A ukazuje se, že pacienti umějí počítat. "Paralen se téměř přestal předepisovat na účet pojišťoven. Pouze pět procent přípravků s ibuprofenem je nyní na účet pojišťoven, dřív to bylo dvacet procent,“ říká šéf grémia majitelů lékáren Petr Krpálek. Ve sdružení je celkem pět set lékáren v zemi.
Je to další z věcí, o které ministr Tomáš Julínek usiloval: aby levné léky pojišťovny neplatily z veřejných peněz. Jen za desetikorunový paralen, třináctikorunový anopyrin a čtyřicetikorunový ibuprofen totiž pojišťovny ročně zaplatí bezmála 200 milionů korun. Tyto peníze pak chybějí na léčbu vážných nemocí.
Letos však zdravotní pojišťovny ušetřily. "Od ledna se výrazně snížil počet pacientů s recepty. Zároveň stouply nároky veřejnosti na odbornost lékárníků. Pokaždé, když vydávám léky, se mě jeden až dva pacienti ptají, zda neexistuje levnější náhrada léku,“ říká člen grémia a lékárník Zdeněk Blahuta.
Méně receptů znamená také pokles tržeb v lékárnách, a to až o 30 procent. Na poplatcích za recepty lékárníci vybrali jen za leden více než 22 milionů korun.
Na rozdíl od lékařů nebo nemocnic jim však tyto peníze v kapse nezůstanou: pacienti sice zaplatí za recept, ale o to méně dají ve srovnání s loňskem za léky samotné. Podle propočtů grémia tak lékárnám z třicetikorunové platby zůstává průměrný příjem pouze tři koruny a dvacet šest haléřů.
A které léky z těch nejznámějších se pacientům nevyplatí nechat si předepsat? Patří sem třeba lék Amprobene, Aanavenol, Mucosolvan či Voltaren.
