Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| vztahové problénmy v širší rodině| sexualita| problém se sebedůvěrou| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| psychické poruchy| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| alkohol u jednoho z partnerů| spolupráce s psychologem/psychiatrem| vztahy na pracovišti| stres| agresivita a vztah| první láska| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| smrt blízkého člověka| ekonomické problémy ve vztahu| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| neimponující muž| problematické manželství rodičů| osudová láska| sourozenecké vztahy| ekonomicky silnější žena| seznamování| sny| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| ženské přátelství| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| "pauza" ve vztahu| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

krize vztahu
Dobrý den, s pritelkyni jsem dva roky, pred mesicem a pul jsem se dostali do krize. Ona se po nekolikadennim skolenim vratila s tim,ze chce najednou asi pauzu. do te doby vse v ramci mezich ok. vyrikali jsme si duvody a chyby, ktere jsou na obou stranach s tim,ze se ty problemy pokusime oba vyresit. z me strany delam maximum a vi to, z jeji strany je vsak nezajem, porad si s nekym pise (kamaradi i kamaradky), nekde by furt byla jen ne se mnou, pry ji lezu na nervy, nespime spolu. jednou jsem se ji ze zoufalstvi podival do telefonu,od koho je posledni zprava (porad telefon cinkal) - zjistila to a nastvalo ji to jeste vic. od te doby jsme se hadali skoro kazdy den. pak jsem rozhodl, ze si dame pauzu. odjela k matce, ale nedojednali jsme delku pauzy. pry nevi, jak dlouho bude potrebovat. ja sam potrebuju vedet, na cem jsem a jak se mam zaridit. mam trvat na nejakem pribliznem nebo pevnem terminu nebo ji nechat po nejake (jake?) dobe s tim, ze je definitivni konec?Miluju ji a pry i ona me.
Jarda
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jardo. Jestliže jste se rozhodli pro pauzu s cílem, zregenerovat váš vztah, potřebuje to mít opravdu zřetelně vyslovená a jasná pravidla, mantinely, musí to být konkrétně pojmenované. K čemu má pauza sloužit - její účel. Délka trvání pauzy minimálně ve vašem případě do konce roku. Domluva na kontaktech a komunikaci - měli byste mít jasno, proč pauzu realizujete, a pak spolu nebýt v žádném kontaktu. Potřebujete spolu opět objevit základ vašeho vztahu, jeho hodnotu. Potřebujete zažívat stýskání po sobě - budete - li v kontaktu, nestihne se vám ani jednomu tolik stýskat. Držím vám oběma palce.
krize vztahu
pokr. Takže teď je otázka co dál, naše krize se táhne 3 roky, on nic neřeší, doma není a i po uplynutí dané lhůty se odmítá vyjádřit. Takže teď je to asi na mně: rozvést se či nikoliv? Ještě se zmíním, že ta jeho (snad bývalá) milenka bydlí daleko, takže ani nevím, jestli by s ní dokázal vybudovat nějaký vztah, protože tady má sourozence, rodiče a hlavně děti. Připadá mi, že on je takto spokojený, u rodičů má zázemí, naše děti vidí kdykoliv a já mu nechybím. Tím ale jak pořád chodí za dětmi, tak jsem z toho rozhozená, po jeho odchodu pláču, ale takhle to dál nejde.......Otázka je, jestli nemá zase někde jinou, on to ale popírá. Nevím tedy, jestli se opravdu rozvést, protože mě tohle ničí a nemám tento (ne)vztah v sobě uzavřený. Na dotaz, jestli se vrátí domů, řekne že asi ne, ale mě tato jeho nerozhodnost deptá, jsem už v koncích, beru prášky na spaní a na uklidnění. Nevím tedy, jestli to mám sama ukončit, bojím se totiž budoucnosti - zdravotně nic moc a práci mám na 1 rok, pak nevím.
Danka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Danko, co byste rozvodem získala? Musíte si primárně odpovědět na tuto otázku. On se vlastně vyjadřuje velmi zřetelně a jasně - má vazbu k dětem, k vám již ne, "psychicky" k vám nic necítí, neboli, něco se v něm kdysi zlomilo. Rozvod není jeho cíl - možná i kvůli majetkoprávnímu vypořádání? Je to tak, jak říkáte. On má vlastně nejspíš vše - rodinné zázemí, děti, svobodu. Vy jste ale zoufalá. Nevím, zda byste chtěla být vy iniciátorem rozvodu. Nechcete ho a stále na něco čekáte. Na něco, co on ale neslibuje - takže on je z obliga. On nemá motivaci něco řešit, vy ano. Takže se vraťte k mé otázce v úvodu - co konkrétně by vám vámi podaná žádost o rozvod přinesla pozitivního pro vaši psychiku. Můžete si udělat bilanci zisků a ztrát. Ale můžete udělat i to, že se od něj emočně odstřihnete, aniž by to bylo hned stvrzeno soudně..
krize vztahu
pokrač - na výlet s dětmi, tak se se mnou vůbec nebavil, jako bych neexistovala, jako bych byla vzduch. Když náhodou přespal doma, tak ležel na gauči v obýváku. Kvůli dětem jsme právě o pauze byli někdy na společných akcí, na dovolenou ale s námi nejel, k narozeninám mi ani nepopřál .... Stále je chladný, naštvaný, prý jsem mu ublížila a od té doby ztratil všechny city. Jenže teď na můj dotaz, jak dál, mi vždy odpovídá: a co jako chceš slyšet? Už to vše trvá dlouho a už by to chtělo rozseknout. Nechce nic řešit, asi to vypadá tak, že čeká na to, jestli žádost o rozvod nepodám já sama. Mně to takhle nevyhovuje, jako partneři vůbec nežijeme, on má servis u rodičů. Kdybych podala rozvod já, tak se jen urazí a zatvrdí ještě víc. Nevím co dělat - já rozvod nechci, mám ho ráda ( to on ví), ale mám dojem, že zvolil strategii "budu na ni hnusnej, aby rozvod podala sama a já nebyl ten špatnej, co zničil rodinu" . Podotýkám, že on k psychologovi nepůjde. Už mě nemiluje a nemá co řešit. pokr. - otázka upravena poradcem
Danka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Danko, jdu na poslední část...
krize vztahu
Dobrý večer, paní doktorko. Už jsem Vám kdysi psala, ale protože těch dotazů máte tolik, takže si ten můj nevybavíte, tak já jen popíšu, jak celé to pokračuje. Po 15 letech manželství, se mi muž začal odcizovat, během jeho 3 letého pracovního působení v jiném městě a víkendovém manželství měl dlouho mimomanž. vztah, kdy se zamiloval a chtěl rozvod. Předcházelo tomu to, že jsem mu řekla hodně ošklivých věcí, kdy jsem byla na dně a on mě v té době úplně odstřihl. I když jsem se mu pak omluvila, tak to "vyřešil" právě milenkou s tím, že všechny city ke mně už od něj zmizely.Vše jsme si vyříkali a on mi řekl, že prostě mu "nejde" se mnou spát, jelikož ho nepřitahuji psychicky, 2 roky žádný sex. Jestli to s milenkou skončil, nevím. Doporučila jste mi pauzu. Tu jsme drželi od dubna doteď. Během pauzy žil u rodičů, nic jsme neřešili a domů chodil jen na krátké návštěvy k dětem. Za celou dobu se chová ke mně odtažitě, nevšímavě, když jsme třeba jeli společně na výlet s dětmi - pokrač. - otázka upravena poradcem
Danka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Danko, přecházím na vaše pokračování...
krize vztahu
text 4
Nevydržela jsem znovu nápor maminky, pocitu, že není schopný udělat kompromis, že se o mě nezajímá, na druhou stranu mě lákal druhý kluk, se kterým jsem si dopisovala, a ukončila to podruhé (bohužel dost impulsivně)... taky mě to teď hrozně mrzí, zažili jsme spolu krásné chvíle, plánovali spolu miminko, budoucnost. Chtěla bych na vztahu opravdu zapracovat, aby nám spolu bylo zase hezky, dokázali se dohodnout. On mi řekl, že mě furt miluje, ale že si vše musí promyslet, že je dost zklamaný (přiznala jsem mu dopisování s jiným, za což jsem se mu omluvila, přiznala svou chybu)... Myslíte, že takový vztah má opravdu ještě šanci?
Děkuji za odpověď
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Má, ale potřebujete opravdu více času, abyste si každý sám za sebe uvědomil, co je hlavní podstatou vašeho vztahu, proč stojí za to, o něj bojovat, a VYBOJOVAT jej pro sebe. Pro vás jsou problémy dvě věci - jeho vazba na jeho matku, která je vzájemná, a nalomená důvěra díky jeho korespondenci se slečnou. To vše budete muset vyřešit, zároveň, v případě návratu k sobě, mluvit více o potřebách ve vztahu každého z vás - volný čas, bydlení, jeho financování a za jakých podmínek. Viděla bych rozhodování nějak kolem vánoc, dříve ne.
krize vztahu
text 3
měla jsem pocit, že jsme se s přítelem hrozně odcizili, dost mě to mrzelo, byl to pro mě první chlap, se kterým jsem si uměla představit mít děti, zařídit si život. Snažila jsem se mu vysvětlit vše, co mě trápí (nabořená důvěra, netrávení volného času, věci podle maminky), ale marně... a tak, když mi začal psát jiný kluk, řekla jsem si asi to nejhorší, co jsem mohla (když mohl on a tvrdit mi, že jen prostě odepisuje), můžu i já. A to byla ta největší chyba. S přítelem jsme se odcizili ještě víc, ještě více jsme spolu ten čas netrávili, přišlo mi to, jako by dvě samostatné jednotky žili vedle sebe. Nevydržela jsem to, a řekla, že to tak nechci a nakonec se odstěhovala. Brečel,říkal, že nikoho takhle nemiloval, sliboval, že na vztahu budeme pracovat, najdeme kompromis... nastěhovala jsem se zpátky s tím, že jsem mu říkala, že ze své strany cítím, že bych s ním ráda strávila pár dní mimo všechny starosti. No, nešlo to, nezměnilo se skoro nic, a tak jsem to ukončila podruhé....
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu dál...
krize vztahu
text 2
Další ránou pro mě bylo, když jsem se dozvěděla, že do našeho vztahu zasáhl někdo třetí - přiznal mi, že dva měsíce trvá mezi ním a jednou slečnou, pro kterou měl slabost, určité citové pouto (vše skončilo pouze prý u líbání a psaní smsek o tom, že si chybí, že se chtějí přitulit k sobě). Po zjištění jsem chtěla odejít, ale neměla jsem se kam pořádně vrátit, platit nájem sama jsem si finančně nemohla dovolit. On mi řekl, že mě miluje, a nechce o mě přijít, a tak jsme se domluvili, že na to zapomene. Ale bohužel přiznávám, že jsem se s tím nedokázala smířit, vztah tím byl dost poznamenán, především má důvěra k němu, byla jsem zklamaná. Měla jsem menší a menší chuť řešit bydlení, a tak do všeho více a více zasahovala maminka, a já si připadala víc a víc neschopná něco zařídit, přítel na mě naštvaný, že jsem říkala, že to budu řešit, ale když je to potřeba, tak od toho dávám ruce pryč. Jenže maminka zasahovala i do věcí, které jsme měli již vyřešené (jiný gauč, jiné skříňky)
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Jdu  dál...
krize vztahu
text 1
Dobrý den,
nevím jak svoji situaci řešit. S přítelem jsme byli necelé tři roky, z toho dva roky spolu bydleli. Poslední rok byl kritický...začala se řešila stavba baráčku - vše tedy bylo na přítele (jme o 11 let od sebe, mně je 23), ale ze začátku říkal, že chce, abychom vybírali spolu, jenže to tak úplně nefungovalo. Obklady do koupelny jsme jeli vybírat ve třech - on, jeho maminka a já. A problém byl na světě - mně se líbily dlaždice nějaké, nějaké jeho mamince. Čím dal více jsme se hádali kvůli bydlení a jeho mamince, protože mi vadilo, že do toho "zasahuje". Přišla jsem si jako páté kolo u vozu...Přítel poté také začal trávit více času s kamarády na pivu, odcházel každou sobotu, vracel se pozdě po půlnoci, neděli často proležel, což jsem mu začala vyčítat, protože pro nás neděle byla jediným dnem, kdy jsme spolu mohli trávit volný čas (já dálkově studuji, on má spoustu koníčků, a tak jsme se vídali většinou u večeře)................ - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jano, jdu číst dál...
krize vztahu
Dobrý den, jsme spolu s manželem 15 let, z toho 4 roky manželé. Jsme svoji první sexuální partneři. Před 3 měsíci jsem zjistila, že si manžel dopisuje s ženami přes internet, sem tam sexuální narážky, fotky, atd. Strašně mě to zasáhlo, řekla jsem mu o tom a probrali jsme to. Prý to dělal proto, že mu ve vztahu něco chybělo - chtěl by dítě a myslel si, že já s ním žádnou budoucnost neplánuji, proto útíkal od reality. Přitom já dítě taky chtěla, jen jsem čekala, až doděláme dům a budeme finančně zajištěni, to už se stalo, ale z manžela jsem posl. dobou cítila chlad, pořád mě kritizoval, vzdalovali jsme se a komunikace hodně vázla, takže jsme si neřekli tyto zásadní věci..manžel řekl, že sám dávno přišel na to, že to nemá smysl (to psaní s ostatními) a že ted už je tnáš vztah úplně jiný, že už vidí tu budoucnost..já mám ale strašný strach, že mě podvede, nebo že to dělá stále, i když se ke mně chová moc hezky a dokazuje mi lásku, pořád strašně žárlím a nemam žádné sebevědomí, jak z toho?
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Petro. Něčím jste si spolu prošli, on žil v nějaké vztahové nejistotě a tak virtuálně koketoval s jinými ženami. Chybou byla absence vážné komunikace mezi vámi o důležitých věcech. Stavba domu je často natolik velká psychická zátěž, že vývoj vztahu a starání se o něj pozastaví. To,co manžel dělal, byla relaxační kompenzace nějakého pocitu prázdnoty mezi vámi dvěma. Teď už to oba víte, tak si toho buďte vědomi a nedopusťte, abyste se sobě opět odcizovali :-) Žárlivost není na místě, nemějte strach, věřte sobě, věřte vašemu vztahu.
krize vztahu
Dobrý den paní Dr.Douchová. Je mi 26 let a s přítelem jsme spolu už 5,5 let a z toho spolu 4 roky bydlíme. Žijeme společně ve Francii, on pracuje a já jsem zrovna dokončila studia. Již od našeho pětiletého výročí jsem trvala na tom, abychom se vzali, ale přítel vyrukoval s tím, že ještě nemáme dostatečně stabilní finanční situaci. Sex už si přibližně rok vůbec neužívám a je to spíše z donucení pro mě, už mě přítel nepřitahuje. Během společných hádek mi přítel stále vyhrožoval, že jestli se nezměním, tak že se rozejdeme. Zrovna jsme se vrátili z dovolené, kde jsem mu já poprvé navrhla rozchod, protože si myslím, že nejsem žena jeho života a že nejsme kompatibilní a myslím, že se zalekl a prosil mě o druhou šanci, že se změní a že si jí přece za ty roky zaslouží. Ale já už nemám chuť pokračovat ve stereotypu. Na druhou stranu se bojím se ocitnout sama (už od 13 let jsem vždy měla přítele), ztratit to zázemí, opustit ho (co když už si nikoho nenajde) a už jsme si na sebe hodně zvykli.
Renata
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Renato, mávám vám do Francie. Popisujete jakoby přetažený vztah bez dalšího vývoje. Zaujala mě vaše věta - "...trvala jsem na tom, abychom se vzali..." Vstup do manželství by měl být rozmyšlený, oboustranně, a neměl by být realizován pod nějakým nátlakem, to je dost kontraproduktivní. Jakkoliv jste trvala na sňatku, s přítelem prožíváte stereotyp v sexu i v dalších věcech. Pokud byste se měla bát být nějakou dobu sama, pak to ale určitě není důvod k tomu, udržovat vztah, v němž necítíte kompatibilitu. Naopak by vám velmi prospělo, být na nějakou dobu single, abyste uměla být sama za sebe S přítelem jste od dvaceti, od třinácti jste v nějakých vztazích, tak je na čase, poznat sebe samu, ne? ...Víc vám nepovím, myslím, že jsem za sebe řekla víc, než dost...
krize vztahu
Dobrý den,
s partnerem jsme spolu 10.rok a až do narození našeho dítěte v sexu všechno fungovalo, jak mělo a nejen v sexu. Partner byl pozorný, milý a já jsem si připadala jako princezna. Narodil se syn a já jsem čekala, že po náročném porodu bude mít partner pochopení, že nemám chuť na sex a dá mi čas zotavit se,ale opak se stal pravdou. Byl neodbytný, zlý, podrážděný a tak jsme sama v sobě přistoupila na to, že sex bude pro klid v rodině. Ale výsledek nebyl takový, jak jsem si představovala,urážel mne, když jsem se podle něho nesnažila a když jsem sex odmítla, tak se vydržel hádat až do rána a na druhý se mnou nemluvil a jen mne urážel.Všem vyprávěl, jak jsme já hrozná, že to nechci. Rozhodla jsem se ho opustit, zhroutil se,pak jako by mu to došlo,stal se z něho zase ten milý a pečující partner, stará se o nás fantasticky,ale já už s ním nic mít nemůžu. Vadí mi, když se chce líbat, když se mne dotkne na intimních místech a sex je zase z mé strany opět nutnost. Co mám dělat?
pája
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá pájo. Co popisujete, je docela závažné a nemělo by se to nechat jen tak plynout - z toho by vznikal mezi vámi stále větší vztahový problém, který by se nabaloval a nabaloval. Ze sexu si nemůžete udělat povinné galeje v rámci klidu. Sexuálně frustrovaný partner se ukázal jako nezralý sobec - chápu, že mu to scházelo, ale o všem se dá mluvit a ne vytvářet napětí na celý den. Tlačit se do ničeho nenechte, zkazili byste si sexuální život na dlouho dopředu, už se ve vás vytvořil velký psychický blok a ten se nemůže posilovat. Viděla bych to na krátkodobou spolupráci s partnerskou poradnou. Nepodceňujte to!
krize vztahu
Dobry den.Pani doktorko dekuji Vam za odpověď Jde o krizy po 11 letech.Nevim jestli jsou to zmneny ale partnerka se s dětmi ještě neodstěhovala pry není ještě pripraveny byt ale když se zeptam kdy chce odejit jestli za mnesic,dva,tri tak odpověď je ze nevi.Co si myslim ze je dobre tak zacina pomaličku komunikovat uz ji ani nevadilo ze jsme jeli v jednom aute na synuv zapas ve fotbale.Nechala si ode mne koupit kavu ,vypravela co noveho v praci,a když něco potrbuje tak prijde sama od sebe.Nic méně o nas mam strach mluvit abych něco nepokazil.Myslite si ze se to hybe k lepšímu nebo konec vztahu je jisty a je to jen takove kamaradske.Nic z toho co jsem vam ted psal ještě před tydny nebylo vůbec mozne.Na sobe pracuju ale nevim co ji mam ukazovat aby si všímala.Zatim spolu stále bydlime sice oddelene ale pod jednou strechou.Co by ste mi poradila jak zapůsobit.Moc Vam dekuji za Vase cene rady.
Milan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milane, vzhledem k množství dotazů v mé poradně si již váš dotaz nevybavuji, takže můžu nyní reagovat jen na to, co píšete. Vývoj mezi vámi samozřejmě je, nyní není dobré vztah spolu jakkoliv rozebírat, stačí fungovat provozně i komunikačně, což se začíná dít. Myslím, že do vánoc k žádnému zásadnímu obratu nedojde, a jak to bude dál, bude na pořadu dne v příštím roce. Pak již byste měli mluvit o tom, jaká je vaše společná budoucnost a za jakých podmínek.
krize vztahu
Dobrý den, manžel se před 14 dny rozhodl opustit naši domácnost, se slovy, že je vyhořelý, nic necítí, potřebuje klid. Jsme spolu manželeé téměř 20 let, 3 dospívající děti. Během týdne se objeví jen na chvilku, dá pusu, zplatí složenky a zmizí. Říká, že je mu lépe samotnému, prý když se blíží k domu, stáhne se u žaludek a je nervozní. Naše situace nebyla nikdy níjak dramatická, pravidelný sex, pohlazení, pusa před spaním, při příchodu z práce apod. Od jara se manželovi nedří moc pracovně, je OSVČ, nedostal zaplaceno.. Přijeli jsme v srpnu z dovolené a byl již "divný". Říká, že mnoho věcí, s kterými kdy nesouhlasi,l držel dlouho v sobě, najednou tomu dává průchod ( podotýkám na můj dotaz, co je s tebou?, ráno po sexu..) Mám pocit, že předemnou utíká.
.Bydlí pár kilometrůmod nás na chtě, říká, že neví, jak dlouho to potrvá, má pocit , že najednou je mezi námi obrovská propast... Já jsem z toho téměř paralyzována... Prosím, co takovouto situaci? je cesty zpět? Děkuji - otázka upravena poradcem
Monika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Moniko. Cesty zpět je zcela rozhodně, váš muž prochází déledobější osobní krizí, a hodně věcí ve vašem vztahu vztahu jste asi neměli čas ani řešit, takže zůstávají nevyslovené, nevyřešené, nepojmenované. To na vás dva teprve bude čekat - identifikace toho všeho, co kdo vnímal jako problém, ale neřešil se, nebyl komunikován. Teď nechte manžela, aby si odpočinul a nabral síly, ale důležité je si dohodnout, jak se co řekne dětem a rodinám a jak to bude s financováním vaší domácnosti. Váš vztah nyní neřešte, nemá na to teď kapacitu. To je strategická rada, druhá věc je, jak to vy zvládnete sama za sebe. Nechtěla byste krátkodobě spolupracovat s partnerským psychologem? Potřebujete podporu a možnost o své situaci mluvit. Pokud radí kamarádky, je to subjektivní, a většinou radikální...
krize vztahu
Dobrý den, prožíváme s manželem téměř roční krizi. Žijeme spolu 25 let (manžel 53, já 46). Dvě děti starší dcera dospělá, mladší 9 let.Kdykoliv je potřeba něco vyřešit ohledně provozu domácnocnosti, problémy s dcerou, manžel odmítá diskutovat, nikdy není správný čas a když k diskuzi dojde nechce přistoupit na žádný kompromis. Vždy to skončí tím, že téma k řešení odmítne, říká, že ho napadám a útočím na něj. Nic z toho však nedělám, neprovokuji ho, dost vážím slova, aby nebyl problém.V poslední době se utrhuje, vše bere velice osobně, uráží se i po chvílích v pohodě, se jeho nálada mění jako mávnutím proutku. Návštěvu poradny odmítá. Na okolí je přátelský, milý. Doma nekomunikuje, je jakoby bez nálady.V životě se mu prý nic nesplnilo, ze všeho je otrávený. Snažím se , aby to klapalo, ale už mi i sdělil, že je na mě alergický. Mám odejít, nebo je šance na nějaké zlepšení?
Lída
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Lído. Manžel prochází hlubší osobní krizí, bilancuje, co se mu v životě podařilo, má kapacitu sotva sám pro sebe. Že je k přátelům milý a vlídný, nic neznamená. Doma může být sám sebou a nemusí se kontrolovat. Jakkoliv vážíte svá slova, chcete - li řešit nějaký problém, on je bere vztahovačně na sebe. Je možné, že cítí ženskou trojkoalici proti sobě. Neznám podrobnosti, jen těžko vám mohu nabídnout konkrétnější účinné doporučení, ale rozhodně bych vám doporučovala individuální terapii u partnerského psychologa - pokud on ji odmítá. Dozvíte se tam mnohem víc, vše můžete rozebrat jak na základě vývoje vašeho vztahu za těch 25 let, tak na konkrétních příkladech vaší komunikace. Rozhodně to nevzdávejte!
krize vztahu
III.Milá paní doktorko,dovoluji si vložit pokračování "mého" příběhu. Máme za sebou konzultaci v poradně pro partnerské vztahy,kde jsme se "rozhřešení" nedočkali,zásadní informaci,že "na dítě musí být dva" kvituji,ale rady,jak se vyrovnat se ztrátou,kterou pro mne znamená nemít druhé dítě,byť jsem to měla za přirozené, jelikož péče o děti a jejich láska mne naplňuje, se mi nedostalo. Byla jsem upozorněna,že ztráta je to velká a musím si tu bolest prožít,jizva zůstane. Ve vztahu k žádnému obratu nedošlo,partner se pouze zlobil,že jsem při konzultaci neudržela slzy, nazval mne "tragickou". Momentálně je i on nespokojený,chybí mu ta "stará veselá Hedvika",a moje stavy frustrace/deprese nezvládá. A ano,Váš dotaz je na místě,s tímto mužem,bohužel,si již dítě nepřeji.Myslím,že náš vztah s partnerem už nikdy nebude takový,jak bychom si oba přáli,což mne mrzí,ale pokusím se vydržet,chci dopřát klidu synovi,právě nastoupil do školy a další rozchod a stěhování by mu neprospělo.Děkuji za Váš čas. - otázka upravena poradcem
Hedvika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Hedviko, dobrý den. Omlouvám se, na váš původní dotaz si nevzpomínám s ohledem na množství dotazů zde. Ale intervenci v psychologické poradně považuji za adekvátní, pokud jste tam byli pouze jednou a nebyl čas toho rozebrat více. Nepotřebovala byste individuální psychoterapii vy více? Právě s ohledem na ztrátu, vaše frustrace a deprese. Opravdu si nepamatuji váš příběh, takže nevím, jak reagovat na váš vztah, který prochází krizí. Ale pokusit se vydržet a nic se vztahem nedělat, neřešit problémy, to není OK ani pro jednoho z vás dvou, ani pro vašeho syna. Udržet úplnou rodinu rozhodně ano, ale pracovat spolu na změně také rozhodně ano. A k tomu je pak zase dobrá déledobější párová terapie!
krize vztahu
Dobry den.Pani doktorko jsem v koncích.S partnerkou jsme 11let.Mame dve deti spolecneho syna a mne nevlastni dceru.Je mi 43 a partnerce 37.Pred 3 lety mne opustila protože sme spolu nekomunikovali a ja nenaplnoval jeji potřeby svatba rodinne vylety povidani naslouchani a proste vse dulezite.Po trech mnesicich kdy mne nechala samotného abych si uvedomil chyby se vratila.Jenze kamen urazu je v tom ze jsem po roce vjel do starych koleji a problém se opakoval a nyní po trech letech si nasla podnajem a znovu mne opustila stim ze se nezmnenim.Nechce se semnou uz o nas bavit a rekla ze ma zrejmne souzeno byt sama a ze chce byt sama.Moc ji miluju a nechci ztratit rodinu.Nevim jak dosáhnout toho abych ji presvedcil ze za to stojim aby semnou zila.Pry je vyhorela a zmnenila celi svůj život.Barvu vlasu,zamnestnani,bydleni proste vse.kdyz rikam ze ji miluju ze jsem pripraven naplnit jeji život tak mi to prijde ze neslysi.Rika mi ze si mam zaridit novy život.Moc je chci zpet Chci svou rodinu.
Milan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milane, ona vám vše jasně pojmenovala, jak se cítí, a co už nechce, hledá sama sebe a svůj nový život, chce se v životě posouvat. Možná to bylo pro vás jako blesk z čistého nebe, když se rozhodla pro odchod, a teď vážně, ne na zkoušku, ale možná také ne - nebyly od ní varovné signály? Váš velký vzájemný problém byl v komunikaci, neuměli jste mluvit o tom, co vám dělá oběma radost, co chcete, a co je problém, který je nutno řešit. Tím, že mluví o tom, že je jí asi souzeno žít sama, vás upozorňuje na to, že tu nikdo jiný není. Ale nevěří už v možnosti na změnu. Divíte se jí? Jestliže se teď o vás a vašem vztahu odmítá bavit, nemůžete ji nikam tlačit. Ale vy začněte pracovat na sobě. Budete se spolu vídat ohledně dětí a spousty dalších věcí. Měla by vidět, co vše na sobě měníte postupně sám od sebe. 
krize vztahu
Dobrý deň
S priateľkou sme spolu 8 rokov zažili si asi všetko od problémov s drogami až po kriminál. 3 roky bolo všetko tak v poriadku. Je pravda že sme posledné mesiace riešili aj možnosť sa rozísť ale na vzájom sme sa ubezpečovali že to spolu zvládneme. Situácia s tohoto týždňa kedy som prišiel priateľke na neveru tým že som v google vyhľadávači našiel poptávku na hotel zo súkromným wellness .Keď som sa jej na to priamo opýtal či ma podviedla odpovedala nie.. ,,Ten hotel má byť na dnes.! Samozrejme som tomu nepochopil takže som sa jej spýtal či to myslí vážne... Ona že ANO.. Preto sa vás pýtam čo by ste museli cítiť k partnerovi aby ste mu ničo také dokázali odpovedať.. Ďakujem
LUKY
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, LUKY. Mluvíte o krizi - poslední měsíce jste řešili možnost rozchodu. Jste spolu dlouho, překonali jste toho hodně, asi to přítelkyni i přes ujišťování, že krizi spolu zvládnete, přerostlo přes hlavu. To vše bude mít pokračování, nechte víc iniciativu pro další vývoj vztahu vás dvou na přítelkyni.
krize vztahu
Nezlobte se, že ještě jednou píšu zprávu ke krizi po 12 letech. Já osobně si myslím, že největší problém je v tom, že si přítel tzv. nic neužil, neměl žádný jiný vážný vztah než se mnou. I když náš vztah je i po sexuální stránce v pořádku, snad jen jsem mu zevšedněla. Poznali jsme se, když mně bylo 19 a jemu 23 let a od té doby jsme spolu. Nejdříve jsme oba studovali VŠ a společné bydlení přišlo až před 4 lety, nyní už jsme oba cítili, že je čas založit rodinu, čehož se přítel nejspíš zalekl. Velmi by mě zajímal Váš názor na to, jestli se v této situaci muž potřebuje ještě "vybouřit", není naděje na překonání krize, nebo přeci jen je a jde to i bez nějakého zběsilého střídání partnerů a nevázaného životního stylu? Jsem smutná z toho, že si lidé v dnešní době neváží toho, co mají. Hezký den. - otázka upravena poradcem
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Nevěděla jsem nic o vaší minulosti, i proto jsem byla "bezzubá" v možnosti vám něco konkrétního konstruktivního nabídnout. Ano, samozřejmě, že přítel mohl cítit již to, že nezažil v životě nic jiného, než hlavní vztah s vámi. A je dokonce možné, že teď někoho potkal, pokud ano, ale pouze okrajově a epizodně. Věk na rodinu už máte oba, váš vztah se vyvíjí postupně - 4 leté společné bydlení, nyní plánování rodiny. Jste hrdá a svobodomyslná, to je dobrá deviza do života :-) Asi byste ale informaci o těhotenství měla příteli sdělit rámcově do 8. týdne vašeho těhotenství. Budete mít pak spolu hodně času na to, abyste probrali, co byste neradi opakovali. Přeji vám jen to nejlepší, a hlavně, ať vaše miminko prospívá a vy jste jako budoucí maminka v co největší pohodě.
krize vztahu
Doplnění - krize po 12 letech: S přítelem jsme doposud měli pohodový vztah, nehádali jsme se, myslím, že jsem dost pozitivní člověk, každý den jsem se na něj těšila, až přijde z práce, starala jsem se o něj, máme podobné názory a pohled na život... Poslední dobou jsem si ale všimla, že je úplně jako tělo bez duše, už se to v něm pralo. Až když jsem se ho přímo zeptala, tak to z něj vypadlo na té dovolené, že má krizi. Jinak co se týče dětí, tak je se mnou chtěl mít a teď také tvrdí, že chce, že si nedokáže představit, že by je měl s někým jiným... Nechápu, že se mnou spal, když už měl v sobě tyto pocity a věděl, že můžu otěhotnět. Hrozně se bojím, že se krize bude v budoucnu prohlubovat. Byla bych ráda, kdyby se z toho dostal a náš vztah to posílilo, ale nevím, jak toho docílit. Snažím se na něj netlačit, ale v mé současné situaci nejde čekat věčně. Děkuji za pomoc.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Vypadá to, že je problém opravdu na jeho straně, vy jste nic nevnímala a prožívala jste váš vztah celých 12 let jako pohodový a harmonický. Kláro,vezměte tu krizi jako dar, který vám oběma otevře oči v tom co třeba nebylo úplně dobře. Možná vám scházela otevřená komunikace o svých pocitech. Důležité je i to, že rodinu jste vždy oba chtěli, ne? Ale nevím, jak vám mohu konkrétně pomoct, když nevíme, co se v něm odehrává. Přecházím ještě na poslední část vašeho dotazu.
krize vztahu
Dobrý den, ráda bych se Vámi poradila. S přítelem jsme spolu 12 let a on mi před měsícem na dovolené oznámil, že si potřebuje dát pauzu, že si nic neužil, nic ho nebaví, chce nějakou změnu... Potom jsem ještě zjistila, že se mu na mně nelíbí, že jsem přibrala (měřím 164 cm a vážím 60 kg, dříve jsem měla cca o 5 kg méně). Chtěla jsem na tom zapracovat, začala jsem po dovolené hodně sportovat, ale pak jsem zjistila, že jsem těhotná, a tudíž hubnoucí plán nevyjde. Přítel mezitím bydlí u svého bratra, který má volný byt. Jsou to zhruba tři týdny, vídáme se celkem často, už doma i přespává, ale pak zase bydlí u bratra. Píše mi, že to dopadne dobře, ale potřebuje ještě čas. Snažím se na to dívat pozitivně, ale stejně nevím, jaký je nejlepší další postup. O miminku zatím neví, chtěla bych, aby se vrátil, protože chce mě, ne, že musí kvůli této události. Vím, že by to okamžitě udělal, ale takhle to nechci, zároveň nevím, kolik času mu mám ještě dát. Předem děkuji za Váš názor! Hezký den.
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kláro, nejprve přecházím na vaše pokračování.
krize vztahu
Dobrý den, s manželem jsme se seznámili v 16 letech od 18 spolu bydlíme v této době mi je 42 let , manžel je o rok starší. máme dvě děti 10 a 8 let. celý společný život byl naprosto v pořádku vše jsme dělali společně a s úsměvem. Dle okolí jsme ideálním párem, vždy jsem si myslela, že mám nejlepšího chlapa co jsem si mohla přát.
Před rokem se náš život změnil, manžel začal holdovat PC hrám a neměl na mě a děti skoro vůbec čas a byl nevrlý. Postupem času jsem zjistila, že rozdává své telefoní číslo a komunikuje s přáteli z PC hry , hlavně s ženami a dokáže s nimi komunikovat na úkor rodiny i několik hodin. Prý už si nerozumíme,nemáme si co říci, prý jsem přibrala,jsem hrozná, nevzrušuji ho a tak dále. Každý týden, každý rozhovor padali jiné a jiné jen negativní názory.
Snažila jsem se zachránit vztah, jak se dalo zhubla jsem , povahově jsem se hodně podřídila, ale vše bylo špatně.
Vlastně jsem změnila vše co jde, ale vše bylo stejně špatně, dostal větší prostor a dokonce jel s jednou kamarádkou ze hry i na víkend. Manžel tvrdí, že je spokojený, že spolu klidně můžeme vychovávat děti a vzájemně soukromě ignorovat. Mám si žít vlastní život najít si přítele a věnovat se doma rodině.
Ano je v jádru spokojený o děti se starám vzorně, má navařeno, uklizeno, vypráno a vyžehleno prostě prima mamahotel :-(.
Ale už se ozývají i děti proč se tatínek neodstěhuje,když u tebe nechce být a na nás křičí, nevím co dál.
Ukončit to ???
Nevím je nemocný závislí na telefonu a internetu ?? ale k lékaři odmítá i do manželské poradny.
Martina
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Martino. Vždy mi přijde jako významné, když je dobře nalezitelný začátek radikální změny - není to tedy nic plíživě se vyvíjejícího, změna nastala před rokem. Nemyslím, že by manželova kritika na vaši adresu jakkoli souvisela s tím, jestli jste přibrala, atd. A vůči dětem nemůže vytáhnout žádné negativní "eso". Tipovala bych to na někoho třetího, ale může to být jakkoliv jinak. Každopádně byste měla začít u sebe - v tom, že se sobě budete více věnovat - svým zájmům, přátelům. Manžela zapojte více do dění v rodině a péči o domácnost i kuchyň, a vy si dopřejte více času pro sebe. On vás téměř ignoruje, přesto má maximální servis a vy jste se změnila podle jeho požadavků - tudy cesta nevede, Martino. Buďte více sebou samou, najděte opět svou hrdost. Ale jinak bych o rozchodu zatím vůbec nemluvila, to by bylo velmi unáhlené. Vám doporučuji individuální psychoterapii u partnerského psychologa. Potřebujete to mít s kým vše probrat, získat nadhled a názor profesionála. A hlavně svou sebedůvěru :-)
krize vztahu
2. část - nespokojená. Cítím, že moje možnosti sebezapření jsou u konce a tento způsob života mě drtí. Nechápu, proč manžel nechce nic řešit a nechává mě se doslova trápit, na úkor toho, že on je v místě bydliště spokojený. Dává mi tím najevo, že jsem mu ukradená, ale tváří se, že všechno je moje chyba, jelikož on by byl jinak spokojený. Ale nehodlá dělat nic a moje podněty ho nezajímají. Co s tím? Děkuji. Johana
Johana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
To je docela dost těžká otázka. Krizí a postupným odcizováním procházíte od doby, kdy byly vaše děti malé - dnes jste spolu v manželství 18 let. Rozhodně vám doporučuji spolupráci s partnerským psychologem, kde by se vše dalo důkladně probrat - vývoj vašeho vztahu od začátku do teď, atd. Předpokládám, že manžel by to odmítl, a na párovou terapii bych to ani neviděla. Začněte k někomu chodit vy sama na individuální sezení, rozhodně vám to pomůže se ve všem lépe orientovat. Neváhejte dlouho a objednejte se někam co nejdříve, protože objednací lhůty nebývají většinou hned, a většinou začíná ještě větší potřeba spolupráce s partnerským psychologem po ukončení prázdnin, takže by mohly být termíny ještě delší.
krize vztahu
Dobrý den, již několik let žiji nespokojeně v manželství, které trvá 18 let, máme dvě náctileté fajn děti. S manželem jsme se začali odcizovat již když byly děti malé, ale intenzivněji jsem to začala vnímat ve chvíli, kdy začaly děti chodit do školy a já začala pracovat na plný úvazek. Pak jsem zkoušela změnu pohledu, více inspirace, nebo naopak nezájmu a vlastně žádná změna nenastala. Žijeme vedle sebe, chodíme do práce a nesdílíme myšlenky ani lože. Před pár lety jsme se přestěhovali kus za Prahu, ale já jsem tam nešťastná, dojíždění, prostředí mi prostě nevyhovuje a chci zpátky. V tomto smyslu jsme se také domlouvali před tímto krokem, že nebude-li to vyhovovat, pak může toto nastat. Když na toto téma zavedu řeč, tak manžel se snaží z komunikace vyklouznout, nevyjadřovat se nebo naopak zvolí argumentaci, kdy otáčí proti mně vše, co řeknu a žádného výsledku se nedobereme. On mlčí, nechá to být a žije si "spokojeně", ačkoliv nechápu, jestli to je možné a já jsem frustrovaná a 2. část - otázka upravena poradcem
Johana
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Johano, přecházím na druhou část.
krize vztahu
Pěkný den,
s partnerem jsme spolu čtyři roky. Jsme spolu v podstatě proto, že mě ukecal, odvedl od předchozího partnera, já příliš nechtěla. Je to dokonalý muž, naprosto ve všem, ale už po roce soužití jsem začala pociťovat je snížený zájem o sex se mnou, pozornosti kterou mi věnoval bylo stále méně. Nicméně oba jsme velmi pracovně vytížení, připisovala jsem to tomu. Ale mé sebevědomí šlo úměrně s tím dolů a nakonec se ze mě stala "stíhačka", protože si již nějakou dobu uvědomuji, že ho ztrácím. Teď při otevřeném rozhovoru přiznal, že mě má sice moc rád, nikoho jiného nemá, ale už mě nemiluje tak jako dříve. Rozhodla jsem se na čas odejít, ale nevím jak to zvládnu. Vím, že bych měla být silná a začít se více věnovat sobě, abych pro něj byla zase atraktivní a taková, jakou mě chtěl. Ale je to pro mě asi nezvládnutelné... A postupuji vůbec dobře? On se tváří, že mu to vyhovuje být sám, jen říká, že je mu moc líto toho jak mě zranil a že mi nechce ubližovat. - otázka upravena poradcem
Klára
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Kláro, ve vašem psaní vnímám jako klíčové dvě věci - přítel vás zpočátku ukecal - neboli - vybojoval si vás, kvůli němu jste se rozešla s předchozím přítelem. Prostě jste pro něj ze začátku byla nedostupná a strašně moc vás chtěl, vytrvale bojoval, a vyhrál. Rok dobré, a pak snížení zájmu o sex, s tím snižování vaší ženské sebedůvěry - aby ne...Není nic horšího, než se stát ve vztahu stíhačkou - to je absolutně neimponující a potupné. Musíte si zachovat sebe samu jako Kláru. Tak a to druhé podstatné  - vy musíte být atraktivní sama pro sebe. Zájmům byste se měla věnovat kvůli sobě samé. Hledejte svou hodnotu a svou nezávislost :-)
krize vztahu
Jsem celé dny sama, víkendy, večery. Prý už se mnou nemůže spát, ani být vedle mě, prý jsem mu hodně ublížila a kvůli tomu má vůči mně blok. Vůbec ho nepoznávám, z jeho strany všechny city vymizely, už mě nechce. Celé 3 roky to řešíme, byli jsme u psychologa, kde mu manžel řekl to , co Vám tady píšu. Psycholog nám šetrně naznačil rozvod. To ale nechci, miluji ho a chci zachovat rodinu i pro naše děti (15,12). Nerozumím tomu, proč mě hned odepsal a podváděl mě. Snažím se být milá a x krát jsem se omlouvala, ale z jeho strany je to ublíženost, psychický a fyzický blok ke mně. Jak se s tím srovnat? Je vůbec naděje, že mu budu někdy chybět? Denně dochází domů, aby se pozdravil s dětmi a na mě se ani nekoukne a pak odjíždí k matce. A já hrozně trpím . On je beze mě v pohodě a mě to ničí. Ke všemu mě ještě vyhodili z práce, teď ale ve svém oboru nic nemohu najít ( jsem učitelka). Vím, že jsem si to zavinila sama, asi jsem měla být milejší a své rozladění formulovat jinak. Děkuji za názor. 2
Nika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Niko, neměla byste se obviňovat, že jste to  zavinila vy - to vám sděluje manžel - verbálně, i neverbálně. Ale na zauzlence ve vztahu jsou vždy DVA,. K psychologovi jste nejspíš spolu měli jít mnohem dříve, ale je dobré, že byl manžel ochoten  tam jít vůbec. Vy teď o něj přicházíte a mluvíte o tom, že ho milujete. Víte doopravdy, co říkáte? Když člověk o něco přichází. ale životně zásadního, pak si teprve má příležitost opět uvědomit, co pro něj jeho partner a partnerství znamená. Vy to teď cítíte jako velkou frustraci, navíc jste přišla o další jistotu - o svou práci. Ale - opravdu jej MILUJETE? Měli byste si oba dva dva dát pauzu s tím že si ji ale pojmenujete - proč, jaký cíl má mít, na jak dlouho bude ( doporučuji do začátku prosince ), jak bude vypadat vaše komunikace - měla by být pouze provozní ohledně dětí a peněz, v žádném případě ne řešení vašich vztahových problémů. Pro vás samotnou by bylo velmi užitečné navštěvovat psychologa individuálně dál...
krize vztahu
Hezký den, moc Vás prosím o radu. Už nevím, jak dál. Před asi 3 lety jsme se s mužem po 20 letech odcizili, ale to odcizení přišlo z mužovy strany. Najednou byl ke mně lhostejný, nikam mě nebral, žil si po svém. V té době jsme měli víkendové manželství. Prostě mě jen ignoroval. Tak jsem se naštvala a vmetla mu do tváře slova, která nerozdýchal. Jako že jsem si takového deb...a neměla brát, že je stejně k ničemu a že odcházím od něj. Pak jsem se uklidnila a omluvila se. Od té doby to šlo z kopce.Vyčetl mi vše, že už mě stejně nemiluje, že jsem kdysi nechtěla sex ( podotýkám - měla jsem zdravotní potíže) atd... Další šok - řekl, že někoho má a že se chce rozvést. U slečny trávil víkendy, jezdili na dovolené. A já jsem se sesypala, zhubla 8 kg a od té doby jen brečím a trpím úzkostí. Teď už má manžel práci doma, se slečnou to snad ukončil, ale pro změnu se od května odstěhoval ke své matce. Takže už po tři roky žádné intimnosti, z jeho strany lhostejnost, žádné výlety a společné chvíle. 1
Nika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Niko. Z vašich slov vyplývá, že přeze vše chcete vaše manželství udržet. Pak je tu druhé slovo, vztahující se ke krizi manželství, a to je manželství zachránit, neboli spolu o něj bojovat. Že jste prošli spoustou krizových momentů za těch 20 let, se vůbec nedivím. Ale teď jste na křižovatce "buď a nebo". Zkuste si to uvědomit. Z vašeho popisu to vypadá, že manžel nyní trucuje, ale nechce opravdově řešit problém mezi vámi dvěma - tak je tedy v azylu u matky... Jdu číst druhou část.
krize vztahu
Krize - část 4:
Po hodně dlouhé době, z rozchodu nakonec sešlo, protože abych to ještě zachránila, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že pořád nedokážu poznat co cítím, co mi říká srdce a co mozek, ale ta rána v jeho srdci je stále otevřená, protože další den jsme to řešili znovu. Jsem z toho v koncích. Nevím, co mám dělat. Nevím, jestli ho vážně nemiluju a beru ho jen jako kamaráda a spolubydlícího, nebo jestli ho miluju a je to jen krize, kterou jsem si vsugerovala, protože 7. rok musí být vždy kritický. Prosím poraďte mi, co mám dělat. Děkuji.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Michaelo, je dobře, že k tomu otevřenému rozkolu došlo - věřte mi. Vy jste pojmenovala krizi, kterou prožíváte delší dobu na rozdíl od přítele, který možná také jede již v nějaké setrvačnosti, ale neuvědomuje si to tolik.Teď není úplně vhodná chvíle na to, abyste přemýšlela nad tím, jestli jej milujete, nebo jste jen přátelé - berte to tak, že jste v období necitlivosti vůči svým citům - hledáte, kudy na to, jestli mozkem, nebo srdcem, Ale vaše srdce teď ve vztahu k němu nefunguje, tak se nemůžete ptát svého srdce. Velice bych vám dvěma doporučovala kompletní pauzu ve vztahu se všemi jejími pravidly, aby mohla být účinná a přinést oběma to, co potřebujete. Nalezení sebe sama. Měli byste se na minimálně 3 měsíce rozdělit, žít odděleně, nestýkat se, nekomunikovat. Potřebujete čas na to, abyste si uvědomili, jestli k sobě patříte, a co k sobě cítíte.
krize vztahu
Krize - část 3:
Tuto práci dělá už 5 let, ale až na konci července jsem ho „dokopala“, aby změnil práci, protože vidět ho věčně vytočeného a nekomunikativního, už jsem nezvládala. Od září má nastoupit do nové práce. Moje práce není vůbec náročná, celý den pracuji u počítače a komunikuji jen s pár kolegy. Minulý týden, to ale ve mně bouchlo. Začali jsme se hádat kvůli prkotině a já jsem nakonec na truc spala v obýváku. Ve většině hádkách se mi vždy omlouval přítel i když za to nemohl, ale tentokrát to neudělal. Následující den jsme se ráno ani nerozloučili a za celý den jsme si nezavolali. Až pozdě odpoledne jsme začali řešit co mi je, a po mém dlouhém mlčení, občasné říkání, že nevím a brečení, jsem mu řekla, že už k němu asi nic necítím, a trvá to delší dobu. Hodně ho to vzalo a začal se mě ptát, jestli se náhodou něco nestalo na služebce.To jsem se snažila vyvrátit, ale bez důkazu mi může jen věřit, což po předchozí větě, už moc nešlo.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přecházím do závěru vašeho dotazu.
krize vztahu
Krize - část 2:
Při loučení jsem sice brečela jak malé dítě, a když za mnou přijel, tak jsme byli tak šťastní, že se vidíme, že to ani nejde popsat, i když odjížděl zpátky do Česka, tak to bylo těžké, ale když přišel den mého návratu domů, veškerá natěšenost a stesk ze mě spadl. Těšila jsem se jen na psa. Po příjezdu mě na příteli začalo všechno štvát a každý den jsem na něho byla protivná, i když jsem si to neuvědomovala. Prostě všechno bylo špatně. Ale nehádali jsme se. Jen se mě pořád ptal, co mi zase je, že jsem zase protivná, což mě vytáčelo ještě víc, ale nikdy z toho nevzešla žádná velká hádka. Moc k tomu, za celou dobu, nenahrávalo i to, že přítel chodí z práce hodně unavený, a když si s ním chci povídat, tak na to má málokdy náladu. Jeho práce je fyzicky i psychicky vyčerpávající, a většinu dne musí komunikovat s protivnými lidmi, a z toho důvodu, nechce vůbec chodit do společnosti.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aha - takže - stagnace ve vztahu, vaše alergie na něj a vaše dočasné provizorium ( nemáte vlastní domov, s nímž jste počítali / vy počítala ), nejspíš únava a vyčerpanost vztahu po 7 letech. Nejčastěji dochází k hlubším vztahovým krizím kolem 5.roku jeho trvání, pokud tam nedochází k nějakému vývojovému posunu. Ale vy dva jste hodně mladí a jste spolu již 7 let, nemáte tolik zkušeností z různých jiných vztahů. No, a vázne vám komunikace a postupně se vzájemně odcizujete. Zajímalo by mě, jak vám funguje sexuální život.
krize vztahu
Krize - část 1:
Dobrý den. Je mi 25 a s přítelem (30) jsme v červenci oslavili 7.výročí vztahu. Bydlet jsme spolu začali ani ne po půl roce. Ze začátku to bylo u mé mamky v rodinném domě, a když jsem dostudovala SŠ a našla si práci, tak jsme se přestěhovali do podnájmu, ve kterém jsme doteď. Až na občasné malé neshody, nám vše klapalo a pořád jsme se někam posouvali. Po 2 letech vztahu jsme si pořídili pejska a před 3,5 roky jsme se zasnoubili, ale řekli jsme si, že se vezmeme až budeme mít vlastní dům, jelikož jeho otec nám slíbil pozemek. Zatím se to však nikam nehnulo. Asi před půl rokem začala mít pocit, jako kdyby se veškeré city z mojí strany začaly vytrácet. Začala jsem přemýšlet, jestli to je stále láska nebo jen zvyk, protože za celých 7 let, když vynechám začátek vztahu, jsme byli přes noc bez sebe, snad jen 5x. Moc jasno mi v tom neudělala ani 2 měsíční služební cesta do Itálie, kam jsem jela letos v dubnu.
Michaela
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Michaelo, jdu dál...
krize vztahu
2.část: já jsem hlava dubová,a prostě dokud nedostanu po hubě (rozchod), nebyl jsem si toho až tak vědom. Nemám v životě pořádný cíl, do školy jsem často zaspával, práce mi moc nevoněla, do společnosti moc nechodím - teď to vidím, co jí vadilo. Na druhou stranu jsem (dle ní) neskutečně empatický,inteligentní, hodný romantik. Na téměř všem jsme se vždy shodli. Jenže nejspíš se pro mě smyslem života stal jen ten vztah a to asi není dobré. Takže se rozhodla ten vztah ukončit (nese to těžce, ale já ještě víc), prý se dusí a už mě nemiluje, ale má mě ráda a chce se kamarádit dál. Naštval jsem se sám na sebe,jak jsem mohl dopustit to nechat dojít takhle daleko a začal jsem na svých chybách pracovat. Teď tedy k mému dotazu. Je možné ji získat zpět a jak?? Stále ji miluji,je to ta nejlepší holka na světě a jsem ochoten se kvůli ní stát lepším člověkem. Možná už je pozdě,ale udělám pro to opravdu všechno,abychom se dali zase dohromady a já jí mohl vynahradit ty věci, ve kterých jsem ji zklamal.
David
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Davide, "hlavo dubová" :-) Tak to bývá často, že jedeme v nějaké setrvačnosti, a až když ta přestane být samozřejmostí, tak najednou procitneme a začneme se na sebe dívat i očima toho druhého. Nevím, jaké všechny chyby jste ve vztahu dělal, kromě toho, že se přítelkyně stala středobodem vašeho světa, vaší prioritou. Pak není nikdy ve vztahu, ale ani ve vašem životě, vyváženost. Láska je nádherná, ale nemůže zaplnit celý život, musíme toho mít víc, co je také důležité. Máte teď čas na to, abyste hledal, co byste chtěl u sebe konkrétně změnit, abyste zůstal sám sebou. Změny nemůžete dělat pro ni, ale pro sebe. Jestli má váš vztah v budoucnu šanci, vám nepovím, ale přáteli teď být nemůžete, to nejde. Musíte se od sebe odpojit, abyste se případně zase mohli k sobě připojit. V tomto smyslu slova jí to dejte vědět - určitě musela sbírat v sobě hodně sil, než to rozhodnutí udělala a bezpochyby jí na vás velmi záleží, čas ukáže, zda se k sobě vrátíte :-)
krize vztahu
1. část: Dobrý den, jsme s přítelkyní spolu něco málo přes 2 roky (já 25, ona 22 let), jenže teď před pár dny se rozhodla náš vztah ukončit. Je to moje druhá přítelkyně, ale zároveň první největší láska. Když jsme spolu začínali, už jsme se znali, ale ona s někým chodila a nikdy mě nenapadlo si s ní něco začít. Jenže s ním byla rok a půl a moc jim to neklapalo, když jsme se spolu začali bavit a poznávat se, načež se tedy rozhodla ten vztah ukončit a být se mnou. A prožili jsme spolu nezčetná dobrodružství, intimní chvíle, tuny romantiky, prostě něco, co ani ona ani já jsme předtím nikdy nezažili (měla opravdu hodně kluků) a byla se mou i nejdéle ze všech. Byl to vztah jako z pohádky. Jenže po roce defacto stálého soužití u jejích rodičů si asi na mě začala všímat mých chyb (jsem tichý introvert, kdežto ona spíše extrovert - panna a vodnář) a láska nebyla už tak vroucí. Před pár měsíci mi dala najevo, že bych měl asi něco změnit a naznačovala abych s tím začal něco dělat, jenže
David
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Davide, přecházím na druhou část vašeho vyprávění.
krize vztahu
Dobrý den,potřebuji poradit,nevím jak dál.Mám přítele přes 8 let,nebydlíme spolu.Měli jsme vždy bezproblémový vztah,nehádali jsme se,sex byl fajn.Jen poslední tři měsíce to jde tak trochu z kopce.Není tolik času se vídat....jen včera přišel s tím,že chce být sám,aby jsme každý šel svojí cestou.....že jsem mu první dva měsíce moc chyběla,jen ten poslední si docela zvykl,že nejsme spolu.Tvrdí,že mě stále miluje a milovat bude.Domluvili jsme se,že tomu dáme ještě šanci...ale teď to vypadá,že chce vycouvat.A já nevím,jak dál.Miluji ho strašně moc,nechci být bez něj.Mám navrhnout pauzu?Děkuji za odpověď...
Šárka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ano, Šárko. Dobrý den. On měl nějaký čas pocit uvolnění a svobody, nejspíš delší dobu prožívá pocit partnerské krize, toho, že mu už vztah vlastně nic nedává. Váš vztah se za tu dobu 8 let ani moc nevyvíjel. Dohodněte se na tom, že budete bez kontaktu kompletně, a to ještě tak 4 měsíce, a pak si řeknete, co jste během té doby prožívali, co jste ve vztahu k sobě cítili, a co s ním dál. Důležité je, abyste spolu pro sebe vyslovili pak nahlas, co na sobě máte rádi, a co byste již neradi opakovali. A váš vztah bude potřebovat nějaký rozvoj kupředu.
krize vztahu
Dobry den chtel bych se zeptat jsem se svoji pritelkyni uz 7 let mame spolu dite(5let).Do urcite doby byl vztah prochazka ruzovou zahradou (ano jasne byly tam nejake hadky atd. ale to ma kazdy)je to cca 2-3mesice kdy zacala pritelkyne chodit do prace kde narazila na kluka ktery vsechno zmenil mezi tim jsme se doma pohadaly a sla k mamince ... po cca 2tydnech jsem to uz nevydrzel a dosel jsem k ni s prozbou aby se vratila a mezi tim jsem ji po 7letech pozadal o ruku. vahala a potom mi rekla ze je tam nekdo 3ti.(ano byl to z te prace)nakonec cca po 2dnech si prsten vzala,ale nenosi ho jen kdy se zeptam kde ho ma ta asi z trucu si ho vezme,psani a chozeni do te dane prace kde ho potkala na ukor hadek vzdala,do ted mame spolu 1-2 tydne sex predtim byl casteji..spime v odlisnych pokojich..a komunikace vazne .muj hlas je ji nechutny,vse co rikam je otravne..vse co chce dela si sama jako kdyby byla volna,a pri posledni komunikaci me rekla ze me ma jen rada jako otce sveho ditete.co mam delat?
Ondra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Ondro, dobrý den. V rámci vaší partnerské krize došlo k tomu, že přítelkyně je na vás alergická, na všechny vaše projevy. S tím se dá jen těžko aktivně bojovat. Je možné, že vy jste vnímal víc, než ona, váš vztah jako procházku růžovou zahradou. Po 5 letech doma s dítětem se vrátila do světa dospělých lidí a normálního fungování, to jí otevřelo oči a pochopila, že v tomto životě už nebyla spokojená a potřebuje svou svobodu a také svůj život. I proto měla tak rychle oči otevřené pro někoho jiného.. Znamená to důležitost nastolení pauzy ve vztahu s vámi - aby vymizely hádky, její alergie na vás. Teď je to tak, že ať uděláte cokoliv, bude to odmítat. Hledá sebe samu. Domluvte se na tom, že budete od sebe na nějakou dobu odděleni a budete se stýkat pouze provozně ohledně vašeho dítěte, vyřešíte finance - minimálně 3 - 4 měsíce.
krize vztahu
Dobrý den,

mé přítelkyni je 21 let a jsme spolu skoro 2 roky, tento týden mi oznámila že už mě nemiluje a že to není takové jako dřív. Další důvod je prý ten že by ráda zažila něco jiného, což jsem naprosto nechápal . Náš intimní vztah fungoval výborně. Dále říkala že už je to takový stereotyp a že jsem takový pohodovej, že když přijdu domů jen ležím, ano musím chodit do páce a ona ještě studuje což řekla že chápe ale chce abych byl aktivnější a to někdy opravdu nejde. Snažil jsem se jí vysvětlit že máme prostě krizi, kterou musíme řešit, což ona nechtěla a byla pevně rozhodnutá že to chce ukončit. Prý potřebuje čas aby si to nechala pojít hlavou. Nevím co mám teď dělat, jestli prostě čekat že se ozve a uzná že udělala chybu nebo si s ní ještě promluvit. Děkuji za radu.
Mlan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mlane. Vaše přítelkyně to tak nejspíš cítí, ve 21 letech chce zažívat akční a dynamický život, tomu bych rozuměla. Ale snad spolu i něco podnikáte? Jen - ona má teď prázdniny, které by ráda maximálně využila. Určitě si může vyrazit s přáteli, ale chtěla by plno věcí zažívat společně s vámi. Dejte jí nyní ten čas, ale měli byste si jej jasně časově ohraničit - do kdy budete od sebe odděleni a jakou to bude mít podobu. Viděla bych to rámcově na 2 měsíce?
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko, již jste mi zde odpovídala "krize vztahu". V mezičase se to u nás posunulo do té míry, že jsem se manžela přímo zeptala, zda má náš vztah ještě smysl. Bylo mi řečeno, že už ne. Že už mne nemá rád a nemyslí si, že bychom mohli vztah zachránit. Víceméně byl asi už nějaký čas rozhodnutý, že to ukončí, a jen jsem prolomila stavidla mým přímým dotazem. Prý za tím není nikdo třetí. Dohodli jsme se zatím, jak si uspořádáme společnou péči o děti. K diskuzi o rozvodu jsme se zatím nedostali. Naštěstí mám kam jít bydlet, tak děti zůstanou v původním bytě a my se budeme u nich střídat. Na vaši radu si zkusím v okolí najít nějakou poradnu, abych získala sílu jít dál. Nejen kvůli dětem, ale hlavně kvůli sobě. Děkuji vám. - otázka upravena poradcem
Kika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Kiko. Děkuji vám za informaci a přeji hodně sil a štěstí.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Jsem s manželem již 25 let,děti už máme odrostlé.Jsme i babička s dědou.Poslední dobou na manželovi pozoruji jak by se pro děti a vnučku rozdal a co se týče mě by nejradši upoutal ke kamnům a žehlícímu prknu s prachovkou v ruce.Občas zajdu za kamarádkami,on však nikam nechce jít a nelíbí se mu že chodím já.Komunikace mezi námi vázne,když je problém,snažím se ho řešit,manžel však odsekne ať to neřeším a je ticho.Po finanční stránce je mezi námi stále boj o to kdo platit nájem a kdo nakupovat jídlo,celých 20let jsme měli společný účet na který chodil jen on a já jsem si mu říkala o peníze když jsem porřebovala třeba na kadeřníka.Toto mě ubíjelo a rozhodla jsem se udělat si svůj účet,Rozdělili jsme to že já nakupuji a on platí nájem,stále to těch pět let nemůže rozdýchat že mám také finance pro svou potřebu.Straní se mým přátelům,příjde mi nespolečenský a já se ráda bavím.Často se hádáme a máme na věci každý jiný názor.
Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Petra
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Hezký den, Petro. Tak mám pocit, že manžel byl vždy hodně prorodinný typ - nemám tím nyní na mysli ty peníze, to je jiná kapitola, ale potřeba, mít své hejno v náruči a pod dozorem. Vnoučata jej jako dědu potřebují, u vás má nejspíš pocit, že jej tolik nepotřebujete, když potřebujete mít i další společenské kontakty. Ale vy si svou samostatnost v žádném případě nenechejte vzít a je dobře, že máte každý i své osobní peníze. To by mělo být jednoznačné v každém zdravém a vyváženém vztahu jako samozřejmost. Finanční hospodaření je velmi citlivé téma, ale do manželství nesmírně důležité. Vyváženost mezi oběma dospělými lidmi je základ. Určitě je mezi vámi ale i hodně dobrého a na tom bych stavěla. Z vašeho psaní jsem úplně nepochopila, v čem konkrétně byste radu potřebovala, protože je toho víc, co vás trápí - jeho nezájem o vás ( více zájmu o vnoučata ), jeho nespokojenost s vaším společenským životem, se změnou financování věcí doma, hádky kvůli rozdílným názorům. Ale určitě spolu chcete oba být. Doporučuji vám párovou terapii u partnerského psychologa :-)
krize vztahu
dobry den.zacnu tim ze jsem nas vztah skoro znicil.zena si nasla vztah na inzernetu.doslo pry pouze k jedne schuzce kde se jen polibily.i pres to premyslela ze odejde k nemu.vztah trval pouze 14 dni.daly jsme se znovu dohromady.milujem se chce byt se mnou.oba citime ze nas vztah je osudovy.jsme spolu 13 let.jde o to ze se chce s nim setkat a rict mu do oci ze to konci.neco k nemu citila.citi.ja myslim ze by se uz setkat nemely.poradte prosim.diky
Milan Pečínka
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Milane. Já si myslím, naopak, že to vaše žena k ukončení vztahu potřebuje, neměl byste jí do toho mluvit. Sám říkáte, že jste to byl vy, kdo váš vztah skoro zničil. Teď budete mít před sebou etapu nového budování vašeho vztahu, budete muset spolu probrat všechny kostlivce ve skříni - neboli mluvit o tom, co byl mezi vámi dvěma problém, a jak to změnit, aby se vše v budoucnu neopakovalo. Ženina potřeba rychle už z toho utéct do jiného vztahu, je varovně vztyčený ukazováček, nepodceňujte jej.
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 42 a jsem 10 let vdaná, děti 6 a 9 let. Posledních 6-9 měsíců prožíváme v manželství krizi. Vždy jsem byla na vše sama- práce, děti, domácnost, kroužky. Manžel tráví hodně času v práci a když má volno, většinou se věnuje koníčkům mimo domov. Takový byl vždy. Nyní ale situace překročila pro mne neúnosnou mez - manžel chodí domů jen přespávat a nějak zapomíná mne upozornit, že třeba nepřijde vůbec a je mu divné, že ho druhý den odpo sháním. Nechápe, v čem je problém. Nulový fyzický kontakt. Ani už netrávíme společný čas jako rodina (kino, šk. besídka, výlet). Pouze společná dovolená, kde jsme oba "korektní ". Nevím, jestli někoho má. Asi ano. Nechci hledat důkazy. Jen mám chuť pořád brečet a brečet. A nejlépe se rozplynout do vzduchoprázda. Možná by mi pomohlo si někoho najít a začít zase nějak žít a neprožívat osamocení, ale jednak to není můj styl a také si nechci nic nalhávat. Nevím, jestli mi něco poradíte, ale alespoň jsem to mohla někomu říct. - otázka upravena poradcem
Kika
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Kiko. A vy to jinak nemáte komu říct? Jste na to sama? Určitě bych vám doporučovala spolupráci s partnerským psychologem, ale naživo, my dvě spolu nemůžeme vstoupit do dialogu, což je velké omezení v možnosti pomoci. Předpokládáte, že se objevil někdo třetí - podle vašeho popisu je to pravděpodobné, ale nemusí to tak být. Každopádně vnímám jako důležité, abyste si spolu nastavili jasná pravidla ohledně hodně věcí - jeho podíl na péči o děti - jsou malé, vzájemná proinformovanost o tom, kdo kdy přijde domů - to je nutnost - nejste dva lidé, které to spolu už nebaví, a tak si hledají zábavu jinde. Jste manželé a rodiče dvou malých dětí. Na vašem místě bych na sebe více upozornila . on s vámi zachází vlastně velmi neuctivě a bez respektu - nepřijít domů a neohlásit to? ... Asi z něj máte strach, že jej korektně neupozorňujete na to, co k rodinnému a manželskému životu patří. Nemějte. I kdybyste byla součástí trojúhelníku, nějaké zásady se dodržují.Rozhodně se co nejdříve objednejte u partnerského psychologa, pomůže vám to.
krize vztahu
Dobry Den pani Doktorko, s manzelem jsme 20 let a asi pred 4 roky jsme se navzajem nejak odcizili. Manzel nema zajem dale na nasem manzelstvi pracovat i kdyz jsem ho uz nekolikrat o to zadala, abychom zacali pro nase problemy neco delat. Do poradny nepujde. Mnoho dni si dela jen na svem, ja se citim velmi prazdna,velmi se zmenil,nema zajem o sexualni zivot se mnou Rika,ze je prazdny, ze mne uz nemiluje, jsem jen jeho kamaradka. Rekla bych, ze s tim bojuje a trapi ho to.Pripadne mi,ze si neuvedomuje vyvojovy proces kam se po letech muze v dobrem vztah dostat a bere to spatne i presto, ze o tom diskuzi otviram stale jen ja. Nevim co mam delat, dala jsem mu dostatecne mnostvi prostoru i casu, ale zda se mi, ze cim vic s nim komunikuji, tak tim je to horsi, je velmi uzavreny. Prosim Vas jestli by jste mi mohla poradit. Dekuji.
Evelyn
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Milá Evelyn. Je zajímavé, jak máte období vaší vztahové krize jasně ohraničené a zvědoměné. Jste si vědoma nějaké významné události ve vašem společném životě před 4 lety? V r. 2014? Někdy se odcizování mezi sebou rozvíjí nějak nenápadně, plíživě, někdy je tam nějaký spouštěč. Manžel nemá zájem na vašem manželství dále "pracovat" - znamená to jeho rezignaci, nebo to nevnímá jako krizi? Třeba o vztahových věcech celkově neumí mluvit, a pokud to často otevíráte, cítí se být tlačen do kouta?Něco se v něm děje, co nechce před vámi otevírat. Ve vztahu nechce jít ani dopoředu, ani jej ukončit, ale sám říká, že je prázdný, a jste víc jeho kamarádka. Může procházet krizí středního věku, mohou tam být deprese, já nevím, nemá smysl, abych se dohadovala, když o vás dvou a historii vašeho vztahu nic nevím.. Každopádně s myslím, že by vám velmi pomohlo dočasně spolupracovat s partnerským psychologem - vy sama.Běžte do toho, v dialogu s profesionálem se všechny souvislosti rozplétají snadněji.
krize vztahu
Dobrý den,jsem naprosto v koncích a byl bych rád za jakoukoliv radu jsem s manželkou 4 roky máme 3,5 roku starého syna a druhé dítě na cestě, dům jsme si koupily na hypotéku kterou teď splácíme.A teď můj problém moje žena už cca 3 roky se ve vzteku chová velmi hrubě sprostě mi nadává mlátí dveřmi a jednou mně dokonce praštila pěstí do obličeje když jsem držel v náručí našeho malého syna.Při hádce se nestydí mi předhazovat rodinné poměry mých rodičů, špatnou práci, nepoužitelnost v sexu a prostě cokoliv co mně raní.Už 2 x jsem se chtěl rozvést,ale neměl jsem na to sílu mám z ní nějaký vnitřní strach a nevím co to je.Při poslední hádce kvůli naprosté banalitě mi opět vmetla do obličeje jaké jsme prasata já i moje máma a ve mně se něco zlomilo nedokážu s ní skoro ani mluvit natož žít.Dekuji za váš názor
Jan
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Jane.Po přečtení vašeho psaní byl můj první pocit tento - zázraky dělat neumím, zázračné rady podávat také ne.Vaše manželství prochází téměř od začátku evidentně velkou vztahovou krizí a nevyvážeností vás dvou. Nemohu rozumět agresivitě vaší ženy, nevím o vašem vztahu absolutně nic - co bylo důvodem vašeho vstupu do manželství - vás obou, jak jste se cítili, když jste si řekli "ANO". Asi jste nebyl tak nemožný ve všem, včetně sexu, to by si vás vaše žena nevzala a nekupovali byste si spolu dům s hypotékou - velký závazek na dlouho. Čekáte druhé dítě, nejspíš plánovaně? Vaše žena je z nějakého důvodu alergická na vaši matku, na vaši rodinu, přenáší se to na vás. Vy tomu všemu neumíte čelit a vše narovnat, asi jste na ni příliš slabý, co já vím? Proč vám vaše žena potřebuje ubližovat, a vy tomu nedokážete čelit, to od stolu nerozklíčuji. Doporučovala bych vám osobní konzultace s partnerským psychologem.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko, potřebuji poradit proč když jsme se dali po 4mesicich rozchodu zpět s partnerkou. Tak chtěla sex a ne jen jednou denně. Byli jsme na byte v pronájmu. Teď jsme také, a tam to ještě bylo měsíc vph. Ale teď nemá vůbec na sex chuť. Prej ji to semnou nebavi, nebo že stratila důvěru. Myslím že když nám je 25 let tak by měl být sex pravidelně. Pak také nechápu když jsme byli od sebe tak že se upravovala, holila atd. Teď nato kašle. A tvrdí že proč by to měla dělat pro někoho kdo si ji neváží. Dle mě, přece žena dbá o sebe kvůli sobě hlavně. Pořád říká že musí už že sebou něco i dělat ohledně postaví ale. Pak zas říká že proč by to dělala že je že sebou spokojená. Jsem z ní strašně zmatený. V sexu chtěla i orální sex. Ale v pomente jak se pohadame tak se stane tohle. Vadí ji i to že bych chtěl sex 1x denně, a i z předehrou. Prý ji chybí mazlení tuleni apod. Ale pokaždé nak mluví jinak. Že chce čas, že tahám minulost někdy atd. Prosím od řadu děkuji Mikeš.
Mikeš
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Mikeši. Nevím, zda jste se k sobě 4 měsíce po rozchodu vrátili oba na základě velkého vzájemného chtění, nebo zda jste chtěl víc vy a ji jste nakonec přemluvil. Každopádně přítelkyni ve vztahu hodně věcí chybí, a hodně věcí naopak přebývá. Ale poměrně zřetelně komunikuje nahlas, co by chtěla, jak se cítí. S milováním na ni netlačte, musíte to nechat víc na ní. Říká přeci nahlas, že k vám ztratila důvěru ( důvody musíte znát vy ), že ji to v posteli s vámi nebaví, že nerespektujete ji a její potřeby. Měli byste si spolu začít o sobě víc povídat, abyste si rozuměli...
krize vztahu
Připadá mi, že se nejvíce snažil, když bylo nejvíce problémů, to mě vždy podržel, povzbudil, pomohl. Jako by to k životu potřeboval. Paní doktorko, asi to není ani dotaz, spíše bych chtěla nějaký pohled "zvenčí", mám ho stále ráda, ale v poslední době, jako by se mnou žili dva různí lidé a začíná převládat ten "zlý".. A nakonec mi sám řekl, že mu to vlastně ASI tak vyhovuje, že má klid, nemusí se o nic a nikoho starat a prý je nejdůležitější, aby se ON cítil šťastně a spokojeně!!
Děkuji za odpověď
Petra - otázka upravena poradcem
Petra š/3
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Je to zvláštní - jeho velká pomoc v těžkých chvílích, kdy vás tak držel - v tu dobu se asi cítil být důležitý muž, který umí být oporou. A byl. Ale na rodičovství ještě s největší pravděpodobností zralý nebyl. Váš syn nebyl plánovaný, těhotenství jste zjistili.  On nevěděl, do čeho jde a co na vás dva čeká. A že je to dennodenní maravenčí práce, starat se o miminko, zvládat to vše,  co k tomuto období patří. Netušil to. Vy už se od syna oddělit jako máma nemůžete, ale on si to variuje podle momentálních chtění a potřeb. Je teď nezodpovědný a sebestředný, s potřebou vlastního života, realita jej dohnala. Teď, v tuto chvíli, je nejdůležitější si vytvořit jasná a závazná pravidla co a jak, abyste mohla mít první opěrné pilíře, vztah můžete řešit později. Ale vy musíte fungovat jako máma a jako žena.  K pravidlům patří zcela rozhodně jeho kontakty se synem, je hloupost, abyste mu tak malé dítě svěřovala na noc, když vidíte, jak je nespolehlivý - nechat miminko u nezletilé dcery přes noční zábavu? To o něčem hodně vypovídá... Takže pravidla - kontakty - kde, jak často, na jak dlouho.A to, kde, a kdy, i peníze, to musí být závazné. Nikdy mu zatím nemůžete svěřovat fakt dítě jen do jeho péče doma. Dále finance. To je to první, pak můžete řešit později váš vztah a jeho budoucnost. 
krize vztahu
Když jsem na něj uhodila, co to má znamenat, tak mi do očí tvrdil, že nikoho nemá, nikoho ani nehledá. Ale poslední kapka byla před pár dny, kdy si vzal malého, pak mu do toho něco nebo někdo "vlezl" a on ho nechal doma přes noc se svojí nezletilou dcerou, která mi volala, že malý v noci pláče a že neví, co s ním. To byla ta poslední kapka, já jsem na něho ve zlosti, když se ráno vrátil domů, vykřičela všechno možné a ukončila tento vztah... Už mu nemůžu věřit, lže mi, nevím, jestli mě i podvádí, vždy jsem se snažila, aby náš vztah i nadále, bez těch všech problémů, fungoval, ale už nemám sílu. - otázka upravena poradcem
Petra Š/2
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dojdu do konce.
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Psala jsem Vám již cca před 2 roky-maželův "nadstandardní" vztah s jeho ex. Dala jsem na Vaši radu, protože jsme se s přítelem moc milovali, tak jsme si sedli, všechno probrali, zjistili, že chceme být spolu, jeho ex se konečně odstěhovala a my začali normálně žít. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byli jsme oba na vrcholu blaha...Narodil se nám chlapeček, moje exekuce a dluhy, způsobené mým ex se pomalu řešily, takže jsme mohli relativně krásně žít. Bohužel, co se malý narodil, nastaly problémy. Přítel začal chodit pozdě z práce, protože náš syn měl zdravotní problémy, tak často plakal, v noci se hodně budil. Já jsem se sice snažila dávat lásku nejenom synovi, ale příteli to evidentně nestačilo. čím později přišel, tím jsem já byla podrážděnější, nepříjemná, hormony prostě dělaly své. A to musím ještě předeslat, že kdyby mě můj přítel "nezachránil! a nedržel mě při soudech, jednáních na policii, exekucích, tak bych asi skončila v blázinci. Za to si ho hodně važím, ale když přišel asi po třech měsících, že už tak dále nemůže, že nezvládá práci, starost o rodinu a křik malého a že bychom mohli mít volný vztah, tak jsem ztuhla...Pak mi nějaký "kamarád" poslal přítelův profil na seznamce, který měl celou dobu, co byl se mnou a byl velmi aktivní, tak se něco ve mně zlomilo, postupně mi začaly docházet jeho špatné nálady, arogance, dlouhá pracovní doba. Nemyslím si, že by mi v té době byl nevěrný, ale asi před měsícem se, po jedné hádce odstěhoval s tím, že není sám sebou, nemůže si chodit kam chce a s kým chce a nechal mě, ať s tím bojuji sama. Malého si občas vezme, ale když mi posílal fotky, asi si nešiml, že je tam i část ženské postavy, takže asi ta seznamka nebyla jen tak. - otázka upravena poradcem
Petra Š./1
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
No, Petro Š. jdu nejprve na další čtení.
krize vztahu
Dobry den, obracim se na Vas se situaci, kterou momentalne resim. Bohuzel jiz delsi dobu jsem nemela s manzelem idealni vztah, uz jednou me chtel opustit, nakonec se to vyresilo a par poslednich mesicu se zivot vracel do normalnich koleji. Nedavno jsme se pohadali, ze jsem nechtela navstivit o vikendu jeho rodice a chtela jsem, aby jel sam. Bohuzel jsem se po e-mailu sverila moji mame a ta mi odpovedela, ze stoji pri mne a bohuzel nesetrila vulgarismy ohledne manzelovo rodiny no a i manzela. Manzel e-mail nasel, protoze jsem se neodhlasila z pocitace, e-mail si precetl a nyni se chce rozvest. Porad neverim, ze je to duvod k rozvodu. Chapu to z jeho pohledu, taky bych byla nastavana. Omluvila jsem se, moje mama taky. Rekla jsem mu, ze se s moji rodinou stykat nemusi, ja bych s tou jeho taky nemusela. Myslite, ze tohle je stejne jen zaminka, ze uz se chtel rozejit davno a cekal az si najde duvod. Mam vubec sanci to vyresit. Opravdu me to mrzi a chtela bych s nim byt dal.
Aneta
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Aneto, dobrý den. Nevím nic o vašem manželství a déledoběji trvající krizi, ale už nedávno vás chtěl manžel opustit- myslím, že váš vztah nemáte pořádně "vyčištěný", narovnaný, nemáte pojmenovány problémy, jimiž jste procházeli. A to je skříň plná kostlivců, kterou za sebou potáhnete, pokud s tím nebudete něco dělat - ale poctivě a opravdově. K tomu je zapotřebí oboustranná pozitivní motivace, ale v delším čase - a ne tak, že v\y nyní manžela moc chcete, protože vám uniká. Není rozumné zasvěcovat své rodiče do zákoutí partnerských problémů - je to vaše soukromí, a to se týká vás dvou. Vaše matka je váš koaliční spojenec, takže se expresivně rozepsala. Jste dospělí lidé a měli byste dospěle také své problémy řešit...
krize vztahu
Nevím proč nejde tedy k milence, když je tak zaláskovanej. Mě nemiluje a nepřitahují ho , je mi bohužel 43. Je fakt že ona bydlí přes sto km daleko a manžel nechce přijít o děti. Co ale nesu nejhůř, ze i když měl dlouho citový paralelní vztah s vidinou nového vztahu, ani se neomluvil a já jsem se mu musela omlouvat za rozbití vztahu / byla jsem protivná a vyhrožovala jako první rozvodem/ on se ani nesnaží na vztahu pracovat. K psycholog. manžel už nepůjde, že to nemá cenu a že si cestu ke mně uzavřel. Takže jsme v situaci, kdy jsme nešťastní oba - já miluji jeho, ale on mě né a on tu holku, kterou mít nemůže. K manželovi se chovám hezky, pokud se vůbec vidíme, doma vařím , starám se o domácnost , nikdy jsem mu nic ne zakazovala, neprudila, měl volnost ve všem, sex jsem kdysi odmítala jen při zdravotních problémech, o sebe dbám. Vše jsme si už vyříkali a vysvětlili. Přesto nevím, proč mě nechce. Prý se můžeme vidět jako rodiče. A rozvod? Odpověď jeho: nevím. 3. Část. Děkuji
Danka D .
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Danko D. Je toho hodně, co jste napsala, ale tchyně a její vliv na váš vztah - to už asi není podstatné. Manžel se vám odcizil v době jeho 3 letého pracovního působení jinde, a to nakonec se vším všudy, včetně paralelního vztahu. Jakkoli je mlčenlivý a uzavřený, dokáže říct nahlas, že o vás, jakožto o  ženu, nestojí, ale důležité jsou pro něj děti. Říkáte, že jej stále milujete. Zkuste si sama pro sebe sepsat, co vše na něm milujete, abyste neměla v sobě jen ten pocit, ale abyste věděla - miluji na manželovi to, a to, a to. On sice deklaruje absenci citu k vám, ale kdo ví? Teď se nejspíš ještě vyrovnává se ztrátou té slečny - to někdy trvá delší dobu, ve svém srdci nemá kapacitu na lásku k vám. Říkáte, že bývaly mezi vámi různé konflikty, které se na sebe nabalovaly. Psycholog s vámi asi více v rámci párové terapie nemohl udělat, potřeboval k tomu manželovu pozitivní motivaci. Dobrý psycholog nikdy nemůže stranit jednomu z partnerů, to neexistuje. Ale může a musí pojmenovávat věci tak, jak je jako nezávislý odborník vidí. Kdyby byl manžel motivovaný k boji o záchranu vztahu, pak byste u psychologa potřebovali spolu čistit zasunuté věci a konflikty, které nebyly vyřešené, abyste je postupně mohli odstraňovat jako kostlivce ve skříni ze skříně. Tu skříň potřebujete mít prázdnou. Řekla bych, že potřebujete mít oba čas - domluvte se na něm.
krize vztahu
Vysvětlila jsem ze jsem jen chtěla , aby si mě víc všímal a abych nebyla 5.kolo u vozu. - aby se mnou o všem komunikoval a nebyl tak uzavřený v sobě . Po ty bezmála 3 roky bydlel u tý holky , zůstával na víkendy a byly jejich společné dovolené. já a děti ho nezajímavý. Na dotaz, jak si to představuje, neměl odpověď. V lednu se vrátil domů, práci má tady ale ti dva jsou asi stále v kontaktu - chodí s mobilem i na wc ...... Byli jsme u psychologa , tam manžel řekl , že se s ní rozešel , ale ke mně nic necítí. No a psycholog mluvil víceméně o tom že nemáme teď nic řešit , já nesmím o milence ani pípnout a hlavně jsem získala dojem, že nám naznačuje rozvod. Což ale nechci, jakoby by byl na straně muže z chlapské solidarity. Muže miluji, vše jsem mu odpustila, on bydlí teď u matky ale ke mně je lhostejný , neplánuje nic dopředu, nevolá mi. Jakoby se mi muž mstil, ze kdyz nemůže být s milenkou , tak nebude ani se mnou a radši bude sám. Občas přijede za dětmi. Nevím proč tedy - 2. Část
Danka D.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Přecházím na třetí část...
krize vztahu
Dobrý den, jsme s manželem přes 21 let. Před 3 lety proběhla u nás obrovská krize, kdy manžel měl práci v jiném kraji a jezdil domu na víkendy. Už před tím jsme měli občas drobné konflikty, protože nám tchyně zasahovala do života a on nám ní je nezdravě upnutý. Manžel byl vždy spolehlivý, ale nekomunikativní a vše řešil s matkou - ona žije sama - a nikdy mě nepřijala do rodiny, ostatně zkrachovaly vztahy i dalších 2 synů kvúli ní. Máme 2 deti a s nimi jsem často byla sama. Takže z malých problémů i přes moji toleranci vznikaly větší. Vikendy se musely trávit u tchyně na vesnici. Před 3 lety mi zemřeli rok po sobě rodiče a já se dostala na dno, manžel mi nebyl oporou a protoze jsem se nechovala podle jeho představ , úplně mě ignoroval a to včetně sexu . v zoufalství jsem mu pohrozila rozvodem , protoze shodou okolností si tehdy v místě práce našel paralelní vztah. zamiloval se a úplně mě odstřihl. Urazil se, že si ti slečnu našel, aby nebyl sám. Vysvětlovala jsem mu že - 1.část
Danka D.
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Danko D. Jdu na další části vašeho dotazu.
krize vztahu
Dobrý deň. S manželom sme sa vzali pred 2,5 rokom. Každý pol rok od svatby riešime tie isté problémy. Obaja chodíme do práce v rovnaký čas, takže sme spolu takmer každý deň po práci. Keď prídeme domov, povieme si akurát ako bolo v práci a viac si nemáme čo povedať. Ak niečo vymyslíme, tak ideme von, korčuľovať, behať, alebo sa prejsť, ale mňa to nebaví. Náš vzťah je akýsi.. iný. Na ničom sa nevieme dohodnúť. Ak zariaďujeme byt, tak môj názor nikdy nebol dobrý, vždy sme sa na dôležitých veciach hádali. (nové skrine, gauč.....) A to mi kedysi sľuboval, že bude všetko po mojom, lebo som šikovná a mám vkus. (no nedeje sa to). V každej hádke mi nezabudne pripomenúť že je to jeho byt (lebo ho kúpil ešte pred svatbou).
Nemáme spoločné záujmy. On má svoje koníčky, kvôli ktorým si dokáže vziať aj voľno v práci, ale kvôli mne to ešte neurobil. Takže väčšinu času potom trávim u našich a pomáham im. Dieťa nemáme. Žiaľ som potratila pred pol rokom. Ale teraz už len pomyslenie na dieťa ma vytáča. Odrazu to dieťa s ním ani nechcem. Síce mám manžela stále rada. Ale neviem, či by sme sa nemali radšej rozviesť. Som vo vzťahu dlhodobo nespokojná a pravdou je že sme mali problémy aj pred svatbou. Neviem či som si myslela že sa to utrasie, a že budeme dokonalý pár... Ako som spomínala na začiatku. Každý pol rok máme už veľkú krízu.. ako aj teraz, a riešime otázku toho, čo všetko je zle, čo sme nedokázali zmeniť k lepšiemu, a čo teda s tým budeme robiť. Manžel sa vždy na čas zmení, a naozaj sa snaží, ale už aj to sa mi zdá protivné. Ja mám chuť odísť, aj keď mi to bude strašne ľúto. On tvrdí že ma miluje, ale najavo mi to nedáva. Dokonca hovoril, že si ani nevšimol, že by som bola nespokojná. Uznávam, asi to bude moja chyba, že mu to nehovorím asi dostatočne rázne. Ale čakala som, že keď mu poviem raz, že to a to nieje v poriadku, tak to stačí (alebo čaká, že mu budem veci opakovať 100x?).. Čo bude ďalej? toto už je 4tá šanca. Ale ja už tomu neverím, a mám pocit, že si iba uberáme z času žiť inak,, a možno lepšie. Ďakujem
Alena
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní...
Dobrý den, Alena. Zkuste se nyní převtělit do vašeho muže a zkusit mluvit o vašem manželství za něj. Šlo by vám to? Bylo by to pro vás velmi užitečné. Vy jste ve vztahu frustrovaná, osamělá, cítíte vůči němu alergii. On nenaplňuje vaše potřeby. Pokud spolu o něčem mluvíte, pak jsou to spíše stížnosti a stesky, nemluvíte o ničem hezkém - ze vzpomínek na vaši historii - historii vašeho vztahu. To by chtělo změnit. A pak bych vám rozhodně doporučila společně partnerského psychologa pro párovou terapii. Pokud byste se měli opravdu rozcházet, musíte vědět, proč, a že jste udělali spolu vše, abyste si porozuměli. Ne? :-)