Přechody zimního a letního času představují pro lidský organismus značnou zátěž.

Přechody zimního a letního času představují pro lidský organismus značnou zátěž. | foto: Profimedia.cz

Odvrácená strana změny času: bolesti hlavy i sebevraždy

  • 102
Připravte se na poruchy spánku, malátnost nebo bolesti hlavy. Hrozí vám větší riziko infarktu či sebevražedných tendencí. Přechody zimního a letního času představují pro lidský organismus značnou zátěž.

Poslední říjnový víkend si opět posuneme hodinky o hodinu nazpět. Změnu času - na zimní i na letní - mnozí lidé proklínají a poukazují na to, že původní účel už dávno neplní a pouze neúměrně zatěžuje lidské zdraví. Jak je to tedy se změnou času a jejím vlivem na náš organismus?

Skutečně se uspoří proud?

Letní čas byl poprvé zaveden v roce 1916 (v Čechách v roce 1940) a důvodem pro jeho zavedení byly úspory elektrické energie. Tento argument byl však mnohokrát zpochybněn. Například podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta.

V letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky krok zpět, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.

Navíc zavedení letního času vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, protože lidé jezdí auty až do večerních hodin. Nicméně i přes argumenty odpůrců zůstává střídání zimního a letního času zachováno a náš organismus se s ním dvakrát ročně musí vyrovnat.

Infarkty i sebevraždy

Zatímco někteří lidé posun času o hodinu zpátky či dopředu téměř vůbec nepocítí, pro jiné jde o velkou zátěž. Studie, zveřejněná v roce 2008 v magazínu The New England Journal of Medicine, zjistila, že první tři týdny po změně zimního času na letní vzrůstá výskyt srdečních záchvatů o šest až deset procent.

Z tohoto pohledu však můžete být poslední říjnový víkend v klidu, protože při změně letního času na zimní naopak četnost infarktů klesá. Podle autorů výzkumu za zvýšení výskytu srdečních záchvatů při změně času na letní zodpovídá narušení chronobiologických rytmů, zhoršení kvality spánku a stres. To je ostatně také pravděpodobně důvodem, proč se nejvíce infarktů odehraje v pondělí.

Podle studie z roku 2007, kterou citoval magazín Science Daily, nejsou naše cirkadiánní rytmy (biologické rytmy o délce přibližně 24 hodin) schopny na změnu času ze dne na den zareagovat. Právě kvůli tomu má s přechodem na letní a zimní čas problémy přibližně čtvrtina lidí.

Podle autorů výzkumu mohou mít i zdánlivé malé změny v biologických rytmech mnohem větší dopad, než se na první pohled zdá. Běžné jsou poruchy spánku, zhoršení pozornosti, malátnost, bolesti hlavy či únava. Vědci zatím ještě neví, zda mohou mít tyto změny i dlouhodobý dopad na lidské zdraví.

Změna času však nemá vliv pouze na vaše tělesné zdraví, ale promítá se i do psychiky. Australský výzkum z roku 2008, zveřejněný v magazínu Sleep and Biological Rhythms, dokázal, že se změnou času souvisí i počet sebevražd.

Jeho autoři monitorovali výskyt sebevražd od roku 1971 až do roku 2001 a zjistili, že počet sebevražd (zejména u mužů) se zvyšuje vždy v prvních týdnech po změně času. Podle vědců může jít opět o důsledek změn v chronobiologických rytmech, které mají na citlivé jedince negativní vliv. Zejména jsou potom ohroženi lidé trpící depresí.

Přibývá autohavárií

Přechod na zimní a letní čas se negativně odráží i na počtu automobilových nehod. Podle studie z roku 2001, zveřejněné v magazínu Sleep Medicine, první dny po změně času na letní prudce stoupá počet havárií.

Kanadští vědci došli ke stejnému závěru, když v New England Journal od Medicine zveřejnili výsledky zkoumání, podle nichž po změně času narůstají dopravní havárie o osm procent.

Podle švédského výzkumu se dokonce bezprostředně po změně času na letní zvyšuje počet havárií o jedenáct procent. Na vině je opět snížená kvalita spánku a jeho poruchy, které jsou se změnou času často spojeny. Jediný pozitivní dopad se, podle výzkumu z roku 2005 provedeného na University of Newcastle, projevil v množství smrtelného zranění chodců, jejichž počet bezprostředně po změně času klesá.

A situace není lepší ani v pracovní oblasti. Podle studie z roku 2009 stoupá první dny po změně času počet pracovních úrazů téměř o šest procent. Navíc dochází k závažnějším úrazům.

Prevence? Běžte si zaběhat

Dopad změny času na organismus vám podle odborníků může pomoci překonat například dostatečný pohyb. Pokud si dojdete zacvičit, zaběhat, nebo si dáte alespoň svižnou procházku, zvýšíte produkci serotoninu a usnadníte organismu adaptaci na změny v chronobiologických rytmech.

Po změně času na několik týdnů snižte na minimum konzumaci alkoholu a nápojů s obsahem kofeinu, který negativně ovlivňuje spánek (jehož kvalita už je beztak snížena v důsledku změny času). Jestliže je to jen trochu možné, zkuste si v první dny po změně času zdřímnout v průběhu dne, abyste si vynahradili sníženou kvalitu spánku, která vás může postihnout v nočních hodinách.

Před změnou na zimní čas však v průběhu dne spát nechoďte, abyste lépe usnuli.

, pro iDNES.cz