Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| sexualita| problém se sebedůvěrou| vztahové problénmy v širší rodině| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| psychické poruchy| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| vztahy na pracovišti| stres| první láska| agresivita a vztah| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| ekonomické problémy ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| sourozenecké vztahy| ekonomicky silnější žena| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| sny| ženské přátelství| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| "pauza" ve vztahu| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

vztahy na pracovišti
Dobrý den, pro Ditu s hlučným kolegou, máme v práci podobného kolegu a převedli jsme to do žertu, vždy když začal mluvit nahlas, tak jsme na něj po vzoru Postřižin volali - Kdo to tu tak nelidsky řve? Vždycky zabrblal, "no jo:-)", ale pomohlo to:-) Možná je to lepší, než na něj být nepříjemná:-) - otázka upravena poradcem
Ivana
PhDr. Jitka Douchová
Díky, Ivano :-) Posílám pro Ditu :-)
hledání sebe sama
Dobrý den, můj problém se týká erekce, s bývalou přítelkyní jsem erekce dosáhnul téměř okamžitě při polibku, obejmutí. Nyní u současné přítelkyně potřebuji k dosažení erekce přímou stimulaci penisu, a tak se ptám jestli i to je normální. Od dětství trpím obsedantne kompulsivní poruchou, a tahle situace ve mě vyvolala otázku ,,co když jsem gay ? ,, vyvolává to ve mě hrozné úzkosti, nikdy jsem o své orientaci nepochyboval až do téhle doby, gay být nechci nedovedu si představit žít s mužem, můj životní sen je rodina a děti. Jinak ranní erekce i při masturbaci zcela bez problému. Je mi 24 let. Děkuji
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Honzo, váš problém se netýká vaší erekce, ale vaší psychiky. Trpíte od dětství OCD, to tam bude mj. hrát svou roli. V předchozím vztahu jste v tomto ohledu žádné problémy neměl, při masturbaci problémy nemáte také - jaké máte fantazie? Jaké máte erotické sny? Jsou tam ženy, nebo figurují muži jakožto sexuální objekty? Podle toho si to vyhodnoťte. Každý vztah je jiný, jestliže se současnou partnerkou vše není tak hladké, jak jste byl zvyklý, to nic neznamená. Musíte si spolu hledat společnou chemickou kompatibilitu :-)
partnerský trojúhelník
partnerský trojúhelník - reakce na poradnu
Paní doktorko, třetí dítě bylo více chtěné z mojí strany, ale po dvou synech se nám s odstupem 8 a 11 let narodila dcera, kterou manžel bezmezně miluje i já. Máme ve vztahu posun - manžel strávil 3,5 dne u milenky (děti byly u tchýně) a po návratu byl smutný, rozbrečel se, že je všechno strašné, že u milenky 2 dny brečel a chtěl přijet za mnou a ona je naštvaná, protože to na něm poznala. Je to jeho kolegyně z práce. Znovu jsme o nás mluvili. Manžel mi vyčetl, že vždy musel přijít s omluvou jako první a že vadí, že nemluvím s jeho rodiči. Omluvila jsem se mu, narovnala jsem vztahy s jeho rodiči, že prý mi již odpustil, že je to teď doma dobré, ale že se nedokáže rozhodnout, vždy někomu ublíží. Navrhla jsem prosinec nebo duben, aby měl prostor si vše promyslet,ale odmítl. Za týden jedem s dětmi na dovolenou, zhubla jsem 13 kg, cvičím, zdravě jím, je nemocný a já se starám, máme sex. Jen mě nepolíbí a neobejme. Máme termín společně do poradny.
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko. V množství dotazů v mé poradně si nevybavuji váš předchozí dotaz a naši komunikaci, ale je skvělé, že máte termín do poradny - to je to nejlepší, co pro sebe můžete vy dva udělat :-)
rozchody
Dobrý den paní doktorko. Chystám se opustit manžela a odejít s přítelem. Jeden den s manželem vše v klidu probereme, domluvíme se na majetku atd. Jenže druhý den se válí po zemi, křičí jako dítě, předstírá sebevraždy, utíká v noci z domu, volá děti ona mě nehledá, trhá album, vyhrožuje nemocemi za které já mohu, manipuluje proti mně celou rodinu a hází na mě odpovědnost za svůj život. Vytváří ve mně silný pocit viny a lítosti, což se mu daří a já nedokážu odejít. Vymýšlí si stále nové nemoci, citově mě vydírá. Další den chce být milenec vyžadující sex několikrát denně, abych měla klid a protože se bojím dalších scén tak mu k nelibosti přítele vyhovím. Kupuje mi drahé nesmyslné dárky za naše společné peníze. A tak stále nanovo. Bojím se že to nezvládne že si něco udělá, co tomu řeknou děti a známí že to bude moje vina. Mám pocit že mi praskne hlava a skončím v blázinci. Takhle dál asi nemůžu.V manželské poradně manželovi doporučili hospitalizaci na PL a náš rozchod. Tomu se samozřejmě vysmál. Prý jeho psycholog jsem já! Jak se v klidu efektivně v takové situaci rozejít?
Ivana a Alfonz
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ivano. Váš manžel není schopen přijmout a vstřebat váš odchod a rozpad rodiny, takže je labilní a dělá to vše, co popisujete - hysterické záchvaty, citové vydírání, manipulace, atd. atd. S psychologem manželské poradny se identifikuji. Udělejte radikální řez a odejděte hned, jak budete mít zařízeno bydlení, pochybuji o tom, že by si váš manžel opravdu chtěl vzít život - zde se jedná o emoční nezvládnutí situace. Ve spolupráci s partnerským psychologem bych pokračovala na vašem místě dál, ví toho rozhodně víc,než já...
partner odmítá dítě
Dobry den, chtela bych se svama poradit ja mam 26 let a pritel ma 30 let a nemuzeme mit deti ma nekrospermie uz jsme byli na dva pokusy ivf a nepodarilo tak nam pan doktor nabydl jit s darcem ze s jeho spermatem to nema cenu jit ze to uz je potvrzene po dvou pokusech umeleho oplodneni nejdriv souhlasil stim tak sem to uz zaridila v pondeli by jsme meli jit pro leky a rozjet to i neschopenku jsem si zaridila v praci a dneska mi rekl ze to nechce ze nevi co chce nevim co mam delat ja uz chci dite aspon tak a svatbu taky to pro me neni jednoduche rozhodnuti ale od neho mi to pripada ze to ze rika ze chce dite spis jako pretvarka aby nezustal sam a pritom je rad ze nemuze mit deti protoze je nechce tak nevim on mi nemuze rict jestli je chce nebo ne protoze prej nevi ale kdyby se vyjadril jestli chce deti tak pockam ale on nevi a ja nevim jestli cekat nebo si najit pritele noveho a stim mit deti a ja chci deti moc bez nich nechci mit vztah ani bez svatby ja chci pokrocit ve 4 rocnim vztahu dal ...
Xxx2
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Xxx2, chápu vaše otazníky a nejistoty, ale moc nevím, co vám k tomu mohu říct. Vy máte jasno, po dětech toužíte, přítel jasno nemá ani náhodou, ale na druhou stranu s vámi již 2x dobrovolně absolvoval IVF. To znamená, že má asi problém, s tím, mít dítě s jiným biologickým otcem, než je on sám. Má to v sobě určitě hodně složité, musí se smířit s tím, že je definitivně potvrzena jeho neplodnost, a pak, až bude schopen to vstřebat, bude schopen řešit, zda po dítěti opravdu touž za každou cenuí. Vy jste hodně akční a hodně za tím jdete, na něj jste příliš rychlá. Měla byste asi brzdit, abyste se v ničem neunáhlili...
děti partnerů
Dobrý den,s přítelem jsme 3 roky, nebydlíme spolu, měl problém s mým synem, který má ADHD, ale nyní , tvrdí, že mu nevadí, jezdíme na společné dovolené, trávíme spolu vánoce, víkendy, ale problém je vztah s jeho dcerou, je na něj hodně fixovaná, a společné dovolené a víkendy trávíme tak, že on spí se svou dcerou a já se svým synem. Pry nejde aby kluk a holka spaly v jedné místnosti, vlastně i když spí doma u něj tak dcera spí v pokojíčku a on v obýváku , tak aby na sebe viděli. Poslední rok si děti rozumí, hrají si spolu,někdy se i zlobí, ale to je OK. Myslím si, že tímto ji ale ukazuje špatný příklad partnerského i rodinného soužití. rodiče-partneři v ložnici, děti (i nevlastní) v pokoji. Vím, že bude pro něho pořád ta malá princezna, na kterou se nesmí zvýšit hlas nebo ji odporovat. S tím problém nemám. V její přítomnosti mě staví na 2. kolej. Syn přítele zbožňuje, jeho dcera mě toleruje, snažím se s ní vycházet, i tak třeba se mnou zůstat sama nechce, prostě musí být s tátou.
Jiřina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jiřino, nevím ,jak zní vaše otázka na mě. Říkáte,že přítelova dcera vás toleruje - to je dost vlažné ve srovnání s tím, že váš syn na příteli "visí". Nevím, kolik dětem je, ale jak se bude rozvíjet váš vztah s přítelem, tak budete muset řešit i otázky společného spaní vás, jak partnerů, jen je potřeba to otevírat citlivě a oba byste měli v rámci komunikace na toto téma  mít možnost sdělit své argumenty, svá pro a proti. V její přítomnosti se cítíte být stavěná na druhou kolej - co to znamená? Optimální varianta je jasná - vy dva jste partneři, kteří k sobě patří, mají se rádi, do budoucna plánujete společné soužití? To asi přítelovu dceru hodně posune někam dál, bude evidentní, že vy dva k sobě patříte. Ona na vás žárlí, ale toleruje vás, pro přítele je princezna  - to znamená, že vy nemůžete žádným způsobem vstupovat do její výchovy, je to tak? Pokud změníte váš vztah ve smyslu společného života, změní se i toto :-)
bývalí partneři
Dobrý den paní doktorko. Po desetiletém rozchodu s o 19let starším partnerem(na kterém jsem byla příliš závislá a dovolovala jsem mu i milenky, se kterým mám 6letou holčičku), jsem cca 2měsíce na to navázala kontakt s o 10 let starším chlapem. On sám je 5 let od rozchodu,má 2 14leté syny ve střídavé péči(stejně jako já s bývalým partnerem-o dcerku se na domluvě mezi sebou střídáme). Jde o to, že s bývalým jsme od sebe 2 roky, já bydlím sama s dcerkou, současný přítel bydlí hned vedle nás.Dost si pomáháme, on je velmi citliví na to, když 1x za 14dní chci s bývalým trávit čas. Myslím že v tom hraje roli především malá a možná i to , že mám pocit jakéhosi kamaradství se svým partnerem a jednoduše mám zájem s nimi občas jet na nějaký výlet. Současný přítel má pocit nejistoty, že se k bývalému nevrátím(víte já sama v sobě tu jistotu nemám, ale vracet se ted postě nehodlám a nevím jestli někdy.). Dost současný přítel na mě tlačí, v tom směru, že by rád věděl, jestli má do budoucna asponˇnějakou šanci, že doufá, že se to nějak časem přehoupne, což mě nedělaá dobře a začnu se bát. Jsem hodně spontání člověk. On by rád viděl nějaký cíl a smysl toho, do čeho vlévá energii. Ale tohle já mu zaručit a slíbit prostě nemohu. Prosím o Váš dojem z tohoto.
Vladimíra Kučerová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vladimíro. Z vašeho psaní je zjevné, že jakkoli jste rozejití 2 roky, vy v sobě vztah k ex partnerovi uzavřený nemáte, a asi nejen kvůli vaší 6leté dceři... Měla byste rozumět tomu, že je to pro vašeho současného partnera znejisťující a diskomfortní, jeho otazníky jsou oprávněné a adekvátní vzhledem k situaci. Vypadá to tak, že jak vy jste byla závislá na ex, tak je nynější přítel závislý více na vás, než vy na něm. Vy si musíte sama v sobě srovnat své priority a ujasnit si, kam a ke komu patříte. Ex přítel je otec vaší dcery, budete spolu muset umět kooperovat, komunikovat, jako rodiče, celý život. Ale pokud je tam něco navíc, jako že asi je, pak si v sobě srovnejte, zda je pro vás současný přítel rychlou náhražkou za ex, nebo zda chcete vztah s ním opravdu budovat a rozvíjet...
ekonomické problémy ve vztahu
Dobrý den, prosím o radu - manžel nepracuje, ale má vysoké požadavky. Na jeho obhajobu uvádím, že je dlouhodobě vážně nemocný a z našeho 30 letého manželství se střídaly částečné invalidní důchody, plné invalidní důchody, občas nějaká práce na malý úvazek, tudíž finanční situaci jsem zabezpečovala a zabezpečuji celá léta já. Sama pracuji na 2 úvazky a hodně mi finančně pomohli rodiče, zvlášť za doby studií na VŠ našich 2 synů. Příjmy manžela byly celý náš společný život minimální. Možná i díky nemocem, nyní i onkologické diagnoze, je nespokojený a vyžaduje čím dál víc - jenže já na to už finančně nestačím. Chci mu dopřát to nejlepší, ale pořád je to málo. Mám pocit, že se jenom honím, sama zvažuji pro sebe nákup každé potřebné maličkosti, ale manžel je stále více protivný. Myslí si totiž, že mám někde ulité peníze, což není pravda. Financuji celou domácnost, polovinu jeho invalidního důchodu mu nechávám k dispozici, takže mi měsíčně přispěje 6 tisíc a očekává zázraky. Co s tím?
Lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. Manželova ekonomická diskvalifikace díky zdravotním problémům, z něj udělala jiného člověka - bojuje se svými onemocněními, změnila se mu psychika a zvykl si v průběhu let na váš ekonomický servis jako na samozřejmost, která mu přináleží. Věřím, že to není ani trochu jednoduché, ale potřebujete narovnat komunikaci mezi sebou - měli byste si spolu sednout a začít jednou mluvit věcně a konstruktivně o rodinném rozpočtu, a co je možno zvládnout. Pokud to neuděláte, budete vlastně obětí "teroru". Nemluvíte ani o tom, zda mu finančně pomáhala a pomáhá jeho rodina...
agresivita a vztah
dobry den pani doktrorko


chci se vas zeptat manzel me zbil pred syny jsou male jednomu je 4 roky druhemu 8 mesicu vse je uz na policii ale aby jste byla v obraze a vedela o co jde.
Takze abych uvedla k veci co se stalo vlastne psala jsem si s kamaradkou na socialni siti a domluvili jsme se ze prijede vlakem se svymi detmi s tim ze deti pujdou do bazenu a budou si spolu hrat takze prijela za mnou a za syny na nastevu vse probihalo uplne v pohode manzel byl v klidu ale jak se nam deti koupali v bazenu tak mi povida kamoska hele Kaio nebude ti vadit kdyz ti pomuzu tady uklidit pradlo nudim se a ja rekla je mi to trapne aby si mi uklizela prijela si na navstevu a ne nauklizeni ale ona mi odpovedela ty si pitoma od ceho jsou kamaradky aby si pomahali tak jsem ji nechala. Mezi tim mi manzel zacal urazet atd neresila jsem to ale on porad vykrikoval sprosta slova tak mi kamoska rekla ze jede domu tak odjeli ja a muj syn ten 4 jsme je sli doprovodit k vlaku a mezi tim prisla dalsi kamoska se s vym pritelem a dcerkou take cekali na ten vlak ale ten mel zpozdeni 17min abych to zkratila odjel vlak a ja a muj syn jsme se zeptali té druhe kamosky muzeme jit s tebou kousek a ona jasny pojdte tak jsme sli. jak jsme uz byli u naseho domu tak nas manzel surove zbil myslim jak me tak syna ale tomu se nic diky bohu nestalo ale me ano mam roztrhle oboci a hnutou pater tak se chci zeptat na tohle kdyz uz mi vyhrozuje dlouho s jeho matkou co mam delat odesla jsem jeste hned co me zbil a ted me udal na socialku a ja nevim co bude s detmi ten nejmladsi je jeho syn a ten druhy poradite co delat ci se branit aby mi je ty dva syny neodebrali dekuju
koperova
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, váš dotaz je spíš do oblasti sociálně právní, poradnu pro řešení domácího násilí vede zde na idnes Zdena Prokopová. Ale nevím, proč by vám měla "sociálka" odebírat děti, to je absurdní, podle vašeho popisu se domácího násilí - fyzická agrese i vydírání, dopustil manžel...
nejistota ve vztahu
Část 2
...ale přijde mi, že ve výsledku nám to jen neustále ubližuje. Já jsem ztratila důvěru, protože upřednostňoval ve spoustě situací ji místo, aby já byla ten jeho středobod vesmíru. Po různých debatách mi prozradil, že udělá všechno proto, abych byla v této situaci šťastná já, ale ať zkusím pochopit, že ona odjíždí na začátku semestru do jiného města a už se nebudou vídat. Nevím jak si to momentálně srovnat v hlavě, každý den mě napadne, že když já jsem v práci tak jsou vlastně spolu a nedaří se mi to setřepat z hlavy. Nevím, jak se od toho odprostit a nekazit nám vztah. Přece jen mají mezi sebou jedinečné přátelství a byla by škoda ho zkazit. Asi potřebuju trochu usměrnit a zjistit, že je takový vztah normální. Ale přece jen máme jedinečný vztah a každý jsme jedinečný, a proto je těžké říct co je normální. Chápu, že těmito slovy si asi odpovídám sama sobě. Nicméně ráda bych se zeptala jak získat opět důvěru v to, že je to jen jedinečné přátelství a se mnou je to to právé? Děkuji
Lucka
PhDr. Jitka Douchová
Myslím, že přítele to teď velmi přitahuje, až magicky, a vznikla tam nadmíru silná duchovní sounáležitost. Sounáležitost s vámi je partnerská, s ní ta duchovní. Nemůžete mu nic přikazovat, můžete mu jen říct, jak se v tom cítíte, a že byste si přála, aby množství kontaktů s ní omezil. Jinak je hodně důležité, zda váš vztah doznal nějakých změn, chová se k vám jinak, změnilo se něco ve vaší intimitě, jeho zájmu o vás. A pak bych viděla jako užitečné, aby vás spolu seznámil a mohli jste být někdy ve třech - někde na kávě, na vínu, na pivu, to je jedno. Měla byste větší pocit jistoty, kdybyste ji viděla, komunikovala s ní. Mohla byste jim být i rovnocennou partnerkou při povídání si o spirituálních věcech, zároveň byste mohla obrátit hovor i na jiné věci. Přítel se do toho ponořil příliš...
nejistota ve vztahu
Část 1
Dobrý den,
poslední dobou cítím nejistotu ve vytahu a vlastně nevím proč, protože můj partner mě neustále ujištuje o tom, že já jsem ta se kterou chce strávit zbytek života. Můj přítel je velice emocionálně založený, já jsem spíš ta racionální, ale ráda s ním vedu filozofické debaty a debaty o nadpřirozenu a snovém světě. Jsme spolu již šest let přestože jsme velice mladí (mě 27, mu 24). Před několika měsíci se seznámil s kamarádkou a bere ji jako svou spirituální kamarádku, snad jako dvojče, které ho chápe a rozumí si beze slov. Nejdříve začali spolu ponocovat, přítel chodil za ní po mém usnutí, aby nenarušoval náš volný čas a vracel se až nad ránem. Bylo mi to velice nepříjmné a teď se setkávají v době kdy jsem já v práci a oni jelikož mají teď prázdniny. Jejich setkávání se rozrostlo na to, že jsou spolu každý den a přítel se mi přiznal, že na ni občas zkouší myslet před usnutím, aby zjistil, že jsou tak propojení, že by to mohla poznat. Vedeme o ní debatu skoro každý den...
Lucka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lucko - spirituální kamarádka - dvojče, porozumění si beze slov...,chápu, že vám je to opravdu nepříjemné a že cítíte ohrožení. Nejprve přejdu na druhou část vašeho dotazu.
krize vztahu
2.část: já jsem hlava dubová,a prostě dokud nedostanu po hubě (rozchod), nebyl jsem si toho až tak vědom. Nemám v životě pořádný cíl, do školy jsem často zaspával, práce mi moc nevoněla, do společnosti moc nechodím - teď to vidím, co jí vadilo. Na druhou stranu jsem (dle ní) neskutečně empatický,inteligentní, hodný romantik. Na téměř všem jsme se vždy shodli. Jenže nejspíš se pro mě smyslem života stal jen ten vztah a to asi není dobré. Takže se rozhodla ten vztah ukončit (nese to těžce, ale já ještě víc), prý se dusí a už mě nemiluje, ale má mě ráda a chce se kamarádit dál. Naštval jsem se sám na sebe,jak jsem mohl dopustit to nechat dojít takhle daleko a začal jsem na svých chybách pracovat. Teď tedy k mému dotazu. Je možné ji získat zpět a jak?? Stále ji miluji,je to ta nejlepší holka na světě a jsem ochoten se kvůli ní stát lepším člověkem. Možná už je pozdě,ale udělám pro to opravdu všechno,abychom se dali zase dohromady a já jí mohl vynahradit ty věci, ve kterých jsem ji zklamal.
David
PhDr. Jitka Douchová
Davide, "hlavo dubová" :-) Tak to bývá často, že jedeme v nějaké setrvačnosti, a až když ta přestane být samozřejmostí, tak najednou procitneme a začneme se na sebe dívat i očima toho druhého. Nevím, jaké všechny chyby jste ve vztahu dělal, kromě toho, že se přítelkyně stala středobodem vašeho světa, vaší prioritou. Pak není nikdy ve vztahu, ale ani ve vašem životě, vyváženost. Láska je nádherná, ale nemůže zaplnit celý život, musíme toho mít víc, co je také důležité. Máte teď čas na to, abyste hledal, co byste chtěl u sebe konkrétně změnit, abyste zůstal sám sebou. Změny nemůžete dělat pro ni, ale pro sebe. Jestli má váš vztah v budoucnu šanci, vám nepovím, ale přáteli teď být nemůžete, to nejde. Musíte se od sebe odpojit, abyste se případně zase mohli k sobě připojit. V tomto smyslu slova jí to dejte vědět - určitě musela sbírat v sobě hodně sil, než to rozhodnutí udělala a bezpochyby jí na vás velmi záleží, čas ukáže, zda se k sobě vrátíte :-)
krize vztahu
1. část: Dobrý den, jsme s přítelkyní spolu něco málo přes 2 roky (já 25, ona 22 let), jenže teď před pár dny se rozhodla náš vztah ukončit. Je to moje druhá přítelkyně, ale zároveň první největší láska. Když jsme spolu začínali, už jsme se znali, ale ona s někým chodila a nikdy mě nenapadlo si s ní něco začít. Jenže s ním byla rok a půl a moc jim to neklapalo, když jsme se spolu začali bavit a poznávat se, načež se tedy rozhodla ten vztah ukončit a být se mnou. A prožili jsme spolu nezčetná dobrodružství, intimní chvíle, tuny romantiky, prostě něco, co ani ona ani já jsme předtím nikdy nezažili (měla opravdu hodně kluků) a byla se mou i nejdéle ze všech. Byl to vztah jako z pohádky. Jenže po roce defacto stálého soužití u jejích rodičů si asi na mě začala všímat mých chyb (jsem tichý introvert, kdežto ona spíše extrovert - panna a vodnář) a láska nebyla už tak vroucí. Před pár měsíci mi dala najevo, že bych měl asi něco změnit a naznačovala abych s tím začal něco dělat, jenže
David
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Davide, přecházím na druhou část vašeho vyprávění.
partnerský trojúhelník
Po 15 letech jsem vyhodila manžela, protože se zamiloval. Je to 9 měsíců, co odešel. S milenkou spolu nebydlí, navštěvují se, jezdí spolu do přírody, na výlety.
Ale pokaždé, když mě uvidí, by chtěl se mnou spát. Posílá mi odkazy na "videa" a tvrdí, že si nemůže pomoci, když mě vidí. Než odešel, tak s milenkou nespal. Nechápu. Máme dvě děti, postavil dům na hypotéku. Řekl mi, že by nás chtěl obě. Nikdy jsme se nehádali, jsme oba rozdílné povahy. Asi jsem pochopila, že nechce mít starosti běžného rodinného života, jen si užívat klid. Mě to ale neskutečně trápí, ty jeho ataky.Nemůžu se pak od něj odstřihnout a dá se říci, že mě psychicky týrá, i když se snaží být hodný. Jeho slečně je 30, je o 11 let mladší než on. je to její druhý partner. je úplně jiná než já a to ho pravděpodobně přitahuje. Není tak energická. Ale do postele by chtěl mě. A to prostě nejde. tohle nedávám. Pokud by byl jeho milenecký vztah v pořádku, tak by přece o mě už nestál? nechápu to. - otázka upravena poradcem
Agi
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Agi. Je to tak, jak vám manžel říká, rád by žil v trojúhelníku, kde každá z vás dvou mu poskytne něco jiného a z této skládanky by se stala dokonalost - pro něj. Jste pro něj vyjímečně sexuálně přitažlivá žena, a nedokáže se vás vzdát, ale žít s vámi už asi také nemohl. Pokud chcete jít v životě dál, musíte si jasně vymezit hranice - jeho návrhy zamítnete a důrazně jej požádáte, aby vás v tomto ohledu již nekontaktoval. Je to v životě tak, že buď, a nebo. Některá žena tuto roli zvládne, některá ne. Rozhodněte se sama a podle toho asertivně jednejte.
nejistota ve vztahu
Před touto krizí byl vztah hodně hezký. Máme hodně společných zájmů, podobný výhled na budoucnost, ohledně rodiny, místa bydlení a stylu života...Myslíte si že opravdu je možné aby si někdo bral své "nezdary" natolik osobně že by opravdu to mohlo ovlivnit vztah...Já to moc nechápu o to víc mám přeci motivaci něco změnit když mám vedle sebe někoho nakom mi záleží a jak říkám nechci ho ranit...Navíc hodně věcí se pak může vyřešit i společně, například právě bydlení až přijde čas...Nebo je to opravdu o tom že mě nechce ranit a říká mi jak jsem skvělá abych ten rozchod lépe zvládla...Moc Vám děkuji Kataka - otázka upravena poradcem
Kataka 2/2
PhDr. Jitka Douchová
Katako - společné životní plány o budoucí rodině a společném domově jsou jedna věc, druhou věcí je, jaké má on šance toho dosáhnout. Vy nemůžete být dlouhodobě tahoun ve vztahu, na to se znáte příliš krátce. A pokud je on opravdu MUŽ, tak by preferoval to, že tahounem bude on, ale nevede se... O jeho potížích ale snad musíte nejvíce vědět vy sama, co se mu nepovedlo, v čem má pracovní stresy a případné neúspěchy. Ale - asi jste silnější, než on, mluvíte o tom samém, co jsem napsala v první odpovědi - neúspěchy by měl vést k potřebě to změnit a pracovat na tom. Ale na každý je takto vystavěná osobnost. On se možná víc věcem poddává, než aby je řešil. Nevím, jen se dohaduji. Ale nezdá se mi, že by od vás chtěl odejít pod touto záminkou, spíš je teď reálně psychicky dole.
nejistota ve vztahu
Dobrý den paní doktorko,
prosím Vás o radu. Jsme s přítelem asi půlrok spolu. Poslední asi měsíc a půl se stahuje do sebe, trápí ho že nemá zázemí jaké by chtěl (je mu 30) a není tam kde chtěl asi být... bere si to hodně osobně a přestává komunikovat, nikam nechodí atd...ruší i naše schůzky, nechce nic řešit...už to trápilo i mě a začínala jsem si samozřejmě spřádat teorie co za tím opravdu je a chtěla jsem to s ním vyřešit...On nechtěl vůbec nic řešit...Po několika týdnech kdy jsme se viděli sotva jednou týdně na chvíli, jsme mu dala najevo že pokud cítí že to se mnou není to pravé ať mi to řekne a rozejdeme se...řekl že to tak bude lepší protože ikdyž se rozejít nechce, jeho situace která teď je prostě teď ještě bude a on mě nechce trápit...Myslíte že je za tím jeho špatný psychický vztah z toho že ve svém věku je mu 30 nemá zázemí a opravdu mě nechce trápit nebo je to jen výmluva a omluva pro to že se chce rozejít, ale neumí to říct narovinu.
Kataka 1/2
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katako, protože na mě čeká ještě vaše pokračování, jdu nejprve na ně, než budu reagovat.Co mě zatím napadá - jste spolu krátce a jeho životní situace se od té doby asi příliš nezměnila - at se to již týká zázemí ( máte tím na mysli vlastní bydlení? ), nebo sociálního statusu - pozice v zaměstnání, příjem, atd., ale začalo jej to trápit poslední měsíc a půl. Může to být případně dáno i jeho konfrontací s vaším zázemím a pracovními úspěchy, kdy poznává, že za vámi hodně pokulhává, což pro něj, jako muže, musí být frustrující. Neumí si se svou životní situací poradit a tak se raději uzavírá do své ulity - spíš,než aby bojoval a snažil se něčeho dosáhnout víc. Na to by však musel mít energii, a také nějaký potenciál. Vypadá to spíš, že upadá do depresí, ale přecházím na druhou část.
krize vztahu
Dobrý den,potřebuji poradit,nevím jak dál.Mám přítele přes 8 let,nebydlíme spolu.Měli jsme vždy bezproblémový vztah,nehádali jsme se,sex byl fajn.Jen poslední tři měsíce to jde tak trochu z kopce.Není tolik času se vídat....jen včera přišel s tím,že chce být sám,aby jsme každý šel svojí cestou.....že jsem mu první dva měsíce moc chyběla,jen ten poslední si docela zvykl,že nejsme spolu.Tvrdí,že mě stále miluje a milovat bude.Domluvili jsme se,že tomu dáme ještě šanci...ale teď to vypadá,že chce vycouvat.A já nevím,jak dál.Miluji ho strašně moc,nechci být bez něj.Mám navrhnout pauzu?Děkuji za odpověď...
Šárka
PhDr. Jitka Douchová
Ano, Šárko. Dobrý den. On měl nějaký čas pocit uvolnění a svobody, nejspíš delší dobu prožívá pocit partnerské krize, toho, že mu už vztah vlastně nic nedává. Váš vztah se za tu dobu 8 let ani moc nevyvíjel. Dohodněte se na tom, že budete bez kontaktu kompletně, a to ještě tak 4 měsíce, a pak si řeknete, co jste během té doby prožívali, co jste ve vztahu k sobě cítili, a co s ním dál. Důležité je, abyste spolu pro sebe vyslovili pak nahlas, co na sobě máte rádi, a co byste již neradi opakovali. A váš vztah bude potřebovat nějaký rozvoj kupředu.
krize vztahu
Dobry den chtel bych se zeptat jsem se svoji pritelkyni uz 7 let mame spolu dite(5let).Do urcite doby byl vztah prochazka ruzovou zahradou (ano jasne byly tam nejake hadky atd. ale to ma kazdy)je to cca 2-3mesice kdy zacala pritelkyne chodit do prace kde narazila na kluka ktery vsechno zmenil mezi tim jsme se doma pohadaly a sla k mamince ... po cca 2tydnech jsem to uz nevydrzel a dosel jsem k ni s prozbou aby se vratila a mezi tim jsem ji po 7letech pozadal o ruku. vahala a potom mi rekla ze je tam nekdo 3ti.(ano byl to z te prace)nakonec cca po 2dnech si prsten vzala,ale nenosi ho jen kdy se zeptam kde ho ma ta asi z trucu si ho vezme,psani a chozeni do te dane prace kde ho potkala na ukor hadek vzdala,do ted mame spolu 1-2 tydne sex predtim byl casteji..spime v odlisnych pokojich..a komunikace vazne .muj hlas je ji nechutny,vse co rikam je otravne..vse co chce dela si sama jako kdyby byla volna,a pri posledni komunikaci me rekla ze me ma jen rada jako otce sveho ditete.co mam delat?
Ondra
PhDr. Jitka Douchová
Ondro, dobrý den. V rámci vaší partnerské krize došlo k tomu, že přítelkyně je na vás alergická, na všechny vaše projevy. S tím se dá jen těžko aktivně bojovat. Je možné, že vy jste vnímal víc, než ona, váš vztah jako procházku růžovou zahradou. Po 5 letech doma s dítětem se vrátila do světa dospělých lidí a normálního fungování, to jí otevřelo oči a pochopila, že v tomto životě už nebyla spokojená a potřebuje svou svobodu a také svůj život. I proto měla tak rychle oči otevřené pro někoho jiného.. Znamená to důležitost nastolení pauzy ve vztahu s vámi - aby vymizely hádky, její alergie na vás. Teď je to tak, že ať uděláte cokoliv, bude to odmítat. Hledá sebe samu. Domluvte se na tom, že budete od sebe na nějakou dobu odděleni a budete se stýkat pouze provozně ohledně vašeho dítěte, vyřešíte finance - minimálně 3 - 4 měsíce.
sexualita
Dobry den,
Obracim se na vas s prosbou o nazor. Omlouvam se za pripadne komoleni odbornych vyrazu.
Jsme s manzelem 6 let, mame temer 2lete dite. Nas sexualni zivot mel svoje lepsi a horsi obdobi. Muj muz ma nekolik fetisu (ktere mu s radosti poskytuji), od pocatku naseho vztahu ale doufal, ze objevime neco podobneho i pro me. Myslim, ze mam normalni/od porodu nizsi sexualni apetit, a nic extremniho me nelaka. Tedy ja jeho muzu dohnat k silenstvi uz jen tim, co si vezmu na sebe, kdezto on takovouhle moznost nema. Sex s nim me bavi, bavi me i hrat si s jeho fetisy. Jeho ale obrovsky frustuje, ze on nemuze to same udelat pro me. Do ted pry doufal, ze ve me neco takoveho vzbudi, ale po nasi posledni konverzaci na tohle tema nadeje pozbyl. Je to pro nej takova rana, ze uvazuje i o medikaci na potlaceni sexualnich tuzeb - radeji bude(me) bez sexu vubec, nez konstatne frustrovany. To me sokovalo - podotykam, ze se nejedna o zadne 'vydirani' atp. Jak si s touhle situaci poradit? Dekuji! - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Jano, dobrý den.Myslím, že byste si spolu měli zajít k partnerskému psychologovi, kde byste vše více rozebrali. Jde o manželovu psychiku, vzhledem k jeho frustraci - pokud nemůže poskytnout vám to, co on potřebuje, cítí se být vinen a přestává to pro něj mít smysl. To je fakt více na společné povídání s psychologem ve třech. Jeho frustruje nejspíš i váš snížený sexuální apetit a klade to za vinu sobě, jakkoliv jej přesvědčujete, že se to týká jen vás a vašich snížených potřeb. Nemohu vám na dálku doporučit nic konkrétního, objednejte se někde a nebojte, ono se to zklidní. Mám dost klientek, pro které je manželův fetišismus problém a nedokáží jej vstřebat, ale to není váš případ :-)
krize vztahu
Dobrý den,

mé přítelkyni je 21 let a jsme spolu skoro 2 roky, tento týden mi oznámila že už mě nemiluje a že to není takové jako dřív. Další důvod je prý ten že by ráda zažila něco jiného, což jsem naprosto nechápal . Náš intimní vztah fungoval výborně. Dále říkala že už je to takový stereotyp a že jsem takový pohodovej, že když přijdu domů jen ležím, ano musím chodit do páce a ona ještě studuje což řekla že chápe ale chce abych byl aktivnější a to někdy opravdu nejde. Snažil jsem se jí vysvětlit že máme prostě krizi, kterou musíme řešit, což ona nechtěla a byla pevně rozhodnutá že to chce ukončit. Prý potřebuje čas aby si to nechala pojít hlavou. Nevím co mám teď dělat, jestli prostě čekat že se ozve a uzná že udělala chybu nebo si s ní ještě promluvit. Děkuji za radu.
Mlan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mlane. Vaše přítelkyně to tak nejspíš cítí, ve 21 letech chce zažívat akční a dynamický život, tomu bych rozuměla. Ale snad spolu i něco podnikáte? Jen - ona má teď prázdniny, které by ráda maximálně využila. Určitě si může vyrazit s přáteli, ale chtěla by plno věcí zažívat společně s vámi. Dejte jí nyní ten čas, ale měli byste si jej jasně časově ohraničit - do kdy budete od sebe odděleni a jakou to bude mít podobu. Viděla bych to rámcově na 2 měsíce?
vztahy na pracovišti
Dobrý den,
mám na vás dotaz ohledně svého kolegy, který se mnou přestal komuniovat. Žiji v zahraničí, kolega je domorodec. Začali jsme spolu dojíždět do práce jeho autem kvůli úspoře, oba jsme ze stejného města a máme to daleko. Domnívala jsem se, že mám o mě zájem, protože se projevoval velmi žárlivě, velmi mi pomáhal s praktickými věcmi, byl ochotný, já o něj zájem měla. Přiopilá jsem mu nabídla sex, což ho vyděsilo, ale omluvila jsem se a vše bylo ok. Po měsíci začal být nevrlý, z ničeho nic, třeba stál vedle mě na ulici, ale držel si odstup deseti metrů nebo jsem jej požádala, zda by nepodržel tašku,abych ji nemusela pokládat na zem, vzal ji a dal na zem. Mě došla trpělivost a začla jsem dojíždět vlakem. Myslím, že to ho ranilo nebo urazilo. Od té doby nekomunikuje a drží ho to pět týdnů. Jasně jsem mu napsala, že až bude připravený, popovídáme si, že je mi smutno se na něj dívat v práci (vypadá smutně), ale že nevím, zda je raněný nebo naštvaný. Nevím, jak to prolomit...
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Myslím, že jste mu to napsala hezky a jasně, on je z nějakého důvodu zmatený ve svých citech ( nejspíš ) a potřebuje se v nich zorientovat. Teď nic moc dělat nemůžete, ale pokud on sám nenabídne najít si spolu čas na vámi navrhnutou komunikaci, můžete jej v úplné pohodě a klidu pozvat na společnou kávu - jen tak, a pak se uvidí. Ale ještě bych chvíli počkala.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, prosímo radu. S partnerem spolu rok bydlíme, já mám šestiletého syna z předchozího vztahu. partner je bezdětný. mně je 31, jemu 43. ze začátku jsme další dítě nechtěli, chtěli jsme svatbu, prodat jeho neobyvatelný dům a hezky si žít v mém domě. Pak jsme se rozhodli i mít dítě. Podotýkám, že partner si byl jistý, že ho chce. Bohužel si často dá více piv, po kterých má pak "blbou" náladu a já mu ty piva pak vyčítám. Co vím, tak s tím měl problém i v minulosti s bývalou přítelkyní. dost jsme se pak kivůli tomu hádali, on je potom schopný se mnou i několik dní nemluvit a neřešit ani všední provoz. Pak začal říkat, že já ho s tím pivem (že mu to vyčítám) štvu a proto zruší prodej svého domu, že se furt dohadujeme. A že ani svatba nebude. Hrozně se mě to dotklo. A měsíc na to jsem otěhotněla. Jenže partner se na své détě vůbec netěší, nemopáhá mi s přípravami, nedotýká ne mě, nespí se mnou. Prý za to můžu já, protože to po něm chci (city, lásku atd.). je mi hrozně a nevím co dál. Opět dal k prodeji svůj dům. Přijde mi, že se vždy pro něco nadchne a rychle ho to omrzí. Prodej domu, svatba, já, náš společný život, dítě. Všechno ho to přešlo. A já teď nevím, co mám dělat. jsem v 6měsíci. Děkuji - otázka upravena poradcem
Jana Malá
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Teď nemůžete dělat nic jiného, než se držet v klidu - jste v 6.měsíci a vy, i vaše miminko potřebujete stabilitu. Další řešení věcí přijdou na řadu později, odložte to. Partner je ve vašich očích problémový, procházíte krizí, jste od sebe hodně oddělení. Vy jeho blízkost potřebujete, to je samozřejmé, ale on je ve stavu, kdy neví, co chce on. Byl postaven před situaci, kterou si aktivně nevybral. Nyní by vám ubližovalo, kdybyste měla sáhodlouze přemýšlet o tom, zda tento muž bude schopen být vám ve vašem životě oporou v budoucnu. Ale bála bych se prodeje jeho domu, měl by mít svůj vlastní azyl a domov v situacích, kdy bude krize. Nevím, jak byste to pak řešili, kdyby bydlel u vás a v případě větších problémů neměl kam odejít. To byste si měla ohlídat, zrovna tak i právně včas ošetřit vše, co s vaším soužitím a dítětem souvisí...
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den,
mám jednu kamarádku které je 19 let a našla si muže kterému je 42 let, a ještě k tomu to je dlouhodobý známý rodiny. Chtěl bych se jenom optat zda takový vztah má budoucnost, bohužel kvůli svému partnerovi odstřihla svoji rodinu i nás kamarády a úplně nás ignoruje. Mám svoji kamarádku hodně rád (možná víc než kamarád), A nechci aby jednou zklamaná. Zkoušel jsem si s ní o tom promluvit ale ona mi řekla že jsem sto let za opicemi a že tento věkový rozdíl je normální. Chtěl bych se optat co o tom myslíte Vy. Děkuji a přeji hezký den Petr
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře. Z formulace vašeho dotazu je od samého začátku jasné, že ona je pro vás víc, než kamarádkou...Petře, o budoucnosti aktuálně probíhajícího vztahu tak nepřemýšlejte, v 19 se málokdo rozhoduje o své budoucnosti s definitivou. Navíc je tu i ten muž, který vstupuje do vývoje situace svým vlastním rozhodováním. Ona je nyní maximálně zamilovaná, a kdokoliv jí bude do vztahu mluvit, bude ji utvrzovat v její zamilovanosti.Je to její život, ona je jeho lodivodem, sama za sebe nemám vůbec pocit, že by ten vztah měl mít extra dlouhé trvání. Ale jste to vy, který se ptá, a který se trápí. Její vztah respektujte a vytvořte v sobě prostor pro vlastní reálný vztah :-)
sexualita
Moje nová partnerka, stále ještě vdaná má problém s manželem. Po asi roční naší známosti její manžel po ni neustále vyžaduje sex. Třeba 3x deně. I přesto že je mu nevěrná, i přesto že mu řekla kdy se odstěhuje, i přesto že ví koho má a s kým dále bude. Nejde mi ani tak o řešení problému, to je celkem jasné. Najmout byt a odstěhovat se. To už bude téměř během týdne zařízeno. Spíše mě zajímá co to manželovo chování znamená? Co to je za člověka? Přece normální chlap po zjištění nevěry ženu zavrhne. Tento jako by ho vzrušovalo, po ní vyžadovat sex třeba po naší intimní schůzce. A on toho většinou řekl bych měkýma technikama jakýmsi měkkým znásilněním i dosáhne. Když nedosáhne, většinou ji celou noc hladí a snaží se vzrušovat, že ani nemůže spát. Ona zase říká že mu raději vyhoví než by doma snášela herecké scény. Nechápu jeho chování. Máte pro to nějaké vysvětlení co je to za úchylku? Nebo kde je problém.
Ivan Polák
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Těch vysvětlení může být mnoho - jeho boj o ni, nevzdávání se bez boje, majetnické tendence, představa o tom, že díky jeho sexuální aktivitě s ním žena zůstane. Nevím, nechci se nic domnívat, když o jejich vtahu nic nevím. Můžete si přečíst i něco málo o kandaulismu. Ze strany vaší partnerky, s níž jste již rok, a váš vztah je oficiální a legalizován, je zvláštní, že stále sdílí s manželem manželskou postel. Nepřijde mi ani dost vkusné, abyste spolu probírali tyto detaily, pokud zde není jasné řešení - oddělené bydlení, jak sám píšete.
smrt blízkého člověka
Dobry vecer pani doktorko,zapomel jsem Vam podekovat,za Vase psani,rady,uz jsem Vam jednou psal,zemrela nam dcera Margareta na vaznou nemoc,chodim na jeji hrobecek,mluvim s ni,ale nevim zda li delam dobre,rika se ze se nema chodit casto za mrtvymi,ale porad si rikam,ona nam neumrela,jen spinka,porad ji hledam,tak rad bych ji uvidel ,byl s ni, porad se trapim,je mi to hodne lito,ze uz ji neuvidim,nebudu pri ni,penize nejsou vse,jak to mam porad doma,hlavne zdravi jim vsem rikam,zapomout na svoji dceru nejde i kdyz nase vztahy, nebyly idealni,byla mi holcicka nemocna,proc zrovna ona,tu nemoc mela sestra od me manzelky, jeji bratr,ted mam strach ,aby to nemela i moje manzelka,ma takovou diagnozu od vysetreni, naznak nemoci,mam jeste mladsi dceru,modlim se,rikaji ze je to dedicne, aby byla zdrava ,trapim se moc a mam o ne ten nejhlubsi strach,jsem na ne ten nejhodnejsi,jen se modlim, aby byli zdravi, rika se taky,ze to je od psychyky a nervu,als to je,dekuji Vam pani doktorko,moc dekuji.
radomir
PhDr. Jitka Douchová
Milý radomíre, dobrý den. Je opravdu vidět, že toho moc nenaspíte - svůj dotaz jste psal v půl druhé ráno. Je dobře, že na svou dceru tak moc myslíte, jen se v tom neutopte - lehká rada, těžké to zvládnout,  já vím., Bude vám opravdu trvat dlouho, hodně dlouho, než budete žít šťastněji a volněji. Ale život jde dál, i ten reálný, který je teď. Život dceři nevrátíte, ale ona žije ve vás, je a bude s vámi stále. Pro vás je to velké trauma, které byste měl zpracovat ve spolupráci s odborníkem - jak psychoterapeutem, tak možná lékařem, který by vám poskytl pro začátek nějaké léky - na spánek i na deprese. Tu psychoterapii vidím jako základní a nezbytnou.
alkohol u jednoho z partnerů
To, že muž chodil do hospody a opíjel se, jsem nějak nevnímala, resp.vnímala tak, že to je asi normální.Ale poslední dobou,už spíš několik let, mám pocit,že nám alkohol přerostl přes hlavu.Muž má období,kdy je v ok,stará se o rodinu,ale stejně večer si večer tak tři piva si dá.A pak má špatné období,které se po určité době opakuje,a to mu doslova přeskočí.Z práce jde rovnou do hospody,nezvedá telefon,nekomunikuje,když už přijde domů,tak je agresivní (slovně). Ráno jde do práce, po práci opět do hospody. To trvá třeba týden, pak se z toho nějak vyspí a zas je "normální" Bohužel ty epizody začínají být čím dál tím horší, jednou byl tak agresivní, že jsem s dětma odešla pryč. Když vystřízlivěl, tak mě umluvil, tvrdil že přestane pít. Na terapii jít odmítl, nemá problém (ten mám já úzkoprsá, pijou přece všichni). Já jsem ještě na RD, těžko bych sama utáhla nájem, ale za pár měsíců se vracím do práce a začínám řešit, co vlastně bude dál. Existuje nějaká poradna pro příbuzné alkoholiků?Díky - otázka upravena poradcem
Markéta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Markéto. Nejsem specialista na závislosti, ale je evidentní, že manžel má dlouhodobý problém s alkoholem, a vy a děti jste vlastně obětí jeho nálad a jeho intoxikace ( neboli, když je opilý ). Zatím se jedná o slovní agresi, ale může to gradovat v budoucnu dál i do agrese fyzické. Vždy existovaly tzv. AT poradny v každém okresním městě ( alkohol a drogy ). Nyní je těch zařízení určitě o hodně víc, ale to najdete na internetu. Dle mého byste měla být ultimativní a jasná v tom, jak dál. Manžel se svým alkoholem něco udělá, nebo budete mít manželský problém. Něco udělá znamená, že půjde k odborníkovi. Každý alkoholik dlouhodobě svou závislost podceňuje a odmítá - do té doby, než je konfrontován opravdovým problémem, který z toho pramení.
nedotažený rozchod
Dobry den , potřebuji poradit , jsem čerstvě po rozchodu s bývalým přítelem byli jsme spolu 3 roky ale z mojí strany jsem viděla honě nedostatku a chyb které my vadili a mezitím se mi naskytla příležitost jak odejít z jiného vztahu začala jsem mít rada někoho jiného a tak nějak jsem to chtěla už ukončit a netrápit se bylo toho moc ... jenomže jsem to asi moc všechno uspěchala nevím...poslední dobou jsem se kolikrát sama načapala jak na něho myslím a vím od druhých že i mu chybím a tak dal ... nevím co dál .dokážu si srovnat co je lepší pro mě ted a do budoucna ..ale i tak mě to trapí .. děkuju :)
Kristyna
PhDr. Jitka Douchová
Kristýno, ano, šla jste rychle ze vztahu do vztahu,  o váš vztah s ex přítelem jste nebojovala, neřešili jste problémy, které mezi vámi vznikaly. Nemáte to v sobě dokončené. Jak s tím naložíte, záleží hodně na vás samotné a v tom vám nikdo poradit nemůže...
nevyrovnaný vztah
Dobrý deň, manželka mi pred pár dňami oznámila, že chce odísť aj s deťmi, žiť sama. O rozvode nič nepovedala, ale je to de facto to isté z môjho pohľadu. Tvrdí že ma už nemiluje a dôvodom sú naše hádky, respektíve to, že na ňu zvyšujem hlas keď sa hádame, že s ňou nehovorím v kľude a pekne. Na deti nekričím, starám sa, žena je na materskej s druhou dcérou. Žena je veľmi emočne založená, ráciou vôbec neberie v úvahu a tvrdí že deti budú takto štastnejšie. Otázky či ďalej so mnou rieši cez karty, horoskopy a numerológiu, k tomu ju doviedla jej mama, ktorá ju vychovávala v takom prostredí. A práve naše hádky pramenia práve z toho, že som zúfalý že manželka nepoužíva rozum, nerieši budúcnosť ako materiálne zabezpečenie detí a vzdelanie a všetko posudzuje cez pocit vnútorného šťastia a pohody. Viete mi poradiť ako ďalej postupovať?
Rado
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Rado. Jste osobnostně zcela odlišní, máte jiné zájmy a hodnoty. Vy kladete důraz na racionální složku, manželka je emocionálně založená, věnuje se esoterice, je možné, že to v jejích očích nahlas znevažujete, což se jí dotýká. Je doma s dětmi, má více času na přemýšlení o sobě. Vaše žena v opozici vůči vám nyní nemá kapacitu řešit s vámi budoucnost vašich malých dětí. Je škoda vašich hlasitých hádek,, které vždy útočí na srdce a city. Hlasitými hádkami se nic nevyřeší, vy dva budete potřebovat v budoucnu hledat shodu. Manželství bych nebrala jako prohrané, ale nyní ten rozum nastoupit bude muset - budete se domlouvat na pauze a jejích podmínkách - říká se tomu také dočasná strukturovaná separace - půjde o řešení peněz, kontaktu s dětmi, vaší vzájemnou komunikaci, sdělení všeho dětem i rodinám. Ale potřebujete se také hlavně domluvit o tom, k čemu měla pauza sloužit a jak bude dlouhá....
homosexuální orientace
Dovrý den,
můj otec mi nadává za mou orientaci. Je mi 16 a už je to skoro rok a půl, co jsem jim řekl že se mi líbí muži. Je na nich vidět že se s tím nesrovnali. Pořád si ze mě dělají srandu, nadávají mi a pak si stěžují všem okolo že s nimi nemluvím. Pokaždé když se s nimi pokusím mluvit, řeknou že teď nemají čas, přitom se jen dívají na televizi. Už jsem na pokraji zhroucení... Dá se to řešit i nějakou jinou cestou? Třeba přes sociálku nebo tak. Za každou odpověď budu rád. Děkuji.
Vašek
PhDr. Jitka Douchová
Milý Vašku., Víte od 14,5 let, že se vám líbí muži. Byl jste statečný, když jste to dokázal rodičům říct takto brzy, někdo si nechává na takovou informaci i roky.Jejich reakcí jste potrestán, je tam asi nepochopení a odmítnutí, ale mám pocit, že vztahové problémy ve vaší rodině budou mít širší základ, že tam toho bude víc. Viděla bych to na spolupráci s psychologem a společnou rodinnou terapii, přečtěte si o tom něco víc, abyste věděl, oč jde, a mohl zasvěceně rodičům toto nabídnout - jednalo by se o spolupráci vás tří. Držím palce.
fáze "namlouvání"
Dobrý den,paní doktorko,mám dotaz.Seznámila jsem se s mužem po jedné nejmenované síťi.Bohužel za dva dny odjel s kamarádkou na dovolenou.To s kamarádkou mě velmi zarazilo.Protože,s tím mám bohužel špatné zkušenosti(které jsem mu také sdělila).Zareagovala jsem velmi spontáně a špatně....hned jsem mu vpálila,že asi není něco v pořádku,když se seznamuje po síťi a jede na dovolenou s kamrádkou.Vše jsem si pak zpětně uvědiomila a omluvila se.Bohužel se mi už neozval a teď je týden pryč.Myslíte si,že se to ještě srovná?
Marika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mariko. Jste rychlá a netrpělivá, ve svých reakcích unáhlená. 2 dny od seznámení, ale vy už máte majetnické a žárlivecké tendence...Nevím, jestli se to dá vrátit, každopádně to musíte nechat jedině na něm :-)
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko, již jste mi zde odpovídala "krize vztahu". V mezičase se to u nás posunulo do té míry, že jsem se manžela přímo zeptala, zda má náš vztah ještě smysl. Bylo mi řečeno, že už ne. Že už mne nemá rád a nemyslí si, že bychom mohli vztah zachránit. Víceméně byl asi už nějaký čas rozhodnutý, že to ukončí, a jen jsem prolomila stavidla mým přímým dotazem. Prý za tím není nikdo třetí. Dohodli jsme se zatím, jak si uspořádáme společnou péči o děti. K diskuzi o rozvodu jsme se zatím nedostali. Naštěstí mám kam jít bydlet, tak děti zůstanou v původním bytě a my se budeme u nich střídat. Na vaši radu si zkusím v okolí najít nějakou poradnu, abych získala sílu jít dál. Nejen kvůli dětem, ale hlavně kvůli sobě. Děkuji vám. - otázka upravena poradcem
Kika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kiko. Děkuji vám za informaci a přeji hodně sil a štěstí.
alkohol u jednoho z partnerů
Dobrý den,
prosím moc o Vaši radu.Jsem 40let vdaná a je mě 64 let.V posledních letech jsem prodělala onkologické onemocnění a jsem 6 let po operaci rakoviny prsu.
Manžel je závislý na alkoholu,velice často navštěvuje hospodu a pokud tam nejde stejně pije i doma.Již je 10 let v důchodu,jen asi 10 dní v měsíci chodí na brigádu jako hlídač.
Bohužel je čím dál více agresivnější a jen řve,nadává a vyhrožuje.Jeho chování určitě patří do rukou odborníka,psychiatra.Tam ho ale bohužel nikdy nedostanu.Žiji v domácnosti ještě s naším svobodným synem,kterému je 38let.
Jsem vystresovaná,unavená,bojím se jeho návratu z hospody.Agresivní bývá i přes den,nemohu spát,beru prášky na spaní-Problém je ještě další,že nemám nárok na žádný starobní důchod,protože nemám odpracované roky.
Moc vás prosím o pomoc,kam se obrátit,už se to nedá zvládat.Děkuji za odpověď.Zdeňka.
Zdeňka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zdeňko. Co se týče vašeho starobního důchodu, v tom se nevyznám, ale předpokládám, že jste v invalidním důchodu? Manžel - není v důchodu nějak příliš brzy? Myslím, že hlavní, kdo by vám měl pomoct psychicky i finančně je váš syn - je svobodný, žije ve svém věku v domě svých rodičů. Přihlíží agresivitě a alkoholu svého otce. Požádejte jej o podporu. S manželem - stavíte to tak, že ho nikam nedostanete - nejspíš by se potřeboval léčit, ale zdá se mi, že vy jste velmi slabá na to, abyste uplatnila nějaké páky, které na něj budou platit. Začněte spolupracovat s manželskou poradnou - Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, její služby bývají většinou bezplatné, protože spadají pod resort sociálních věcí.
sny
Dobrý den,měl jsem sen o jedné slečně s kterou pracuji nevím důležíté její jméno jmenuje se Sabina.Byl jsem u nás na zahradě a rozběhl jsem se před dům a na druhé straně přes cestu na patníku seděla dívka se skloněnou hlavou když jsem k ní přišel plakala.Klekl jsem před ní zvedl ji hlavu a poznal že je to ona.Rěkla mi -vem mně prosím domů- přestala plakat a strašně nádherně se na mne usmála.děkuji za výklad
Vladislav
PhDr. Jitka Douchová
Vladislave, výklad vašeho snu je na vás :-) Velmi záleží na kontextu vašeho života, vašeho vztahu k ní, který je nejspíš nenaplněný, ale platonicky zamilovaný jste. Nechci se pouštět do symbolů, které tam jsou, a jejich výkladu - její pláč, sezení za vrátky vašeho domu, prosba o to, abyste ji vzal domů - do bezpečí, k sobě...
hledání sebe sama
Zajímala jsem se o jazykově pracovní pobyt v zahraničí - zlepšit jazyk, využít toho, že jsem sama, opět se bojím udělat ten krok. Jak změny práce tak pobytu v zahraničí - mám strach z nejistoty, z nových lidí, že to nezvládnu. S tím souvisí i bydlení. Znovu se sama osamostatnit. Nevím, zda neodjedu. Pokud zůstanu ve stávající práci, nevím, zda jít sama do bytu a pak časem práci měnit - opět strach, že to nezvládnu. Partnerství nyní žádné, jen se snažím vracet zpět, ale nejde to. Připadám si jako v začarovaných kruzích. Mívám úzkosti, ráno pocit deprese, někdy se v noci budím. Často jsem sama. Nebo ve špatných vztazích (v práci, v rodině, kde se moc necítím). Kamarádky teď moc nejsou. Mají děti a já zatím ne, tím postupné odcizení. I já si přeji dítě, ale teď nejsou podmínky a velmi řeším sama sebe. Jsem teď hodně uzavřená. Málo komunikuji. Dříve jsem bývala veselá, přátelská, pomáhající ostatním. Nevím kde začít, jak z toho ven. Terapie jsem také zkoušela. Děkuji za rady. Jana
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Myslím, že máte za sebou dost životních zkušeností na to, abyste mohla samostatně vykročit svým vlastním životem. Je škoda, že jste prodala váš první byt, ale nevadí, pořiďte si nový a s tím, že to už vybíráte opravdu sama pro sebe a svůj VLASTNÍ OSOBNÍ ŽIVOT, SVOU SVOBODU :-) Do terapie byste měla chodit zcela rozhodně, a rozebrat svůj život od dětství od začátku, abyste si vyčistila spoustu věcí, které vás trápí a máte je zatlačeny někde vzadu. Teď je ve vás hodně nespokojenosti, všechna se týká mezilidských vztahů, máte v sobě také hodně vnitřní nejistoty, takže byste měla začít pracovat na své lidské i ženské sebedůvěře.Dejte se do toho :-)Hodně štěstí.
hledání sebe sama
V nové práci jsou lepší podmínky, ale necítím se tam úplně v pohodě. Opět mám povahově složitého nadřízeného. Přijdu do styku s velkým množstvím lidí. Je to spíše mužský kolektiv. Ve vztahu se starším mužem jsme si povídali, zda zůstat spolu (věkový rozdíl, zasahování do života ze strany jeho bývalé problematické partnerky..), navrhoval, ať zůstanu a zkouším hledat někoho jiného. V práci jsem měla chviličku ženatého milence. Pak kolegu, který se chtěl rozvádět, nakonec je vážně nemocný a vrátil se k původní rodině. Oba opět starší. Můj vztah se starším partnerem skončil. Já ho mám stále ráda a snažím se do vztahu vrátit, bohužel marně. Stále bydlím u rodičů - dvougenerační domek. Bydlí tam ještě dědeček. Občas jsou hádky. Nyní jsem sama a téměř nevím jak dál. Připadám si v koncích. V práci mám jistotu, jsou dny, kdy tam jdu ráda, ale moc mi to nenaplňuje a jsou tam poměrně složité vztahy (mužský kolektiv, vyšší management, právníci). Rýsuje se nová práce, bojím se udělat ten krok.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, a víte sama pro sebe, čeho konkrétně se bojíte? Bojíte se své samostatnosti - proč???
hledání sebe sama
Dobrý den, je mi 37, jsem svobodná a bezdětná. Od 18 jsem měla vztah - 8 let. Nejdřív jen scházení - během studia, bydlení stále u rodičů. Později společné bydlení. Vztah skončil - netvářil se moc na dítě, svatbu. Mě do toho zasahovala moje mamka. Během toho - psychicky náročná práce - s lidmi, i noční směny. Změnila jsem práci a vzala si byt na úvěr. V nové práci jsem narážela na konflikty - mezi mnou a vedoucí i majitelkou - obě příliš řídící povahy. Byt jsem mezi tím půjčila bratrovi a jeho manželce - jako startovní. Necítila jsem se na vysoký úvěr a trochu mě k tomu "tlačila" mamka. Poznala jsem nového muže - o 17 let staršího, ale rozuměla jsem si s ním. Měl za sebou manželství s pěti dětmi (už téměř dospělými) a partnerství se dvěma dětmi (ve střídavé péči, problematická partnerka). Nebydlela jsem u něj ale často jsem u něj pobývala. Pak jsem prodala svůj byt a byla částečně u něj a částečně u rodičů. Pomohl mi se změnou práce, kde jsou lepší podmínky. - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano, váš dotaz má více částí, takže jdu na ně. Zatím z toho, co jsem měla možnost si přečíst, cítím velký vliv vaší matky na vás a váš život. Jako byste nepřestřihly spolu pupeční šňůru mezi sebou. Jdu dál
partnerský trojúhelník
Rozchod-část 4. Pak jsme se sešli,že si promluvíme,co děláme špatně,ale místo,co bych mu řekla,co všechno k němu cítím,jsem mu jen vyčetla,jak se chová. Ještě jsme se pak párkrát viděli,ale byl už chladnější.. A já si pak uvědomila,že jsem se chovala špatně,,že to chci všechno změnit a navrhla mu,že pojedem na společnou dovolenou,což byl náš sen. Napřed souhlasil,ale pak mi napsal,že už to nemá cenu,že jsem mu nikdy nedala najevo lásku.. Nechtěl mě už vidět. Já jeho ano,chtěla jsem s.ním ještě mluvit. Vymyslela jsem si proto pro sebe dvoudenní výlet a poprosila ho,jestli by mě tam nezavezl. Souhlasil,že to pro mě udělá. Celou cestu měl žárlivé narážky,že si tam jedu někoho hledat. Myslela jsem,že když žárlí,záleží mu na mě. Na zpáteční cestě jsem mu řekla,co cítím a že bych chtěla začít znovu. Odmítl,že už nechce,že má v sobě blok.Od té doby ho nekontaktuji,je to druhý týden,ale strašně moc mi chybí a moc se trápím,že jsem o něj přišla jen a jen mojí vinou,nenávidím se za to!
Ilona
PhDr. Jitka Douchová
Ilono, nevím, co bych na to mohla říct jiného, než to, když jsem reagovala dnes prvně. Ano, bylo tam vzájemné neporozumění, nedokázali jste spolu mluvit o svých pocitech, každý z vás je měl nějaké. Vy jste hrdá, ale to je dobře. Mám pocit, že jste se nechávala zašlápavat do země, třeba se mnou nebudete souhlasit, nyní cítíte vinu na sobě hlavně vy. Ale proč? On se snažil od vás oddělit v zájmu sebezáchovných pudů, měl pocit, že není milován, ale je otázka, zda přemýšlel nad sebou, svou rolí a pozicí ve vašem životě. Nedala jste mu k tomu příliš šancí - to říkáte dnes, máte sebeobviňující nadhled. Já si myslím, že jste se neprotli, postupně vás likvidovala jeho žárlivost a nedůvěra, obviňování, nejistota. Rozumím vám oběma, bylo by možná docela užitečné, kdybyste mu dala přečíst to, co jste otevřeně napsala mně, třeba něco pochopí a přijme jako vysvětlení. Pokud byste v budoucnu spolu měli být, potřebujete se oba změnit, a ta komunikace je základ.
partnerský trojúhelník
Rozchod-část 3. Hádky byly čím dál častější. Většinou jsme se pohádaly přes sms a pak se třeba týden,dva neviděli. Stačilo,když mi napsal,jestli může dojet a já odepsala: jestli chceš,záleží na Tobě a hned se rozčílil,že teda nechci,když takhle odpovídám,mě naštvalo,že takhle reaguje a už jsme byly v sobě.Pracuji na dvanáctihodinové směny,kolikrát jsem byla hodně unavená a chtěla jsem si doma jen lehnout a spát.Kdyby se ke mně dokázal jen přitulit a usnout,byla bych ráda,ale to on nedokázal,jakmile byl v mé blízkosti,chtěl se milovat. Věděla jsem,že když řeknu ne,bude mi vyčítat,že už mě nepřitahuje,proto jsem mu raději řekla,ať nejezdí. Začal si myslet,že mi na něm nezáleží,že k němu nic necítím a při každém konfliktu si hned myslel,že se s ním rozcházím a že už mám jiného. Podle něj jsem chtěla rozchod při každé hádce,při každém odmítnutí.Pak v červnu jsme se neviděli asi tři týdny,jen si psali, on si myslel,že jde zas o rozchod,já jen byla už unavená z hádek a odmítala jeho návštěvy
Ilona
PhDr. Jitka Douchová
Přecházím na poslední část...
partnerský trojúhelník
Rozchod- část 2. Něco takového se mi stalo snad podruhé v životě,poprvé snad v 17 letech. Nevěřila bych,že potkám někoho,kdo mě bude tak přitahovat,chemie fungovala okamžitě. I z jeho strany,což bylo viditelné,také mi to pořád říkal,líbila jsem se mu už dlouho. Ale tady se projevilo,že se nemá přeskakovat ze vztahu do vztahu. Postupně jsem zjišťovala,že tenhle nějaké špatné vlastnosti,které mi vadily, má. Byl hodně žárlivý, občas se napil(alkohol u mužů mi moc vadí), nedalo se podnikat tolik věcí,jako jsme dělali předtím, měl malé děti,které si často brával. Začala jsem srovnávat a tápala,jestli to nebyla chyba....a to byl velký problém uvnitř mě.Zhoršilo se to,když přítel nepřekousl,že jsem jela na dovolenou místo tety,která ze zdravotních důvodů nemohla,pořád mi to vyčítal,žárlil a já se uvnitř hádala sama se sebou a trápila se..Začala jsem odmítat jeho návštěvy a tím ho trestala za to,že zase žárlil, že se pořád uráží,že někde byl a pil,i když slíbil,že nebude,že mi nerozumí.
Ilona
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál, nyní si na váš dotaz vzpomínám, zodpovídala jsem jej dnes.
partnerský trojúhelník
rozchod - část 1.
Dobrý den paní doktorko. Psala jsem Vám dotaz,ale je to teprve nějaký den. Pročítám si tady problémy lidí a vidím,že někteří je popisují i dost podrobně a Vy jste ochotná si i delší dotazy přečíst a Vaše odpovědi jsou tak upřímné a opravdu umíte vztahy pochopit a lidem poradit. Velmi si toho vážím a proto jsem se odhodlala svůj problém taky trošku rozepsat,protože bych o Vaše posouzení moc stála a věřím,že mi to pomůže,ať už bude povzbudivé,nebo ne.
Je mi 44 let. Rozvedená jsem už přes 10 let, manželství nebylo pěkné a možná to je důvod,že už nechci s mužem bydlet,ale lásku a porozumění jsem vždy hledala. Před 4 lety jsem se na inzerát seznámila s o 13 let starším mužem.Nikdy jsem staršího partnera neměla,byl moc milý,všímavý,vtipný,neměl snad žádnou špatnou vlastnost podnikali jsme spoustu výletů,,ale z mé strany chyběla ta jiskra,chemie. Ale myslela jsem,že už s ním zůstanu. Ale po 2 letech se někdo objevil,jiskra přeskočila okamžitě a já se zamilovala.


Ilona
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ilono, netuším, co na mne ve vašich pokračováních čeká, takže jsem váš dotaz zařadila do kategorie, o níž nevím, zda je správná. Jdu číst dál.
sexualita
Dobrý den, jsme s manželkou již 9tým rokem, společně vychováváme 2 děti a donedávna bylo vše víceméně v pořádku. Před časem mi manželka řekla, že její bývalý přítel chodí s její známou a setkáváme se s niimi. Předtím jsem to nevěděl. Nevím proč, ale vcelku mě to ranilo. Aby to nebylo jednoduché, jsem zaměřením kandaulista a to mě vedlo k tomu, chtít znát podrobnosti. Bavili jsme se podrobně i o dalších jejich vztazích a moc se mi tyto debaty líbily a odráželo se to v našem sexuálním vztahu, jenže se to ve mě začalo prát a začal jsem na její bývalý život dost žárlit a jsem popravdě dost nesnesitelný a náladový, nemůžu to vytěsnat z hlavy. Vím, že je to minulost a narozdíl od ní, já byl již ženatý, takže by spíše žárlit mohla ona. Možná žárlím na to, že se život spíše užívala, měla 6 partnerů a jsem spíše usedlý (2 partnerky a předchozí 10letý vztah). Nevím jak s tím bojovat a přestat na to myslet, nerad bych tím ohrozil náš vztah. Děkuji
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Honzo. Teď úplně nevím, zda reagovat na váš kandaulismus, nebo na váš samotný vztah s manželkou. Formy kandaulismu mají samozřejmě své individuální nuance, ale důležité je, aby důsledkem nakonec nebyla žárlivost, kterou u sebe popisujete.Nyní tedy bojujete se svou žárlivostí na její minulost, jakkoli vás i vzrušuje. Nedokážu vám tak jednoduše odpovědět, potřebovala bych toho o vás dvou vědět více, abych mohla být užitečná. Proto velmi doporučuji přímou spolupráci s partnerským psychologem, věřte tomu, že se to vyplatí a držím palce.
nejistota ve vztahu
Můžete mi napsat váš názor prosím?
A jak bychom měli postupovat v případě, že se vrátí? Budeme na začátku nové cesty ale vše se může rozsypat jako domeček z karet. Jak postupovat? Promluvit si o všem v partnerské poradně?

Co udělat aby se vše neopakovalo (jeho agrese..)...aby se otevřel? ?

A hlavně...oba v sobě máme lásku ale také obrovskou bolest. A ta se může obrátit v nastvanost...jak tomu zabránit? ?

Jaky typ terapie byste nám doporučila? ? Kognitivní, behaviorální. ..?
Děkuji vám mnohokrat! !
Tereza4
PhDr. Jitka Douchová
Terezo,, ano, partnerská poradna je opravdu to, co by vám pomohlo jak samotné, tak případně oběma. Ale každý z vás by potřeboval individuální terapii s jiným terapeutem, oba máte za sebou hodně komplikovaný život, především dětství, jak sama víte a zdůrazňujete. Nevím, jestli jste kompatibilní dvojice, ale prvně jste oba zažili společné přání do života, cíl, perspektivu. Oběma schází sebevědomí, vás nedoceňoval hlavně otec, musela jste si lásku zasloužit, ale stejně jste nakonec "nezvítězila". On zažíval v životě násilí a agresi,na pohřeb milované a milující babičky nedokázal jít. Naučil se od mnoha věcí utíkat, místo aby je řešil. Vy nemůžete být jeho terapeutem a pomocníkem, jakkoli rozumíte jeho agresi, a víte, že jedná z bezmoci. Pokud on nezačne spolupracovat s odborníkem, což by byl běh na dlouhou trať, budou se jeho stavy vracet. To, co chcete vy, je srozumitelné, ale on to neumí poskytnout. Na vaši otázku, ano, nejspíš je dost porušený, ale snad ne ireverzibilně. Jestli máte čekat, jak dlouho, a na základě čeho můžete věřit? Viděla bych to tak, že na základě jeho boje o vás prostřednictvím komunikace...
nejistota ve vztahu
Žádá mě o můj čas, ,kus meho života. ..a není ochotny mi ani sdělit jestli je to v ramči pul roku či pět let?? Je možné že mě jenom nechce nechat žít můj život? ? Nebo potřebuje čas a myslí to upřímně. ..pracuje na sobě. ..ale proč mě trápí a odpovidá až za týden a navíc ne úplně jasně. Prosím vás je možné že je můj expartner kvůli podmínkám ve kterých vyrůstal trošku patologických? ? Manipulátor, tyran...v dětství emocionálně strádal.
Na druhou stranu...znám ho. Vím že na obrovskou bolest reaguje uprkem ( nepřišel babičce na pohřeb, jako kluk se schovával v lese..). To samé se stalo i po rozchodu. Jsem ochotná to chápat i když mě to málem zničilo. Ale proč i teď se nesnaží mi taky trochu ulevit? Přijde mi ze myslí jen na sebe...Nevím co dělat. Stojí mi za to o nás bojovat. A on, pokud na sobě pracuje, tak mu dám prostor. Ale zdá se mi že jeho chování -neodpovídá na zprávu, nevysvětluje, nepodává jasné jednoduché informace...přijde mi ze mě nerespektuje.
Tereza3
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nejistota ve vztahu
mi napsal že už mě nechce nikdy vidět. Poté 5 mesicu nereagoval!!! Nechal mě samotnou v zahraničí, měla jsem uzkostne a panicke stavy a on mě tak nechal. Nevysvětlil nic!!! A teď po 5 měsících kdy jsem si přišla totálně odhozena jako nějaká věc člověkem kterému jsem věřila. ..teď napsal že jen potřeboval čas (a stále potrebuje) aby se v sobě vyznal...proč se chová jak se chová atp.
A já nevím. Celou dobu jsem mu dávala najeVo ze v nás věřím. Ze jsme měli krizi a asi jen potřebujeme chbílků čas pro sebe...ze ale věřím ze to zvládneme. Ze on to zvládne. Podporovala jsem ho. A on mě za tech 5 měsíců jen odstrkoval!! Pak jsem se od mlčela. Nechala ho jít. I když ta bolest je obrovská. A zrada. A on najednou napíše ze když mu dám čas ze se vrátí? ? Ale když o tom chci mluvit, jak to myslí, nebo mu třeba jen zavolat ...zprávu si přečte. ..ale odpoví třeba až za tři dny a jen to, ať mu dám čas.
Chci se vás zeptat...nejsem si jistá jestli si se mnou jen nepohrává ...??
Tereza3
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nejistota ve vztahu
v sekundě si hned vše uvědomí a je mu to líto. Jsou to spíš gesta, ale desivá a zranující.
Neschopen normální argumentace.
Také protože se bojí být opuštěn, není asertivní, je jinak spíše submisivní...Zdá se mi že není moc empatický. Citlivý ano ale v mnoha případech se do mě absolutně neuměl vcítit!
Já. ..impulzivní. reaguji podrážděně pokud se mi něco nelíbí ale žádný extrém. Pak si nechám uležet v hlavě a je se mnou řeč. Jsem přecitlivělá a extremne empaticka a soucitna. Dělám pro druhé hodně. Ale pokud něco nemam rada dávám to najevo. Postupem vztahu jsem ale začala být zárliva a neduveriva.
Takže jsme měli tři dny recovering a pak zase vybuchl a mě to totálně ničilo. ..dávat mu znovu šance a věřit v jeho sílu to zvládnout. Na druhou stranu nemel to se mnou jednoduché. Ale násilí akceptovat nechci. Ani omlouvat.
Pak najednou odešel. Nedal na sobě nic znát. Neřekl pokud to bude tak a tak tak to nezvládnu nebo něco takového. Proste odešel a v SMS!!
Tereza2
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nejistota ve vztahu
Dobrý den. Bylo to složité, ale pokusím se vytyčit základní body. Partner-špatné dětství, násilí, neúcta k matce ale má pozitivní vzor babičku, neuznán otcem. V dětství měl svůj svět.. citlivý a dobrý muž, vychoval se tak nějak sám, ale dělá pro partnerky vše, vše si nechá líbit (nesdílí moc nesouhlas) a najednou, když mu dojde, že nežije jak by chtěl, odchází. Není cesty zpět. Udělal to už několikrát. Mě před půl rokem.
Já mám nízké sebevědomí. S otcem se snažíme a máme e rádi ale v pubertě mě shazovat, neuznával. Mmá vsugerované, že si lásku nezasloužím..navíc druhorozená=nikdy ne dost dobrá (vždy někdo lepší ).
Náš vztah= obrovská láska a duševní spřízněnost. Poprvé jsme chtěli s někým i rodinu. Zkrotit naši rozlitanou duši, usadit se...životní styl i perspektivy máme stejné. Sex bomba.
Ale! Partner výbušný = jakmile cítí odstrčení, brání se extrémně - slovní urážky, bolestivá slova..pak i bolestivě chytal za ruce, zavazování mě, plivl na mě, naznacoval uškrcení...
Tereza
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Terezo, nejprve budu číst dál...
hledání sebe sama
Milá paní doktorko, poraďte mi, jak na to, abych se měla ráda? Nikdy jsem neměla moc velké sebevědomí, nepřipadala jsem si dost hezká, dost chytrá, byla jsem neprůbojná a spíše jsem se věcmi trápila a nic neřešila. Dost za mě řešila máma a rozhodovala, "co s holkou".. Můj manžel byl taky řídící typ, tak jsem moc do ničeho nemluvila. Po rozvodu jsem zjistila, že zvládnu sama bez pomoci kdeco.. Studovala jsem při dětech vš, hodně sportuji.. Jsem trochu sebevědomější než dřív, ale stejně pořád bojuji s tím, že všechno co dělám, co zvládám, je málo. Měla bych sportovat víc, nemyslím na to, co mi jde a co umím, ale jasně vidím, co mi nejde a co neumím. A zlobím se na sebe, že jsem nemožná a neschopná a pořád se s někým srovnávám. Pro okolí jsem dobrá dost, ale sama pro sebe nikdy. Co mám se sebou dělat? Chtěla bych se už skoro v padesáti dostat do pohody, ale vůbec mi to nejde. Přitom dělám víc, než kdejaká mladá holka.. Ale - všechno je málo.. Děkuji moc!! :-) - otázka upravena poradcem
Bára
PhDr. Jitka Douchová
Milá Báro, chcete na mě jednoduchý univerzální recept na to, co skvělá Bara nezvládla skoro do svých 50 let? :-) Stala jste se perfekcionalistou, nakládáte na sebe opravdu hodně. Bylo by to fajn, kdyby vám to dělalo radost, ale vy soutěžíte s druhými, a vždy vidíte jen ty "lepší". Ale v tomto mailu jste se dokázala ocenit a pochválit, víte, že toho děláte hodně. Zapomeňte na vaši minulost, kterou jste nechávala na mamince, ať za vás všechno vyřeší. Ono už - "co s holkou", je samo o sobě dost výmluvné, že? Místo oceňování a podpory opačný přístup. Takže jste se stala submisivní, do stejného vlaku jste pak kontinuálně naskočila i s manželem. Až osamostatnění se vám ukázalo váš pravý potenciál. Ten si uvědomujte denně, a podle něj se i chovejte, včetně držení těla - zpříma, sebevědomé. A příjemný sebevědomý úsměv pro druhé. Pokud budete rozdávat kolem sebe pozitivní energii, bude se vám dvojnásob vracet :-)))
nejistota ve vztahu
Hezky den, potrebovala bych jen Vas nazor ktera mu
Pokracovani, : ktera mu prisla kdyz jsem platila online bankou, staram se o to a vzdy si telefon kdykoli mohu vzit pro potvrzeni bezpec.kodu. Psala mu dalsi byvala pritelkyne, sestricka z ORL, byl tam pred par dny kvuli silnemu nachlazeni, vim ze si obcas volaji. V sms bylo az se uzdravi ze by s nim rada sla na kafe nebo.... Nerekla jsem mu ze jsem to cetla. Hloda to nejak vse ve me, ale asi bych se na to mela povznest a zit pritomnosti, mame spolu krasniu rocni dceru a pritel je viditelne strastne stastny. Omlouvam se za delku dotazu. Krasny letni cas. Dana
Dana
PhDr. Jitka Douchová
Ano, Dano. Nenechejte si nahlodávat váš vztah tím, nač náhodně narazíte - domluvy na kávu nebo delší setkání s někým, koho dříve přítel znal, nejsou nic, co by mělo jakkoli ohrozit váš vztah. Tamto je minulost, ale proč by měla být zatracovaná? Pokud se dva lidé nerozejdou ve zlém, mohou zůstat přáteli na celý život. Vy se někdy nesetkáte se svým ex? Kdyby to takto měl člověk brát důsledně, pak je rizikové jakékoli setkání s minulostí - třeba takové srazy třídy - tam se mnohem více oživují vzpomínky, je tam alkohol, atd. Ale popovídání si u kávy s dávnou ex? :-)...Dopřejte mu to a zajděte si někdy také. A ještě něco - kdyby měl přítel špatné svědomí, rozhodně by vám  neumožnil přístup do svého telefonu...
nejistota ve vztahu
Hezky den, potrebovala bych jen Vas nazor, pohled. S pritelem budeme v srpnu, 3 roky, seznameni pres seznamku, od dubna 2015 jsme se kamaradili, po cca 4 mesicich i intimne. Vse klapalo skvele, me je 40 pritel je o 5 let starsi, a je nam spolu moc dobre. Nedavno jsem omylem narazila u pritele v pocitaci, na email kde si pise se znamou, o tom jak chce aby jejich seance nebyly jen rychlovky apod. Je tan emailu vice z doby kdyz uz jsme sexualne spoli zili. A je tam i dalsi z doby nasich asi spolecnych 7 mesicu kdy se tesi na kavu s ni a styska se mu. Dama je vdana, znaji se, pred hodne davnou dibou spolu chodili. Zeptala jsem se ho v klidu, bez emoci, rekl ze neco doznivalo v dobe naseho seznameni a z toho kafe pak uz nic nebylo. A hlavne xe se bal mi to rict, ze by o me prisel... Vim ze je to minulost ale bylo to v dobe kdy uz jsme se znali a me to nejak strasne zklamalo a tahne se to se mnou, navic dalsi znejisteni prislo s smskou, pokracovani v dalsim dotazu
Dana
PhDr. Jitka Douchová
Milá Dano, dobrý den, tak já jdu nejprve na to pokračování...
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
Jsem s manželem již 25 let,děti už máme odrostlé.Jsme i babička s dědou.Poslední dobou na manželovi pozoruji jak by se pro děti a vnučku rozdal a co se týče mě by nejradši upoutal ke kamnům a žehlícímu prknu s prachovkou v ruce.Občas zajdu za kamarádkami,on však nikam nechce jít a nelíbí se mu že chodím já.Komunikace mezi námi vázne,když je problém,snažím se ho řešit,manžel však odsekne ať to neřeším a je ticho.Po finanční stránce je mezi námi stále boj o to kdo platit nájem a kdo nakupovat jídlo,celých 20let jsme měli společný účet na který chodil jen on a já jsem si mu říkala o peníze když jsem porřebovala třeba na kadeřníka.Toto mě ubíjelo a rozhodla jsem se udělat si svůj účet,Rozdělili jsme to že já nakupuji a on platí nájem,stále to těch pět let nemůže rozdýchat že mám také finance pro svou potřebu.Straní se mým přátelům,příjde mi nespolečenský a já se ráda bavím.Často se hádáme a máme na věci každý jiný názor.
Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Petra
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Petro. Tak mám pocit, že manžel byl vždy hodně prorodinný typ - nemám tím nyní na mysli ty peníze, to je jiná kapitola, ale potřeba, mít své hejno v náruči a pod dozorem. Vnoučata jej jako dědu potřebují, u vás má nejspíš pocit, že jej tolik nepotřebujete, když potřebujete mít i další společenské kontakty. Ale vy si svou samostatnost v žádném případě nenechejte vzít a je dobře, že máte každý i své osobní peníze. To by mělo být jednoznačné v každém zdravém a vyváženém vztahu jako samozřejmost. Finanční hospodaření je velmi citlivé téma, ale do manželství nesmírně důležité. Vyváženost mezi oběma dospělými lidmi je základ. Určitě je mezi vámi ale i hodně dobrého a na tom bych stavěla. Z vašeho psaní jsem úplně nepochopila, v čem konkrétně byste radu potřebovala, protože je toho víc, co vás trápí - jeho nezájem o vás ( více zájmu o vnoučata ), jeho nespokojenost s vaším společenským životem, se změnou financování věcí doma, hádky kvůli rozdílným názorům. Ale určitě spolu chcete oba být. Doporučuji vám párovou terapii u partnerského psychologa :-)
nejistota ve vztahu
Sme s manželom 32 rokov. Myslím že sa zamiloval do inej ženy mladšej o 23 rokov. V podstate mu môže byť dcéra. Píše si s ňou na soc.sieťach a zistila som že sa s ňou aj pár krát stretol. Ona sa mu zdôveruje, čo mi je dosť divné, lebo mi stále tvrdí že s ňou nič nemá že spolu nespali ale nechce si ju vymazať zo soc.siete. Na všetko čo tam dá dáva laijky a srdiečka aj ked je to úplná blbosť.Viem o tom že je koketná a že to robí aj s inými mužmi. Samozrejme len so ženáčmi. Keď som mu to povedala tak mi odpovedal že o tom vie, ale vyzerá že mu to vôbec nevadí. Mňa zraňuje už len myšlienka že je pre neho priam dokonalá. Pritom je zasnúbená dosť dlho a robí takéto veci. Myslela som si že ho to prejde ale trvá to už rok. Neviem ako dlho to ešte vydržím. Najhoršie na tom je že pre neho je to čo robí úplne v poriadku a ja to preháňam. Ponižuje ma to
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Moniko. Zdá se mi, že toho víte o té slečně víc, než dost - vaše kontrola a monitoring toho, co ti dva spolu probírají, co ona, atd., vám nijak nepomáhá a nepomůže ani v budoucnu. S manželem jste 32 let, přemýšlela bych spíš - místo půběžného kontrolingu -  o tom, jak váš vztah ozvláštnit, změnit, co pro něj udělat, čím se můžete vy dva dále obohacovat. Nechte být jeho PC soukromí, věnujte se víc sama sobě, svým zájmům, přátelům. Žijte naplno. Můžete třeba změnit i něco na svém vzhledu :-) Víc vám neporadím.