Žlučníky se totiž stále častěji operují laparoskopicky - chirurg nedělá velký řez přes celé břicho, ale operuje jemnými přístroji pomocí několika malých otvorů v břišní stěně.
Laparoskopie patří mezi takzvané miniinvazivní zákroky, dá se s ní operovat i kýla nebo neakutní slepé střevo, křečové žíly, často se používá v urologii a gynekologii - například při odstraňování nezhoubných nádorů, myomů, z dělohy.
Podobné zákroky pomáhají lidem s nemocnými plícemi nebo koleny. "Ony se laparoskopické zákroky dělaly už v 80. letech, ale mnohem méně často než dnes," říká chirurg Pavel Pafko z III. chirurgické kliniky pražské fakultní nemocnice v Motole.
"V posledních letech se velmi rozšířily, mimo jiné proto, že dnes můžeme operovat mnohem starší pacienty než dříve nebo lidi s vyššími zdravotními riziky," vysvětluje profesor Pafko.
| Jak se změnila česká medicína |
|
Díl první - Umělé oplodnění |
Zatímco v 80. letech byl devadesátiletý pacient na chirurgii naprostou raritou, dnes je takových lidí podle Pafka docela hodně. "Nesmírně se zlepšila intenzivní pooperační péče, přibylo jednotek intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních oddělení, které pomáhají těmto lidem přečkat období po operaci," říká Pafko.
