OTÁZKA:
Prosím o radu, vím, že je třeba ubrat, ale nevím kde. mám dva syny školka škola, manžela, který doma nehrábne, z práce chodím v šest večer, když se jo zadaří a jsem sama na sebe naštvaná, že nemám čas na kluky,domácnost,zahrádku. splácíme ale hypotéku, tak si nemohu dovolit v práci zvolnit a víc se věnovat rodině. vím, že takhle ne, ale nevím, jak ano...
Anonym
ODPOVĚĎ:
Možná jste maximalistka? Chce to opravdu nejet v dráze pendolína, ale zvolnit tu na expres, tu na rychlík, tu na osobák, a někdy z vlaku prostě fakt vystoupit. Život běží, a když si z něj budeme nejvíc pamatovat jen práci, práci, práci a honičku, tak to bude smutné. Zastávky jsou prospěšné, ne - li nutné, a jsou zdrojem regenerace sil. Když je člověk uštvaný, práce nejde tolik od ruky a tak dobře, jako když je vnitřně zklidněný a odpočinutější. Říkáte si možná, že se mi to lehce říká, ale já jedu ve stejném kolotoči, jen už vím, že je to špatně i sama za sebe a dopřávám si i přes všechny závazky finanční i jiné, více času jen pro sebe. Má to smysl, a když to zkusíte, uvidíte, že vám to pomůže, věřte mi :-)
18.12.2012 11:55