Kolega myslel, že má syndrom vyhoření a místo toho měl rakovinu.

Snadno se to zamění.

Syndrom vyhoření není o tom, jestli člověk pracuje moc, ale o nedostatku pocitu uspokojení z práce.

Myslím, že kromě vyloženě vyhořelých, jsou tu ještě pracovníci ošlehnutí. Jde o ty, kteří mají dílčí projevy vyhoření, ale stále ještě dokáží věci vybalancovat. Problém vyhořelých je problémem ztráty motivace - jakmile ztratíte motivaci obtížně se soustředíte, zároveň ale práci musíte udělat, takže v ní trávíte víc času a spotřebováváte (tím přemáháním se) daleko víc energie a času, než byste museli. A už jste v začarovaném kruhu, kdy ztráta motivace způsobuje vyčerpanost a vyčerpanost další ztrátu motivace. Jedinou cestou je změnit nejen zaměstnání, ale pokud možno i charakter práce, jenže k tomu je zase potřeba hodně psychické i fyzické energie, které se právě vyhořelým nedostává...

No ale to číslo (jedna třetina lidí!) je hrozivé. A je vůbec otázkou, kolik dalších lidí je vyhořelých, jen si to nechce přiznat. Tam už je na místě se ptát, zda nejde o systémový problém..

Pravda pravdoucí, dobrý point.

Jo a budu brát prášky a ještě si k tomu zničím zdraví...

Takže buď makat naplno až mě to položí a nebo krást ve velkém chtělo by to od politiků nějaké školeníčko jak na to..!

Ne. Naučit se něco, čím si vyděláte a dělat to poctivě. K tomu žádného politika nepotřebujete.

Nehledě na to, že "práce" je pouze jedním z důvodů, proč se to děje. Ty ostatní už jsou čistě váš problém.

Ale proč si nepostěžovat ne? Obvyklý jev u těch, kdo si myslí, že stát a politici jsou tím, kdo za něj mají rozhodovat a řídit jeho život do detailů...

Co vyhoří, to neshnije.

Kdo nepracuje, ať nejí.

Hold je to daň za náš životní styl. Chcem 2m plazmu při příjmech rozvojové země? Tak hold musíme máknout i za hranice otrocké práce.

Holt.

Máme na výběr, buď se vrátit o několik staletí zpět a někde živořit v nějaké chýši, a nebo zkusit vydržet tohle bláznivé tempo. Zlatá střední cesta se hledá těžko.

Ta varianta jedna neni snad tak drasticka. Chyse bez elektriny a vody snad nehrozí. Ale zmena prostředí ze mesta na venkov misto hloupych lidi se obklopit vdecnymi zviraty, jen okrajově se zajimat o spolecenskou a politickou sittuaci to musi prospet kazdemu.

To musím zvládnout sám, na to snad sílu mám,

na dveře nápis dám: To musím zvládnout sám.

Druhá sloka, zpívá managor:

"To musíš zvládnout sám, na to snad sílu máš,

Na dveřích nápis máš: To musíš zvládnout sám."

Je třeba pochopit, že práce není smyslem života. Stejně nakonec všichni zemřeme, tak proč se pořád kvůli ní nervovat a stresovat?

protože v ní trávíme většinu svého času?

O.K. tak aspoň vím, co se mnou je :-)