Cigarety, kouření

Cigarety, kouření | foto: Profimedia.cz

Nemoc kuřáků vyřazuje z běžného života stále víc lidí

  • 15
Sedm až osm set tisíc lidí v zemi trpí chronickou obstrukční plicní nemocí, která je postupem času více a více připravuje o dech. Nemocní jsou kvůli ní vyřazeni z běžného života.

CHOPN postihuje téměř výhradně kuřáky. "Mnohem méně často ji způsobuje znečištění ovzduší a práce v prašném prostředí," vysvětlil před časem na mítinku v Paříži profesor Daniel Dusser, šéf pneumologické kliniky tamní nemocnice Cochin.

Plicní nemocí, jejíž projevy lze přirovnat k astmatu, na světě trpí asi 600 milionů lidí a lékaři se znepokojením sledují stoupající počet nemocných. Odhaduje se, že do roku 2020 se stane třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Lékaři ji proto významem přirovnávají k mrtvici, infarktu, cukrovce a rakovině a tvrdí, že si zaslouží minimálně stejnou pozornost.

Lze každopádně čekat, že její léčba bude stát mnoho peněz. I proto se vědci snaží nalézt účinnější léky, které by postup nemoci zpomalily.

Odpůrci kouření někdy namítají, že kuřáci si za nemoc mohou sami, a že tedy nemá smysl vynakládat peníze na co nejlepší léčbu. Jenže neléčená choroba stojí nakonec více peněz, než když může člověk alespoň částečně fungovat ať už v práci nebo v rámci rodiny.

Těžko odhalitelná nemoc
"Mnoho lidí netuší, že takovou nemocí trpí, lékaři ji často neumějí správně diagnostikovat," uvedl navíc Dusser.

Podle něj se dá odhadnout, že se nemoc nepodaří správně diagnostikovat asi u poloviny Američanů, a dokonce u tří čtvrtin postižených Evropanů. Často je diagnostikována právě jako astma, ale léky na tuto nemoc na ni nezabírají, protože mechanismus vzniku je jiný.

Lékaři zabývající se touto nemocí proto apelují na kuřáky, aby se s případnými dechovými potížemi včas vydali k lékaři a ti aby zase provedli příslušná vyšetření. Na chronickou obstrukční plicní nemoc mohou u kuřáka ukazovat třeba opakující se úporné záněty průdušek.

Nemoc se sice nedá vyléčit, ale i tak jsou správná diagnostika a včasný začátek léčby nesmírně důležité, protože mohou zpomalit postup nemoci. Jinak hrozí, že se člověku potrhají plicní sklípky a může již trpět rozedmou plic.

K dispozici jsou moderní léky zvané bronchodilatancia - tyto látky rozšiřují průdušky, a tím umožňují pacientovi lépe dýchat.

Novinkou v tomto směru je látka tiotropium, jejíž výhodou je, že jako inhalační lék stačí podávat jednou denně. Lék snižuje námahovou dušnost a umožňuje postiženým lépe zvládat běžné denní aktivity.

Lék navíc brání opakovaným akutním vzplanutím nemoci, kdy se pacient až dusí, což nezřídka vyžaduje nákladnou hospitalizaci. Navíc ho to vyřazuje z běžného života.

V České republice trpí nemocí 700 tisíc až 800 tisíc lidí a ročně jich na ni zhruba 1700 zemře. Lékaři očekávají, že v nejbližších letech bude počet nemocných stoupat tak jako v uplynulých desetiletích přibývalo kuřáků.

Ráda bych si zpívala...
"Nemohu si hrát s vnoučaty, už nikdy, přitom bych hrozně rád," říká jeden z pacientů v dokumentárním filmu věnovaném chronické obstrukční plicní nemoci.

Stejně postižená žena si v něm stěžuje: "Milovala jsem zpívání, ale už si nikdy žádnou písničku nezazpívám. Nestačí mi na to dech."

Stav nemocných se navíc s postupem času zhoršuje, ale to by měla moderní léčba zpomalit. I tak však nemoc výrazně ovlivňuje kvalitu života.

"Nemocné trápí dechová nedostatečnost, musí omezit své koníčky, nemohou se fyzicky namáhat, trpí opakovanými infekcemi," vyjmenoval doktor Graham Burns z univerzity v britském Newcastle upon Time, specialista na tuto problematiku.

To vše ovlivňuje i psychiku nemocných, kteří trpí sociální izolací a trápí je to, že jejich přátelé či rodina se musí obejít bez nich. "Jen sedím a pozoruji, jak svět kolem mě ubíhá," ocitoval Burns jednoho z nich.

To, jak kouření, potažmo chronická obstrukční plicní nemoc zkracuje život, lze podle něj vyjádřit i v číslech. Pokud například někdo nikdy nekouřil a nemá ani žádné jiné zdravotní problémy, měl by se bez potíží dožít více než osmdesáti, či dokonce devadesáti let.

Pokud někdo kouřil od mládí a přestal v 65 letech, bude jeho život kratší v průměru o deset let. Podstatně lépe by na tom dotyčný byl, kdyby skoncoval s kouřením v 45.

Naopak, ten, kdo kouří celý život navzdory zdravotním problémům, nemusí se dožít ani sedmdesátky.

Co je to CHOPN

• CHOPN je zkratka, kterou běžně lékaři používají u chronické obstrukční plicní nemoci, která je jedním z nejzávažnějších následků kouření

• v naprosté většině případů CHOPN postihuje kuřáky, ale stále častěji se objevuje také u lidí, kteří žijí ve znečištěném životním prostředí, zejména pokud se v něm vyskytuje mnoho prachu a škodlivých plynů

• někdy nemoc bývá důsledkem práce v toxickém prostředí plném výparů a podobně, jen velmi výjimečně se choroba dědí

• jde o onemocnění dýchacích cest, pro které je typické zúžení plicních průdušek a průdušinek, které se postupem času dále zhoršuje, a nemocný má proto velké potíže s dýcháním

• typickými příznaky je trvalá a stále se zhoršující dušnost, kašel a zvýšené zahlenění s vykašláváním, problémy s dechem postupně pacienta úplně invalidizují, protože tělu schází kyslík; pacienti bývají postupem času odkázáni na dýchací přístroj a nejsouc schopní vykonávat ani běžné denní aktivity

• CHOPN je ve světě již 4. nejčastější příčinou úmrtí a lékaři odhadují, že nemocných bude stále přibývat vzhledem k vzestupu počtu kuřáků v uplynulých desetiletích

• CHOPN se většinou poprvé projeví po čtyřicítce po mnoha letech kouření, avšak zprvu mohou být příznaky málo výrazné, přesto by léčba měla začít už tehdy

• nemoc se nedá vyléčit, stav pacientů mohou zlepšit léky a souvisící rehabilitace