Ona
Buráků by se měli vyvarovat i lehčí alergici, u kterých nebezpečí násobí třeba léčba aspirinem.

Buráků by se měli vyvarovat i lehčí alergici, u kterých nebezpečí násobí třeba léčba aspirinem. | foto: Profimedia.cz

Nejnebezpečnější alergeny: arašídy

  • 15
Buráky patří k oblíbeným pochoutkám. Pro některé je však tato pochutina naprosté tabu - alergická reakce na arašídy může v extrémních případech vést až ke smrti.

"Arašíd obsahuje hned několik bílkovin, které mají v rodině alergenů výsostné agresivní postavení. Mezi ty nejnebezpečnější patří hlavně proto, že vyvolávají prudké systémové reakce, kterým se říká anafylaktické. Bílkoviny totiž mají zvláštní 3D uspořádání, které usnadňuje vazby k alergickým protilátkám. Čím stabilnější je struktura, tím je vazba pevnější a reakce těžší. Nejhorší jsou přitom pražené arašídy. Pražením se totiž alergeny ještě více zpevní a posílí," říká odborník na potravinové alergie prim. MUDr. Martin Fuchs z FN Bulovka.

Buráky neboli semena podzemnice olejné jsou na celém světě nejnebezpečnějšími alergeny vůbec. Podle údajů Americké akademie pro alergii, astma a imunologii zemře ve Spojených státech na tuto reakci až sto lidí. V České republice dochází k několika desítkám až stovkám anafylaktických reakcí za rok, ale k úmrtí způsobenému požitím potraviny obsahující arašídy naštěstí nedošlo řadu let.

Nebezpečné oříšky

Osudná reakce přichází po pouhých několika minutách po požití arašídů nebo potraviny s jejich skrytou příměsí.

"Většinou se celková reakce omezí na slzení, kýchání, vyrážku, otoky podkoží, dušnost, průjem a bolesti břicha, někdy však dojde i ke kolapsu. Zřídka dochází k poruše vědomí. Pokud však selže kardiovaskulární systém, může dojít k závažnému poklesu tlaku, rychlé srdeční akci, úniku tekutin z cév do tkání a následné nedokrvenosti. Poté se zhroutí základní životní funkce a selžou důležité orgány včetně centrálního nervového systému. Pokud se včas nezasáhne, může dojít až ke smrti," upozorňuje odborník.

Od zmrzliny po asijskou kuchyni

Osudná reakce přichází po pouhých několika minutách po požití arašídů nebo potraviny s jejich skrytou příměsí, jako je čokoláda, zmrzlina, různé cukrovinky (hlavně marcipán a nugát), cereálie, salátové dresinky, asijská kuchyně a samozřejmě arašídové máslo. Dalšími potravinami vyvolávajícími anafylaktickou reakci jsou stromové ořechy (lískový, vlašský, para, kešu, pistácie, mandle, pekanové ořechy), mák, hořčičné semínko, ale také mléko, vaječný bílek nebo lepek.

Podle Martina Fuchse u nás alergií na arašídy trpí přibližně půl procenta populace a v drtivé většině se to projevuje tím, že postižené pálí a svědí v puse, pobolívá je břicho nebo se objeví kopřivková vyrážka. "Mnohem více arašídových alergiků je tam, kde se buráky konzumují coby národní zvyk, například v USA," dodává Martin Fuchs.

Buráků by se podle něj měli vyvarovat i lehčí alergici, u kterých nebezpečí násobí třeba léčba aspirinem, ale také námaha, káva a alkohol. Každý arašídový alergik by pak u sebe měl mít záchranný balíček – injekci s adrenalinem, kterou si okamžitě může sám vbodnout do stehna.

Pro ty, kdo netrpí alergií, jsou ovšem arašídy zdrojem účinných antioxidačních a antibakteriálních látek. Příznivě působí na nervovou soustavu a pomáhají předcházet cukrovce a srdečním onemocněním.