Kojení plně pokrývá všechny výživové potřeby dítěte minimálně do půl roku věku. (Ilustrační fotografie.)

Kojení plně pokrývá všechny výživové potřeby dítěte minimálně do půl roku věku. (Ilustrační fotografie.) | foto: Profimedia.cz

Novorozenec jen jí a spí aneb největší mýty o kojencích

  • 93
Věděli jste, že dítě hned po narození zcela evidentně preferuje lidské obličeje před jakýmikoli jinými stimuly? Navíc vyhledává oční kontakt. Podle výzkumu z roku 2008 pozná novorozenec velmi záhy, když rodič reaguje neadekvátně, například je rozčilený, a zvýší se tím významně míra jeho úzkosti.

Pokud si dítě nemůžete pochovat hned po porodu, váš vztah bude narušený. Prvním příkrmem nesmí být ovoce, jinak dítě nebude chtít zeleninu. Žvatlání kazí dětem řeč. Čtěte, jak je to ve skutečnosti s největšími mýty o kojencích.

Novorozenci a kojenci ani zdaleka nejsou jen pasivní stvoření, která stačí nakrmit a uspat.

Jídelníček kojenců by neměl obsahovat tuky

Samozřejmě, že chcete, aby vaše dítě mělo co nejzdravější jídelníček a jeho organismus nebyl zbytečně zatěžován. Pokud se ovšem z jeho jídelníčku v rámci zdravého stravování snažíte eliminovat tuky, rozhodně mu nepomáháte. Nepředpokládá se, že ho budete krmit vepřovou pečení, ale tuky jsou pro kojence i novorozence životně důležité.

Vysoký podíl tuků obsahuje například mateřské i umělé mléko. Tuky a mastné kyseliny mají při vývoji mozku a nervové soustavy nenahraditelnou roli. Podle publikace WHO Feeding and nutrition of infants and young children je dokonce podávání odtučněných mléčných výrobků dětem mladším dvou let nežádoucí.

Polotučné či odtučněné mléčné výrobky mají ve srovnání s plnotučným kravským mlékem méně energie a vitamínů rozpustných v tucích. Navíc u těchto výrobků tvoří výrazně větší podíl energie bílkoviny. Například u odtučněného mléka tvoří bílkoviny pětatřicet procent energie, kdežto u plnotučného o patnáct procent méně.

Pokud si nemůžete pochovat své dítě hned po narození, váš vztah bude narušený

Děsíte se toho, že když vám dítě po porodu hned odnesou a nebudete si ho moci pochovat, vazby mezi vámi budou nenávratně poškozeny? Podle výzkumu, který provedla psychoterapeutka Debra Gilbert Rosenbergová, je to skutečně jen mýtus.

Je zcela zřejmé, že první hodiny života jsou pro dítě extrémně důležité, ale jeho vztah s vámi se utváří celý život. Rosenbergová zkoumala vztah dítěte a matek, které rodily přirozeným způsobem, a těch, které absolvovaly císařský řez. I když matky rodící císařským řezem neměly možnost pochovat si své dítě bezprostředně po porodu, na jejich vztahu k němu se to nijak neodrazilo.

Plně kojené děti potřebují užívat železo

Hojně rozšířeným mýtem je přesvědčení, že mateřské mléko obsahuje jen minimální množství železa, které je potřeba plně kojeným dětem dodávat prostřednictvím potravinových doplňků.

Mnohé studie dokázaly, že kojení plně pokrývá všechny výživové potřeby dítěte minimálně do půl roku věku. Zdravé dítě nepotřebuje žádné vitamínové ani potravinové doplňky minimálně v průběhu prvního roku. Naopak nevhodně zvolené potravinové doplňky mohou zdraví kojence poškodit.

Žvatlání je infantilní

Jestliže ze sebe odmítáte dělat před svým potomkem šaška a žvatlat na něj, děláte podle odborníků chybu. Studie provedená profesorem psychologie Erikem Thiessenem na Carnegie Mellon University v roce 2005 zjistila, že pokud se přizpůsobíte stylu mluvy dětí, naučí se mluvit mnohem dřív.

Krátké, jednoduché věty, jednoduchá, opakující se slova, přehnaná intonace a zdrobněliny pomáhají vytvářet dítěti slovní zásobu lépe než "dospělý" styl komunikace.

Prvním příkrmem nesmí být ovoce

Také jste slyšeli, že pokud dítěti podáte jako první ovocný příkrm, velmi těžko si potom bude zvykat na masozeleninové pokrmy, protože bude vyžadovat sladkou chuť? To je ale nesmysl a odborníci se shodují, že na pořadí zavádění příkrmů nezáleží.

Pokud je dítě kojené, na sladkou chuť je zvyklé už z mateřského mléka. Naopak pokud je první příkrm sladší (například kombinace mrkve a jablka), může dítěti pomoci se snazším přechodem na pevnou stravu.

Kojenci bez zubů nemohou dostávat nerozmixovanou potravu

Domníváte se, že dokud nemá dítě zuby, nemá cenu dávat mu pevnou nerozmixovanou stravu (například rohlík nebo křupky), protože je nedokáže žvýkat? Omyl. Děti dokážou potravu rozmělnit i svými dásněmi.

Skutečné žvýkání přichází u dětí až teprve po proříznutí stoliček, k němuž obvykle dochází mezi deseti a šestnácti měsíci věku. Poslední stoličky se typicky objevují kolem druhého roku. Podávání pevné stravy však pomáhá dítěti masírovat dásně a potenciálně usnadňuje prořezávání zubů.

Novorozenci jen spí nebo jedí

Máte pocit, že vaše čerstvě narozené dítě ještě nic nevnímá a celý den tráví pouze tím, že se krmí, případně spí? Omyl. Studie provedená DeCasperem a Fiferem, jejíž závěry byly prezentovány v magazínu Science, dokázala, že dítě okamžitě po narození je schopné rozpoznat matčin hlas.

Vědec Blushnell zase ve svém experimentu promítal dvanáct dnů starým novorozencům videozáznam tváří různých žen. Novorozenci zcela evidentně preferovali obličej své matky a velmi rychle si zapamatovali také obličej svého otce.

Stejně tak podle výzkumu badatele Mehlera, publikovaného v magazínu Sciences de la vie, děti hned od narození dokážou rozeznat svůj rodný jazyk od cizí řeči.

, pro iDNES.cz