Doporučujeme

Než si dáte šálek čaje (8.)

- O čajích i o jejich správné přípravě už víme dost, ale jen málo jsme se zmiňovali o tom, co by se s čajem dělat nemělo. Proto je dnešní díl věnovaný pouze "čajovým nešvarům". Čaj se nemá rád s mastnotou, mýdlem a se saponáty. Proto čajové servisy nikdy neumýváme s jiným nádobím, ale vyplachujeme je samostatně a omýváme vodou.

Kovy čaj znehodnocují, proto při jejich přípravě zásadně nepoužíváme "vajíčka" nebo kovové cedníky. Povoleny jsou snad jen silonová sítka. Jediný kov, který je možno tolerovat, je čajová lžička. Občas je čaj uskladněn v kovové dóze nebo v aluminiové fólii, která je vnitřním obalem papírového sáčku. To však nevadí, protože v suché podobě si čaj s kovem nijak nevadí. Pro lepší pocit zákazníka jsou však luxusnější balení v plechovkách uvnitř vystýlána jemným papírem.
Čaj je možné spařovat pouze jedorázově. Jednak kvůli luhování theinu, respektive taninu, ale ještě závažnější je aspekti hygienický. Luhování "na etapy" je sice mezi lidmi docela oblíbené, zvlášť u čajů sáčkových. "Mám rád slabý čaj", vysvětlují svůj zvyk někteří. Jenže když čajový sáček vyndáte a necháte ho volně ležet, nezabráníte jeho kontaminaci s mikroorganismy běžně poletujícícmi ve vzduchu (zejména sporami plísní). V sáčku mirkoby vesele bují a při druhém, či třetím spařování se do čaje dostanou nebezpečné endotoxiny bakterií a plísní. Pokud si tedy chcete připravit opravdu "šetrný" čaj, pak dávkujte v menším množství (např. půl čajové lžičky), ale spařujte podle dříve uvedených pravidel - čtyři až pět minut.

Příští díl najdete na témže místě za týden ve středu 19. května a bude o popíjení a degustaci čaje


  • Vybrali jsme pro Vás