Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsem opravář, říká fyzioterapeut, který léčil i Václava Havla

  1:23aktualizováno  1:23
Medicína se staví do role opraváře, chybí účast pacienta a to je špatně, říká fyzioterapeut Pavel Kolář. Pokud se nezjistí pravé důvody potíží, nemůže být léčba úspěšná, tvrdí Kolář, který se stará se o mnoho slavných sportovců.

Přednosta rehabilitační kliniky FN Motol Pavel Kolář (vlevo) a primář spinální jednotky FN Motol Jiří Kříž | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Pavel Kolář je nejvyhledávanější fyzioterapeut v zemi. Jako přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze se zasadil o zavedení oboru rehabilitace na lékařskou fakultu. Stará se o mnoho sportovců, léčil i Václava Havla.

V čem je díky vám dnes rehabilitace jiná?
Když jsem začínal tento obor studovat, byl otevřen pouze na fakultě tělesné výchovy a sportu. Dnes je studium otevřeno i na řadě dalších fakult. Snažím se, aby tento obor byl více akceptován v medicíně. Studium vyžaduje hodně praktické výuky, student musí vidět rozmanité spektrum pacientů a na nich si trénovat dovednosti.

Zavedl jste nové metody. Z čeho vycházejí?
Rehabilitace je poměrně nový obor. Kořeny moderního přístupu je možno hledat na neurologické klinice akademika Hennera, jehož koncepce neurologie byla velmi široká, zahrnovala cévní onemocnění i onemocnění pohybové soustavy a zabývala se i neurologickými příznaky. Z jeho školy vzešla řada tuzemských odborníků známých i ve světě, například Janda, Lewit, Vojta či Jirout. Za hranicemi se jejich metody nazývaly Pražská škola a já měl tu možnost na ni navázat. Se všemi profesory jsem spolupracoval, učil se od nich a snažil se posunout obor dál.

Doc. PaedDr. Pavel Kolář

Český fyzioterapeut, který je mezi laickou veřejností znám díky péči o vrcholové české sportovce. Byl i v lékařském konziliu, které pečovalo o Václava Havla. Od roku 2000 je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. lékařské fakulty v nemocnici v Motole. Je také proděkanem této fakulty.

Je ženatý, s manželkou vychovávají tři děti. Sám trpí Bechtěrevovou chorobou, bolestivou nevyléčitelnou nemocí, která napadá klouby. Metoda léčebné rehabilitace, kterou vyvinul, vychází z vývojové kineziologie.

Co tedy děláte jinak než ostatní?
Když člověk přijde k lékaři s pohybovým problémem, tak je většinou řešena diagnóza, ale už se nepátrá, proč se to stalo. Já se snažím odstranit příznak, ale zajímá mě i příčina. Je třeba respektovat, že lidský život probíhá za konkrétních podmínek biologických, psychologických, sociálně psychologických, materiálně ekonomických a ekologických. V tomto kontextu jsou zařazena i onemocnění a úrazy a zásadně je jimi ovlivněna léčba a rehabilitace.

Můžete uvést příklad?
Například pacient si přivodí úraz. Na ten velmi často druhotně nasedá pacientova neadekvátní emotivní reakce, jako je třeba nadměrné prožívání bolesti nebo úzkost. Emoce spouští i neadekvátní vegetativní, hormonální nebo imunitní reakci organismu. Tato reakce pak komplikuje a prodlužuje průběh nemoci a vede i k negativním sociálním dopadům. Nebo opačně - sociální problémy, jako je ztráta trpělivosti partnera nebo problémy v zaměstnání, mohou spustit do té doby skrytá onemocnění, jako jsou bolesti zad nebo zažívací obtíže. Jestliže nepochopíme diagnózu v tomto kontextu, nemůžeme být úspěšní v léčbě.

Strávíte s pacientem dost času a musíte s ním více komunikovat...
Ano, v některých případech to považuji za nezbytné. A také vyžaduji, aby pacient spolupracoval, aby se stal součástí léčby. Jinak to nemůže fungovat. Musí být aktivní, ne jen pasivní přijímatel. To je problém dnešní medicíny, která se staví do role opraváře a nepočítá v léčbě tolik s účastí pacienta. Medicína by mu měla také dát klíč k tomu, co dělat a přimět ho k tomu, aby se léčby také sám účastnil.

Staráte se o mnoho významných sportovců - Šebrleho, Štepánka, Jágra, Špotákovou. V čem jsou jiní než ostatní pacienti?
Sportovci umějí líp analyzovat pohyb a rozebrat příčinu potíží. Jsou pro mě také cennou inspirací pro ostatní pacienty. Ale jinak je to s nimi jako s každým jiným. Obzvlášť u nich je potřeba zjistit příčinu. Většina zranění ve sportu nevznikla jako úraz, ale třeba kvůli špatné metodice tréninku nebo špatně prováděné technice. To je třeba změnit.

Jezdíte ještě se sportovci?
Dříve jsem jezdil více, nyní to omezuji. Dělám to jako koníčka. Rád někdy změním prostředí, protože v nemocnici je hrozný tlak od rána do večera. Když odjedu, mám čas i na ostatní své aktivity, třeba na sportovních cestách jsem napsal svou poslední knihu Rehabilitace v klinické praxi, což je takový první pokus o učebnici v tomto oboru.

Jak se změnila klinika v pražském Motole poté, co jste tam nastoupil jako přednosta?
Nastupoval jsem na kliniku dětské rehabilitace. Nová část ještě nestála. Když se otevřela, měli jsme dostat dvě lůžková oddělení a velkou ambulantní část, ale nakonec z toho byla jen malá chodba s pár vyšetřovnami. Pak se mi podařilo sehnat peníze od sponzora, za které se vybavily další prostory, kde jsme vytvořili ergoterapii, posluchárny a další ambulance. Za další takto sehnané peníze vzniklo lůžkové oddělení. Poté jsme otevřeli spinální jednotku pro pacienty s poraněním míchy.

Od mládí trpíte Bechtěrevovou chorobou, což je dost bolestivé, nevyléčitelné onemocnění kloubů. Jak se s touto nemocí perete?
Určitý handicap to je, protože je nemoc doprovázená bolestí. Ale není to nepřekonatelné. Velmi záleží na tom, jak se k tomu postavíte, jak s tím bojujete. Naučil jsem se vnitřně relaxovat, pracovat na tom po stránce mentální, a to mi hodně pomáhá.

Jaké své úspěchy byste vyzdvihl?
Nejsem náročný, jsem rád, že vše dobře funguje. Jsem rád, že se nám podařilo dát dohromady nový diagnostický a terapeutický koncept pohybového systému, který rozšiřujeme dál do zahraničí. Dnes už školíme lékaře a fyzioterapeuty v řadě zemí, například USA, Austrálii, Malajsii, Singapuru, Japonsku či na Novém Zélandu. Učíme hodně i v Česku, kde v současné době chceme dělat více kurzů.

A jaké máte plány do budoucna?
Poslední dva roky se snažím investovat více času do výuky a vzdělávání a chci se tomu věnovat i nadále.

Máte kromě motolské nemocnice i soukromou praxi?
Soukromé aktivity mám. Spoluvybudoval jsem nemocnici na Malvazinkách, stavím centrum pohybové medicíny na Chodově a pomáhám při dalších projektech. Baví mě budovat věci, aby dobře systémově fungovaly.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační foto)
Příběh Dany: Přítel nenechá na své bývalé ženě nit suchou

Filipa jsem poznala před třemi lety. Právě se rozváděl a neprožíval zrovna příjemné chvíle. Z přátel jsme se stali milenci, teď už spolu dva roky žijeme. Jeho...  celý článek

Móda na cenách Emmy 2017
V hlavní roli výstřihy a rozparky. Móda z televizních cen Emmy

Během udílení letošních cen Emmy v Los Angeles se to na červeném koberci celebritami jen hemžilo. Známé herečky jako by se předbíhaly v tom, která z nich ukáže...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nádorových onemocnění krve přibývá, řekl v on-line rozhovoru lékař

Krev je zázračná kapalina, která udržuje lidské tělo naživu. I ona ale může našemu organismu způsobit problém a to v případě, že se v ní něco pokazí....  celý článek

Michaela Horáčková, scénografka
Nad „dobovkou“ neváhám, říká kostýmní výtvarnice První republiky

V jedenácti letech se rozhodla, že z ní bude umělkyně. Rodiče se jí to snažili rozmluvit, ale neuspěli. Dnes patří Michaela Horáčková Hořejší ke špičce mezi...  celý článek

Sýr pečený v troubě
Soumrak smažáku. Rychlé a skvělé večeře pro milovníky sýra

Zapomeňte na smažený sýr, stálici jídelních lístků českých pohostinství i rodinných jídelníčků od Aše až po Jablunkov. Tyhle báječné sýrové dobroty se nesmaží...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Srdeční selhání: pět příznaků, které byste neměli ignorovat

Infarkt zná téměř každý, ale o srdečním selhání ví málokdo. I proto nemocní přichází k lékaři často pozdě. Příznaky totiž nemusí na první pohled se srdcem...  celý článek

(Ilustrační foto)
Jídlo pro zdravé vlasy a nehty. Místo mléka zkuste steak i špenát

Pij hodně mléka, díky vápníku budeš mít pevné nehty. Stará poučka už u vědců neletí, ale v jednom je pravdivá: dostatek nebo naopak absence důležitých látek se...  celý článek

Ilustrační fotografie
Mýty a fakta o zraku: mrkev nepomáhá, žloutek ano

Všichni jsme slýchali, že musíme jíst mrkev v polévce, protože je dobrá na oči. Přitom ve skutečnosti zraku mnoho nepomůže. Zato žloutek pomáhá předcházet...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Oční linky krok za krokem: Kočičí oči i pro věčné začátečnice
Oční linky krok za krokem: Kočičí oči i pro věčné začátečnice

Stačí jeden tah, abyste zvýraznily oči a vytvořily uhrančivý sexy pohled. Přesto se očním linkám mnoho žen vyhýbá. Poku... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.