Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobry den pani doktorko,potrebavala bych poradit.Mam noveho pritele a ten me ma rad i mou malou dcerku jenze mame problem.Neumime spolu mluvit.Kazdy den se ptame na stejne veci ( ahoj jak se mas a jaky jsi mel den.....).Jenze to je vse co si rekneme vic si toho rict neumime a kdyz spolu mluvime prez skype,protoze ja jsem v zahranici,tak mi usne.Mrzi me to a nevim si rady.Prosim poradite mi?....dekuju vam za odpoved

Dobrý deň pani doktorka, mám priateľku ktorú veľmi milujem ale zdá sa mi akoby náš vzťah ochladol teraz je v Čechách a domov (nemáme spoločný) chodí tak max. každý druhý týždeň no a ten vzťah akoby stratil iskru stále sa ľúbime ale nie je tam to vzrušenie. Dá sa s tým niečo robiť? Nejako to oživiť? ďakujem Jakub

Dobrý den.Partner po vahani nastoupil do zamestnani,ktere obnasi 2/3 casu na cestach a 1/3 v kancelari.To znamena,ze po pul rocni znamosti,kdy spolu 2 mesice bydlime,je od ut. do ct./pa. na stavbe 400 km o bydliste.Pres zimu to tak nebude,ale stejne.Trpime tim oba,ale nevime,zda by mel kvuli tomu davat vypoved ve zkusebni dobre.Charakter prace mu vadi,jeji napln ho bavi,mel by dobrou praxi.Rika,ze si muzeme byt naopak vzacnejsi a tesit se na sebe.Ja se obavam,ze si odvykneme a prestaneme se mit tolik radi.Mluvime o tom otevrene.Rozumove chapu,ze by mel spise v praci zustat,ale citove stradam a bojim se rozpadu vztahu pro nedorozumneni bez osobni komunikace,nedostatek spolecnych zazitku prave na relativnim zacatku vztahu.Mame opravdu hezky,rychle se rozvijejici vztah a planujeme budoucnost.Ja 27,on 28 let. Jak si myslite,ze se takova prace podepise na vztahu? Co byste nam poradila jako reseni? Dekuji mockrat.

Dobrý den paní doktorko. Jsem 3 roky vdaná, máme 1 a čtvrt starého syna. Manžel je stále pracovně mimo domov, na samotu bez muže jsem si už nějak zvykla a přizpůsobila se. Problém ovšem nastane když se vrátí domů. Nějak se nemůžu naladit na program že je doma. JInými slovy on je u PC a dělá věci do práce, já se věnuji synovi nebo se starám o domácnost. Problém je i v sexu, neboť z mé strany je to víceméně povinnost když je doma a tak nějak mě to nebaví. Dá se najít cesta ven? Manžel se domu vždy těší, my na něj také, ale pak to nějak neumíme zkloubit dohromady.

Dobrý den, můj přítel, se kterým jsem přes rok, odjel v zimě do zahraničí (nemohl sehnat práci v oboru v Čechách). Ale z tříměsíční zakázky je rázem zakázka do konce roku. S tím, že když přijde nová, opět mu nabídnou spolupráci. Já o vztah na dálku nikdy nestála, nejde mi to a nevím, jakým způsobem to řešit. Pro mě nepřipadá v úvahu za ním jet - mám ve své profesi už slušné jméno a začít pracovat v zahraničí s tím, že třeba po třech měsících tam skončí a budeme se vracet do čech si profesně nemůžu dovolit. On zase odmítá hledat si práci na normální pracovní úvazek buď tam nebo v Čechách - nesnáší pohovory a odmítá tím procházet znova dobrovolně (tedy než mu v té firmě řeknou, že žádná další zakázka nebude). Mám ho strašně moc ráda, dokážu si představit s ním žít celý život, ale potřebuju být s ním ne 1000 km od sebe. Ta vzdálenost mě ničí ... Jakým způsobem by se to dalo řešit ?

Treti pokracovani: Jeho maminka je doma hodne dominantni, a on mel strasne spatnej pocit z toho, ze jsem na nej nastvana po emailu, ale ja jsem ho v tu chvili potrebovala a byla jsem nervozni, ze se neozývá. A tak jsme se po vic nez 6 letech rozesli. Jeste na Vanoce bylo vsechno super. Problem je v tom, ze ja jsem tady kvuli nemu a chybi mi moje kamaradky a rodina a jsem na nem hodne zavisla zvlast, kdyz jsem ve stresu, coz jsem tu s moji praci a samotou casto. Ja jsem s moji praci ted spokojena, ale pritel je spokojeny s praci jinde, kde ja nic nenajdu, tak mame vztah na dalku ted. Od zari to melo byt jinak, ale neni a nevim, jestli od pristiho bude. On v Cechach bydlet nechce, je proti CR strasne zaujaty. Myslite, ze je ten rozchod definitivni? Bylo to strasne nahly, pritel toho sam litoval, pocitali jsme spolu a mam ho porad strasne rada. Nebyl ani schopny rict, jestli se mnou uz nikdy nechce byt. Ale ted se neozyva. Stalo se to vsechno asi tak behem minuleho mesice. Unor-Brezen

Byli jsme spolu stastny podle me az na moje stresy z toho, ze jsem se citila v cizine sama a z narocny prace. Mluvili jsme o spolecnem vlastnim bydleni, budoucnosti a detech pomalu. Pritel o tom jeste na Vanoce mluvil s moji kamaradku v Cechach. Ted jsme se ale rozesli. Pritel odjel na zimu do Costa Ricy, protoze pracuje jenom v lete a v zime ma volno a chtel si to uzit v teple. a nasel si tam nahodne jinou holku. Prijela jsem za nim na dovolenou, ale bylo to strasny, byl uz rozhodly, ze se se mnou chce rozejit. Tak jsme se rozesli. Rekl mi, ze mel neco s jinou holkou vic nez dvakrat. A pak jsme byli jeste spolu 10 dni a on toho viditelne litoval, ale nejak to neslo zpatky po tom, co se stalo s tou jinou holkou. A pak si za ni zacal stat. Kdyz byl v Costa Rice na zacatku, rikal mi o tehle holce, ze tam prijela po 10letym vztahu, ktery zrovna ukoncila, a ze ho porad stiha a pta se ho na nesmysly, ze tam nebude, jestli tam ta holka zustane, a ze ji rika Koza.

Dobry den, chtela bych se zeptat na vas nazor na moji soucasnou situaci. S mym pritelem jsme spolu byli od nasich 23 let, zname se jeste dyl, a prozili jsme spolu spoustu zazitku i dulezitych obdobi. Procestovali jsme spoustu zemi, kde jsme i nejaky cas vzdycky zili. Nas vztah je stylem vzdycky rok spolu a pak vztah na dalku, ja jsem studovala v zahranici, pritel pracoval v zahranici v jine zemi, ale vsechno jsme ustali. Myslim, ze k sobe mame speciální pouto, aspon to tak citim. Pro me teda bylo vzdycky tezky se s pritelem sblizit a pak se odloucit, opakovalo se to asi ve 3 obdobich a ja se v case vztahu na dalku citila vzdycky strasne sama, na rozdil od neho, on si umi vic najit kamarady nezavisle na me, pro me je to v zahranici tezsi. Ted pracujeme oba ve stejne zemi, ale kazdy jinde, protoze pro me prace na jeho miste neni, a on ma v miste, kde pracuje i nase spolecne kamarády a zajmy. Jezdila jsem za nim, jak jen to slo. Pokracovaní v nasledující zprave 1/2

Dobrý den,jsem rozvedená,mám tři děti z manželství,které mám ve své péči.S přítelem,který mě opustil již v těhotensví,mám nyní ročního syna a zatím mi na něj ani neplatí ani se k němu nehlásí,žaloba na určení otcovství je stále u soudu.Jsem tedy sama se čtyřma dětma.Ještě před porodem nejmladšího syna jsem si našla přítele,který je svobodný, bezdětný. Jsme spolu rok a čtvrt a to je teď můj největší problém, protože během loňského roku jsme spolu bývali občas o víkendu,protože přítel není odsud,poté od listopadu loňského roku tu byl více,protože neměl práci nebo jen příležitostně.Od ledna začal dělat v Německu,byl 6 týdnů v kuse pryč,poté přijel na necelé dva týdny a slibovalže odjede ještě jednou do Německa na kratší dobu než bude lepší počasí a má pak domluvenou práci v ČR.Nyní mi píše,že tam chce zůstat kvůli penězům.Já ale nedokážu být vždy měsíc a půl sama s dětma,hodně se trápím,často brečím,protože nemám nikoho,ani rodiče,příbuzné,nevím jestli v takovém vztahu pokračovat?Děkuji

Dobrý den paní doktorko, asi před třemi týdny jsem Vám posílala svůj dotaz ohledně přítele, ale zatím jsem tady odpověď na svůj dotaz nenašla:o( Vím, že těch dotazů máte hodně, omlouvám se a děkuji za případnou odpověď. S přítelem chodím víc jak 5let, ale stále spolu nebydlíme (i když máme kde) a já bych moc ráda posunula náš vztah dopředu. Mám pocit, že po takové době, "stojím pořád na místě". On je z vesnice a já z města a to je možná taky jeden z důvodů....Už jsem s ním o tom mnohokrát mluvila, ale zatím bez výsledku. Proto jsem mu teď navrhla, že mu dám čas, aby mohl přemýšlet, jestli se mnou chce zůstat nebo ne. Prosím o radu, jak ho "přimět", aby změnil své rozhodnutí a přistěhoval se a případně začal se mnou plánovat rodinu? Mně je 31 a jemu také. Mám ho moc ráda a nechtěla bych ho ztratit. Děkuji a přeji hezký den.

Dobrý den paní Douchová. S přítelem chodím víc jak 5let. Myslím, že nám to klape po všech stránkách, jen je problém v tom, že i po tak dlouhé době spolu nebydlíme. On bydlí cca 50km ode mě a tak se vídáme jen o víkendech, což mně po takové dlouhé době chození "vadí". Bydlet máme kde...A také bych ráda založila rodinu. Mně je 31let a příteli bude 31let za pár měsíců. Nevím, jak ho "přimět", aby změnil svůj způsob života a začal přemýšlet nad naší společnou budoucností. Jde o to, že pořád bydlí u rodičů i se svými sourozenci a asi mu to takhle vyhovuje. Jenže já už bych náš vztah posunula o kus dopředu! Sice s ním o tom stále mluvím, ale zatím jsem se žádné změny z jeho strany nedočkala. Prosím o radu, jak ho přimět k zásadnímu rozhodnutí (bydlení a založení rodiny). Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat na možnost dlouhodobého vztahu na dálku? Prý takové vztahy dlouho nevydrží. Potkali jsme se náhodou, sblížili se, a pokud můžeme být spolu, je nám velmi dobře. Já 45, on 53, oba rozvedení, ale bydlící poměrně daleko od sebe. Asi by bylo samozřejmé, že pokud bychom chtěli být spolu, měli bychom budovat nějaké společné zázemí, protože až běžný život by asi ukázal, jestli k sobě opravdu hodíme. Tam, kde bydlíme, máme oba své domovy (já ještě s dětmi), svoji práci, známé…Zatím si ani jeden nedovedeme představit, že bychom spolu začali bydlet. Ale co dál? Já mám z dalšího vztahu trochu strach, bojím se něco ve svém životě nějak příliš měnit, nerozhoduji jen za sebe (děti). Ale jsem ve věku, kdy už si velmi vážím, že jsem potkala někoho, s kým je mi dobře a přestože jsem docela samostatná ženská, nechci o vztah přijít. Děkuji za odpověď.

dobry den,pritel odjel pracovne na pul roku na more.byli jsme spolu teprve taky pul roku.takto jezdi uz 10 let.kdysi rikal ze chtel tady zustat kvuli nejake pritelkyni.mozna nedokazi prekousnout ze kvuli jine by zustal ale kvuli me ne.vim ze ho tahne more a taky vim ze se ted zaclo hodne propoustet.ale stejne....rikam si jestli to ma cele smysl cekat.je to silena doba.abych se neupinala na neco co nema smysl.vcera odjel a ja uz takto uvazuji.anebo jak ten pulrok prezit??kdyz jedinym spojenim jsou sms.a muze se chlap kdyz se doopravdy zamiluje zmenit??jaka je zkusenost?sama si myslim ze nekoho po 40 prevychovavat je nemozne,nebo ze to vydrzi jen v obdobi zamilovanosti.dekuji

Dobrý den. Řeším krizi partnerského vztahu a ráda bych se vás zeptala na radu. Jsme pár (23 a 27), který se po intenzivní pětiměsíční známosti rozhodl, že zkusí vztah na dálku s tím, že se budeme navštěvovat a komunikovat přes internet a jakmile dokončíme studia budeme spolu žít. Náš vztah je však značně nevyrovnaný - partner má problémy s komunikací a já už nevím, jak se s ním mám naučit komunikovat. Má pocit, že na něj příliš tlačím a zasahuji příliš do jeho soukromí. Snažím se mu dát prostor. Ale pochybuji o smyslu toho vztahu i když se stále milujeme. Myslíte si, že má smysl udržovat vztah, který je teď výhradně postavený na komunikaci, když partner nemá zájem o komunikaci a straní se jakkoliv mluvit o svém životě?Děkuji za vaši radu.

Dobrý den paní doktorko. Píši vám již podruhé, nevím jestli se můj dotaz neztratil někde mezi ostatními příspěvky nebo je prodleva odpovědí delší než 10 dní. :-) Rok jsem ve vztahu s cizincem (27),(nemáme žádné jazykové či kulturní problémy, rozdíly spíše náš vztah obohacují). Po šestiměsíční intenzivní známosti jsme se rozhodli překlenout čas než budeme moci začít spolu žít - vztahem na dálku. Zatímco na počátku vztahu byl více "závislý" a zamilovaný můj partner, zdá se že ve vztahu na dálku se naše pozice otočily. Přítel si vztah racionalizoval s tím, že dokončí důležitou životní etapu (univerzitu a pracovní projekty) a pak přijede, aby se mnou žil. Přesto se nedokáži zbavit nejistoty ze vztahu i jeho budoucnosti.Zároveň jsem na něm citově závislá a někdy ho tím vydírám. Nevím kde nalézt vniřní rovnováhu a jak se vyrovnat s takovýmto vztahem? Partner je vyzrálá osobnost a já se citím jako nedospělá labilní osoba. Poradíte mi, prosím co s tím?Míša (24)

Dobry den pani doktorko, jsem smutna z vyvoje vztahu, jsem s pritelem temer rok, on studuje v Anglii, takze jsme se vidali tak jednou za tyden nebo spise za 14 dni. Chodili jsme spolu jeste v 15ti letech pul roku a nyni mi je 21 let a zacali jsme chodit spolu znovu. Je nam fajn skvele si rozumime, ted o prazdninach se vidame dvakrat tydne.Az kdyz jsme se jednoho dne meli videt, tak mi zavolal s tim, ze nema potrebu me videt, a ze se vidame casto. A po dalsich dvou dnech mi rikal, ze me ma porad rad, ale ze neciti, ze vyvoj naseho vztahu by nejak dal posouval, ze si mysli, ze se jakoby zastavil nebo neco v tomto smyslu. Jsem z toho smutna, mame se sice zase videt, ale vypada to, ze to prozatim chce omezit jen na jednou tydne a pak se mnou chce stravit asi dva nebo tri dny z me dovolene. Ale v jake atmosfere to bude to uz si neumim predstavit. Jsem bezradna. Maminka mi radi neupinat se neho prilis, zit si svuj zivot, neomezovat se a byt mu vzacna.Prosim poradte mi co delat moc dekuji.

Chtěla bych odcestovat do zahraniční (5 měsíců), abych tam dokončila školu. Mám partnera 3 měsíce. Jsme velmi zamilovaní, seznámil mě s rodiči a já jeho s mými. Rád by se usadil a měl rodinu. Je mi s ním dobře a tak mám z té stáže trochu strach. Nadruhou stranu bych ráda jela. Není to daleko a oba máme finance na to se vidět minimálně 2x měsíčně. Bojím se o vztah ale zároveň si myslím, že toto může i vztahu prospět. Paní doktorko, co si o tom myslíte?

PROSÍM O NASTÍNĚNÍ VZTAHU - JEHO BUDOUCNOSTI. ON JE V KRIMINÁLE, PÍŠEME SI, VYPADÁ TO NADĚJNĚ, NEVÍM, LITUJE SVÝCH PODVODŮ, SLIBUJE NÁPRAVU. NIKDY JSME SPOLU DŘÍVE NIC NEMĚLI, ZNÁM HO ASI 4 ROKY, DOKÁZAL MI POMÁHAT. JSEM 48LET, Sš, 18 LET PŘEVÁŽNĚ SAMA, 2 ROZUMNÉ DOSPĚLÉ DĚTI, STŘÍDAVĚ OPTIMISTKA I PESIMISTKA. PROSÍM, ČÍM SE MÁM ŘÍDIT, NA CO SI DÁT POZOR. TEORII O BÝV. VĚZNÍCH A JEJICH TRVAL. BYDLIŠTÍCH, ATD. ZNÁM. ON - 22/3/77. DĚKUJI

Dobrý den, s partnerem jsme spolu cca 3/4 roku. Jde tak trochu o vztah na dálku kvůlu studiu, ale i přes to tento vztah funguje víc, než dobře. Problém je v tom, že když jsme spolu je vše v pohodě, zamilovanost z nás sálá, ale poté, co se od sebe zase vzdálíme nastane na pár dní trošku skok, kdy jsme na sebe kolikrát nepříjemní třeba v hovorech přes telefon. Zajímalo by mě tedy, jestli se jedná spíš o následek toho odloučení, že tím vlastně maskujeme to, že si chybíme, nebo je pro to realnější vysvětlení?...Děkuji

Pokračování o rodičích mého manžela 2... Ani mít fin. rezervu, každé peníze ihned utratí rozmařile a pak téměř třou bídu a řeší to půjčkami. Může se i toto zhoršovat? Zřejmě ano, když už jednou přišli o dům. Pak se octnou zcela bez prostředků a my sice nemáme děti, ale sami v podnájmu nemáme možnost se o ně postarat. Co v takovém případě? Mám v tomto strach o budoucnost... Je to proti mě kontrast:-), sama mám věci rozplán. a tato neznámá a jejich nevypočitatelnost mě děsí... Zároveň vidím jejich dřívější vliv na manželovi, dlouho s nimi žil pod jednou střechou, podle jeho slov se od ranného dětství vychovával sám. Ovšem občas na něm vidím sklony k nerozhodnosti, až teď ve středním věku se rozhodl, co chce dělat, má skony lehce, ale přece přikrášlovat historky, věci nedokončovat a také má podle mě problém s vyjadřování emocí negat. i pozitiv. Ovšem, možná je tohle moje lehká paranoia danná jeho rodiči. Ale přece: je možné tyto dispozice zdědit? Velice děkuji za Vaši odpověď.

Vazena pani doktorko,potrebuji vlastne radu pro meho pritele. Chodime spolu 16 mesicu, ted jsme dokonce zasnoubeni. Oba studujeme ve vzdalenych mestech, a tak se vidame narazove. (Jsme v kontaktu pres telefon a internet). Kdyz jsme spolu,je nam nadherne. Jediny problem je priteluv strach, ze o me prijde. Nema jediny duvod mi neverit a presto ho dost casto prepada stisnena nalada, kdy nemluvi a premysli o nas. Sam rika, ze v nas veri, ale nevypada to tak. Nezakazuje mi nic, ale vyptava se kde a s kym jsem byla. Trapi me, kdyz vidim, jak se on trapi a nevim jak mu mam presvedcit. Nebo myslite, ze to casem prejde samo? Nebo treba az spolu budeme bydlet? Dekuji za odpoved.