Většinou je to pro každého pacienta šok, když se dozví, že onemocněl rakovinou. Obzvlášť, pokud je mladý. V tu chvíli by si měl rozmyslet, zda bude chtít v budoucnu děti a řešit to ještě před zahájením onkologické léčby.
„U pacientů s diagnostikovaným maligním nádorovým onemocněním, u nichž je plánována protinádorová léčba, která má negativní vliv na reprodukční orgány, je na místě odběr a zamrazení pohlavních buněk, tedy vajíček, spermií,“ doporučil Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny ISCARE.
Existuje vedle zmrazení vajíček či spermií ještě nějaká další pomoc? Podle Lachety se pacientkám, u nichž je plánována pánevní radioterapie (ozáření), provádí takzvaná transpozice vaječníků.
„Důvodem této operace je snaha dostat vaječníky mimo ozařovanou oblast. Ovaria se povytáhnou na cévní stopce a fixují se stehem mimo pánev. Tento výkon se nejčastěji provádí u pacientek s karcinomem děložního hrdla, tlustého střeva či konečníku nebo se sarkomem či lymfomem pánevních uzlin,“ vysvětlil Lacheta.
Ochrana vaječníků
V případě, že je u pacientky naplánovaná chemoterapie, je možné provést rovněž takzvanou farmakologickou ochranu gonád (vaječníků). Jde o aplikaci vybraných léků před zahájením samotné chemoterapie.
„Je to hormonální preparát v injekční formě, který zablokuje hypofýzu (podvěsek mozkový) a způsobí dočasný přechod,“ uvedl Lacheta. Jaký je přesný mechanismus protektivního působení na vaječníky, není podle něj zcela jasné.
Samovyšetření může zachránit život. Ženy ruce na prsa, muži na varlata |
„Uvažuje se o sníženém prokrvení vaječníku, které s sebou nese nižší expozici cytotoxickým látkám. Dalším možným účinkem je zastavení vývoje folikulů (struktury ve vaječníku, kde dozrávají vajíčka) zůstávají ve spícím stadiu a nedochází k vyčerpání folikulární rezervy,“ popisuje.
Pacientkám, které mají trvalého partnera, lze vajíčka oplodnit v rámci umělého oplodnění a zamrazit místo vajíček již hotová embrya.
„Existuje také možnost zamrazit ovariální tkáň. Tato metoda se zatím používá výjimečně, ale je jedinou možností ochrany reprodukčních funkcí u prepubertálních dívek, u nichž nelze realizovat odběr vajíček,“ vysvětlil Jan Lacheta z Centra reprodukční medicíny ISCARE.
Dodal, že po prodělané léčbě se ovariální tkáň rozmrazí a transplantuje zpět do břišní dutiny (takzvaná ortotopická transplantace) nebo do jiné části těla (heterotopická transplantace) – nejčastěji do oblasti předloktí nebo břišní stěny.
Zmrazení spermií
V případě mužů je standardem odběr ejakulátu (pomocí masturbace) a zamrazení spermií. Pokud pacient absolvuje radioterapii na oblast genitálu, je podle primáře Lachety samozřejmostí omezení působení záření na oblast varlat nebo vystínění nepostiženého varlete.
Problém nastává u prepubertálních chlapců, jejichž varlata ještě neprodukují spermie. „V těchto případech je jedinou možností kryoprezervace testikulární tkáně nebo suspenze testikulárních buněk s jejich následnou transplantací,“ sdělil lékař Lacheta. V tuto chvíli jde však pouze o experimentální metodu, která se zatím zkouší.
„Pokud protinádorová léčba nezvratně zlikviduje pohlavní žlázy a nemáme žádné pohlavní buňky k dispozici, je jedinou možností použití darovaných vajíček nebo spermií,“ dodal Lacheta.
Jaké komplikace hrozí u žen po prodělané onkologické léčbě? „U pacientek podstupujících chemoterapii hrozí riziko poškození folikulů,“ řekl Lacheta. Dodal, že míra poškození je dána typem chemoterapie, dávkou a věkem ženy. Cytostatika pak lze rozdělit do tří skupin podle závažnosti poškození gonád – riziko vysoké, střední a nízké.
„Obdobný negativní efekt na folikuly má i radioterapie, někdy se u onkologických onemocnění dokonce používá kombinace chemoterapie i záření,“ vysvětlil Lacheta. Nejčastější nádorová onemocnění, která vyžadují zamrazení oocytů, jsou podle něj karcinom prsů, hematologické malignity (leukémie, lymfomy), gynekologické nádory (děložní hrdlo, endometrium – děložní sliznice, vaječník) a karcinom tlustého střeva a konečníku.
Jak vzniká dítě ze zkumavky. Od oplodnění po transfer do dělohy |
Stejně jako u žen může chemoterapie i radioterapie negativně ovlivnit rovněž vývoj spermií. Jde hlavně o nádor varlete a různé hematologické malignity. Pokud k zamrazení spermií před onkologickou léčbou nedojde a po absolvování terapie se ve vzorku ejakulátu spermie nenajdou, je jedinou možností operační odběr spermií z nadvarlete nebo varlete.
Pacientů přibývá
Pacientů, kteří řeší zachování plodnosti před protinádorovou léčbou, podle statistik přibývá. Hlavním důvodem je fakt, že v dnešní době onkologové stále častěji myslí na riziko poškození pohlavních žláz při onkologické léčbě u pacientů, kteří ještě nemají děti, a aktivně je odesílají do center reprodukční medicíny.
Čím je protinádorová léčba agresivnější, tím je větší riziko poškození tkáně pohlavích žláz. „Velmi rizikové je ozáření pánve a celotělové ozáření před transplantací kostní dřeně, někdy v kombinaci s vysokodávkovou chemoterapií,“ konstatoval Lacheta.
Samostatnou kapitolu podle něho představují nádory vaječníků a varlat. Pokud je nutné chirurgické oboustranné odstranění těchto orgánů, je zamrazení spermií nebo vajíček před operací jedinou možností.
Léčba neplodnosti u pacientů, kteří neprodělali onkologickou léčbu, může být víceméně totožná. „Pokud je řešením umělé oplodnění a máme k dispozici zamrazené spermie, postup se nijak neliší. U pacientky proběhne stimulace vaječníků, odběr vajíček a oplodnění rozmrazenými spermiemi,“ uvedl primář Lacheta.
Kryokonzervace spermatu není podle jeho slov hrazena z veřejného pojištění. Chirurgické metody získání spermií z nadvarlete nebo varlete taktéž pojišťovna nehradí. „Co se týče žen, lze proces vykazovat na pojišťovnu, pokud má pacientka partnera, je provedeno umělé oplodnění a zamrazení embryí,“ uvedl Jan Lacheta a dodal, že Centrum reprodukční medicíny ISCARE pomohlo už mnoha lidem po rakovině s početím dětí.
