Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| děti partnerů| závislost ve vztahu| problémy v komunikaci| Rodič a dítě| nešťastná láska| fáze "namlouvání"| problematické vztahy s rodiči| deprese a vztah| zamilovanost| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| věkový rozdíl mezi partnery| vztahy na pracovišti| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| psychické poruchy| stres| spolupráce s psychologem/psychiatrem| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| vztah na dálku| pauza ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| ekonomické problémy ve vztahu| prevence problémů ve vztahu| nenaplněná láska| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| generační soužití| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| ženské přátelství| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| sourozenecké vztahy| přetažený vztah| manželovy kamarádky| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| kamarádi partnera...| alkohol v rámci širší rodiny| problematické manželství rodičů| osudová láska| problém navázat vztah| sny| ekonomicky silnější žena| seznamování| neimponující muž| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| "pauza" ve vztahu| podezření na vedlejší vztah| problémy se spánkem| vliv alkoholu | společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy
krize vztahu
Dobrý den,Rád bych si nechal poradit...S přitelkyní jsme 2 roky a tet naš vztah došel do faze vyhořeni už to neni co bývalo,láska opadla a přitelkyně mně chce opustit že už si připadame jak spolubydlící a ne jako pár.Už spolu omezeně spíme a nedělame si to spolu hezký to soužití.Ji je 20 mně je 30let A ja to dávam za vinu tomu přoč to tak je že ona to doma ty vztahy nemá uplně ružové jak otec s matkou,tak sestra s přitelem.A přitelkyně po té co dodělala studium nastoupila v domově duchodců a myslím si že jak v práci ,tak doma,tak teť jště ten koronavirus a mezi nama docela stereotip.Ani jeden nemame žadnej koniček zrovna co by jsme dělali pro sebe pro radost a tak si myslím že to nás ubijí.Myslíte si že mužeme ještě naš vztah zachranit? Ani jeden bez druheho si nedokaže pořadně představit žit . A pak u ni doma rodiče do ni taky hučí ať se mnou zůstane.Ale myslím že je prostě po psychické strance vhaji.A že ten vztah musime zmenit a najit si něco pro radost nebo snad ne?
Děkuji Aleš
Aleš
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko. Jsem s přítelkyní 10 měsíců. Před tím než jsem sní byl jsem užíval konopi které moje přítelkyně nesnáší. Na začátku vztahu jsme se domluvili že přestanu. Docela často jsme se hádali že jsem se kvůli tomu kolikrát odstěhoval zpátky k bratrovi. Vždy udělala první krok a přijela si pro mě. Já jsem hodně žárliví a koukal jsem ji na mesenger. Jednou když jsme se pohádali a já byl u bratra tak věděla že ji prohlížím facebook.. Prý se domluvila s kamarádem a poslali si fotky ona ve spodním prádlem a on ji přirození. Od té doby vždy když jsme se hádali jsem měl velké deprese. Ze kterých jsem se dostával tím že jsem si za hulil. Ale přítelkyni jsme lhal že to nehulim . Nedávno to vyšlo na povrch a pohádali jsme se kvůli tomu. Navíc začala zarlit na moji bejvalou přítelkyni a myslí si že jsem ji sní podvedl jen kvůli tomu že mi poslala smajlík na který jsem ji ani neodpověděl. Vrátili jsme se k sobě a chceme udělat za tím tlustou čáru Můžete mi prosím poradit děkuji
Petr
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko, před časem jsme s manželem řešili krizi a šli od sebe. Já si našla jiné bydlení a on zůstal v našem domě. Bohužel jsem se dozvěděla, že si v té době našel milenku a i přes můj výslovný zákakaz, který na oko respektoval, si ji vodil k nám domů. Nechápu, jak mohl dovolit, aby takto nějaká žena narušila moje soukromí a užívali si u nás doma. Co mě mrzí, že evidentě nedokáže respektovat mě a naše dohody. Asi si myslel, že už to nedáme dohromady a nikdy se to nedozvím a tak je to vlastně jedno. Není to poprvé, co mě podvedl, lhal mi a nerespektoval, na čem jsme se dohodli. Proto jsme taky měli krizi. Teď vůbec nevím, co mám dělat. Mysela jsem si, že budeme konečně šťastní. Máme malé miminko, měli jsme plány do budoucna. On se od té doby vážně snaží. Skoro bych mu i věřila, že se změnil a nechce mi už lhát. Ale vůbec nevím, jak se s tím vyrovnat a jestli má s takovým člověk vůbec cenu pokoušet se budovat vztah.
Michaela
krize vztahu
2/2 Změnil jsem priority a praci posunul v žebříčku někde na 4. místo. Manželka je však myšlenkami a hlavou někde jinde. Její milenec je v současné době v zahraničí, ale neustále si píší skrze internet nebo prostřednictvím mobilu. Minulý týden jak se vrátil na skok zpátky do česka se sešli a měli spolu opět intimní vztyk. Chtěl bych a přál bych si manželství zachránit. Co byste mi prosím radila, jak pokračovat nebo kterým směrem se vydat? Mockrát děkuji s pozdravem a přáním krásného dne DAN
Dan
krize vztahu
1/2 Dobrý den paní Doktorko, s manželkou se známe 6 let z toho 4 roky jsme spolu manželé. Máme spolu 2 chlapečky 4 a 2 roky. Poslední rok jsem se věnoval naplno práci abych byl schopny plnohodnotně finančně zaopatřit rodinu.To znamenalo pozdní příchody domů (okolo17hod) a poté se v rámci možností věnoval dětem. Večer jak se uspávaly děti jsem z 95% vždy usnul také, takže manželka zůstala po zbytek večera sama...nevěnoval jsem se jí a problémy byly také i v posteli. Problémy s financemi jsem ji nesděloval jelikož jsem ji nechtěl přidělávat starosti. Když to takto pokračovalo, našla si po jisté době milence se kterým udržovala intimní vztah (ze začátku 2x týdně poté každý den), který vzrostl v lásku (trvající asi 3 měsíce). Manželka mě nyní momentálně nemiluje a chce odemně do roku odejít, pokud si ke mě nějakým způsobem nenajde cestu. Její milenec má 22let (ona 29). Od doby kdy to vím, jsem se změnil a naplno se věnuji dětem a manželce. Plánuji výlety, welness pro nás dva a pod.
Dan
krize vztahu
2/2
Nerozumela jsem tomu, proč je furt tak milující a dává mi najevo své city. Pak se rozešel. Myslíte, ze je nevyzraly, ze už ve vztahu není ta jiskra a on než aby pocítili lásku a bezpečnost, chtěl mít stále to vzrušení, které samozřejmě po určitě době vyprcha? Práci má velmi prubojnou, je vysoce postaveny manazer a za koníčka má bojové sporty.
Marcela @
krize vztahu
1/2 Dobrý den, byla jsem s partnerem rok. Vztah začal nadherne, kytky do práce, romantické výlety, vyznání lásky, seznamování s rodiči a po čase plánování rodiny. Jsem o 4 roky starší a už mám na čase. Já 31, on 27.. přišel mi velmi vyspělý a tak jsem věk neřešila. Bavili jsme se o jménech, jak bude probíhat těhotenství atd... byl velmi kontaktní, furt se mazlil a laskal. Dával mi pocit jistoty a zamilovanosti. Viděli jsme se 3 dny v týdnu a plánovali sestehovani... jednou mi řekl asi po 3/4 roku, ze se na dítě ještě necítí a ze to chce posunout. Chápala jsem ho a řekla, ze je to v pořádku. A byl stále ten milující.. po dalším měsíci, ze asi až za rok. Což mě zaskocilo a ze dobra.. ubehl další měsíc (mezitím se stále hezky choval) a najednou rána, ze už to tak ke mě necítí, ze je nás vztah stereotypní a další ne moc hezké věci. Byla jsem jak oparena.
Marcela @
krize vztahu
Krize manželství 2. část

Před dvěma měsíci jsem pak narazila na jeho sbírku úlovku a tu chvíli mi došlo, že už mě to nepřekvapuje a že vlastně necítím žádné zklamání. Ale velice brzo mi začal být manžel protivný, nechtěla jsem s ním mít nic intimního a začala jsem být protivná já na něj. Nějak jsme to ale zvládali a tvářili se, že se nic neděje. Nedávno jsem ovšem udělala chybu a sblížila se se svým kamarádem a několikrát jsme se spolu vyspali. Tím na mě začal být tlak ještě větší, pocity neštěstí ve mně vřely, nevěděla jsem, jestli dokážu mít manžela opět ráda, vybudovat si k němu opět důvěru a snažit se to nějak zachránit. Po poslední výměně názorů jsem se mu k nevěře přiznala a teď je zlamaný i on ze mně. Na jednu stranu nechci manželství vzdávat, ale mám obavu, jestli se dokážeme vrátit tam, kde jsme byli předtím a normálně fungovat. Dost přemýšlím o pauze, zda by nám nějakým způsobem pomohla nebo jestli by ukázala, že jsme se příliš odcizili. Co myslíte? Děkuji za radu
Danča
krize vztahu
Krize manželství 1. část

S partnerem jsme se vzali před dvěma lety, po deseti letech vztahu. Teď k nám dospěla krize. Moc nedokážu o svých pocitech hovořit a když s partnerem nějaké problémy nastaly, ať už v podobě jeho nevěry nebo jiných podobných věcí, které nabourávaly mou důvěru k němu, tak jsem se nedokázala pořádně otevřít a hovořit o tom, i když on nad mým odhalením těchto věcí mnohdy jen mávl rukou a řekl, že to nic není. Dusila jsem to v sobě a proto jsme asi tam, kde teď jsme. Před více jak půl rokem, když jsem opět u manžel narazila na jisté materiály od jeho někdejší milenky, se to na mě začalo nabalovat a postupně jsem se začala cítit nešťastná a sílil ve mně pocit, jakéhosi sevření a nesvobody. Začala jsem tedy myslet více na sebe, jezdit s kamarády na výlety, často jezdil s námi i manžel, který je součástí party. Někdy jsem jezdila i bez něj a právě tyto výlety se mi začaly líbit víc, když tam on nebyl.
Danča
krize vztahu
Dobrý den,s manželem 6,5roku-idylicke manzelstvi(manzel40let) červnu zemřela jeho matka a v srpnu se nám narodilo dítě.Od října začal být uzavreny,Matku rozptýlil na zahradě a otce vysypal v podstatě u kompostu,nemovitosti kterou za 24h.prodal,v.Zacal být výbušný,nebo nekomunikoval,29.12.mi řekl na banální otázku že se chovám jako jeho matka a nemiluje mě.Odjel návrat 2.den omluvy,sliby,za 14dni kdy jsem řekla,že nic není v pořádku a stále se chová divne,odjel na 5dni hledat se,trestat se.Vratil se že chce žít jen pro malého,jako jeho otec,kdy vztah rodičů vždy odsuzoval,matka byla tyran a otec otrok,byla zlá na všechny,vydírání,výhrůžky,manipulace...Od té doby zly,nenávistný ke mne,náš vztah vidí jako nejhorší na světě,spojitost s matkou odmita.V pondělí se odstěhoval,s tím že vedle mě žít nemůže a snad ho jednou pochopim.Nasla jsem manz.poradce a paní si nechala v péči pouze manžela,když se tam rozplakal na téma matka.Jiz má za sebou jednu návštěvu,srovná se to psychologem?
Nikola
krize vztahu
Paní doktorko.
Manželka chce odejít za rozvedeným spolupracovníkem s dobrým postavením. Jsme svoji 32 let. Přiznala půl roční nevěru. Před 8 lety začal být mezi námi problém v soužití. Asi více alkoholu z mé strany, minimum sexu, chybějící diskuse o problémech, málá všímavost atd. Pořád se navštěvujeme se z kamarády, sportujeme spolu, jezdíme na DOV. Já nevěrný nebyl.
Má smysl bojovat a jak? Ona říká, že má zájem se mnou zůstat ale chce to zlepšení. Já si myslím, že bez pomoci to nepůjde.
Petr
krize vztahu
Milá Dančo,po přečtení Vašeho příběhu mě napadá,kolik času jste již promarnila čekáním na něco,co se asi nestane.Myslím si,že manžel se k Vám z lásky už nevrátí,a z lítosti?To byste chtěla?Tím že mu říkáte že ho milujete a at se vrátí,tím u něj jen klesáte na ceně.Kdyby to trvalo pár měsíců,možná by se něco změnilo,ale píšete že to trvá roky..
Podejte žádost o rozvod,nebojte se toho že budete sama,po čase se vám uleví,myslím psychicky.Je Vám teprve 47 a to na nový vztah vůbec není pozdě!Máte dvě děti,co takhle jezdit na výlety s nimi,za sestrou na pár dní?Najděte si práci,i třeba na pár hodin,potkáte nové lidi,přijdete na jiné myšlenky.Jde o to nesedět doma,neutápět se v sebelítosti a neustále nečekat..
Snad se nezlobíte,chci Vám jen dodat trochu odvahy,zdravého sebevědomí,a hrdosti.
PS: a děti,i v tomhle věku, nechtějí uplakanou a smutnou maminku,ale štastnou a spokojenou.Věřím že se vám to povede,a držím palce
Zlatka
Vzkaz pro Danču
krize vztahu
5. pokr. Stále na něho myslím, trpím úzkostí a strachem z osamělosti. Byla jsem i u psychologa, ale návštěvy pomohly jen na chvíli. Strašně trpím, kdy se manžel staví za dětmi, vezme je ke svým rodičům a já vidím, jak je spokojený beze mě. Sice mi občas zavolá, ale řešíme jen provozní a finanční věci skrze děti. Jako partnerku mě úplně odsunul. Neumím si to vysvětlit - když tedy tvrdí, že s onou milenkou není a neplánuje budoucnost, proč se tedy nevrátil ke mně?? Nebo mi lže, ale proč by to dělal? Je spousta chlapů, co mají milenky, ale ti to tají, takže jejich ženy nic nevědí a žijí v sladké nevědomosti.Manžel ví, že o něj stojím, sex bych s ním neodmítala, dříve jsme jezdili na dovolené, výlety, na různé akce a k mým rodičům, dokud žili, k mé sestře na prázdniny, ale to vše je už minulost a při vzpomínkách na toto všechno se mi chce jen brečet. Nic mě nebaví, momentálně jsem i bez práce, takže si připadám k ničemu. Poradíte mi, jak se z toho dostat a jak se mám se vším vyrovnat?
Danča
krize vztahu
4. pokr byla v koncích, kdy mi trochu povolily nervy. Manžel mi např.vyčetl, že jsem s ním po porodu dětí nespala - na moji obhajobu - mám 2 císaře a stále srůsty, sex byl pro mě bolestivý a dost často jsem trpěla na záněty močáku, takže to nešlo. Jenže dětem je 16 a 14 let, takže je to už stará historie. Byly hodně problémy v komunikaci, protože se dost často uráží a vše vidí jen černobíle. Kdybych teď řekla, že bych se ráda podívala např. do Afriky, tak by mě vzal za slovo jako že tam doopravdy jedu a byl by naštvaný, proč jsem ještě neodletěla. Takto ke všemu přistupuje. Dám nějaký návrh a on to bere, že to už na 100 % platí. Ale zpět k problému. Musím se smířit s tím, že už je definitivně pryč? Žijeme jako bychom byli rozvedení, ale on návrh na rozvod nechce podat.Myslíte, že je malá naděje, že by se přece jen vrátil? Já chci žít, ne přežívat, šance, že bych si někoho našla, je mizivá ( je mi už 47 let), navíc mám jeho v srdci. Mám deprese, prakticky celé ty roky jen pláču.
Danča
krize vztahu
3. pokr. údajná milenka. Ovšem manžel tvrdí, že s ní není, že jsou jen kamarádi a že ji předtím jen občas navštívil. Myslím si, že lže, protože ke mně se chová velice odtažitě, nekoukne se mi do očí a mluví velice vyhýbavě. Jeho činy mluví jinak. Chodil se mnou i do poradny, ale to bylo jen alibisticky, zkrátka nedodržel, co jsme měli za úkoly, takže ztráta času.Jen byl schopný mi vyčíst vše špatné, co jsem za 20 let manželství udělala, ale to by bylo na dlouhé vyprávění. Vím, že jsem dělala chyby, ale slíbila jsem, že to mohu napravit a za vším udělat tlustou čáru - ale on už nechce, prý nevěří, že by nám to klapalo. Vlastně nevím, co by jako mělo klapat, hodně jsem žila pro rodinu, měl volnost, nejsem semetrika. takže na můj přímý dotaz, jestli se ke mně vrátí - řekl, že už nikdy. Ví, že ho miluji a chci zpět, několikrát jsem mu to řekla, ale on nevidí neslyší. Snažím se být vstřícná a milá, ale asi je pozdě. Nic nevyčítám - dříve jsem to trochu ( oprávněně) dělala. Ale to už jsem
Danča
krize vztahu
2. pokr. zase odjel pryč, protože po - pá pracoval v jiném regionu. Poté dostal práci na pobočce u nás, takže jsem myslela, že už budeme spolu. Bohužel, šel bydlet k rodičům a u nás doma se stavoval jen někdy v týdnu za dětmi a o víkendech jsem ho vůbec neviděla, údajně ale jezdil za onou slečnou. Občas jsem nahodila téma, jak si to představuje, prý jsou jen kamarádi a na dotaz, zda se vrátí k nám domů, odpovídal, že zatím bude u rodičů a že neví. Nicméně z jeho chování bylo jasné, že je stále s ní. Takže to byla taková dvouletá pauza, kdy jsem stále doufala, že se vrátí. Rozvod odmítl, že nemá důvod, ale prý pokud ho podám já, že mi to podepíše. Za celou dobu jsme spolu nikde nebyli, alůe chodil mi pomáhat, pokud jsem něco potřebovala a celkem se choval ke mně neutrálně a korektně. Ovšem bez citů, jako bych byla cizí. Zkrátka mě ze svého života vyškrtl. Odvezl si i skoro všechny věci. Před Vánocemi přišla další rána - znovu se prý vrací do původní práce do města, kde žije jeho
Danča
krize vztahu
1. Dobrý večer, ráda bych znala Váš názor. Jsem 20 let v manželství, 2 děti. Před 4 lety nás semlela krize: problémy v práci - oba, smrt mého táty,úraz manžela. V té době ale také víkendové manželství. Byla jsem na dně a občas jsem manželovi, který mimochodem na mě místo podpory kašlal, řekla pár ošklivých slov z důvodu nahromaděné frustrace. Urazil se, nekomunikoval, byť jsem se omluvila, tak si myslel, že ho nechci a že je mezi námi konec. Špatně si moje slova vyložil. No a našel si přítelkyni. Šíleně se do ní zamiloval a bral ji jako oficiální partnerku na různé akce, děti k ní vzal a seznámil ji s dalšími příbuznými. Byli na dovolené a welnessu. Všechno jsem si poté s mužem vyříkala, omluvila se, ale on ten vztah neukončil. Prý nemá co ukončovat, protože jsou jen kamarádi a nespí spolu. Tomu nevěřím, protože od té doby přestal spát se mnou a vlastně se mě úplně přestal dotýkat. Když měl přijet domů, tak přijel až v sobotu ráno, pak jel k rodičům, kde přespal a v neděli ráno
Danča
krize vztahu
Problemy to zpusobje v tom, ze se na toto tema nemuzeme shodnout a muj manzel se jich pokazde ale opravdu pokazde zastava. V podstate svoji puvodni rodinu neumi videt s odstupem, nicemu se tam neumi zasmat, je tam spoustu lzi a manipulace. A to je proti mym hodnotam. Pokud se ma rozhodnout mezi mnou a jeho sestrou, napriklad, vzdycky da prednost ji. Moc bych si prala, aby mel alespon nejake kamarady a ja mu mohla take doprovazet v jeho socialnich vztazich, ale on naleha jen na dulezitost rodiny. Zijeme v zemi meho manzela a ja si tu pripadam strasne sama. Bylo by to jine, kdybych mohla zbalit deti a jit ke sve rodine, jenze i ta je nefunkcni. V podstate jsem si ho pritahla, protoze jsem na takovu lasku, ktera boli, byla zvykla. Ted prochazim psychoterapii a obavam se, ze potrebuji neco jineho. Co s tim. Rada bych tento vztah ukoncila, ale moc se bojim, ze zranim nase tri deti. Mam pockat, az vyrostou ? Ktery vek je nejlepsi na rozchod ? Dekuji moc za radu.
Olga 2
krize vztahu
Dobry den pani Douchova, psala jsem jiz pred casem ohledne manzelske krize. Doporucila jste nam manzelskou terapii. Zapomnela jsem napsat, ze na manzelske terapii uz jsme byli, ale k nicemu to nevedlo. Muj manzel tomu bud nerozumel, co mu ten psycholog rikal, nebo to mezitim zapomnel anebo proste neni dokonaly, podle jeho slov. Zkratka menit se nebude. Ja mam za cela ta leta pocit, ze on se vlastne nikdy neodpoutal od sve rodiny. A z druhe strany, jeho rodina nas nikdy nechtela videt jako par. Predevsim jeho matka a jeho vlastni sestra, nevlastni, adoptovna sestra s jeho rodinou moc nevida. Jeho matka nam neprisla na svatbu, kdyz jsme potrebovali pohlidat deti, tak nekdy prisla, nekdy delala, ze je nemocna, ale nejhur se hlavne ke mne chovala, kdyz videla, ze jsme stastni. Ona sama je nestastna, protoze jeji manzel miluje jinou zenu. Ale pry se dohodli, ze budou spolu. Konec koncu problem mych tchanu by se nas netykal, prestoze vim, jak toho meho muze zranuje. Stejne jako permanentni nepritomnost jeho otce.
Olga 1
krize vztahu
Paní psycholožko, chtěla bych radu holedně postupu. Jsme manželé 25 let, děti studují VŠ. Manželství vcelku spokojené, jsme téměř poslední mezi manželovými kamarády, kdo není rozvedený. On trochu cholerik, já často ustoupím, aby byl klid a najdu cestu, jak věci udělat bez něj. Prostě jsem se naučila vedle něj žít. jenže on po 52. roce začal, jak kdyby byl konec světa - jednak jsem zachytila maily, jak mu jeho kamarád, který je pro něj vzorem, píše, že je třeba žít, jednak se podařilo vydělat velké peníze. Ze dne na den se jednou odstěhoval, na jednu stranu si dělá, co chce, na druhou stranu je však sám a to mi vyčítá. Chce, abych se sklonila a žadonila, aby se vrátil zpět - takhle to znal se svojí mámou. To já neudělám, chci, aby se vrátil ze svého rozhodnutí a ne bay mi naopak dal ultimata. Jenže se objevila o 20 let mladší. najednou - to je jiný svět, nechci se vracet, zamilovaný, výlety, večírky, drahé zahraniční dovolené (mnoho z toho mi nikdy nedopřál, začínali jsme z nuly a s jeho dluhy). Domluvit se nechce, vyhýbá se, vzkázal, že si všichni musíme zvyknout, že má novou přítelkyni. Ta se mezitím začala zabydlovat v jedné z našich nemovitostí, on nám od toho domu sebral klíče a nesmíme tam. Řekla bych, počkám, jenže paní je oslněná majetkem, takže to asi nebude jen krátká záležitost. Už se jednou rozešli (on je cholerik), ale ona se oklepala a dělá přesně to, co já ne - dolézá, doprošuje se. Že přestal financovat rodinu, to asi ani nemusím psát. Když jsem ho žádala o platby dětem na školu, řekl, že bude financovat jen syna a dcera ať si najde jiný zdroj. prosím, co dál? Děkuji za Váš názor.
Lucie
krize vztahu
Vzkaz pro Oldřicha
Oldřichu,zkuste začít sám,jezte zdravěji,cvičte,zhubněte.Třeba to Vaši ženu "strhne",když bude vidět že vy se sebou něco děláte a že Vás to baví.Vždyť to děláte i pro sebe a pro svůj poci.A třeba si uvědomí,že o vás taky jednou může přijít,a začne se snažit s vámi trávit více času jen ve dvou.
Jen takový nápad - co by asi fungovalo na mě,nezlobte se - otázka upravena poradcem
Zlatka
krize vztahu
...málo proti tomu o co bych tím přišel, ale nevěřím, že bych v takové chvíli dokázal uvažovat rozumně.
Děkuji za jakoukoli radu.
Oldřich
krize vztahu
...nikdy nevyhledávala, takže je to její obvyklé chování, i když si myslím, že nedělá dobře a navíc to poškozuje náš vztah, což si ona asi nechce připustit, nebo jí to (ze zvyku) nevadí. Dalším důvodem jejího odmítání je prý také její (a myslím si, že i moje) tloušťka. Oba jsme přibrali (oba asi po dětech), ale nedokážu jí vysvětlit, že to pro mě není problém. Samozřejmě bych rád shodil, už se mi to jednou podařilo, takže vím jak na to, rád bych, abychom se do toho pustili společně, jenže ani k tomu se mi jí zřejmě nepodaří přemluvit, protože by musela upozadit děti, což striktně odmítá. Nevím si už rady, co dělat. Jak mám přesvědčit někoho, kdo je tak tvrdohlavý. Mám jediné štěstí, a to je to že jsem opravdu při těle a celkem tuctový typ, o něhož ženy nejeví žádný zvláštní zájem. Protože si myslím, že kdyby ho nějaká žena projevila, asi bych ve své slabosti podlehl, protože by mi tím dala to jediné, co mi doma chybí. A to je zájem o mě jako o muže a partnera, což je sice velmi (3)...
Oldřich
krize vztahu
...tohle téma příliš často by jí spíš ještě víc zatvrdilo, takže se o tom snažím mluvit jen tehdy, když cítím, že je vhodná chvilka. Těch ale bohužel také moc není. Rekonstruujeme totiž dům, ve kterém zároveň i bydlíme, takže starost o děti i o většinu domácnosti leží na bedrech ženy a vidím na ní, jak je už unavená a podrážděná. Obdivuju jí za výdrž být 24 hodin mámou našich úžasných dětí, což jí i říkám, chápu jak je to pro ni psychicky náročné, ale já bych chtěl aspoň občas mít vedle sebe svou ženu, ne jen matku našich dětí. Navrhoval jsem ji, aby si odpočinula, aby vyrazila třeba jen se sestrou na víkend někam do wellness centra, aby měla čas opravdu jen na sebe, že se o děti postarám. Zkoušel jsem ji přesvědčit, abychom zašli někam jen spolu (hlídání není problém), prostě abychom měli čas taky na sebe, ale všechno marně. Vždy mě odbyde tím, že nikam nechce, odpočinout si nepotřebuje a je jí líto nechat doma děti samotné. Manželka je introvert a společnost nebo nějakou zábavu (2)..
Oldřich
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Se ženou jsme již 9 let, máme 2 malé děti ve věku 4 a 2 roky. Vztah nemáme ani špatný ani dobrý, řešíme zkrátka běžné problémy, jako každý druhý. Problém je pouze v našem sexuálním životě, který je na nule od početí druhého potomka. Dlouho jsem si myslel, že mě má žena zkrátka nemiluje, že jsem byl pro ni jen prostředník k dosažení cíle (mít děti), protože tak je to správné a „tak by to měla každá slušná dívka mít v životě zařízené“. Sám sebe jsem se snažil přesvědčit, že svou ženu vlastně také nemiluji a že kromě dětí mi na ničem jiném nezáleží. Nedávno jsem si ale uvědomil, že nic není tak černobílé. Na ženě mi hodně záleží a jsem si jistý, že i jí na mě. Bohužel na jakémkoliv bližším fyzickém kontaktu to nic nezměnilo. Neobejmeme se, nepolíbíme, prostě žádné něžnosti ani intimnosti. Pravda, ani jeden z nás není žádný romantik, ale pořád mám své potřeby a všechno tohle mi chybí. Když to ženě řeknu, tak si to sice poslechne, ale nijak nereaguje a nadnášet.(1).
Oldřich
krize vztahu
Odkaz pro Milana. Je evidentní, že Jitka nechtěla pochopit, že vaše manželka vás
dlouhodobe podvádí a stejně jako vaše manželka vám přičítá a vytýká nevhodné chování.
Manželka vaše opakované pokusy řešit špatnou kvalitu vztahu a pochybnosti o osobni integrite manzelky manipulativně označila za šmírování a zářlení.
Vaše manzelka nechtěla mít s vámi sex tak často a navíc sexuje s jiným. Máte právo nežít ve lži.
Jitčin postoj, že nemáte právo na ověření pochybností forenzni metodou v této situaci vás nerespektuje.
Pro jitku je to jenom krize, které jste pravděpodobně spoluvinnik, a navíc taky člověk, který manželce sebral možnost zachovat si tvář zatloukanim a lhanim a tím ztížil nápravu poskozeneho vztahu. Směšné a od ní profesionálně pochybné.
Milane, teď víte. Musíte se s tím vyrovnat. Vaše manzelka není ta osoba co jste myslel. Až pochopíte, tak se rozhodnete zda budete zkoumat kdy a proč vztah skončil, nebo zkusíte získat manželku zpět a vytvořit nový vztah.
Jitka nepomůže...
Poradce .... pro Milana
krize vztahu
Dobrý den, jsme 55+. Po dobrém manželsví jsme v roce 2014 přijali 2 firmy ke spolupráci. Od té doby spadl sex z 90-100 za rok na 12-22, je to trapné, ale psal jsem si to. Ženě bylo 50 a tvrdila, to se běžně stává, já to nerad přijal, ale cítil, že je něco špatně. Po neshodách jsem byl označen před dětmi (23 a 27) za příšerného, hrozného žárlivce a šmíráka. Děti mamku litovaly, jak to se mnou může vydržet a snažily se mne umravňovat ze stařeckých nálad. Moc mi chybělo milování a říkal si, jestli je to opravdu blud, není pro mě omluvy. Něco však bylo špatně. Kolega z klubu mi poradíl, abych byl v klidu a pořídil si biologický rozbor na přítomnost spermatu.Ukázal mi kde.Stálo to 1400Kč.1-2x týdně se opakovaly situace, které přímo vyvolávaly pochybnosti. Ráno v pátek jsem přišel domů dříve než obvykle, nestačila to zakrýt. V koši plné kalhotky semene. Neřekl jsem nic, neví to, po týdnu opět, takže 6 let urážek a lží .. satisfakce byla, sdělil jsem to dětem, byl to šok, mlčíme. Co dál? Mil
Milan
krize vztahu
Část 2, myslím si, že ten důvod, je ta holka. Jeho koníček je focení "modelek", v den té nehody měl jet na převaz kvůli tomu zranění do města v Německu, nakonec jsem se dozvěděla, že boural v Čechách a že v tom autě nebyl sám, že tam byla jedna holka, takže on, který nesnáší vstávání, jel ráno před převazem za ní podle něj "na kávu", při čemž se stala ta autonehoda. Ta nehoda je sblížila, Nevím jestli to tak je, ale vzhledem k tomu, co mi říká, to tak nejspíš bude. Než jsme si dali pauzu, tak se mi omlouval, že si já nemusím vůbec nic vyčítat, myslím že je jasné, že má čern svědomí. Nevím, jestli s ním zůstat a ani nevím, co bych mu měla říct, pokud se rozhone s námi zůstat on. Nejspíš mu dám jasné podmínky jak to bude a buď na ně přistoupí nebo ne. A taky chci od něj slyšet pravý důvod, proč zvažuje rozchod, je přece nesmysl, aby mě z ničeho nic přestal milovat 4 měsíce po porodu.. nebo být raději bez něj? Děkuji za názor. - otázka upravena poradcem
Kateřina
krize vztahu
Dobrý den, chtěla bych radu, co mám dělat ohledně mé krize s přítelem, máme čtyřměsíčního syna a teď mi po 5,5 letech vztahu řekl, že už mě nemiluje, ale že mě má rád. Když se malej narodil, byl hrdým, šťastným otcem a děkoval mi za syna, byli jsme šťastní, ale krátce po porodu jsme měli neshody ohledně péče o syna, do toho přišel o práci, byl na chirurgickém zákroku, pak měl autonehodu, problémů hromada a on odmítnul jít na pracák, že od nikoho žádné peníze nepotřebuje, hodně jsme se kvůli tomu hádali, ale marně, všechno jsme museli utáhnout z mé mateřské v Německu, nakonec se přihlási na pracák a teď čeká na nemocenskou, asi už jsme si také lezli na enrvy, jak je pořád doma, s péčí o syna mi doteď téměř vůbec nepomohl. Zeptala jsem se ho, jestli je v tom jiná ženská.. odvrátil hlavu a řekl mi, že s ní nic nemá, ale že mu není lhostejná, ale že to není ten důvod. Teď máme pár dní pauzu, než se rozhodneme, jestli spou budeme či ne.
Kateřina
krize vztahu
Dobrý den, paní Douchová. S partnerem (40) jsme spolu rok a půl. Vztah vznikl z velké lásky. On má děti 9 a 10, jednou za 14 dní nebo jak chce. Já mám dceru (8). Děti si rozumí. My jsme měli v průběhu vztahu různá nedorozumění a bylo to vždy na rozchod, ale ustáli jsme to. Z dnešního pohledu vím, že jsem spoustu věcí zapříčinila sama tím že jsem rozpitvávala maličkosti a nevnímal, jak je mi tento partner vzácný. Oba jsme pracující. Bydlíme s dcerou u něj. Máme hodně společného, ale nejsme úplně stejné povahy. Doplňujeme se. Před dvěma měsíci jsem (už delší dobu) necítila nic od partnera. Nepovídali jsme si. Já udělala tu hloupost, že jsem si psala s jinými muži o našich problémech (nepozornost, atd) a posílala jsem svoje fotky, s jedním z nich (dočasný kolega z práce) jsem byla po pracovní době na výletě. S nikým jsem neměla intimní vztah, do nikoho jsem se nezamilovala. Pouze jsem chtěla tu pozornost, kterou jsem u přítele neměla. Dnes už vím, že mi ji nedal proto, protože měl komplikace v práci. Dnes to chápu. Před měsícem a půl jsme uzavřeli dohodu, že se oba budeme snažit důvěru obnovit a že na vztahu chceme pracovat. Dali jsme si večerní čas na povídání. Chodili jsme do postele bez telefonů. Já mu svůj otevřela. Všechny muže (2), kteří mi dělali komplimenty jsem zablokovala To si myslím i fungovalo. Měli jsme v té době s partnerem krásné chvíle. Občas sice zmínil, jak se cítil, když se dozvěděl, co si píšu s jinými. Na Štědrý večer se se mnou rozešel. Říká, že se s tím nemůže srovnat a že už dál nechce. Z mého pohledu jsme "super dvojka" a zvládneme spolu vybudovat znovu důvěru. Žádám si šanci mu ukázat, že jsem se ze svých chyb poučila. Ale nedostávám ten prostor. Ani těch 1 a 1/2 měsíce nestačily na obnovení důvěry. Proto ho prosím, ať nám ještě ten čas dá. Chci mu ukázat, že jsem ze svých chyb poučila. Partner se však uzavřel a nechce nic slyšet. Moc ho miluju ("se vším všudy") a myslím, že on taky. Nechci se s dcerou teď stěhovat pryč a za nějaký čas mít moji lásku za dveřmi se slovy, že mu všechno došlo a že mě chce zpět. Paní doktorko, jak to udělat, aby nám tu šanci dal? Nebo mám sbalit dceru a jít, i když mi to "rve" srdce? Snad jsem nenapsala úplnou slátaninu (alkohol a hladovka dělají svoje). Děkuji vám za váš čas. Eva (38)
- otázka upravena poradcem
Eva
krize vztahu
Manžel myslí, že terapeutovi jde více o peníze a vlastní ego než o prospěch klientů, takže nic nevrátí. Řekl, že to co je, je nejlepší možná dostupná varianta. Nechce poškodit děti svým odchodem a v jejich přítomnosti dělá maximum. Je mu líto, že nejsem spokojená, ale že jsem to já kdo v minulosti namísto pokusu o zlepšení si našla něco lepšího jinde a chovala se tak že to dospělo až sem. Říká, že možná čas pomůže. Nebo možná pomůže, když bude slyšet na svou adresu stejně velkorysé hodnocení, že dělá maximum a jenom lidi okolo to interpretují negativně a měli by zapracovat na svém pochopení. Zatím jenom slyšel, že jeho reakce na manželčino lhaní a chování je vlastně křivdou, kterou způsobuje manželce, a že je to vlastně stejné jako to co udělala ona. A taky, že se má jít léčit. Možná, že k jiným výkladům jeho konání se dojde až když udělá stejně hnusné věci jako já. Nevím jak dlouho to vydržím dělat vše ve vztahu sama. Jsem unavena a ztrácím naději, že to někdy bude jiný. Co mám dělat? - otázka upravena poradcem
Marie (9 z 9)
krize vztahu
Řekl, že je super vědět, že na simulování empatie stačí opakovat jedno z posledních tří slov, že na vzbuzení pocitu porozumění stačí říct obecnou pravdu s kterou se každý rád ztotožní jako "Máte malý byt, máte to těžký, vy nemáte ani kousek místa jen pro sebe" (no, kdo by nesouhlasil jak to ten terapeut dobře vystihl a pochopil), že na vyvolání sympatie stačí požádat o malou službičku (Je tady sucho, nalejte mi prosím vodu, tam za vámi je karafa.).
Říkal, že placení terapeutovi bylo obrovské fiasko, které nic nepřineslo, protože terapeut odmítl naslouchat a ve své aroganci, ho ještě obvinil z agresivity. To když se stěžoval, že terapeut nefunguje dobře a po tom, co to manželovy stížnosti postup bez přemýšlení zamítl. Řekl, že za terapii zaplatil už dost, a že žádné další peníze do terapie nedá. Jediná cesta, kterou prej vidí, je že se vrátí peníze, které na nás vylákal terapeut. Jestli jsem schopna zařídit, aby terapeut vrátil nějaké peníze, tak ty můžou jít do další terapie. - otázka upravena poradcem
Marie (8 z 9)
krize vztahu
Manžel řekl, že z logicky-manipulativního pohledu je to pravda: "Terapeut neřekl, že to co říkám o fungování manželky není problém. Ale ani neřekl, že to problém byl. On jen řekl, že to mohlo být jinak, že byla mladá, unavená, nezkušená a jiné alternativní pohledy. On vlastně dělal vše proto, aby se přišlo k závěru, že se to nestalo tak jak si to pamatuji a tedy moje pocity, že nejsou na místě. Takže vlastně nikdy nedošlo k tomu, že by se něco mohlo označit za něco co bylo špatně a tedy, že bychom v budoucnu věci měli dělat jinak. A tam kde se nedá samotný čin interpretovat v lepším světle, tak že dnes je přeci jiná situace, tak proč o tom mluvit... Proč se měnit, když v minulosti bylo vše v pořádku, a manželovi špatné pocity jsou jen z nepochopení situace?"
Manžel řekl, že od terapeuta si odnesl jen vhled do psychotriků, které na něm terapeut aplikoval a životní postoj neupřimnosti a sebejisté arogance, protože zjevně tohle terapeutovi dávalo se všech diskusích výhodu. - otázka upravena poradcem
Marie (7 z 9)
krize vztahu
Manžel pokračoval: A že terapeut po něm chtěl, aby udělal zase to samé, co mně v minulosti přivedlo na myšlenku, že vlastně můžu dělat co chci jen když od manžela neodejdu - vše odpustit. Říkal dále, že v minulosti jenže problém je a to obrovský, i když terapeut dokáže vše manipulativně rozložit na jednotlivé "nesouvisející" situace a ty pak stupidními (přes jednotlivé situace protiřečivými) "alternativami" označit za pochopitelná drobná nedorozumění. A tu plánovanou opakovanou nevěru označit za jednorázové pochopitelné selhání (i když měl informaci o tom, že to byl paralelní vztah), za něco co není hodné připomenutí. Při rekapitulaci informací to jednoducho vynechal a ještě se pak ptal "A to se musí říkat?". Manžel říká, že navíc, že ví, že i kdyby terapeutovi vytkl, že "neviděl problémy v minulém vztahu, tak by mu terapeut řekl, že "on neřekl, že v našem vztahu nebyli a nejsou problémy." - otázka upravena poradcem
Marie (6 z 9)
krize vztahu
Jak je možné, říkal manžel, že ani ty nejhorší věci, co jsem udělala nebyly označeny za nevhodné, ale jenom za shodu okolností (mladost, nezkušenost, neznalost, neinformovanost, únava, manželova neschopnost vysvětlit), která i přes maximální snahu manželky dopadli pro něho ne tak perfektně jak si manžel ve svém idealismu a naivitě představuje?
Řekl: Taková terapie je nanic. Známa kapacita, guru jiných terapeutů neposkytla nic jiného, jenom tohle.
Říkal, že v minulosti věřil, že se maximálně snažím, že jenom nevím jak na to a proto, se nestěžoval a mi odpouštěl a soustředil se na to, aby jsme to v budoucnosti oba dělali lépe, a že když vyjádřil co by se mělo změnit a já mu to odkejvala, tak vždy začínal změnu u sebe. řekl, že pak pochopil, jsem byla v minulosti neochotná do vztahu s ním investovat, že mi vyhovovalo brát, že jsem si ho nevážila a každé odpuštění, kterého se mi dostalo jenom pro mně potvrdilo, že si můžu dovolit se tak chovat a opakovat to. - otázka upravena poradcem
Marie (5 z 9)
krize vztahu
Ptal se mně: "Proč bych měl jít za terapeutem, abych byl manipulován do pocitu, že jsem tě do podvádění a následného chování dotlačil, když oba víme, že to není pravda?"
Pak říkal, že myslel, že když tam budu na terapii s ním, tak bude možné se vyhnout takové patové situaci. Po takové hypotéze, já jako manželka můžu říct, jak to bylo. Ale to, že se šeredně mýlil, protože u toho terapeuta bylo vše o párové terapii (Viděl dva lidi, tak párová terapie, ne? Jedno co potřebuje klient.) Říkal, že tam už nešlo o něho, tam se vycházelo z toho, že našem vztahu nic nebylo špatně, kromě vnímání situace manželem, nazváno "problém v komunikaci". Řekl, že u toho terapeuta, na co se stěžoval, to buď nestálo za pozornost, nebo bylo okecáno jako manželem nepochopený, ale pochopitelný přirozený důsledek dané situace, ve které by se skoro nikdo nezachoval jinak než jeho manželka. Manžel řekl, že jediné co bylo označeno terapeutem za nevhodné je oslovování manžela "táta". - otázka upravena poradcem
Marie (4 z 9)
krize vztahu
Podobných rozhovorů na různá témata jsme měli mnoho. Nevím jak reagovat, když na mně vytáhne citace terapeuta a moje vlastní slova z minulosti. Argument, že to je jiná situace, nedokáži obhajovat.
Když se vrátím k tomu rozhovoru, ve kterém jsem mu řekla o tom, že by měl jít k psychologovi. On tu myšlenku nechce přijmout. Řekl mi" Proč by měl on chodit k terapeutovi? Aby tam měl rozhovory o mé nevěře a chování, ve kterých terapeut řekne, že možná, že důvodem je, že on byl příliš žárlivý? A když on řekne, že se nad tím zamýšlel, a myslí si, že nebyl. Tak terapeut řekne, ale že možná manželka to vnímala jinak. A tím, že on je v pasti, protože buď bude spolupracovat na odstranění žárlivosti, kterou nemá, nebo je označen za nespolupracujícího a neflexibilního a terapie tedy skončila a peníze jsou pryč. A místo žárlivosti to může být cokoli:  agresivita, málo se zajímal, dával málo prostoru a vše řešil za manželku... - otázka upravena poradcem
Marie (3 z 9)
krize vztahu
Řekla jsem mu, že nevadí, že jde s kamarády na po práci na pivo, jen ať vím, že je v pořádku. Na to mi řekl, když přeci následně dokáže vysvětlit kde byl, tak to je v pořádku, ne? To je to, co jsem mu v minulosti na jeho stížnosti říkala já. On teď prej nevidí problém, vždyť to je stejná situace jako s cvičením a jeho reakce je stejná jako psychologa a moje, že se jenom přizpůsobil mému fungování, které terapeut podpořil. (Abyste to chápala: U psychologa jsme přes několik návštěv řešili manželovu nespokojenost s tím, že jsem se několikrát impulzivně rozhodla po cvičení zůstat s kamarádkami na víno a přišla domů později. Jednou když se to víc protáhlo telefonoval kamarádkám, které taky byli na cvičení, zda neví kde jsem, které prej už vytáhl z postele. Když se manžel na dalším setkání opětovně stěžoval, že v minulosti jsem chodila z cvičení pozdě, tak mu psycholog řekl to co on říká mně teď.) - otázka upravena poradcem
Marie (2 z 9)
krize vztahu
Dobrý den, 
Před časem jsem vás žádala o radu jak pomoci manželovi překonat současnou situaci. Poradila jste mi, že má jít za  psychoterapeutem. Snažila jsem se mu tu radu zprostředkovat v klidu a ve správné chvíli, ale všechno se pak ještě zhoršilo. Když jsem mu to řekla, jako by prasklo poslední spojení. Baví se se mnou jen minimálně, nedívá se mi do očí. Když mluvíme, tak jen o provozních věcech a to odpovídá jednoslovně nebo holými větami. Když jsou tam děti, tak je to o hodně lepší, ale domů chodí později a nikdy nevím kdy přijde. Snažila jsem se o tom s ním promluvit, ale odpovědí mi byli jenom citace z podobných rozhovorů, které slyšel v minulosti ode mně nebo psychologa. Např.: Posteskla jsem si, že nevím kdy přijde z práce. Odpověděl  něco ve smyslu, že no a co, vždyť, že mnoho lidí po práci zajde na pivo s kolegy. To je odpověď terapeuta, kterou slyšel, když se před psychologem stěžoval, že já jsem z cvičení občas zašla s kamarádkami na víno a přišla domů později. - otázka upravena poradcem
Marie (1 z 9)
krize vztahu
syna, ale jinak to nešlo. Já jsem zhubla 10 kilo, do toho ještě kojím, takže už to pro mě bylo neúnosné. Vím, že je to teprve krátký čas, ale jediné po čem toužím a na co dokážu myslet, je partner. Předem děkuji za zhodnocení a radu.
Mariana 3
krize vztahu
pro delší odluku a odstěhovala jsem se s kluky opět k rodičům. Dnes je to teprve třetí den, co jsme pryč, já jsem psychicky naprosto na dně, protože partnera miluju a ráda bych byla s ním, i starší syn se po otci neustále ptá, zatím se neviděli. On zkoušel jednou volat, ale nevzala jsem to a on už podruhé nevolal. Nevím jak se v této situaci zachovat, aby to mělo ten pravý efekt, který od toho očekávám, jak dlouho být od sebe, jestli spolu být aspoň v nějakém kontaktu nebo ho úplně eliminovat. Je mi jasné, že nikoho nepřinutím aby mě miloval a hrozně mě mrzí, že neřekl dřív, že je ve vztahu nespokojený, třeba se to dalo řešit jednodušeji. Při posledním rozhovoru mi řekl, že mě má rád, ale už ne tolik, že mu asi nikdy nebudu jedno, ale momentálně jsem mu lhostejná. Při našich předchozích diskuzích jsem měla opakovaně pocit, že on ani o žádnou nápravu nestojí, protože často z jeho úst padalo slovo rozchod. Je hloupé, že to vyšlo zrovna do období Vánoc, navíc prvních Vánoc našeho mladšího
Mariana 2
krize vztahu
nemám svůj podíl viny. Během našeho vztahu jsem studovala dálkově vysokou školu, rekonstruovali jsme dům, ale vždycky jsme si na sebe našli čas. Já se vždy snažila o všem komunikovat, on moc komunikativní není, a předpokládala jsem, že když tvrdí, že nemá problém a že s mými rozhodnutími souhlasí, že s nimi taky souhlasí. Až nyní mi řekl, že s nimi souhlasil jen kvůli tomu, že jsem to tak chtěla já. Myslela jsem si, že se přes to přeneseme, ale veškeré moje snahy byly k ničemu. Tvrdí, že je mu moje přítomnost nepříjemná, natož nějaká intimita. Je se mnou prý jen kvůli našim klukům a ani po 7mi měsících se u něj nic nezměnilo. Navíc jsem zjistila, že mi opakovaně lže o tom kde je a že s dotyčnou nepřerušil kontakt. Již před měsícem jsem na týden odešla se syny k rodičům s tím, že si od sebe musíme odpočinout. Po návratu mi řekl, že se mu moc stýskalo po klucích, ale po mě vůbec, spíš naopak cítil úlevu, přestala ho bolet hlava apod. Nyní po tom, co zazdil i naše výročí jsem se rozhodla
Mariana 1
krize vztahu
Vážená paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. S partnerem jsme spolu 14 let, mě je 32, jemu 31. Máme spolu 2 syny (3,5 a 6m.) Druhé těhotenství bylo z jeho strany neplánované, i když věděl, že neberu antikoncepci a jinak jsme se nechránili, ale syna si nakonec zamiloval. Během těhotenství jsme se totálně odcizili a já mu na jeho konci přišla na nevěru díky zprávám v messengeru. Prý si potřeboval vyzkoušet, jestli je všude chleba o dvou kůrkách, zjistil že ano a navíc se podle něj nic nestalo, protože po prodělaném urologickém zánětu je impontentní a ani jinde se to nezlepšilo. Po provalení nevěry jsem se snažila o problémech intenzivně komunikovat a řekl mi, že je ve vztahu se mnou nespokojený už delší čas, několik let. Již po narození prvního syna jsem cítila, že to není ono, on si udělal partnera z něj a já skončila na konci pomysleného seznamu jeho priorit. Jakákoliv snaha o trávení společného času skončila tím, že by se mu stýskalo po malém. Netvrdím, že na tom všem
Mariana
krize vztahu
Dobrý den,
před 3 měsíci jsme se dali dohromady s kolegou z práce (má dvě děti z předchozích vztahů). Náš vztah se vyvíjel naprosto perfektně. Velké porozumění, harmonie, smysl pro humor, aktivity. Seznámil mě s dětmi, s rodiči, sestrou, já jeho také s rodinou. Spousta plánů do budoucna a láskyplné chování. Z předešlého vztahu měl objednanou dovolenou na zimu, a tak jsme letěli spolu jak si přál. Moc jsme se těšili. Před odletem jsem zjistila, že jsem těhotná. Asi po týdnu dovolené jsem dostala pocit nejistoty (možná hormony), jestli se s ním něco neděje. Na otázku mne překvapil reakci: a co já s tím, že máš divný pocit, co s tím mám dělat? Od té doby mezi námi vznikal blok. On mlčel, já řešila (co se s ním děje). Dovolená se nám tím úplně sesypala. Byla jsem čím dál víc zoufalá a on čím dál víc odmítavý. Po návratu domů mne vysadil u baráku a ještě ten den napsal, rozchod. Tvrdil najednou, že si nerozumíme a že bychom si nerozuměli. Nemohla jsem té změně uvěřit. Řekla jsme mu o svém
Lenka I. část
krize vztahu
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 2 roky a 7 měsíců a minulý týden když jsem přišla domu, zjistila jsem, že všechny jeho věci jsou pryč. Po naší debatě jsem zjistila, že si chce dát měsíční pauzu (tzn. do ledna) bez jakékoliv komunikace. Pro mě je to velice těžké, jelikož ho miluji a nedokážu bez něj být. Tento týden jsem to už nevydržela a navštívila jsem ho a podle toho, co mi říkal, jsem si myslela, že bude všechno v pořádku, když mě viděl měl slzy v očích, celou dobu mě držel za ruku, řekl mi, že miluje jen mě a nikoho jiného, při rozloučení mi dal pusu.
Dneska jsem ale zjistila, že byl v nějakém klubu, kde to natáčel i na sociální sítě s tím, že tam byly z 99% jen holky. Mám strašný strach, že to nedopadne dobře a nevím jak se mám k této situaci postavit... Nezvládám vůbec nic, psychicky jsem vyčerpaná, během pár dní jsem ztratila na váze 6kg. Děkuju za odpověď
Dana
krize vztahu
2. Prijde mi ze posledni dobou je muj zivot porad jen volba mezi zlym a zlym. Muz uz mockrat vyhrozoval odchodem, rozvodem, pry bych stejne byla radsi. Podezriva mne z nevery, a pritom pry jsem frigidni. Nekolikrat rekl ze jestli se s nim rozvedu, udela vsechno pro to, abych nedostala deti do pece. Mam ho rada ale uz nevim kam dal. Kdyz na mne krici, sotva se drzim pohromade a on rve ze se ani nebranim a neposlu ho do... Ale ja se mu zkratka nedokazu postavit. Navic kdyby mne opustil, jsem nahrana. Nemam vlastni ucet, nemam kam jit, nemam praci, byt je napsany na jeho jmeno protoze se porizoval pred svatbou, kdybych se mu postavila a on mne vyhnal nemam si co pocit a hlavne mu nemuzu nechat svoje deti. Vzdyt o nich ani nic nevi. Nikdy nedela domaci prace, kdyz uz vysaje, je to aby mi ukazal jak jsem neschopna a on nastvany, nikdy nemeje nadobi, nikdy neuvari ani jidlo z pytliku.Ven vezme maximalne jen starsi dceru, s obema naraz sam nikdy nikde nebyl, nepamatuje si data jejich narozeni
Majda
krize vztahu
Dobry den,
chci se zeptat co delam spatne, a manzelem jsme spolu 7 let, z toho 3 svoji. Mame dve deti 3 a 5 let. S mladsi jsem jeste doma na rodicovske ktera mi velmi brzi konci a nemam kam se vratit do prace. Uz asi tri roky je nas vztah jako na horske draze ale posledni dobou je to cimdal horsi. Manzel stale vini mne, ze jsem zla, chladna, protivna, nezalezi mi na nem... Pritom ja proste nevim co mam delat, kdyz na nej promluvim, vetsinou ho to obtezuje, mockrat uz mi rekl ze "zvanim sracky co ho nezajimaj", kdyz radsi nerikam nic tak jsem zas nekomunikativni ledova kralovna... Ma narocnou praci a potrebuje na ni radne spat jenze vedle mne se pry nevyspi, tak kdu na gauc a zas je to spatne protoze jsem urazena rasple. K mladsi dceri v noci stale jeste nekdy vstavam, driv jsem vstavala i sestkrat za noc a jsem stale unavena, to je spatne protoze " se mnou nic neni". Aby mohl spat i pres den vynechavam vetsi uklizeni atd. ale pak jsem neschopna hospodyne a prase kdyz doma neni cisto.. - otázka upravena poradcem
Majda
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko,

chtěla jsem se zeptat. Manžel se trochu hledá (jsme spolu přes 20 let) a tak občas bydlí u rodičů (mají dům, v něm dva byty). Já tomu zatím nechávám volný průběh, tlačit na něj se mi nikd nevyplatilo. S bývalým kolegou jsem založila sro, on přišel s nápadem. manželovi jsem to řekla, jak sro bylo založené. Ale nečekala jsem, že z jeho strany bude výbuch - nejprve mě ponižoval, že za mě nebude platit dluhy a tak, pak se vysmíval, že ve svém vyšším věku chci podnikat, pak se ptal, jestli nechceme investora. mezitím odbíhal se dívat do počítače, s kým jsem sro založila - no bylo to hrozné. Přitom on sám má asi tři sro, jedno jsem objevila jen náhodou, ani o jednom mi neřekl. Pak se to zklidnilo, zase se odstěhoval k rodičům a přestal mi dávat peníze na domácnost a děti. S tím, že jsem mu prý řekla, že od něj nic nechci. To je pravda, ale bylo to jinak - když s námi bydlel, tak na nás pořád křičel, tak jsem stála ve dveřích a prosila ho, aby už neřval, že po něm v domácnosti už ani nic nechceme, že všechno uděláme s dětmi sami. Takže zas bydlí jinde, v září, kdy je to nehhorší, mě nechal bez peněz a od té doby peníze nedává. prý je bude dá vat jen dětem - začal až teď v listopadu. Co dál? Jak dál? Děkuji.
Hana
krize vztahu
Dobrý den, mám 2 měsíce přítele a nedávno jsme se pohádali kvůli mojí špatné náladě když jsem chtěl sex a on ne. Řekl jsem mu , že mě sere. Naštval se a nějak jsme se nebavili. Druhý den napsal že chce mít den pro sebe. Hádka pokračovala přes sms. Napsal jsem že by to chtělo v sexu změnu , ale možná trochu nešťastně a on si to špatně vyložil a poté co jsem to vysvětlil už chtěl nějaký čas na to aby si ujasnil jestli chce semnou být. Po 6 dnech co byl sám jsem zkusil napsat a sejít se a řekl mi, že má vůči mě blok, který musí překonat. Přišel mi trochu chladný když se mnou mluvil. Předal jsem mu dárek a odvezl si své věci domů. Celá jeho rodina mě má moc ráda a nechce aby jsme se rozešli a ani já to nechci. Poraďte mi co bych měl dělat. Nechci o něj přijít moc ho miluji. Děkuji za radu
Lukáš
krize vztahu
Dobrý den,
Rada bych se poradila a trochu i vyzpovidala.
Jsem s manželem celkem 12let.Měli jsme za celou tu dobu plno hádek větších i menších,ale vždy jsme je vyřešily.Můj manžel je hodně naladovy a výbušný.Za ty roky jsem si ale zvykla.Myslím si ,že rád mě ale má.On byl moje první láska,jsme spolu od 17let.Já ho moc miluji a nedovedu si bez něj život představit.Máme malou holčičku 9měsíců.Je hodně živá a tak jsem často unavená,ale snažím se,aby to manžel nepocítil.Poslední dobou ma manžel problémy v práci.A teď k mému problému.Mám pocit,že i kdybych se rozkrajela,tak manžel to neoceni.Právě naopak.Přijde naštvaný už z práce a začne hledat mé chyby.Co jsem doma nestihla uklidit,že jsem ani neupekla apod.Já se cítím potom jako neschopná manželka a je mi strašně smutno a po nocich i přesto že jsem unavená ,brečím.A přitom se tak snažím,vařím ,peru,snažím se věnovat malé.Náš sexualni život je naprosto v pořádku.Cítím se strašně sama a neschopná.Děkuji za odpověď.
Martina