Na jejím konci je miniaturní ultrazvuková sonda. Lékař nařízne pacientovi žílu v třísle, zasune hadičku a zamíří dovnitř srdce.
Přímo v něm může odstranit nepravidelnost srdečního rytmu, jíž trpí šestapadesátiletý muž. Anebo vadu srdeční chlopně, kterou má pro změnu sotva čtyřicetiletá žena.
Zákrok trvá až pět hodin a lékaři na obrazovce vidí, jak činnost srdce vypadá. Pro laika je to cosi šedého, co se míhá, pro odborníka téměř zázrak, protože takhle srdce dosud neviděl.
Oba pacienti byli mezi prvními, jimž lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny ošetřili srdce pomocí nitrosrdeční elektrokardiografie. Začali ji ve spolupráci s kolegy v americkém Clevelandu používat jako první v Česku a ve středu ji představili.
"Pohled do nitra srdce nám pomůže léčit s maximální přesností," řekl šéf kliniky kardiologie Josef Kautzner. Dosud viděli lékaři do srdce jen zvenčí přes jeho stěnu. A ještě před pár lety byly operace srdce bez jediného řezu skalpelem nemyslitelné.
Není pro každého
Na nemoci srdce a cév umírá každý druhý. Poruchy srdečního rytmu, jež mohou způsobit mrtvici, má imnoho lidi v mladém věku. Unikátní metoda však nebude pro všechny.
"Je určena jen pro vysoce specializované zákroky. Mnozí navíc vystačí s užíváním léků," podotkl Kautzner. "Dostat se k nám však může kdokoli z celé země, koho doporučí lékař."
Dívat se do srdce mohou jen lékaři na špičkových klinikách. Také oni však narážejí na limitované peníze od pojišťoven. Moderátor, jenž uváděl představování nové metody, podotkl: "Převratné novinky se dělají v pavilonu, který pamatuje ještě dobu Masaryka."
|
Hit doby: ráno na operaci, večer domů Moderní medicína, to jsou totiž především hadičky, videokamery, miniaturní sondy. Stačí malý vpich či otvor a lékař se ocitne uvnitř nemocného orgánu. Může vyšetřovat, operovat, cokoli. A vše sledovat na monitoru. Na mnohých metodách se teprve pracuje. "Například že bude možné léčit zevnitř potíže spojené s pálením žáhy," říká gastroenterolog Jan Martínek. Ne že by ty hadičky byly vždycky něco příjemného. Jednu z nich už dnes dokáže nahradit obyčejná kapsle. Člověk ji spolkne a ona mu bezbolestně osm hodin snímá tenké střevo. V Česku je zatím k mání rok na několika málo pracovištích. "Vždycky, když se o tom píše, lidi volají a ptají se: Jé, to už nejsou šlaufy?" říká Martínek. Jenže tak to není: v žaludku a tlustém střevě kapsle nefunguje a u tenkého střeva ji zdravotní pojišťovny proplatí jen v případě, že všechny předchozí "hadičkové" metody nic neukázaly. Ledaže by si zájemce těch zhruba patnáct tisíc korun za bezbolestnou kapsli zaplatil sám. Dobám, kdy pacient po banální operaci musel týden ležet v nemocnici, je nicméně pomalu odzvoněno. Hitem poslední doby je takzvaná jednodenní chirurgie. Ráno jde člověk na operaci slepého střeva, žlučníku, hemoroidů či křečových žil - a večer může domů. Léčba je levnější a člověk dřív fit. "Podle zákona stále musí při podobných výkonech pacient ležet v nemocnici, byť to často vůbec není nutné. Jednodenní chirurgii proto zkoušíme zatím v rámci projektu na třech pracovištích," uvedla Jana Žmolíková z pražské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. |
