Věčné mládí a genové mutace
Ve svém životě to už jistě slyšel tisíckrát: „Na svůj věk vypadáš skvěle.“ Že je při mužné síle, to slavný herec Richard Gere dokázal i činem. Zkraje února se stal podruhé otcem. Je mu přitom už 69 let. A byť je takových důchodcovských rodičů poslední dobou čím dál víc, tento důsledek ujišťování se o vlastním věčném mládí lze považovat za poněkud ošidnou módu. I u mužů.
Jedna věc je, že až půjde Gereův syn jednou k maturitě, jeho táta už dost možná nebude mezi živými. Druhá, že samotné otcovství ve zralých letech znamená pro ratolest zvýšené nebezpečí.
„U otce existuje riziko vzniku nových genových mutací už ve věku nad pětačtyřicet let,“ tvrdí genetička Monika Koudová z kliniky Gennet. „Mužům se totiž spermie ze zárodečných buněk tvoří zhruba každé tři měsíce, genetická informace se tedy pořád přepisuje. S postupujícím časem od puberty k tomu dojde tolikrát, že při přepisu vzrůstá možnost vzniku chyby. V pozdějším věku se tak mohou objevit nové mutace, které samotný otec sice nemá, ale může je tímto způsobem předat svému dítěti.“
A to se bavíme o otcích čtyřicátnících. U táty ve věku Gerea je to ještě nebezpečnější. „U takto staršího otce hrozí u miminka především riziko vzniku tzv. chromozomální aberace, tedy například Downova syndromu,“ vysvětluje Michal Zikán, přednosta gynekologicko-porodnické kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce.
