Ona

OSN povýšila AIDS na globální hrozbu

- SN označila AIDS za hrozbu celosvětové bezpečnosti.
Zákeřný vir HIV už dnes v Africe zabíjí více lidí než války. V roce 1998 zemřelo na jih od Sahary kvůli selhání imunity 2,2 milionu lidí, zatímco zdejší četné etnické konflikty si vyžádaly "jen" 200 tisíc obětí. V jižní a jihovýchodní Asii zaznamenávají v posledních letech nejrychlejší růst počtu nakažených. Po patnácti letech od svého objevení napadl vir HIV přes 50 milionů lidí, z nichž nejméně 16 milionů už zemřelo.

"Musíme to posuzovat jako problém světové bezpečnosti, jako otázku války a míru," prohlásil americký viceprezident Al Gore na úvod prvního letošního zasedání Rady bezpečnosti. Vůbec poprvé v historii se tento klíčový orgán OSN zabýval hrozbou, kterou představuje pro lidstvo infekční choroba.

PROCENTA NAKAŽENÝCH V NĚKTERÝCH ZEMÍCH
Botswana 20 procent
Zambie 17 procent
Keňa 15 procent
Malawi 12 procent
JAR 10 procent
Uganda 10 procent

Pozornost se nyní upírá především na "černou" Afriku, kde hrozí v souvislosti s šířením viru HIV zhroucení celých států a společenských struktur.

Choroba, která je nejčastější příčinou úmrtí Afričanů, decimuje učitele, vojáky, obchodníky, manažery a v mnoha zemích vede k citelnému snížení hrubého domácího produktu. "V řadě zemí ztrácíme učitele rychleji, než jsme schopni je nahrazovat. Ztrácíme soudce, právníky, vládní úředníky, představitele armády," říká prezident Světové banky James Wolfensohn a dodává: "A ačkoli se snažíme, bude to pokračovat a s tím bude tento kontinent nestabilní." K šestnácti milionům obětí AIDS přibude během deseti let dalších dvacet milionů, které jsou již nyní nakaženy. Po nich zůstane 40 milionů sirotků, hladových, bez jakékoli péče, výchovy a vzdělání i bez práce.

Podle expertů budou přirozenými rekruty různých gangů a gerilových skupin, které přispějí k šíření všeobecné anarchie.

Přitom již současné konflikty výrazně napomohly šíření epidemie.

"Války a AIDS jsou navzájem se násobící zla," říká Peter Piot, výkonný ředitel agentury OSN pro boj s virem HIV. Upozorňuje například, že v uprchlických táborech se zhoubná choroba šíří šestkrát rychleji než v běžné populaci. Nyní je na útěku kvůli válkám v Africe na čtyři miliony lidí.

"Skutečný důsledek tohoto vývoje pro africké státy zatím není možné v plné šíři odhadnout," zdůrazňuje Piot.

Denně se v Africe nakazí virem HIV 13 000 lidí, rok staré statistiky mluví ještě o 11 000.

Přitom dostupná léka

Zákeřná nemoc se šíří i v Asii
Přestože nejvíce HIV pozitivních lidí je v současnosti v Africe, existuje mnoho signálů, že tato zákeřná nemoc se velmi rychle šíří také v jižní a jihovýchodní Asii.

Na konferenci o AIDS, která se konala v malajsijském Kuala Lumpuru v listopadu loňského roku, experti varovali, že pokud nebudou například v Indii podniknuty rychlé kroky v prevenci proti šíření choroby, tak v této zemi může být v roce 2010 až 15 milionů nakažených.

Počet podobně trpících lidí rychle roste i v Číně, kde odhady hovoří v současnosti až o 400 000 postižených osobách. Otevírání se světu však podle odborníků přispěje k dalšímu rychlému šíření AIDS v říši středu.

Téměř katastrofální je však v tomto směru situace již dnes v Kambodži či Thajsku, kde k rozšíření nemoci přispívá především prostituce a neschopnost orgánů účinně ji kontrolovat.

V Thajsku je přes milion nakažených a v Kambodži, která má jenom přes osm milionů lidí, až 400 000 osob.

Zejména v Kambodži jsou prognózy hrozivé, protože tato země by potřebovala na zastavení epidemie kolem tří miliard dolarů ročně, jež samozřejmě nemá.      (vib)
řská péče je většinou nedostatečná nebo žádná.

"Je to nemorální, že nejvíce postižený kontinent má nejhorší přístup k zdravotní péči," prohlásila namibijská ministryně Libertine Amathilaová. Upozorňuje na oficiální statistiky OSN, podle nichž jde na prevenci AIDS v Africe pouze 165 milionů dolarů místo doporučovaných 800 milionů až 2,5 miliardy dolarů.

"Je trpké vědět, že mezinárodní společenství s úspěchem dalo dohromady stovky miliard dolarů během posledních let, aby omezilo dopad jiného viru - počítačového Y2K," upozorňuje i doktor Piot.

Na druhé straně, ani nedostatek prostředků nemusí být na překážku při zastavení nákazy AIDS.

Příkladem je Uganda. Ještě v polovině 90. let vydávala varovné statistiky: virem HIV je nakažena čtvrtina populace.

Dnes se podíl nakažených scvrkl na deset procent. Je to výsledek důsledné vládní politiky, která se odrazila i v hospodářském růstu, a ten je v této oblasti spíše výjimečný.

Podniky v Jižní Africe už pociťují dopad AIDS
Navzdory tomu, že skutečná epidemie AIDS je v Jižní Africe teprve na začátku, ztráty, které tato nemoc způsobuje, citelně zasahují chod mnoha jihoafrických podniků už dnes.

"Průzkum v řadě společností ukázal, že každý nový nemocný AIDS stojí podnik 175 tisíc randů (přibližně milion korun)," prohlásila ministryně zdravotnictví JAR Mante Tšabala Msimangová. Do této položky jsou podle ní zahrnuty náklady zdravotního fondu, zdravotní dovolená, snížená produktivita práce, pojištění, ale i pohřebné.

V některých podnicích, například v místních cukrovarech, se zjistilo, že 53,7 procenta z vyšetřených pracovníků je HIV pozitivních, zatímco téměř polovina všech úmrtí v jedné ze zkoumaných firem - Barlows - se přičítá právě AIDS. Přitom počet osob nakažených HIV v Jihoafrické republice narůstá denně o 1500 nových případů.

Zástupkyně ministra důlního hospodářství a energie Susan Šabanguová rovněž potvrdila, že vysoký výskyt smrtelné choroby se projevil i v jihoafrických dolech, kde pracuje mnoho horníků ze sousedních států.

Přesto podle ministerstva zdravotnictví vláda zatím neuvažuje, že by lidem s HIV či AIDS poskytovala ve větším měřítku jediný dosud známý lék, AZT. Vhodnost tohoto léku je podle zdejších odborníků sporná vzhledem k jeho toxicitě a karcinogenním vlastnostem. "Víme zcela bezpečně, že tento přípravek napadá morek," uvedla ministryně zdravotnictví.

Kromě toho je nemožné rozdělovat tento lék v širším měřítku pro jeho vysokou cenu. V rozpočtu ministerstva zdravotnictví by totiž nezbyly prostředky na nic jiného.