Vizitka
|
Vždycky se dokázala obklopit těmi správnými lidmi. Když chtěla natočit desku s Michalem Pavlíčkem, tak mu prostě zavolala. A on její nabídku přijal. "Asi je lepší, když člověk ví, co chce, a hledá si to sám," říká Monika Načeva.
"Musím vnitřně vědět, co chci, a potom teprve můžou přijít ty náhody. Nesmí v tom být jen urputnost, říct "já chci" a nic v sobě nemít," vysvětluje pětačtyřicetiletá zpěvačka, která loni vydala novou desku The Sick Rose a chystá se na turné.
Přiznává, že neumí noty a nehraje na žádný nástroj. K hudbě přistupuje intuitivně. Ani o hlas se v začátcích nestarala. Prostě přišla na pódium, stoupla si k mikrofonu a začala zpívat.
"Až před deskou Mami mě napadlo si někoho najít. Po šesti letech pauzy jsem chtěla zpívat dobře, vyzpívat víc. Našla jsem si skvělou profesorku zpěvu Olgu Štěpánovou a rok k ní jednou týdně chodila. Naučila mě, jak otevřít hlas, jak s ním zacházet. Všechno to, co normálně asi zpěváci umí na začátku, jen já to udělala naopak," říká Monika Načeva.
Dvakrát se hlásila na DAMU, dvakrát ji nevzali. Přesto začala hrát divadlo a pak přišla skvělá nabídka. David Vávra ji chtěl do svého Divadla Sklep, největšího divadelního fenoménu své doby. Teprve později začala víc myslet na muziku, první desku vydala v roce 1994.
Monika Načeva má dvě děti, kvůli nimž se před několika lety přestěhovala na vesnici. "Původně jsem neplánovala ani rodinu, ani děti, ani stěhování za město, ale přihodilo se to," říká Monika Načeva.
"Chtěla jsem být v klidu, mít čas a všechno si rozvážit. Město na mě klidně nepůsobí. Přála jsem si, aby děti měly zahradu a mohly lítat venku - tak, jak jsem to zažila já. Přišla jsem do Prahy v osmnácti, mám za sebou šťastné vesnické dětství a cítím, že to bylo správné."
