Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| deprese a vztah| fáze "namlouvání"| zamilovanost| osamělost| problematické vztahy s rodiči| problém se sebedůvěrou| sexualita| perspektiva mimomanželského vztahu| vztahové problénmy v širší rodině| rozvod a děti| psychické poruchy| otázky početí, těhotenství| věkový rozdíl mezi partnery| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| stres| vztahy na pracovišti| první láska| agresivita a vztah| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| ekonomické problémy ve vztahu| nenaplněná láska| vztah na dálku| svatba-důležitost manželství| smrt blízkého člověka| generační soužití| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| separace dospělého dítěte od rodiny| závislost partnera na jednom z rodičů| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| kamarádi partnera...| problém navázat vztah| problematické manželství rodičů| manželovy kamarádky| neimponující muž| ekonomicky silnější žena| osudová láska| sourozenecké vztahy| životní nezdary| poruchy příjmu potravy| seznamování| sny| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| ženské přátelství| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv osoby rodiče na výběr partnera| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| vliv alkoholu | problémy se spánkem| "pauza" ve vztahu| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní doktorko. Jsme s přítelem rok a půl ve vztahu. Pro mě je to první pořádný vztah "se vším všudy", byť je mi už sedmadvacet. On je o dva roky mladší. Nemá dodělanou školu, věčně o tom jenom mluví. Jsme sestěhovaní, byt je můj. Snaží se finančně přispívat, ale většinu táhnu já - mám stálou práci a on jen brigády. Pořád slibuje, že školu dodělá, ale tyhle sliby padají po celou dobu našeho vztahu a nic se neděje. Je hodně citlivý, zmatkař, ze všeho nervózní... Snažím se být mu oporou. V čem ale poslední dobou vězí mnohem větší problém, to je v sexu. Bývalo to jiné, spali jsme spolu prakticky obden, vymýšleli nejrůznější "dobrodružství". Teď je to tak jednou za měsíc, v posteli, rychle... Faktem je, že tuhle oblast asi neřeším nejlépe, vždycky to v sobě dusím a pak večer před spaním vybouchnu, brečím, prosím, zlobím se... Pak jsem naštvaná na sebe. Jednak že se ponižuji, jednak že tohle řešení určitě není. Většinou se ani nic nedozvím, rozzlobí se. Jaký na to máte názor? - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Můj první pocit?  Jste s přítelem nespokojená, v mnoha ohledech mu děláte matku - mluví o dokončení vzdělání, ale zůstává u mluvení, finančně většinu nákladů v rámci bydlení ve vašem bytě, táhnete vy. On slibuje - jako mamince - že školu dodělá, ale "skutek utek". On je zmatkář, vy jste mu oporou. Jak můžete dobře fungovat v oblasti sexuálního života, když on vlastně ve všem pokulhává? Ve vztahu jste nejspíš tou dominantní, on se ztrácí. Nevím, vše jsou jen mé hypotetické úvahy o tom, že opravdu nejste vyvážený vztah. Myslíte si oba, že se k sobě hodíte? Pokud ano, budete muset oba dva něco změnit, abyste byli více harmoničtí, abyste se cítili prostě jako vyvážený pár :-)
problémy v sexu
Dobrý den, s partnerem jsem rok ze začatku bylo všechno fajn hlavne v nasem intimním živote, po posledni dobou je to take že už nevím co stím tak píši sem. Nesnaží se a nemá zájem o sex, když je to dlouho tak se ho opytam jestli se nepomilujeme a on odpovi ze nema naladu alebo to nechame na jinokedy a zrazu zjistim ze kukal porno. Jako treba predevčirem večer jsem mu dala navrh a on povedal že nema naladu a rano když jsem zapla tv naskočilo porno na ktere kukal v noci a kdyz jsem se zeptala proc ma odmitl kdyz kukal a ukajel se a jeste kdyz jsem vedle nej spala, jeho odpoved byla ze se chtel navnadit. Aj jsem se snim bavila dala sním klidnou reč opytala se ho jestli mu neco vadi at mi to řekne otvorene at najdeme reseni. Povedal mi že to nedokaže vysvetlit a nemal se k tomu to rozebirat tak jsem to nechala tak at na nej netlacim videla jsem ze mu to nedela dobre se o tom rozpravat.Vím že ma miluje rika mi to stale mame skvely vztah ine problemy ani nemame jen ten sex co mam delat?
Alison
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alison. Nevystopuji to. Jste spolu rok a vše bylo fajn, nyní přešel přítel na porno a vymlouvá se ze společného milování. Alison, to je vztahová věc mezi vámi dvěma, má nějaký blok, jak můžu na dálku rozpoznat, jaký? Netlačte na něj, ale na vašem místě bych nejprve vyvolala jeho žárlivost. Musí si uvědomit, že jste sexuálně atraktivní žena, je o vás zájem, má vedle sebe poklad, po němž jiní muži sní. K pornu se místo vlastního intimního života uchyluje hodně mužů, ale po víceletém trvání vztahu. Vy jste spolu rok...Držím vám oběma palce :-)
problémy v sexu
Hezký den, jsem s partnerem přes 3 roky a je nám 22. Poslední dobou mám problém v tom, že nemám zájem o sex. Nemám ponětí čím to je. A svůj problém úplně neumím vysvětlit. Dokážu přemýšlet o sexu s přítelem (takže mě přitahuje), ale jakmile vím, že se to má stát najednou couvám a nemám zájem. Přitom když už na sex dojde, tak je super. Jen ten pocit předtím než k samotnému sexu dojde, najednou dokážu partnera odstrkovat, že nemám zájem. Vlastně ani nevím proč. Přitom jsme takové problémy dříve neměli. Mrzí mě to, ale vůbec nevím, jak s tim pracovat, když zazmatkuju na poslední chvíli. Děkuji za odpověď
Stela
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Stelo. Nevím, co máte na mysli pod pojmem poslední doba - to může být zrovna tak několik dní, nebo několik měsíců. Ale měla byste si to časově identifikovat, kdy začala vaše nechuť k milování, respektive, kdy se odstartoval nějaký váš psychický blok. Budete-li tomu víc rozumět, můžete s tím něco dělat. Ale je i druhá možnost - nechte to nějakou dobu plynout a spolu to neřešte. Nesmí se vám ale ztratit vzájemná dotekovost, tím by se pomalu plíživě vytrácela i touha...Abych vám mohla být nápomocná více, potřebovala bych s vámi o tom mluvit, což v rámci této poradny nejde.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s bývalým manželem jsem prožila 26 let - odpočátku jsme spolu podnikali mnoho věcí - sport, podnikání, budování zázemí a jiných statků, tři děti - já měla pocit, že něco budujeme společně, bohužel bývalý manžel asi ne. Manželství se bohužel rozpadlo, téměř vše vybudované si ponechal manžel (lepší právníci, už dávno se jistil, schovával). Bylo to těžké, ale narovnala jsem se a začínám mít partnera. Jenže jak s ním? Děti už mít nebudeme, sílu na vybudování něčeho dalšího asi také ne, partner není navíc tak podnikavý jako bývalý manžel, vstupuje nová rodina, nové zvyklosti... Na čem můžeme ten vztah stavět? přiznám se, že po zkušenostech v manželství (nezištná pomoc tomu druhému s tím, že to dělám pro oba, ale ve skutečnosti to pak bylo jinak) se bojím. Děkuji.
Miriam
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Miriam. V předchozím manželství jste toho s manželem hodně budovali - patřilo to i k fázi vašeho věku - zakládání hnízda, kotvení se, prostě vytváření společného přístavu pro všechny. Po 26 letech následoval rozchod, vaše zklamání a rozčarování, včetně nevyváženého majetkového vyrovnání. Nyní jste ale v další fázi vašeho života, nový partnerský život bude samozřejmě jiný. A proč by měl být horší? V partnerství nemusíme primárně fungovat jako rodiče a ti, kteří vytváří domov. Teď si můžete užívat jinou podobu vztahu, s jinými cíli, s jinými výzvami, s jiným životním stylem. Ale vy ještě z rozvodu nejste venku, proto je to pro vás těžké, proto je pro vás těžké přijmout nový vztah a mít z něj radost. Dejte si čas, pokud vám jej poskytne i váš přítel. Nesrovnávejte, to nejde...
problémy v komunikaci
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Dokud byly děti malé, vůbec jsem to jako problém nepociťovala a na dovolené jsme jezdili s celkem stabilní skupinou známých. V pubertě však dcera začala mít psychické problémy a potřebuje spíše klid, špatně snáší výpady ostatních dětí (někteří synové jsou zhýčkaní a jsou opravdu nevybíraví) či "diktátorství" některých mužů (otců). Případně má jiné zájmy než ostatní a chce se jm věnovat. To však naráží na odpor manžela, který naopak tíhne k hlasité společnosti (je rád středem pozornosti), chce jezdit na dovolené s těmi lidmi či kopírovat jejich životní styl - který nám ale dle mého názoru opravdu nevyhovuje, máme jiné podmínky. Takže dítě, případně děti, třeba na dovolenou jet nechtějí, manžel chce. Protivný začíná být i jeden známý, který doslova vyžaduje účast našich synů, protože k nim "přidá" toho svého. Já se snažím být tím, kdo zkouší domlouvat kompromis, případně se staví za přání dětí, ale v poslední době jsem spíš vnímaná jako ten, kdo "dělá problémy" (manžel a ti známí). Manžel totiž moc chce a potřeby ostatních ho moc nezajímají. Jen pro úplnost - mnohokrát jsme mu vyšli vstříc. Jak to řešit? manželovi vysvětluju, vysvětluju, ale spíš je to voda na mlýn. A i když dosáhnu nějakého výsledku, do druhého dne se mu to rozleží a je zle a odnese to nějaké z dětí. Jen doplním, že veškerá komunikace jde jen mezi muží a možná i proto se cítí být manžel silný. Ostatní partnerky jsou spíše pasivními. Rozhodování o dovolené je tedy zase spíš doménou mužů. Děkuji za vaši radu. - otázka upravena poradcem
Alžběta
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alžběto. Od stolu mohu jen těžko šáhnout na tu pravou strunu řešení. Myslím, že byste potřebovali s manželem pomoc zvenčí, neboli od partnerského psychologa. Komunikace mezi vámi, jako partnery, vám vázne. Máte pocit, že jste jako žena v rozhodování těchto věcí diskriminovaná. Ale ve vyrovnaném vztahu je důležité mluvit o všem, co se týká jak vás dvou, jakožto partnerů, tak vaší rodiny, neboli vás, jako rodičů. Profesionál zvenčí vám může nabídnout zrcadlo. Nebuďte prioritně matka, snažte se porozumět i manželovi - tak, aby on rozuměl i vám :-), a mohli jste nacházet konstruktivní řešení.
nevěra
část 2...
Problém v tom celém je ten, že nemohu přestat myslet na svého milence, myslím si, že ho stále miluji, ale vím,že spolu nikdy nebudeme. Poradila byste mi, co bych měla dělat,abych se dokázala plně odpoutat a zapomenout? Děkuji
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Eliško, taková rada neexistuje. Jen je otázka, zda je to z vaší strany opravdu láska, nebo resentimentální zamilovanost. Ponechejte si v sobě ty krásné vzpomínky na váš vztah, ale na druhou stranu je fajn, stát i pevně nohami na zemi. Každá láska, nebo zamilovanost, kterou zažijeme, se stává nedílnou součástí naší mysli a srdce. Tak to tak berte. Na chvíli jste měli možnost prožít dar vzájemných citů. Ale nevím, zda by to bylo k životu. Váš přítel byl příliš rychlý a emocionální bez vašeho souhlasu vše zveřejnil??? V tom nevidím záruku zodpovědnosti vůči druhým. A plout na zamilovaném obláčku jde chvíli a je to nádhera. Jenže život se vším všudy romantika není. Myslím, že to neustál. A váš muž to vše naopak ustál a bojoval. Nacházejte na svém muži víc věcí, které na něm milujete, kterých si na něm vážíte, a co vás dva spojovalo původně, co nyní. Čas postupně vyřeší to ostatní... :-)
nevěra
Dobrý den, před 2 lety jsem měla poměr s kolegou mého manžela. Začalo to neviině, ale vznikl z toho vztah a zamilovali jsme. Dohromady to celé trvalo pár měsíců. Můj milenec žije dle toho,co mi říkal, ve vztahu jen kvůli dítěti a svou ženu nemiluje a dle jeho slov pouze doma předstírá lásku, aby bylo štastné dítě. Osobně si myslím,že to divadlo zas tak nusené nebude, jelikož je potkávám,jak se vodí za ruce a vypadá to, že spolu zcela normálně fungují. Náš románek milenec doma přiznal, bohužel řekl své manželce i kdo jsem. Chtěl jí opustit a být se mnou, jenže se jaksi zapomněl před tím, než se svěřil, poradit se mnou. Já mám svého manžela ráda a byla jsem náhle zatlačena do situace, hned se rozhodnout, co budu dělat dál. Můj manžel věděl, že zvažuji, že se rozejdeme a proč. Já jsem se rozhodla, že zůstanu s maželem, který nechtěl,abych odešla, chtěli jsme mít děti. To se nám nakonec podařilo, máme zdravou holčičku.---čast 2
Eliška
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Eliško. Důležité je vaše rozhodnutí v situaci na hraně - chcete zůstat s manželem. Co se podařilo pak dál - vaše dcera :-) Ale váš vztah s manželem, i vy dva - každý sám za sebe - jste si prošli svým "peklem", to vás ale mohlo nakopnout do hledání nového potenciálu vašeho vztahu, takže k pozitivním změnám. Jdu na druhou část vašeho dotazu.
vztahové problénmy v širší rodině
Dcera má dvě děti,8 a 6 let. Od jejich narození nepracuje. Manžel hodně vydělává a do práce jí nehonil.Nyní jí sprostě nadává, Je pro něho parazit,líná. Nikdy nevěděla, kolik vydělává. O každou korunu si musela říci,ale fungovalo to.V současné době zeť s dcerou nekomunikuje,nebo jí neustále uráží.Také jí několikrát uhodil.Dětí si skoro nevšímá, žije si svůj život. Dělá si co chce,odjede,aniž cokoliv řekne. Před dětmi jí sprostě nadává.Přitom dcera je v podstatě stále doma,bez dětí nikam nejde.Nyní je na pokraji sil. Chtěla by se rozvést,ale má strach. Nemá peníze, neví, kde by bydlela.Žijí ve větším domě,který si pořídili společně. Fakt je , že vše platil zeť.Bojím se , že dojde k tragédii,dcera uvažuje o sebevraždě,s manželem nejde mluvit.Odejde,nebo odjede a směje se jí do očí.Uráží i mě,je mi 68 let a byla jsem na inv. důchodu. Jako učitelka jsem se zhroutila.Zeť má zbraň a dokáže být hodně agresivní a nevyzpytatelný.
<br>Máte prosím nějakou radu?Děkuji
Jarka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jarko.Děláte tak trochu mluvčí vaší dceři, ona by měla být případně tou aktivní, která začne problémy v rodině řešit. Z vašeho popisu mi to přijde, jako by byla více pasivní a nehledala kromě dětí v životě další směr a cíle. Že ji manžel nenutil k práci neznamená, že by nemohla chtít pracovat sama. Je to přeci jen odklon  od rodinných a hospodyňských starostí, a vlastní příjem je větší zárukou nezávislosti. Neboli mít vlastní práci je o větší ekonomické nezávislosti, o více mezilidských vztazích s kolegy, o větší míře sebedůvěry. Vaše dcera by měla začít spolupracovat s psychologem a začít si velmi rychle hledat uplatnění. Manželství mají nejspíš delší dobu ve fázi krize, ale nikdy nejde hledat chybu jen u jednoho z partnerů. Můžou si za to oba dva. A další věc - předpokládám, že mají společné jmění manželů, tedy ona by nemohla z manželství odejít s prázdnou. Ale ona se musí zaktivizovat a začít věci víc řešit.
problémy v sexu
Pro Annu s problémy v sexu: Anno, byla jsem v nemlich stejné situaci, ve 30 letech muž erekci téměř nikdy neměl, submisivní leklá ryba. Zkuste ho dostat na endorinologii, ještě lépe na andrologii, kde mu naberou krev na hormony a změří hladinu prolaktinu. Je to častější problém než se zdá, Váš přítel možná prožívá "laktační deprese" v důsledku vysoké hladiny tohoto hormonu. Viagra v tomto případě nezafunguje, ani Cialis, věřte mi. :-) Je třeba vyloučit fyziologické příčiny, pomoc psychologa určitě také pomůže, pokud mu "to" nikdy nešlo (jako že ne), musí být velmi frustrovaný. Mnoho zdaru! - otázka upravena poradcem
Lian
PhDr. Jitka Douchová
Milá Lian, milá Anno - propojuji vás :-)
zamilovanost
Dobrý den. Mám spolužáka, kterého mám ráda asi 5 let. Ještě před rokem jsme si psali každý den. Byli jsme si blízcí. Jenže pak byl lyžák. Byli jsme každý den spolu, párkrát jsme se chytli za ruce, ale to byli tak vše. Po lyžáku jsme se úplně odcizili. Nepíšeme si. Jen když jeden z nás dvou něco potřebuje. Ale už to není jak dřív. Neodepisuje, ale přitom nijak jsme se nepohádali. Nikdy v životě sem neměla nikoho ráda tak dlouho jak jej. Nebyl jeden jediný den kdy, bych si na něj nevzpomněla. Vždy, když už sem se na něj chtěla vykašlat, snažit se nemyslet, nevzpomínat.. Něco mi říká ať se nevzdávám.Očarovává mě jeho úsměv. Dostává mě do rozpaků jeho roztomilý úsměv. Podlamují se mi nohy z jeho slov. Nemám chuť na žádného jiného Nezajímá mě jak vypadá, jestli někdy zestárne, přibere.. Mám ho ráda takového jaký je. Mám tendence ho ignorovat, ale on se na mě usměje a jsem zase tam kde jsem byla. Dřív se na mě usmíval. Teď ubýbá pohledem. Co mám dělat aby mě měl alespoň trochu rád? ?? - otázka upravena poradcem
Nella, 15 let
PhDr. Jitka Douchová
Milá Nello, vy jste do něj zamilovaná od svých 10 let? Vypadá to, že se váš spolužák bojí větší blízkosti, neumí si s tím poradit. Předpokládám, že i on na vás myslí každý den, ale neví, jak něco dál mezi vámi rozvíjet, je rozpačitý a nejistý.Co můžete dělat vy? Asi udržet přirozený oční kontakt s ním, nenegovat vaše občasné chycení se za ruce na lyžáku. On se bojí, vy toužíte po vývoji. Předpokládám, že on potřebuje více času, aby nabral odvahu :-)
bývalí partneři
Dobrý večer paní doktorko,
můj problém je ten, že chodím s mým přítele skoro 2 roky. Všechno klapalo, ale po půl roce jsem zjistila, že přítel tajně napsal své ex, že jí má pořád v hlavě a neví co to znamená, že má pocit že jí asi pořád miluje, že u mě to není tak silné, jako u ní. Dala jsem mu další šanci a všechno celý následující rok klapalo, několikrát se rozplakal nad tím, jak je se mnou šťastný a že by mě nikdy nevyměnil. Před pár dny se mi svěřil, že ho štve, že nemáme dostatek soukromí (odstěhovali jsme se společně s mým mladším 15 letým bratrem do bytu). Nejspíš narážel na mého bratra..řekl mi, že si není jistý, jestli mě miluje. Že to nedokáže popsat, že prý ví, že mě má mnohem víc než rád ale že to není 100% láska jako na začátku. Ale že cítí, že jsem ta pravá a doufá, že to čas napraví. Nakonec se mi přiznal, že na bývalou občas myslí, prý jednou za měsíc je hodně, možná tak jednou za dva měsíce si na ní vzpomene, na ty hezké časy s ní, ale že se mnou jich má mnohem více, těch hezkých vzpomínek. Když jsem mu sdělila, že se odstěhuji zpátky domů k matce, rozbrečel se že si beze mě nedokáže život představit a že si přeje, abych zůstala bydlet s ním. Prý občas přemýšlí, srovnává vztah se mnou a s ní, že jí má v případě našeho rozchodu jako náhradní plán. Mám mu dát čas a doufat, že se to spraví, nebo to rovnou ukončit? Myslíte, že svou bývalou stále miluje a já jsem jen náplast? Mnohokrát děkuji za Váš čas a rady.
Nejistota ve vztahu
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Byla by škoda vztah ukončovat, ale bylo by užitečné, udělat z něj větší vzácnost. Nejste převoznice ve smyslu náplasti, ale přítel to pořád nemá v sobě úplně ukončené a dotažené. Asi se ona rozešla s ním? Jenže pokud na to budete pořád myslet, nebude to pro váš vztah nijak užitečné, naopak. Jste spolu 2 roky, to má přeci nějaké důvody! Kdyby vnímal jako tu pravou ženu do svého života ji, bezhlavě by střídal převoznické vztahy, ale to nedělá. Má v sobě občas emoční zmatek. Ale vaše partnerská historie je už 2 letá, to je nějaká doba ... Věřte vašemu vztahu :-)
problémy v sexu
Dobrý den, je mi 24 let a přítelovi 30.Chodíme spolu 1,5 roku.Máme se moc rádi a ve všem si rozumíme. Umím si s ním představit společnou budoucnost. Jediné, co mě trápí je náš sex.Je zde více problémů. Přítel má erektilní dysfunkci.Od začátku vztahu. Erekce mu nevydrží dost dlouho a občas se nám nepovede styk.To jsme zatím řešili tak, že jsme z kondomu přešli na tělísko.A nedávno byl konečně u sexuologa,který mu předepsal viagru.Problém však není jen v erekci,ale i struktuře sexu.Já bych vyžadovala častější frekveci než on a také mi moc nevyhovuje, jak mě uspokojuje.Vyhovuje mi, když je někdo něžný,ale zároveň dominantní.Občas mám pocit,že se miluju s leklou rybou.On je ve všem dost pasivní.Má také méně zkušeností se sexem než já a jeho předchozí partnerské a sexuální vztahy byly spíš podivné než normální(bez předehry a řídká frekvence).Začíná mi se vším docházet trpělivost a nevím, jak se mám chovat.Jsem frustrovaná.Občas je sex vážně dobrý, přesto stále cítím nedostatek.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Anno. Máte se moc rádi a ve všem si rozumíte. To je do vztahu skvělé, ale pokud nefunguje již tak brzy intimní složka, nezdá se mi být rozumné, uvažovat o společné budoucnosti. Máte rozdílnou míru sexuálního apetitu, on má problémy s funkčností, máte rozdílné potřeby i v kvalitě milování. Viagra ve 30 letech? Domnívám se, že jde u přítele spíš o velký psychický blok, jeho velkou nejistotu, strach ze selhání. Vy jste náročná a zkušená milenka, on téměř začátečník. Vhodné by bylo, kdyby navštívil spíš psychologa, než sexuologa. Pro sexuologa je to vždy jasné krátké řešení, lékař se většinou nezabývá tolik příčinou, spíš jen hledá rychlé "účinné řešení"...
krize vztahu
Dobrý den,
s manželkou jsme spolu 16 let. před měsícem se ode mne odstěhovala s tím že mne už nemá ráda. Když jsem navrhl psychologa aby nám pohohl (ale už po odstěhování) tak mi řekla, že tam půjde, ale budu zklamaný. Tomu ale nerozumím. S dětmi mám perfektrní vztah. Nikdy jsem nebyl žárlivý, nemlátil ji, nejsem alkoholik atd. Problém je, že mi také řekla, že jsem se moc usadil a že takového fotra nechce. Že chlapi jsou koule u nohy. Také vím že v tom nikdo jiný není. S její rodinnou mám také perfektní vztah a také mi hodně pomáhají a nechtějí abychom se rozešli. Když jsem jí vracel děti (hnusné slovo) tak se mi podívala do očí a já v nich viděl takový zamilovaný pohled, nebo možná lítost. Od té doby se mi do očí nepodívala. O rozvodu nepadlo ještě ani slovo. Co může značit že k psychologovi půjde a budu zklamaný a co značí že se mi nechce podívat do očí? Má cenu bojovat? Jsem bojovník,a kvůli záchraně manželství udělám vše, ale také jsem jen člověk. Děkuji za odpověď
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Martine. Asi jste nevyvážený vztah a každý z vás máte jiná očekávání o vztahu. Váš životní styl je jiný, než manželčin. Určitě se k odstěhování odhodlávala delší dobu a stálo ji to hodně energie. Teď to uskutečnila a bude hledat, jestli dosáhla toho, po čem toužila. Její zamilovaný pohled v očích při loučení mohl být dozvuk smutku z rozhodnutí, které vyslovila nahlas,, nebo třeba to, po čem toužíte vy, aby cítila. Ale potřebujete si odluku od sebe vyzkoušet, návštěva u partnerského psychologa bude užitečná, ale neměli byste tam nyní probírat emoce, spíše podmínky pauzy. Jinak budete opravdu zklamaný. Mělo by to být věcné a provozní. Pauzu bych doporučovala na 6 měsíců. Pak si teprve můžete říct, jak vidíte vaši budoucnost v páru. Vstoupí do toho vánoce a další emočně rozjitřené dny, o nichž budete mluvit u psychologa. K pauze patří i jasně stanovená pravidla...
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,
řeším problém. Mám skoro dvacet let mimomanželský vztah. Letos po skoro devatenácti letech jsem se rozhodla odejít od manžela za svým milencem, se kterým mám také pětileté dítě, abychom vytvořili úplnou rodinu. Problém nastal ale v tom, kdy moje sestřenice slaví narozeniny a já tam byla pozvaná se svou bývalou rodinou. Tak je to vlastně u každé akce, oslavy,kam jsem chodila s manželem. Současný partner nyní vyžaduje, abych na akce se svou rodinou chodil on, protože moje rodina jsou nyní on a naše dítě. Pravda je, že jsem ho nikdy s nikým se svých přátel ani v rodině neseznámila. Teď nevím, co mám dělat, jsem ve svízelné situaci. Nevím, co by tomu řekla rodina, manžel se kterým ještě nejsem rozvedená, kdybych na takovou akci vzala svého nového přítele. Děkuji.
Blanka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Blanko. Nejprve musíte pro celou širokou rodinu vyhlásit změnu ve vaší rodině - vy odcházíte, budete v nově vytvořené rodině. Až po nějaké době můžete oficiálně chodit na rodinné oslavy s "novým" partnerem. Budete ale na to potřebovat čas, abyste byli do rodiny přijati. Je to vždy dlouhý proces, s tím počítejte. Váš současný partner potřebuje být do rodiny zařazen, ale musíte jej prozatím brzdit...
nedotažený rozchod
Dobrý den, s bývalým přítelem..se neustále scházíme a něco mezi námi je...vím, že toho ke mně hodně cítí...ale nechce se vracet do vzahu.protože má z něčeho obavu..z čeho má obavu, to mi říct nechce...ale sama si myslím, že je to řešení vztahu...v listopadu by to bylo 2 roky, co jsme spolu...za tu dobu se se mnou sedmrkát rozešel...a vždy jsme to vrátili zpět...tenhle vztah, co teď máme trvá už 4 měsíce...když nic neřešíme ohledně nás dvou...je nám spolu hezky...když začneme řešit, hádáme se a neshodneme se...sama vím, že chci vážný vztah na celý život s rodinou...on tvrdí, že chce to samé...ale ne se mnou...myslíte si, že když změním přístup a řešení nás...sám si něco uvědomí?...nebo mu mám dát čas a nic pro to nedělat...aby si něco uvědomil?...a je tu možnost, že si sám uvědomí, že me chce zpět?...vím, že sám v sobě to uzavřené nemá...a mám mě hodně rád...a vždycky, když jsem se přestala ozývat se do týdne ozval sám...taky to nemám uzavřené...a proto hledám nejlepší řešení. Děkuji.
Nikol
PhDr. Jitka Douchová
Milá Nikol, dobrý den.Nevím úplně přesně, co si pod pojmem "řešení věcí" ve vztahu představujete. Jedna věc je naléhavá potřeba řešení aktuálního problému, deklarovaná jakožto nutnost, jiná věc je umět si spolu povídat o sobě navzájem - o tom, co je fajn, a o tom, co drhne. Ale to nevnímám jako "řešení". Je to konstruktivní komunikace a hledání cesty, kudy jinak. Neboli - citovou vazbu mezi sebou máte a nedá se "odbourat", předpokládám, že vám dobře funguje intimní život a vaše vzájemná chemie je kompatibilní :-) Máte problémy v komunikaci na téma MY DVA. Každý k tomu nejspíš přistupujete jinak.  Jak to mám tedy převrátit? Bez komunikace o sobě se neobejdete, problémy a nedorozumění se nesmí zametat pod koberec, to se každému mnohonásobně vymstí, protože odchod od nedořešeného nedorozumění v nás stále zůstává a vrací se později jako trpká zkušenost. Zkuste si to tedy jen přejmenovat. Zatím to nechte na příteli ( "ex příteli" )
nejistota ve vztahu
S přítelem jsem přes 7let.Na začátku mi bylo 15 a jemu 23. V našem vztahu se bohužel objevila párkrát nevěra z přítelovi strany.Odpustila jsem mu a přenesli jsme se přes to.Náš vztah byl jinak hrozně fajn.Delší dobu nejsem v práci spokojená a negativní náladu jsem přenášela i do vztahu.Přítel teď toho má hodně v práci a vidíme se minimálně, jsme zasnoubeni a svatba mě tlačila abych si byla jistá ze si beru toho pravého co mě nepodvede.A začala jsem hledat problémy tam kde nebyly.Podezírala jsem přítele při každé možnosti jen abych zjistila zda mě opravdu nepodvadi.Kvuli mému chování jsem ho od sebe odehnala tak z máme už 3mesice krizi a on neví zda se mnou chce byt, ze neví zda jsou to o už jen o zvyku. Ale já cítím ze mě miluje ale chápu ze jsem ho odradila.Plánovali jsme svatbu a pak i miminko. Nechci o náš vztah přijít. teď spávám par dnů doma u našich a on neví zda mu vůbec chybím když nejsem s nim v našem bytě.Za poslední dobu jsme spolu neměli čas prožít něco pěkného.A nevím co mam dělat aby si to vše uvědomil. Zda si sbalit věci úplně ať si to uvědomí.Prosím o radu.
Veronika
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Veroniko. Na začátku byl mezi vámi velký věkový rozdíl, hlavně mentální, který jste postupně začali spolu dorovnávat. Vy jste na příteli asi více závislá, i proto jste byla schopná několikrát překousnout nevěru. To je pro mladou ženu ve vašem věku hodně těžké... Ale ne tak docela se vám to oběma vyplatilo. Prožíváte nejistotu - jak v práci, tak ve vztahu. Plány podle vašeho předsevzatého životního scénáře jsou jedna věc, druhá věc je, jestli k sobě opravdu patříte. Teď, v dané krizové situaci, to poznat nemůžete, proto by mi přišla pauza jako opravdu užitečná. Manželství a založení rodiny, to je opravdu závažný krok s rozhodováním o své budoucnosti. I vy byste měla mít čas k přemýšlení, zda první láska a první sexuální partner je tím, s kým byste si přála být celý život. Je dobré, vracet se k tomu, co vás spojovalo na začátku, a jak se ty vaše propojky postupně vyvíjely s věkem a dobou trvání vztahu. Potřebujete znát svá očekávání od vztahu, potřebujete si je sdělit. Vnímám jako nejdůležitější devizy do závazného vztahu respekt a úctu jednoho k druhému, vědomí, že mi je ten druhý oporou a také bude. A to vyplývá již z vašeho poznání sebe. Sexuální kompatibilitu nepíšu, protože ji beru jako důležitou samozřejmost...
žárlivost
po mnohaletém manželství najednou tak žárli na předmanželské partnery, až se ptá na intimnosti: kolikrát jsi to dělala, jak jste to dělali, sahala jsi jim na ..., kdo ho měl nejdelšího? Je to v pořádku? Už to cítím jako psychické týrání a nevím si rady. Děkuji Vám za pomoc.
Josefa
PhDr. Jitka Douchová
Josefo, nejspíš se manžel necítí být jako dostatečný chlap a začíná žárlit na váš sexuální život za mlada. Je v tom projev jeho nejistoty, a to dost velký. Hovory na toto téma zamezte a jednoznačně odmítejte. A to s tím, že důležitý je pro vás on a váš společný sexuální život.
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, je mi 32 let, s přítelem máme malou dcerku a plánujeme svatbu. Moji rodiče jsou rozvedeni od mých 12 let. Doslova se nenávidí, tedy spíš mamka nenávidí taťku, jelikož nepřekousla jeho chování a tak to máme od malička s bratrem na talíři jaký je otec ***. Nebyl ideální otec, ale katastrofa to taky nebyla. Nikdy nás nebil, ale moc času nám nevěnoval. Byla jsem ta "otcova", tak jsem se s ním nepřestala bavit, na rozdíl od bratra. Nenechala jsem se mamkou ovlivnit. Doteď o něm nemluví hezky. Kdyby o něm nemluvila vůbec, byla bych radši. Dokonce i z našich jediných fotek, kde jsme focené jako miminka, vystřihla jeho obličej a fotky tím znehodnotila. Teď mám ale dobré vztahy s oběma. Zatím co otec žil dál a našel si přítelkyni, máma zůstala sama (prý kvůli nám). S mamkou jsme si ale blíž.
Teď mi však sdělila, že pokud pozvu otce na svatbu, ona nepřijde. Nebude s ním "dýchat stejný vzduch". Řekla jsem jí, že je to vydírání, ale ona o tom nechce slyšet. Co mám dělat? Chci tam oba. - otázka upravena poradcem
Matylda Š.
PhDr. Jitka Douchová
Matyldo, vaše maminka ani po těch 20 letech nezpracovala a nepřijala rozvod a předchozí partnerské problémy s otcem. Připadá si, jako ta lepší a prorodinnější, zůstala s vámi. Dokonce tvrdí, že si nikoho nenašla právě kvůli vám. To je nesmysl a zástupný argument. Jste s bratrem dospělí a jistě bystě oba mamince přáli další šťastný život. Ona je ale z životního zklamání zahořklá, upnutá na vás dva a ovlivňuje vás - nechtěně, nemyslí to zle, ale myslí si, že si zaslouží pozici toho jednoznačně prvního rodiče, který má větší zásluhy, nikdy neselhal, nezradil. Nicméně - to je JEJÍ osobní problém. Svatbu chystáte vy s přítelem a je na vás, koho si chcete na svatbu pozvat. JE TO VAŠE SVATBA! A matka to nemůže brát jako akt nepřátelství a popření svých hodnot. Nenávidí vašeho otce, ale určitě to zvládne. Nikdo ji přeci nebude nutit, aby tam s ním musela nadšeně komunikovat. Nebojte se toho a udělejte to samozřejmě po svém. Přeji krásnou svatbu a hlavně pak hodně štěstí do manželství :-)
problémy v sexu
Zdravím chtěla bych poradit ohledně sexu s partnerem jsme 4.roky začátek byl úžasný plno sexu chemie vášně pak jsem porodila začaly povinnosti a nějak spolu spíme 3.do týdne předtím jsme spávali spolu i každý den trápí mě to přítel sex miluje já taky ale on asi víc já se snažím postarat o dceru a domácnost a pak už nemám ani chuť.. Nechci aby nám zkrachoval kvůli tomu vztah někdy se mi to sním strašně líbí a někdy zase nuda poraďte prosím diky
Barbora
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Barboro. To je ale přeci naprosto běžné, že se sexuální život po porodu a s malým dítětem proměňuje. Může se to v průběhu času měnit - opět k lepšímu. Ale frekvence 3x týdně mi přijde úžasná, a je legitimní, že nemáte kapacitu na sex denně. Prostě jste unavenější, rozšířilo se vám spektrum priorit ohledně dítěte, prostě jedete nyní na jiné - nové - lodi ve třech. Důležité je, abyste si zachovali líbání, objetí, hlazení, prostě dotekovost. Tím pádem lásku :-)))
problémy v sexu
Dobrý den paní doktorko, mám takový problém, s partnerem jsme spolu skoro 4 roky a žijeme spolu asi 2 roky, posledních pár měsíců nemáme sex. dřív byl tento problém tak 2x do půl roku, ale teď je to neustále asi 3 měsíce v kuse.. Přítele vzrušuji, chuť na sex máme, rádi se mazlíme a vždy má erekci, poté když se milujeme erekce v polovině zmizí a partnerovi klesne. Jsme z toho oba dva velice nešťastní, milujeme se a nechceme bez sebe být. Prý se mu TO nelíbí a necítí TO a nedokážeme přijít na to proč a co s tím dělat. Prosím poraďte.
Anna
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Anno. Nějaký psychický blok tam bezpochyby bude, ale jaký, na to můžete přijít spíš vy dva. Trvá to intenzivněji 3 měsíce. Proč 3 měsíce? Zkuste si vystopovat, jestli se něco nestalo. Zatím bych rozhodně vylučovala somatickou složku, je to o psychice, a musí to mít nějakou, možná i skrytou, příčinu. Každopádně byste se nyní měli hlavně mazlit, milovat se s pomůckami, aby nebyl partner tlačen do nutnosti výkonu. Každé další selhání erekce vede k úzkosti z dalšího selhání a tak se to cyklí. Nechte to na chvíli být jen tak :-)
svatba-důležitost manželství
Dobrý den,s družkou se budeme brzy brát.
Bylo by možno nějak osvětlit chování lidí kterým o svatbě řeknu, zpravidla chlapů. Vždycky říkají: "Rozmysli si to" a "Ještě můžeš utéct" a "Svatba je k ničemu" zjevně většina myslí tyhle rady vážně,ale pro mě to znamená tak nějak víc než jen ten obřad. Mám ženu moc rád a je pro mě dost zvláštní když mě tolik lidí odrazuje bez ohledu na to jak moc nás znají. Tedy, proč se lidé takto o svatbách vyjadřují?
Díky za odpověd. L. - otázka upravena poradcem
Lukáš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lukáši. A proč se tím tak moc zabýváte a netěšíte se z toho, co na vás dva čeká? Co člověk, to názor, tohle jsou hrdinské chlapské řeči, které se tak někdy v hospodě vedou. Ale vy dva víte, po čem toužíte, a proč. Ostatní to nevědí tak jako vy, a promítají do svých hlášek své vlastní partnerské zkušenosti...
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den,
chci Vás poprosit o názor. Jsme tři sestry, všechny dospělé, kromě té nejmladší máme vlastní rodiny. Naše matka zemřela před 12 lety po dlouhé nemoci, bylo to pro celou naši rodinu veliké trauma. Nejmladší sestře bylo 13, viděla matku umírat, odnesla to její psychika. Otec byl v naší rodině ten dominantní, nesnesl žádný odpor ani jiný názor, to hned létaly facky. Matku podváděl a zesměšňoval, že jí nic nejde, že nemá vkus, atd. Přitom naše matka vystudoval VŠ i s dítětem, měla umělecký talent, podnikala a byla nádherná. Bohužel její psychiku naprosto zlomil a když onemocněla, odmítla léčbu.Po její smrti byl otec nějaký čas krotší, jednal s námi vcelku dobře, plnil sliby, byl dochvilný, komunikoval. Teď si ale našel přítelkyni, která chce jeho předchozí život vymazat. Nesmíme před ním mluvit o mamce, hned vylítne, že už je přece 12 let po smrti. Jeho přítelkyně si k němu vodí svoje dcery, všude jezdí s ním, ani na matčin hrob ho nenechá jít samotného.Je proti ní obrana?
Zuzana Fantova
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Zuzano. Proti té ženě obrana není, chrání si své území a otec je na ní nejspíš citově závislý.Památku vaší maminky musíte uctívat a chránit vy tři a vaše rodiny. Pokud jste proti přítomnosti otcovy partnerky na různých akcích, ona i on to berou tak, že jdete všechny proti ní, ona se hájí, on hájí ji. Je pravdou, že ona je již součástí otcova života a nemůžete ji odpárat. Je možné, že jsou spolu oba šťastni, tím se ale památka vaší maminky ve vzpomínkách nijak neposkvrňuje. Táta žije dál. V jeho partnerce není příliš pokory pro nějakou pietu, ale to neznamená, že by neměla být přijata do rodiny - pokud by to byl jediný problém, který s ní máte. Takže odpověď na otázku - zkuste všechny sestry změnit a zvlídnit svůj postoj k ní...
problémy v sexu
Dobrý den paní Douchová, myslíte si,že je možné,aby se mi partner vizuálně i charakterově líbil,ale jaksi mi "nevoněl"? Moc se mi líbí i jeho hlas-ten mě vzrušuje, líbí se mi,jak se usmívá i další věci.ale něco se ve mě při intimním kontaktu blokuje,jakoby se nerozjela chemie...když přítele očichám,jakoby se to ve mě "nespustí",a dost mě to trápí.. - otázka upravena poradcem
len
PhDr. Jitka Douchová
Milá len. Je to možné, a dokonce to není až tak vzácné. Ale co s tím, to je otázka...Buď se zamilujete primárně do jeho charakteru, vzhledu a hlasu, a pak i získáte touhu po milování s ním, nebo budete moct být v budoucnu skvělí kamarádi, ale ne partneři...
nevyrovnaný vztah
Dobrý den,
chci se poradit ohledně mého problému který mě trápí. Závidím svému manželovi, když jede někam na služební cestu do zahraničí. Úplně cítím, jak je to stupidní, ale nemohu si pomoci. Je to dané trochu tím, že zbožňuju cestování, a v danou chvíli mě až bolestně trápí to, že on si vyjede a já jsem doma. Je to hloupé i proto, že cestuji v práci také, ale jen po ČR. Potřebuji nějak emočně zvládnout ty odjezdy a mou závist na jeho cesty a zážitky, protože úplně cítím jak se v danou chvíli nedokáži ovládat, což mě mrzí.
Anabela
PhDr. Jitka Douchová
Milá Anabelo, zkuste se sama pro sebe zamyslet nad tím, co je opravdu podstatou toho, co mu závidíte. Je to cestování po světě, nebo možnost jeho nových a nových zážitků bez vás? Je to žárlivost, nebo závist?... Nepochybuji o tom, že spolu vy dva po světě cestujete také. Zkuste se zamyslet nad pravými příčinami toho, co popisujete :-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den, potřebuji poradit. Manžel si smskuje s kamarádkou. Prý jsou jen kamarádi. Píší si tisíce SMS dokonce i MMS. Do hodiny třeba i 50 klidně i doma, když jsem tam já i děti. Vím to, protože jsem viděla vyúčtování, ale nevím o čem. Nemůžu se s tím smířit, ponižuje mě to. On o tom ví, že mi to vadí, ale přestat s tím nehodlá. Dokonce byla doba, kdy spolu vedli hodinové telefonáty. Povídá se o nich, že spolu něco mají, on i ona to popírají. Já mu věřím, ale zrazuje mě v tom ta jejich komunikace. Teď je mezi námi kvůli tomu dusno, nechce se se mnou o tom bavit, neví, co ke mě cítí, ale odejít prý nechce. Chceme navštívit manželskou poradnu. Spoléhá se na to, že mu tam poradí, jak se má zachovat. Prý, co mi řeknou tam, to udělám. Ničí mě to, chci aby se přestali stýkat, na to nepřistoupí - vedou spolu sportovní skupinu dětí - tréninky 2x-3x týdně, o víkendech soutěže. Přijde mě to o to zvrhlejší, že jsem se s ní kamarádila, byli jsme i na společné dovolené my a její rodina .Děkuji
martina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, martino.Je pochopitelné, že vám tak frekventované SMS a telefonáty s kamarádkou manžela dělají vrásky a nelíbí se vám to, vyvolává to ve vás podezření na hlubší vztah. Ale zákazy a výčitkami se nic nezmůže. Mluvili jste spolu o vašem vztahu a o tom, co spojuje vás dva? Co pro to můžete spolu vy dva udělat? Je dva spojuje vedení sportovní skupiny dětí, stejné zájmy. Co vás dva? Zkuste zatím věřit manželovi a vašemu vztahu, a ten se snažte spolu podporovat a rozvíjet. Pokud delší dobu nebude mít o žádné aktivity zájem, pak to bude již posun do další roviny vaší nejistoty. Ale teď buďte dáma, která jejich hovory respektuje, jen bych požádala o nějaké mantinely - ne kvůli žárlivosti, ale kvůli možnosti společného času pro vás dva a pro rodinu :-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den, prosím o Váš názor. Přítelkyně se rozešla s klukem po 2 letech a hned začala být se mnou. Byli jsme spolu něco přes měsíc. Teď jsem viděl, že se svojí kamarádkou řeší toho bývalého, tak jsem jí to řekl, že se mi to nelíbí a zároveň jsem se jí ptal jestli se mnou chce být. To odpověděla, že mě miluje a chce se mnou být. Druhý den na to mi navečer napsala, že přemýšlela a že nevidí v našem vztahu budoucnost a že bude lepší, když se rozejdeme, že potřebuje být sama a mít čas a bude ráda, když zůstaneme kamarády. Zkoušel jsem jí přemlouvat ať to nedělá, ale ona to tak chce. Tak nevím co teď dál, jestli je šance, že se mnou ještě bude nebo jestli to mám vypustit a jít dál. Vím, že jí se mnou bylo hezky a že mě miluje. Prosím o Váš názor. Děkuji
Martin
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Martine. Asi jste její přemýšlení nad vaším vztahem urychlil, ne? Jeden den váš dotaz odmítne s tím, že je nadbytečný, vždyť vás přeci miluje, a druhý den chce konec vztahu. Myslím, že se jí to nějak rozleželo v hlavě a začala o tom přemýšlet ještě víc. Ale je samozřejmě i pravděpodobné, že v sobě 2 letý vztah úplně dořešený nemá. Kamarádství v dané fázi nejde, je to nesmysl, dejte si čas několik týdnů, kdy budete bez komunikace, abyste si oba mohli věci okolo vás dvou více promyslet.
problémy v sexu
Dobrý den. Jsme s přítelkyní dva a půl roku, jenže jsem se k ní choval jako pitomec a ona si před časem našla milence, který jí ukázal nový směr její sexuality. Situace dospěla do bodu, kdy ona nechala všech mileneckých kontaktů, já se přestal chovat jako pitomec, je nám spolu krásně, ale v posteli nám to neklape. Vím, že jsem nikdy nebyl žádný eso, ale teď se z toho stává skutečný problém, který nás oba tíží a nemůžeme najít vzájemnou souhru. Děláme cokoliv, jsme spolu opravdu spokojení, ale když přijde na věc, je to vždy katastrofa. Za svůj život jsem měl pouze 3 sexuální partnerky, takže o sobě rozhodně nemohu říci, že jsem zkušený hráč. Ale vzdávat se, kvůli sexu, našeho vztahu, to se mi příčí.
Při společných debatách na toto téma nemůžeme nalézt vhodné řešení.
Budu velmi vděčný za radu..
Pavel
PhDr. Jitka Douchová
Pavle, nesmíte se srovnávat s partnerčiným dočasným milencem, to je cesta do pekel, cítíte se méněcenně, vaše mužská sebejistota klesá. Vzájemná souhra v posteli je daná něčím jiným, než počtem předchozích sexuálních zkušeností, na to v klidu zapomeňte. Vaše krize začala tím, že jste se "choval jako pitomec", a ne sexuálním nesouladem. Přestaňte v sobě udržovat pachuť toho, že přítelkyně spala s někým jiným a nahlas to vyhodnocuje jako úžasné. Tím vás tak trochu kastruje, ale vy se nedejte. Důležité je, abyste si vzájemně voněli - v přeneseném slova smyslu. A pokud vám opět začne fungovat chemie, pak vše půjde samo a bude vám spolu báječně. Jen se toho nesmíte bát :-)
nedotažený rozchod
Dobryý den. Po styroch mesiacoch sa so mnou che rozist priatel, mame obaja cca 50 rokov. Vsetko bolo fajn, predstavil ma detom aj znamym., Chodila som k nemu aj dvakrat tyzdenne. Bol mily, laskavy, nezny. Je pravda, ze posledny mesiac sa mi ozyval menej casto, ale teraz v podstate zo dna na den, mi napisal, ze chce ukoncit nas vztah, lebo to nie je ono a ze ho to mrzi. Na moju otazku ci niekoho ma odpovedal, ze nie, ale ja tomu neverim, moja intuicia napoveda inak. a navrhol, aby sme isli vecer na veceru a ukoncili to priatelsky. Mozem "naivne" dufat, ze tymto pozvanim mu na mne este zalezi, ked to vlastne mohol odbavit len tou spravou, ktoru mi napisal, ze chce ukoncit nas vztah ? - otázka upravena poradcem
Miriam
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Miriam. Odepisuji již později po vaší společné večeři, ale tak přesto - přítelova motivace může být jakákoliv, ale jasné je, že si vás váží a přes to, že vztah ukončuje, mu na vás záleží. Proto nechce odbýt rozchod SMS, to je vůči vám přeci ponižující, a chtěl by důstojné rozloučení. Taková je má představa.
krize vztahu
Dobrý den s přítelkyní jsme spolu 2,5 roku. Bydlíme každý jinde, vydáme se cca 3-4 dny v týdnu + všechny možné volna jako svátky, prázdniny. Před týdnem mi přítelkyně zdělila, že už ke mě necítí lásku jako na začátku, že jsem se pro ni stal kamarádem, že už nemá potřebu se mě dotýkat. Dále mi říkala, že jí chybí v našem vztahu hádky, prostě asi nějaké větší emoce. Já ten problém nemám, ale nevím jak u ní opět vzbudit city. Žádný jiný problém nemáme. Mohla byste mi prosím doporučit jak reagovat? Nevím jestli zkusit pauzu nebo se spíš u přítelkyně snažit vzbudit opětovné city pozorností a nadbýháním (nevím jak to nazvat lépe). Přítelkyně je pro mě opravdu důležitá a mám strach že pauza by mohla znamenat konec. Oba jsme studenti ale z jiných měst.
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Honzo. Na pauzu bych to ve vašem případě, když spolu nežijete, neviděla. Spíš na snahu o zkvalitnění vztahových prožitků, a větší vzácnost ve frekvenci vašich rande. Přítelkyně přestává cítit romantickou zamilovanost, ale touží po ní. schází jí. Dále jí schází větší emoce - to jde tak trochu ruku v ruce spolu. Měli byste si spolu v pohodě promluvit o tom, co pro vás emoce znamenají, pro každého z vás. Mohli byste spolu podnikat jak víc nové věci, tak si víc i nově o sobě povídat. Prostě podniknout emoční expedici za vaší vztahovou platformou :-)
krize vztahu
Dobrý den,
mě i mému přítelovi je 19 let a jsme spolu 4 roky, teď v létě byl na dovolené s kamarády a potkal tam francouzsku se kterou si od té doby stále píše. Tvrdí že s ní nic neměl a já mu věřím, ale trápí mě že si s ní píše už měsíc každý den. Nejsem na to pyšná ale odemknula jsem mu telefon abych se koukla co si píšou a viděla jsem jak u ní má nastavenou roztomilou přezdívku, píše jí na dobrou noc, fantazíruje o tom že za ní poletí, že má ten nejkrásnější úsměv který v životě viděl atd. Ta poslední věc mě opravdu ranila, už delší dobu se dost hádáme, tak 2 roky spolu nespíme moc aktivně a je to čím dál horší. Snažila jsem s ním o tom promluvit že mi to chybí, ale vůbec nic se nezměnilo. Nechtěla jsem kvůli té holce dělat scény nicméně mě to opravdu trápí, víc než bych chtěla a on to vůbec nevidí nebo možná nechce. Už ani nechci aby se ke mě v noci tulil protože pořád přemýšlím nad těmy sladkostmi které ji píše a hrozně mě to zraňuje. Budu ráda za jakoukoliv radu. Děkuji.
Eli
PhDr. Jitka Douchová
Milá Eli, dobrý den. Jen tak na úvod - vy umíte oba francouzsky? :-)Jste spolu od svých 15 let, nejspíš jste tedy první velká láska. Ale je těžké udržet vše ve stavu původní zamilovanosti déledoběji. Jste úžasní, že jste spolu již 4 roky. To, že se občas někdo zakouká, je přirozené. Váš přítel sní o něčem novém, bylo okouzlen, ale šanci na reálný vztah zde nevidím. Spíš jsou to ty snové fantazie. Vy jste je nikdy neměla o někom jiném? :-) Horší je, že vám již 2 roky vázne milostný život. Viděla bych to jako alarm k tomu, abyste ve svém vztahu něco změnili, podnikali nové věci, něco, co vás dva bude zase více spojovat. A z toho pak může opět vyplynout i obnovení vzájemné touhy :-) Držím vám k tomu palce.
závislost ve vztahu
Dobrý den paní doktorko, s bývalým přítelem jsme byli spolu ve vztahu zhruba 18 měsíců. Z toho se se mnou sedmkrát rozešel. Dá se říct, že to byly důvody nedůvody...já se vždy o něj zpátky snažila a vrátili jsme to zpět. Teď po posledním rozchodu trval mezi náma tři měsíce kamarádský vztah s výhodama. Já to brala vážněji a čekala jsem, že se k sobě vrátíme. On mě neustále přesvědčoval, že se ke mně nevrátí, že už mi dveře zavřel. Řekla jsem mu tedy, že buď vztah nebo nic...kamarádi prostě být nemůžeme..pořád ho mám ráda a ubližovalo by mi to..Vybral si nic...hned, co jsem od něj odešla po ukončení si mě dal do ignoru na fb...už je to týden a včera se mi ozval, jestli nechci jít na pokec...nebyla jsem doma, tak mi to nevyšlo...co vy si o tom myslíte? Poprvé jsem mu dala pocit toho, že o mě přišel..co jsem slyšela, očekával, že se mu ozvu...nakonec se mi ozval on...myslíte, že si tím, jak už o něj ztrácím zájem si něco uvědomí a bude mě chtít zpátky? Děkuji za odpověď.
Nikol
PhDr. Jitka Douchová
Milá Nikol. Můj názor je zde poměrně jednoznačný - pokud by měl mít váš vztah v budoucnu smysl, on si vás musí znovu vybojovat. Závislost se ve vztahu opravdu nevyplácí, ale v ničem. Vzniká tak nevyvážený vztah, kde si jeden toho druhého neváží a vnímá jej jako samozřejmost v jeho životě. Takže se opravdu postavte do pozice hrdé ženy, která nemá zapotřebí se doprošovat. Buďte si vědomá své hodnoty a svých kvalit. Přátelství s výhodami, pokud milujete, je to nejvíc ubližující, co může být. Resume : dejte si na čas a buďte vzácná. A to hodně dlouho...
nedotažený rozchod
Dobrý den, opustila mě přítelkyně po 5 letech, kdy jsme si prošli těžkýma krizema ale vždy jsme to vyřešily, ona je o 9 let mladší. Bohužel ted mě opustilas tím že mě nemiluje ale chce být kamarádka, nevěřil jsem jejímu vysvětlení že mě nemiluje, tak jsem pátral a zjistil nakonec přímo od ní že mi nevěří že se nestane chyba a já jí za půl roku co by jsme to dali dohromady neopustí nebo jí nezlomím srdce.Nedavno jsem byl u ní i když to byla hloupost tak se nestačil divit kam se vytratila dívka kterou jsem miloval a miluju, doma měla špínu, neměla tam ani čaj doslova, ale básnila mi otom jak si koupila nové šaty a jak si koupí gauč za 15 000, na fb profilu má fotky seslečnama na které před rokem jen nadávala a sršela. Tvrdí mi že nikdy nechce abych jí opustil spálil most, když jsem to zkusil tak si mě vždy nějak přitáhla zpátky. Ted plánuje společné filmové večery, ale jen když bude mít čas. Nenechá mě odejít ale ani semnou nechce být. Nerozumím tomu, nevyloučila ani že se k sobě vrátíme
Jarda
PhDr. Jitka Douchová
Nechci se pouštět do nějakých spekulací, ale napadá mne, zda vaše slečna netrpí depresí - přivádí mě k tomu její deklarovaná úzkost z případného opuštění, nepořádek doma, do určité míry rezignace na váš vztah, do určité míry boj o torzo zachování toho vztahu. Jsou tam nějaké úzkosti a nejistoty. Ale vše může být samozřejmě úplně jinak. Vás má jako jistotu, proto se od vás nedokáže oddělit, přitahuje vás zpátky poté, co vás odmítá. To je docela zrádná "hra". Dle mého by bylo dobré se od ní spíše citově oddělit, abyste neubližoval sobě.
žárlivost
ZdravímVás, paní Jitko. Svým dotazem nepřinesu nic nové. Už z roviny otázky možná vyplyne zranitelnost, žárlivost? Má přitelkyně je o 10 let mladší. Od 17-21let měla 7 partnerů včetně mě. Z toho 5 bylo intimních. Prožila 2 dlouhodobé vztahy. Kromě dvou mají všichni už svou partnerku, a uložený život/rodinu. Předem předesílám, že ji nic nezakazuji. A ačkoliv mi to vadí stejně se s jedním setkává asi ve frekvenci +-2x měsíčně. Nevnikám do toho, nechci o tom vědět. Nechávám ji volnost. Někdy se mi má přitelkyně věnuje, někdy má svůj den, že ji tzv. otrávená. Ale to asi k některým ženám prostě patří. Jsem vychovaný v křesťanské výchově, kde jsme po generace měli zásady, že o bývalých se moc nemluví, nebo skoro žádní nejsou. U mé Lásky ten takt chybí. A to si myslím, že nejsem puritán. O svém bývalém mi často vypráví. Chodí jim pomáhat domů s nábytkem, opravovat PC. Prostě, to na co já nemám čas. Bavím se někdy s ní o tom, ale dává mi najevo, že ji kazím náladu, nebo pláče. JsemŽárlivec?
Jan Zartia
PhDr. Jitka Douchová
Milý Jane Zartio :-) Nevím, jestli jste žárlivec. K čemu by vám byla jakákoli diagnóza užitečná? Vyšel jste z rodiny s nějakými normami a hodnotami, a naše původní rodina nás samozřejmě formuje. Jste každý jiný. U vás doma se o bývalých partnerech nemluvilo, bylo to téměř tabu, pro partnerku to tabu není. Potřebuje být otevřená a svobodná v možnosti svých kontaktů s jinými lidmi. Je to pro ni důležité i pro možnost založení vaší společné vztahové důvěry :-) Vy se jejími kontakty s bývalým trápíte, ona se trápí tím, že je z toho problém. Co si o tom všem otevřeně popovídat? A nechtěl byste se s tím mužem seznámit? Tak byste se jasně etabloval jako její partner :-)
závislost ve vztahu
Dobrý den. S přítelem jsme spolu 3,5 roku, bydlíme spolu 2 roky. Nikdy se nestalo, že bychom se vyloženě hádali, naopak, každou chvíli, co trávíme spolu je náš vztah lepší. Problém natane vždy, když máme být na chvilku od sebe, už jen víkend mi přijde hrozně dlouhá doba. Když vím, že spolu nebudeme, vyvolává to ve mě negativní emoce, jsem ubrečená a nedokážu se na nic soustředit. Odvedení pozornosti také nefunguje a potřebovala bych znát Váš názor, jak to udělat, abych nebyla na partnerovi tak závislá a nežárlila na každého. Nechci být majetnická, ani mít veškerou kontrolu nad jeho světem, protože se bojím, že to náš vztah zničí, ale nedokážu potlačit ten stres v sobě. Jestli je tohle celé mojí nedostatečnou sebedůvěrou, nebo tím, že jsme občas měli problémy s jeho býalou, nevím. Jen se toho potřebuji zbavit, nebát se být sama a nesnažit se mít nad vším kontrolu. Poraďte mi prosím, jak ukočírovat svoje emoce a negativní myšlenky. Děkuji
Monika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Moniko, moc vás zdravím. Ale s tím, že nedovedu na dálku čarovat. Vždyť vy všechno víte, co byste u sebe měla změnit, i s tím vnitřně rezonujete, akorát vám to prostě nejde zrealizovat. A to se nedá řešit v rámci mé poradny v elektronické podobě. Potřebovala byste živý dialog s psychologem, s nímž byste vše postupně rozplétala a hledala příčiny. Pokud byste chtěla, můžete se objednat i u mě, informace najdete na www.jitkadouchova.cz
zvažování smyslu vztahu
Zdravím, já řeším takovou zvláštní záležitost. S přítelem jsme spolu 4 roky, asi od začátku mám pocit, že to není ono, ale člověk to prostě zkouší. Je to hodný člověk, samozřejmě mi na něm i něco dost vadí, tak trochu mám pocit, že ho mám pořád za zády. Myslím si, že mě energeticky vysává, jsem s ním stále unavená, bez života. Možná staví své štěstí na mně a mě to právě vysává. Ráda bych, aby mě také něčím inspiroval, imponoval ale ????Je to na rozchod říkám si..
Dana
PhDr. Jitka Douchová
Dano, jste spolu 4 roky. Trvá váš pocit stále od samého začátku ? Pomineme.li fázi zamilovanosti...Doba vašeho vztahu je dost dlouhá na to, abyste začali pracovat na nějaké změně.  Může to být u vás jak pocitové, tak i racionálně podložené. Víc bych zapojila nyní před rozhodováním, jak dál, rozumovou analýzu, kde byste zkoumala : čím to je, mám šanci to změnit, s ostatními lidmi se cítím dobře a v pohodě???...
agresivita a vztah
Dobry den moc vas prosim o radu mam pritele s kterym jsem 7 roku posledni rok me podvadel s tremi pritelkinemi ja jsem mu to odpustila protoze mame spolu tri deti posledni dobou zacal hodne hrat automaty a veskere jeho financni prostredky prohraje jsem na materske dovolene a nez ladala jsem to financne nastoupila sem do prace a moji rodice se staraji o me deti kdyz jsem v praci meho pritele nic nezajima zacal pit pivo kdyz ho nma a ja mu ho nekoupim zacne mi nadavat kdyz se s nim snazim promluvit ad prestane hrat ze mame doma tri deti jeho je jeste vetsi nedavno jsem od nej chtela odejit a zacal me byt vzal mi nejmladsi dceru 8 mesicu a me vyhazuje z pronajateho bytu ktery je napsany na me uz fakt nevim co mam delat vyhrozuje mi kdyz od nej odejdu veme mi dceru a ze skoncim v nemocnici poradite mi co mam delat mockrat dekuji
Ivana
PhDr. Jitka Douchová
Ivano, dobrý den. Okamžitě se obraťte na organizaci, která se zabývá domácím násilím, je jich v republice hodně. Partnerovy výhrůžky berte jen jako jeho manipulaci vámi, nikde by s tím, že si nechá některé z vašich dětí, neobstál. Vy jste s dětmi izolovaná od reálného světa a jste na něm závislá - nejen finančně. Toho on využívá. Potřebujete začít pracovat na svém sebevědomí. Přeci nebudete  partnerovi tahat domů pivo? To je velmi ponižující. Trumfy v rukou máte vy, ne on. On hraje automaty, má problémy s alkoholem, atd. Nedejte se a narovnejte záda!
partnerský trojúhelník
Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor. S manželem (32) (já 33) jsme byli svými prvním sexuálními partnery, velká láska, nyní už jsme spolu 16 let (dva roky manželé) a máme spolu 16 měsíčního syna. Nová situace s námi zamávala, řešilo se vše kolem něj, měli jsme ještě oba hodně práce, různě jsme se štvali a do toho se objevila nová žena, která manžela "vytáhla" z toho všeho. Viděli se v podstatě vždy jen na nějaké akci (ani spolu nespali) a i tak se rozhodli, že oba ukončí dosavadní vztahy (manžel je strašně čestný, stále si ho velmi vážím)... Což se také před pár dny stalo. Protože ani jeden nemají kam jít, hned spolu hledají bydlení... přijde mi to dost bláznivé a v srdci pořád doufám, že se manžel vrátí... Pořád říka, že mě má strašně rád, že je mu mě strašně líto... ze syna je hotový, strašně ho miluje... Prosím co si o tom myslíte Vy? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem
Zuzka
PhDr. Jitka Douchová
Zuzko, myslím si, že toto nejspíš někdy muselo přijít jako přechodné období. Intuitivně předpokládám,že i ta žena se ocitla v nějaké vztahové krizi, a že ona je tím akcelerátorem, který změnu popohání dopředu. Křišťálovou věšteckou kouli nemám, ale mé zkušenosti partnerského psychologa s mnohaletou praxí mi říkají, že to nebude mít dlouhé trvání. Jsou bláznivě zamilovaní, totálně si rozumějí, našli pochopení jeden u druhého, což doma dlouho nenacházeli. Rychlé emoční řešení v prvotní zamilované fázi, pokud jsou u každého z nich závazky, i dlouholetá předchozí partnerská historie, je kompenzace frustrací v rámci vztahu. Důležité je, že si manžela stále vážíte a máte ho ráda. On vás rád mít nepřestal. Pokud to zvládnete,dejte tomu čas a domluvte se na dočasném odloučení, pevně věřím, že vše dobře dopadne :-)
rozchody
Dobrý deň, rozišla som sa s partnerom, ktorý vedel byť v hádke ku mne velmi vulgárny, nazýval ma pi..., ku..., chudera, ludská stoka...napríklad iba pre to, že som nemohla prísť na naše stretnutie nakoľko som mala iné povinnosti. Inak vedel byť pozorný, milý, ale toto ma veľmi trápilo, už som mala pocit že som prenho handra. Boli sme spolu rok. Urobila som dobré rozhodnutie?
Kristína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kristino. Jestli se ptáte, zda jste udělala dobré rozhodnutí, už vaše nejistota v tomto ohledu stojí za hlubší přemýšlení. K čemu by vám byl můj názor? Vy jste to rozhodnutí udělala, protože jste potřebovala ukončit ponižování své osoby. Potřebovala jste se narovnat, a to jste udělala. Jenže teď pochybujete, protože byl i velmi pozorný a milý. Každopádně nevyrovnaný. Možná se z toho nakonec stane pauza, kde si oba budete moct rozmyslet, zda spolu chcete přeci jen, být. Pak je k tomu důležité vědět PROČ a za jakých PODMÍNEK. Neboli museli byste začít ne navazovat na to, co bylo, ale začínat trochu znovu :-)
vztah na dálku
Dobrý den paní doktorko,
seznámila jsem se nedávno s mužem, který bydlí na opačném konci republiky. Oběma je nám 37 let, oba máme děti z předchozích vztahů (celkem 3, 2 školáky). Reálně jsme se viděli jen jeden krásný víkend, píšeme, voláme. A oba přemýšlíme, zda máme nějakou budoucnost. Vím, že si teď vše idealizujeme a vznášíme se na obláčku, ale dali jsme si rok, abychom se poznali a rozhodli. Vzhledem k situaci to budu nejspíše já, kdo by se stěhoval a opustil vše - práci, přátele..Lze za rok, s frekvencí setkání cca 2x do měsíce někoho poznat a zjistit, zda za to stojí? Vím, že i s mužem "od vedle" je společný život sázka do loterie. Snažím si zachovat chladnou hlavu (což se mi moc nedaří :-)), ale chtěla bych se zaměřit na důležité věci ještě dříve, než se vzájemně seznámíme s dětmi, ale nevím, zda je to možné jen skrz virtuální kontakt. Nebo by bylo lepší to celé skoncovat, abychom oba neztráceli čas? Zatím si velmi rozumíme, jen ta vzdálenost je velká...Předem děkuji za odpověď - otázka upravena poradcem
Berry
PhDr. Jitka Douchová
Milá Berry, dobrý den. Určitě bych nezahazovala porozumění a zamilovanost, kterou nyní spolu máte. Tisíckrát byste toho mohla v budoucnu litovat a přemýšlela byste, jaké by to bylo, kdyby jste všemu nechali volný průběh...Každopádně bych si nechala větší časovou rezervu na zásadnější životní rozhodování - jde o vás, o něj, o vaše děti. Není kam spěchat, je třeba se poznávat. Snad jdou i prodloužené víkendy, společná dovolená, atd., kde se poznáte víc, ne? Ano, zamilovaný obláček bývá zrádný, protože do svých životních plánů musíme v určité fázi  musíme zakomponovat ( máme - li děti ) jak emoce, tak rozum a zkušenosti - a to zkušenosti všeho druhu - jak spolu umíte řešit reálné aktuální problémy, jak si rozumíte v intimním životě, jak si rozumíte s dětmi toho druhého, atd. Ve vaší elektronické komunikaci si můžete říct kde co a poznávat se z hlediska souladu hodnot, vkusu, zájmů, atd. Ale opravdový vztah se musí prověřit :-)

smrt blízkého člověka
Nevím si rady mého přítele zavraždili minulou sobotu ho našli u silnice s proraženou lepkou.. nevím jak se s tím vyrovnat zemřel v nemocnici viděla jsem ho jak za něj čichají pristroje.. byla jsem tam v den kdy ho odpojili mám dvě malé holčičky starší dcerka ho pořád volá je jí rok a osum měsíců mladči je 4 měsíce ta tátu nepozná. Neměli jsme ideální vzat přítel mě často bil,urazel , ale stejně jsem ho asi milovala.. Kdyz se mu to stalo byl u milenky.. a pak to začalo zjišťovala jsem o něm informace na na různých internetových seznamka na a on mě podváděl celou dobu. Do toho jsem zjistila že bral drogy. A já si furt říkám proč? Dělala jsem něco špatně? Měla jsem se chovat jinak? Měla jsem mu dávat víc najevo jak jo miluju bylo by to vše jinak? Cítím smutek,beznaděj,samotu i vztek zároveň jak mi to mohlo vše dělat. Mluvila jsem i s temi holkama s kterýma se tahal je nikdy neuhodil me pořád. Apritom mi furt říkal jak mě miluje že by bez nás nemohla žít.
Sylvie
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Silvie. Neexistují univerzální slova útěchy. Vy máte v sobě hodně věcí najednou - smrt přítele, s nímž máte dvě malé děti, jeho agresivita ve vztahu, jeho opakované a mnohočetné nevěry s ženami a slečnami ze seznamky, drogy. Teď jste na vše sama, nejdřív ale máte před sebou za "úkol" to, zvládnout jeho odchod násilnou smrtí, jeho obraz v nemocnici před sebou. Pak teprve bude následovat to další. Možná to zní cynicky, ale svým způsobem jste se osvobodila z trápení, které vám vztah přinášel. Vyčítat si nic asi nemůžete. Všechny pocity, které popisujete, jsou adekvátní k dané nesmírně těžké životní situaci. Máte ale sebe a malé dcery, to je motor, který vás bude pohánět dál. Rozhodně bych vám doporučovala psychoterapii, abyste na to vše nebyla sama.
pauza ve vztahu
Dobry den,
Ziju s pritelem cizincem. Ziju v jeho zemi a.jsme spolu asi 8mesicu. Když jsme se poznali, tak byl jak velký pubertak a hodně pil š kamaradama. Vztahem sebou se hodně změnilo a změnil své navyky. Před sedmi lety mu zemřela maminka že dne na den. Je narozen jako náhradní dítě za svoji sestru, která zemřela po strašlivé nehodě jako 1lete miminko. Takže byl rodicemi velmi rozmazleny ale zároveň silné opecovavany že strachu. Je to půl roku co tatínek ve své nemoci, kterou měl v posledních letech svého života, spáchal sebevraždu a přítel ho našel doma š podrezanymi zilami. Jeho osud je šílený a hodně těžký. Vše s ním prožívám a neustále spolu mluvme o vsem. Navštěvuje psychologa. Problem je, že když pije, tak je na me strašně zly. Vyhazuje mě ž bytu, nadává mi atd. A je to častější a castejsi. Rozhodla jsem se pro pauzu a odešla jsem se slovy, že tu jsem a miluji ho, ale zůstat nemůžu, že musí sám a vidět, že takle to nejde. Myslíte, že je to ode mě rozumné řešení a máme šanci?
Iva
PhDr. Jitka Douchová
Ano, Ivo. Je to to nejrozumnější, co jste mohla udělat. Přítel si musí zpracovat svá traumata s odborníkem, aby byl psychicky stabilní, nekompenzoval si těžké vzpomínky alkoholem a nedělal si z vás náhradní matku a terapeutku...
partnerský trojúhelník
3.část syn tíhne víc k otci,neodešel by se mnou,dcera ano.Přítel si však dává podmínku,že když budu chtít žít s ním, že si musím udělat řidičák,bydlí na polosamotě,kde nic nejezdí.Nejen že mám z řízení hrůzu,ale hlavně špatně odhadují vzdálenosti dopředu i do stran,často vrátím do futer,do stolu atd,takže musím napřed k očnímu na vyšetření,zda budu vůbec moci řídit.Když jsem to řekla příteli a zeptala se,co když nebudu moci řídit,odpověděl,že potřebuje ženskou,která má řidičák,je soběstačná,občas mu něco zařídí ve městě,že on nemá čas mě vozit do a z práce,má toho opravdu moc,takže mám dojem,že když nebudu moci řídit,že se se mnou rozejde..spíš se trápím než že bych si užívala že mě konečně má někdo rád a nevyužívá mě jako v minulých.vztazích.Toto řešíme na každé schůzce,z jeho iniciativy.. prosím co byste mi poradila,jak se k němu mám chovat,když už mi dochází síla ho stále ujišťovat,že bych chtěla být s ním,že to doma fakt neklape,že se mi u něj doma líbí,že bych mu chtěla pomáhat?
Lolinka
PhDr. Jitka Douchová
Lolinko, je mi líto, ale váš přítel mi opravdu nepřijde jako do budoucna perspektivní partner. To je vše, co vám mohu říct. Se vším je spojeno takové množství komplikací, že to nemá smysl- A pokud byste měla měnit svůj život ( jste matka, takže nejen za sebe, ale i za děti ), pak se potřebujete znát a vše prověřit minimálně rok, ne-li déle.
partnerský trojúhelník
2.část Přítel není v pohodě ani když jsme spolu,chce stále řešit,jak to s námi bude dál,přitom jsme spolu teprve měsíc,nemůžu se k němu jen tak nastěhovat s dcerou,když se musíme napřed pořádně poznat.Nevím jak mu pomoci,aby se tím vším tak netrápil,sama bych potřebovala podporu,mám strach jak to vezmou děti,že mě budou všichni nenávidět a celá vesnice pomlouvat,manželova rodina se na mě samozřejmě vykašle,moje rodina je 100km daleko- mám jen mamku a bráchu,jinak už nikoho,mamka upřednostňuje pouze bráchu,mě nenapíše ani SMS.Nikdy jsem nikomu neublížila,ale je mi teprve 39 let,nedovedu si představit zbytek života s manželem.Přítele mám moc ráda,mám ó něj strach,pořád pracuje,špatně spí,chápu že je toho na něj moc,k psychologovi nechce,ale je schopný to začít rozebírat i v posteli,když se schyluje k milování,pak z toho nic není.Nevím jak mu mám pomocí,ptala jsem se ho,ale prý to nejde,teď mu začíná vadit,že se spolu nemůžeme nikde veřejně ukázat,že tam nemůžu přespat atd.Pokračuji
Lolinka
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...Jednoduché to nemáte, možná byste měla brát přítele spíš jako přechodný stupeň k vlastnímu samostatnému životu. Potřebujete v životě oporu, i když stejně potřebujeme mít oporu hlavně sami v sobě, ale kde tu sílu pořád brát, že? Zatím nic neřešte radikálně, ale také ne za přítele...Lolinko, jste na vše sama, matka preferuje bratra, přítel se po měsíční známosti psychicky skládá. Začněte hlavně sama u sebe - hledejte své osobní síly a nezávislost.
partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorko,ráda čtu vaší poradnu a měla bych dotaz.Jsem 15 let vdaná,muž ó 24 let starší,2 děti 15 a 11 let.Manžel si mě celá léta nevšímá,stačí mu že má uvařeno,uklizeno,vypráno atd,skoro nemluví,nikam spolu nechodíme( on nechce, nejraději si doma čte),musím s kamarádkou, pokud chci někam na zábavu,do hospody atd.V sexu nám to neklapalo nikdy a během těch let jsem ho přestala mít ráda,nespíme spolu,ani pusu mu nedokážu dát,často se hádáme.Nyní mám měsíc tajně přítele,je rozvedený,2 děti 4a3 roky ve střídavé péči,má domek ve vedlejší vsi,podniká v zemědělství.Vídáme se 2*týdně u něj,aby nás spolu nikdo neviděl.Máme se rádi,je nám spolu dobře,i jeho děti mě berou jako svou tetu.Dohodli jsme se,že do Vánoc to budeme tajit a pak se rozhodneme,zda spolu začneme žít.Přítel má spoustu starostí s podnikáním,s dětmi,teď má i výčitky,že mi ničí rodinu.Já sama nejsem psychicky silná,měla jsem depky že života bez lásky,mám že vztahů pouze špatné zkušenosti.Pokračuji
Lolinka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lolinko. Proč jste do manželství vstupovala? :-) Nefunkční sexuální život, odlišný životní styl, nezájem o vaši osobu, problémy v komunikaci, atd.S přítelem jste měsíc, to je hodně krátká doba na nějaká rasantnější řešení. Jdu na další část vašeho vyprávění.
alkohol u jednoho z partnerů
Dobrý den,
Mě 24let , partner 39 let , společný syn 2,5roků a dcera z předešlého vztahu 8let.
Žijeme spolu 6 let.Problémy máme dlouholeté ale vždy jsme to pak vyřešili.Před rokem jsme se odstěhovali od mích rodičů do pronájmu.Od te doby je to horší a horší. Nejvíc mi vadí konzumace alkoholu.Pije vzdy jak má příležitost.Lze mi kvůli tomu,většinou ze je dýl v práci, u mamky nebo potkal kamaráda.Opiji se hodně a je agresivní. Děti jsou bohužel často svědky. To nikdy nepřekousnu. Nechci aby u dětí v takovém stavu byl a vyhodim ho z bytu. Pije vždy jak má peníze, bere si zálohy v práci, půjčuje si nebo je zvaný. Tedsi i začal kupovat piti domu
Když se ptám proč pije tak sám neví. Když pohrozim ze se odstehuje tak se omlouvá, slibuje a říká ze bez nás nedokáže žít. nevim jak to dal řešit. Když nepije je hodny a venuje se nam ale jak ma volnost my jdem stranou. Zkusila jsem mu naznačit i aby se sel lecit ale pry neni alkolik tak ne.Prosim vas o radu co mam delat.chci mu pomoct.Děkuji.
Adéla Tomanová
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Adélo. Nevím, jak si vysvětlujete to, že jsou problémy s alkoholem u partnera výrazně zhoršené od doby, kdy jste se odstěhovali od vašich rodičů...Dříve jste problémy vždy vyřešili, nyní to nejde? Je-li partner opilý často, a k tomu agresivní, jsou u toho vaše děti, pak bych vám jednoznačně doporučovala trvat na žádosti o léčbu. Ambulantní, nebo v případě nutnosti režimovou ústavní. Ale u lidí s problémy s  alkoholem dochází s přibývajícím časem k progresi a snižování míry tolerance vůči alkoholu. Každý alkoholik dlouho tvrdí, že má vše pod kontrolou a léčbu odmítá, to je u závislostí běžné. Partner by se měl od vás odstěhovat do doby, než svůj problém vyřeší - prvním krokem bude to, že si přizná, že má problém.
nevyrovnaný vztah
Jsem vdaná 42 let. Začínám mít problémy s pohybovým
aparátem a můj manžel je zcela zdravý a život si chce užívat dál. Je několikrát do roka na výletech přes noc. Docela mi to vadí. Mněli jsme dobré manželství. Ale já mu už nestačím. Tak zůstávám doma sama a nesmírně jsem nešťastná. Také mi někdy vypráví jaké tam byly akční ženy a byly dalece starší než já.

Dana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Dano. Dopřejte manželovi výlety, dokud je aktivní. K čemu by vám bylo jeho omezování? A možná neberte vztahovačně to, když mluví o jiných ženách na akcích, které jsou fit. Je to od něj netaktní, ale asi si to neuvědomuje a hlavně to nemyslí zle. Jen je důležité, abyste vy dva přešli spolu na vlnu jiných společných aktivit, které vás budou bavit společně - určitě se nabízí kultura, ale i mnoho dalších věcí. Objevujte spolu váš svět, co vám nabízí nového :-) A pak také - vy si najděte pro sebe to, co bude těšit vás, abyste se necítila osamělá, když je manžel pryč. Najděte si okruh svých lidí, svých zájmů!
sexualita
Dobry den jsem s manzelem 10 let nas vztah byl perfektni nic spatneho jsem na nem nevidela.Rikal mi jak me miluje ze bezemne numuze byt ..... Tak pred mesicem jsem zjistila ze ma zalozeny profil na eroticke seznamce kde se jedna jenom o sex.Zalozil si ji pred 7 lety stim ze hleda jenom sex a ne vazny vztah. Samozrejme jsem si precetla i ty konverzace a on jim za ten sex jeste platil tim me uple dostal:-( kdyz jsem to na nej vybalila tak mi rek ze nevi proc to udelal ze je blby byla na nem videt litost a i brecel ze toho lituje.ale co mam delat moc me to boli a jak mu mam verit ze v tom nebude pokracovat kdyz 7 let mu to vubec nevadilo dekuji za odpoved
Vendula
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Vendulo. Že vás manžel miluje a nemůže bez vás být, je určitě pravda. Ale v sexu nejspíš potřeboval nějaké okořenění, experimentování. Někdo konzumuje ve velkém porno, někdo hledá oživení jinak. Nemělo by to být dennodenním tématem mezi vámi, ale nemělo by se to ani zamést pod koberec. Utíkat od něčeho není ani trochu užitečné a smysluplné. Ale potřebujete si to - dle mého - nechat v sobě uležet, abyste spolu mohli  mohli pak mluvit otevřeně a nekonfrontačně o vašem vlastním sexuálním životě. Třeba je to šance pro objevování něčeho nového, co bude pro oba injekce k něčemu novému :-) Moc vám to oběma přeji.
problémy v sexu
Dobrý den s přítelkyní jsme spolu už sedm let a bydlíme spolu dva, máme takový problém.
Když máme sex je to v pořádku, ale musí to chtít také moje přítelkyně je spokojená ze vším udělám jí romantiku atd.. Ale když to chci já třeba po dvou dnech tak se zablokuje a prostě na to nemá chuť. Když jsem se jí ptal proč to tak má tak mi řekla že má problém se svojí postavou a že něco udělá špatně, protože není tak zkušená jak já řekl jsem jí že mi to nevadí a že na ní půjdu pomalu, aby se cítila spokojeně. Ale i tak se nemohu dopracovat k tomu abychom měli pohlavní styk aspoň dvakrát týdně poraďte děkuji.
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Milý Honzo, nechte se vést potřebami vaší přítelkyně, jen tak můžete mít oba z milování požitek a radost :-)
prevence problémů ve vztahu
Dobrý den,těhotnou přítelkyni rozčílilo, když jsem se podivil nad tím,že při úklidu v bytě používá vodu z vany po koupeli 8 leté dcery, prý aby šetřila vodou, že to tak vídávala v dětství.Řekl jsem ji v klidu, ale rozhodně, že si nemyslím, že je to normální a hygienické a že se mi takový způsob mytí v bytě, použitou vodou z koupele i přes to, že do ní nalije přípravek na čištění, nelíbí. Následoval velký výbuch emoci a urážek z její strany, že z ní dělám špindíru, a že způsob jejího mytí je v rodinách normální, a že je těhotná, skáčou ji emoce a že ji prudím. Co dělat v takové situaci, když je konfrontace s těhotnou přítelkyní? Je lepší ustoupit, nebo trvat na svém pojetí normálnosti?kde nalézt míru, co všechno si nechat líbit, když je žena v těhotenství náladová?děkuji děkuji
petr
PhDr. Jitka Douchová
Milý petře, to je od vás skvělá otázka, je v ní vaše vstřícnost a přemýšlení nad jiným stavem přitelkyně, což je vlastně z vaší strany projev lásky k ní. Chcete ji šetřit, ale de facto šetřit i sebe. Co byste měli spolu dělat? Neboli - nejen, co byste měl dělat vy... :-) Měli byste v klidovém období o všem mluvit a preventivně se tak připravovat na možné úlety. Buďte tolerantní, jiný stav je opravdu jiný stav, hormony jsou zblázněné, emoce tím pádem nevypočitatelné a ne vždy je může mít gravidní žena pod kontrolou. Takže se obrňte trpělivostí, vždyť je to dočasné období a miminko je určitě počaté z lásky. Ale ta trpělivost nemůže být bezbřehá, to by se vám oběma pak v negativním slova smyslu vrátilo do vztahu. Doporučovala bych nějakou domluvu na signalizaci ve smyslu - "pozor, teď mnou cloumají hormony a neručím za sebe, radši na mě nic nevytahuj a nezkoušej", tím zabráníte zbytečným kolizím, a pak to můžete probrat ex post již bez emocí.
krize vztahu
Dobrý večer pani doktorko Ráda bych se zeptala Manžel mi po 13 letech oznámil ze už mi nemiluje že vztah vyhořel a že jsme mladí na to abychom takhle žily Našel si podnájem a odstěhoval se Vůbec nic nechtěl řešit Máme spolu 8 letého syna já ho přesto vše co mi řekl miluji .Kluk sním nechce mluvit že už to není jeho tatínek když od nás odešel. Já si nevím co počít Manželovi peru každou středu večer jezdi na intimní návštěvy tak trochu v tom plavu Je mi 45 roku manžel je o rok starší myslela jsem si že spolu zestárneme a že je to partner do konce života Hrozně ráda bych to zase vrtila aby to bylo jako dřív ale má to vůbec smysl se snažit něco zachraňovat když on chce žít sám děkuji za odpověď
vendula
PhDr. Jitka Douchová
Vendulo, dobrý den. Manžel de facto vyhlásil pauzu, aniž by si toho byl vědom. Ale takovou, která je nevyvážená. Problémy vidím v tom, že vám to oznámil zčista jasna ( "už tě nemiluju, náš vztah vyhořel, na to jsme moc mladí, abychom takhle žili dál" ), nedal argumenty, nevysvětlili jste nic synovi, on využívá váš servis - praní prádla,a navíc spolu spíte. On si docela nerozumí a protiřečí si, a vy v tom lítáte. Měli byste to vše jasně spolu probrat - oč tedy nyní jde. Nerozcházíte se, on se "jen" odstěhoval. Takže on si žije svůj svobodný život a využívá vašich služeb. Vy se trápíte. Tohle není dobré aranžmá. Potřebujete si oba domluvit jasná pravidla zatím dočasného rozstěhování - jak se to řekne a odůvodní 8 letému synovi, jak rodinám, jak přátelům, dále finanční hospodaření vaší domácnosti, a pak také jeho kontakty se synem - frekvence a jasně stanovený čas. Vy dva byste se stýkat neměli, měli byste spolu pouze provozně komunikovat. A dále je důležité si stanovit časový horizont, jak dlouho budete žít odděleně, než se rozhodnete, zda spolu budete, nebo se rozejdete. Mělo by to být cca 6 měsíců.
prevence problémů ve vztahu
Dobr den,jsme s partnerkou 10 měsíců, Ona má 7.5 dceru a 22 letou v Praze. Po seznámení jsem se k ní nastěhoval a staral se o ně jako o vlastní, vše bylo fajn. Na začátku jsme se dohodli že další dítě nechceme. Partnerka odmítla antikoncepci s důvodem, má hormonální problémy a nenechá si ničit zdraví. Uvažovali jsme o vasektomii ale nakonec jsme se dohodli že to zkusíme s kondomemjen. Vše fungovalo krásně do doby než jsme se nejak špatně dohodli a byla možnost početí. Já jsem chtěl abychom s tím něco udělali ale partnerka nebyla vstřícná a já se cítil podvedený. Na přímou otázku zda by šla na potrat kdyby se něco stalo mi odpověděla že ne. Nakonec na mé naléhání vzala Postinor a problém se začal prohlubovat. Vyčetla mi že ji ničím zdraví, že je jí špatně....Nabyl jsem dojmu že dítě chce, a to i pro to že pohlavní styk v době menstruace měl být podle ní bezpečný, což jsem si nakonec přečetl že vlastně vubec není pravda.Cítím se zrazený, nedůvěřuji a všechny společné plány se mi zbortily.
Boris Oláh
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Borisi Oláhu. Z vašeho popisu nemám pocit, že by vás partnerka jakkoli chtěla podvést. Hlídala si své zdraví, jasně jste se dohodli na ochraně, dohoda byla oboustranná. Cítím spíš paniku z početí na vaší straně, což nemusí být příjemné jí. Ona dítě nechce, ale kdyby se náhodou něco nečekaného a neplánovaného přihodilo, interrupce by pro ni byla velmi složitá záležitost. Myslím, že máte docela silné téma na povídání si o sobě a svých očekáváních od vztahu. O tom, co jeden od druhého potřebujete, abyste si mohli důvěřovat. Vy jí, ona vám...





mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.