Šestašedesátiletá matka čtyř dětí vyniká nejen africkými outfity s výraznými potisky, kterými demonstruje patriotismus. Absolventka Harvardovy univerzity stála vždy nohama pevně na zemi a má pověst tvrdého dříče. Už v polovině minulého roku řekla BBC, že Světová obchodní organizace potřebuje změny. „Nemohou jen tak pokračovat v tom, co dělají. Potřebují někoho s vizí a s vůlí k reformám,“ prohlásila.
Během pětadvacetiletého působení ve Světové bance mnohokrát dokázala, že jí nechybí ani jedno. Byla iniciátorkou mnoha akcí na podporu rozvojových zemí, například v roce 2010 se jí podařilo získat téměř 50 miliard dolarů od dárců z Mezinárodní rozvojové asociace (IDA), fondu Světové banky pro ty nejchudší státy světa.
Nejoceňovanější je za své úspěchy doma v Nigérii, kde působila po dvě období jako ministryně financí, jakožto první žena vůbec, a to v letech 2003 až 2006 pod prezidentem Olusegunem Obasanjoem a v letech 2011 až 2015 za vlády prezidenta Goodlucka Jonathana.
V roce 2005 vedla pracovní skupinu, které se podařilo vyjednat odpuštění 18 miliard dolarů z nigerijského státního dluhu a zavést řadu reforem, díky kterým se jí zvedl rating země a poskočila do kategorie B+ se stabilním výhledem, tedy na úroveň Gruzie, Tuniska či Vietnamu. Historie zadlužování Nigérie se táhne od počátku 80. let a kvůli penále a pokutám nabobtnal státní dluh koncem 90. let na 35 miliard dolarů. Prestižní magazín Euromoney označil Okonjo-Iwealaovou za ministryni globálních financí roku 2005.
Podle předního nigerijského ekonoma Bismarcka Rewaneho zachránily její reformy zemi v kritický okamžik a měly dlouhodobý efekt. Došlo například vytvoření finančních rezerv v časech vysoké ceny ropy. „A právě tento polštář zajistil, že v letech 2008 a 2009 nigerijská ekonomika přežila,“ řekl Rewane BBC.
Červený diplom z Harvardu
Ngozi Okonjo-Iwealová se narodila 13. června 1954 v nigerijském okrese Delta, kde vychodila základní dívčí a následně střední školu. V roce 1973 nastoupila v USA na Harvardovu univerzitu, kde o tři roky později promovala s červeným diplomem z ekonomie. V roce 1981 k tomu přidala ještě titul PhD. z regionální a rozvojové ekonomiky na Massachussets Institute of Technology. Při doktorském studiu ji podporovala Americká asociace žen na univerzitách, která jí poskytla plné stipendium.
Během kariéry obdržela čestné doktoráty z patnácti univerzit po celém světě. Do Světové banky nastoupila jako rozvojová ekonomka a postupně povyšovala, v letech 2007 až 2001 působila jako její Managing Director, tedy na druhé nejvyšší funkci v organizaci. V roce 2012 byla jako první žena v historii nominována na prezidentku instituce.
Jenže kvůli druhému ministerskému angažmá se svého dobře placeného místa vzdala a odjela pracovat do Nigérie, zatímco její rodina zůstala ve Washingtonu, kde její manžel pracuje jako neurochirurg. Na rozdíl od jiných ministrů neměla armády zaměstnanců ani flotilu služebních aut. A, jak se v roce 2015 svěřila listu Financial Times, dokonce si i sama vařila. Nejraději svou oblíbenou polévku z hovězí oháňky.
S únosci se nevyjednává
Její reformy, obzvlášť zaměřené na boj s korupcí, se samozřejmě některým lidem nelíbily. Její matka Kamene Okonjo, lékařka a profesorka sociologie v důchodu, byla v roce 2012 v jižní Nigérii unesena. Únosy jsou v Nigérii běžnou a lukrativní kriminální činností, při které rodiny často platí za své unesené, které policie není schopna najít, vysoké částky na výkupném. Tehdejší ministryně financí uvedla, že v tomto případě požadovali únosci nejprve její rezignaci a pak až výkupné. Odmítla obojí.
„Věděla jsem, že moje antikorupční práce naštve určité skupiny obchodníků s ropou,“ sdělila při té příležitosti. Paní Okonjo byla propuštěna za dalších pět dnů za nejasných okolností a přístup její dcery k vyděračům v tom jistě hrál svou roli. Když jeden ze synů Okonjo-Iwealaové, Uzodinma Iweala, autor novely Bestie bez vlasti, vzpomínal na své dětství, řekl: „Moje máma je velmi silná žena. Ví, jak chce, aby věci vypadaly, a když je tak neděláte, máte problém.“
Trumpovi navzdory postavím most
Okonjo-Iwealaová působí také ve správních radách mnoha dalších organizací, např. Twitteru nebo Globální aliance pro očkování a imunizaci. Je vyslankyní Africké unie ve WHO pro covid-19 a jejím úkolem je zajistit, aby i rozvojové země měly přístup k vakcíně. V létě roku 2020 ji nigerijský prezident nominoval na pozici generální ředitelky Světové obchodní organizace. Potíž byla v tom, že si ji v této funkci nepřál Donald Trump. Začátkem února však její nominaci podpořily jak Spojené státy, tak Evropská unie a řada dalších zemí a její protikandidátka, korejská ministryně financí Yoo Myung-hee se stáhla.
Další pandemie přijde, říká hvězda novozélandského boje s covidem |
Až počátkem března převezme vedení organizace, ví přesně, co bude dělat. Magazínu TIME řekla, že globální obchod může pomoci s pandemií covidu-19, zvrátit klimatickou změnu a vrátit lidem důvěru v systémovou spolupráci, která se v posledních letech vytratila. „Hlavní úlohou WTO je chovat se jako facilitátor. Kdyby neexistovalo, museli bychom ho vymyslet. Nyní potřebuje extenzivní a velké reformy,“ dodává.
Ona i její příznivci jsou přesvědčeni, že právě ona se svou životní zkušeností „z obou světů“, USA i Nigérie, je pravým člověkem pro jejich začátek. „Organizace trpí nedostatkem důvěry a z daleka nejde jen o Čínu. Evropa a USA, Evropa a Čína, rozvinuté a rozvojové státy. Myslím, že v tuto chvíli je potřeba mezi jednotlivými členy organizace postavit mosty a myslím, že to dokážu,“ uzavírá Okonjo-Iwealaová. Dodává, že ze všech svých dosavadních úspěchů je nejvíce hrdá na své čtyři děti. Dnes jsou už dospělé a pomáhají druhým.
