Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

PhDr. Jitka Douchová

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

nejistota ve vztahu|archiv|krize vztahu|nevyrovnaný vztah|nedotažený rozchod|partnerský trojúhelník|hledání sebe sama|nevěra|problémy v sexu|zvažování smyslu vztahu| bývalí partneři| diskusní příspěvek| rozchody| žárlivost| problémy s tchyní| závislost ve vztahu| děti partnerů| problémy v komunikaci| nešťastná láska| Rodič a dítě| fáze "namlouvání"| deprese a vztah| zamilovanost| problematické vztahy s rodiči| osamělost| problém se sebedůvěrou| sexualita| vztahové problénmy v širší rodině| perspektiva mimomanželského vztahu| rozvod a děti| psychické poruchy| věkový rozdíl mezi partnery| otázky početí, těhotenství| spolupráce s psychologem/psychiatrem| alkohol u jednoho z partnerů| vztahy na pracovišti| stres| první láska| agresivita a vztah| vlastní právo na život podle sebe| pauza ve vztahu| vztah na dálku| ekonomické problémy ve vztahu| smrt blízkého člověka| svatba-důležitost manželství| nenaplněná láska| prevence problémů ve vztahu| partner odmítá dítě| generační soužití| psychický teror ve vztahu| nemoc partnera| závislost partnera na jednom z rodičů| separace dospělého dítěte od rodiny| výchova| snižování sexuálního apetitu v manželství| umění projevovat city| vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu| přetažený vztah| homosexuální orientace| návraty k b ývalým partnerům| alkohol v rámci širší rodiny| manželovy kamarádky| problém navázat vztah| kamarádi partnera...| problematické manželství rodičů| neimponující muž| osudová láska| sourozenecké vztahy| ekonomicky silnější žena| seznamování| poruchy příjmu potravy| životní nezdary| sny| ženské přátelství| rozdíly v řešení problémů - muž, žena| krize středního věku u mužů| vliv osoby rodiče na výběr partnera| rozdíly v sexuální orientaci partnerů| podezření na vedlejší vztah| vztah k odborníkovi,v jehož jsme péči| "pauza" ve vztahu| zkušenosti z předchozích vztahů jako bariéra| vliv alkoholu | problémy se spánkem| společné zaměstnání partnerů | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

partnerský trojúhelník
Dobrý den paní doktorkou,
že svojí přítelkyní jsem 6 let. Poslední 4 roky usilovně si plníme náš sen a před pár dny jsme zjistil, že je mě nevěrná už 8 měsíců s kolegou z práce. V tuto chvíli to vše řešíme, ale sama mě řekla, že ho miluje a chce s ním být. Mě oznámila, že chce zkusit náš vztah zalepit. Ale já tomu prostě nemohu věřit když ho pořád miluje a každý den ho uvidí v práci. Vše toto začalo tím, že jsem jí bohužel nenaslouchal v sexu. Přiznávám, že v sexu nejsem nejlepší a její kolega vystřídal mnoho žen oproti mě a pro ní to jsou teď nejhezčí okamžiky. Sama mě řekla, že toto nikdy nezažila. A to měla více partnerů než já. Poraďte dá se o tento vztah dále bojovat? Nebo co dělat? Ja ji pořád moc miluju a nechci jí ztratit, ale pokud vidí ho tak se nechci zase sám trápit a radši to ukončím.
Ladislav
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Ladislave. Nevím, o čem mluvíte, pokud mluvíte o vzájemném plnění si vašeho snu. Napsala by to tak i vaše přítelkyně? Přítelkyně vám nyní řekla, že kolegu miluje už 8 měsíců a chce být s ním - v této fázi , kdy to veřejně říká nahlas, a nabízí lepení vašeho vztahu, nemáte vy dva šanci. Potřebovali byste si udělat pauzu, minimálně 4 měsíce - oddělené bydlení, nekontaktování se. Během té doby by měla přijít na to, kam a ke komu patří, a podle toho se pak rozhodnout dál. To je momentálně jediný bojový prostředek, který to vidím jako reálný.
krize vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 42 a jsem 10 let vdaná, děti 6 a 9 let. Posledních 6-9 měsíců prožíváme v manželství krizi. Vždy jsem byla na vše sama- práce, děti, domácnost, kroužky. Manžel tráví hodně času v práci a když má volno, většinou se věnuje koníčkům mimo domov. Takový byl vždy. Nyní ale situace překročila pro mne neúnosnou mez - manžel chodí domů jen přespávat a nějak zapomíná mne upozornit, že třeba nepřijde vůbec a je mu divné, že ho druhý den odpo sháním. Nechápe, v čem je problém. Nulový fyzický kontakt. Ani už netrávíme společný čas jako rodina (kino, šk. besídka, výlet). Pouze společná dovolená, kde jsme oba "korektní ". Nevím, jestli někoho má. Asi ano. Nechci hledat důkazy. Jen mám chuť pořád brečet a brečet. A nejlépe se rozplynout do vzduchoprázda. Možná by mi pomohlo si někoho najít a začít zase nějak žít a neprožívat osamocení, ale jednak to není můj styl a také si nechci nic nalhávat. Nevím, jestli mi něco poradíte, ale alespoň jsem to mohla někomu říct. - otázka upravena poradcem
Kika
PhDr. Jitka Douchová
Milá Kiko. A vy to jinak nemáte komu říct? Jste na to sama? Určitě bych vám doporučovala spolupráci s partnerským psychologem, ale naživo, my dvě spolu nemůžeme vstoupit do dialogu, což je velké omezení v možnosti pomoci. Předpokládáte, že se objevil někdo třetí - podle vašeho popisu je to pravděpodobné, ale nemusí to tak být. Každopádně vnímám jako důležité, abyste si spolu nastavili jasná pravidla ohledně hodně věcí - jeho podíl na péči o děti - jsou malé, vzájemná proinformovanost o tom, kdo kdy přijde domů - to je nutnost - nejste dva lidé, které to spolu už nebaví, a tak si hledají zábavu jinde. Jste manželé a rodiče dvou malých dětí. Na vašem místě bych na sebe více upozornila . on s vámi zachází vlastně velmi neuctivě a bez respektu - nepřijít domů a neohlásit to? ... Asi z něj máte strach, že jej korektně neupozorňujete na to, co k rodinnému a manželskému životu patří. Nemějte. I kdybyste byla součástí trojúhelníku, nějaké zásady se dodržují.Rozhodně se co nejdříve objednejte u partnerského psychologa, pomůže vám to.
krize vztahu
Dobry Den pani Doktorko, s manzelem jsme 20 let a asi pred 4 roky jsme se navzajem nejak odcizili. Manzel nema zajem dale na nasem manzelstvi pracovat i kdyz jsem ho uz nekolikrat o to zadala, abychom zacali pro nase problemy neco delat. Do poradny nepujde. Mnoho dni si dela jen na svem, ja se citim velmi prazdna,velmi se zmenil,nema zajem o sexualni zivot se mnou Rika,ze je prazdny, ze mne uz nemiluje, jsem jen jeho kamaradka. Rekla bych, ze s tim bojuje a trapi ho to.Pripadne mi,ze si neuvedomuje vyvojovy proces kam se po letech muze v dobrem vztah dostat a bere to spatne i presto, ze o tom diskuzi otviram stale jen ja. Nevim co mam delat, dala jsem mu dostatecne mnostvi prostoru i casu, ale zda se mi, ze cim vic s nim komunikuji, tak tim je to horsi, je velmi uzavreny. Prosim Vas jestli by jste mi mohla poradit. Dekuji.
Evelyn
PhDr. Jitka Douchová
Milá Evelyn. Je zajímavé, jak máte období vaší vztahové krize jasně ohraničené a zvědoměné. Jste si vědoma nějaké významné události ve vašem společném životě před 4 lety? V r. 2014? Někdy se odcizování mezi sebou rozvíjí nějak nenápadně, plíživě, někdy je tam nějaký spouštěč. Manžel nemá zájem na vašem manželství dále "pracovat" - znamená to jeho rezignaci, nebo to nevnímá jako krizi? Třeba o vztahových věcech celkově neumí mluvit, a pokud to často otevíráte, cítí se být tlačen do kouta?Něco se v něm děje, co nechce před vámi otevírat. Ve vztahu nechce jít ani dopoředu, ani jej ukončit, ale sám říká, že je prázdný, a jste víc jeho kamarádka. Může procházet krizí středního věku, mohou tam být deprese, já nevím, nemá smysl, abych se dohadovala, když o vás dvou a historii vašeho vztahu nic nevím.. Každopádně s myslím, že by vám velmi pomohlo dočasně spolupracovat s partnerským psychologem - vy sama.Běžte do toho, v dialogu s profesionálem se všechny souvislosti rozplétají snadněji.
nevěra
Ještě chci dodat, že týden poté, co jsem odešla z ložnice jsem jela poprvé na víkend s dětmi k mojí mamce, jemu jsem neřekla kam jedeme (týden předtím vzal dceru na celodenní výlet bez předchozí domluvy a také mi odmítl říct, kam jedou a kdy se vrátí) jsme se v neděli vrátili a on si chtěl hrozně povídat, že má problém v práci, doma se s ním rodiče nebaví a co dělat celý víkend. Probrali jsme to v pohodě, ale od té doby se stejně už se mnou bavit nechce. Bydlíme v RD s rodiči a jeho máma do toho také pořád reje. Tento víkend tedy jedu poprvé sama pryč, včera mi oznámil, že má v pátek volno, že můžu jet pryč už v pátek, že je mu to jedno. Připadá mi, že jak milenka nastoupila do práce a já zatlačila, tak se k ním vrátil hned zpátky. Teď je zase těžce zaláskovaný. Jen nechápu, proč nechce řešit, co bude se mnou a s dětmi dál. Jídlo si vozí z práce, když uvařím, dá si a poděkuje. Na mě vidí celý půl rok jen chyby, v květnu mi řekl, že mě má rád, ale to bylo tak všechno. Děkuji
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Rozhodně byste potřebovala povzbuzení a nasměrování, kudy dál, procházíte - li takovouto složitou krizí. Neznám historii vašeho partnerství za dobu, co jste celkově spolu, takže se mi do toho těžko vstupuje. Zdá se mi, že vy jste rozhodně v řešení životních věcí rozhodnější a strukturovanější, on v životě tak trochu plave. Vy chcete jasnější řešení v dohledné době, on ho není schopen.   Sama říkáte, že má nejspíš velké problémy se svou sebedůvěrou, vedle vás se asi cítí jako ještě méně důležitý a významný. Že bere antidepresiva, je dobře, ale potřeboval by evidentně vše průběžně probírat s psychoterapeutem. Vy mu pomoct nemůžete, jako jeho přítelkyně, vy se musíte držet, abyste byla pevná a funkční - pro sebe, pro děti, pro život. Nemá smysl zatím mluvit o rozvodu, smysluplná by byla pauza se všemi pravidly, která k ní patří. Dočasně oddělené bydlení, domluva na provozní komunikaci, jejíž součástí nemá být řešení problému mezi vámi, vyřešení peněz, a domluva na tom, jak dlouho bude trvat, a k čemu přesně konkrétně má sloužit. Podle mne k tomu, aby se rozhodl, kam patří, ale to rozhodnutí mělo svou stabilní váhu. Nechce se pohnout z domu, ale to asi bude dočasně muset...Pauza je zároveň i ilustrací toho, jak by to vypadalo po rozvodu - rozvodem každý z partnerů i děti o hodně věcí přicházejí. U vás nevidím rozvod jako aktuálně na pořadu dne.
nevěra
Snažila jsem se rozumně domluvit, že pokud nás nechce, tak půjdeme od sebe, ale potřebuji řešit už teď před prázdninami školu a školku. Dokonce jsem mu to poslala i na e-mail, když debatu ignoruje. Přijde mi, že má depresi, myslí si o sobě, že je 0, že nic nedokáže. Milenka ho lituje a myslí si, že je ten nejlepší otec na světě. Nevím, jestli má smysl na něj ještě čekat. Každodenní kontakt s ním mi dost ubližuje, pořád ho mám ještě ráda. S milenkou bydlet nechtěl, je zvyklý být na baráku a ne v bytě. Zkouším se víc odpoutat, jezdím s dětmi na víkend k rodičům a teď pojedu i sama, ale on neví kam. Nejspíš ani nežárlí.Jen nechápu ta antidepresiva, když je tedy zaláskovaný a to, že se nechce na ničem domluvit, když mu i ty děti jsou téměř volné a to si je velmi přál a miloval je, s dcerou byl doma na rodičovské. Chyby vidí jen ve mě. Proč si našel milenku mi nebyl schopen říct, ale asi necítil dost lásky v době, kdy jsem se starala o děti. Nechce nic řešit ani dělat.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jdu na poslední část...
nevěra
Poslední vážnou debatu jsme měli někdy v půlce května Napsal mi z práce, že přijede domů později, ale nenapsal v kolik, ani kde bude - napsala jsem mu, že budeme šetřit peníze na právníka. Přijel z práce domů hned, byl hrozně vytočený, řekl mi, že já se mám starat o děti i domácnost a on vlastně o nic a jestli mi to nevyhovuje, že mi rozvod podepíše. Nechápu tedy, když ho chce podepsat, proč kvůli tomu přijel naštvaný hned domů a nejel k milence. Teď je celý červen úplně cizí, jak píšu v předchozí zprávě. Ignoruje mě, jen když potřebuji s něčím pomoct a řeknu si, tak to z donucení udělá. Celý den tráví venku, aby nemusel být s námi. Začal užívat antidepresiva bez lékařského dohledu. Je neustále na mobilu v kontaktu s ní, dnes za ní poprvé jel na celý den. Ona se rozvedla, má dvě větší dcery. Mě ale původně řekl, že bude v práci a až ráno nevstával a při odjezdu si nevzal ani klíče od práce, došlo mi, že jede pryč, ale má volno. O tom, jak se mám zařídit já s dětmi se bavit nechce.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jdu dál...
nevěra
Dobrý den, s manželem jsem 15 let, jsem jeho první. Máme dvě děti (2,5 a 11 let).Manžel si našel v práci milenku, přišla jsem na to, ale zatloukal. Zůstali jsme spolu a každý týden se hádali, já chtěla vědět, co dál, on nechce řešit nic. Milenku miluje, mě ne. Na této houpačce jsme jeli od ledna do března, pak odešel z práce do jiné, Celý duben pracoval hodně doma, asi aby zapomněl. Květen se ke mě choval už tak z 50% hezky jako dřív, ale od začátku června zas jakoby utne. Po dvou týdnech jsem se ho zeptala, co se děje. On že nic, ale čas s námi trávit nechtěl a dát mi pusu byl problém. Milenka nejspíš nastoupila do stejné práce, kde je i on a zase se to veze dokola. Už jsem to neunesla, řekla jsem mu, že má srdce z kamene a že to tak dál nejde. Od té doby spím s dětmi místo v ložnici. Manžel další den dělal, že se nic nestalo, ale pak už mě začal přehlížet, o děti se nestará, nezajímají ho, není schopen se se mnou bavit ani domlouvat na péči o ně.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. Přecházím nejprve na další část vašeho vyprávění.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, paní doktorko. Jsme s manželkou téměř 25 let, máme dvě dospělé děti a nežijeme si špatně. Myslím, že se máme i po těch letech pořád hodně rádi. Nicméně cca před rokem jsme zjistil, že si manželka píše před sms a další komunikační aplikace s jiným mužem, se kterým spolupracuje v zaměstnání. Intenzita je taková, že mi to začalo vadit a naznačil jsem jí, že o tom vím a že je mi hodně nepříjemné, když první, co mě ráno probudí je pípnutí jejího mobilu se zprávou od něj. Údajně jde jen o kamaráda, který je jí blízký pomohl jí v něčem (nevím v čem) a o nic nejde. Teď to trochu to omezila, ale stejně vím, že si několikrát denně volají a píší (píší i o víkendech). Štve mě to, štve mě, že ví, že mi to vadí, ale nepřestane. Taky mám kamarádky, ale s nikým si nepíšu v takové intenzitě. Jak k tomu mám přistoupit? Je to nevěra a mám to jako nevěru řešit? Nebo to mám ignorovat? Fakt nevím ... Nejhorší je, když člověk ví ... Děkuji za případnou radu.
Alfons
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alfonsi. Když jste se již rozhodl napsat svou nejistotu do partnerské poradny, je vidět, že vás to trápí hodně, a já to chápu. Soustředila bych se ale více na váš vztah a na vaše společné aktivity, povídání si o sobě, aniž by tam onen kolega figuroval. Z vaší komunikace bych ho vyloučila, spíš začala více rozvíjet váš vztah tak, aby byl zajímavější a pestřejší. 
fáze "namlouvání"
Krasny den všem preji! Rada bych se vami poradila.Pred rokem jsem se zamilovala do kluka je to kytarista z kapely.Jelikoz jsem taky muzikantka začala jsem si rozumět s jeho kamarády(nikdy jsme zatím neměli čas pro sebe protože bohužel vždy byli kamaradi kolem nás) Od první chvíle se mi libil.Delsi dobu jsem nepozorovala,že by měl nejaky zájem az najednou po 22.12.Kdy si i kamarádka všimla že se po mě diva na koncerte kdy se pak bavil s kamaráde klávesákem a ten potom najednou přišel ke mne s nabídkou zda bych ho neučila,muj bratr dostal najednou nabídku od frontmena kapely si zahrát v jejich videoklipu pak dalsi nabídku.Skoro kdykoliv me vidí přijde mě pozdravit a dává mi pusu na tvar a usmívá se.Citim často i během koncertu jeho pohledy,na dalším koncerte mi vlepil pusu na tvar,aniz bych mu stihla pohratulovat,minule chtela jedna holka po nem aby ji objal a on se pak otočil na mě a dal mi ruku kolem ramen.pta se zda jsme nezmokli.Možná to bude blbe ale rada bych slyšela názor ostatních zda jsou to možné signály ze se mu libim nebo zda si něco nenalhavam.Byla jsem dvakrát hrozně moc zklamaná od jiných kluků

tak se kdyžtak omlouvám za mou nejspíše blbou otázku. Ale jsem z toho opravdu nešťastná.Dekuju moc!!!
Kačka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kačko - za mě - buďte vůči němu aktivnější v kontaktech a zájmu o něj, aniž byste to přepálila, a uvidí se. Jinak to nechávám do fóra ostatních, které jste oslovila.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, nedávno jsem Vám psala dotaz a dočkala jsem se odpovědi za kterou vám děkuji. Ale je tu pár věcí, které jsou jinak. Psala jste, že mám svůj volný čas věnovat kamarádkám a spolužákům. Přítelovi nic nezakazuji, dávám mu volnost jakou jen chce a já také čas trávím s kamarády. Jsme oba dva z jiného města, takže spolu nejsme ani tak často. O to právě jde, že když už spolu jsme, není to ono. Je pořád zamyšlený a dobrou náladu rozdává všude okolo jen ne tam, kde by měl. Snažím se ho neomezovat a svojí "závislost" velice zmírňovat a myslím si, že "závislost" přítel ani tak nepociťuje, jen nevím jak dál. Přítel je velmi vyčítavý ohledně toho, co mi třeba koupí a podobné věci se stupňují. Je žárlivý a nekouká na moje vztahy s přáteli, jak dlouhé jsou a jak pevné. Chce abych se s nimi přestala okamžitě bavit a víc ho nezajímá. Z maličkostí se stávají velké věci a byli bychom rádi za každou radu:)
Předem děkuji za odpověď .
- otázka upravena poradcem
Diminika
PhDr. Jitka Douchová
Diminiko, dobrý den. Fakt tedy nevím, čím vám mohu být užitečná. Popisujete váš vztah tedy jako rozvolněný, ale když jste spolu, chcete si ho užít. To je logické. Problém bude podle vašeho popisu více na jeho straně, než na vaší, ale já mu těžko vidím do hlavy na základě pár řádků v této poradně. Ve vztahu s vámi jej něco brzdí, na druhou stranu je žárlivý, a omezující on vás. Vyčítá vám, co vám koupí jako dárek? Proč? Jak tomu rozumíte? Z maličkostí se stávají velké věci...Procházíte tedy fází vztahové krize, měli byste něco změnit, abyste se na sebe opět mohli OBA těšit. Víc nepovím, nemám, z čeho "vařit". Každopádně držím palce a přeji krásné léto.
nevěra
Paní doktorko,v lednu jsem zjistila z účtenek,že mi je manžel po 30letech nevěrný.Zřejmě již rok a půl,což jsem tušila.Chodil domů pozdě večer,nespali jsme spolu i 3 měsíce,i když já i on sex máme rádi.Neměl zájem.Účtenky za kondomy a hotel různě nedůvěryhodně odůvodňoval.Tušila jsem,kdo je milenka a přímo se zeptala,neodpověděl. V posteli měl problém s erekcí. Vymlouval se,že je v 52letech starý. Zakoupila jsem mu volně prodejný přípravek, vzal si ho. Myslela jsem,že vtah ukončil. Ale veškeré mé pokusy,abychom spolu jeli někam na společnou dovolenou, když jsme spolu rok nikde nebyli,selhali. Dnes odletěl na prý pracovní cestu do ciziny.Bylo mi divné plno věcí,které neseděly,ptala jsem se,zda jede sám.Ano.Po několika urgencích v době odletu zaslal letenku na své jméno.Po zadání ref. čísla jsem zjistila, že odlétá s milenkou a jejím synem. Zavolala jsem mu,co to znamená.Se mnou prý žije,s ní letí na dovolenou do 1pokoje.Co bude dál mi řekne po dovolené.Co mám dělat pro zachování vztahu.
Milada
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Milado. Nejdřív byste si měla v sobě ujasnit, co vše jste schopná odpustit a v budoucnu opominout. Vaše pátrání po účtenkách byly o vaší dlouhodobé nejistotě ve vztahu a pocitu odcizení, nyní, po konfrontaci s identitou milenky, už i o jeho odmítání vás. Rozebrat důkladně danou situaci, trvající delší dobu, by chtělo přímou spolupráci s partnerským psychologem, a nejen stručný dotaz do mé poradny. Co máte dělat po jeho návratu? Nevím, také neexistuje jediná stoprocentně zaručená univerzální rada. Zatím bych byla zdrženlivá v jakékoliv vyčítavé konfrontaci, spíš bych vyčkávala na manžela. On je nyní zatvrzelý a bude si svou dovolenou i vztah obhajovat - už jej vlastně pod tlakem oficializoval. Ale jestliže jel nejen s ní, ale i jejím synem, to jejich vztahu dává ještě další rozměry. Nepátrejte teď po ničem, buďte vůči němu rezervovaná, a až bude chtít on situaci řešit - s vámi žije - tak ji bude muset řešit. Měl by ale věcně a stručně dostat od vás informaci, že v trojúhelníku žít nehodláte. Vyvolala bych rovněž jeho žárlivost na vás.
ženské přátelství
Dobrý den, moje kamarádka má vztah k jednomu klukovi, který neumí pojmenovat. Tvrdí, že jsou jenom kamarádi, ale nikdo jí to nechce věřit, protože ona v jeho společnosti vždycky září a chovají se, jako zamilovaní. Milovat ho prý ale nemůže, protože má přítelkyni, ale chodit by s ním chtěla. Jenže on se kvůli ní přece nerozejde, tak to vzdala se slovy, že, když ho mít nemůže, tak mu přeje, aby byl hlavně šťastný. Nedávno mi řekla, že pokud by se někdy měla vdát a mít děti, tak, že to bude jenom s ním a že lepšího kluka nezná a nenajde a chce mu říct, že, kdyby náhodou někdy nebyl šťastný, tak, že je tu pro něj a můžou to spolu zkusit. Jenže já nevím, to přece nemá cenu, když má přítelkyni, nemyslíte?
Meghan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Meghan. Je to život vaší kamarádky, ne váš. Ona vás o radu nežádá, jen se vám svěřuje se svými city k tomu klukovi. Zkuste jí porozumět, aniž byste to nějak komentovala a rozporovala...
vztahové problénmy v širší rodině
Milá paní doktorko,

manžel a i jeho rodina mají jiná měřítka na členy rodiny a na lidi zvenčí. Když je třeba pochválí anebo řekne něco kritického člověk zvenčí, je to pravda na 200%, pokud to řekne člověk domácí - nic to pro ně neznamená. Tchánům třeba hodně pomáhám, takže občas poděkují, ale pak přijde sousedka a jen pronese jen naoko něco lichotivého a oni se pro ni můžou rozkrájet, zatímco já se svými požadavky neuspěji. Prostě názor cizího je vždycky pro ně zásadní, zatímco názory domácích házejí do koše. Snažím se být k ním tolerantní, poradíte postup, jak to změnit? tedy pokud vůbec jde...
Radmila
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Radmilo. Je vám to líto, nebo jste na ně naštvaná? Asi budete muset pracovat hlavně se svými pocity a ty korigovat s tím, že vaše očekávání nebudou úplně naplněna. Očekáváte vděčnost za svou pomoc, kterou vnímají jako samozřejmost od domácích. Buď snižte míru pomoci pro ně, nebojte ji dělejte dál tak, jak to cítíte. Ale asi byste svou pomoc měla umět více "prodat", aby byla viditelná a nahlas vyřčená.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, paní Douchová, mám na Vás dotaz. S manželem jsme 15 let, máme dvě děti. Dosud to bylo docela dobré, s manželem je třeba míti více trpělivosti, vyžaduje hodně volnosti a nechápe, že se dá něco udělat pro druhé, aniž by to přineslo nějaký finanční přínos (občas pomůžu nějaké kamarádce v nouzi, ale on to nechápe a i se mi vysmívá, že prý co jsem to udělala za obchod). Nicméně teď vzrůstá jeho choleričnost a hodně se zhoršily jeho vztahy s dětmi. Snažím se s ním domluvit, ale marně, dohoda je pro něj něco, co se nemusí dodržovat. Říct mu, že třeba taky odejdeme? Nechtíc jsem zaslechla, jak mu kdosi ze známých právníků říká (rozvádí se zrovna někdo v okolí), že v případě potřeby "úklidu" majetku potřebuje tak dva roky času a že je značka ideál "uklidnit" partnera,aby nabyl pocitu že se nic neděje a konat. Takže jak ho přitlačit k slušnějšímu chování, když on se asi případného rozchodu nebojí, protože "řešení" je? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Kateřina
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Kateřino.Zvedněte hlavu vzhůru a snažte se, aby vás váš muž respektoval. Na jeho cholerické výstupy nereagujte. To je sice první strategická rada, ale důležitější je to, že ve vašem manželství je delší dobu něco hodně špatně, a to se stupňuje - manžel si posiluje svou mocenskou pozici - na základě čeho, netuším. Vy si musíte být vědomá jediného. Pokud chcete v tomto vztahu zůstat, budete muset zapracovat na odstraňování strachu z něj a jeho výhrůžek. Toto manželství vám něco v popsané podobě přináší??? Doporučuji individuální psychoterapii.
krize vztahu
Dobrý den,jsem naprosto v koncích a byl bych rád za jakoukoliv radu jsem s manželkou 4 roky máme 3,5 roku starého syna a druhé dítě na cestě, dům jsme si koupily na hypotéku kterou teď splácíme.A teď můj problém moje žena už cca 3 roky se ve vzteku chová velmi hrubě sprostě mi nadává mlátí dveřmi a jednou mně dokonce praštila pěstí do obličeje když jsem držel v náručí našeho malého syna.Při hádce se nestydí mi předhazovat rodinné poměry mých rodičů, špatnou práci, nepoužitelnost v sexu a prostě cokoliv co mně raní.Už 2 x jsem se chtěl rozvést,ale neměl jsem na to sílu mám z ní nějaký vnitřní strach a nevím co to je.Při poslední hádce kvůli naprosté banalitě mi opět vmetla do obličeje jaké jsme prasata já i moje máma a ve mně se něco zlomilo nedokážu s ní skoro ani mluvit natož žít.Dekuji za váš názor
Jan
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jane.Po přečtení vašeho psaní byl můj první pocit tento - zázraky dělat neumím, zázračné rady podávat také ne.Vaše manželství prochází téměř od začátku evidentně velkou vztahovou krizí a nevyvážeností vás dvou. Nemohu rozumět agresivitě vaší ženy, nevím o vašem vztahu absolutně nic - co bylo důvodem vašeho vstupu do manželství - vás obou, jak jste se cítili, když jste si řekli "ANO". Asi jste nebyl tak nemožný ve všem, včetně sexu, to by si vás vaše žena nevzala a nekupovali byste si spolu dům s hypotékou - velký závazek na dlouho. Čekáte druhé dítě, nejspíš plánovaně? Vaše žena je z nějakého důvodu alergická na vaši matku, na vaši rodinu, přenáší se to na vás. Vy tomu všemu neumíte čelit a vše narovnat, asi jste na ni příliš slabý, co já vím? Proč vám vaše žena potřebuje ubližovat, a vy tomu nedokážete čelit, to od stolu nerozklíčuji. Doporučovala bych vám osobní konzultace s partnerským psychologem.
nevyrovnaný vztah
jsem s přítelem14 roků,je hodně jednoduchý,dříve jsem neměla čas to nějak vnímat,nyní je doma více a mě to dělá zle,je hodně pracovitý ,hodny,ale mě to začíná více vadit naše soužití,on vlastní byt chce ho prodat a trvale ke mě nastěhovat,s doživotním bydlením,je mi 58 let ,mám strach byt sama ,ale ještě větší strach ,když s ním zůstanu z budoucnosti,začínám jej čím dál více nesnášet,co řekne mi připadne jako blbost,prostě s ním trpím ,mám svolit k jeho nastěhování,jinak jsem zabezpečená s ním
Danuše Zajíčková
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Danuše. Naslouchejte sama sobě a svým pocitům. Více si uvědomujete nevyrovnanost vašeho vztahu, jeho "jednoduchost" vás dráždí. To není dobrý základ pro definitivní společné soužití. Domluvte se na přetrvávajícím odděleném soužití, jako to bylo doposud, taktní a decentní argument určitě najdete :-)
závislost partnera na jednom z rodičů
Dobrý deň, mám 57 rokov a žijem desať rokov s priateľkou - je o rok mladšia. Už keď sme sa spoznali všimol som si silnú závislosť na matke, resp. matky na nej. Má brata, ktorý si žije svoj život, je solventný a hlavne vypomáha ich rodine finančne, aj priateľke. Predpokladal som, že keď začneme spolu žiť, že si uvedomí priority vzťahu a hodnotu spoločného žitia... aj sa to tak ukazovalo, hlavne keď nebola dlhšie v priamom kontakte s matkou. No všetko sa vrátilo k ešte horšiemu ... priateľka denne telefonuje s matkou min. pol hodinu (zreferuje celý deň), za deň si pošlú 10-20 SMSiek. Pritom jej matka má manžela a nie je odkázaná na ňu. K tomu som si neraz všimol ako sa negatívne vyjadruje o mojej osobe. Všimol som si tiež, že matka je taký uzurpator.... chce mat pri sebe obe deti, ale bez ich partnerov. Nikdy sa nevyjadrí o nás oboch, ale len o nej. Vidím tam mizivú empatiu a silný egoizmus, ktorý sa žiaľ prejavuje vzhľadom na silný vplyv aj u partnerky a vedie to k zániku nášho vzťahu.
Peter
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Peter. Vztah matky s vaší přítelkyní se projevuje negativně jak? Ona sama na vás mění názor a chová se jinak pod vlivem matky k vám, nebo naopak vy máte problém ve vztahu k přítelkyni. Ono se to nejspíš vzájemně prolíná a navazuje to na sebe, ale základ je ve vaší vzájemné komunikaci. Žijete společně 10 let, to je hodně dlouhá doba na to, abyste si o vztazích s rodiči v klidu průběžně povídali. Vy  jste vůči její matce možná už velmi zaujatý, což nijak neprospěje vaší vztahové blízkosti. Někdy vztah matka - dcera bývá silný, vy na tom nic nezměníte, můžete změnit pouze svůj postoj k tomu - více tolerance a nepočítání jejich SMS. Buďte rád, že nežijete pohromadě pod jednou střechou, to by bylo horší...
nedotažený rozchod
Dobrý den,
je to asi 6 měsíců co jsme se rozešli s přítelkyní. Byli jsme spolu pouhých 8 měsíců, ale já se do ní zamiloval až po uši. A nyní, když ji skoro každý den potkávám, se cítím strašně špatně a je mi nepříjemné být blízko ní. Mé situaci ani nepomáhá, že se od rozchodu velmi změnila a není už taková jaká byla když jsem se do ní zamiloval. Zároveň je mi nepříjemné že se baví s některými lidmi z mého okolí. Perou se ve mě dva pocity - vadí mi jak se změnila, a vím že už není stejná a vím že by ten vztah pro mě nebyl šťastný, ale také k ní pořád něco cítím a proto mi je nepříjemné ji vidět s jinými lidmi. Nedokážu uvěřit, že bych měl být ještě někdy v životě šťastný a že bych měl vztah s někým tak skvělým a dokonalým pro mě byla ona. Zároveň to byl jediný vážný vztah po dlouhé době a já jsem spíše asociální bytost a proto mám strach že zůstanu sám.
Děkuji.
Marek
PhDr. Jitka Douchová
Milý Marku. To, že se přítelkyně změnila, a jak jsem pochopila z vašeho vyprávění, tak asi směrem k horšímu, by mohlo být pro vás spíš lepší a úlevnější. Pokud v sobě máte stále city k ní, jsou to možná více krásné vzpomínky a stýskání po vztahu, ale chápu, že je pro vás těžké, ji stále potkávat. Rozrývá to rány po rozchodu. Nicméně - říkáte, že víte, že ten vztah by pro vás stejně nebyl šťastný, neboli teď musíte používat nějakou dobu hlavně své racio. A hlavně - věřte sám sobě a tomu, že najdete v budoucnu nový další vztah. Bude jiný, tak to bývá. V životě procházíme různými typy vztahů, než emočně zakotvíme. To na vás čeká. Držím palce :-)
bývalí partneři
Dobrý den, můj přítel dostal k narozeninám od své ex štěně. Chodili spolu pouze půl roku, pak se rozešli, on začal chodit se mnou a ona strávila rok v cizině a vůbec jsme o ní neslyšeli. Nyní jsem s přítelem 2 roky, ona je zpět a snaží se mu vetřít do přízně. Schválně se skamarádila s jeho kamarády a vrchol všeho, zjistila jsem z jejího instagramu, že, když není doma ( bydlí s rodiči a sestrou), ona toho využije a jde se podívat na Rexe. Vytočilo mě to a tu fotku i s tím provokativním komentářem: Když kocour není doma, myši mají pré jsem ukázala příteli. Strašně se rozčílil, co má tohle znamenat a jel si o tom promluvit s rodiči. Na místě se však ukázalo, že ne oni, ale jeho ségra ji v jejich a přítelově nepřítomnosti nechává hrát si na zahradě s Rexem. Přítel se s ní chytil, že pes je jeho a co ji pouští dál, když dobře ví, že jí nemůžeme přijít na jméno. Prý je to její kamarádka, tak co. Mně bude ale respektovat kdy? Až budu bývalá? Vadí mi, že do toho tahají Rexe. Co s tím?
Pavlax
PhDr. Jitka Douchová
Pavlax, dobrý den. Chápu vás, je to od ex nějaká snaha a provokace, už i to, že dala příteli k narozeninám štěně, k němuž má vztah. Ale zbytečně si nabíháte, když vás to tolik točí. Štěně přítel přijal, ti dva si asi nevytvořili žádná pravidla, okolo kontaktu se štěnětem. Nenechte se vyvést z míry a přehlížejte to, to bude pro vás nejjednodušší, ne? Váš vztah s přítelem to přeci nikterak nenarušuje.
partner odmítá dítě
Dobrý den,

bude mi 27... A necelé dva roky chodím s přítelem 25.. Vím,že v budoucnu budu chtít rodinu. Nedokážu říct, jestli to bude za rok, dva... Přítel mi nyní oznámil,že díte si minimálně 3 roky představit nedovede. Nyní udělal státnice a bude nastupovat do práce. Doposud na mě působil jako zodpovědný typ, který je pro rodinu ideální. Nicméně mám nějaký věk a pomalu se začínám bát, abych nepromrhala roky. Co když se za tři roky nic nezmění a zase plán odsune? Vím jaké jsou po 30 komplikace s otěhotněním atd... Moc děkuju za odpověd, opravdu nevím kudy kam.
xxxx
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Je dobře, že spolu o budoucnosti mluvíte. Znáte přítelovy plány, on zná ty vaše. Vy byste si přála miminko nejpozději do 2 - 3 let, on nyní začne ale budovat profesní kariéru. Oba víte, na čem jste. Ale ukončovat vztah kvůli aktuálně rozlišným časovým představám, pokud je jinak váš vztah pevný a silný, by bylo nesmyslné a smutné. Snad nechcete hledat primárně toho, kdo vám dítě nabídne co nejdříve...Důležití jste vy dva, a pak dítě, které vznikne díky vám oběma, z lásky. Opravdu máte pocit, že již vám začínají bít biologické hodiny na poplach? Mít dítě kolem 30 je dnes běžná norma. Navíc už bude přítel profesně etablovaný a bude schopen se s plnou zodpovědností ekonomicky o rodinu postarat.
nedotažený rozchod
Hezký den,prosím o raduJe mi 47.Před rokem a půl jsem se po krátké známosti rozešla s mužem o rok mladším,byl hodně zaměstnaný.Měl svojí firmu a v době seznámení o prázdninách měl volněji a tudíž více času.Imponovalo mě u něj vše.Zamilovali jsme se do sebe na první pohled,oboustranná chemie,byli jsme šťastní a já měla pocit,že jsem našla toho pravého i ve 44 l.Ovšem když došlo na intimní sblížení přítel selhal...a to opakovaně po celé tři měsíce.Odmítal jít k odborníkovi a přiznal že měl tyto problémy i s předchozími partnerkami a co jsem z jeho vyprávění pochopila postupně si našly milence a on se s nimi rozešel.Vše vždy řešil prací a na sex zapomínal.Rozuměli jsme si ve všem,jen se už později bál být se mnou večer o samotě.Trápila jsem se a přemýšlela o ukončení a co mě přesvědčilo byla zase jeho práce.Když se opět celý den neozýval jako bych neexistovala.Po rozchodu jsme se snažili k sobě vrátit,ale opět zabodovala jeho práce.Občas jsme si napsali.Nemůžu na něj zapomenout.Trápím se
Lenka Lounová
PhDr. Jitka Douchová
I vám hezký den, Lenko. Byla jste k němu magicky přitahována, a bylo to vzájemné. Nebýt jeho problémů s funkčností by nejspíš váš vztah měl před sebou šanci na další rozvoj. Byla jste hodně zamilovaná, hodně jste si od tohoto vztahu slibovala dál do života. Jen tak snadno na toho muže nezapomenete, potřebujete čas, a nebo další silnou zkušenost s někým novým :-) Že se trápíte, je o tom, že se vám stýská po něm jako takovém, ale i po nenaplněných snech. Nyní už jsou to víc krásné vzpomínky. Uchovejte si je v sobě, ale běžte svým životem dál :-)
smrt blízkého člověka
dobrý den p.doktor,maminka mela cirhozua jater v pos.stadiu.Před 14dny jsem zazila neco divneho,v noci presně o pul noci se ukazala pred venk.stenou kacena,zacala silna boure a rano najdu karafu nazemi hrdlem dolu stala.sla jsem do prace ale furt jsem měla divny pocit tak volam tatovi at zavola doktorce zda je vše v poradku,volal zpet mela jsi pravdu doktorka chce mluvit s rodinou. Tim vše zacalo seděla jsem na jip u luzka u mamky den co den od rana do večera až do středy kdy jsem byla posledni osoba kterou z rodiny viděla.Druhý den vola doktorka že mama umřela a začaly divne veci. nemohla jsem spát v kuchyni v noci hluk jdu tam nahle silny mraz na ramenach pak cele tělo,jdu z koupelny a u postele opet nemuzu spat mam pocit že je nekdo u mě a diva se.dalsí den jdu zařidit pohřeb a vše jsem vybirala jako kdyby chtěla sama mamka.nespim opet,včera jsem potřebovala na jejim stole udelat volno a měla věc o ktere jsem veděla ale neveděla kde a něco jako by mě vedlo k určitemu místu a rikalo podivej se tam.je možne aby se to dělo.Když jsem to řekla tatovi myslel že jsem blazen že to neni možne ale co jsem tu věc nasla jsem poprve klidně spala.Je možne že mě k tomu vedla sama maminka ?
maša
PhDr. Jitka Douchová
Ano, mašo. Byly jste na sebe hodně napojené, navázané, a ta velká vzájemná semknutost vás vede dál, než jiné lidi. Není to ani nic nadpřirozeného, takto to bývá. Byla jste poslední člověk, který se jí díval do očí před smrtí, prožily jste spolu něco víc, než ostatní, a to energetické pojítko tam nějakou dobu zůstane.
sny
Dobrý den, poslední dobou mám sny ve kterých je stále kluk který se mi líbil dlouho, už od prváku na střední ale už jsem si řekla že to nemá cenu a tak jsem se snažila na něj zapomenout ale já už nevím co k němu cítím je to jako bych cítila všechny pocity najednou. a jak jsem už říkala neustále je v mých snech. například se mi zdálo že byl u mě doma a přespal u mě. pak se mi zdálo že jsme byli na nádraží jen samy dva a neustále jsme nastupovali do nějakých vlaků a pokaždé jsme byli někde jinde. připadá mi to jako blbost ale já nevím jestli to má společné něco s ním nebo to má úplně jiný význam a sama už si s tím nevím rady a tak bych byla moc ráda za vysvětení. děkuji.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Jano. V těch snech je potlačení vaší předchozí zamilovanosti, kterou jste si sice zakázala, ale emocím neporučíte. Ten sen s nádražím je hodně symbolický a ukazuje, že když stále nastupujete do jiných vlaků, tak spolu být nemůžete. Společné nádraží je vaše zamilovanost a potlačená touha po vztahu s ním. To je můj výklad, nejlepší bude, když si svůj sen vyložíte sama pro sebe.
rozchody
Dobrý den paní doktorko. Již asi před půl rokem jsem Vám psala ohledně manželova citového vydírání po rozvodu. Nyní už spolu 2 roky nežijeme, rozvedeni jsme 1,5 roku. Vše vyřešeno /myslím tím bydlení, alimenty atd./. Jenže manžel si svůj život stále neuspořádal, bydlí u rodičů, dlouhodobě na PN, alkohol, nic ho nezajímá. Jedině asi já. Pořád mě něčím obtěžuje - emaily, sms, telefony.Já na nic z toho nereaguji. Vždy mě to úplně rozhodí, roztřesu se, pak několik dní na to musím myslet. Už si nevím rady. Opravdu už se začínám bát, o děti, o sebe. Kdo ví, co se mu honí hlavou.Nevím, zda už se nejedná o stalking? Měla bych už situaci nějak oficiálně /myslím tím třeba policii/ řešit nebo stačí jen stále nereagovat a doufat, že ho to opravdu časem přejde? Moc děkuji za odpověď.
karolína
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, karolíno. Na rozdíl od vás se ex manžel s rozvodem ani po roce a půl nevyrovnal. Hlavní je, že řádně platí výživné a vyřešilo se oddělené bydlení. V jakém duchu se nese jeho obtěžování, to jste nenapsala, ale nereagování je to nejlepší, co můžete udělat. Na druhou stranu vás to psychicky vyčerpává, a vy už potřebujete mít klid pro sebe i pro děti. Nepíšete ani, jaká frekvence jeho kontaktů je, ale pokud denní, asi bych to jako stalking označila a obrátila se jak na polici, tak na OSPOD, aby to s ním vyřešili holt restriktivně. Stejně si myslím, že s OSPODem budete muset jednat i nadále - ad styk dětí s otcem. Jestli je nějak psychicky narušený, navíc nepracuje, nadměrně pije, těžko se může dětem plnohodnotně věnovat. S jeho rodiči jste v kontaktu? Když u nich bydlí, mají na něj určitě vliv, je na nich závislý. Mohli by ho nějak korigovat oni.
smrt blízkého člověka
Dobrý den paní doktorko,
jsem už tady (na světě) něco přes 75 let. S manželkou jsme žili společně a spokojeně něco málo přes 50 let.
Nedávno ( 30.května 2018 ) manželka zemřela, nedožila se 70-ti let. Bylo to poměrně rychlé, ale ať už je to jakékoliv připravit se na to, nedá. Vždy je to moc bolestivé a už to nikdo neumí vrátit. Nesu to těžce a moc se mi nedaří vyrovnat se s tou ztrátou. S tím se asi nesmířím a nevyrovnám nikdy, ale kde-kdo má svoje rady a nabízí mi je i když o ně moc nestojím. O radu od Vás ale stojím a to moc.
Jak to nejlépe překonat alespoň ten nástup do samoty v budoucnu. Mám dceru, vnučku, jsou mi na blízku, obě miluji, budou se ke mně v dohledné době stěhovat. Určitě to bude mít pozitivní vliv, ale i tak rád přijmu od Vás radu zkušené profesionálky. Jak to nejlíp snášet ? Určitě se nehodlám utápět v alkoholu a pláč prý taky pomáhá, ale toho už taky bylo dost. Děkují za pochopení a radu. Honza
Honza
PhDr. Jitka Douchová
Milý Honzo. Víte, rady zde neexistují žádné. Je to náš vlastní boj, jak zvládnout odchod milovaného člověka, a ten boj u každého z nás trvá různě dlouho. Odchod vaší ženy je čerstvý, strávili jste spolu 2 třetiny vašeho života. Těch více než 50 let vám nikdo nevezme, ona je součástí vás, součástí všeho ve vašem životě, ale váš život jde dál. Ta bolest a ztráta, prázdno, to se bude s časem zmírňovat. Každý nacházíme svou vlastní cestu, jak to zvládnout. Ale určitě si s ní povídejte, vyprávějte jí o sobě, o svých pocitech, o tom, co jste dělal, o všem, o čem budete chtít. Zároveň se ale postupně začněte soustřeďovat i na další věci ve svém životě, které se budou dít již bez její přítomnosti, protože váš úkol dál je, žít současnost takovou, jaká je - s tím, co nám v ní schází, a také s tím, co nám nabízí. Máte milované a milující dceru a vnučku, nebudete na to sám :-)
problematické vztahy s rodiči
Můj otec mi zakázal aby u nás spala moje přítelkyně . Jsem dospělý je mi 19 let a otec na mě furt kouká jako na malé dítě. Nikdy mě v životě nepochválil a jen mi nadává že jsem nula a nic v životě nedokážu. A když si s ním chci promluvit je u toho najednou i jeho žena kterou osobně já nesnáším protože ho vede proti mně. Najednou se sebere a odjede s ní pryč a semnou nepromluví ani Ahoj. Nevím jak se s ním urovnat , ve škole studuji velmi dobře, můj prospěch se líbí i mě. Studuji VOŠ gastronomie a hotelnictví a mému otcovi jakožto Vojákovi to přijde jako nic. Nevím jak si s ním promluvit a jak mu dokázat že jsem normální a aby u mne mohla zase spát přítelkyně normálně jako vždy. co mám dělat?.
William
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Williame. Jde tu o respekt otce k vám, jakožto k dospělému synovi, který již něco dokázal ( viz škola a vaše studijní úspěchy ), pak o váš celkový vztah - vás dvou, a pak v neposlední řadě i o vztah s jeho ženou, kde je nějaká bariéra - je - li opodstatněná, nebo ne, to asi neposoudíte, ale prostě jste si nesedli. Takže bojujete s nedostatkem citů a porozumění. Bezpochyby do všeho ve vašem vztahu vstupuje i fakt, že otec je voják z povolání (píšete Voják ). Nejspíš má své jasné a narýsované představy o vás, co můžete, co nemůžete, je svou prací ovlivněn. Zkuste svou dospělost, o níž on pochybuje, prokázat tím, že ho pozvete někdy na společné posezení někam mimo domov a popovídáte si jako chlap s chlapem Nejen o nějakých pravidlech, ale vy i o svých pocitech a potřebách. Držím vám k tomu palce.
smrt blízkého člověka
umrela mi dcera,na tezkou nemoc,nemuzu se s tim smirit,ten vztah nebyl idealni,dal jsem ji hodne,finance mela od ode me,kdyz jsem ji pozadal o fin.pomoc nechtela,ze nema,nechtela,ale ja jsem rikal manzelce a moji mladsi dceri,penize nejsou vsechno,hlavne zdravi,nechteli se s ni bavit ani pomoci,jezdil jsem za ni,kdyz byla nemocna,hladil jsem ji videl jsem na jejich ocich ,ze je smutna,ze toho lituje,nemohli jsme ji pomoci jen laska k ni a vzpominky ty kladne zustali,kazdy den na ni myslim, vecer ji privolavam,mame psa ,kdyz jsem na ni myslel,privolaval jsem ji,pes potom vyskocil s pelisku,potichu stekalme celym telem prebehl mraz a uzkost,zjevoval se mi na mobilu kazdy den jeji telefon,abych zavolal zpet,bylo to asi ctrnact dni,potom jsem ji poprosil,aby sla do nebicka,ze budu porad na ni myslet,ale ze me to trapi,od te doby uz nic.tak nevim co se stalo,jestli jeji duse byla se mnou a potom odesla,porad na ni myslim,chodim za ni nosim ji kyticky,nemuzu zapomenout,prosim co mam delat ,
radomir
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, radomíre. Ano, když na někoho tak usilovně myslíme, něco se tam objeví. Věřte tomu, že to byla její duše. Měli jste spolu jakoby nevyřízené účty, ale vy jste byl jediný, který odpustil, a byl s ní do konce. Dal jste jí svou lásku znát, byli jste si nablízku. Udělal jste dobře, že jste byl s ní, vyčistili jste si svůj vztah. Když někdo z našeho života odejde, často se nám v nejrůznějších podobách zjevuje. Nemá to racionální vysvětlení, je to energie naší mysli a citů. Když jí nosíte kytičky, hodně si s ní povídejte, věřte tomu, že budete propojeni, že vás uslyší.
vlastní právo na život podle sebe
Nejvíce si rozumím s mladšími muži než jsem já.Snažím se vždy toho mladšího pochopit poněvadž mám z prvního manželství mladšího syna tak s mladšími lidmi dobře vycházím.i přesto že jsem ženou ve zralém věku tak mám mezi mladými lidmi daleko lepší pocit z pozitivních výsledků své práce a to mě naplńuje.Jeden mi před 2 lety nabízel pomoci s moji situací ale moje odpověd se ho asi dotkla, ale špatně jsem to nemyslela spíš naopak snažím se v mladých lidech vyvolávat lepší náladu než kolikrát mají.A to snad není nic špatného. třeba si to přečte a změní názor.
Any
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Any. Měla jsem trochu problém se zařazením vašeho dotazu do kategorie, která k němu sedne. K vašemu psaní - on to není dotaz, je to popis sebe sama, a možná vzkaz pro někoho. Mluvíte o kontaktech s mladšími muži jako o své práci - to mne zaujalo - "mám mezi mladými lidmi daleko lepší pocit z pozitivních výsledků své práce". Zkuste přemýšlet hlavně sama nad sebou, co vám to dává, proč to tak máte, a co to dává těm druhým - mladým mužům, jimž dáváte své pochopení.Jste - li dostatečně empatická, musíte si uvědomovat, co to pro ně znamená. Jste pedagog? Nebo já nevím, jak tomu mám rozumět. Ale vy se snažte hlavně porozumět sama sobě, své motivaci.
nejistota ve vztahu
Krásný den. Po mužově nevěře jsme s dětmi odešli, dostal prostor k seberealizaci a poznání. Žiju s dětmi v pohodě. Milenka odešla a my přemýšlíme, že nezahodíme 25 let a "pracujeme" na návratu. Muže mám moc ráda, za ta léta vím, jaký je a nečekám změnu. Ale po všem, co máme za sebou, mi chybí pocit, že by o mě stál. Nevím, jak to vyjádřit. Vím, že mne má také rád! Když jsme si povídali na podobné téma, řekl, že po tolika letech...a navíc, že prý není lovec. Naopak potřebuje cítit zájem. Mám z toho pocit: Ty jsi odešla, ty se snaž. Váhám. Nechci se stát inventářem domova, ale být ženou, která pro muže snese modré z nebe (což jsem dělala až moc, ztratil pocit "chlapa v domě"), ale i ona bude modlou muže. Nemyslím, že je to z mé strany podmínečná láska, mou podporu cítil a měl, i když byl s ní. Jak to v sobě zpracovat? Projevuji náklonnost, užíváme si společných chvil, ale mám i svůj prostor a on "koule". Ale sklízím spíš kritiku než "pohlazení". Je to moje sebestřednost (Lev)? Děkuji - otázka upravena poradcem
Leo
PhDr. Jitka Douchová
Tak si spolu řekněte, že se o kompletní návrat do vztahu musíte snažit oba - oba se musíte svým způsobem lovit. Kompletní návrat k sobě bych neuspěchala. Užívejte si nyní společné rande, chvíle, kdy je vám spolu hezky, hodně si povídejte o tom, co byste si v budoucnu přáli z minula uchovat, co vyloučit a změnit. Připravujte se na sebe. Bude to nová kapitola vašeho života, s trochu novým dějem :-) Hodně štěstí.
nejistota ve vztahu
Dobrý den, mám 5 měsíční vztah z přítelem. Od začátku to bylo krásné, vždy jsme byli upřímní k sobě. Nedávno přítel se rozhodl změnit praci, protože tam kde byl mu to nevyhovovalo. Ja jsem dělala přijímačky na VŠ v což mě i podporoval a chtěl abych je udělala. Asi týden po prijimackach jsme se dostali do bodu, kdy začal mít strach,jak to vše bude. Bylo vidět,že ho vše trápí. Nespí v noci. Asi par dní na to mi řekl,že neví jak to bude dál a že chce zůstat přátely. Já tomu samozřejmě nemohla pochopit proč, i když vím,že studium bude náročnější ale čas na sebe budeme mít. Po tom, co mi tohle řekl, jsem odešla. Za pár hodin co jsem mu nezvedala telefony tak mi napsal a prosil ať to zvednu že mě strašně miluje a nechce o mě přijít a abych na to zapomněla. Pár dní na to jsme se viděli ale bylo to divné. Bylo takové napětí. Po víkendu mi volal,že je to mezi námi jiné a že chce být chvíli sám. Říkal,že mě má strašně rád,že i rodinu si dokáže představit. A že nezavrhuje,že bysme byli spolu.
Katka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Katko. Přítel je možná v nějakém větším stresu - změna práce. Proč má strach z vašeho studia na VŠ - to moc nechápu - budete studovat v jiném městě a bydlet na koleji, vídat se jen víkendově? Přítel se toho odloučení v budoucnu nějak boji, nedovede si to představit, tak se chrání dopředu tím,že vztah rozvolňuje. Pevný vztah to vydrží, 5 dní bez sebe není nic tak strašného. Teď, o prázdninách, máte dost času na to, abyste si jej spolu zpevnili a posílili. Podporujte to hlavně vy. Vždyť do začátku studia máte 3 měsíce :-))
žárlivost
Dobrý den, s přítelem jsme již dva roky z toho jsme 1 rok prožili odděleně jelikož jsme oba byli v zahraničí a každý v jiné zemi. Viděli jsme se jednou za 3 měsíce někdy i po delší době. Já jsem na začátku vztahu nebyla vůbec žárlivá, to spíše on mi vyčítal vyzývavé oblečení apod, ale po našem odloučení se vše změnilo. Poznal tam spousty holek s kterýma chodil na různě akce, často jsem na fb viděla fotky s něma. Strašně jsem se kvůli tomu trápila. Každý den mi psal jak mě miluje,že se mu stýská a že se trápím úplně zbytečně. Ted jsme už normálně spolu,ale já se z toho pořád nedokážu vzpamatovat. Pořád si s nimi dopisuje, dokonce mě s nimi chtěl seznámit,ale já jsem odmítla. Nedávno jsem mu prohlédla zprávy za což se stydím,ale našla jsem tam jak mu jedna holka píše že mu chybí a on to samozřejmě opětoval. Vím, že mě miluje, každý den mi to dává najevo. Chová se ke mě jako k princezně,ale já se pořád trápím, i když jsme to několikrát probírali. Je to normální si psát takové věci?
Pavla
PhDr. Jitka Douchová
Ano, Pavlo. Je to normální. Jestliže si někde vytvoříme pevnější přátelství, pak je dále udržujeme v podobě kontaktů, psaní si. Proč by si ti dva nechyběli? Prostě byli fajn kamarádi. Nemáte žárlit proč, je to naprosto zbytečné a kazí vám to váš vztah. Věřte jak sama sobě, tak přítelovi, který se k vám chová, jako k princezně. Věřte realitě, a ne domněnkám :-)
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, před delší dobou jsem zde řešil počátky vztahu a otázky, týkající se osobních "aktivit" s mou kolegyní ze zahraničí. Jistá dívka se se mnou viděla po 3 měsících tento týden a projevovala mi náklonnost, dokonce došlo i na držení za ruku, což udělala sama. Ponořil jsem se do citů k ní a bezmezně jsem začal věřit tomu, že to, co mí říká a dělá je skutečné a někam to směřuje, dokonce mě pozvala i k sobě domů na společnou dovolenou. A dnes mi z ničeho nic napsala, že se již nějakou dobu (tvrdí že týden, ale z různých náznaků zpětně cítím, že to trvá už déle) stýká s někým jiným a chce, abych to věděl. Ale dělá jako by nic.
Jak se s tím vyrovnat? Cítil jsem se už zamilovaný a ona osobně dělala vše proto, aby to tak zůstalo. A nakonec přijde rána, která mě v jedné vteřině srazí na kolena. Jak dále spolupracovat, jak to přejít? Ano, potvrzuje se to, že se s kolegy NIKDY nic nezačíná. Ale co teď, když už se stalo? Přijde mi, že tím vše končí, hrozně mě to zranilo a zklamalo.. Děkuji. - otázka upravena poradcem
Petr
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Petře. Moc se v tom neorientuji. Mluvíte o tom, že "jistá dívka" se s vámi viděla po 3 měsících tento týden, tzn.,, že vám projevila své sympatie. Tečka. Nechodili jste spolu, nemůžete mluvit o vzájemném vztahu, jen o své zamilovanosti do ní, do své závislosti na ní. Jste křehký a citlivý a vybarvil jste si vše do růžova velmi rychle. Prudkostí svých rychlých citů jste pro ni mohl být až nebezpečný.. Fungujte spolu dál jako kolegové, nemáte za sebou žádný dlouhý silný vztah. Vy se na to zkuste podívat rozumně a s nadhledem :-)
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko, potřebuji poradit proč když jsme se dali po 4mesicich rozchodu zpět s partnerkou. Tak chtěla sex a ne jen jednou denně. Byli jsme na byte v pronájmu. Teď jsme také, a tam to ještě bylo měsíc vph. Ale teď nemá vůbec na sex chuť. Prej ji to semnou nebavi, nebo že stratila důvěru. Myslím že když nám je 25 let tak by měl být sex pravidelně. Pak také nechápu když jsme byli od sebe tak že se upravovala, holila atd. Teď nato kašle. A tvrdí že proč by to měla dělat pro někoho kdo si ji neváží. Dle mě, přece žena dbá o sebe kvůli sobě hlavně. Pořád říká že musí už že sebou něco i dělat ohledně postaví ale. Pak zas říká že proč by to dělala že je že sebou spokojená. Jsem z ní strašně zmatený. V sexu chtěla i orální sex. Ale v pomente jak se pohadame tak se stane tohle. Vadí ji i to že bych chtěl sex 1x denně, a i z předehrou. Prý ji chybí mazlení tuleni apod. Ale pokaždé nak mluví jinak. Že chce čas, že tahám minulost někdy atd. Prosím od řadu děkuji Mikeš.
Mikeš
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Mikeši. Nevím, zda jste se k sobě 4 měsíce po rozchodu vrátili oba na základě velkého vzájemného chtění, nebo zda jste chtěl víc vy a ji jste nakonec přemluvil. Každopádně přítelkyni ve vztahu hodně věcí chybí, a hodně věcí naopak přebývá. Ale poměrně zřetelně komunikuje nahlas, co by chtěla, jak se cítí. S milováním na ni netlačte, musíte to nechat víc na ní. Říká přeci nahlas, že k vám ztratila důvěru ( důvody musíte znát vy ), že ji to v posteli s vámi nebaví, že nerespektujete ji a její potřeby. Měli byste si spolu začít o sobě víc povídat, abyste si rozuměli...
nevyrovnaný vztah
Jak komunikovat s manipulátorem? Jsme svoji cca 12 let, dcera ma 9 let. Je to jeho modla, prakticky vse ji dovoluje. Ke mne se postupne chova jako k druhemu pubertálnímu diteti. Jsem vetsi nez on, mam VS - drive me omezoval tim, ze jsem na dedine nemela auto. Resim opakovane to, ze když něco chci nebo naopak nechci, nezajima ho to. Když se ozvu, dela že neslysi, když řvu - říka, že řvaní neplatí... když na něčem trvám, odejde z místnosti. Vše zapírá, že nic neřekl, že si vymýšlím. Svoje chyby háže na mě, popř. je bagatelizuje. Dceru odmítl vystěhovat do vlastního pokoje, má v ložnici plno hraček, nebylo kde spát a tak jsem v pracovně. Prý proto, že jsem ji nenaučila spát samotnou ale když jsem to chtěla, byl proti tomu! Dcera velí domácnosti, nemusí prakticky nic dělat (jedině vyklidí myčku). Mě manžel kontroluje (volá ze služebky, zda jsem ji odvedla do školy, dala ji prášky atp. Jak něco říct někomu, kdo když mu už v zoufalství řvete co Vám děla do obličeje, odejde, že jsem blázen
telezmoravy
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den. Popisujete vaše manželství jako peklo s neustále přítomným psychickým terorem z manželovy strany. Podle toho, jak se manžel chová, je asi hlavou rodiny on, že? Dle mého můžete udělat jedno jediné - osamostatnit se, chovat se podle svého rozumu a přesvědčení, odmítat tyranizování. Váš popis je určitě zdramatizovaný, kdyby to bylo takto pořád, nejspíš byste spolu dávno nebyli. Určitě máte i hezké chvíle mezi sebou a je zde důvod, proč spolu zůstat. Ale o váš vztah budete muset vy dva začít bojovat. Vy zvedněte hlavu vzhůru, narovnejte záda a jeho způsob komunikace odmítejte tím, že na to nebudete reagovat. Až budete spolu někdy v klidu, měli byste si o všem vážně promluvit, abyste našli společnou cestu dál.
nevyrovnaný vztah
Pro Janu:
Paní Jano, paní doktorka má pravdu. Jste otrokem svého manžela, máte nízké sebevědomí a neustále se ho doprošujete. Máte to zapotřebí? Manžel má být parťák, opora, pomoc. Já to měla doma naprosto stejné jako Vy (až na to, že dovolené vždy naplánoval on kam chtěl on). Roky jsem se ho doprošovala, ale jen se mi smál nebo prostě se mnou nekomunikoval. Už jsem neměla sílu v tom boji pokračovat. Tak jsem se naučila žít s dětmi po svém (resp. sama) a podala žádost o rozvod. Tři roky mám nového muže, který mě má opravdu rád a bere mě vážně. Hodně štěstí Jano, dejte mu znát, že ho k životu nepotřebujete a přestaňte se ho probůh pořád o něco prosit.
Jája
PhDr. Jitka Douchová
Díky, díky! Propojuji vás :-)
nevyrovnaný vztah
Vzkaz pro Janu: Milá Jano, podle toho, co popisujete, jste velmi schopná ženská. Nikde nevidím, že byste psala, co Vám soužití s Vaším mužem přináší dobrého (kromě penez - ale jak to chápu, platíte toho dost, takže sama taky dost přinesete). Podle mne je čas s ním promluvit a říci mu, že by si měl uvědomit, že byste to všechno zvládla i bez něho. Že jestli prostě teď nejste Vy ani děti v centru jeho zájmu, tak nevidíte důvod, proč by on měl být v centru zájmu vašeho a proč byste se měla pořád stressovat a dřít, když on se chová jak popisujete. Jenom bych se před tím poradila s nějakým právníkem, jak zařídit, aby neulil všechny společné peníze nějkam jinam. No a pak bude na něm, aby se rozhodl, jak je pro něj co důležité. A na vás, abyste si taky kladla podmínky. Já vím, že to vůbec není lehké, ale mám dojem, že takhle Vás to brzo úplně semele... Držím palce.
Týna
PhDr. Jitka Douchová
Díky za vzkaz, Týno! Jsem ráda, že má Jana tolik odezev, a všechny v podstatě ve stejném duchu. Jano, vyslechněte si je pozorně :-)
diskusní příspěvek
Odpověď pro Marcelu: tak to úplně není. O tom víkendu, kdy přijedou, najíme se a já navrhuju výlet, sport či jinou aktivitu, ale jemu se už nechce - lehne si, usne, dívá se na televizi a kolem čtvrté páté vstane a řekne, že jde pracovat a jde "pracovat" - surfuje po internetu, volá kamarádům, až do večera, kdy se jde najíst a koukat na televizi. Takže s dětmi jedu sama, on se občas přidá, ale - musím řídit, případně třeba všechno pro něj nabalit do bazénu, zkrátka chová se jak malé dítě. Dovolené taky navrhuju a musím zařizovat já, jinak bychom nikam nejeli, párkrát se stalo, že dovolená byla mnou zaplacená a on odmítl jet, takže to jeho propadlo a jela jsem jen s dětmi nebo rychle sehnala babičku. Jeho baví jen jeho akce s jeho kamarády, toto občas s dětmi, pokud i ostatní děti berou, často bez nich, kam ale manželky nesmějí - v minulosti jsem se to snažila "prorazit", ale bez úspěchu - dokonce mi výslovně minimálně ve třech případech zakázal s nimi jet, případně jsem dostala vynadáno od jeho kamarádů, že se snažím zaktivizovat jejich manželky...S jeho kamarády jezdíme všichni jednou do roka na hory, ne víc... - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Díky a posílám...
nedotažený rozchod
Dobrý den, nedávno jsem vám sem psala ohledně mého bývalého přítele, kdy jsme se rozešli kvůli tomu, že jsem mu vyčítala, když se mi neozýval a následně jsem vyvolala kvůli tomu hádku i kvůli tomu, že stále aktivně chodil na seznamky i když jsem mu říkala, že mi to vadí, ale řešit to nechtěl. Podle jeho slov mu tam stejně nikdo nepsal ani on si tam s nikým nepsal. Před pár dny jsem se dozvěděla, že pár dní po našem rozchodu si našel o 7 let mladší, která ještě studuje a bydlí od sebe daleko. Je mi hrozně z toho, že mě po tak krátké době vyměnil za někoho jiného. Na jednu stranu si vyčítám, jak jsem se k němu chovala a rozbila tím náš vztah a na druhou stranu mě napadají myšlenky, že mě jen tahal za nos a ta hádka mu dala dobrou příležitost to ukončit a hodit celou vinu rozchodu na mě, aby si on nemusel nic vyčítat a šel z vesela o dům dál. Také se ke mě nechoval zrovna nejlépe, tak nevím co si o tom našem vztahu mám myslet. Trápí mě to a nevím jak z toho ven. Děkuji.
Simona
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Simono Na váš dotaz si konkrétně nepamatuji. Ale pokud ex přítel aktivně chodil na seznamky, o něčem to vypovídá, asi se rozhlížel i někde dál a váš vztah byl v krizi. On vás nevyměnil,žádného člověka nejde vyměnit, jsme nezaměnitelní. Ale byly mezi vámi hádky více, než bylo únosné. Protože opustil on vás, a ne naopak, je to pro vás o to těžší. Ale nevyčítejte si to, dejte se psychicky a emočně do kupy a vezměte si pro sebe ze vztahu s ním to hezké, co vám nikdy nikdo nemůže vzít. Ale pak byste měla ve svém životě pokračovat dál.
nevyrovnaný vztah
myslím, že bych si konečně zralý vztah zasloužila, ale nevím zda mi ho on může dát.. Byl hodně střídavý co.se týká partnerek v minulosti. Vím, že když měl tak 16 tak se.zklamal v lasce. Pak uz jen vím, ze stridal holky na sex. A když se bavíme o nějakém jeho kamarádovi, kteryr uz bydlí s holkou. Říká, že ho nechápe, že by s holkou nikdy nebydlel. Tak já nevím co má za probém..jestli se bojí závazků apod. Děkuji za odpověď
Alexandra
PhDr. Jitka Douchová
Nevím, jestli se bojí závazků, spíš to nemá "na pořadu dne". Nemá problém, on ne, ten s ním máte vy. Ale on jasně zformuloval, oč mu jde - nezávazný sexuální občasný "vztah". Vy ale chcete vzájemný plnohodnotný vztah. Jak to jde spolu podle vás dohromady??
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, je mi 19 let, asi rok se vídáme s jedním kamaradem je mu 20, venuje se temer profesionalne fotbalu. Zezacatku se me ptal jestli vyzkousime sex bez závazků, já souhlasila. Zanedlouho to přerostlo v něco víc, ovšem láska trvala asi tak 1-2 měsíce. Poté se opět zacal věnovat fotbalu a nastala změna, jiné prostředí velké město a také se změnil i nas vztah, zacal me opět brát jen jako kamaradku s vyhodami. On není na vztah já ano. Rikal mi, ze se neumí tulit, ze to nesnáší. Že se nerad prochází po památkách(kdyz jsem ho v tom městě navštívila) také jsme se bavili o dětech, jelikoz jeho sestra uz jedno má. On rikal, ze ji nechape ze by s nikým nikdy nechodil a už vůbec ne děti. Ze ani za 10let. Prý má dost starostí s fotbalem. Jsem trochu v zoufalé situaci, jelikoz jsem si náš vztah predstavovala jinak a ne ze mi napisee pouze jednou za 3 týdny kdyz ma chut na sex. Vždy přijede a jsme spolu nanejvýš hodinu. Prosím poradte co dělat, myslím, že bych si konečně zralý vztah zasloužila
Alexandra
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Alexandro. Každý z vás aspiruje na něco jiného. Kamarádovi s výhodami je 20, vámi navrhovaná témata na rodinu atd. jsou úplně mimo mísu. Na nic takového on vůbec nemyslí. Má své priority jasně rozhozené. Vy jste ale ve svých emočních potřebách někde jinde, byť je vám 19. Nemám pocit, že se jedná o vztah s perspektivou, spíš byste to měla v sobě uzavřít a počkat si, až se potkáte s někým, kdo bude vztahově zralejší. I když na druhou stranu, není běžné, že dívky ve vašem věku přemýšlejí i nad rodinou...
nevěra
Dobrý den,
v lonském roce mně byl manžel nevěrný, po 3 letech od svatby, trvalo to asi pů roku, já to vlastně jako řádná žena poznala, jen jsm netušila o koho jde. Poznala jsem i to, že vztah skončil.V lednu jsem se dozvěděla o koho šlo.Zpočátku jsem cítila úlevu, manžel prosil,snad i slzu uronil,, ted se velmi snaží, řekli jsme si, že uděláme tlustou čáru a půjdeme dál.Jenže mně se to nějak horší, ne fakt nevěry, ale to že mně lhal jako když tiskne a že mně to udělá znovu.Co s tím mohu dělat? stává se ze mě vlastně nesnesitelná ženská, není snad dne, abych mu to nevpálila.Je Nám 53 let, už bychom měli být přeci dospělí.. Děkuji za radu Lenka
lenka
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko. To nemá nic společného s dospělostí, ale se zraněnými city a následnou vlastní osobní nejistotou ve vztahu. Ano, byla jste konfrontovaná tím, že manžel dokáže lhát. Ale vy dva potřebujete popojet do další etáže vašeho vztahu, kdy se o sebe budete starat. O sebe a o váš vztah. Najděte pro sebe, co nejvíc potřebujete od manžela, a zkuste o tom spolu mluvit. Nikoliv vyčítavě, ale v klidu. Potřebujete spolu mluvit o tom, co je pozitivní platformou vašeho vztahu, a to rozvíjet. A vy potřebujete nalézt kompletně svou ženskou sebedůvěru. Určitě se vám to oběma povede!
nevyrovnaný vztah
Mám otázku pro Janu: co myslíte, že udělá chlap se ženskou, která má v hlavě jen vaření, praní a uklízení?
Já myslím, že si najde někoho zábavnějšího. Vím to z vlastní zkušenosti. Přeju Janě hodně štěstí.
Marcela
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Marcelo, a Jano. Propojuji vás spolu :-)
nevyrovnaný vztah
3. pokračování, omlouvám se. Já zajišťuji nákupy, vaření a vše v kuchyni, včetně vynesení nákupu, , vytírání a úklid domu, praní a žehlení, zavařování , vybavení domu (například nové postele, skříně, police, opravy spotřebičů, nákupy spotřebičů - platím "ze svého"), děti a vše kolem nich (úlohy, rodičáky, kroužky), děti - myčka, luxování, vynášení koše, prostírání stolu, dle potřeby prádlo, úklid ve svých pokojích, nově i sekání trávy a nějaké další činnosti. On - tak jednou za tři měsíce vyklidí myčku, už neseká trávu, jednou za půl roku ho popadne a udělá večeři - nějaká ostrá minutka z masa - děti pak nejedí. S dětmi jede o víkendu dopoledne za zábavou, ale děti tam prý nechá a jde si po svém, já zatím vařím a uklízím, aby až přijedou, se mohli najíst a bylo hotovo. Dost často přijedou rozhádaní. rekonstrukci domu jsme dělali dost napůl, i když v těch stavebních pracích se víc angažoval on - já spíš pomocné práce - úklid, výmalba, schvalování projektů, úřady.... Platby taky napůl, ale bohužel dům je napsaný jen na něj a nechce část na mě napsat. Děkuji a omlouvám se za román. - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano. Neomlouvejte se, a konejte - viz má první reakce, ničeho se nebojte.
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, ještě dodám, že se snažím, že než přijde manžel, je doma vše relativně OK, než odjedu na pracovní cestu, mají všechno nachystané, je uklizeno, uvařeno, vyžehleno, jen vytahují jídlo z lednice. Ale vždycky to taky nestíhám, děti nechají boty v předsíni, taška leží v obýváku, zůstane po snídani nádobí. On není z těch, co by po sobě extra uklízeli, takže ráno po něm z obýváku uklízím skleničky od vína, případně láhev, už jsem to zkusila tam nechat, ale děti skleničku porazily, rozbila se, střepy. Když jsem třeba zase chtěla, aby skleničky po sobě uklízel, zas to byly řeči - jak on musí, a že to můžu uklidit já nebo děti anebo si to odnesl a byl naštvaný, že ho komaduju... Bludný kruh pro mě. Děkuji moc.
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, ani jsem si nevšimla, že tu na mne čeká vaše pokračování. Ale na své reakci bych nic neměnila. Nevím, kolik je dětem, ale v něčem by se opravdu podílet měly, nemyslíte? Minimálně v tom úklidu domácnosti. O botách v předsíni by jim měl říct manžel, když je na to tak alergický - obávám se, že na vás nechává i kompletní výchovu dětí, ale pak jen kritizuje. Bude fajn, když i uděláte společnou rodinnou radu, kdy si své povinnosti rozdělíte. To bude výchovné nejen pro děti, ale i pro manžela.
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko, omlouvám se, že bude možná delší, ale zkusím přepis komunikace s manželem a chci Vás poprosit o náhled. Jedna ze situací: chodím do práce, dvě děti, péči za domácnost manžel navalil v 95% na mě (pozůstatek z MD, kdy on "přece" pracuje a vydělává peníze). M(anžel): podívej se, jak to tady vypadá, hnce a šlupky na stole (vařila jsem),J:já to hned uklidím, M: a ty boty v předsíni (děti), a kdy uklidíš v tom sklepě, J: zkusím se do toho pustit..., M: měla bys ... ( a tepe a tepe), je potřeba to tady dělat jinak, J: a jak? M: (vymýšlí variantu, která je pro mě pracnější, mám to nějak zajeté, ale už moc volného času nemám), J. to asi nestihnu, mohl bys prosím pomoct? M: Já? A co děti? Ty nic nedělají. Děti, okamžitě sem, mamka potřebuje pomoct (děti se třeba učí a nedá se to hned přerušit), Tak kde jste? jak nemáte čas? Okamžitě sem. To je někdy první místo, kdy kapituluju a beru si na sebe ještě víc a slibuju, že to udělám já. někdy reaguji J. a mohl bys tohle udělat ty? M Já? a kdy, já toho mám moc. Žena je ta, kdo se stará o domácnost a když to nezvládáš, tak skonči v zaměstnání a zůstaň doma, abys mohla uklízet. J. jenže já platím všechny platby za domácnost, takže musím vydělávat, to, co mi dáváš, by nestačilo. M. dávám ti dost. Tak šetři (nežijeme luxusně, zavařuju, fakt šetřím), já víc nemám (má, potajmu jsem zjistila, že má na účtě ulité dva miliony), tak děti, kde jste, mamka potřebuje pomoct teď hned, a okamžitě a bez řečí... vidíš to je tvoje výchova, ničeho si doma nevšimnou. J: tak mi s tímhle pomoz M.Já? To udělá Honza a tohle udělá Eva (děti), tak kde jste? Já mám práce, že nevím kam dřív skočit (je podnikatel). děti tedy přijdou anebo já přislíbím, že to udělám a on odchází do své kanceláře doma a za chvíli slyším veselý hovor, jeho smích a hodinové telefonování s kamarády. On to doma "vyřešil" a já kmitám, případně pomáhají děti. Je večeře. Manžel zjistí, co je pak "hubne" anebo "je pozdě" - nicméně za hodinu "luxuje" lednici. nevařím nic, co rodina nejí. Pak si manžel sedne k TV a já zase kmitám kolem domácnosti. A tentokrát to je: M. co děláš? J: uklízím po večeři, chci dát pračku. M: jsem tu sám, nevšímáš si mě (když jsem na něj chvilku předtím mluvila, tak mě umlčel, že se dívá na TV), J: já musím ještě tohle udělat M: ty na mě nemáš čas, víno tady piju sám, jsi jen unavená, ani se na mě neusměješ...já chci odpočatou usměvavou ženu, která na mě bude čekat, až přijdu... Paní doktorko, já to nějak asi neumím uřídit. Prosím, poraďte. Děkuji - otázka upravena poradcem
Jana
PhDr. Jitka Douchová
Jano, zkuste si to, prosím, nyní přečíst ještě jednou, a pak si zkuste odpověď dát sama. Já vám nabízím tu svou. Nejdříve fakta, jak to v rodinách a manželství chodí. Okamžikem vašeho opětovného vstupu do zaměstnání po dětech, jste si měli jednoznačně rozdělit povinnosti prací v domácnosti, jasně a v klidu se na tom domluvit včas. Domluvit - to znamená, ne, že vy byste  submisivně žadonila, ale rovnocenně a rovnoprávně pojmenovat nový status quo - teď se situace změnila, takže...To jste, bohužel, neudělali, a manžel si tedy žije na vlně toho, že ženská patří k plotně, k úklidu domácnosti, a k dětem. Nevyvracela jste mu to, sklopila jste hlavu a vše jste dělala dál, jako dřív. Popisujete ho jako panovačného manipulátora, ale vy submisivně ustupujete. Pravdu má v tom, že děti mají být zapojovány co nejdříve do domácích prací. Neříkám, že je to vždy pomoc, ale je to rozhodně velmi výchovné a užitečné do budoucna. O jeho pomoc si říkáte podmiňovacím způsobem - "mohl bys mi, prosím, pomoct? ". Užitečné bude, když si někdy u toho vína večer sednete s tím, že si otevřeně řeknete, co je ve vašem vztahu opravdu fajn, a co je zapotřebí změnit. A vy potřebujete najít hlavně zpět svou ženskou sebedůvěru. Nedělejte ze sebe ženskou v zástěře, která se nechá "buzerovat" manželem a nic neřekne. Začněte sama od sebe, uvědomte si, co jste dokázala, nač jste u sebe hrdá, jaké úspěchy máte za sebou. Změňte něco na svém image - účes, oblečení. A obnovte vztahy s přáteli - jen vy sama za sebe. Půjdete - li večer ven do společnosti, stačí se na tom domluvit - manžel něco sobě a dětem k večeři uchystá :-) A jistě udělá dětem i pro sebe to, co mu chutná. Další problém je vaše finanční hospodaření. Ale celkově to vidím jako problém v komunikaci a vaší nízké sebedůvěře. Přestaňte být otrokem a začněte znovu. Držím vám k tomu palce.
manželovy kamarádky
Dobrý den, paní doktorko, měla bych dotaz ohledně přítelovi kamarádky. Je mi trapné o tom psát, ale potřebuji se svěřit někomu jinému, kamarádky by mě řekly, ať přítele nechám, ať se s ním rozejdu. S přítelem jsme téměř 2 roky, on má dlouholetou kamarádku, evidentně fajn, normální holku, píše si s ní. Poslední dobou byl divný a tak jsem mu s velkým studem vlezla do telefonu, ano, je to trapné, nemá se to. Tam jí psal, týden po mých státních zkouškách, že nemá chuť mi dávat pusu, že ho neberu, že ho to mrzí, že s ní by byl i sex jistě perfektní. Ona mu vše vyvracela, napsala mu, že jsem nejlepší, co ho mohlo potkat. Jinak je ke mě přítel pozorný, stará se, říká, že mě má rád a že je rád, že mě má. Já ale nevím, jestli mu mám ještě vůbec věřit. Lehce jsem se ho na ní ptala, říkal, že ona je jen kamarádka, že by s ní nikdy nebyl, oba jsou prý rozdílní. Nevím, co mám dělat, je mi 35 let a bojím se, že už bych si nikoho nenašla. Poraďte prosím, děkuji moc.
Romana
PhDr. Jitka Douchová
Hezký den, Romano. Důležitá věta je - "poslední dobou byl divný" - nevím, jak, ale asi se mu něco honí hlavou, může to být leccos, co se týká jak vás dvou, tak jeho osobních věcí v životě.  Do všeho mohly vstoupit i vaše státnice,dovedu si představit, že jste byla déledoběji soustředěná na učení, a neměli jste na sebe tolik času. Vidíte, tohle je dopad toho, když vstupujeme do soukromí tomu druhému- pak už v nás bují strachy,fantazie, žárlivost, nejistota, od toho se pak odvíjí i naše změněné chování. A máte v sobě velké semínko nedůvěry. V té kamarádce máte jistotu, u něj to mohla být nějaká krátká aktuální slabá chvilka. Věřte tomu, co spolu vy dva prožíváte, žijete, co si říkáte, jak se k sobě chováte. A už mu do soukromí nechoďte, je to zbytečně ubližující. Máte před sebou léto, vy po státnicích, tak budete mít zase nové aktivní zážitky spolu :-):-)
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
potřebovala bych od Vás objektivnějsí názor, než jaký si mohu ted vytvořit sama. S partnerem jsme 3 roky a nyní čekáme plánovaného 1.potomka. Zjistila jsem přes forky na fb, že přítel vyráží s jednou kamarádkou na různé výlety, do kina atd, ale mně tvrdí, že je např. v práci. Kamarádka je sice zadaná a na dotaz, co s ní má, mne uklidňoval, že jsou kamarádi a že miluje jen mně. Výlety však nekomentoval. Trápím se, protože mi to vzalo všechnu důvěru. Nevím, proč mi v tom lže, zda si jen chce zachovat určitou nezavislost, nebo za tím je něco vic. Bohužel mi po tom zjištění připadají všechny jeho vyznání neupřímné a pozoruju ho dost kritickýma očima. Přesto nevím, jak a zda to nějak více hrotit. Samozřejmě nechci moc jít do konfliktu, když jsem teď těhotná, ale upřímný vztah teď nemáme.. :(
Lenka, Čáslav
PhDr. Jitka Douchová
Dobrý den, Lenko z Čáslavi :-) Nejsem si jistá, jak moc můžu mít objektivnější názor, protože vše mi líčíte vy, skrze vaše subjektivní prožitky. Co by asi na toto téma říkal váš partner? Je pravda, že pokud spolu s kamarádkou vyrážejí na výlety a do kina jen ve dvou, v době, kdy vy jste těhotná, a potřebovala byste jej mít víc při sobě, a navíc tvrdí, že je v práci, tak to je znepokojivé. Ale já neznám okolnosti, jak jste se k tomu všemu dostala, a jak spolu o tom mluvíte. Jestli se cítí být v tlaku a výčitkách, radši zatlouká. Pokud mají oni dva společné fotky na facebooku z výletů, pak tomu moc nerozumím - proč vám neříká, že jede na výlet. Ale vy toho víte víc - i o jejich kinech, to znamená, že už mu jdete do soukromí víc. Každopádně nic nehroťte, spíš si začněte plánovat víc svoje akce ve volném čase, a také akce ve dvou. Pokud nemáte rizikové těhotenství a nemůžete již nikam moc chodit ...
nejistota ve vztahu
Zdravím.Prosim poraďte.S přítelem jsme spolu dá se říct teprve fakt krátce a taky i proto tomu nerozumím.Dosud to mezi námi v posteli úžasně jiskřilo a přitahovali jsme se navzájem víc než dost.Ale uz skoro před 14ti dny to najednou celé padlo a přestal o to stát.Dřív mě většinou sváděl spíše on.Teď mi ale jen dá vždycky pusu na dobrou noc a tim to končí.Mam problém s tim, že si o to nedokážu říct, zkusit ted převzít iniciativu a zkusit začít ikdyz i tak jsem se uz o něco trochu pokusila a bez výsledku.Kdyz jsme na to mezi řečí tuhle náhodou narazili tak mi řekl,že kdyz jsem mluvila o brzke menstruaci,tak si prý myslel,ze uz přišla,ale přijde mi to pouze jako výmluva, protože jsem znovu ujasnila,že nejdříve tak za tyden.Tim debata skoncila, ale stejně se nic nezměnilo. Jiná holka v tom si myslím taky není, travime cas spíše spolu takze se da říct ze by k ni ani neměl kde přijít natoz s ní trávit čas, ale v tomhle mu hlavne zatim naplno verim.O to vic ale premyslim kde je chyba. Děkuji
Marika
PhDr. Jitka Douchová
Mariko, nepanikařte, trvá to pouze 2 týdny. Přítel může mít nějaké starosti, stres. Neměli byste to mít jako téma dne, aby se necítil být v tlaku. Jestli se spolu dotýkáte, objímáte, líbáte, to vám přetrvává, pak někdy iniciativu vy převezměte. Proč byste v tom měla mít problém, když víte, že jste chemicky úžasně kompatibilní ?
krize vztahu
Připadá mi, že se nejvíce snažil, když bylo nejvíce problémů, to mě vždy podržel, povzbudil, pomohl. Jako by to k životu potřeboval. Paní doktorko, asi to není ani dotaz, spíše bych chtěla nějaký pohled "zvenčí", mám ho stále ráda, ale v poslední době, jako by se mnou žili dva různí lidé a začíná převládat ten "zlý".. A nakonec mi sám řekl, že mu to vlastně ASI tak vyhovuje, že má klid, nemusí se o nic a nikoho starat a prý je nejdůležitější, aby se ON cítil šťastně a spokojeně!!
Děkuji za odpověď
Petra - otázka upravena poradcem
Petra š/3
PhDr. Jitka Douchová
Je to zvláštní - jeho velká pomoc v těžkých chvílích, kdy vás tak držel - v tu dobu se asi cítil být důležitý muž, který umí být oporou. A byl. Ale na rodičovství ještě s největší pravděpodobností zralý nebyl. Váš syn nebyl plánovaný, těhotenství jste zjistili.  On nevěděl, do čeho jde a co na vás dva čeká. A že je to dennodenní maravenčí práce, starat se o miminko, zvládat to vše,  co k tomuto období patří. Netušil to. Vy už se od syna oddělit jako máma nemůžete, ale on si to variuje podle momentálních chtění a potřeb. Je teď nezodpovědný a sebestředný, s potřebou vlastního života, realita jej dohnala. Teď, v tuto chvíli, je nejdůležitější si vytvořit jasná a závazná pravidla co a jak, abyste mohla mít první opěrné pilíře, vztah můžete řešit později. Ale vy musíte fungovat jako máma a jako žena.  K pravidlům patří zcela rozhodně jeho kontakty se synem, je hloupost, abyste mu tak malé dítě svěřovala na noc, když vidíte, jak je nespolehlivý - nechat miminko u nezletilé dcery přes noční zábavu? To o něčem hodně vypovídá... Takže pravidla - kontakty - kde, jak často, na jak dlouho.A to, kde, a kdy, i peníze, to musí být závazné. Nikdy mu zatím nemůžete svěřovat fakt dítě jen do jeho péče doma. Dále finance. To je to první, pak můžete řešit později váš vztah a jeho budoucnost. 
krize vztahu
Když jsem na něj uhodila, co to má znamenat, tak mi do očí tvrdil, že nikoho nemá, nikoho ani nehledá. Ale poslední kapka byla před pár dny, kdy si vzal malého, pak mu do toho něco nebo někdo "vlezl" a on ho nechal doma přes noc se svojí nezletilou dcerou, která mi volala, že malý v noci pláče a že neví, co s ním. To byla ta poslední kapka, já jsem na něho ve zlosti, když se ráno vrátil domů, vykřičela všechno možné a ukončila tento vztah... Už mu nemůžu věřit, lže mi, nevím, jestli mě i podvádí, vždy jsem se snažila, aby náš vztah i nadále, bez těch všech problémů, fungoval, ale už nemám sílu. - otázka upravena poradcem
Petra Š/2
PhDr. Jitka Douchová
Dojdu do konce.