsem si připadala osamněla, jakoby málo milovaná. sex byl jen na mou výzvu možná tak jednou měsíčně a zažívala jsem při něm nepříjemné pocity. když mi manžel řekl, že jsem v posteli špatná porušila jsem svůj slib věrnosti a hledala odpověd u jiných mužů. sex mě neusookojoval až jsem potkala svého dlouholeteho kamaráda a s ním jsem poprvé ucítila uspokojení. rozvedla jsem se, protože jsem věřila v osud. jenže přítel měnil ženy bezproblémů a když mezi námi došlo k hádce, kterou dle mého záměrně vyprovokoval odešel. zanedlouho žil s jinou ženou, což jsem nevěděla a po dvou měsících práce na sobě jsem se sebevědomá vrátila. věřila jsem v nás a o to větší šok byl, když jsem zjistila, že celou dobu našeho úžasného "chození spolu" má doma ženu s dětma. i přesto jsem se na něj nedokázala zlobit.
Lada
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,
jsem s manželem už 7 let( manželé 4 roky). Z prvního manželství mám 11 syna s hraniční poruchou( Asperger, ADHD) . Manžel je katolík a já ateista. Máme spolu 2letého syna. Manžel rozhoduje prakticky o všem, co děláme a vyvíjí na mě a staršího syna silný tlak, aby vše bylo "po jeho". Pokud udělá můj syn něco špatně, dává mu to manžel hodně tvrdě najevo (což je prakticky denně, když není v práci). V bití jsem mu zabránila, tak na něj působí alespoň psychicky. Říká, že když si nedá domluvit, tak si to třeba aspoň uvědomí šokem. Musím dělat, to co chce. Tlačí na mě, abych se chovala k synovi stejně. Někdy mám pocit, že jsem jen v roli dalšího dítěte, které se snaží zavděčit a urovnat rozpory, ale uznání se nedočká, kvůli chybějící svéprávnosti. Nejhorší je, že všichni ho považují za vtipného, přátelského, slušného a já se jednou rozvedla se stalkerem. Bojím se i odsouzení, že rozbíjím rodinu, když se chci rozvést. A asi naivně čekám zlepšení a finančně jsme na něm závislí. - otázka upravena poradcem
Paja
zvažování smyslu vztahu
Dobry den,pred třemi roky jsem nastoupila do prace a seznámila se o 15let starším kolegou(ja 28 zadana,on 43 ženatý 2 děti 18+14)velmi dobre jsme si padli do noty,společné témata,koníčky,styl,životní představa o bydlení apod.vse začlo v lete pred rokem,kdy se jsme zacli scházet a vest tajný intimní život,který vedeme doteď.rozumime si čím dal více,takovou souhru si myslím ma málo kdo,povídáme si o všem i o rozvodu,on by to pry udělal hned,,ale nechce ublížit dětem a ma je stále za malé děti,přitom uz jsou ve veku,kdy by se dalo o něčem diskutovat,potom mi říká, ze vi ze je nerozhodný a take se boji, ze se pro me rozhodne a ve finále bude pozde,ma strach ze bude pro me stary....nikdy cítím,ze si mysli ze me to přestane bavit, ale ja nabyvam pravého opaku,raději budu žít 20 let upřímneho vztahu plného pohlazení,nez 40ti letou nudu,vím ze jeho náruč by me porad tak pevne tiskla jako ted.On si proste neni jisty a ja nevím jak ho přesvědčit:( a nechci tlačit či nalehat
Klárka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, paní doktorko, je mi 27 a již 6 let jsem s partnerem (37), s nímž jsem se seznámila na škole, kde nejdřív byl mým učitelem. Za dobu trvání vztahu jsem se já přirozeně měnila, také jsme prošli hodně zkoušek - 2xroční odloučení, jeho těžká nemoc. Jsme si velmi blízcí, zájmy i názory, akorát se lišíme v tom, co chceme od života - on spíše stabilitu, opakování známého, já spíše objevování nového, a sociální život, který on takřka nemá, a já s ním spíše následuji jeho způsob života. On se k mým návrhům aktivit většinou staví odmítavě a po určité době ztrácím chuť cokoliv navrhovat. Rok jsem měla paralelní vztah s dost odlišným typem muže, který jsem nedávno ukončila. Po několika měsících jsem se v reakci na scénu, kterou udělal, kdy se ke mě choval jako k dítěti v polepšovně, aby mě "poučil", rozešla. Po týdnu jsme se ale začali znovu stýkat a jsme teď znovu spolu. Nejsem si však jistá, zda jsem se jenom nenechala z pohodlnosti zatáhnout do situace, která není řešením.
Anežka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Je mi 20 a přítelovi 21. jsme spolu 5 let. Bydlíme spolu delší čas. Jenže nejsem spokojená. Zakazuje mi přátelé, kamkoliv chodit,kontroluje mi telefon a počítač. Někdy je i agresivní. Sám si dělá, co chce. Třeba mne zamkne doma a jde na diskoteku. Dřív mě i párkrát podvedl, teď nevím. Já ho bohužel sem tam podvedu s někým "náhodným" protože to jeho terorizování nesnesu. Nedá se to vydržet jinak. Půl roku je teď bez práce, jenom se doma válí, kolem sebe hromada odpadků, práci si jít hledat nechce. Prej že žádná není. Takže teď za něj platím vše ( nájem, jídlo, osobní věci....) Ví, že mi to vadí, ale nic s tím nedělá. Dost často přemýšlím nad rozvodem, ale pořád doufám, že se změní. Navíc si říkám: v poho se s ním dokážu rozejít.. Jenže nedokážu :-( Myslíte si, že to má budoucnost, nebo je lepší to ukončit. děkuji za radu :-)
Barbora
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani Douchova,mam nasledujici problem. Jsme s pritelem skoro 9let. Prvni dva roky tak nejak v pohode, zamiĺovanost je pekna :) Ale postupem casu se tesim, kdyz je pryc, kdyz ma vic prace a prijde dele, kdyz jde s kamarady na vikend pryc,kdyz jede na skaly a ja mam klid. On nema rad meho syna (nikdy ho neprijal, a ani nechce,nema ho rad),neumi se chovat k detem, ani k zenam.Ma sve priority,konicky,svuj zivot a nehodla se menit ani kvuli me.O rodinny vztah nestoji. Starala jsem o nej jak o dite,vse az pod nos,ale pak jsem se ozvala a je to spatne. Jiz nekolik mesicu spolu skoro nemluvime,neni o cem a kdyz,skonci to hadkou a je zase ticho.Syn to spatne nese,dokonce mi rekl, ze nechape, jak s takovym clovekem muzu byt,ze je to vesnicky buran:( tak nejak vim,ze ma pravdu,ale zahodit 9let? Nebo spis se bojim, ze zustanu sama.A financne taky nic moc :( z ruky do huby, ale vyslo by to a mozna je to reseni,ale neco me stale brzdi.Rozchod by byl velmi emocionalni :( Poradite?diky V.
Vera
zvažování smyslu vztahu
Jenže já se asi sama nedokážu rozhodnout. Mám ho moc ráda a bylo mi s ním dobře a také je mi ho hrozně líto. Celý rok dřel jako idiot a já ho pak opustím.. Ale zároveň se bojím, že se mnou později nebude šťastný, nebudeme si mít co říct, co spolu dělat. Stejně jako je to teď.. On pořád doufá, že až dostaví, bude to lepší, ale myslím si, že se spolu budeme nudit. Již před dvěma roky jsme řešili to samé-odcizení. Zároveň mě láká svoboda, ale děsí mě to, že můžu přijít o to nejlepší, co mě mohlo potkat. Mít tak možnost nahlédnout do budoucnosti. Díky za přečtení, jistě to nebylo jednoduché:)
March-pokračování 2
zvažování smyslu vztahu
žádné společné koníčky, netrávíme spolu žádný čas, dovolenou jen spolu jsme měli asi dvakrát na 3 dny, ze stavby jezdí většinou když já už spím. Před dvěma měsíci mě požádal o ruku a já řekla ne. Přesto tvrdí, že jsem jeho ideální žena. Já ovšem nejsem, podvádím ho, podváděla jsem i bývalého přítele. Stále hledám ve svém životě vzrušení a emoce. Nemám se za to ráda a komplikuje mi to život, ale stále mě k tomu něco nutí. Poznala jsem muže, který je pro mě ideálním milencem, ale jinak je nedostupný. Od té doby při sexu s přítelem trpím a snažím se mu vyhýbat. Nyní se to vyhrotilo z přítelovy strany, takže jsme to začali řešit. Řekla jsem mu, že jsem si tak zvykla na samotu, že už se na něj ani netěším. On vůbec nechápe, co se děje a všiml si něčeho až posledních 14 dní. Já už náš vztah rozebírám téměř rok. Chtěl ode mě rozhodnutí a já mu řekla, že si to musím rozmyslet, načež se urazil, sbalil si pár věcí a odešel na stavbu. Prý až si to rozmyslím, mám dát vědět.
March-pokračování 1
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, připadám si absolutně neschopná, protože nedokážu sama rozhodnout, jestli setrvat ve vztahu, nebo ho ukončit. Jsme s přítelem skoro 6 let. Mně je 27 a jemu 33 let. Ani vlastně nevím, proč jsme spolu začali chodit. Viděli jsme se předtím jen párkrát a proběhli nějaké vzájemné sympatie. Jednou jsme se spolu vyspali a už jsme spolu zůstali. Byla jsem tenkrát 2 měsíce sama po rozchodu s násilnickým přítelem, který mě bil. Náš vztah jsem nebyla schopná ukončit jako typická oběť domácího násilí, ukončil ho až zásah policie. Přítel začal po 3 letech mluvit o dítěti, já jsem však ještě nedozrála a jeho poznámky stále ignoruji. Samozřejmě mě to pokaždé více vytočí. Minulý rok jsme začali stavět dům, já se v tom však příliš neangažuji. Jen občas přijdu něco pomoct. Postupně jsem však o dům přestala zcela jevit zájem a příteli to samozřejmě vadí. Bohužel jsem si v našem vztahu příliš zvykla být sama a teď špatně snáším, když je náhodou doma. Na sex s ním nemám ani pomyšlení, nemáme
March
zvažování smyslu vztahu
Vážená pani doktorka, veľmi pekne vám ďakujem za odpoveď, priniesla mi pohladenie na duši, a hlavne cilivy názor "odvedľa". Ďakujem. Svetlana
Svetlana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý večer paní doktorko,jsem vdova je mi 72 let a seznamila jsem se s mužem o 6 let mladším.Brzy jsem si ho nastěhovala domú.První 3 roky byly ideální ovšem v současné době je tento stav neunosný.CHtěla jsem at se odstěhuje on mi řekl až za rok.Nikdy nepoužíval sprosta slova nadavky jsou na denním pořádku.Má nemocná játra a já jsem někde vyčetla,že jeho chování je zapříčeněno právě tímto onemocněním .Moc vás prosím o radu. Mnohkrát děkuji
HELENA
zvažování smyslu vztahu
Slubil mi, ze bude nieco robit so svojim workoholizmom, ze pojde za psychologom. Tvrdil mi, ze mu na mne zalezi, ale ze este nie je pripaveny na partnersky zivot. Nasla som psychologa i dohodla stretnutie. Nikam nesiel. Vtedy som to vzdala a prestala sa s nim stretavat. Uz neverim, ze sa spamata a zacne na svojich problemoch robit. Ja sa tiez potrebujem spamatat z citovej zavislosti na nom. On je vo svojej workoholickej bubline a pocity okolia neriesi. Racionalne som vyhodnotila tento vztah ako neperspektivny, jednostranny, z mojej strany az detsky naivny. Emocionalne to tazko znasam. Ked sme totiz spolu, nic nemusime riesit, rozumieme si bez slov. Ak mate nejaku prakticku radu, ako na to, ako sa zdravo pozbierat zo vztahu, ktory partnerstvom nie je, ktory zastal v prvotnom stadiu stale velmi silneho intelektulaneho a erotickeho porozumenia, budem vam velmi povdacna. Podotykam, ze muzi sa o mna dost zaujimaju, ale mna momentalne nezaujima nikto z nich. S pozdravom. Svatlana
Svetlana 3
zvažování smyslu vztahu
Nasledne ho ex vyhodila z domu, a on sa este viac vrhol na pracu, ktora ho velmi naplna, citovo zije z vdaky pacientov, zije v manzelstve so svojou pracou, s občasnymi sexualnymi vztahmi. Ja som tiez rozvedena a rovnako ako on som citovu frustraciu po rozchode riesila nadpracou, ale som sa z toho spamatala. Priatel ostal uvazneny vo svete prace, v minulosti a vo vycitkach svedomia. Po rozvode jeho byvala manzelka onkologicky ochorela. Noveho partnera si nenasla. Deti ho poziadali, aby sa o nu staral. Z rakoviny sa dostala. Zazila som jeho ex v akcii, ked ho kontrolovala cez telefon a on jej v mojej pritomnosti klamal, ze je v praci. Ziju obaja oddelene, ale podla mna sa s nou este mentalne nerozviedol. Berie ju ako partnerku na oficialne podujatia, chodia aj spolu s detmi na dovolenky, deti su davno dospele, ale tym, ze je finacne zaisteny, kupi celej rodine i partnerom svojich deti dovolenku.
Svetlana 2
zvažování smyslu vztahu
Dobry den pani doktorka Douchova! Velmi si vazim vase erudovane ale zaroven ludske analyzy a rady, podkute zdravym sedliackym rozumom a zenskou vnimavostou. Aj ja vás teraz prosím o praticku radu, ako sa citovo odputat od priatela. Nikdy sme spolu nezili v jednej domacnosti. Mam 50 rokov, on o 17 viac. Keby mi niekto pred 5 rokmi povedal, ze budem riesit eroticky vztah s clovekom v tomto veku, tak by som tomu neverila. Priatel je v dobrej fyzickej i mentalnej forme, 3x tyzdenne sportuje. Miluje svoju pracu. Mame dva problemy, ktore brania rozvoju partnerskeho vztahu. Priatel je workoholik, je lekar a pedagog, pracuje 7 dni v tyzdni, je zapojeny v praci pre 6 institucii. Druhym problemom je to, ze sa este neodputal od svojej uz 15 rokov de jure byvalej manzelky. Manzelstvo sa rozbilo po tom, ako sa prevalila jeho nevera. (pokracovanie)
Svetlana 1
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, před rokem a čtvrt jsem začala mít vztah s vdovcem. Má dvě dospělé děti a jedno desetileté. Já jsem rozvedená a děti mám dospělé. Za tu dobu co jsme spolu jsme se několikrát rozešli a to z toho důvodu, že jsem si připadala jen jako kuchařka, uklízečka, pomocnice a večer na sex. Byla jsem jako páté kolo u vozu. Když jsem to řekla příteli, tak mi na to odpověděl, že páté kolo je taky někdy potřeba. Teď asi po měsíčním rozchodu jsme se dali opět dohromady, něco jsme si vyříkali a přítel se snažil. Ale včera mi zase řekl něco co mi vrtá hlavou. Chtěla jsem aby koupil potřebnou drobnost do kuchyně, něco jsem vybrala a on mi řekl, že se mu to nelíbí a pokud je to k nim a on to platí, tak to bude podle něho. Žádná dohoda..... A tak je to u nich se vším. Nikdy bych se u nich necítila jako doma, protože podle mě by tam nemohlo být nic. Můžu jen vařit, uklízet, pracovat...Bojím se budoucnosti, kdybych se tam měla natrvalo nastěhovat.Má takový vztah cenu? Děkuji za odpověď.
Laďka
zvažování smyslu vztahu
Na druhou stranu mi dává najevo, jak jsem "strašná" matka, že dělám pořád něco špatně...až mám pocit, že si dokazuje svoji nepostradatelnost. Do toho nemá přítel přes 4 měsíce práce a nemám pocit, že by se nějak snažil ji hledat. Připadám si jako tažný kůň a nemyslím, že se něco změní. Intimno mi moc chybí a neumím si představit, že pověsím sex na hřebík. Nesnažím se přítele kvůli tomu nijak atakovat, nechávám to na něm, aby si nepřipadal v tlaku. Ale stále nic. Bez šťávy, bez života. Má takový "vztah" smysl. Už si ho ani nevážím. Díky. A pěkné jarní dny..
janinka70 (2)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní Douchová, předem děkuji za Vaši poradnu, je inspirující. Ráda bych se Vás zeptala. Je mi 42, příteli 45. Mám ročního syna. S přítelem jsme se poznali v době, kdy jsem byla těhotná. Varovala jsem ho, nenechal se. V těhu byl pro mne velkou oporou.Byla to taková nestandartní situace, nemohli jsme vést jakýkoli intimní život, do toho jsem pořád pracovala (naštěstí mohu pracovat doma na PC), nemohla jsem sportovat. Nyní, když je malému rok, zjišťuju, proč s přítelem vůbec jsem a že by mi bez něj bylo asi líp. Intimně stále nežijem, nechce, nemá chuť, neví proč, at si najdu milence, bydlí u mne a nepřispívá na domácnost, jezdí mým autem a v podstatě musím živit 3 lidi. Je na malého ale moc milý, pohlídá kdykoli.
janinka70 (1)
zvažování smyslu vztahu
Děkuji Vám, paní Douchová za zkontaktování s Jájou a doporučení na p. Nováka. Víte, já teď opravdu nevím, jak dál. Navíc - čím je manželské mlčení delší, tím to asi půjde hůř vrátit zpět. Myslím, že návštěva psychloga by mi mohla pomoct, udělat si v hlavě pořádek. Děkuji.
Alžběta
zvažování smyslu vztahu
Zvažování smyslu vztahu - vzkaz pro Alžbětu. V Brně zkuste PHDr. Tomáše Nováka (jeho poradnu najdete na webu). Je to vynikající psycholog a človek. Velmi mi pomohl při řešení manželské krize po 23 letech manželství s dospělým dítětem a jeho dochodem z domu, .... U nás krize vyústila v partnerský trojúhelník. Dnes, zdá se, je vše šťastně za námi. Pro mě to bylo nejhorší období života, vnitřně ještě bojuji a PhDr. Novák je mi stále velkou oporou. Ale manželství dostalo nový směr a náboj a já nyní vím, jak je nutné toto pěstovat. Držím Vám, Alžběto, pěsti. Tímto bych chtěla poděkovat i paní doktorce Douchové, která na můj problém odpovídala v únoru 2013 a dala mi tolik potřebnou naději - měla jste pravdu :-)
jája
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, dnes jsem našla odpověď na svůj dotaz s nabídkou odborné pomoci. Mohla byste mi doporučit vztahového psychologa v Brně a okolí? Moc děkuji.
Alžběta
zvažování smyslu vztahu
přeji Vám pěkný den. před třema rokama se semnou rozešel můj přítel. Byli jsme spolu rok a důvod rozchodu byla moje užárlenost. uznávám,že sem to přeháněla,ale měla jsem i důvod - psaní své bývalé atd. Poslední půl rok si spolu hodně píšeme a dokonce jsme i spolu byli si několikrát sednout. mluvili jsme o všem a on sám uznal,že dělal chyby a byl pravděpodobně nevybouřený ještě. Chtěl by se vrátit zpátky,ale já mám trochu pořád pochybnosti. Je pravda,že za tu dobu jsme se oba hodně změnili. je mi 24 a jemu bude 25. Stále ho miluju a on mě údajně taktéž. Neublížili jsme si nikdy žádnou nevěrou či něčím jiným. Ale přece jen mi každý říká,ať nevstupuju 2x do jedné řeky. Děkuji.
Alča
zvažování smyslu vztahu
Celý život se chová ke všem ženám velmi galantně - až to skoro vypadá, že každou potencionálně balí. Koneckonců mě si získal také tak. Seznámila jsme se s ním v 19, jiného partnera jsem nikdy neměla. Nyní jsme docela v krizi. Zjistila jsem, že mi lže. Docela mě to urazilo a on se urazil, že jsem uražená. Takhle uražení jsme úspěšně už 2 měsíce. Nemluvíme, nespíme spolu (to se nikdy nestalo). Několikrát mi už lhal, většinou proto, aby to z mého pohledu vypadalo lépe a věrohodněji. Mám strach do toho všeho řízout. On je výborný řečník a většinou, když jsem s ním cokoli chtěla řešit, vše se obrátilo proti mě. Pro okolí vypadá naše manželství takřka ideálně. On je pro všechny známé výborný přítel - cokoli někdo potřebuje - zařídí, udělá, pomůže. Co se týká mě - vše na posledním místě - vše ostatní má a asi i vždycky mělo přednost. Nevím, kudy z toho ven. Na jednu stranu je mi líto více než 20 manželství zmačkat a zahodit, na druhou stranu mám pocit, že to dusno už dál nevydržím.....
Alžběta,část2
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, 21let maželství za mnou, děti na prahu dospělosti. Nevím, zda ve vztahu dál zůstávat. Poslední dobou sejaksi jenom trápím a nic jiného. Tělo odpovídá jednou virozou za druhou a myslím, že to spolu jasně souvisí. Můj manžel je úspěsný a aktraktivní muž. Je o 9 let starší, rozvedený, s dětmi z 1. manželství neudržuje žádné styky. Když se rozváděl byly děti malé, bývalá manželka se do měsíce provdala a dodala dětem nového tatínka.Musím říct, že se manžel docela snažil, ale postupem let rezignoval. Bývala manželka ho nenávidí dodnes - byli spolu 8 let a její další rychlé manželství byl z mého pohledu jen truc. Ale k současnému stavu -brali jsme se, protože jsem byla po roce a půl vztahu a půl roku společného bydlení těhotná. Těžko říct, jestli bychom spolu zůstali, kdyby nebylo toho. Manžel měl vždy svoje koníčky, ze kterých nikdy neslevil, také hodně služebně cestoval a cestuje. Jestli během manželství proběhly nějaké mimomanželské vztahy, to nevím jistě, ale náznaky tam byly.
Alžběta,část1
zvažování smyslu vztahu
Vážená p.doktorko.Jsem s pratnerem2,5měs.Před 2měs přítelovi umřel táta.Zůstala 67 letá mama(soběstačná,pohyblivá).Od té doby mi přítel dává samé indicie nejistoty.Že tam nemůže mamku nechat samotnou,že dědí barák on sám.Jeho dvě ségry se vzdali dědictví,možná záměrně.Před 14 dny na něj ségra vyrukovala,kde jako je o víkendu,jaktože je tam máma sama,že dědí barák,tak by tam snad měl být.Před 14 dny mi řekl,že tam nemůže přece 67 letou maminku nechat samotnou a že je to jeho barák a že já jsem až na 2hém místě.Je mi 28,bezdětná,přítelovi29.V tomto věku bych s ním ráda brzy bydlela(za měsíc,2,3).I jsem si říkala,že bych bydlela u něj,ale mají přízemní barák-to by znamenalo společný obývák,kuchyň,koupelnu-absolutně vyloučené.Já jsem pracující,mám vlastní byt.Za nějaký čas mu chci nabídnout společné bydlení i proto,že bydlí 35 km daleko a vidíme se,jak se hodí ségrám a mámě.Pokud opět řekne,že jsem na 2hém místě a že ji tam nemůže nechat samotnou,nemá to budoucnost.Jste stejného názoru?Děk
Lucie
zvažování smyslu vztahu
II část..vlastně jsem možná měla začít tím, že je mi už přes 40 let a že mám za sebou dvě nevydařená manželství. Toužím po naplněném vztahu, ale někdy si říkám, že takto je mi vlastně dobře. Mám pocit, že v mém věku už jsou muži rozebraní, zkušenostmi poškození a nikoho lepšího stejně asi nenajdu. Ptám se zda jeho trápení může trvat ještě dlouho a proč vlastně on je se mnou? Jsem jeho náhražka? Je ke mě upřímný, nelže mi, řekl mi vše o své situaci a i to, že není schopen pustit žádnou ženu zcela do svého života. Na druhou stranu mi říká, že mě má rád a já to i cítím. Připadám si, jako kdybych měla vztah s nemocným člověkem a pak se ptám, co špatného je se mnou, že v takovém vztahu setrvávám? Proč to dělám? Prč se živím nadějí, že se to s ním jednou změní? A jak sama sebe změnit?
Ellenna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, před necelým rokem jsem se seznámila s rozvedeným mužem. Mají s ex dvě děti. Jeho ex absolutně s ním odmítá komunikovat o dětech, děti proti němu manipuluje a dokonce ho udává na policii. Řekl mi, že od něj nemůžu očekávat žádnou budoucnost, protože tato situace ho velmi trápí a má strach, že o své děti přijde. Sice mi to trvalo, ale pochopila jsem, že já nemám žádnou moc mu pomoct a vůbec od něj očekávat cokoliv. Bohužel mi na něm záleží, nejsem schopná ho úplně opustit. Začala jsem se soustředit na sebe, na své koníčky. Bojuji v sobě s rozhodnutím, zda ho opustit nebo ne. On mne nenechá, vždy se ozve, vždy mne někam pozve a já si v tu chvíli řeknu, užiju si to proč ne. Ale pak si uvědomím, že díky tomu nejsem schopná navázat jiný vztah, nikoho jiného k sobě citově pustit. Toužím po normálním vztahu, pak se však sama sebe ptám, proč zůstávám ve vztahu bez budoucnosti? Proč ho nedokážu sama ukončit? Někde v hloubi duše v sobě živím naději, že se snad někdy něco změní.pokrač.
Ellenna
zvažování smyslu vztahu
část 1.: Dobrý den,prosím o radu. zde je můj příběh: přítel v létě odešel od matky svého dítěte a od prcka(2roky), protože se to prostě nedalo, což vím i od přátel (permanentní hádky, výčitky,..)..na druhou stranu pro ně dělal první poslední, aby byli zaopatření nadlouho dopředu - ji nechával bydlet v bytě po dobu půl roku a on sám bydlel u rodičů..v prosinci jsme se poznali, ani jeden jsme vztah neplánoval (on ještě míň vzhl. k jeho živ. situaci). Byli jsme spolu 3,5 měsíce plného lásky, mé tolerance a hlavně pochopení..Ona měla v dubnu opustit byt a on se mě dokonce zeptal, jestli bych k němu od května nešla (to jsem ze strachu odmítla - a on se mě zeptal znovu, dokonce 2x), před dvěma týdny jsme si psali - jak je jeho syn smutný když odchází apod., rvalo nám to oběma srdce..a já udělala nejšlechetnější a nejhloupější věc svého života, nechala jsem ho jít, aby byl se svým synem...
Kacule86
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, ráda bych znala váš názor na vztah ve stejném věku, jsme spolu s přítelem již od 16 let dnes nám je 20, jelikož jsem byla jeho první slečnou mám stále strach že jednoho dne, ho začne lákat touha po jiné ženě. Dlouhou dobu jsme měli problémy s jeho žárlivými scénami které byly opravdu zbytečné. Někdy se objevují i teď. Je to sice trochu hloupé ale ráda čtu horoskopy a někdy se podle nich i řídím. Naše znamení pro nás nejsou vůbec vhodná. Píší o nás že v životě si nemůžeme rozumět. Trápí mě pomyšlení že příjdu o muže se kterým bych jednou chtěla mít rodinu. Ale také mě trápí jeho častá nevyspělost v některých věcech, které já žádám. Jak bych o měla řešit? Děkuji moc za odpověď.
Jitka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den. Jsme (27) s přítelem (32) teď skoro 8 let..bydlíme spolu skoro 5 let. Protože jsem vždycky toužila být relativně mladá maminka (což mi přijde, že už jsem prošvihla) už skoro rok mluvím o miminku. Na svatbu ani na mimčo se ale prý on necítí..není si jistý naším vztahem, občasnými hádkami. Měl dokonce v jednu chvíli pletky s jinými ženami..tak to bylo těžký, ale odpustila jsem a šli jsme dál. Nejsem si jistá, zda mám dál čekat, až se rozhodne?! Copak osmiletý vztah není už jakýmsi vyjádřením, že nám to spolu jde? Teď se cítím bídně..dala jsem mu už spoustu energie..podporu při jeho nemoci, teď jsem ho víc než rok dokonce živila (byl dlouhodobě nezaměstnaný)..takže se tluču sama s penězi..za první jeho peníze jsem doufala v prstýnek..koupil si drahý mobil. Copak si po 8 letech stále může někdo být nejistý vztahem? Tak ať mě opustí, pokud neví..takto mi akorát ubližuje.. Všechno toto jsem mu řekla.. Hloupá otázka..ale má cenu v tomto vztahu pokračovat?
Arnika
zvažování smyslu vztahu
dobrý den potřebovala bych poradit jak mám žít dál.. Bude mi 20 let. přítel je o 2 roky starší, stavíme společně dům na stěhování jsou necelé 3 měsíce, Naše krize začala tím, že přítel mi přestal dávat najevo jeho lásku . Jsem typ člověka který potřebuje slyšet, cítit, mít pocit že ho milovaná osoba miluje. jsme spolu skoro 4 roky . Kolikrát jsem mu to naznačovala i říkala ale on mi na to jen řekl ,že kdyby mě nemel rád tak semnou není ale mě tohle nestačí . jeho gesta a to jak byl milý a pozorný už je pryč . nevím co mám dělat nebaví mě to , nejsem si jistá jestli by mě to dál bavilo takto celý den na sebe se dívat jao cizí a bavit se spolu jako cizí a když večer jdeme spát tak by se ke mě lísal ale to já už nemám nladu celý den čekat až jemu se chce,. Nejsem si jistá jetli ho mám ráda pořád i když si říkám,že je to kvuli toho že se on nemá ke me tak jako před rokmi.. prosím poradte mi jsem roufalá .
Macík
zvažování smyslu vztahu
S pritelem jsme 7 let, jsme spolu uzce spojeni, navzajem se podporujeme a jsme schopni udrzovat vztah pri ruznych zivotnich situacich. Je pravda, ze jsem i diky tomuto vztahu jsem hodne samostatna, pragmaticka, ovsem stale jsem take holcickou, ktera potrebuje cas od casu prozivat pocit naplneni a hlavne radosti z neceho noveho, hezkeho. Nekdy mam pocit, ze mi pritel diky sve dominanci a naproste neschopnosti pro pochopeni mych potreb prehnane receno "kazi" zivot. Ne, ze by nebyly radosti, ale jsou pouze ty povolene a na ty nepovolene je zakazano myslet, stezovat si. Vzhledem k tomu, ze jsme spolu 7 let, rada bych tak pouze sobe dala nejake ultimatum, ve smyslu pokracovani? ci nepokracovani? ve vztahu, ktery me ne uplne uspokojuje. Partnera nechci do niceho tlacit. Bojim se ale, ze diky pritelovi dominanci, budu jen nestastnou osobou, co rezignovala na vse i na radostny zivot...Moc dekuji za odpoved. (Cast. 3) PS: 1.Cast nebyla bohuzel oznacena, omlouvam se.
Lucie
zvažování smyslu vztahu
Část čtvrtá: Jak pomoci člověku, který se takto brání? Vím, že vnitřně trpí, ale není schopen pro změnu nic udělat a já už nehodlám dál to panovačné, hrubé, vulgární, vztahovačné a hysterické až paranoidní chování snášet. Jsem z toho strašně unavená, nešťastná a zdeptaná. Snesu leccos, ale vše má své hranice a nehodlám skončit jako psychicky a nakonec i fyzicky týraná hromádka neštěstí. Dala jsem mu varování, že pokud s tím nezačne něco dělat, že se odstěhuji, ale nevěřím, že by to pomohlo k tomu, aby se došel někam poradit a léčit. Radila byste mi vztah ukončit ihned nebo ještě počkat? Předem děkuji za Vás nestranný názor.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Část třetí: Loni prodělal neurologickou nemoc a já myslela, že ho to donutí trochu zhodnotit svůj život, náš vztah, že přestane „řešit kraviny“ a že udělá třeba něco pro to, aby byl spokojenější (a já mohla být také), ale nestalo se tak. Po té nemoci trpí dodnes velkou únavou a špatně spí, praktická lékařka mu předepsala na spaní Cipralex. Po nějaké době užívání jsem měla pocit, že to trochu pomohlo, nyní je to asi rok, co prášky užívá, ale v poslední době se jeho negativní chování prohlubuje a zhoršuje. Chtěla bych mu pomoct, ale veškerou mou snahu a argumenty vždy odpálkuje s tím, že on žádný problém nemá, že já jsem ta nepřizpůsobivá a neumím se chovat. On se snaží stále mě předělat k obrazu svému a asi stále bude hledat tu dokonalost a preciznost z dětství. Snažila jsem se mu klidně vysvětlit, že by potřeboval pomoc psychologa nebo psychiatra, ale to on kategoricky odmítá. Lékařům obecně nevěří a psychologii/psychiatrii jako vědu považuje za šarlatánství.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Část druhá: Stále je se vším nespokojený, nic ho nebaví. Vidím na něm, jak je nešťastný. Denodenně se hádáme, podnětem vždy bývá nějaká maličkost. Já pořád jen slýchávám jak jsem blbá, neschopná atd. Jsem vlastně podle něho odpovědná za každou špatnou věc, která se mu stane. Poslední dobou začal být i agresivní a omlouvá to tím, že mi říká, že přeci vím, že ho nemůžu provokovat, protože on se pak nezvládá ovládat. Radši už tedy doma raději nic nedělám a neříkám, abych opět nevyvolávala jeho hysterické záchvaty a nemusela poslouchat jeho cholerické výlevy, kdy na mě úplně bez sebe řve. Poslední dobou začal naléhat, ať si ho vezmu a pořídíme si dítě, že se všechno zlepší..ale já tomu nevěřím a ani nechci s takovýmto nevyrovnaným partnerem sdílet nadále domácnost a svůj život. Pořád ho mám ráda, i když můj vztah k němu je tímto šíleným chování dost pošramocen, ale ještě jsem to nevzdala.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Část první: Dobrý den, paní doktorko, již delší dobu mě trápí dilema – odejít ze vztahu či zůstat. Nechtěla jsem jen tak zahodit těch 10 společně strávených let, ale s partnerem je to poslední dobou opravdu k nevydržení a já už nevím, jak dál. Loni v létě mi bylo 30 let, náš vztah trvá již 10 let z toho, z toho 7 let ve společném bytě a skoro 5 ve vlastním. Přítel (33 let) pracuje v IT, vždycky byl premiant (oba jeho rodiče jsou učitelé, otec VŠ prof.) a byly od něho vyžadovány co nejlepší výsledky. Pod vlivem této výchovy je dnes velmi pečlivý až puntičkářský, přísný sám k sobě i okolí, když chce povzbudit k výkonu nechválí, ale kritizuje. Myslím, že má i nízké seběvědomí, podle jeho slov byl vždycky otloukánek. Stále je se vším nespokojený, nic ho nebaví. Vidím na něm, jak je nešťastný. Denodenně se hádáme, podnětem vždy bývá nějaká maličkost. Já pořád jen slýchávám jak jsem blbá, neschopná atd. Jsem vlastně podle něho odpovědná za každou špatnou věc, která se mu stane.
Martina
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, prosím Vás o radu...před několika měsíci jsem se seznámila s mužem, proběhlo pár přátelských schůzek, ale bylo jasné, že on chce víc.Nyní mi řekl, že mne miluje. Já zamilovaná nejsem, ale je mi velmi sympatický, myslím si, že by toho mohlo být něco víc...jsem ale stydlivá a lidem nevěřím a trvá mi dlouho než důvěru v někoho získám. Problém je, že on požaduje nějakou jasnou odpověď, jenomže to bych ho musela odmítnout...přijmout se ale bojím a vlastně ani nemůžu, jelikož ho nemiluji. Bojím se ho však odmítnout, protože nebude cesty zpět...Co si myslíte Vy?
Žaneta
zvažování smyslu vztahu
Dobré odpoledne paní doktorko, poradíte mi, prosím? Je mi 26 let, dodělala jsem 2 VŠ a chodím do prvního zaměstnání na plný úvazek a k tomu mám navíc ještě druhé zaměstnání v podobě odměn za sport. Ráno odcházím do práce a končím denně po tréninku kolem 21h. O víkendech mám každou sobotu zápas. Volno jen v neděli. Přesto všechno jsem si našla přítele, je to také sportovec a velice aktivní člověk, jediný problém spočívá v tom, že je o 3,5 roku mladší a ještě studuje. Roky mi letí a vím, že moje sportovní kariéra je na vrcholu, na stejné úrovni jsem schopná se udržet ještě tak 3 roky, trénuji celý život a teď už mám vše, čeho šlo v ČR dosáhnout. Většina mých kamarádek hraje už v zahraničí a i rodina mě nabádá k tom, abych vycestovala ven. I já z 50% chci, za jistých podmínek (práce v zahraničí a sport), ale zároveň jsem neschopná zde přítele nechat. Vymýšlím, jak by mohl jet se mnou, ale vnitřně cítím, že ho do toho nutím. Bojím se, že na společnou budoucnost má ještě dost času.
Alice
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, již dva roky žijeme s manželem odděleně, z toho jeden rok bydlím se současným partnerem, který má dvě děti z min.manželství. Dceru 18 let a syna 12 let. Dcera mne nemá ráda. Děti jsou ve střídavé péči partnera. Před nějakou dobou jsem otěhotněla a bohužel o dítě přišla. Důvodem byl velký stres. Od té doby se nesnesu s jeho dcerou, prostě mám blok. Z tohoto důvodu uvažovala, že se vrátím k manželovi a založím s ním rodinu.S manželem jsme měli vždy pěkný vztah.Chyba rozchodu byla na mé straně. Začala jsem cítit, že se odcizujeme (resp. já) a hledám něco jiného. Manžel je úžasný člověk, vždy jsem se o něj mohla opřít. On by si přál, abych se vrátila. Nevím, zda to není jen únik ze současného stavu a také jsem nějak unavená se stále přizpůsobovat cizím dětem (asi to zní sobecky), protože se hádám s jeho dcerou a nějak cítím, že oni jsou rodina a já k ním nepatřím. Manžel chce vědět, zda se vrátím a nebo podáme žádost o rozvod.nevím jak se rozhodnout. děkuji za odpověď /radu.
Jana
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den paní doktorko, jsme s přitelem spolu od září 2012, já mám 2 děti 6 a 8let, které žijí se mnou a on má 1, které žije s jeho maminkou. Bydlím s dětmi v pronájmu a nyní se souhrou okolností musím přestěhovat do jiného pronájmu. Přítel hovoří o tom, že by chtěl mít se mnou ještě dítě a žít se mnou a mými dětmi( jsme oba již ve věku kolem 40ti let). Má svůj byt a žije 3 roky sám. Nyní, když došlo k této situaci, kdy by sestěhování bylo možné ( připouštím, že se neznáme dlouho, ale situace se vlivem okolností nabízí ke sestěhování), tak ale on sestěhování odsouvá s tím, žechce se mnou bydlet, ale že by potřeboval ještě malou chvilinku na sžití. Mé děti zná a vychází s nimi dobře. Není to tak, že pokud jsem si jistá, že chci s dotyčným být a žít, neřeším a přestěhuji se k němu a pokud nechci, jen situaci odsouvám? Nejsem si nyní jistá, zda -li má náš vztah nějakou budoucnost..zda -li to všechno nejsou jen "slova" z jeho strany. děkuji moc za Vaší radu, Anna
Anna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 let a nacházím se v situaci, kdy nevím, jestli v současném vztahu pokračovat - na jednu stranu bych ráda, ale na druhou stranu není můj současný vztah ve všech ohledech ideální. V současné chvíli jsem už skoro dva roky s přítelem (29). V naprosté většině věcí je naprosto dokonalý - je velmi chytrý, pozorný, ochotný, spolehlivý, umí uvařit, vyprat či rád žehlí. Kompletně sleduje domácnost a cokoliv dochází, včas dokoupí - od potravin přes prací prášek až třeba po šampón. Doma se nehádáme a když už se mu něco nepovede, tak ho stačí jen upozornit a hned se to snaží napravit a odčinit - vstane třeba o víkendu dříve, skočí do obchodu a připraví mi kávu s čerstvým pečivem na snídani do postele. Bohužel jednu "chybu" má - nebaví ho sex.
Anna
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, s přítelem se známe rok a půl. Mezi námi je velký věkový rozdíl 12 let. Poslední dobou to mezi námi není jako dřív. Chtěla bych s ním trávit více času ale on se pořád vymlouvá že je unavený, má moc práce. Není mezi náma taková ta jiskra jako na začátku. Vím, že je zvyklí na jiný způsob života jako já. Jsem z vesnice a on je z města. když ho pozvu k nám domů, tak mi odpoví že je mu žinantní k nám chodit. Vidíme se maximálně 2 za týden a já se obávám, že mi to přestává stačit. Mu to vyhovuje. Asi sem se na něj moc zafixovala.Předtím než sme se poznali, žil jako ,, vlk samotář". Nevím jestli v tomto vztahu má smysl pokračovat??
Věra
zvažování smyslu vztahu
Lenko, navazat na prazdninovy romanek po 12 letech je krasne, ale pozor, jestli to vidite stejne. Sama jsem prozila neco podobneho, nadherny vztah po pauze 15 let, navic zjednoduseny tim, ze vsechny nase deti mezitim dospely. Nicmene po dvou letech vztahu jsem chtela mosty palit jen ja, muj stale zenaty pritel nechtel odchazet od zeny, od majetku a siroke rodiny, nechtel zacinat znovu, milenecky vztah mu vyhovoval beze zbytku. Najednou jsem zjistila, ze je pokrytec a trochu srab a stacilo, aby zena s tchyni piskly a stal zpatky na znacce. Takze radim, overte si, jestli nezustanete sama, az se odhodlate opustit manzela, at uz je jakykoliv :-).
Nina (pro Lenku)
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den,potřebovala bych poradit,jsem 10 let vdaná,mám dvě děti,s manželem jsme spolu chodili 6 let než jsme se vzali.Před půl rokem jsem se potkala s člověkem,se kterým jsem před 12 lety prožila románek na dovolené,byl v té době ženatý a je do dnes.Zjistili jsme,že k sobě stále něco cítíme,že city jsou nadále intenzivní,jako by těch 12 let nebylo,chceme být spolu,dělí nás ale vzdálenost nějakých 120km,takže se vídáme jednou za týden,10 dní a je to vždy krásné.Mé manželství už delší dobu nefunguje,manžel 5 let nepracoval,já živila celou rodinu a on to bral jako samozřejmost.Když jsem mu nyní oznámila,že je konec,že se chci rozvést,tak uplně otočil,našel si brigádu,začal se zajímat o děti,o které se po celou dobu nestaral a chce po mně,ať mu dám šanci,ale já nechci,nemůžu,už k němu nic necítím.Poraďte mi prosím jak dál,já to nevím,nechci být s člověkem,ke kterému nic necítím,jen kvůli dětem,které časem vyrostou a odejdou z domu.
Lenka
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, rozešla jsem se s přítelem po roce a půl kvůli tomu, že mě nebral vážně kvůli svým problémům, měl hodně problému se svou bývalou manželkou, která ho stíhala jak jen mohla. Mě došla trpělivost, jelikož chci vážný vztah a s ním to do budoucna nevypadalo, nechtěl se k tomu vyjádřit. Choval se ke mně někdy hezky někdy jako kdyby mu to bylo jedno, ale byly jsme na dovolené dvakrát znám některé jeho příbuzné od nějaké doby jsem i byla na výletě s jeho dětma, které se ke mně chovaly hezky. Ale nechtěl prostě řešit budoucnost. Dva měsíce po rozchodu mi poslal velkou kytici růží do práce a pak mě pozval na víkend do lázní oslavit jeho narozeniny, řekl mi popravdě proč se tak choval a že si uvědomil co pro něj znamenám, a že mu chybím. Zkoušel si někoho najít dokonce na mě i zapomenout, ale nešlo to. Prý udělá cokoliv i s tím, že to třeba nevyjde. Nevím co s tím, najednou je upřímný a chová se otevřeně. Začal mluvit o budoucnosti o rodině. Nejsem naivní, ale co dál.
Ivetta
zvažování smyslu vztahu
Dobrý den, je mi 27 a mému bývalému 43, chodili jsme spolu rok a pár měsíců, já se s ním rozešla, protože nechtěl mluvit o společné budoucnosti, nebral mě vážně a občas mu bylo jedno jak to mezi námi je. Po měsíci mi poslal kytici do práce s tím, že chyboval, při rozhovoru mi řekl, že ví jak se ke mně choval, snažil se na mě zapomenout ale zjistil jak mě miluje a jak mu chybím a že chce být se mnou. Prý se tak choval kvůli svým problémům co mu dělala bývala manželka (je rozvedený s dvěma dětmi). Chce se mnou bydlet, už to vlastně bere jako hotovou věc, ale mně se to prostě nezdá. Kvůli bývalé manželce má finanční problémy, ale prý po mně peníze nechce a nikdy nechtěl (to druhé je pravda). S jeho dětmi vycházím dobře. Měli jsme několik rozhovorů kde se mi jakože otevřel a vysvětlil proč se jak choval, prý se seznámil s jednou 35letou ženou, kde si pak uvědomil, že chce mě. Že to co bylo nejde vrátit, ale poučíme se z vlastních chyb a budeme se k sobě chovat lépe. Jsem nedůvěřivá?
Ivetta
zvažování smyslu vztahu
je problem si najst seberovneho partnera. Tak som zvolila racio a verila, ze sa unormalnime, ze on si uvedomi ze mame rodinu a prestane chodit k rodicom. jeho otec zomrel v tyzdni ked som zistila ze som tehotna, dieta sme chceli. jeho mama berie nasu dceru ako nahradu za jej muza. uz so nezvladla fungovanie so svokrou, priatela lubim, on mna nie, co robit, ako ho ziskat? teraz sme od seba, vyhrazam sa mu ze jeho mama neuvidi malu, lebo nam znicila vztah, lebo ona mi povedala ze je pre nu prirodzene stravit vikendy snou, lebo oni tak zli, alebo ju bravat na vylety, ved ona by sa prechadzala inde ako my.ale nechape ze by bola stale s nami, tak som povedala priatelovi, ked chodi teraz za malou, ze jeho matka neuvidi nikdy malu, som aj jeho mame napisala sms,ke som sajej podakovala za zniceny vztah aze teraz mozes mat priatela len pre seba ako syna...co mam robit, a ziskat priatela spat?
Jana
zvažování smyslu vztahu
Mam 31 rokov,svoj 1izbovy byt, dobru pracu, ziaden uver, hypoteku na byt. Priatel byva v meste 55 km vzdialenom od mojho, ma 38 r, stary mladenec, ma svoj byt 3 izbovy, auto, ziaden uver, leasing, dobru pracu 10 km od mojho mesta a 45 km od jeho mesta vzdialenu. Stretavali sme sa vzdy cez vikendy alebo raz do tyzdna.Mame 9 mesacne dievcatko. 5 rokoch sme sa schadzali a rozchadzali kvoli 2 problemom. 1. boli jeho rodicia, pretoze sme kazdy vikend travili s jeho rodicmi, nevedel sa od nich odputat a ked som odmietala ist k nim ja, tak som zostala cez vikend sama u neho doma 2.dohodli sme sa, ze zit budeme v mieste mojho bydliska, vzhladom k tomu ze je to vacsie mesto, jeho praca je blizsie a je tu viac moznosti. No on sa predaja svojho bytu vzdat nemienil. Je lakomy, domased. Je som krasny mlada zena, spolocenska, co si potrpi na oblecenie, vyzas, aktivity. Jeho travenie casu je pozerat TV, doma, dat si pivo, lebo v bare je drahe.Preco som s nim sa rozhodla mat dieta? Po 30tke ako zena
Jana