Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

  • 16
Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že lidé tráví více času aktivitami, při kterých potřebují zrak do blízka a to už od dětství, na rozdíl od našich předků, kteří byli skoro všechen čas venku," vysvětlila lékařka Pavlína Hýblová.

A dá se vůbec před krátkozrakostí bránit? „Pomoci vám mohou režimová opatření, přestávky mezi prací na počítači, měnit vzdálenosti, na které se díváte, občas se podívat do zeleně. Pokud ale máte predispozice k oční vadě, tato opatření mohou jen trošku oddálit čas, kdy budete potřebovat brýle nebo vám pomohou k většímu komfortu při práci,“ poradila lékařka.

Odpovědi oční lékařky najdete zde

Vidění i kvalitu života ohrožuje kromě krátkozrakosti také neléčený šedý či zelený zákal a mezi další závažná onemocnění patří tupozrakost nebo makulární degenerace.

„Problematiku zhoršující se kvality zraku světové populace je nutné nebrat na lehkou váhu. Pouhý zlomek lidí používá adekvátní korekci a z toho plynou značná rizika, obzvláště u krátkozrakosti. Špatný zrak může vést k bolestem hlavy, k únavě a nižšímu stupni soustředění. Například za volantem mohou být všechny tyto faktory velmi nebezpečné,“ připomíná primářka Oční kliniky NeoVize Brno Šárka Skorkovská.

Proč vzniká krátkozrakost

Mezi hlavní příčiny výskytu krátkozrakosti patří postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku (a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle) a více činností vyžadujících zaostřování do blízka. 

Jak vidí lidé s očními vadami

Fylogenetickému nastavení očí současný životní styl zkrátka nevyhovuje, svou roli ale hrají i genetické předpoklady.

Šedý i zelený zákal vás mohou připravit o zrak

Nejčastější příčinou oslepnutí na světě je šedý zákal neboli katarakta. Postihuje každého druhého člověka ve věku nad 75 let. Jde o stav, kdy se jinak čirá čočka zakalí a je nutné ji operativně vyměnit. Katarakta se může objevit i u diabetiků, po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Způsobuje zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo, zkreslené barevné vnímání a dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem.

Zelený zákal neboli glaukom je oční onemocnění, při kterém dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu. Jeho poškození může mít za následek úplnou ztrátu zraku. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že se rozvíjí zcela bez příznaků. Navíc jej nelze vyléčit, jedinou zbraní jsou pravidelné návštěvy očního lékaře.

O lékařce

MUDr. Pavlína Hýblová

MUDr. Pavlína Hýblová pracuje v DuoVizi od dubna 2010. Dále působí na očním oddělení FTN v Praze. Vystudovala lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své vědecké činnosti se věnuje problematice diagnostiky a léčby glaukomu u dětí a sítnicové problematice dětského věku. Je specialistkou v oblasti refrakční chirurgie, laserové léčby sítnice a druhotného šedého zákalu. Dále se specializuje na moderní vyšetřovací metody sítnice. Je absolventkou specializačních kurzů laserové mikrochirurgie a pars plana vitrektomie. Dále absolvovala Kataraktovou školu v Sokolově. Je spoluautorkou knihy Kazuistiky v očním lékařství a spoluautorkou řady přednášek.

„Každý člověk starší čtyřiceti let by měl absolvovat jednou za rok preventivní vyšetření, zvláště pokud se glaukom vyskytuje v rodině,“ radí docentka Skorkovská. Jeho součástí je vyšetření stavu oka přístrojem zvaných OCT (optická koherentní tomografie). Ten poskytuje lékařům podrobné informace o stavu sítnice a jejích vrstvách.

Onemocnění sítnice

Závažným onemocněním je i tzv. makulární degenerace, která může vést až k úplné slepotě. Projevuje se zejména u seniorů, přičemž dochází k postižení tzv. žluté skvrny – centrální části oční sítnice. Nejprve postihuje jen jedno oko, v druhém oku se však onemocnění projeví během několika dalších let. Makulární degeneraci lze částečně zabránit prevencí a zdravým životním stylem. Na prokrvení sítnice oka má negativní vliv především kouření, pacienti s tímto onemocněním by proto na cigarety měli rozhodně zapomenout. Při včasném odhalení makulární degenerace lze její vývoj zastavit.

Oční vadou, která rovněž postihuje sítnici, je tupozrakost neboli amblyopie. Jedná se o nedokonalý vývoj sítnice a nadřazených mozkových center, která zpracovávají obraz. Vývoj tohoto onemocnění končí kolem osmého roku věku a později se již nedá ovlivnit, proto je nutní ji podchytit již v raném dětství. Podle statistik jí trpí 4 procenta dětí. Předcházet se tomuto onemocnění dá pravidelnou návštěvou lékaře v dětství a přezkoušením zrakových funkcí. Pomocí laseru je v pozdějším věku možné odstranit dioptrickou vadu, která je téměř vždy s tupozrakostí spojena.

Většinu vad lze odstranit

Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Důležité je ale chodit pravidelně na vyšetření k očnímu lékaři.

Současná oftalmologie totiž nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem.