Má péče o dětské srdce nějaká specifika?
Péče o zdravé srdce je stejná u dětí i dospělých – tedy zdravý způsob života, vyhnout se stresu, omezit pobyt na sociálních sítích a tak. Ovšem diagnostika a lékařská péče je diametrálně odlišná. Proto má být dítě v péči dětského kardiologa.
MUDr. Jiří Hostaša (45) Absolvoval 2. LF UK, pro dětskou kardiologii se rozhodl po čtyřměsíční stáži na Klinice dětské kardiologie v Helsinkách. Zúčastnil se mnoha zahraničních misí programu Medevac, nejraději vzpomíná na práci v Kambodži a Jordánsku. Po více než dvacetiletém působení v Dětském kardiocentru FN Motol v roce 2016 založil v Praze ordinaci Kardiosport, kde se věnuje například kardiologické péči o sportovce. Se svou partnerkou Alenou má pětiletého syna. Rád cestuje a pěstuje víno. |
Jak jsou na tom české děti se srdcem? Přibývá onemocnění?
Počet dětí s vrozenou srdeční vadou je v posledních letech zhruba stejný. Čím dál víc vrozených srdečních vad je diagnostikováno prenatálně. V České republice se ženy často rozhodnou na základě stanovené diagnózy těhotenství přerušit, což je podle mého soudu zcela chybná interpretace výsledku prenatálního screeningu. Odráží současný trend touhy po dokonalosti ve všech ohledech. Za dobu mé praxe přibývá spíš počet získaných srdečních vad. Ty způsobují obezita, ale i přílišné zatížení srdce při sportu a další faktory.
I sport může škodit?
Ano, i jednostranné přetěžování organismu při výkonnostním sportu považuji za nezdravý způsob života. Za nemoci srdce u dětí můžou mnohdy přehnané ambice rodičů. Nedávno jsem vyšetřoval tenistku, která ve svých jedenácti letech trénuje šest až osm hodin denně. A to z medicínského pohledu považuji za alarmující. Obecně nevidím rád jakoukoliv jednostrannou zátěž, navíc v situaci, kdy mnoho trenérů kašle na kompenzační cvičení. Děti jsou pak přetažené, jejich organismy vyčerpané a ke vzniku civilizačních chorob a onemocnění srdce už zbývá jen krůček. Proto rodičům doporučuji: nechte dítě, ať se hýbe, ale s mírou a s radostí. Ne s vidinou medaile získané na olympiádě.
Mnoho rodičů naopak děti k pohybu nevede a nechávají sebe i děti tloustnout.
Češi jsou borci na příčkách nárůstu obezity v rámci světové populace. Zkrátka nejedí zdravě a nevěnují pozornost tomu, co jejich organismus opravdu potřebuje pro správný vývoj. Ano, smutné je, že na to nehledí ani u svých dětí. Jak říká klasik: „Tělo sice musí do hrobu zhuntované, ale proč jej ničit nastupující generaci? Ta si na vlastní metody sebezničení přijde sama.“
Takže hýbou se lidé podle vás dost?
Až na výjimky se nehýbou vůbec, ale o sportu umí hodiny vyprávět. Je třeba nevěřit fotografiím ze sociálních sítí. Podle nich všichni obyvatelé tohoto státu běhají, relaxují na pláži a jejich děti dostávají červené diplomy. Není tomu tak. Hýbe se zhruba deset procent obyvatel, což je zoufale málo. Na druhou stranu se velmi často pozastavuji nad tím, že rodiče nezajímá zdravotní stav dětí, že vlastně jen potřebují razítko pro ten který výkonnostní nebo organizovaný sport. Zkrátka chtějí mít doma malého Jágra a tečka. Osobně tedy vnímám jako velkou chybu, že obecně jsou pacienti zvyklí platit za razítko, ne za informaci o zdravotním stavu. Může se to vymstít, byť třeba až za pár let. Podívejte se například na kolapsy fotbalistů v nejvyšších evropských soutěžích, u kterých se během testů neobjevila srdeční vada, protože testy třeba nebyly důkladné a šlo zkrátka jen o razítko.
Jak tedy rodiče můžou přispět ke zdraví svých dětí?
Děti budou mít zdravé srdce, pokud se vyhnou rozvodovým stresům a rodiče jim budou schopni zajistit klidné a pohodové prostředí. Také když bude probíhat správně prenatální screening mezi 18. a 22. týdnem vývoje plodu, kdy se dá odhalit již téměř každá vývojová vada.
Čtěte v magazínu Rodina DNESVelké téma o bolesti a rozhovor s hercem Miroslavem Šimůnkem najdete v posledním vydání pátečního magazínu Rodina DNES. |
Stres se může projevit už i na dětském srdci?
Rozhodně. Děti nejsou odolné vůči všemu, jak si mnohdy myslíme. A když je odbýváme odpovědí, že to si musí vyřídit tatínek s maminkou, nebavíme se s nimi na rovinu, to vše se na jejich zdraví podepíše. Ale je velmi těžko to objektivizovat. Podklad pro ischemickou chorobu srdeční začíná vznikat v útlém dětství. Pokud však dítě nemá vrozenou poruchu metabolismu cholesterolu, infarkt před dvacátým rokem života nepřijde ani při extrémně nezdravém způsobu života. To je fakt. Je tristní pravdou, že v 21. století je stále zázrakem, když se pacient dostane na vyšetření do kardiocentra ve snesitelném termínu. Je zoufalý nedostatek dětských kardiologů, existuje dokonce krajské město, kde v současnosti nepůsobí ani jeden atestovaný dětský kardiolog. A to se nebavíme o státech subsaharské Afriky, ale o České republice. Výše uvedené pak vede k dlouhým čekacím lhůtám, což může být samozřejmě fatální.
Do jaké míry je kondice srdce daná genetikou?
Velmi, ale neumíme to jasně prokázat. Jak jinak bychom vysvětlili, že se těžký kuřák, který pojídá bůček každý den, může dožít klidně devadesáti let – a na druhou stranu aktivní běžec, který má nutričního terapeuta, dostane první infarkt ve čtyřiceti? Mnoho výzkumů a sledování nás ještě čeká. Já bych doporučil nestresovat ani sebe, ani děti, užívat si života. Jen tak z něho budete mít něco jiného než obíhání lékařů.
