Bakterie, která je přenosná sexuálním stykem, ale také jako kterákoliv jiná kapénková infekce.

Bakterie, která je přenosná sexuálním stykem, ale také jako kterákoliv jiná kapénková infekce. | foto: Profimedia.cz

Nový nepřítel: chlamydie

  • 16
Ta bakterie je tak nenápadná, že vlastně člověk často ani nepozná, že se jí nakazil. Leckdy nákaza odezní sama od sebe, ale pro mnohé lidi má z neznámých důvodů natolik vážné důsledky, že lékaři začínají čím dál tím víc mluvit o nové civilizační hrozbě.

Nepřítel má jméno chlamydie. Bakterie, která je přenosná sexuálním stykem, ale také jako kterákoliv jiná kapénková infekce. Má totiž i svou plicní formu, která se šíří vzduchem stejně jako chřipka a způsobuje vážné nemoci plic, mimo jiné dusící kašel. A vyskytuje se také ve formě, která způsobuje záněty spojivek a může vést až k oslepnutí. Nevyhýbá se přitom ani dětem.

"Je to infekce, která způsobuje nemožnost otěhotnět u žen a u těch, které už těhotné jsou, způsobuje potraty," říká Andrea Ammonová z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). "Je to vážná nemoc. Jde o nejrozšířenější infekci v Evropě – například v roce 2006 se nakazilo téměř čtvrt milionu lidí, a to počítáme jen ty země evropské sedmadvacítky, odkud shromažďujeme data," dodává.

Dvě evropské země (Norsko a Velká Británie) proto už zavedly národní screeningový program a nemocné aktivně vyhledávají. "Zatím se tou infekcí příliš státy nezabývaly, protože se kvůli ní neumírá, ale má významné dopady na reprodukční zdraví a neplodných párů přibývá a léčba je drahá, takže je čas, aby se tento přístup změnil," varuje Andrea Ammonová.

Hned na druhém místě v žebříčku deseti nejrozšířenějších infekcí je průjmové onemocnění giardiasis, způsobené prvokem. Parazitem trpí například více než třetina psů. Nakažených lidí bylo v roce 2006, odkud pochází zatím nejčerstvější data, bezmála 200 tisíc. Na třetím a čtvrtém místě v žebříčku jsou mnohem známější nemoci ze špatně tepelně ošetřeného jídla či vody – kampylobakterie a salmonela. Obě způsobují akutní průjem.

Z údajů, které minulý týden ECDC zveřejnilo, plyne, že Česko má největší problém v očkování proti chřipce. "Jsme na chvostu států evropské unie. Očkovat se u nás nechá jen sedm procent obyvatel a to je žalostně málo," posteskl si Roman Prymula, odborník na infekce a český zástupce ve středisku pro kontrolu nemocí.

V ostatních státech EU přitom počet očkovaných dosahuje v průměru třiceti procent. Což je přesně tak akorát: lékaři netvrdí, že proti chřipce by se měl nechat očkovat každý. V každé zemi by měla být očkována aspoň třetina lidí. Pokud by totiž přišla chřipková pandemie, farmaceutické firmy dokážou výrobu vakcíny pro danou zemi ztrojnásobit. V zemích, kde je očkována doporučovaná třetina lidí, by tak byli chráněni téměř všichni.

V Česku se však nechává očkovat zhruba sedm procent lidí a při pandemii by se tak k vakcíně dostala pouhá pětina lidí. I proto chce ministerstvo zdravotnictví ode dneška spustit kampaň, která má přivést lidi k očkování.

"Protože jestli je v blízké budoucnosti co se týče infekcí nějaká skutečně smrtelná hrozba, tak je to pandemie chřipky," říká Prymula. "Poslední pandemie totiž přišla v roce 1968, předtím v roce 1957 a ještě předtím v roce 1918. Teď čekáme každým rokem, kdy udeří znovu," říká Denis Coulombier z ECDC.