Navíc Olomouc je město, které má v tomto seriálu velkou prestiž a také nesmírnou oblíbenost. Je to totiž druhý největší závod po Praze a prý i nejlepší, co k tomu dodat?
Dostat se z Plzně do Olomouce chvilku trvá a tak jsem vyrazil už v sobotu ráno v 8 hodin. Ani odjíždět hned po závodě se mi nechtělo a volbou bylo ubytování. Kousek za městem se našla šikovná ubytovna a bylo vystaráno. Cesta proběhla vcelku rychle. Jediné, co nějak nevycházelo, bylo počasí. Podle předpovědi mělo býti polojasno a teplota okolo 18°C. Už za Prahou začalo pršet a místy to byl opravdový liják. Vysočina o moc lepší nebyla a sluníčko, alespoň náznak, stále nikde. Jenže to by nebyla Haná. Sice se to tady také mračilo, ale sluníčko je vidět. Krátké zastavení v Expu a vyzvednutí čísla, pár fotografií na památku a hurá na ubytovnu. Do závodu zbývá ještě dost času a trochu odpočinku a možná i spánku vůbec nezaškodí. Ba naopak.
Šestnáctá hodina odbyla a je tedy čas se pomalu přemístit do prostoru závodu. Cestou mě překvapí drobná přeháňka, ale ta je poslední na hodně dlouhou dobu. Letmo jsem si prohlédnul plánek trasy. Největší obavy mám totiž z tradičního „výběhu“ mimo město. V Budějovicích se mi to vůbec nelíbilo, takže ty obavy jsou na místě. Jak jsem později zjistil, byly zbytečné. Blíží se hodina startu a v hlavě přemýšlím, jakou taktiku zvolím. Za určité zásluhy budu mít možnost startovat v sektoru A, ihned za skupinou elitních běžců. Na některých závodech je vůbec nevidím, tady jim budu alespoň koukat na záda. Takže taktika nejasná, ale odhodlání velké.
Sobota 20. června 19 hodin a já vybíhám poprvé na trať Olomouckého půlmaratonu. Teplota 15°C se jeví jako ideální. Menší komplikací je občas nepříjemný vítr, přesto podmínky hodny velkého výkonu. Už na prvních stovkách metrů závodu peláším jako o život. Přeci jen se nechci nechat zahanbit skupinou běžců kolem mě, kteří běhají své půlmaratony hluboko pod hodnotu 1:30 hodin. A jak tak běžím a zdálky sleduji všechny ty elitní běžce, a vidím je hodně dlouho, tak si ani nevšimnu, že již míjím kilometrovník s číslem 3. To to nějak utíká, pomyslím si a ženu dál. Meta 5 kilometru protnuta a kouknu na hodinky. Bože co to je … 20:40 minut … tak rychle jsem ještě nikdy při půlmaratonu neběžel. Nechval dne před večerem, praví jedno přísloví, a uvidíme, co druhá pětka. Asi na 6 kilometru je delší výběh po kostkách. Těsně přede mnou si dva kolegové zvrtnou nohy. Když to vidím, tak zaúpím bolestí také, jak je to na pohled nepříjemné. Jeden dokonce musí závod vzdát. Bohužel i toto je půlmaraton a RunCzech. Krásná je naopak pasáž závodu ve Smetanových Sadech. Téměř dva kilometry běhu mezi samou zelení, za obrovského nadšení diváků dává sílu a mně i impuls, abych nepolevil.
Desítka moji snahu jen potvrdí. Čas 42:10 minut je důkaz toho, že téměř neztrácím. Uvidím, co se mnou udělá pasáž za městem. Nic. Naopak se běží velmi hezky, poněvadž cesta vede jakousi chatovou oblastí, kde místní chataři mohutně povzbuzují. Takže ani nemám čas se moc kochat krajinou v okolí Olomouce a šup, je tu meta s číslem 15 kilometru. 1:03:02 hodin. Bože, já ještě zrychluji. Co to bude v cíli za čas? Hlavně zbytečně nepřemýšlet a běžet, pomyslím si. Trocha je již znát únava, ale dvakrát či třikrát předběhnu závodníky přede mnou a nová energie je opět v nohách. Krátký protivítr na 18 kilometru je jen malou epizodou z nepříjemných zážitků ze závodu a šup na poslední dva kilometry.
Líbil se ti článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Startovní pole je už hodně roztrhané a rozestupy mezi jednotlivými závodníky docela velké. 20 kilometr a já přemítám, zda kouknout na hodinky nebo ne. Zvědavost je moc silná, a proto neodolám … 1:24:00 hodin. Super! Tohle již nepustím. Zaběhnout půlmaraton pod 1:30 hodin je sen od té doby, co jsem před několika lety začal s běháním. Musím, musím, stále si v duchu opakuji a dřu doslova na krev, jak se tomu dnes moderně říká. Ukazatel s cedulí 600 metrů do cíle ani moc nevidím. Mám totiž mžitky před očima a vidím vše rozmazaně. Slyším, jak moderátor v cíli popohání běžce do cíle. Vím, že za pár vteřin bude popohánět i mne. První krok na modrý koberec a ihned pohled na časomíru visící pod cílovou branou. Vidím sice matně, ale právě naskakuje 29 minuta druhé hodiny běhu. Poslední kroky, vysněný cíl a já mačkám stopky 1:29:04 hodin. Není to sen? Někdo mi klepe na rameno a gratuluje … není to sen, je to opravdu skutečnost. Poprvé jsem zaběhl půlku pod 1:30 hodin. A moji radost ještě umocní sms zpráva v cíli, kdy oficiální reálný čas je ještě o dvě sekundy lepší.
Radost, radost a zase radost. Ve Varech jsem běžel za 1:35 hodin a pak váhal, zda si ten čas nechám vyrýt na medaili. Nenechal. Tady už ale neváhám a peláším k místu, kde tuto činnost vykonávají a vyslovím svoji prosbu. Za deset minut už držím v ruce důkaz, že čas je opravdu skvělý a pravdivý. Jsem nesmírně šťasten. Únava kupodivu nikde, ta je doslova přebita radostnou fontánou emocí, jež se pomalu, ale jistě stále zvětšuje. Vše trvá ještě dlouho a dlouho. Spánek také ne a ne přijít a já ještě několikrát běžím ten závod znovu, i když jen v duchu. Olomouc … město plné krásy či nádherné zeleně a pro mě i zaslíbené. Rád se sem vrátím za rok a užiju si to znovu a třeba bez rekordu. Ten výlet byl povedený a stál za to.
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
