"Teta" v brněnském Klokánku

"Teta" v brněnském Klokánku | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Klokánky stojí před krachem. Sourozence udržíme spolu, hájí se

  • 25
S koncem loňského roku skončila i výjimka ministerstva práce a sociálních věcí pro zákonem stanovený počet dětí umístěných v zařízeních známých jako Klokánky. Ale kam se poděly děti, které v Klokáncích náhle „přebývaly“ navíc?

Do péče Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) - Klokánků - může dítě umístit soud a orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) se souhlasem zákonných zástupců dítěte, nebo sami zástupci. Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové s novým rokem přestaly děti do péče příliš velkých Klokánků soudy a OSPOD nad stanovenou hranici 28 dětí na zařízení posílat. Důvodem je konec ministerské výjimky ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí, platila dva roky a skončila s spolu s rokem 2014.

Raději menší zařízení?

„Klokánky měly mít podle podle předchozích zákonů při umisťování dětí přednost před ústavní výchovou, protože jsou to menší zařízení rodinného typu,“ ohrazuje se Vodičková proti námitce, že se Fond ohrožených dětí měl podle nového zákona zařídit a nespoléhat na ministerskou výjimku. Proto v nich bylo leckde přeplněno, protože okresní úřady jim dávaly při umisťování dětí přednost před velkokapacitními dětskými domovy.

To potvrzuje i mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň: „Samy krajské úřady rozlišují kvalitu péče i podmínky, v nichž taková zařízení fungují, když se koncem roku  jednoznačně vyjádřily, že v případě možné volby a ve snaze zaručit co nejvyšší standard kvality péče, preferují zařízení malá oproti zařízením velkým.“ 

Co je Klokánek?

Děti jsou Klokáncích rozmístěny v bytech vedle sebe po třech až čtyřech dětech s „týdenní tetou“, která s nimi zůstává celý týden včetně nocí (střídají se dvě). Zaručují rodinnou atmosféru a život jako v běžné domácnosti včetně nákupů, vaření apod. V ústavech bývá na jednu tetu až osm dětí, tety se střídají po směnách.

Podle něj došlo ke kompromisu již při tvorbě zákona, původně měla být kapacita krizových zařízení maximálně deset lůžek. „Výsledná podoba zákona je kompromisem učiněným zákonodárci především s ohledem na stávající síť poskytovatelů,“ dodává mluvčí MPSV s tím, že na Klokánky se při tvorbě zákona nezapomnělo.

Některé děti podle Vodičkové musely kvůli nevyhovujícímu počtu míst na začátku roku odejít  z Klokánků do ústavů, i když by se o ně v Klokáncích postarat dokázali a místo pro ně měli. Ale podle MPSV bylo na rozhodnutích šesti dotyčných krajů, jestli o větší počet míst v Klokáncích stojí, nebo ne.

„V případě pěti krajů z ní jasně vyplynulo, že povolení navýšení kapacity v daném Klokánku nad zákonem stanovený limit nepovažuje krajský úřad s ohledem na celkovou kapacitu ZDVOP na svém území za nutnou. Celková kapacita všech zařízení tohoto typu v daných krajích tedy odpovídá potřebám systému sociálně-právní ochrany,“ uvedl Petr Habáň.

Udržet rodinu pohromadě

„Nejsme omezeni věkem dětí jako velkokapacitní ústavy, a můžeme tak udržet pohromadě i sourozence různých věkových kategorií, okresní odbory sociální péče nás na rozdíl od krajských potřebují,“ vyjmenovává klady Klokánků Marie Vodičková a ihned dává aktuální příklad čtyř sourozenců z Libereckého kraje, kde byl Klokánek zavřen kvůli nezájmu na jeho provozování ze strany kraje.

Dvě pubertální dívky byly spolu se svým osmnáctiměsíčním bratrem z Klokánku kvůli jeho zrušení přesunuty z kapacitních důvodů do dětského domova, nejmladšího devítiměsíčního bratra pak přijal kojenecký ústav v jiném městě.

Podobný případ se odehrál i v Klokánku v Janovicích nad Úhlavou, odkud bylo soudem šest sourozenců rozmístěno rovnou do tří různých ústavních zařízení, protože ústavy umožňující společnou výchovu kojenců i puberťáků v Česku neexistují. 

Rozdělování sourozenců přitom není odborníky doporučováno a pro děti může být traumatizující, starší děti často nahrazují mladším nefungující rodiče. Ani podle ministerstva by k němu nemělo docházet, v případech svěření sourozenců do péče Klokánku může být dokonce překročena hranice dvaceti osmi dětí na zařízení daná zákonem. Problém je ale i v tom, že Klokánky mají být krizovými zařízeními (třetina dětí je opouští do měsíce), ale děti v nich často zůstávají i dlouhodobě. A  ministerstvo v tom zřejmě vidí problém, protože k tomu účelu by podle něj měli sloužit hlavně pěstouni a zařízení ústavní výchovy, ve kterých je momentálně kolem tisíce volných lůžek. Jejich maximální kapacita přitom není nijak omezena.

„Primárním zájmem ministerstva zůstává podpora původních rodin tak, aby k přemisťování dětí vůbec nemuselo docházet. V případě, kdy dítě v rodině nemůže zůstat, nastupuje jako primární řešení náhradní rodinná péče. Ta zaznamenává v posledních dvou letech výrazné posílení. O její další rozvoj MPSV usiluje jak legislativními změnami, tak i soustavnou metodickou činností a podpůrnými projekty,“ dodává za ministerstvo práce a sociálních věcí Habáň. 

Finanční problémy

Fond ohrožených dětí se podle ředitelky postupně dostává do finančních obtíží, mnoho zaměstnanců jej opustilo dohodou kvůli zanikajícím místům, ale i kvůli dlužným platům a odvodům pojištění v důsledku změny a opoždění ve výplatě státního příspěvku. Na vině je podle FOD i to, že za děti, které mají dočasné propustky k příbuzným nebo pěstounům, nemůžou podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nabrat nové, resp. nedostanou na ně od státu příspěvek na péči. Vyřizování formalit k osvojení dítěte může podle Vodičkové trvat až rok.

„Rozhodla jsem se požádat vládu o mimořádnou dotaci 20 milionů korun, která by zajistila chod FOD a našich 28 Klokánků a pěti azylových domů na tento rok. Jinak nepřežijeme,“ tvrdí Vodičková.

, pro iDNES.cz