U zvířat se nejrůznějším virům, které mohou pro člověka znamenat smrtelné riziko, daří víc než dobře. Ostatně právě od divokých zvířat, a to zejména netopýrů a hlodavců, pochází drtivá většina virů, které měly v posledních letech na svědomí vysoce smrtelné epidemie, jako tomu bylo například u onemocnění SARS, MERS nebo eboly.
Mezihostitelé nemocíPůvodcem viru SARS-CoV, který se v roce 2002 rozšířil z Číny do celkem třiceti zemí světa, byli rovněž netopýři. Nemoci SARS tehdy podlehlo 800 lidí, tedy deset procent nakažených. Na člověka se však vir nepřenesl přímo z netopýrů. Podle vědců šlo pravděpodobně o cibetky – středně velké šelmy vzhledem podobné kunám. V případě epidemie MERS, která v roce 2012 zasáhla přes 2000 lidí, sehráli roli mezihostitele velbloudi. V souvislosti s onemocněním covid–19 se vědci jako o možném mezihostiteli vyjadřují o luskounovi. Tato zvláštní šupinatá zvířata jsou v Číně sice chráněná, přesto se ale stále loví kvůli masu a šupinám, které se používají jako údajný všelék v tamní tradiční medicíně. |
Zvířecí původ má koneckonců také retrovirus HIV způsobující onemocnění AIDS, které lidé dosud neumí vyléčit. Proč však právě zmiňovaní netopýři představují pro viry takovou živnou půdu? Na prvním místě je potřeba zmínit množství jejich druhů.
„Každý druh má nějaké své parazity. Člověk je třeba hostitelem pro virus neštovic nebo tasemnice. Netopýrů i hlodavců je známo víc než tisíc druhů, a tak je vysoká i biodiverzita jejich parazitů – virů, bakterií i mnohobuněčných parazitů,“ vysvětluje Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (dále jen ÚBO), která se zaměřuje na koevoluci hostitelů a patogenů.
Platí zde tedy jakási přímá úměra: čím více druhů, tím více patogenů. Jen pro upřesnění, zhruba pětinu druhů veškerých savců na planetě tvoří pouze netopýři.
„Díky svým unikátním adaptacím osídlili všechny světové kontinenty. V tropech dokonce představují skoro polovinu savčí diverzity,“ dodává Jan Zukal z ÚBO, jehož specializací je ekologie netopýrů.
Démonizovat létavé savce zcela postrádá smysl
A právě netopýří unikátní schopnosti přizpůsobení, které zmiňuje Zukal, jsou dalším potenciálním problémem.
„Jsou schopni létat, měnit teplotu těla a často tvoří velké skupiny. Tyto vlastnosti je dělají fascinujícími, ale bohužel také přispívají k evoluci parazitů, kteří můžou být nebezpeční i pro člověka,“ poukazuje Natália Martínková.
Mezi netopýry a viry totiž v průběhu evoluce došlo ke vzájemnému přizpůsobení, a tak virus dokáže přežít v extrémních podmínkách netopýřího těla, přičemž pro svého hostitele ani nemusí být nebezpečný. Ve velkých netopýřích populacích se navíc snadno šíří. Potíž nastává v momentu, kdy se dostane do těla jiného hostitele – dejme tomu člověka.
„Při změně hostitele se virus může začít chovat jinak a z bezpříznakové infekce tu rázem máme závažné onemocnění,“ upozorňuje Martínková.
Démonizovat tyto létavé savce podle odborníků však postrádá smysl. Zatím není stoprocentně jasné, jakým způsobem se netopýří viry na člověka přenášejí. Kontaktem s divokými zvířaty a jejich konzumací se však riziko podstatně zvyšuje.
V borelióze je klíště skoro nevinně
„Nebezpečím nejsou netopýři či jiná zvířata, ale člověk sám. Proniká na dříve nedostupná místa, ničí přirozené biotopy, rychle se přesunuje po celém světě. To vše umožňuje patogenům překonat bariéry, které jim dříve zabraňovaly člověka infikovat a nekontrolovaně se šířit,“ uvádí další odbornice ÚBO Klára Petrželková.
Kromě toho, ve zvířecí říši se dají najít i jiní hostitelé, kteří se netopýrům takřka vyrovnají.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
„Určitě jsou to vzpomínaní hlodavci. S nimi žijí lidé v mnohem užším kontaktu než s netopýry, takže i k přenosu parazitů dochází častěji. Hlodavci jsou lidem také evolučně o něco blíž, takže přeskok je pro parazita o něco snazší než od vzdálenějších netopýrů,“ vysvětluje Natália Martínková s tím, že od hlodavců sice už dnes nedostáváme mor, zato se v našich podmínkách vyskytují jiná rizika v podobě klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy. Klíště je v tom téměř nevinně.
„Původní zdroje nákazy jak pro virus klíšťové encefalitidy, tak i bakterii způsobující boreliózu, jsou nejčastěji právě hlodavci,“ dodává. A pak je zde ještě hmyz. Byť je nám podle Martínkové evolučně dokonce ještě vzdálenější než dinosauři, přesto dokážou někteří parazité tak velkou fyziologickou bariéru překonat. Jedním důkazem za všechny je malárie. Jedno z nejnebezpečnějších infekčních onemocnění způsobují jednobuněční paraziti, kteří se vyvíjejí v komárech.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
