Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Paní doktorko, děkuji moc za vaši odpověď - manžel, který uráží, zesměšňuje. Kladla jste otázky (pro navození kontextu kopíruji): Zkusila bych se na vašem místě zamyslet nad tím, proč má někdy potřebu křičet a rýpat, ponižovat vás - není ze své rodiny také nějak poškozený? V jakém vztahovém prostředí vyrůstal on? Myslím, že jste to přesně trefila. V jeho rodině byla generál hysterická matka, které se vše přizpůsobovalo a která rodinu tyranizovala svými výstupy (šla se utopit, šla se na půdu oběsit, šla se ´do koupelny podřezat, při cestě autem vyčítala a vyčítala - strašně nesnášel, protože nemohl nikam utéct, celé dny trucovala v posteli, utíkala z domu...). A tchán jen uhýbal, zametal... I já jako vdaná jsem u nich některé scény zažila. Už jsem se snažila manželovi říct, že půjdeme do poradny, že domluvím nějakou psychoterapii, že se nám všem uleví... odmítá, i když jednou jsme byli a hrál roli, že vlastně vůbec neví, proč tam jsme a jak je doma vše OK... Jsem já ta, na kom si vybíjí vztek na matku? Přitom dodnes ona když zavelí, tak on někdy zakřičí a uteče, ale vpodstatě pak udělá to, co ona chce... děkuji moc.

Dobrý den paní doktorko, partner ráno po probuzení je velice vzteklý. Ve všední den, jsem v zaměstnání, on pracuje doma. Když se probudí je naprosto k nesnesení, prakticky denně, mi píše zprávy do práce, vyhrožuje, nadává, uráží mne. Cokoliv je problém, nějaký i naprosto nesmyslný si vždy najde. Tento stav trvá dopoledne, postupně přejde. Někdy se i omluví. O víkendu je to trochu lepší, pokud je připravena snídaně, pak něco sladkého s kávou a nic po něm nechci. Přijde mi, že po jídle hlavně sladkém tento stav zmizí. Někdy mi řekne: "Jsem hroznej, viď a bude to ještě horší." Jsem s ním 3,5 roku, problém jsem začala vnímat postupně, objevoval se 1x týdně, několikrát týdně, teď už denně. Tento měsíc jsem se odstěhovala do svého, abych měla klid, nerozešli jsme se, jen jsme si chtěli od sebe odpočinout, stejně mně nadává po mobilu. Dle jeho sestry se takto chová celý život. Jedná se o psychickou poruchu, která se dá řešit nebo je to povahou, výchovou? Existuje řešení? - otázka upravena poradcem

Dobrý den, chtěla bych vzkázat paní Veronice, že pokud je muž agresivní psychopat, tak, že ona musí být o to větší psychopat. Tím ho zažene na útěk na dobro. Já to zažila, taky jsem měla strach, když jsem ho potkala na ulici, v dopravě a pak mi jedna psycholožka poradila tohle, já sebrala odvahu a seřvala ho a byl pokoj. Pokud bych ho náhodou potkala a něco si ke mně dovolil, jasná rada: Volat policii! A taky si ho zablokujte a když nebudete vědět jak, nechte si s tím poradit a hlavně o něm řekněte, co nejvíce lidem.

Dobrý den. Žiji s přítelem dva roky .Je to pěkný vztah ,krom jeho agresivních a vulgárních slov na mou osobu .Vždy jsem to nějak překousla.Díky němu jsem poznala kus světa, hodně jsme cestovali.
Jeho syn mi řekl ,že jsem nejhodnější macecha na světě.
Časem jsem poznala, že hodně žárlí,je majetnický atd. Ale vždy jsem byla nad věcí.
Až nyní při poslední hádce,byl tak vulgární ,rozbíjel věcí a dost křičel po mě.Vyčetl mi vše ,že jeho syn není můj .Vadí mu ,že lidi mě mají rádi,atd.
Odstěhoval se z ložnice.
Týden poté mi řekl ,že ukončí náš vztah,že je mu to líto, ale on už nechce tak žit. Ta poslední hádka je vlastně moje chyba,já ho k ní vyprovokovala .Vznikla tím,že jsem něco řekla a on opět vybuchl a prosil mě at ho nechám a on už nebude křičet.
Mám pocit,že se mi asi ulevilo,nemusím poslouchat jak vše dělám špatně atd.
Nakonec čekal ,až já se omluvím .Neomluvila jsem se,nemám pocit,že bych měla.Až ted chápu,proč snim žádná nevydržela .Ráda ho mám,ale nevím....

Dobrý den, s mým mužem jsem 8 rok.Ze začátku jsme se hodně hádali,byli oba výbušní a když jsme se napili tak i agresivní. Já pak přestala pít a vše se zlepšilo jelikož jsem vždy reagovala střízlivě. Hodně věcí,které nám vadili jsme vyřešili,snažíme se být na sebe hodní.Ale muž podle mého názoru dost pije, prakticky denně nejméně 3piva. Ale i za střízliva jsou občas chvíle, kdy mě předhazuje jak jsem k ničemu.Neumím dobře vařit, uklízet atd. A k tomu křičí a je i sprostý, což mě vadí hodně. Snažím se ýt v klidu, ale jeho výbušnost mě hrozně ničí. už několikrát jsem uvažovala, že vše skončím a budu mít klid. Chtěla bych,aby se šel někam z té agresivity léčit,protože jinak to zničí mě a ne jeho. Děkuji za radu.

Dobrý den,
manžel nemá rád mojí mamku, řval na ní hrubě před sousedama a poslal ji někam...jako kdyby byla kus hadru. Řekla mu že je líný a za to, jinak se k němu nevyjadřuje. Manžela za toto nemám ráda, nemá žádnou sebekontrolu až agresivní výbuchy. Jak mám jednat, mám ráda oba, ale k manželovi jsem kvůlit omu ztratila lásku.

Dobrý den, paní Douchová. Můj přítel bohužel v nějaké vypjaté situaci, která se mu nelíbí (z 99% je to kolem dětí), začne reagovat agresivněji, zvýší hlas, použije sprosté slovo, je pod stresem, vybuchne. Později třeba přizná, že to přehnal. Již jsem mu několikrát říkala, ať se tak nechová a naučí se svůj stres ovládat. Ale příště se situace zase opakuje. Prosím poraďte, jak se mám zachovat, až "to" zase na něj přijde. Samozřejmě se snažím příčinu situace eliminovat, ale ne vždy se zadaří. V době výbuchu se snažím na něj reagovat v klidu a nenechat se vytočit. Dřív mi z toho bylo do pláče a třeba jsem také vybuchla, teď už se snažím nebrat si to. Je mi ale líto dětí, že to vidí. Mimochodem přítelův táta má podobné chování :-( Co bych podle Vás měla říkat, jak se chovat, reagovat, jaký psychologicky nástroj použít apod., až "to" na něj zase přijde? Děkuji moc za Vaši radu. Ať se Vám daří! - otázka upravena poradcem

Nyní jsem mimo náš domov, abych si vyčistila hlavu a srovnala myšlenky, jestli to má opravdu cenu pokračovat. Bohuzel ho mam natolik rada, ze spoustu techto veci dokazu omluvit, ale ted je toho uz prostě poříliš. Zatím nemáme děti, ale v nejbližší době bych nějaké chtěla a nevím, jestli to s takovým člověkem není riziko.

Dobrý den, s partnerem jsem něco přes tři roky. Už od začátku v našem vztahu vládla určitá výbušnost a agrese z obou stran. Každý znás v hádce zkoušel v afektu, co ten druhý vydrží. Před rokem jsem vztah chtěla ukončit z důvodu fyzického násilý, které naše hádky provázelo. A to já nechtěla. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že to dokážu opětovat. Po dvoutýdením odloučení, jsme se dohodli, že oba vyhledáme nějakou pomoc. Z mé strany k tomu došlo, ale bohužel u partnera to časem vyšumělo. V průběhu roku bylo vše v pořádku, sem tam nějaká menší hádka, ale bez násilý. Nyní řeším problém, že už se "to" zase stalo. Uběhl rok a je to tu na novo. Vím, že u jeho předchozího vztahu také nešel pro facku daleko. Ale docházel předtím k poradkyni a ta si myslím, mu alespon na nejalkou dobu pomohla. Moje otázka zní, jakou metodu poradentsví by ste doporučovala jemu i mě. Jsem stále ve stresu a strachu. - otázka upravena poradcem

1 část. Dobrý den, je mi 38 let, manželovi je 41 let. Mám dotaz, jestli je naše manželství zralé na rozluku. Situaci vám více přiblížím. Asi tak před jedenácti lety po osmi měsících chození se chystala svatba.Vypadalo to, že se máme rádi a nic nestojí v překážce, ani jsme spolu intimně nežili. Asi tak 14 dní před svatbou, mě nic netušící, budoucí manžel sdělil, že si mne nevezme, protože neví, jestli si mne nechce vzít jen pro to, že se mnou chce mít něco intimně, nic víc. To mou lásku zabilo, měla jsem ho snad ještě ráda, ale zamilovanost to již nebyla.Tak jsem sbalila kufry(manžel ode mne bydlel 140 km) a chystala jsem se domů. Načež se do toho vložila manželova máma, že prý takhle teda ne a začala se mezi nás plést.Svatba nakonec byla, ale budoucí muž byl nějaký jiný,skoro se se mnou nebavil,vůbec se ke mne neměl, za jediný večer mu hrozně vyrostly vousy, působil jak náhradník za ženicha, ale rozhodně ne jako milující novomanžel.Těsně po svatbě se ke mně nechoval hezky, přestěhoval se ke mně do jiného prostředí, nechtěl se mnou nic mít, když já ano(prý jsem posedlá sexem, což je nesmysl,)byl na mě hrubý a občas mne i dost ignoroval.Léta plynula, já jsem ze začátku nechtěla děti(první 3 roky) on ano, to ho trápilo, potom jsem změnila názor a to nám zase dítě nešlo. Možná mě měl rád, ale celý ten čas mi nikdy neprojevil náklonnost a něhu, nevzal mne za ruku, neobejmul sám od sebe, byl ke mně často arogantní, kritický. I fyzicky mě za těch jedenáct let , co jsme spolu asi 4 krát napadl, kvůli slovní roztržce. Vždy do mě strčil celý zlostný, až jsem do něčeho narazila. Je na slovo skoupý, nesmí se mu nic říci, co mu zrovna nevyhovuje, nepřiměřeně reaguje na kritiku, je potom agresivní, byl ke mne často arogantní.Po dalších 3 letech, dohromady po 6 letech od svatby se nám narodil Daneček, náš jediný syn, dnes jsou mu 4 roky.I poslední dobou mi manžel neprojevuje lásku, cit, něhu, je ke mně dosti arogantní, občas neodpovídá na otázky, málo mi věnuje pozornost, často ho obtěžuje, když ji po něm vyžaduji, komunikuje se mnou podle své nálady. Když ji má dobrou, je to OK, když ne, tak totálně ignoruje. Synovi pozornost a lásku dává. Díky nedostatečné komunikaci mezi námi vznikají častá komunikační nedorozumění, neshody.Moc se vedle něj často necítím dobře a často jsem se kvůli jeho povaze i trápila, ale není to jen tenhle důvod. Tři roky jsem si přála miminko, manžel o tom nechce slyšet, ví, že nemůžu otěhotnět(byla jsem s tím u doktorky), důvod neznám, ale muž se spoléhá na to, že stejně neotěhotním( to mi i říká) a tak mu nedělá problém se nechránit, a tato situace trvá ji přes 3 roky. Strašně moc mne manželův sobecký postoj trápil, často si připadám osamělá a nemilovaná.Před svatbou byl navíc můj muž srozuměn s tím, že mám slabší psychiku ale tyto všechny skutečnosti mezi mnou a jím mé psychice rozhodně nepomáhají, ba škodí. Byla také snaha a nějaké pokusy o zlepšení našeho vztahu, byly jsme u manželského poradce. Nejdříve jsem tam chodila dlouho sama, muž po dvou sezeních tam odmítl chodit, že prý to už nemá cenu. Byly jsme na manželácích v Třešti, asi 3krát, po té můj muž usoudil, že to prý již nemá cenu,(když jsem tam chtěla jet zase, aby se vztah mezi námi oživil), že nám prý už nic nepomůže.Před rokem jsem zjistila, že si manžel dopisoval se svou bývalou přítelkyní a bylo to po-té, co ji viděl někde v kostele s jejími 3 dětmi, bylo to 2018(( je rozvedená), byl z ní celý pryč, bavil se tam s ní.)Dopisy jsem četla.V tom dopise se jí omlouval za stejné chyby, kterých se dopouští i na mě.(Mě se neomluvil, bývalé přítelkyni po 12 letech co spolu již nejsou ovšem ano).
Zjistila jsem , že si s ní dopisoval, když jsme spolu chodili a i celý rok po té, co jsme byli manželé od roku 2008-2009(ona ho tehdy, půl roku před naším seznámením opustila)a já o dopisech neměla žádnou páru, až nyní. Myslím si, že je možné, že i po těch letech k ní něco cítí.
Poslední dobou mám pocit, že jsme spolu hlavně kvůli našemu dítěti, společnému majetku, zvyku a strachu ze samoty.(ta samota z mé strany, manželovi samota dělá moc dobře, ba ji vyhledává).
Ještě jsem chtěla dodat, že nebýt mých rodičů, kteří jsou mi velkou oporou(hlavně máma), bych se svým manželem 11 let jistě nevydržela, bohužel ti jednou odejdou a já s manželem zůstanu bez jejich podpory(myslím tím psychické), obávám se toho.

Dobrý den, paní doktorko, reaguji na Vaši odpověď Martině, jejíž manžel bouchá při sebemnší příležitosti a Vy radíte mu říct - je to Tvůj problém...atd. Mám doma podobného, bil jen děti, mě ne a jen bouchaly dveře, nic nelítalo. Zas naopak se skrytě mstil. Když jsem se mu takto postavila, uraženě odešel a při nejbližší příležitosti mi to vrátil - potřebovala jsem, aby něco přivrtal a on okamžitě kontroval, jak je to můj problém ... Taky slýchávám, podívej se, jak se ke mně chováš, no a následují litae, jak on je chudák, jak všichni okolo jsou mi přednější a on ne, jak on se snaží, ale zbytečně, má drahá, važ slova (výhružně)... Spíš si člověk naběhne - on si to pamatuje a pak mi to vrátí dvakrát tak silněji. A s pozdní večeří? Akorát jsem si vyslechla litanie, jak žena je zodpovědná za chod rodiny, jak on toho má moc a jak se stará o děti, když jsem pracovně pryč. A pak mi děti říkají, že když opravdu musím pryč, jak všem volá, jaký je chudák a že už je zase sám... Takže, paní doktorko, prosím i radu pro mě, u nás to vymezování moc nefunguje. Když se ohnu nebo narazím na jeho zeď a udělám věci jinou cestou, aby byl, protože on zrovna stývkuje nebo nechce dát peníze, tak se mi to zdá skoro snadnější vše zvládat. Ale cetsa to není, protože se to zhoršuje. Možná čekám na zázrak, přijde?

Dobrý den, ráda bych se zeptala jak řešit tuto situaci. Jsem s manželem 27 let a v manželství 22. Máme 3děti 12,7,7 let. Žijeme spokojeně. Nemáme problémy finanční, zatím ani zdravotní. Děti jsou úžasné, dobře se učí. Vše vypadá idilicky. Sveho manžela miluju a on mi to také říká. Tvrdí že je šťastný.....a pak mu jako nic přelítne něco přes nos....treba že už není večeře, nebo se nedokážu rozhodnout pro barvu fasády....a přijde výbuch agrese a vzteku....jsem líná a lžu, tlutá,průmérna...zkazila jsem mu 30 let život a toto mi už neodpustí. Bouchá kolem sebe, někdy přelítne i nějaká vec. Dřív i udeřil. Teď se kroti a vysvétluje to tak, ze mu za to nestojím. Dětem riká že za to mohu já.... Já placu, déti také. Snažím se jim vysvětlit že to se tatínek zlobí na mne...A já se snažím až se vyvzteká mu vysvětlit že ho miluji a to proč se zlobil jsou v životě nedůležité věci. Vždy se udobrime.max 2-3 dny. A za chvíli je to tu znovu....uz nemůžu....nechci odcházet miluju ho a dětí také...

Dobry den,s partnerkou jsem necelý rok a máme problém ve vztahu.Jsem dost výbušné povahy a partnerku jsem si vzal k sobe s 18mesicnim synkem a když se pohádáme,vzdy jsem ji řekl,ze se muze zbalit a odejit.Ted to udelala a ja zjistil,jak moc jsem se mýlil a co jsem zpusobil.Nikdy nemela domov a stracela ve me jistotu a oporu.Jsem ochoten s tim něco udelat a navštívit i nejakeho poradce.Vcera odešly a vím,ze o ne nechci prijit!Vím,ze me ma rada ale mysli i na Paji (kluka) budoucnost.Asi bych potreboval nejak pomoc s agresivitou.Vybouchnu ale neudeřím,a i se pomerne rychle uklidnim .Jsme z Prahy a rad bych nas vztah zachranil.Dekuji za radu David

Dobdý den měla bych takovou menčí dotaz .jsem spřítelem skoro dva roky máme spolu krásnou holčičku a mam také i syna s jiným mužem asiatem a muj muz v me pripade je cikan s madarem ale nerekl y to nikdo do nej je hodne bili.:D jde o to že nemá rad vubec meho syna je to pro něj cizí kluk do očí mu řekl že by jsi delal s vietnamcem ostudu tak bydlime od sebe syn je u me matky uz od mala a ted bydlim s pritelem a s nasi dcerou Gbinkou sami myslela jsem kdyz se odstehujeme bude vse dobre jenze ba naopak je to horsi bijem se do slova hadame se sproste pred malou ma takove chvylkove stavy prvne me zbije rekne a brecim a prozivato jak nejaky psychopat a po chvilce s emi omlouva pak ze bude spat ze svoji byvalkou v me posteli pak ze me miluje mam nekdy dny ze chci aby odesel ale kdyz se uz bali servu ho at u zustane semnou ze tu ma dite je to hodne zvlastni vztah chela bych poradit co dal a co mam udelat abych udrzela rodinu ma rad kdyz ho posloucham a at nevidam syna rika at zapomenu

Dobrý den,
po velkém pracovním vytížení a jistých problémech, kdy jsem cítila, jak den po dni vzniká tlak a v pátek už ten tlak po příchodu domů vygradoval v hádku s partnerem. Protože nemám svoje bydlení, byla jsem vyhozena a pro ještě další problémy - finanční-tak tak utáhnu nájem a nezbude na ostatní položky, zdravotní, jsem tuto situaci - vyhazov - neustála a chtěla si šáhnout na život. Partnera to tak rozčílilo, že mi uvalil takové dvě rány do hlavy - facky, že jsem upadla na zem a hlava bolí ještě dnes a hučí mi v uchu, bolí za okem a spánek. Kdybych upadla kousek vedle na trám, asi bych to nepřežila. On má sto kilo a dlaň , jak moji hlavu, já mám padesát kilo. Říkám si, že jsem ho vyprovokovala a můžu si za to sama. Mám pravdu?

Dobrý deň, chcela by som radu v mojom vzťahu s priateľom. Po retrvávajúcich spoločných konfliktoch spolu momentálne nežijeme. Keď sme sa spoznali bola som žena s dieťaťom - dcérkou. Náš vzťah mal rýchlejší spad, nakoľko sme cítili, že sme navzájom tí praví, priateľ sa ku mne nasťahoval a otehotnela som. Už počas tehotenstva začal mať konflikt s mojou dcérou, neustále ju kritizoval, kričal na ňu, vyčítal jej každú maličkosť. Neustále požadoval, aby som ju odniesla k jej otcovi na striedavú starostlivosť, nech sa aj on stará. A keď ju nechce nech ju dá do domova. Dokonca pár krát do nej strčil a nazval ju nadávkami. Už aj naši priatelia si všimli jeho správanie, ale on vždy dcérku vykreslil ako zle vychované dieťa. Aby som bola konkrétna, stačí keď si dcéra zabudne odložiť tašku do školy a on príde domov, neprezuje sa do papúč. Aj keď s nami nežije, príde a napáda slovne dcéru. Teraz tvrdí, že kvôli mojej dcére nemote byt s deťmi. Náš vzťah podmienil jej odchodom a ďalšími vecami.

Dobrý den,
chci se poradit ohledně mého manželství. Jsem s manželem 15 let. Děti mám z prvního manželství a manžel také. Již dlouho žiji vlastně sama. S manželem nemáme společné koníčky. Manžel odmítá společenský život. Nesnáší lidi. Sám nemá přátele a mé přátele nesnáší. Je strašně vznětlivý, dá se říct že každý den je doma křik. Kvůli blbostem, nejhorší je že tomu nejde zabránit. Je cholerik a jeho řev už nesnáším. Mám strach z toho že zůstanu sama. Před nedávnem jsme si koupili chatu a tam manžel neustále zůstává sám, protože samota mu vyhovuje. Když je doma a kouká na televizi tak nikdo nesmí promluvit. Doma nepomáhá a když už tak u toho hrozně řve, už po něm nic nechci abych měla klid.

Dobrý den, s partnerem máme dlouhodobé neshody. Vychováváme dvě malé děti a já se snažím před nimi neřešit spory. On ovšem se asi posledního půl roku vždy tak neštve že agresivni hodí věcmi co zrovna drží. Odejde do jiné místnosti a tam do všeho tříská a vulgárně nadává. Trvá mu dlouho než se poté uklidní. Docela začínám mít i z něho obavu.

Dalšími znaky které jsou na ní zpozorované jsou manipulace okolí, vše bere jako hru (vždy říká, že vyhrála v tomhle nebo v tamtom. "Já jsem vyhrála!"), Pokud ji někdo v něčem oponuje, nesouhlasí s ní, je pro ni méněcenným člověkem, natož nyní manžel, který se vůči jejímu chování začal stavět. Začala dělat neskutečné zle v jakékoli situaci, protože si začal hledat jiné bydlení a to ji vadí, protože se rozhodl odejít, i přesto, že ona požádala o rozvod a denně ho slovně vyhazuje a napadá, že má táhnout. On si začal hledat bydlení a dělá maximum pro to, aby ho našel brzy, do té doby ona hodlá dělat zle a to i synovi, který se chce odstěhovat a žít s otcem. Dcera je ve věku, kdy se nemůže rozhodnout s kým bydlet, takže musí zůstat s matkou a nesmí ani nahlas vyslovit, že by chtěla žít s tátou. Její chování je neprokazatelné, můžete poradit, jak prokázat, že domácí teror je naruby? Řeší to PČR, protože ona nahlásila, že on terorizuje ji, ale jak prokázat, že je to naopak? Děkuji za Váš čas. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, mám kamaráda, který je 18 let ve vztahu s ženou, u které je podezření na poruchu osobnosti - psychopat, narcista. Mohu se zeptat, na koho se může kamarád obrátit, aby jí podrobili vyšetření a popřípadě léčení? Jsou manželé, žena podala žádost o rozvod, ale až na popud sociální pracovnice, protože žena zavolala na manžela PČR za domácí teror, který je ovšem naopak a on to nemá jak dokázat. U nějakých psychologů již byli v rámci vyšetřování PČR, jenže testy na určité poruchy nejspíš dělány nebyly. On je muž a málokdy se stává, že objetí teroru je muž. Jen proto, že se jí jako člověk postavil, za svá osobní práva, je nyní ten nejhorší. Znaky narcismu na její osobě jsou: nadřazenost nad manželem a lidmi co má manžel rád, ponižování jeho osoby, že je k ničemu, neschopný, že vše zkazí (slušně). Nesmí mít přátele, kteří se nezamlouvají jí. Neskutečná žárlivost, přitom sama nebyla věrná a tvrdí, že věrná byla, i přes to, že několikrát přiznala, že věrná nebyla, ale nyní tvrdí opak.

Dobrý den, mám problém s vlastní agresivitou vůči své partnerce. Před vztahem jsem žil několik let bez známek agrese, nyní se s tím potýkám bez úspěchu. Jsem sám nad sebou překvapen. Čtu zkušenosti a rady ostatních a přemýšlím "tolika mužů je agresivních, tolik zla a násilí". Při hádce, vlastně ještě před, žádám ženu aby nekřičela, netlačila, dala prostor, nechtěla urychlenou odpověď a neptala se na věci na které nemám odpověď. Výsledek? Naposledy jsem před ní utíkal, klopýtl, ona mě dohonila a já opět ublížil. Co s tím? Komunikovali jsme, uznali vážnost situace, řekli si, co s tím. A roky běží bez úspěchu. Máme dítě, vztah trvá 4,5 roku. - otázka upravena poradcem

dobry den pani doktrorko


chci se vas zeptat manzel me zbil pred syny jsou male jednomu je 4 roky druhemu 8 mesicu vse je uz na policii ale aby jste byla v obraze a vedela o co jde.
Takze abych uvedla k veci co se stalo vlastne psala jsem si s kamaradkou na socialni siti a domluvili jsme se ze prijede vlakem se svymi detmi s tim ze deti pujdou do bazenu a budou si spolu hrat takze prijela za mnou a za syny na nastevu vse probihalo uplne v pohode manzel byl v klidu ale jak se nam deti koupali v bazenu tak mi povida kamoska hele Kaio nebude ti vadit kdyz ti pomuzu tady uklidit pradlo nudim se a ja rekla je mi to trapne aby si mi uklizela prijela si na navstevu a ne nauklizeni ale ona mi odpovedela ty si pitoma od ceho jsou kamaradky aby si pomahali tak jsem ji nechala. Mezi tim mi manzel zacal urazet atd neresila jsem to ale on porad vykrikoval sprosta slova tak mi kamoska rekla ze jede domu tak odjeli ja a muj syn ten 4 jsme je sli doprovodit k vlaku a mezi tim prisla dalsi kamoska se s vym pritelem a dcerkou take cekali na ten vlak ale ten mel zpozdeni 17min abych to zkratila odjel vlak a ja a muj syn jsme se zeptali té druhe kamosky muzeme jit s tebou kousek a ona jasny pojdte tak jsme sli. jak jsme uz byli u naseho domu tak nas manzel surove zbil myslim jak me tak syna ale tomu se nic diky bohu nestalo ale me ano mam roztrhle oboci a hnutou pater tak se chci zeptat na tohle kdyz uz mi vyhrozuje dlouho s jeho matkou co mam delat odesla jsem jeste hned co me zbil a ted me udal na socialku a ja nevim co bude s detmi ten nejmladsi je jeho syn a ten druhy poradite co delat ci se branit aby mi je ty dva syny neodebrali dekuju

Dobrý den, s mým ex jsme se před časem rozešli definitivně. Ale máme spolu dvě děti. Teď si soudně vyžádal úpravu návštěv. Neměla jsem nic proti. Nyní se ale stalo to, že jsme spolu opět skončili v posteli. Jenže se to nakonec vyhrotilo v hádku, během které mi napřed zakrýval ústa rukou a když se mi ji dařilo oddělat, tak se mnou smýkl na matraci a přitlačil mi na obličej polštář. Protože jsem to nečekala, tak jsem se předtím nestačila nadechnout a tak mi celkem rychle začal docházet kyslík. Sice jsem se bránila, ale asi jsem ho ani nijak neporanila. Nemám mu incident jak dokázat. Stačilo cca 20 vteřin navíc a mohl z něho být vrah. Zargumentoval to tím, že jsem byla při hádce hlučná a on nechtěl, abych vzbudila děti. Tak mě prý chtěl umlčet. Poraďte mi prosím, jak se taková situace dá řešit. Mám totiž obavu, že až si dceru odveze někam s sebou na výlet nebo až bude mít vlastní byt a holka mu začne třeba v noci vyvádět (to ona umí), aby ji také tímto způsobem nechtěl umlčet. Děkuji.

Dobry den, chci se zeptat co mam delat, kdyz me muj ex pritel pomlouva mym kamaradum, a ze su ta nejvetsi sv.ne a vsem breci jakej je to chudak. Jenze on me mlatil a byl na me hnusny a me to uz proste nebyvilo. ale on se chce ke me furt vratit a furt me otravuje furt mi pise, pise uz i mym sourozencum a vymsli si blbosti jen aby ze me udelal tu nejvetsi spinu. A ja uz nevim co mam delat. Bojim se ze ho nekde potkam a bude zas do me mlet jak me miluje. ja uz to vubec nedavam a su z toho kazdej den spatna. muzete mi prosim poradit? dekuji

Dobrý den, partner trpí na neovladatelné návaly vzteku a agrese, zatím verbální s občasným boucháním pěstí do předmětů, ale myslím, že by byl i schopný uhodit mne... nejsme spolu dlouho. Po posledním opravdu silném záchvatu vzteku a agrese, slíbil, že vyhledá odbornou pomoc. On sám uznává, že má velký problém, mrzí ho to, chce s tím pracovat a i řekne, že pokud to nezvládne, musíme se rozejít, že by mě utrápil... Chci se zeptat, kam se obrátit? Psychologická poradna? Lékař? netuším. A jakou zkušenost máte s napravením, je nějaká úspěšnost? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,nedávno jsem se odstěhovala od přítele po cca 5letém vztahu.Často se hádal, protože jsem od něj potřebovala pomoct (uchlácholit nebo třeba i s maličkostí typu oloupat brambory) a pak mi vyčítal,že jsem na něm moc závislá.Při hádce mi opakoval,že nemá cenu se se mnou bavit,dával mi vše za vinu,vyčítal mi kde co,klidně i události staré X let, urážel mě.Někdy se choval jakoby schválně drze - nikterak agresivně jsem ho na párty upozornila,že vylévá víno ze skleničky,a on ho šel demonstrativně vylít do trávy.Poslední dobou se začalo stávat,že při hádce něco zničil,např.dárek pro něho od mojí mamky,plakát co jsem dostala od kamarádky.Jednou mi z ruky vytrhl časopis nebo mi od úst vytrhl cigaretu.Začala jsem se bát.Při poslední hádce házel po pokoji oblečení a snažil se mi slovně ublížit,dala jsem mu facku a on mi ji vrátil se slovy,že jsem si ji zasloužila a že prý emancipace.Mohl to být začátek domácího násilí?Udělala jsem dobře, že jsem se odstěhovala?Mám zkoušet vztah zachránit?

Dobrý den, jsem s manželem 11 let. A nevím , jak konkrétně reagovat na to, že mi sprostě nadává - i před dětmi, když něco není po jeho. Okamžitě vybouchne. Celé ty roky se o tom bavíme, říkám mu, že mi to vadí, on mi tvrdí, že se snaží, ale pak je stresová situace a lup, už to tam jede. Plus je zde ještě věc, co mi hodně vadí. Čas od času, při velké hádce je schopen mě i praštit. Naposledy se to stalo před pár týdny asi po roce a půl. A byl u toho i náš syn. Dala jsem mu ultimátum, že buď se sebou začne něco dělat, nebo je mezi námi konec. Většinou to dopadne tak, že když mě praští, praštím ho taky. Takže se porveme. Přijde mi to tak neskutečné, že něco takového v dospělosti zažívám. Manžel do žádné poradny, k psychologovi jít nechce. On prý žádný problém nemá, za vše mohu já (i za to, že mi sprostě nadává, i že mě praští). Mimo tyto záchvaty si rozumíme, děti ho mají rády. Ale toto jeho hnusné chování mě učí, aby mi byl lhostejný, pak mě to tolik nemrzí a netrápím se proto.

Dobrý den prosím o pomoc já už nevím kam se obrátit :'( jsem z přítelem už 5 let nacali jsme šestý rok první pul rok by hezky do doby než sem skončila v nemocnici z vysokými horečkami :( on me začal podvádět sice to neustále zatloukal ale já věděla ze není něco v pořádku pak sme se přestěhovali do pronájmu od kud byl i vykázán prý mou vinnou :/ on mi totiž dává vše za vinnu i to ze sem ted na dně :'( a cítím bezmoc :'( a abych to dokončila vykázali ho protože byl opilý a neovládal agresivitu a napadl me a vyhrožoval zabitím :( tak ho vykázali po 14 dnech se vrátil domu a asi tak měsíc to bylo v pořádku než mi oznámil ze si píše z moji kamarádkou z ucnaku proč ne já proti nic neměla jenže jsem neco tušila a taky ze jo jednoho dne přišel domu neznámé číslo ho prozvani já musím ven si něco vyřídit a já už věděla ze není něco v pořádku chrapal s ni me mlatil nadával atd.. Ted už s ni není ale na druhou stranu me tlačí do kouta skrz peníze a já mu nemůžu pomoct sem nemocna mám epilepsii :( - otázka upravena poradcem

Dobry den. Pritel me temer od zacatku naseho vztahu fyzicky napadal a zastrasoval. Nejedna se o zadne triskani hlavou o zed..spise bolestive drzeni rukou, buseni do nich, zalehavani, parkrat me kopl ci na me plivl...Cca rok a pul jsem reagovala placem, bala jsem se, uzavirala jsem se do sebe. Ale posledni tri mesice na sobe pozoruji obrovsky narust hnevu a agrese. Uz nesnesu jen poslouchat, jak na sobe zapracuje a zmeni se a uz nedokazu nevracet rany. Nejprve jsem vracela kazdou ranu s jistym strachem...ale ted uz je mi to fuk a citim jen neskutecny hnev na partnera a midlim ho hlava nehlava. Bohuzel zjistuji, ze posledni dobou jsem to kolikrat i ja, kdo zacina s fyzickym napadenim (stouchnu ho, odstrcim..). Co me ale trapi je to, ze si vse ospravedlnuji tim, ze mu vlastne jen vracim vsechno to, co na me pachal on. Samozrejme vse odnasim ja,mam modriny, podlitiny, boli me kolikrat cele telo...a on nic. Ale stejne me posleze trapi, co se to ze me stalo za cloveka. Jaky na to mate nazor?

Dobry den moc vas prosim o radu mam pritele s kterym jsem 7 roku posledni rok me podvadel s tremi pritelkinemi ja jsem mu to odpustila protoze mame spolu tri deti posledni dobou zacal hodne hrat automaty a veskere jeho financni prostredky prohraje jsem na materske dovolene a nez ladala jsem to financne nastoupila sem do prace a moji rodice se staraji o me deti kdyz jsem v praci meho pritele nic nezajima zacal pit pivo kdyz ho nma a ja mu ho nekoupim zacne mi nadavat kdyz se s nim snazim promluvit ad prestane hrat ze mame doma tri deti jeho je jeste vetsi nedavno jsem od nej chtela odejit a zacal me byt vzal mi nejmladsi dceru 8 mesicu a me vyhazuje z pronajateho bytu ktery je napsany na me uz fakt nevim co mam delat vyhrozuje mi kdyz od nej odejdu veme mi dceru a ze skoncim v nemocnici poradite mi co mam delat mockrat dekuji

Dobrý den,jsem podruhé ženatý. Když se ke mně manželka, tehdy ještě přítelkyně, nastěhovala, proslídila v mé nepřítomnosti byt a prozkoumala schované účtenky a výplatní pásky za dobu 15 let zpátky, kdy jsem měl bývalou přítelkyni. Pak následovala série hysterických výstupů kdy se srovnávala s bývalkou a snažila se dokázat, že pro ni nedělám to, co pro bývalku. Domníval jsem se, že jde o velkou žárlivost a že to vyřeší sňatek. Jenže pokračovalo to i po sňatku. Chová se agresívně a já si teď nevím rady. Mám ji stále rád, ale její výstupy nám oběma ztrpčují život. Jak mám na její agresi reagovat?

Dobrý den.Chci se zeptat na Váš názor.Mám přítele a sme spolu 3 roky. Zadařilo se nám nahodou miminko ktere se ma narodit v záři.Mam ale takový menši problem s přítelem.Je hrozně výbušný.Nedávno sem si všimla že si dopisuje i s nějakou holkou ke které byl moc milý (zprávy sem si přečetla ale ne všechny protože měl zapnuty chat a by ve vedlejšim pokojii).Na mě je hodný jen když něco chce a na ostatní je hodnej pořat.Dnes se dokonce stala takova věc že mi omylem natekla voda do předlužovaku a nechala sem to venku sušit.Jemu se vybil notebook a neměl si kam napojit nabiječku tak začal řvat na mě ať to znovu napojim protože jemu se vypne film.Ja samozřejmě nešla a tak se naštval ještě vic a vše zhodil ze stoliku.Měli sme otevŕené dveře od balkonu a on od zlosti kopnul do siťky proti hmyzu jen aby si vzal prodlužovak a mohl koukat na film.Prostě ja ho někdy nechápu.Někdy je hodnej a jindy zase jako magor. co mam dělat.Nechci aby naše dítě vyrustalo bez otce ale ani s debilem.

Dobrý den,je mi 25 let,s přítelem 2,5 r.Poznali jsme se přes kamaráda na VŠ,on doktorand chemik,já stud.magist.stupně tamtéž.Po cca 4 měs.začal řešit mou minulost,chtěl vše do detailu vědět a vyčítal mi mé ex (do té doby 2 vážné vztahy a 1 známost).On měl 1 holku 10 let (nezdravý vztah).Je silný kuřák a semtam se uklidní marihuanou(to dlouho tajil).Zažila jsem několik jeho silných absťáků (většinou po rodinných akcích,vypjatých situacích či v kombinaci s alkoholem).Jinak je to zlatý kluk,pozorný,láskyplný.Incidenty se opakovaly asi co čtvrt roku,před rokem se přidalo i fyz.napadení ve stavu,jako by to byl cizí člověk,nepoznávala jsem ho.Mám strach,že je nějak psychicky narušený a v kriz.situacích se to zase projeví.Jsem vystresovaná.Před pár dny přišel pozdě z práce a brutálně mě urážel a nadával,byl hrubý(opět úplně mimo,neměl cigarety).Utekla jsem z pronaj.bytu k sestře.Teď píše jak mě miluje,bude vše dělat aby se zlepšil a že jsem ta nejdůlež.v životě.Přemýšlím o rozchodu.Poraďte

Dobry den,ziju osm let s pritelem a dvema dvacetiletymi syny s prvniho manzelstvi a k tomu jeste mam v peci byvaleho tchana ktery je telesne postizeny a byvali manzel se odmitl o otce starat.Bydlime v jedne domactnosti vsichni,muj pritel se posledni ctyri roky chova priserne,predtim nepracoval zivili jsme ho a ted mi sproste nadava ze nebyt jeho nemame co zrat ze by sme chcipli presto ze vsichni nejaky prijem mame a podilime se na chodu domactnosti,vycita synum kdyz si vezmou neco navic k jidlu nez nekdo ostatni,take jim nadava a oni ho nesnasi takrka od zacatku naseho vztahu,vzdycky jsem se kluku zastavala nic mu nedelali a nedavali mu najevo ze ho nemaji radi ale v posledni dobe to graduje slovne se napadaji kdyz se nedohodnou vsichni krici na me at to vyresim,pritel rve a urazi je a me tituluje slovy kund...,pic...,svin.. tlusta a to je to nejslusnejsi,litam mezi nima jak prastena nevim na ci strane byt uz jsem uplne vycerpana premyslela jsem i o lecebne potrebuju si oddychnout

DObrý den,

chtěl bych poradit. S partnerkou se neustále hádáme, někdy je to až příliš. Jsem si vědom, že důvod hádek je většinou má vina. Trápí mě ale, že když přítelkyni důrazně připomenu, aby na mě neřvala, ona se mě snaží fyzicky napadnout. Již se 3x stalo. Určitě chápete, že jako muž mám své ego a nerad bych jí taktéž fyzicky ublížil.

Můžete mi poradit jak zvládnout tyto situace? Samozřejmě kromě rozchodu.

Děkuji

Dobrý den paní doktorko.
Píši Vám z důvodů narůstající agresivity mého manžela. S manželem jsme 8 let a máme dvě dcery. Straší dcera je z prvního manželství. První agresivní čin byl v době, kdy jsem byla těhotná. při neshodách mě zvedl a přitiskl bolestivě na zeď. S tímto začaly i neustálé nadávky. Nejprve to člověk obrečí a pak si zvykne. Nedávno mě při neshodách vytáhl polonahou ven, v noc. měla jsem pocit, že byl opilý ( i když o tvrdil pravý opak). Pod sprchou výhrůžek a nadávek mě začal tahat za nohu z postele, dokud jsem nespadla na zem a vyhnal mě z ložnice. Když mu navrhnu rozvod, bude dělat potíže s naší dcerou, protože by jí chtěl do své péče. Má mě v šachu a ví to. Co mám dělat?

Dobry den, s pritelem budeme 5 roku a mame spolu 3leteho synka. Premyslim a kolikrat jsem to mela v umyslu ze ho opustim. Pritel je vybusny a nedela mu problem me fizicky napadnout. Kdyz nastane hadka po dlouhe dobe tak je z neho psychopat a nenavidim ho. Je normalni abyme drzel hlavu ve vane a pustil na me sprchu pred synem ? Minule sedel nadenou a bouchal me pesti jako by prisel o rozum:( ja sem snim kvuli synkovi ale strasne touzim zit sama ze synkem sama ja si takoveho pacienta prece nezaslouzim vubec me uznepritahuje a necitim k nemu nic. Rada si prectu vas nazorpredem moc dekuji.

Dobrý den,mám na vás dotaz.Přítel je velmi výbušný,kritický,až zlý.Je velmi sprostý,vulgární.Má dvě děti z předchozího vztahu-menší k němu nechce,protože jen řve.Kupuje si je tím,že jim povoluje a kupuje drahou elektroniku,děti u něj nemají mantinely.Jindy řve za něco,co jim sám povolil.Na mě je vulgární,neurvalý,nevšímá si mě,nedává najevo jakékoli city,nepohladí,neobejme.Je zlostný a vybíjí si zlost z práce.Umí být i velmi hodný,ale většinou jen křičí.Kvůli každé kravině.Nemá rád ani menšiny,obézní lidi,všichni jsou podle něj hloupí a hňupi (má pro to horší výrazy,ale to sem psát nebudu).Je kritický,on kritizuje každého,jeho nesmí nikdo.Ani jeho děti.To by i zabil.Jeho děti jsou přitom velmi neposlušné,nevychované a rozmazlené.Mohou vše.On má výkyvy nálad jako hrom.Buď anebo.Někdy spí i 12 hodin,jindy 4.Velmi kouří a pije - i 10 piv denně. Mám obavu, že trpí nějakou psychickou poruchou. Mohla byste mi poradit prosím.Přijde mi že je neustále v křeči a naštvaný. Děkuji vám

Dobrý den, paní doktorko.

Chtěla bych znát Váš názor a přečíst si Vaši radu. S přítelem jsem 3 roky, z toho spolu zhruba rok a půl bydlíme. Ze začátku jsme si skvěle rozuměli, pak já jsem udělala hloupost, že mě načapal s kamarádem ve vinotéce a pak mě načapal ještě, jak si s ním píši, začal být hrubý, sprostý, agresivní, začal nadávat mě a ostatním členům mé rodiny, nakonec to vyústilo i ve fyzické napadení. Od té doby utekly minimálně dva roky, ale on se pořád chová jako psychopat, člověk musí kolem něj chodit po špičkách, rozmyslet si, co mu řekne, co mu napíše...Hází s věcmi, ničí mi moje věci, ničí nábytek, do všeho kope, mlátí do zdi. Pak mi vyhrožuje, že mě zabije, nebo že ze mě udělá mrzáka. Když jsem se chtěla odstěhovat, řekl že si mě najde a že mě zabije, takže ať to ani nezkouším. Vyprovokuje ho sebemenší věc. Nakonec jsem se dozvěděla, že ho jen využívám na peníze. On když se naštve ták mi řekne, že mi nezaplatí nájem a drží mě tím v šachu, jelikož nájemní smlouva je mě

Dobrý den. Jsem s mým přítelem 3 roky. První dva roky byl manžel hodný a řešil věci v klidu. Posledním rokem je víc a víc agresivnější. Snažím se pro něj dělat všechno, co mu na očích vidím. Ale i tak kdykoliv když něco řeknu a jemu se to nelíbí na mě udělá škaredý výraz a jen povzdechne. Nedávno jsme se dokonce pohádali tak, že mě udeřil a držel ruky tak, že jsem měla modřiny ještě 14 dní. Už se bojím mu jen něco říct. Nežijeme spolu a nemáme spolu žádné děti. Nedávno jsem se s ním kvůli tomu rozešla, ale pořád zamnou chodí, že se kvůli mně změnit dokáže. Myslíte, že se takový člověk změní?

Dobrý den, jsem s manželem 4 roky a už od začátku našeho vztahu byl manžel dost egoistický a zaměřený hodně na sebe. Poslední rok zazivam trochu krizi. Jednak na mne manžel stále hledá chyby a poučuje mě. K druhým se chová velice přátelský a vyzdvihuje je. Bydlíme ve společném domě s jeho rodiči, kterým vždy po hádce utíká si hledat spojence a vykládá jim polopravdy. Nejvíce mne ale trápí, že už mne v afektu několikrát uhodil. Ze začátku se velice omlouval, ale nyní nejde při hádce pro ránu daleko, nebo po mně něco vsi silou hodí. Říkala jsem mu několikrát, že od něho odejdu, ale on ví, že nemam kam, tak si z toho nic nedělá. Jsme oba sportovci, ale já mám ve sportu větší úspěchy a ambice. Myslím, že v tom se mnou souperi. často mi i zakazuje jezdit na tréninky. Když jsem zraněná, tak má podvědomou radost, že nemůžu trénovat. On to popírá, ale já to vnitřně cítím. I přes to všechno ho mám ráda, ale bojím se, aby se jeho násilnosti vůči mně nestupnovali. Co mám dělat?

Dobrý den, s přítelem jsem krátce 1 rok z toho půl roku spolu bydlíme. Než se nastěhoval, nikdy jsme se nepohádali,žádné urážení, nyní úplný opak, nadává mi nejsprostěji jak jde a uráží mě i mé děti a následně celou rodinu. Nevím co dál, jsem zničená. Jsem tak špatná a mohu si za vše sama? Nyní se přidaly výhružky, že bych potřebovala vyliskat atd?

Dobrý den, první část dotazu jsem psala před 4 měsíci, radila jste mi se odpoutat, a přiznat si právo na život. od té doby
-manžel mě pomlouvá kde může, po třech měsících jsem s ním chtěla promluvit, ale ta nenávist a uraženost je tak hluboká , že jsem si vyslechla kdybych chcípla zítra už je pozdě apod.
nyní přidal i to, že jsem ho deset let využívala a ždímala / celou domácnost a dům jsem táhla já , dvě děti a po něm jsem chtěla 5-6 tis měsíčně/ k mému argumentu příspěvku synovi na hypotéku řval, že to ho nezajímá / ikdyž jsme tak byly domluveni, že oběma synům přispějeme na bydlení / řešit nic nebude, odešla jsem já s dvěma taškama tak co bych chtěla. myslíte, že po delší době bude možno s ním navázat komunikaci, nebo jeho uraženost přetrvá věky? myslím že si vůbec nic neuvědomil ani nechce a tohle je jeho zabetonovaná obrana a tak to opravdu mozkem vnímá. asi neočekával, že po dlouhých letech, kdy jsem naposledy 2x po napadení řekla, že odejdu, jsem si to opravdu dovolila.

obrý den, žila jsem v manželství dlouhých 30 let, pokud byly doma děti jakž takž vše fungovalo, protože jsem nechtěla i nemohla řešit manželovy fyzické výpady proti mě /vždy zahaleny do alkoholu/ jinak na venek normální manželství /za dveře domu nikdo nevidí./a další období klidu. Pak jsou už děti z domu, alkohou příbívá a občasné násilí pod jeho vlivem /1-2 x za rok fyzické , mimo to hrubé nadávky. a zase obobí klidu. Domluvy byly na nic, vždy si něco našel, že za nic nemůže. Čekala jsem kdy se to vyhrotí. Už jsme spolu radši nikam nechodilii, co kdyby ... Pak se objevila manželova nemoc, snažila jsem se ho podpořit, ale po dalším alkoholickém období následoval krutý nenávistný výpad - naštíplý loket a plno modřin. Otřesená jsem odešla z domu, za dva měsíce žádná omluva, nic, jen sms kdy se vrátím. Jak se vyrovnat s tím, že prezentuje můj odchod kvůli nemoci, že jsem ho nechala na holičkách? Kdyby mě nenapadl, snažila bych mu pomoci , ale takhle nemám žádnou možnost obrany.
Monika

Paní doktorko, jak byste doporučila se chovat k cholerickému partnerovi - přijde , najde si něco, na všechny v okolí začne křičet anebo si okolí přivolá a začne křičet, případně okamžitě rozdává povely (které třeba nesouvisí s tou nalezenou věcí) a odejde. zatímco okolí je zdecimované, případně násilně vytržené ze své původní činnosti a rychle musí dělat podle jeho pokynů něco jiného, on si poodejde a je jako beránek - usmívá se, vtipy, prostě jako by se nic nestalo. Když ho něco rozčílí v autě, je schopen takové reakce, že by klidně mohlo dojít k havárii, už jsem zažila ve společnosti, že i někoho napadl a začal se prát. tyto reakce jsou jak v rodině, tak i venku (v práci, ve společnosti...). Když jsem se s ním o tom snažila mluvit, tak buď řekl, že musí, protože ... a najde si důvod, nebo stočí hovor jinam a skončí to u mojí viny anebo se zatvrdí a nechce mluvit. Už mu i pár lidí říkalo, že by se měl léčit, on však nechce. Ptám se kvůli dětem, já tyhle jeho výlevy nějak zvládám, ale děti to špatně snášejí, začíná se to podepisovat na jejich prospěchu, v noci se budí a hlavně na nich vidím stres v době, kdy táta má přijít domů.

pokračovaní 2 část:
a nebyly to malé částky, nakonec jsem zjistila, že se mi ztrácí peníze i z platební karty přes internet banking a nakonec mi přítel i odcizil kartu , když odkoukal kod , když jsme byli nakupovat a z karty potom udělal 3 výběry za 15 000 kč. Dále mi dal do zastavarny počítač a notebook - nakonec jsem zjistila , že je můj přítel gambler a skoro půl roku hraje každý den automaty , přitom nechodil do práce a já ho živila. Když se na vše přišlo, tak jsem ho zbalila a vyhodila z bytu. On na týden odešel, ale ted je zpátky ve městě , kde jsme oba bydleli, peníze co mi dlužil - mi sice vrátil , nejspíš si někde půjčil , protože částka to byla opravdu velká - okolo 100 000 kč. Ted mi přítel píše , že se léčí a že si hledá práci, že se kvůli mě změní a že me moc miluje , at mu dám šanci, ale já se toho bojím. prosím poradte mi , co si o tom myslíte? Moc děkuji

Dobrý den, před třemi týdny jsem ukončila 4 letý vztah s mojím přítel a i když jsem byla iniciátorem rozchodu, tak mi můj přítel velmi chybí a chtěla bych ho zpátky, ale bojím se, že by to nemělo smysl ve vztahu dále pokračovat, protože se přítel začal projevovat velmi agresivně a také nepracoval a hrál automaty. Na počátku byl náš vztah nádherný, přítel se ke mě choval úžasně, staral se o mě , pak ale přišla první velká zkouška našeho vztahu, když přítel musel nastoupit do vězení na 1 rok - já jsem na něho čekala a každý den jsem mu psala dopisy a jezdila na pravidelné návštěvy, po půl roce přítele pustili a já jsem ho vzala k sobě domů - on začal pracovat a vše vypadalo dobře. Po 2 letech, ale přišel první zádrhel - po hádce mi přítel dal facku do obličeje, sice se velmi omlouval, že už to neuděla, ale poté skoro při každé hádce se facky opakovali a přidalo se k nim i velmi hrubé slovní urážky a napadání. Vše vyvrcholilo posledních půl roku, kdy se mi doma začali strácet peníze

dobrý den, je mi 21 let, mám stejně starého přítele. Oba studujeme VŠ Přítel studuje edukaci bezpečnostních složek, takže ve škole mají hodn předmětů-bojových sportů apod.Doma většinu volného času tráví u počítače a hraje hry (většinou nějaké střílečky apod.),taky začal kouřit marihuanu. Od té doby,co nastoupil na VŠ se dost změnil, je málo odpověný a začal být celkem agresivní (což mi potvrdili i jeho kamarádi). Nedávno se hodně pohádal se svojí mamkou (kvůli blbosti), ale nadal ji do krav apod. a ve vzteku si roztrhl kalhoty. poprali se s nejlepším kamarádem - taky kvůli blbosti. celou dobu pak nadával a zároveň si vyčítal co mu provedl. Po mě taky jendou vyjel kvůli blbosti - prostě se snadno nechá rozčílit. Jeho otec prý býval podobný, rodiče se taky rozvedli. Mám přítele opravdu ráda a nerada bych ho opouštěla, ale docela dost se bojím toho, co má přijít v budoucnu, stále se utěšuju, že až odejde z té školy, přestane být takový jaký je. když má záchvat, docela se začínám bát..

Dobrý den, paní doktorko. Můj partner byl a je cholerik. Již v době než se narodilo naše dítě mi i uhodil. Pak se situace zlepšila a já díky svému nízkému sebevědomí nedokázala vztah ukončit. V průběhu mateřské se situace zhoršila, protože jsem na něm byla finančně závislá. Nyní už pracuji, ale situace doma se nelepší. Jakmile nejsou věci tak, jak je chce partner, je zle. V hádkách mi sprostě nadává, naváží se do mé rodiny a bohužel i před naším dítětem. Což má následky v tom, že když dítěti něco zakážu nebo se kvůli něčemu zlobí, tak mi také nadává s argumentací, že i tatínek to říká. O partnerské poradně nechce slyšet. Má jasno v tom, že za všechny problémy mohu já. Po jedné z horších hádek jsem mu i řekla, že bude lepší, aby odešel, což se nestalo. Bydlíme v mém bytě a já opravdu nemám ani finance na to, abych šla někam jinam. Na byt mám hypotéku a veškeré náklady související s bydlením hradím já, partner mi nic nepřispívá. I v době mateřské jsem musela pracovat z domova, abych vše utáhla.

Dobrý den,psala jsem Vám před 3 měsíci, vím, že si nemůžete pamatovat vše, ale odešla jsem po 30 letech od agresivního manžela, teď po uplynulé pauze řeším, co dál. Manžel se neozývá , možná mu vůbec nechybím, budu muset udělat první krok já. Zatím si neumím představit jak řešit případný rozvod a majetek. Nechci nic uspěchat, ale nedělat nic, není taky řešení. Je 3 měsíce dostatečná doba na přehodnocení a rozhodnutí co dál?