Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odhalil vědec tajemství dlouhého života?

  0:01aktualizováno  0:01
Proč někteří lidé žijí déle než jiní? Otázka, která pronásleduje už celé generace. V mnoha případech se zdá být odpověď jasná - lepší strava, kvalitnější zdravotní péče a lepší životní prostředí. Jindy ale nejsou odpovědi zdaleka tak jasné.

Proč například japonský muž žije v průměru o čtyři roky déle než britský? Proč ženy v Manchestru umírají v průměru o tři roky dříve než ženy z Londýna?

A proč muž ze západního Londýna žije o šest let déle než muž z východní části britské metropole? Vědci pro tyto rozdíly nashromáždili za léta řadu vysvětlení, počínaje životním stylem, kam patří například kouření, až po vliv genů.

Michael Marmot, profesor epidemiologie a zdraví z Londýna, zdůrazňuje řadu jiných možností. Rozdíly v délce života studoval tři desetiletí. V 60. letech provedl studii, v níž zkoumal zdravotní stav státních zaměstnanců v Londýně. Zjistil například, že zdraví členů vlády těsně souviselo s jejich pracovním zařazením. Čím vyšší postavení měl dotyčný v práci, tím lepší bylo jeho zdraví.

Další studie ukázaly, že podobný model platí i pro jiné skupiny, včetně akademiků nebo držitelů filmové ceny Oscara. Lidé mající doktorát žijí déle než lidé s titulem master (v ČR obdoba magistr); ti, kdo dosáhli tohoto titulu, žijí zase údajně déle než ti, kdo mají jen degree (obdoba českého bakaláře) a ti zase déle než lidé, kteří školu opustili dříve než oni.

Podobně herci, kteří získali Oscara, žijí v průměru o tři roky déle než ti, kdo byli na toto prestižní ocenění jen nominováni, ale nedostali ho, tvrdí profesor Marmot. Podle něho tento vzor platí pro každou sociální skupinu, od politiků až po ty, kdo žijí v chudobě.

Podle jeho názoru zdraví a délku života ovlivňuje postavení člověka ve společnosti. Nazývá to "syndromem postavení", jak také nazval svoji knihu. "Tento důkaz má širokou platnost. Zjistil jsem, že čím vyšší postavení ve společnosti, tím lepší zdraví. Lidé ve vysokém postavení žijí déle," tvrdí Michael.

"Lidé si obvykle myslí, že délku jejich života určuje lékařská péče, kouření nebo způsob stravování. Tyto věci jsou důležité, ale moje důkazy potvrzují, že mají jen částečnou platnost."

Naše postavení ve společnosti je ovlivněno dvěma věcmi - do jaké míry máme svůj život pod kontrolou a jakou roli hrajeme ve společnosti. Kupodivu jen malý vliv mají na délku života příjmy. "Za více peněz si nekoupíte lepší zdraví. Peníze jsou důležité jen jako ukazatel. Příjmy samy o sobě nejsou důležité," říká Marmot.

Jeho teorie možná vysvětluje, proč relativně chudé země jako Řecko nebo Malta mají vyšší průměrnou délku života než Británie nebo Spojené státy. Michael Marmot soudí, že pokud budou lidé moci lépe kontrolovat svůj život a budou mít zajištěno plné uplatnění v životě, podpoří to jejich zdraví i délku života.

V souvislosti se svými poznatky vyzývá vlády, aby zajistily dětem dobré vzdělání, pracujícím lepší kontrolu jejich života a nedovolily, aby starší lidé byli "odhozeni mezi odpad".

Příklad by si mohly podle něho brát od Japonska, které je na vrcholu žebříčku dlouhověkosti. Japonský muž může očekávat, že se dožije v průměru 81,3 roku, zatímco muž v Británii jen 77,9 roku a ve Spojených státech už jen 76,9 roku. V České republice se muži v roce 2002 dožili v průměru 72,1 roku a ženy 78,7 roku.

Tento rozdíl podle něho vyplývá z toho, že japonská společnost je mnohem soudržnější, je v ní méně zločinů a méně lidí sedí ve vězeních. Délka života souvisí se soudržností společnosti, tvrdí profesor Marmot.

Autor:






Nejčtenější

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.