Je proto hloupost, zakazovat dětem pití malých dávek tekutin mezi jídlem. Máme-li žízeň, pak mírné napití podporuje vyměšování žaludečních šťáv i vyměšování slin, bez něhož nemůžeme ani s chutí pojíst, ani přijatou potravu v organizmu řádně zužitkovat.
Nejzdravějšímm nápojem je nezávadná pitná voda. Rozpouští přijaté živiny nebo jejich štěpné produkty po trávení, usnadňuje rozvod přijatých potravin v organismu a působí na vylučování zbytků strávené potravy z těla. Mimo vodu mají podobný účinek minerální stolní vody, sodovka, ovocné šťávy ředěné vodou nebo sodovkou, ovocné mošty, slabý čaj (šípkový, bylinkový apod.)
Pijeme-li studené nápoje, mají být v letních měsících jen o 10° chladnější než vzduch. V zásadě bychom neměli vůbec pít nápoje chladnější než 10°. Pijeme-li je však, máme je pít jen v malém množství, pokud možno se slámkou, a nikdy ne k zahnání žízně. Žízeň stejně nejlépe zažene voda nebo studený čaj.
Celkový obsah vody v těle u zdravého dospělého člověka je 50 - 60 % tělesné váhy. Obsah vody je ovlivněn věkem, pohlavím a obsahem tuku v těle, přičemž u žen je menší než u mužů. Za normálních okolností se z organizmu denně vyloučí 1,5 - 2 litry vody. Největší část ledvinami, dále plícemi, kůží a stolicí.
Nespoléhejte se tedy pouze na pocit žízně. Ten může být nedostatečný. Při každém dlouhodobém výkonu, zejména pokud je spojen s výrazným pocením, regulujte příjem tekutin vědomě. Nejdůležitější je prostá voda.
Nedostatkem tekutin dochází k dehydrataci. Důsledky nedostatku tekutin se zpočátku projevují poklesem fyzické i duševní výkonnosti, pak se zhoršuje činnost oběhu a ledvin. Z aktuální dehydratace se může vyvinout dehydratace chronická, která může vést k poškození zdraví.
Ve sportovní praxi jsou používány různé druhy nápojů. Jejich složení se liší podle výrobců. V zásadě je však lze dělit dle obsahu (minerály, vitaminy, cukry, aminokyseliny) na tři druhy:
1. Nápoje hypotonické - řidší než krevní plazma. Rychle se vstřebávají. Podáváme je hlavně jako zdroj vody a některých minerálních látek v průběhu vytrvalostního výkonu v teplém prostředí. Čím větší teplo, tím méně koncentrovaný nápoj.
2. Nápoje izotonické - mají stejnou hustotu jako krevní plazma. Po vypití neovlivňují výrazně rozdělení tekutin v těle. Lze je používat v chladnějším prostředí a při kratších výkonech. Při vytrvalostních činnostech je můžeme střídat s nápoji hypotonickými.
3. Nápoje hypertonické - mají více osmotických částic než krevní plazma, a proto nasávají tekutinu do žaludku. Můžeme je podat před krátkým výkonem (cca 30 minut) nebo při velkých ztrátách minerálů, později po výkonu.
P O Z O R ! ! !
V období posledních 60 minut před zahájením výkonu lze vypít 1/2 litru tekutiny. Ne však celé množství najednou.
Čím delší výkon a teplejší prostředí, tím dříve začněte s pitím nápojů. Během 60 minutového výkonu se doporučuje vypít asi 0,8 litru tekutin v několika porcích, s odstupem 5 - 20 minut. Jedna porce by neměla přesáhnout 0,2 litru. Znamená to postupné upíjení.
