V zimních měsících je naše tělo jako špatně oplocený dům, do kterého se zloději snadno dostanou. Na naše "opevnění" působí řada nepříznivých vlivů, s útokem patogenů se pak nedokáže vypořádat a my skončíme s bolestmi na několik dnů v posteli.
Tělu se nezamlouvá především střídání velkých teplotních rozdílů. Kancelářská teplota blížící se k pětadvaceti se střídá s minusovými čísly venku. Takový rozdíl je zatěžkávací zkouškou pro naši termoregulaci. Navíc nemoc v těchto měsících postihuje větší procento lidí, kteří se však dobrovolně do izolace neuchýlí.
Buď tedy můžete do hromadných prostředků, obchodních center či čekáren vyrazit s rouškou přes obličej, nebo můžete zapracovat na své imunitě. Ta totiž často nefunguje, jak má.
Její schopnost je měněna špatně léčenými nemocemi, nevhodným stravováním a celkově nezdravým životním stylem. Stres, málo spánku a třeba i smog způsobují, že naše přirozené "brnění" se pomalu rozpadá.
Špatná imunita může vyvolat i nádory
Imunitní funkce mohou dokonce podpořit infekci, v krajních případech i nádorové onemocnění. Spínačem různých zánětů nosních dutin i angín může být také narušení střevní mikroflóry, čímž opět dochází ke snížení imunity.
Odborníci se dodnes přou, zda je naše současná imunita snížená, nebo naopak přehnaně aktivní. Tak či onak, pokud jste častěji nemocní, měli byste tu svou nastavit na pozici "tak akorát".
Strava souvisí se vším
Většinu zdravotních komplikací si lidé zaviní sami, nezdravá strava působí na náš organismus jako jed, který se pak snažíme vypudit drahými léky a preparáty na zvýšení imunity. Přitom stačí poměrně málo.
Na zimu přidejte do jídelníčku čerstvé ovoce a zeleninu, důležitá je zejména kyselina askorbová čili vitamin C, kterého byste do těla měli denně dostat 70-90 mg. Zkuste kysané zelí, vynikající zdroj vitaminu C, draslíku, betakarotenu, vlákniny, thiaminu a kyseliny listové. Navíc není prakticky vůbec kalorické. Vřele se dá doporučit červená řepa, protože ta kromě vitaminů oplývá i hořčíkem, draslíkem a její červené barvivo je nosičem energie. Dobrým zdrojem vitaminu C jsou také papriky, brokolice, jahody a brambory.
Pokud se s nachlazením perete často, budete potřebovat denní dávku vitaminu C zvýšit až na 500 mg, což představuje asi 1 kg citrusů nebo 1/2 kg zelených paprik. Takové množství do sebe však pravděpodobně nedostanete, můžete tedy zvolit přípravky z lékárny.
Jak se správně otužovat a čemu se vyhnout?* Nejdříve se omývejte studenou vodou po dobu 3-4 minut. * Při prvním otužování to nepřehánějte. Nejdříve se sprchujte vlažnou vodou, pak postupně přidávejte podíl vody studené. |
"Mnozí lidé ocení přípravky vyrobené z extraktů plodů šípku nebo barbadoské třešně (acerola), které mají nejvyšší obsah kyseliny askorbové v přírodě. Pro posílení imunity je vhodná zejména kombinace vitaminu C se zinkem. Pro boj s infekcemi jsou důležité také vitaminy skupiny B," říká Jitka Krebsová z webu lekarnice-maminky.cz.
Imunitu posílí i enzymy, ale...
Významnou roli v našem zdraví hrají také enzymy. U mnohých lidí se léčba enzymy osvědčila, a to jak v prevenci, tak při samotném onemocnění. Odborníci však jejich účinnost pro redukci výskytu respiračních onemocnění zpochybňují. "U enzymů je účinnost individuální. Prokazatelnější výsledky jsou spíše u otoků, svalových zranění nebo v působení na lymfatický systém než v oblasti prevence respiračních onemocnění, tam výsledků zatím moc k dispozici není," říká Pavel Suchánek z pražského Fóra zdravé výživy.
Při krátkodobém podání jsou enzymy velmi výhodné pro podporu účinku antibiotik. "Limitujícím faktorem pro jejich dlouhodobé použití je jejich cena," doplňuje Krebsová. Pro posílení imunity se osvědčil také selen. Mezi přirozené zdroje selenu patří nejrůznější ořechy a semena, celozrnná mouka, mořské ryby a mořské plody.
Pokud se vám bude zdát, že to s vaší imunitou není zrovna valné, můžete zajít k lékaři. Imunolog je schopen provést klinická vyšetření. Na základě toho dokáže určit snížení protilátkové složky imunity a rozhodne o podávání takzvaných bakteriálních imunomodulátorů (lyzátů).
Tyto přípravky obsahují vybrané směsi základních mikrobů, které jsou různě oslabeny, například mechanicky či chemicky "rozemlety". Vaše tělo si proti nim pak vytváří obranu.
Jděte se zahřát a pak se ochlaďte
Imunitu a vůbec celkové zdraví jednoznačně posílí také saunování. Ale pozor, pokud jste nemocní nebo se necítíte fit, sauně se raději vyhněte.
V případě, že začínáte, vyhledejte saunu, která má nižší teplotu s vlhkostí kolem 20 až 30 procent. Takové podmínky nabízejí například solné nebo bylinkové sauny. Klasickou finskou saunu si dopřejte až ve chvíli, kdy bude vaše tělo na takový šok více připraveno. "Dobré jsou infrasauny na prohřátí těla do hloubky a aktivaci metabolismu, který se v zimním období snižuje. Do infrasauny byste měli chodit ideálně dvakrát až třikrát týdně alespoň na dvacet minut," radí Miloš Matouš z pražského zdravotnického a rehabilitačního centra Geri.
Podobně opatrně začínejte s otužováním. Pusťte se do něj nejlépe v letních měsících a plynule přejděte do zimy. Dobré je také spát spíše v chladu, třeba i při teplotě 16 nebo 18 stupňů, než v přetopené místnosti.
