Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nespavost – fenomén dnešní doby

  14:56aktualizováno  14:56
Z řecké mytologie je zřejmé, že už ve starověku lidé považovali klidný a osvěžující spánek za dar – podle jejich představy bůh Hypnos každou noc sestupoval na zem a na všechny živé tvory sesílal spánek, který je zbavoval trápení a starostí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Tereza Havlínková

V dnešní době je tento dar čím dál vzácnější. Podílí se na tom nepravidelný denní režim, časté cestování, všudypřítomné napětí, dlouhodobý stres. K tomu se u mnoha lidí přidávají obavy ze ztráty zaměstnání a dalších dopadů nastupující krize.

Nejčastějším problémem je nespavost. Ta může mít různou podobu - lze tak označit obtížné a prodloužené usínání, opakovaná noční procitnutí nebo velmi časné probouzení. Patří sem ale i situace, kdy spánek je sice dostatečně dlouhý, kvůli své nízké kvalitě však nepřináší osvěžení.
Odhaduje se, že některou z forem nespavosti trpí třicet procent populace, u deseti procent jde přitom o nespavost závažnou.

Nedostatek spánku přitom může mít a také má významný dopad na kvalitu života. Přináší s sebou denní spavost, sníženou pozornost, zhoršenou schopnost abstraktního myšlení, zhoršení paměti a reakčního času, zvýšení prahu bolesti. Přibývá důkazů, že nedostatek spánku negativně ovlivňuje kardiovaskulární a imunitní systém.

Na přesné sledování toho, jak spánkový dluh na organismus působí, se zaměřili vědci z Chicagské univerzity. O této jejich studii referoval prestižní časopis Lancet. Na jedenácti mladých dobrovolnících zkoumali, co s nimi udělá, když je nechají spát jen čtyři hodiny denně.

Zjistili, že jejich laboratorní vyšetření ukazuje na známky stresu: našli vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu večer, snížené zpracování glukózy v těle (jako předzvěst možného vzniku diabetu), nižší hladinu hormonu podněcujícího činnost štítné žlázy) a dokonce i změny v rovnováze vegetativního nervového systému projevující se na činnosti srdce. Takové posuny nastaly už po jednom týdnu spánkové deprivace.

Dá se také říci, že nespavost je pro společnost drahá. Chronické zdravotní problémy se vyskytují o 30 % více u osob s nespavostí než u zdravých "spáčů". Podle jedné studie lidé se syndromem nespavosti zameškali v zaměstnání 97,7 hodiny během jednoho čtvrtletí, zatímco u zdravých to bylo jen 20 hodin. S podobným výsledkem dopadlo i srovnání, která skupina častěji navštěvuje lékaře.

Jednoznačně odpovědět na otázku, kolik spánku člověk potřebuje, přitom není možné. Tato potřeba je velmi individuální a mění se i s věkem. Navíc jde o vrozenou dispozici, kterou téměř není možné ovlivnit – nelze náš organismus natrénovat na to, aby mu vyhovovalo o dvě hodiny spánku méně. Podle severoamerické National Sleep Foundation je pro dospělého optimální délka spánku mezi sedmi a devíti hodinami.

Dějiny ale znají některé mimořádně výkonné osobnosti, kterým stačily čtyři hodiny i méně – patří mezi ně Napoleon, Thomas Alva Edison nebo třeba někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová. Na druhou stranu Calvin Coolidge, americký prezident od roku 1923, proslul tím, že spal až patnáct hodin denně. Nutná doba spánku je tedy taková, která umožňuje vést maximálně produktivní život. Více se dozvíte na www.dobry-spanek.cz.

Autor:



Nejčtenější

Nebezpečná móda. Nepodařené tetování je nejen směšné, může i zabíjet

Když se tetování podaří, může to být sexy. V opačném případě to může být velký...

Tetování už dávno není rebelským kouskem, který schováváme pod košilí či šaty, abychom v práci nepobuřovali. Pro mnohé...

Chudým kráskám plní jejich sny. U dcery bych byl zásadně proti, říká

(ilustrační snímek)

Luxusní dárečky, výlety za hranice šedého průměru, nákladný život v krásných kulisách... Která žena po něčem takovém...



Análie nebo Melanomia? Rodiče se předhánějí ve vymýšlení neobvyklých jmen

(Ilustrační snímek)

Většina z nás vybírala jména potomků v rodině, případně ve známé knížce Jak se bude jmenovat? Výběr jména u nás i dnes...

Kristina Bazanová: Holka z maloměsta je ve 23 letech módní milionářkou

Blogerka Kristina Bazanová na filmovém festivalu v Cannes (květen 2016)

Ve 23 letech pravidelně létá první třídou, bydlí na střídačku na dvou kontinentech, je tváří několika velkých značek,...

Příběh Karolíny: Manžel má milenku a odmítá ji opustit

(ilustrační snímek)

Vdaná jsem už téměř patnáct let. Za tu dobu mi manžel byl několikrát nevěrný, ale vždy, když to na něj prasklo, své...

Další z rubriky

OBRAZEM: Pončo je pro podzim perfektní. Noste ho k džínám i místo šatů

Silueta, která leccos promine a krásně se vrství, se letos vrací na výsluní....

Silueta, která leccos promine a krásně se vrství, se letos vrací na výsluní. Ponča a peleríny však můžou být ošemetné....

Cudnost především. Londýnský festival módy ukázal, jak nosit hidžáby

Arabská móda na přehlídkách v Londýně

Tradice a moderna se před několika dny potkaly v britské metropoli. Ta hostila netradiční módní přehlídky, při kterých...

Obujte se do podzimu. Neokoukané kousky, které by vám neměly chybět

Letošní podzim přeje barevným botám, stejně jako zdobení a různým texturám...

Poslední sluneční paprsky si můžete užít v pohodlných oxfordkách, elegantních kotníčkových střevíčkách nebo sexy...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.