Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ošklivosti ze žárlivosti

  0:05aktualizováno  0:05
Kdysi jsem běhávala ulicemi s divým výrazem ve tváři a vypadala jako absolutní cvok. Byla jsem bez sebe žárlivostí. Později jsem si tenhle strašlivý cit prostě zakázala.

Autorka Irena Obermannová | foto: Nguen Phuong ThaoMF DNES

Ale k tomu jsem potřebovala pochopit pár kacířských věcí. Neříkám, že se mi to podařilo beze zbytku. Jestli mě někdy potkáte s šílenou jiskrou v oku bulící uprostřed ulice, řekněte mi prosím to, co povídám teď já vám.

Žárlivost je kromě nenávisti nejošklivější cit, který znám. Na rozdíl od nenávisti, kterou žádná slušná náboženství neschvalují, žárlivost lze považovat za jistou dohodu, možná i morální kodex, a v podstatě lze konstatovat, že vyplývá i z deseti přikázání.

Byla vymyšlena proto, aby si lidé vzájemně bránili v nevěře. Neboli v neřízeném rozmnožování. Výsledek bohužel byl, že nevěra se dnes stala jednou z nejmodernějších fitness aktivit a zastaralá žárlivost trvá dál.

Na počátku věků a mezilidských vztahů, v dobách, kdy vznikalo cosi jako etika, měla monogamie zaručit mužům, aby měli alespoň jakous takous jistotu, že jejich dítě je opravdu jejich. Někde tam na úsvitu dějin zřejmě vznikla dohoda o tom, že lidé na sebe budou žárlit. Že je to dokonce důkazem lásky. Kdo nežárlí, nemiluje. Člověk má milovat jen jednoho. Ale platí to stále? A platilo to vůbec někdy?

Co je to vlastně žárlivost? Sebeláska. Vlastně sobectví. Touha vlastnit toho druhého. A pak také nemožnost komunikace. Lze říct, že žárlivost je opakem dorozumění. Oč by nám všem žárlivcům bylo lépe, kdybychom odmalička kolem sebe slyšeli a viděli, že nežárlit je normální. Že je naprosto běžné, když někdo má kromě nás rád ještě někoho jiného. Že z toho nemusí vyplývat, že nás nemiluje.

Lidské srdce je zkrátka široké. Žárlivost může často vést k neporozumění. Vzpomeňme na Othella. Kdyby se jeho mozek nezatměl tím mysteriózním citem, mohl si s Desdemonou všechno pěkně vysvětlit a nemusel ji škrtit. Proč nás tehdy na úpatí věků naučili, že lidé si nemohou prostě povědět: "Poslyš, teď zrovna jsem si oblíbil někoho jiného, ale s tebou to nesouvisí." Místo toho nás strašili Sodomou a Gomorou. Kolik lidí ze žárlivosti přišlo o život? A kolik o rozum? A co všechno jsme kvůli nevěře propásli, v čem všem nás ochromila?

Proč neumíme přát svému milému či své milé prostě více lásky? Kolikrát v životě miluješ, tolikrát jsi člověkem, mělo by znít jedenácté přikázání. Protože taková je skutečnost. Jen se kvůli tomu pár lidí věší, střílí a hlavně strašně trápí. Osvoboďme se konečně od té nemoci. Může být zhoubná.

Měla jsem jednu kamarádku a ta vytušila, že její muž má někoho jiného. Začala dělat věci, které by ji předtím ani nenapadly, prohledávala mu kapsy, diář, projížděla tajně jeho esemesky. Chovala se hloupě a ztrácela vlastní hrdost i úroveň. Nakonec zjistila, že její muž chodí s mužem. Že si prostě trochu popletl orientaci. Ulevilo se jí. Jiný muž byl pro ni přijatelnější než jiná žena, na tu by totiž žárlila.

Když o tom tak přemýšlím, myslím, že v tom je řešení. Moje kamarádka dospěla k názoru, že mimomanželský vztah jejího muže s ní nesouvisí, že ona sama není ani horší, ani ošklivější, ani méně sexy než ten druhý. S milencem nesoupeřila, neměla vzhledem k němu žádný pocit vlastní nedostatečnosti, selhání.

Celé to byl problém jejího muže, kterého má dodnes velmi ráda a udržuje s ním přátelský vztah. Proč se takhle vlastně nedokážeme chovat i v případě, že "tím druhým" je žena?

Nevěra se nás většinou opravdu netýká, je to cosi mimo nás. V době testů DNA, kdy otec může být jistý, je dohoda zvaná žárlivost jen chorobným přežitkem ze starých dob. Odhoďme ji v dál a mysleme spíš na to, co je podstatné.

AUTORKA je spisovatelka a dramaturgyně. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU v Praze. Napsala pohádky pro Český rozhlas a natočila několik reportáží pro Českou televizi, kde také pracovala jako dramaturgyně diskusních pořadů. Je autorkou knih ze života jako Deník šílené manželky, Příručka pro neposlušné ženy nebo Matky to chtěj taky.

 

 

 

 

 

 

Autor:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: o vítězi hlasujte až do pondělí

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Co má hot dog společného se psy a kde se vlastně vzal?

Hot Dog

Dlouhá uzenina v housce se všemožnou oblohou je kandidátem na nejdokonalejší rychlé jídlo na světě. Podobně jako jeho...



K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Proměna Venduly byla velmi razantní. Sama sebe v první chvíli vůbec nepoznala.

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se rozhodla pro změnu, a proto se vydala do...

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí vůči ní. Na okolí působí jemněji, muži jsou...

Další z rubriky

Jak prožíváte pátek 13. července? Zeptali jsme se před nemocnicí

Lidé po celém světě jsou pokaždé v pozoru, jakmile se v kalendáři objeví pátek...

Téměř každý druhý člověk vnímá pátek 13. jako mimořádný den, tvrdí výzkumy, které se zabývaly vírou Čechů v nejrůznější...

Příběh Luboše: Přítelkyně mě sprostě využila

Ilustrační snímek

Před pár lety jsem se zamiloval. Byla krásná, milá a měla dítě. Brzy se z nás stala rodina. Já vydělával peníze,...

Příběh Sylvy: Sestra skáče, jak její přítel píská

Ilustrační snímek

Mám mladší sestru, ale jen o pár minut, jsme totiž dvojčata. Vždy mě ale jako starší brala, dala na můj názor a téměř o...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz