Jak dáváte odpočinout nohám třeba po dnu stráveném na sjezdovce?
Pokud mám tu možnost, uložím se na čtvrt hodiny do příjemně teplé vody a dělám "mrtvou lišku" - těžké ruce, těžké nohy a odpočinek, což je ideální relaxace. Je-li k dispozici masážní strcha, sednu si do sprchového koutu a dělám si skotské střiky - tedy střídám teplou a studenou vodu, které pak doplním i automasáží lýtek a stehen. Samotné sprchování však příliš nepomůže, protože se při něm neuvolní svaly. Po větším přetížení mi pomáhá Priessnitz, obklad z vlažné vlhké látky, která se převine teplou a suchou. A pokud někoho po týdenním lyžování hrozně bolí kolena, doporučuji neklekat, nedřepat a dávat nohy před sebe, zkrátka se chovat podle pravidel, která je třeba dodržovat při přetížení kolenního kloubu.
Podle čeho si vybíráte boty na běžné nošení?
Napřed se podívám dovnitř, protože pohodlná bota by měla mít chodidlo tvarované tak, aby podpírala klenbu nohy. Pokud se mi líbí právě obuv, která má rovné nebo hladké dno, rovnou si do ní pořídím ortopedické vložky. Dobrá bota musí být také prostorná, hlavně v přední části, proto si vybírám raději boty kulaté než špičaté, to aby mi špička nestahovala příčnou klenbu a nedeformovala prsty. Důležitá je také prodyšnost, tedy to, zda obuv dobře větrá, a konečně opatek, který drží nohu zezadu. Tvrdý opatek tlačící přímo na úpon achillovky může způsobit chronické a těžko léčitelné problémy.
Jaký typ obuvi vám je jako ortopedovi nejméně sympatický?
Polobotky s tvrdým podpatkem a koženou podrážkou, kdy se každý náraz a každé došlápnutí přenese na velké klouby dolních končetin.
Stalo se vám už, že jste si takové boty koupil?
Samozřejmě. Udělal jsem tenkrát přesně to, co pro krajní případ radím i ostatním: nemáte-li srdce vyhodit botky, ve kterých vás bolí nohy, do popelnice, kupte si ve zdravotnických potřebách měkké silikonové podpatěnky coby "tlumiče".
Do čeho přezouváte svou rodinu?
Snažím se, aby všichni měli zdravotní boty, které kopírují tvar chodidla, dobře větrají a nikde nohu neutlačují. To splňují korkové dřeváky nebo zdravotní obuv. Přezůvky, které mají vpředu volnější pásek, navíc udržují v dobré kondici nožní klenbu, protože je člověk musí neustále přidržovat prsty na noze. Některé školy ovšem vyhlásily dřevákům válku - že prý jsou nebezpečné, že klapou, že mají černou podrážku. Jenže děti by měly mít kvalitní boty, zvlášť když v nich chodí celý den. A to pantofle ani klasické dětské bačkory opravdu nejsou.
Říká se, že se nemá chodit od rána do večera v jedněch botech.
A je to pravda. I já se snažím přezouvat jak v nemocnici, tak ve své soukromé ordinaci. Samozřejmě něco jiného je to v zimě, něco jiného v létě. Když už není zbytí, ráno si pečlivě vyberu takové boty, které splňují všechna kritéria - jsou dobře tvarované, prodyšné a pohodlné.
